Útočná puška CZ BREN 2 pro pákistánskou armádu?

Foto: CZ BREN 2 při prezentaci u Armády ČR. / MO ČR
CZ BREN 2 při prezentaci u Armády ČR; ilustrační foto / MO ČR

Poněkud mimo zájem médií připravuje pákistánská armáda obří nákup nových útočných pušek. Nové útočné pušky nahradí letité (ale vysoce spolehlivé) německé G3 a čínské Type-56. Podle oficiálního Twitter účtu pákistánského ministerstva obrany je jedním z pěti finalistů i česká útočná puška CZ BREN 2.

V úterý náčelník generálního štábu pákistánské armády generál Raheel Sharif navštívil hlavní závod největší pákistánské zbrojní firmy POF (Pakistan Ordnance Factories). Generál Sharif při návštěvě nejen slavnostně otevřel novou halu na výrobu munice pro malé palné zbraně, ale prohlédl si také zahraniční útočné pušky, které soutěží o přízeň pákistánské armády.

Pákistánská armáda projevila zájem o nové útočné pušky již před deseti lety. Ale teprve nyní probíhají ostré testy potenciálních kandidátů. Pákistán současný program spustil v listopadu 2015 a v lednu letošního roku vybral pět finalistů.

Očekává se, že firma POV získá od zahraničního výrobce know-how a výrobní licenci. Firma POF již v licenci vyrábí takové zbraně, jako jsou útočné pušky G3, kompaktní německé samopaly SMG-PK, samopaly řady MP5 nebo kulomety MG3.

Díky informacím z Twitter účtu pákistánského ministerstva obrany známe zmíněných pět finalistů - italskou ARX-200, belgickou FN SCAR, ruský Kalašnikov AK-103, srbskou Zastava M21 a také českou útočnou pušku CZ BREN 2.

Podle pákistánské analytické skupiny Quwa (Quwa Defence News & Analysis Group) SCAR, ARX-200 a Zastava M77 jsou nabízeny pákistánské armádě v ráži 7,62x51 mm NATO, AK-103 v ráži 7,62x39 mm a česká CZ BREN 2 v ráži 7,62x51 mm i (nebo) 7,62x39 mm.

Testování nových zbraní potvrdil také mluvčí pákistánského ministerstva obrany: "Pákistánská armáda chce zavést nové pušky. Zkoušky pušek právě probíhají. Ale zatím nic nebylo rozhodnuto."

Před rokem 2010 se POF pokoušel pákistánské armádě prodat vlastní útočnou pušku PK-8 odvozenou od německé Heckler & Koch G3, resp. HK-33. Pákistánská armáda však zbraně nikdy do výzbroje nezavedla, podle deníku Defense News z důvodu nedostatku financí.

Místo nových PK-8 pákistánská armáda objednala čínské pušky Type-56 (klon AK-47) a vylepšila zavedené pušky G3. Pákistánská verze G3S je zkrácená karabina určená především pro speciální a výsadkové jednotky a verze G3M je vybavena kolejnicemi pro úchyt příslušenství a podvěsného granátometu. G3 a Type-56 jsou velmi spolehlivé zbraně, ale již dalece neodpovídají současným požadavkům.

Podle skupiny Quwa jsou pušky G3 nasazeny vetšinou u běžně pěchoty a Type-56 u jednotek nasazených v protiteroristických operacích.

"Pušky G3 a AK-47/Type 56 byly v armádě populární, ale novější zbraně jsou určitě mnohem více efektivnější, speciálně z hlediska hmotnosti," komentoval pákistánský nákup Brian Cloughley, bývalý australský vojenský atašé v Islamabádu. "Například AK-103 je o hodně modernější než AK-47 a je zajímavý (pro pákistánskou armádu - pozn. red.), protože využívá munici 7,62x39 mm, která má vynikající zastavující účinek a je snadno dostupná."

Pákistánská armáda může průběžně nakoupit až 500 000 nových pušek. Je ale naprosto jisté, že většina nových pušek bude vyrobena v licenci v Pákistánu v závodech firmy POV. Podle skupiny Quwa však pákistánská armáda ze začátku "vstřebá" pouze 10 000 až 15 000 pušek ročně.

"Ve výběrovém řízení je nejdůležitějším aspektem naprostá spolehlivost v boji," řekl Cloughley. "Ale hlavním faktorem bude dohoda o licenční výrobě v POF. Neexistuje žádná možnost smlouvy zahrnující kompletní dovoz zbraní. Zkoušky zbraní by měly být dokončeny v polovině roku a není pochyb, že souběžně probíhají jednání o možné domací výrobě zbraní."

Pro pákistánskou armádu je spolehlivost klíčová, neboť pušky budou sloužit jak ve vysokohorských mrazivých oblastech, tak na horkých a prašných pouštích.

Zdroj: Quwa

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Spojené státy nabízejí Pákistánu bitevní vrtulníky AH-1Z Viper

Spojené státy nabízejí Pákistánu bitevní vrtulníky AH-1Z Viper a řízené střely AGM-114 Hellfire II. ...

CZ BREN 2: Nová útočná puška z České republiky

Ministerstvo obrany na svých stránkách poprvé veřejnosti představilo novou útočnou pušku CZ BREN 2 ...

Egypt zvažuje nákup pákistánských stíhaček JF-17

Pákistánská vláda zveřejnila 4. prosince tohoto roku tiskovou zprávu, podle níž Egypt projevil zájem ...

Turecké tanky Altay pro Pákistán

Podle vyjádření Ismaila Demira, tureckého předsedy podvýboru pro obranný průmysl, má o nový turecký ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Zbrojir
    13:04 01.04.2016

    Hurvo, ty myslíš dodávku pro SR, tedy modernizovanou CZ 805 s kratší pákou a Eotechem, pak by mi to sedělo...

  • hurvo
    12:57 01.04.2016

    Ja by som zas uvítal napinacou páku v štýle MSBS, aby človek nemal stale rozodrate prsty do krvi od eotechu.

  • Zbrojir
    12:55 01.04.2016

    Samozřejmě, že kratší a „lidsky“ ukončená napínací páka je mnohem lepší, ale pokud máš na railu např. sestavu Eotech - zvětšovací modul, tak si můžeš při rychlé manipulaci ruku pocuchat o zaměřovač. Prostě pro stavebně širší zaměřovače je zase nová páka dost krátká, a to je problém pohyblivých pák obecně, jak vše vyřešit tak, aby jedna zvládala tak široké spektrum konfigurací…

    Ono se na přeřaďovači samozřejmě pracovalo, zpočátku dokonce samovolně přeskakoval i během střelby, měnily se i ovládací síly (vliv západky) protože u raných kusů pušky byl při rychlejším odjišťování docela problém nepřeskočit rovnou do dávek… To se u „semi“, která již vychází ze zkušeností při dovývoji A1/A2, stát ale nemůže…

    Situaci samozřejmě ještě zhorší stav, kdy je dráha rozdělena na více pozic 0-1-2-D.

  • Motostřelec
    12:40 01.04.2016

    Pravda, první verze napínací páky byla hrozně hranatá, ale s druhou verzí již nemám nejmenší problém. Ani když pušku pustíš a necháš jí zhoupnout na řemenu, tak jsem zatim necítil, že by mě někam "bodla"

    O přeřazovači mluvim proto, protože na 805 byly stížnosti, že je krok mezi volbama malý, což ale zjevně pakistáncum nevadí a preferují ho nad otočným (překlopným) ala AR15 co je na verzi 806 představené v ČR.

  • Zbrojir
    12:27 01.04.2016

    Buďme vůči resortu obrany, ke kterému bych měl celou sérii výhrad, zase korektní v tom, že ty konfigurační eskapády naší armády v posledních letech, byly důsledkem celé série chyb v kauze s politickým pozadím, kdy se nejprve, ve velké časové tísni (zejména mezi podpisem kupní smlouvy a prvními dodávkami CZ 805) s různým úspěchem hledala především funkčně spolehlivá řešení, načeš později se do procesu dovývoje, resp. zdokonalování produktu zapojili i lidé s poměrně „úzkým záběrem“, což vedlo ke změnám, jejichž přínos pro ozbrojené síly jako celek je diskutabilní… Asi nejmarkantnějším vyjetím z vojenské reality byla instalace a pozdější stahování úsťové brzdy…(nadměrný hluk, oslňující záblesky). To vše nikoli za pasivního přístupu výrobce… asi tak.

    Jen drobnost, přeřaďovač režimu střelby s pozicemi logicky postupně za sebou, zde už konečně jen ve variantě 0-1-D, je dnes něčím jiným, skutečně smysluplným, asi jen obtížně nahraditelný. Např. přeřazovač - pojistku, typickou pro AK/AKM, drtivá většina normálně vycvičených střelců - uživatelů jistě neuvítá…

    Pevná napínací páka také není OUT, ale samozřejmě záleží na konkrétním provedení (umístění, délka, tvar…). Vytrčený dlouhý, ostře zakončený létající příčný kolík totiž jen málokdo ocení…

  • Motostřelec
    11:11 01.04.2016

    Na pakistánské 806 je vidět, že ne všichni preferují ovládání sportovních flint AR15 s tuningem. A nedá se jednoduše říci (jak je nám zde předkládáno), že je hrubá konstrukční chyba udělat pušku s pohyblivou pákou ovládání závěru a přeřazovač režimu střelby s kroky za sebou a že je nutné mít shazování závěru a vypouštění zásobníku v lučíku. Jen prostě záleží na preferencích a specifikaci každého soudruha. Ono vůbec u téhle ovládácí bižuterie to bude vždy hodně individuální a záleží hlavně na specifikaci zákazníka a pružnosti a ochotě výrobce něco měnit. Což u CZUB patrně neni problém, vzhledem ke konfiguračním eskapádám naší armády v posledních letech ;-)

  • Slavoslav
    21:28 31.03.2016

    RiMr71

    na tom videu to vidno ked je tam spomaleny zaber na dva po sebe iduce vystrely. V okamihu toho druheho este hlaven kmita.

    Ono je tam kopa razov od pohybujucch sa mechanizmov.

  • Pepa
    19:45 31.03.2016

    Trochu jsem doufal v nějakou reakci na fotky cz 806 v 7,62x39, tedy pokud to je cz 806. Jsou tam drobné odlišnosti: výměnný lučík spouště, značení režimu palby jako u cz 805, kompenzátor jako u cz 805 a zřejmě i pohybující se páka závěru...jestli to není ta verze pro Indii o které se mluvilo jako o cz 807?

    A co říkáte na ten zásobník? uchycení ala AR15 a přitom má zachovanou konstantní křivost...docela vtipné řešení,

  • Laci
    18:57 31.03.2016

    RiMr71: Podle mě se hlaveň při střelbě jednotlivými vždy stihne vrátit do výchozí polohy, takže tam vliv na přesnost nebude, nebo velmi velmi velmi minimální. A při střelbě dávkou je to přece jedno, protože tam v praxi o nějaké precizní přesnosti nemůže být řeč a jestli ano, tak stejně jen u té první kulky, ty následující střelec stejně neovládá. Ano, při speciálních testech s napevno ukotvenou zbraní (jako ve svěráku :D) by se to dalo měřit, ale v praxi nikoliv.

  • Kozlus
    17:45 31.03.2016

    Pokud je zbran spravne navrzena, tak strela opusti hlaven vzdy v okamziku, kdy je konec hlavne ve stejne pozici.

  • RiMr71
    16:39 31.03.2016

    To ohýbání hlavně na zpomalených záběrech mě překvapilo - jaký to má vliv na střelbu při palbě dávkou a to třeba jen krátkou? Stihne se hlaveň "vrátit" po výstřelu do výchozí polohy, nebo spíš tvaru, před vymetením dalšího projektilu?

  • Zbrojir
    16:14 31.03.2016

    k KurtKnispel

    Posouzení vyváženosti jednotlivých komentářů přenechme ostatním…

    Rovněž pro spokojenost, či nespokojenost s produkty je důležitý především názor koncového uživatele…

    Diskuse zde by měla být vedena především k tématu článku „Útočná puška CZ BREN 2 pro pákistánskou armádu?“ Já nepovažuji za racionální věnovat se nekonečně širokému spektru, navíc často uměle nadsazených, nebo patrně vůbec neexistujících problémů…

    Pokud si pročtete mé komentáře k danému tématu, zahraničními produkty jsem zde nijak neoperoval, pouze v naprosto podružné roli, např., že i u běžných konstrukcí útočných pušek lze dnes rychle vyměnit delší hlaveň za kratší, a to s obdobnými nároky na čas a vybavení, jako u CZ 805… viz reakce na předešlý komentář… až po Vašem vstupu jsme zde opět zabředli v širokém spektru „problémů“…

    Můj dosavadní přístup je naprosto konzistentní, k CZ 805 a projektu přezbrojení MO ČR mám logicky velké výhrady, a to jak v oblasti odborné, tak i ekonomické, a postupné zlepšení konstatuji, CZ 806 detailněji neznám, ale vycházím-li ze zveřejněného a dalších informací, tak je to krok správným směrem… V současné době nedisponuji k CZ 806 takovým rozsahem a hloubkou informací, ze kterých bych mohl činit nějaké jednoznačné závěry. Tímto současně odpovídám i na dotaz ohledně přestupu tepla z hlavně na spodní rail, opravdu nevím, zda byla v tomto ohledu učiněna nějaká účinná opatření…

    Ke zbraním z produkce CZUB jsem kritický proto, že mám poměrně solidní informace o dodávkách do ozbrojených složek českého státu po WW II, samozřejmě včetně problémů spojených s jejich vývojem, dodatečným dovývojem, kvalitou dodávek, ale i chováním výrobce samotného (jeho zástupců). Pokud někdo opakovaně, jakožto dodavatel výzbroje, selhává, a to často zcela zásadně, je navíc arogantní, v tísni vyhrožuje politickými kontakty, tak není důvod to zamlčovat… tento kritický názor sdílí většina skutečně zasvěcených… Přes dlouhodobě negativní zkušenosti své výhrady nenadsazuji, tzn., že produktům CZUB nepřisuzuji vady, nebo jejich rozsah a hloubku, kterou nemají…

    Nikde jsem zde neuváděl, že zahraniční produkty jsou zcela bezchybné, že se průběžně nemodernizují, že HaK je neomylný tvůrce ručních palných zbraní. Pokud ale vyjdu ze zkušeností z ČR a relevantních zdrojů ze zahraničí, tak k dehonestaci produktů HaK prostor příliš nevidím, a tady se zásadně rozcházíme, protože ve Vašem pojetí je to (tedy alespoň některé výrobky) vlastně „šrot“…

    Pokud dojde u pušky zavedené v polovině 90. let k doplnění původní sklopné ramenní opěry o modely s možností vyšší míry individualizace (velikost postavy, aplikovaná balistika), protože v době vývoje a zavedení zbraně takové požadavky u armád (řadové vojsko) vlastně neexistovaly a navíc si pozdější možnost libovolné změny mířidel a tudíž i jejich stavební výšky vyžádala aplikaci lícnice, protože pro původní duální zaměřovací systém nebyla potřeba, je to logický vývoj a nikoli důkaz vad původního návrhu HaK G 36, pokud vývoj a používání zbraně speciálními a bezpečnostními složkami iniciuje prvky pro rychlejší manipulaci, tzv. prodloužený záchyt závěru a prodloužený záchyt zásobníku, které lze zpětně aplikovat i na již vyrobené zbraně a nebo u nových naopak použít původní „konzervativní“ osazení, přičemž výměna je dílem minut, s minimálním vybavením, v podstatě stačí např. montážní tyčka na Glock, tak to opětovně nepovažuji za vadu původní konstrukce zbraně, mj. CZ 805 nemá možnost vypouštět závěr přes ovladač záchytu dodnes…. Prostě nebudu napadat něco, co problémem ve skutečnosti ani není…a hlavně v daném tématu jsme HaK G 36 vůbec neřešili, tedy až do Vašeho „širokospektrálního“ vstupu…

    Dozvíme se, v čem byla původní ramenní opěra a ovládací prvky špatné z technického hlediska, nesplňovaly snad již tehdejší standardy…

    Já se na základě svých mnohaletých zkušeností a informací naopak domnívám, že Vaše expresivní vyjádření nemají pevný a fundovaný základ, že jsou účelově nadsazená, nebo s ohledem na širší souvislosti nepravdivá… a proto s nimi nemohu souhlasit.

    Jelikož Vaše argumenty v podstatě přesně kopírují ty od zástupců CZUB, je tedy vcelku logické, že jsem nabyl dojmu, že zde komunikuji s jedním z nich…

    Co se týče HaK 417 tak jsem si dnes znovu ověřil stav věci, a opětovně musím o Vašem popisu skutečnosti vyjádřit zásadní pochybnost. Pokud záležitost popírá výrobce a dodavatel, tak zde bych motivaci mohl chápat, pokud ji však stejně popírá i koncový uživatel, tak už nevím, co pro objektivní zjištění stavu udělat více…

    Zopakuji tedy fakta:

    HaK 417 ve výzbroji ÚRN P ČR – avizována spokojenost,
    HaK 417 ve výzbroji 601. skss – avizována spokojenost,
    Před zavedením do 601. skss provedeny zkoušky mj. dle TPVD-637-81 ve VTÚVM, hodnocení pozitivní.
    U výrobce provedeny interní zkoušky samozřejmě včetně zkoušek dle NATO-AC225/D14.
    Dodací list a faktury zní na HaK 417, tak kam se nám to tedy vlastně vysublimovaly… a kdepak ty zbraně HaK tedy vlastně jsou, když ne u 601. skss?

    Tak jaký tedy pádný argument, kromě informací typu „JPP“ a jednoho přispěvatele na AN, který navíc vůči HaK neustále používá poměrně expresivní výrazy, dává důvod k přehodnocení mého stanoviska…Dokud nepředložíte něco, např. konkrétní popis věci, kdy a jak byly HaK 417 přestavěny na standard G28, tak neexistuje jediný racionální důvod Vám v tomto ohledu věřit…

    Mj. HaK 417 a G28 jsou konstrukčně velmi blízké zbraně s vysokým podílem shodných součástí, některé díly jsou ale odlišné, a tak by bylo po technické stránce patrně možné případnou přestavbu potvrdit, či vyvrátit.

    Co se týče metodik, je logické, že dílčí metodiky stejného určení jsou si zpravidla velmi podobné, liší se ale v detailech, které však mohou mít zásadní dopad na konečný výsledek, resp. hodnocení produktu. Metodikami rovněž disponuji, ale když jste si dal tu práci…

    U pádové zkoušky HaK 417 jsem měl na mysli především skutečnost, že pro mnoho zbraní s teleskopickou opěrou jsou opakované pády na botku vskutku kritickým momentem, kdy mnoho konstrukcí takové zatížení prostě nevydrží… (zkušenost z praxe)

    Celá diskuse o metodikách by nevznikla, kdybyste nepředložil mj. tuto argumentaci:

    „Zbraň se konstruuje na metodiky? Východoněmeckému soudruhovi upadne jinak než jeho západoněmeckému kolegovi?“

    Právě s ohledem na znalost, věřím, že alespoň základních mechanismů zkoušení a zavádění zbraní i zásady opakovatelnosti a vyhodnotitelnosti byla od Vás výše uvedená formulace zjevně podpásová a fundovanost samotného autora dost zpochybnila, tak se nedivte, že jsem si dovolil špetku ironie, protože konstruovat zbraně s ignorováním TTP a obecně platných metodik by bylo naprosté šílenství…to samozřejmě výrobci nebrání dále experimentovat, ale nesplní-li výsledný produkt obecně platné požadavky, bude na trzích jen obtížně uplatnitelný a náklady na vývoj patrně zmařeny…

    Takže poučování o tom, že se zbraně nekonstruují s ohledem na platné metodiky, byl jen takový výkřik do tmy a už ho nebudeme dále rozvádět…

    Pokud máte nutkání mně osobně něco sdělit, jistě najdete způsob, jak mě oslovit…
    Nebudeme ostatní diskutující dále zatěžovat osobními animozitami!

  • KurtKnispel
    11:07 31.03.2016

    Zbrojir

    děkuji za Vaši odpověď plně ilustruje to na co jsem poukazoval- tedy nevyváženost Vašich komentářu.

    Od začátku jsem vedl diskuzi na téma nedostatků u HK, které Vy konstantně ignorujete. O CZUB v mých komentářích nebylo zmínky a pokud tak jen v reakci na Vás a jako komparace k hodnocení HK.

    Vy přesto neustále stáčíte diskuzi jiným směrem, v pořádku nemá tedy smysl v tom dále pokračovat.

    Jen bych Vás rád uklidnil, opravdu nejsem placeným agentem CZUB :D, ale je vidět, že Vám z nějakého důvodu tuzemský výrobce zbraní nedá spát, když ho neustále zatahujete do každé diskuze.

    Svoji pointu s nedostatky HK jsem udělal. Informací o nápravě HK 417 jsem si natolik jistý jako vím, že z pochopitelných důvodů nebudu šířit další detaily na fóru, jen proto abych Vám něco dokazoval. Ostatně Vy používáte stejně nedoložitelná obvinění neustále.

    Co se týče TP-VD-637-81 část 35 kontra AC/225(LG/3-SG/1)D/14 část 2.15.3.3 (předpokládám, že tuto jste myslel) Ano jedná se o zkoušky ne zcela stejné jak provedení tak hodnocením (jako ostatně celkově metodika NATO -hodnocení popisem a metodika TP-VD hodnocení splňuje/nesplňuje) V této konkrátní zkoušce háže NATO Polohy zbraně:
    Horizontálně, na pravou stranu
    Horizontálně, na levou stranu
    Horizontálně, vrchní stranou zbraně nahoru
    Horizontálně, spodní stranou zbraně nahoru
    Z 1,5 m zatímco dle TP-VD se háže pouze z 1m a to pouze na levou a pravou stranu.
    Všechny ostatní pády jsou ze stejné výšky. Lze tedy s jistou nadsázkou konstatovat, že zkouška NATO je v tomto ohledu těžší.

    Takže se nebojte, když Vás poučuji vím proč a o čem.

  • Zbrojir
    21:47 30.03.2016

    KurtKnispel

    Jedna věc je řešit základní problémy zbraně, tedy především bezpečnou a spolehlivou funkci, věc druhá přizpůsobovat produkt aktuálním potřebám trhu, resp. v poslední době požadavkům na vysokou míru individualizace…, rovněž je logické a správné zohlednit u produktu konstrukční stáří.

    Co se týče HK 417, nemám jedinou informaci, že by se ty Vaše jakkoli zakládaly na pravdě. Jestlipak jste se nestal obětí nějaké fámy, a že jich v ČR koluje opravdu hodně…, o problémech HaK, Glocků, SAKO, AR15/M4… a zahraničních zbraní vůbec, když si to člověk ověří přímo u zdroje, tedy u koncového uživatele, tak skutek utek… prostě jen pomluvy, obvykle to zde šíří czubáci a jim podobní…, asi aby odvedli pozornost od problémů vlastních produktů... Možná by bylo dobré nám sdělit podrobnosti, jak byla HK 417 převedena na standard G28… Upozorňuji, že jsem kromě jiného také opakovaně hovořil s koncovým uživatelem…

    Mj. HaK 417 v testech dle TPVD dosáhla v souhrnu velmi dobrých až výborných výsledků (mám kopie protokolů). Jen bych dodal, že nároky kladené na DMR 7,62x51 v doposud neúspěšných tendrech MO, jsou obecně nastaveny nároky níže..., někde až neobhajitelně...

    Samozřejmě, že při návrhu zbraně, stejně tak jako při návrhu jiných produktů, se musí vycházet z takticko-technických požadavků na ně kladených, a k nim nepochybně patří i metodiky zkoušek, zejména pak zkoušek za ztížených podmínek a zkoušek v rámci tzv. hrubého zacházení… Pokud by někdo navrhoval zbraň bez předem vypracovaného zadání a s ignorací všeobecně uznávaných metodik pro zkoušení takových zbraní, byl by neuvěřitelně nezodpovědný…

    Pravda, v CZUB se podobné případy, kdy konstrukce u řešené zbraně, mj. deklarované jako služební, ignorovala adekvátní platné metodiky, a byly z toho nekonečné problémy, zakončené předčasným vyřazením z výzbroje…

    Kdyby si CZUB nechala na novou útočnou pušku (CZ 805) včas vypracovat skutečně fundované zadání (TTP) pro konstrukci, mohla si ušetřit spoustu starostí… U následovníka je vidět, že se již patrně poučila…

    Pokud je zbraň západoevropské provenience konstruována pro metodiky NATO, což je naprosto logické, je vždy ocenitelné, že z chodu projde i metodikami odlišnými, viz např. TPVD-637-81, což jsou zde v ČR platné národní metodiky, které však stejně vychází z těch sovětských. U řady konstrukcí se musí produkt na odlišné podmínky doladit, samozřejmě pokud to vůbec lze…

    Mj. i „zkouška odolnosti a bezpečnosti zbraně při pádu“, tuším část 35 dle TPVD-637-81 není provedením a hodnocením totožná s příslušnou metodikou NATO.
    Pokud to nevíte, tak doporučuji více studovat a méně poučovat…

    Podobná je např. i zkušenost z automobilového průmyslu, kdy auta konstruovaná dle evropských předpisů, měla v USA nemalé potíže s plněním podmínek těch místních a zdaleka nejde jen o emise, ale např. i o nárazové testy…(odlišná metodika zkoušek a hodnocení)...

    Nevím, jak jste dospěl k závěru, že jsem papírový teoretik. Ve svém věku sice už denně venku s puškou neběhám, ale podle časových možností se snažím kombinovat teorii s praxí… Asi nikdo nemá možnost řádně vyzkoušet všechny zbraně světa a musí se tedy logicky spoléhat na relevantní zdroje, moje orientace na HaK, Glock apod., je dána skutečností, že jsou zde v ČR provozovány ve statisticky významných počtech (jednotky tisíc kusů) a lze je srovnávat s produkty CZUB komplexně, tedy nejen po střelecké a ergonomické stránce, ale také z pohledu provozní spolehlivosti a nároků na opravitelnost a udržovatelnost…

    Mj. FN SCAR jsem zde nijak nevyzdvihoval a jako poměr cena výkon bych u této kategorie patrně doporučil modernizovanou verzi US pušky M4. Pravda ale také je, že jsem nikde na FN nesháněl žádné dehonestační informace...

    Naopak ti, co široké spektrum hodnocení zbraně ignorují, a zabývají se primárně „kosmetikou“, se často diví, proč je jejich favorit v podmínkách ozbrojených složek nakonec hodnocen tak velmi negativně…

    Pokud se zde diskutuje na téma produkty CZ, tak předkládám své názory, které vychází z vlastní praxe, a informací získaných z opravdu relevantních zdrojů, včetně koncových uživatelů speciálních jednotek, a do nich zahrnuji ale i ty relevantní z CZUB…

    Popravdě nechápu, proč tak usilovná obhajoba CZ 805, když ti „progresivnější czubáci“ ji už dávno odepsali…

    Jsme-li u HaK, tak např. v ČR se jeho výrobky osvědčily, alespoň uživatelé je tak hodnotí, rovněž informace o spolehlivosti, životnosti a nárocích na servis a opravy jsou velmi pozitivní, stejně je na tom třeba rakouský Glock. Asi nejlepším podpůrným argumentech je jejich používání elitními složkami celého světa, tak to se o dosavadních produktech CZUB říci tedy nedá.

    Není tedy mojí chybou, že se zavedením každého produktu CZUB do ozbrojených složek ČR, tedy alespoň doposud to tak bylo, nastala celá série vážných problémů, a je jedno, zda šlo o pistole, či pušky, zda šlo o zbraně pro armádu, policii, či jiné ozbrojené složky státu…a nebo snad znáte nějaký větší kontrakt CZUB s OS ČR, který proběhl bez vážných problémů....

    Omlouvám se, ale z některých detailů jsem nabyl dojmu, že zde diskutuji se zástupcem z CZUB…, tedy osobou, která je ve věci hodnocení zbraní neoddiskutovatelně podjatou…

    S přihlédnutím k probíhající diskusi na téma balistické vesty („nové testy VOM pro Armádu ČR“), zde nemíním ztrácet svůj drahocenný čas diskusí se zaměstnanci CZUB, nebo osobami s podobnými vazbami, ti budou stejně pořád zpívat tu svou odrhovačku, s vědomím výhody, že soukromá firma může v ČR do světa vypouštět prakticky cokoli, kdežto relevantní informace ze státního sektoru jsou limitovány předpisy a obecnou povinností zachovávat mlčenlivost…

    P.S.

    Do diskuse sice můžete vlítnout, jak chcete, ale nemůžete nikoho donutit s Vámi diskutovat…

  • KurtKnispel
    16:20 30.03.2016

    Zbrojir: Diskuze není Vaším majetkem ani výsostným teritoriem, takže do ní mohu naštěstí "vletět" kdykoliv a jakkoliv se mi zlíbí. Jakkoliv se Vám to asi nelíbí. Ale k věci:

    Vámi zmiňovaná nápravná opatření u Bren ,jak tak čtu, se týkají spíše periferií zbraně. Přitom na HK G 36 jsou kompletně překonstuovány tytéž a další prvky, namátkou: Pažba, Předpažbí, Ovládací prvky, Šachta, Zásobovací ústrojí, Zavěšení popruhu, Spojovací prvky hlavních dílů - Uchycení hlavně!!!

    A to Vám připadá v pořádku?

    Co se týká HK 417 opět se mýlíte, nebo záměrně neříkáte pravdu. V současné době není ve výzbroji MO, tím spíše ne u 601. skss. žádný kus této zbraně. Všechny byly v tichosti vráceny do Oberndorfu, kde musely být s potupou přepracovány do standardu G28. Ověřte si tuto informaci u Vašeho oblíbeného dealera nebo přímo na útvaru.

    Podotýkám, že i tak se jednalo o několik málo exemplářů ve výzbroji.

    Ještě bych se rád zeptal co myslíte tím, že zbraň vydržela dokonce pádovky za pochodu a že je to ocenitelný výkon u zbraně konstruované na jiné metodiky.

    Zbraň se konstruuje na metodiky? Východoněmeckému soudruhovi upadne jinak než jeho západoněmeckému kolegovi?

    To je totiž celý problém s Vámi, jste pouze papírový teoretik s velmi omezenými střeleckými zkušenostmi. Posuzujete proto zbraně na základě laboratorních testů, prohlášení v médiích apod.

    Z Vaší neznalosti dalších konstrukcí jako je např. FN SCAR usuzuji, že se Vaše znalost omezuje pouze na HK a patrně z doslechu od Vašeho "kontaktu" na MO i na CZ.

    Inu jak se říká: "Nouze naučila Dalibora housti" a tak z nouze o další zkušenosti je pro Vás HK neomylným tvůrcem zbraní.

    To je ale zaujaté hodnocení a to mi vadí- vůbec tady totiž neobhajuji konkrétní značku či zbraň

  • Slavoslav
    22:12 29.03.2016

    Pepa

    ja na tuto temu nemienim diskutovat. Pre mna je z principu volne ulozena hlaven hlaven taka ktora sa dotyka zvysku zbrane len v mieste ukotvenia - teda nabojovej komory. Pripadne este par cm dalej ak je hlaven tazka a dlha ako to maju m40tky, alebo m24 (teraz si nespomeniem ci obe, alebo len jedna znich).

    Ak ma niekto iny nazor nebudem mu ho brat, ani sa snim hadat, ale podla mna nema pravdu.


    a ked si zacal s volnym kmitanim. Neviem kde sa berie ta utkvela predstav, ze len volne kmitajuca hlaven je presna. Presna hlaven je ta ktora pri kazdom vystrele kmita rovnako bez ohladu na ulozenie a ano, takto riesene hlavne su vseobecne presnejsie, ale pre aplikaciu ako je utocna puska to nema ziadny relevantny zmysel.

    Ovela dolezitejsie je zabezpecit rovnomerne chladenie zo vsetkych stran tzn, symmetricky dizajn hlavne a rovnomerne prudenie vzduchu okolo celej hlavne. Ostatne to je aj dovod preco je piest ulozeny cez pruzinu. Keby bola v tom bode hlaven napevno pripevnena k predpazbiu kde tiez prestupuje teplo dochadzalo by pri pevnom spojeni, naslednom ohreve a nerovnomernom chladnuti z dovodou velkej masy na jednej strane k deformacii hlavne. Takto tam sice tento jav je tiez, ale v mensej miere.

    Tato problematika je velmi obsirna a dalo by sa o tom diskutovat donekonecna a nakoniec ja tak bude zalezat na konkretnej aplikacii co v ktorom pripade bude lepsie i ked nejake vseobecne zasady konstrukcie existuju.

  • Pepa
    21:38 29.03.2016

    Slavoslav:

    Na tohle téma se dají vést diskuse a každý si z toho nakonec vezme co chce. Protože je BREN v tomto směru totožně řešen jako SCAR, tak je myslím relevantní např. tato diskuse:

    http://fnforum.net/forums/fn-s...

    Pro představu, jak kvůli volně, přes pružinu uloženému, pístu "nemůže" hlaveň kmitat si můžeš udělat představu třeba z tohoto videa (čas 2:01 a dál):

    https://www.stream.cz/nicenipo...

  • Slavoslav
    20:30 29.03.2016

    Laci

    oznacovat hlaven pri zbrani s odberom plynov cez kanalik ako plavajucu je cisty nonsens uz z principu.

  • Laci
    18:43 29.03.2016

    ..a ještě jedna věc mě zajímá od Zbrojíře.
    Vyřešili u druhé generace Brenu ten tepelný převod z hlavně na lištu na předpažbí, které dělalo z nechráněné ruky steak?
    Předem děkuji za případné odpovědi na mé dotazy.

  • Pepa
    18:02 29.03.2016

    A tady je navíc ještě jedna lepší fotka:

    http://www.thefirearmblog.com/...

  • Pepa
    17:54 29.03.2016

    Tak tady je obdobný článek na stejné téma:

    http://www.altair.com.pl/news/...

    A hlavně je tam fotka BRENu 2 v 7,62x39 :-)

  • Laci
    17:34 29.03.2016

    Zajímalo by mě, jak je to s tou hlavní, je tedy plovoucí nebo neni? Nejlépe asi odpoví Zbrojíř.
    Jinak jak mám přesně chápat pojem plovoucí hlaveň? Že se od závěru nedotýká hlaveň ničeho, nebo že se jen nedotýká předpažbí? Ten kanál pro odběr plynů přeci ovlivňuje kmit hlavně při výstřelu, nebo se ten pojem týká jenom roztahování hlavně při zahřívání a následného opírání se do okolních materiálů..

  • Zbrojir
    12:38 28.03.2016

    KurtKnispel

    Pokud někdo vletí do diskuse a hned zde rozlije „širokospektrální špínu“, na kterou by se muselo reagovat mnohastránkovým materiálem na téma HaK G 36, Hak 416, HaK 417/G28, hrubé chyby výběrového řízení na DMR pro MO ČR, kde je smlouva, stejně jako u útočné pušky 5,56x45, podepsána s tím, kdo toho nejvíc slíbí, samozřejmě za co nejméně peněz, a až poté se testuje, tak jsem si dovolil dát najevo, že dle takových pravidel prostě nehraji…

    Velmi podobné argumenty lze slyšet z úst zástupců CZUB…

    Mj. pro stejné vady ani opakovaný tendr žádnou DMR MO ČR nepřinesl, neúspěch tehdy cenově výhodné novinky SIG 716, která ve verzi Patrol stojí méně, než mnohé 5,56x45, před zdražením dolaru i kusově podstatně méně, než CZ 805 A1/A2, ležel právě v tom, že dodavatel pod tlakem podmínek, tedy aby spočinul na předním „volitelném“ místě, slíbil mnohem více, než dokázal splnit…, ono garantovat 20 000 výstřelů pro DMR 7,61x51 není zrovna zodpovědné, a u neprivilegovaných dodavatelů MO ČR na splnění deklarací trvá, a to bezezbytku. Skončil tuším okolo 14 tis. ran.

    Ale tak (větší rozsah potíží) to bylo i s CZUB, ale ta, jakožto privilegovaná, si vymohla podstatné změny původních podmínek řízení, v podstatě nesankciovaný prostor a čas na několikaletý dovývoj.

    Jeden věcně příslušný úředník MO ČR neoficiálně přiznal, že podmínky zadání měly předem vyloučit HaK (417/G28), je to dost vidět i na specifikaci předmětu plnění…

    HaK 417 je jedinou puškou 7,62x51 (DMR), která ještě před inkriminovaným tendrem prošla českými TPVD, včetně pádovek „z chodu“, což je u zbraně konstruované pro jiné metodiky (NATO) jistě ocenitelné… a je tedy oficiálně zavedena do výzbroje MO ČR (601. skss), dále je i ve výzbroji ÚRN
    P ČR.

    Pokud jsem naposledy hovořil s koncovými uživateli, byli s HaK 417 spokojeni…, to platí pro uživatele zbraní HaK obecně, osobně neznám nikoho ze skutečných koncových uživatelů, kteří by HaK zatracovali, jasně převládá pozitivní hodnocení, ale samozřejmě, žádný produkt se nemůže zavděčit každému, já např. oceňuji výbornou úroveň zpracování u pistolí HaK, ale chování při střelbě (větší zdvih) mi nesedí…

    V případě HaK G 36 se ukazuje, že šlo o vybičovanou hysterii, protože v předpokládaném rozsahu zatížení se problém, mj. u jinak velmi spolehlivé zbraně, neprojevuje, (alespoň to nikdo nedokázal) pouze postupné zvyšování zátěže ve zkouškách přineslo problémy, ale současně se také řeší, zda poslední zátěžový test, kde problém nastal, vůbec odpovídá reálným podmínkám nasazení…

    Při výslechu vojáků ze zahraničních misí se v médiích avizované selhávání HaK G 36 také nepotvrdilo, spíše zaznívala pozitiva, jelikož se vedení MO SRN zachovalo neuvěřitelně neprofesionálně, nejdřív silná mediální prohlášení, poté teprve řádné šetření, nemám důvod předpokládat, že zprávu nakonec zmanipulovali… Mj., podobně neprofesionálně postupovala tamní ministryně i u jiných druhů zbraní a tak se mnozí domnívají, že zde hrála roli především vnitřní politika…

    Rovněž neznám osobně nikoho, kdo by si na tento problém stěžoval, vlastní zkouška v rozsahu 7 plných zásobníků v opravdu horkém zahraničí…

    Vz. 58 je jedna z mála zde zdařilých konstrukcí v oblasti ručních palných zbraní po WW II, Čermák - Konstrukta Brno, je zde vidět, že navrhovatel netrpěl nedostatkem citu pro věc, což se nedá říci o řešitelích CZ 805, ale zdaleka nebyla bez vad, k nepřehlédnutelným problémům náleží kvalita výroby v CZUB, resp. velké výrobní tolerance a odchylky v jakosti materiálu. To se mj. projevuje citelnými rozdíly v životnosti i problémy se spolehlivostí, např. některé série nejsou bez častých závad schopny fungovat s municí s mosaznou nábojnicí…(ostré hrany na kritických místech pouzdra závěru)...

    Po zahájení hromadné sériové výroby světoznámých produktů byly zpravidla závažnější vady poměrně rychle odstraněny, je ale velký rozdíl vyvíjet již vyvinuté, nebo stát v čele pokroku, např. zbraňový systém zcela nové koncepce (konstrukce), popř. aplikace u zbraní doposud neuplatněných technologií. U osvědčených válečných konstrukcí byly vážnější vady logicky vychytány většinou ve velmi krátké době, přes prvotní nepřízeň vedení a tvorbu zcela nové koncepce (třídy) zbraní to podle mého dobře zvládli u Stg. 44, dobrým příkladem nadčasovosti a propracovanosti návrhu je např. M 1911…

    Vychytávání vad u CZ 805 bylo zásadně urychleno vzniklou situací, kdy někdo o ukončeném vývoji vědomě lhal, druhý dělal, že mu to věří až podepsaná kupní smlouva, resp. kritika neúspěšného uchazeče v kombinaci s nepřehlédnutelnými problémy CZ 805 a riziko pádu kontraktu dostala obě chybující strany pod tlak. Ani více než roční utajovaný urychlený dodatečný dovývoj po uzavření kupní smlouvy na nedodělky prostě nestačil… Kdyby ale nebyli pod takovým tlakem, tak nejsou vady odstraněny dodnes…

    Mj. CZUB je dlouhodobě známa, jako výrobce uvádějící zjevné „nedodělky“ na trh, pro dodávky do ozbrojených složek ČR jsou časté změny na produktu přímo typické…, bohužel v poslední době se tento neblahý trend rozmáhá i v zahraničí…

    Za největší chybu, a to zde často opakuji, považuji hromadný nákup bez zjevného dokončení vývoje, resp. bez omezené ověřovací série, a nepřijetí nápravných opatření ze zkušeností z jejího provozu, a to ještě před zahájením hromadné sériové výroby…

    Pravdou také je, že CZUB MO ČR již nějaký pátek (pár let) před "tendrem" blokovala pokusy o omezený nákup již "hotové" útočné pušky 5,56x45 pro některé exponované složky, ale přesto nebyl důvod s nákupem spěchat...

    Rovněž zastávám názor, že zmanipulovaný tendr na nákup „hotového výrobku“ je často mnohem horší řešení, než zadání vývoje a výroby v nekonkurenčním prostředí, tedy za předpokladu, že při vývoji existuje alespoň nějaká kontrola ze strany odběratele…

    Samozřejmě, že mnohé by se vyjasnilo zveřejňováním interních dokumentů, ale vzhledem ke striktnímu obsahu smluvních podmínek a nepřehlédnutelné přítomnosti zástupů výrobce na fóru, by jistě vznikl podnět k vyšetřování zdroje úniku takových informací… Většinou lze s takovými materiály přijatelně pracovat až poté, co již není kontrakt aktivní….

  • Pepa
    11:37 28.03.2016

    hurvo:

    Tento systém je okopírovaný od FN SCAR a mě to přijde jako poměrně chytré řešení, které zajišťuje dostatečnou tuhost spojení a rozložení zatížení po pouzdře.

    https://www.youtube.com/watch?...

    Vtip je vtom, že rail není v místě předních roubů spojen s hlavní. Okolo hlavně je objímka ve tvaru Y, která se hlavně nedotýká.

  • hurvo
    10:26 28.03.2016

    v mieste nabojovej komory 2x sruba ktora prechadza cez bocny rail, telo zbrane , na hlaven, dalsie dva centimetre dopredu zase 2x sruba to iste , a uplne vpredu na zaciatku predpazbia zase 2x. V manuale na strane 11 je dokonca poradie zatahovania vsetkych 6 srubiek, tak aby bola hlaven centrovana.

    Sruby tam naroubovali ked malo byt telo zbrane z polymeru, aby im to drzalo v zbrani, preto ten sendvic bocny rail-telo -hlaven. Potom co vymenili polymer za frezovany dural, uz sa neobtazovali s vymyslanim upnutia hlavne aby bola pavajuca. Presne je to dost, tak naco ze?

  • Zbrojir
    08:48 28.03.2016

    Nápravná opatření přijímána zejména na závěru, zásobovacím ústrojí, spušťadle, plynovratném ústrojí, ovládacích prvcích, zavěšení popruhu, připojovacím rozhraní, spojovacích prvcích, ramenní opěra kompletní…. Některé uzly (body) řešeny opakovaně…

    Nejde ani tak o autora komentáře, ale především o zdroj informací z MO...

  • Pepa
    23:17 27.03.2016

    hurvo:

    U cz 805 je hlaveň se zbytkem zbraně spojena pouze v místě nábojové komory, nikde jinde se už ničeho nedotýká, tedy kromě pístu a to je nutno odpustit všem písťákům. Hlaveň tedy může volně kmitat a je tedy plovoucí.

    Stavoslav:

    Ono není tak docela pravda, že cz 805 nebyla zavedena v časové tísni. Přechod, na mikroráž se tu dlouho nedařilo politicky prosadit až do chvíle než se k tomu zneužila mise v Afg. Bylo tedy politicky nutné zbraň zavést dříve než mise skončí. S ohledem na to jak rychle po zavedení šla do války ji lze, s jistou nadsázkou, snad i označit za "válečnou konstrukci".

    Zbrojír:

    Já netvrdím, že u cz 805 nedošlo k žádným konstrukčním změnám, já tvrdím, že o žádných nevím a už se smiřuji s tím, že se tu nic nového nedovím. Tohle je diskusní fórum, ne soutěžní.

    No a ještě bych se chtěl s některými diskutujícími podělit o jednu nádhernou hlášku:

    "..., doktore, to že jsem paranoidní ještě neznamená, že po mě nejdou! ;-)

  • hurvo
    22:15 27.03.2016

    Tak ale napr HK416A5 je hlavne o tom aby bola puska plne obojstranna, mam dojem ze to vyrobili hlavne kvoli britskemu MARSu a francuzskemu tendru.
    Neviem o konstrukcnych zmenach ktore by nudzovo riesili stav ked po par sto ranach sa upcha plynovy kanal medou ako u brena ->brena 2.

  • KurtKnispel
    22:12 27.03.2016

    Pane Zbrojíři, drže se tématu a věcné diskuze. Osobní útoky jsou zbytečné.

  • KurtKnispel
    22:08 27.03.2016

    Osobne mam vystříleno jak z G 36 tak z HK 416.

    problémy mohu u G 36 pouze potvrdit u 416 jsem se žádným zásadním problémem nesetkal. Nicméně byly mediálně propírány právě u Norských 416 například jejich problémy v mínusových teplotách. Taktéž lze podotknout, s ohledem na diskuzi níže, že verze HK 416 po sobě následovaly velmi rychle A1 až A5 a že u nich docházelo ke konstrukčním úpravám (v tomto případě dokonce jasně viditelným) a nikdo to neshledává závadným. Nerad bych se dostal do demagogické diskuze, ale měřme všem stejně.

    G 28 je zcela jiná kategorie zbraně. Pro účely tohoto porovnání je vhodné mluvit o HK 417. K problémům s HK 417 by mohl povědět něco například polský GROM, který je z výzbroje vyřadil.

    Abychom nestříleli jen do HK. Co takový SIG 716 v AČR? kdepak mu je konec?

  • Zbrojir
    21:58 27.03.2016

    Není nad skutečné a zcela objektivní odborníky s komplexní znalostí, my ostatní se od nich musíme ještě hodně učit… předpokládám, že o tak fundovaného člověka se renomované světové zbrojovky jen perou.

    Při této diagnóze již opravdu nemohu nijak poradit a prostor přenechám jiným, fundovanějším…

    KurtKnispelDatum: 29.04.2015 Čas: 13:49

    „S Bundeswehrem jsem měl tu možnost střílet loni. Zahřátí zbraně pro ně jsou opravdu 2 zásobníky po nich už s puškou i na 100m mají rozptyly jak kráva. (naměřit to raději nechtěli)“

    KurtKnispelDatum: 04.05.2015 Čas: 19:32

    „Když si vzpomenu jak nám dlouho vydržely 58my...a na 100m jsem se s ní vždycky pohodlně nasřílel.“

    https://www.youtube.com/watch?...

    Rovněž vyšetřování provedené u vojáků z misí orgány SRN medializované problémy nepotvrdilo...

    Také se divím, že ti nešikovní Němci prostě neokopírují naše výběhové modely, protože tohle a lépe přece umí vz. 58 po čtyřech zásobnících také, a nebo ne…

  • hurvo
    20:36 27.03.2016

    HK> because you suck, and we hate you.

    Mam vystrielane z nemeckej G36, aj z litovskej G36c a par ran aj zo slovenskej HK 416. Majitelia nevedeli povedat krive slovo.
    HK 416 sa vyuziva na slovensku a je plosne zavedena v norsku, IAR u marinakov US, atd. taktiez ziaden problem.
    A G28 je jedna z najlepsich DRM na trhu a helmuti nemaju problem zaviest cudzie zbrane (uzi, FN FAL, AWP) napriek tomu si vybrali G28, neviem preco by mala byt srot.

    Zato BREN 2 je kompletne ina zbran ako 805, mal uplne novy lower, uplne prekopany odber plynov, inu pazbu, vraj aj iny zaver (dufam ze uz aj rozoberatelny) a iny upper.
    Podla mna proste dosli na to ze 805 je sa neda opravit vymenou jednotlivych casti a zacali rovnaky koncept znova.
    Zase ale nezmenili sposob uchytenia hlavne v zbrani, ani spodny rail.
    Napinaciu paku by tiez mohli zahnut smerom dole aby sa dala zbran obtiahnut aj s EOtechom bez odretych ruk.

  • KurtKnispel
    20:04 27.03.2016

    A propos, zde často zmiňovaný FN SCAR: vývoj dodnes nehotový. Po dobu prvních sedmi let byly odstraňovány zásadní problémy jako například destrukce zadních hlav (zbraň nestřelbyschopná), samozápaly, praskání pažeb (proto dnes kovová vložka pažby) či nedostatečně dynamické vyhazování vedoucí k častým závadám.

    Proto bych se rád vrátil k původní otázce od Pepy: "Možná by bylo na místě, kdybyste uvedl příklad zbraně, která byla 5 let po zavedení do výroby bez problémů...a nemusíte se omezovat na náš tuzemský rybníček." otázka byla a je stále na Zbrojíře

  • KurtKnispel
    19:51 27.03.2016

    Zbrojir: možná, že PČR podobně jako Bundeswehru došlo, že G 36 nelze v reálných podmínkách použít? Jak dlouho se ostatně postupně "za pochodu" vyvíjela G 36 až do nynější nefunkční verze? a co Německá mediální blamáž a tutlání problémů nejméně dva roky, následovaná vyhlášením RFI (de facto přípravy nového tendru) a v tichosti nákupem dalšího šrotu od HK (tentokráte 417)?

  • hurvo
    13:22 27.03.2016

    pepa> plavajuca hlaven nie je nieco co je 6 srubami napevno spojene s predpazbim po celej dlzke predpazbia a este to ma na sebe nabity spodny rail, ktory krasne odvadza teplo priamo na strelcove ruky.


    Tiez mozem tvrdit ze skoda fabia je najlepsie terenne auto, ale nebude to pravda hoci by som sa hadzal o zem ako maly chlapec.

  • Zbrojir
    12:41 27.03.2016

    Vyloucit samozrejme nelze nikdy nic, ale kdyz vezmu realny stav veci, administraci spojenou se zapujckou zbrani, nutnost lidi zaskolit, absolvovat strelby, pretizenost strelnic u Prahy, ceske organizacni schopnosti a kratkost dosavadnich opatreni, tak mi to moc nevychazi.

    Tedy pokud hovorime o statni policii (P CR).

    V utery se na to na prislusnych mistech zeptam, docela me to zajima.

  • juhelak
    12:03 27.03.2016

    jeste k té policii..nechci to fotit. ale V praze na hlavním nadraží sem viděl i policisty s Brenem. Sou tu i policiste bez nich s jinymi puskami, ale i jako neznali poznam na 5 metrů brena a policistu od vojaka taky :)

  • juhelak
    11:59 27.03.2016

    Zbrojíř: v tom se s tebou nepru..Stejne jako české dráhy protěžovali Škodu a politici nebo prezident jezdi V superbech. Musí tam byt nejaka uroven kvality bez které to nejde.
    To ze stáát platí za vývoj nečeho co ve finále nedopadné moc efektivní není ale děje se to všude..příkladem může být USA kde dají nějaké požadavky a zakázku vyhraje firma která v danných parametrech nekdy nemá ani pototyp a vše zacne vyvíjet az po obdržení financí od státu..nezřídka se stane ze nakonec zjístí že vývoj nic nepřinesl a zakázku zruší..Vyhozené miliardy dolarů.. Většina ruských a ukrajinských podniku přežívá jen díky zakázkam od tamních armad..jinak by už dávno zkrachovali..je to čiste politika, udržení schopností a zaměstnanost..
    V Čr je ted vývoj ve znamení zbavení se závislosti na ruských komponenetech..proc začít brat neco co jsme vicemene schopni vyrobit od nekoho jineho..svet se muze v chaos obratit a mi opet budeme mit problem se servisem a dodávkami komponentu..
    Příklad ten pakistan..muzou dostat licenci na výrobu..kvalita bude mnohem horsi..pokud se zmeni politika a na Pakistan budou uvaleli sankce..tak ani tu licencni pusku bez podpory moc dlouho v chodu neudrzi.. a nejaka vlastni evoluce z jejich strany je spis scifi.

  • Zbrojir
    11:24 27.03.2016

    k Juhelak

    Podpora domácího průmyslu nemůže být trvale v rovině „zestátnění nákladů a privatizace zisků“, protože to silně zatěžuje státní pokladnu, narušuje hospodářskou soutěž, paralyzuje skutečně dostupný potenciál a privilegované vede k neefektivnosti.

    Soukromé společnosti nemohou klidně žít v přesvědčení, že ať spatlají cokoli, stát s dovývojem vždy pomůže a veškeré náklady nakonec zaplatí. Chci-li pomoci s referencemi, s dovývojem, či prostým vychytáním dětských nemocí za provozu, musím nabídnout nějakou adekvátní protihodnotu, a tou je obvykle výhodná cena, bezplatná, nebo velmi levná modernizace a samozřejmě stažení a náhrada prvních, ověřovacích kusů, které nutně vyžadují zdokonalení…

    Policie ČR CZ 805, stejně jako CZ Scorpion EVO, ve výzbroji podle mých informací nemá. Nevím, odkud jsi, je ale krajně nepravděpodobné, že by si je jen tak zapůjčila, policista by musel být se zbraní řádně seznámen, tedy včetně příslušných střeleb. Stejně tak obráceně voják s policejní zbraní. Ten, kdo by platná pravidla ignoroval, hodně riskuje, protože při zákroku hrozí nemalé újmy a stát by při nedodržení závazných podmínek, tak jak je u něj zvykem, dal od vzniklých škod patrně ruce pryč. A pak platí chybující, resp. ten, kdo porušil nějaký předpis....

    Popravdě, oni mají dnes po zákroku problém i policisté, kteří nevybočili z mezí správného postupu.

    Ve výzbroji P ČR můžeš vidět HaK MP5, obvykle verzi A, HaK G 36, obvykle verzi C, HaK MP7 A1, Steyr AUG Carbine, AUG - P, výjimečně i HaK 416.

  • KOLT
    10:55 27.03.2016

    pro Pepa: CZ-805 je funkční s výhradami ;-) Především z vojenského pohledu je spíš polofunkční, protože nerozebiratelná sestava závěru je pro vojáka prostě průser, ať se to někteří snaží omlouvat jakkoliv. Právě proto CZUB tu konstrukci opustilo a vyvinulo BREN 2.

    pro Slavoslav: Jenže právě proto si z těchto příkladů můžeme vzít případ a neopakovat je :-) AK mělo problémy hlavně s technologií výroby (v SSSR prostě neuměli tak dobře lisovat plechy a ukořistění němečtí inženýři jim pravděpodobně moc nepomohli). Zavádění M-16 je pak ukázková tragédie. Navíc docházelo k tlaku na rychlost kvůli válce ve Vietnamu. Zatímco my jsme nikterak spěchat nemuseli. A o L85 bych se raději vůbec nezmiňoval, protože to je přesně stejný případ, jako CZ-805. Národní výrobce, který neměl ani nejmenší zkušenosti s konstrukcí automatický ručních zbraní, dostal zakázku na přezbrojení armády. Pak se velmi drsně a úspěšně tutlalo, jaký krumpl že to šel do výzbroje, až to definitivně prasklo po 1. válce v Perském zálivu, kde L85 těžce zklamala. Výsledkem byla L86A1, kterou překreslili u pánů Hecklera a Kocha...

  • juhelak
    10:15 27.03.2016

    Zbrojíř má ve všem pravdu, ale divejme se dopredu ne do minulosti. ta zbran budoucnost má a nikdy nikdo neví kdy se bude hodit to ze máme vyrobní a vývojové kapacity. Byl bych rád kdyby se to know how v ČR udrželo a neskoncili jsme tak že budem jen kupovat licence. Je to i otazka prestiže z odkazem na nedávnou minulost strojírenské velmoci.
    Ve škodovce je taky samý problem s novými lokomotivami a nebo byli s novymy tramvajemi..ale sem rád ze se to u nás umí vyrobit..zas tolik zemí takovou tradici nemá.

    K Brenu 2 ? videl ho uz nekdo? mel ho nekdo, testovaci videa nekde? Mimo Pakistánu je jeste v jiných vyberový řízeních?
    PS: dneska sem videl s breny i policii v centru..nechtel sem jim moc koukat na zbran aby na me nenastoupili..fajn ze uz je vojáci naucili jak se to drží :) Ani sem nevedel že si je nakoupila i PČR..

  • Zbrojir
    10:02 27.03.2016

    Vždy jsem hovořil o problémech, které souvisely s vadami konstrukčního a výrobního charakteru. Jelikož změny jsou zpravidla vynuceny konkrétními problémy, nelze jednotlivá přijímaná nápravná opatření vytrhovat z kontextu.

    Celkový návrh CZ 805 limitoval další zdokonalování a proto přepracovaný nástupce.

    Změny na produktu jsou uvedeny v příslušné technické dokumentaci, viz seznam změnovek. Tou disponuje výrobce (CZUB), SOJ a odběratel (MO ČR).

    Pokud má člověk informace za určitých podmínek, nelze tyto hrubě porušovat. Rozum musí zvítězit nad emocemi. Já bych už také nikomu nic neposkytl, kdyby mě podrazil… Pokud by se něco změnilo, rád se o ně podělím…

    Některé konstrukční změny lze registrovat po zběžné prohlídce a porovnání zbraní z různých výrobních etap, jiné bez měření a porovnání s výkresy jen velmi obtížně.
    A tady se patrně lišíme, co je to změna v konstrukci. Samozřejmě, že přepracovat celou pušku dle potřeb armády již nešlo…proto také nástupce!

    Asi bych to definitivně ukončil takto:

    Pepa zde tvrdí, že po celou dobu kontraktu s MO ČR nedošlo na CZ 805 k žádné změně v konstrukci.

    Já oponuji, že změn, tedy konstrukčního a výrobního charakteru bylo na produktu CZ 805 víc než je zdrávo.

    Možná to nebude dlouho trvat, a bude definitivně jasné, kdo měl pravdu.

    A tím bych věc definitivně ukončil!

  • Pepa
    09:07 27.03.2016

    Kozlus:

    V dřívějších příspěvcích i Zbrojir konstatoval, že cz805 je nyní funkční zbraň, což se o kusech z první dodávky říct nemohlo a že v tomto směru došlo k výraznému posunu.

    Dále pak tvrdí, že to bylo chybnou konstrukcí zbraně a že došlo k dovývoji, tedy logicky musely kusy z dalších dodávek doznat konstrukčních změn.

    Tak co je na mojí otázce za trolování? Konstrukčních změn by si musel všimnout každý voják, kterému prošly rukama kusy jak z první, tak následujících sérií. To asi bude těžko něco co ví jen pár lidí na MO...

  • Slavoslav
    08:53 27.03.2016

    na druhej strane to co tu zaznelo je tiez pravda

    maloktora zbran bola do vyzbroje zavedena tak, ze snou bol koneny uzivatel spokojny a nevyzadovali sa dalsie konstrukcne zasahy

    Tolko oslavovane AK preslo v prvych rokoch tiez cey par zasadnych zmien. Britska L85 americka M16 atd. takze to neije nic vynimocne.

    Na druhej strane ceska armada nebola v takej casovej tiesni, aby nemohla objednat cca 500 ks a intenzivne ich testovat a pripomienkovat pred celoplosnym zavedenim. Tiez cena je dost prepalena z mojho pohladu atd.

  • Kozlus
    00:14 27.03.2016

    Pepa:
    Prestan trolovat. Tenhle smejd a vynucene zmeny na nem se tu uz popisovali nekolikrat a mam takovej dojem, ze takhle nevyvadis prvne.

  • Zbrojir
    23:39 26.03.2016

    Taková odpověď by však neodpovídala skutečnosti...

    Ne všichni jsme totiž rekreační střelci, co viděli CZ 805 jen na fotografii a informace získávají výhradně z médií...

    Mj. některé, viditelné dokonce přiznala i samotná CZUB...

    Ale celkově jde samozřejmě o mnohem více změn, a nyní myslím konstrukčního i výrobního charakteru...

    Jednou možná nastane vhodná chvíle dát si práci s podrobnou citací, nebo po změně stránek (možnost přiložení foto) i s uveřejněním vhodného dokumentu, nyní ale nechci a nemám ani chuť...

    Pravdou je, že se takové informace dostanou obvykle ven, až když je vlastně dávno po všem, to je ale s ohledem na rizika pochopitelné...

  • Pepa
    23:03 26.03.2016

    Zbrojir:

    Já o žádné konstrukční změně nevím a je zřejmé, že vy také ne.

    Mě by stačila vaše odpověď "nevím" :)

  • Pepa
    22:58 26.03.2016

    KOLT:

    Ta otázka je, v čem se změnila konstrukce cz 805, ne v čem se liší BREN 2.

  • Zbrojir
    22:57 26.03.2016

    Podrobný popis detailních změn je mimo rozsah a téma tohoto komentáře.

    Opakuji, změnovkami disponuje CZUB a MO ČR.

    Nejlepší by samozřejmě bylo citovat ze související dokumentace, ale vzhledem k omezenému okruhu disponujících osob to logicky není možné...

    Je proto zcela zbytečné otázku dále opakovat.

    Pokud chce někdo žít v přesvědčení, že CZ 805 byla navržena správně, že se jen vychytávaly drobné výrobní vady, nechť si dále žije ve svém virtuálním světě.

    Současně by si měl však zodpovědět, proč je po pár letech výroby s vysokou pravděpodobností na konci své dráhy a proč nebyla prostě jen dále zdokonalována....

    Popravdě, už mě ty diskuse zde nebaví, protože se díky věčným popíračům, někteří se ani neobtěžují přečíst minulé komentáře k podobnému tématu, nestále dostáváme na začátek a já bych si mohl rovnou dopředu vytvořit "několikastránkový univerzální komentář", kde bych podrobně popsal všechny důležité obchodní, technické, ekonomické a časové souvislosti v kauze CZ 805.

    Když jsem psal některé delší komentáře s konkrétními údaji, fakta jsem si vždy ověřoval v příslušné dokumentaci, samozřejmě, že se snažím hodně zobecňovat, protože nechci, aby byl nakonec někdo trénován za únik informací, protože pravda o tomto kontraktu je na MO ČR tabu...

    Pokud totiž na někoho praskne, že něco pustil, tak s vysokou pravděpodobností končí... i to o něčem svědčí... a začalo to tím, že vojáci v misi vyjádřili svůj názor na spolehlivost CZ 805... Od té doby zákaz vyjadřovat se a PR MO a CZUB si s tím poradily tak, že to bylo špatnou údržbou... Proč se pak vyměňovaly součástky ve zbraních nám samozřejmě nikdy nevysvětlily...

  • KOLT
    22:37 26.03.2016

    pro Pepa: Trochu problém s odpovědí na vaši otázku je ten, že oficiálně si na nový kvér téměř nikdo mimo firmu nemohl sahnout a pořádně si ho prohlédnout. Co je ale už téměř jisté, tak minimálně sestava závěru by změněná být měla – ona slavná nerozebiratelná, modrým humusem neustále zanesená hrůza u CZ 805 totiž byla natolik do nebe volající de*ilitinou, že to bylo jasné každému už v roce 2010. No, vlastně by to každému průměrnému konstruktérovi zbraně bylo jasné už někdy v roce 1940 :-) Dále (ne)pohyblivá napínací páka závěru. A to jsou jen ty části, se kterými se potkává a kterým alespoň trochu rozumí, snad každý uživatel.

  • Pepa
    22:19 26.03.2016

    hurvo:

    hlaveň plovoucí je


    GAVL, Zbrojir:

    Tak v čem byla konstrukce změněna...je to skutečně tak nepochopitelná otázka?

  • GAVL
    21:41 26.03.2016

    Pepa
    zásadní problém AK nebyl v konstrukci zbraně , ale ve zvládnutí výrobních procesů, s kterými měli málo zkušeností a jistě i nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Další vylepšení nebyli rázu ohledně základní funkčnosti zbraně jako takové, ale spíše v dalším drobném zdokonalování.
    Jenže CZ 805 neměl problém v nezvládnutí výrobních postupů, ale přímo v konstrukci určitých částí již od ideového základu. Uživatelsky nerozebiratelná sestava závěru a sestava pístu to je do nebe volající.

  • Zbrojir
    20:18 26.03.2016

    Opravdu uz nemam chut mlatit prazdnou slamu.

    To, ze nejaky uzel vypada stejne, neznamena, ze se zde veci nemenily...

    Seznam zmenovek, adresa: CZUB, nebo MO CR. Pochybuji, ze se pochlubi....

    Srovnavat obtizne srovnatelne, ci nesrovanatelne nema smysl, pro mne ztrata casu. A opakuji, je treba zohlednit celkovou delku vyvoje a zavaznost problemu produktu....

    Podstatne je, ze se pres nekolikalety vyvoj a cca rocni dovyvoj pred prvni dodavkou vychytavaly vady prakticky po celou dobu prezbrojovani MO CR.

    Dokazu pochopit, ze PR CZUB a nekteri fanatici chteji ze zcela neobhajitelneho a ekonomicky neefektivniho procesu udelat zcela bezny standard, ale to mohou zkousek jen na neznalky.

    Konstrukcni potencial CZUB byl vzdy omezeny, pokud zde vyrabeli neco, co stalo za rec, byla to konstrukce, ktera jim vetsinou pristala na stole...

  • hurvo
    20:14 26.03.2016

    perun bb: strielat sa da , ale naco?
    Hlaven nie je plavajuca, je siestimi srubami napevno spojena s telom zbrane a s bocnymi railami, + ma na spodnej strane kombinovany gril/struhadlo na ruky, pardon chcel som povedat rail-

  • Pepa
    19:01 26.03.2016

    Zbrojir:

    Moje otázka byla poměrně jednoduchá...Znáte nějakou zbraň, která byla do pěti let po zahájení výroby bez problémů?

    Co se týká několikaletého "dovývoje" cz 805...K jakým změnám v konstrukci zbraně došlo?

    Možná by stálo za to si připomenout dětská léta takového etalonu spolehlivosti a nadčasové konstrukce jako je např. AK47. K jakým změnám u ní došlo po pár letech výroby a za jak dlouho se přistoupilo k zásadnější modernizaci...

  • perunBB
    18:49 26.03.2016

    Da sa strielať z Brenu pokiaľ má sklopení pažbu?A hlaveň je plávajúca?

  • Zbrojir
    17:29 26.03.2016

    k Hurvo

    Tak samozrejme, ze nakup zbrane, ktera za sebou nema reference z provozu, zde navic nebyla nejen v seriove vyrobe, ale ani zadna i byt mala overovaci serie, popravde ani desitka stejnych kusu, pouze byl CZUB deklarovan ukonceny vyvoj, je prinejmensim velmi neprozirave rozhodnuti, zejmena, je-li nedokonaly produkt prakticky ihned odebiran ve velkych seriich...

    V te dobe se navic vedelo, ze vyvoj CZ 805 neni zdaleka dotazen, ze vykazuje hodne problemu, a kdo zna CZUB, tak jeji garance nemaji zadnou realnou hodnotu, viz historie.

    k Pepa

    Toto tvrzeni odpovida formulaci: "a kdo z nas v zivote nekdy nelhal..."

    Vyjdeme-li z kontextu veci, komentaru, tak vyvoj CZ 805 probihal jiz leta pred inkriminovanym tendrem, nejprve u externistu, pote v CZUB, udajne stal 200 mega, a pral bych vsem slyset vojaky, co nabizenou pusku s ukoncenym vyvojem poprve otestovali, samozrejme az po podpisu kupni smlouvy, protoze o vyberu rozhodly pouhe deklarace...

    Protoze vim, jake potize resili, tak bych jen dodal, kde vzali odvahu nabidku vubec podat, kdyz nemeli o mnoha zakladnich vecech ani paru...

    Abych byl korektni, ti na nizsi urovni v CZUB to vedeli a naprostou nepripravenost priznavali, ti nahore je vsak ignorovali....

    Ano, postupne se to naucili, resp. jinde pochytili, ci okoukali, ale narazili na limity puvodniho reseni... Samotni czubaci jiz nejakou dobu hovorili o CZ 805 jako mrtvem projektu...

    CZ 805 se po par letech vyroby patrne nachazi na konci sve kariery, a to rika opravdu hodne....

    Udajne i jeden z konstrukteru, pan G, uz neni zamestnancem CZUB...

    Zalezi na tom, co povazujeme za mouchy...

    Pokud budeme hodnotit zbran tak, ze byla od pocatku navrzena bez zasadnich chyb, tak jde o mnoho celosvetove znamych konstrukci...

    Kdezto CZ 805 na konkurenceschopnou uroven nedostal ani nekolikalety dovyvoj...

    Popravde, kdyby nebylo MO po tlakem politiky, CZ 805 vratilo k zasadnimu prepracovani, protoze je pro nasazeni ve skutecne valce zcela nevhodna...

    Na otazku, jak bude armada resit nasazeni v boji, kdyz se potyka se znacnymi potizemi v miru, odpoved znela: "s valkou nikdo nepocita"...jak pravdive!

  • hurvo
    15:03 26.03.2016

    Tomu policajtovi sa nediv, oni maju pusku v rukach raz za rok na strelbach ak je dobry rok. Nevie ako sa s nou naraba, u nas policajti pred rokmi dostali Sa vz. 58 a nechavali ich v kaviarni a na streche auta .
    U zasahovky zbrane vyzeraju opotrebovane prave preto ze ich pouzivaju a je to ich pracovne naradie, bezny policajt ma uz aj pistol iba ako tazitko na opasku.
    Bren po prvom vycviku s befkom tiez vyzera akoby si odkrutil sest turnusov v afganistane.

  • juhelak
    14:43 26.03.2016

    jen tak trochu mimo téma. posledni dva dny behem prace sleduju ostrahu na hlavním nádraží a i výbavu. V pátek tu byla zasahovka v kuklach helmach, jako civilista se v puškách nevyznam ale jejich zbrane vypadali celkem letitě.
    dneska už normal policie bez vystroje s totoznou zbrani + vojáci jen uniforma, zasobnik asi jen ten ve zbrani. Cestou na puzu sem se u jednoho zastavil když práve ukazoval Brena místní ostraze..vlastne sem ho videl prvne nazivo a ta zbran mi oproti policejním příjde hrozne dlouha a na tenhle typ hlidkování dost nepraktická oproti tem policejnim..se divim ze jim na to nedali spis toho škorpiona...kazdej z tech vojaku ji ma jinak a evidentne jim dost prekazi :)

    taky me včera překvapil jeden od policie kdyz chodil po metru na florenci, pusku drzel jednou rukou, pazbu oprenou o bok a hlavni miril do stropu a takhle chodil v davu lidi :))

  • Pepa
    14:21 26.03.2016

    Pak by se ovšem žádná zbraň nedožila ani svého zrodu :)

  • hurvo
    14:07 26.03.2016

    pepa: ved prave, nikto aspon trochu sudny nekupi zbran v roku -2 jej existencie.

  • Pepa
    13:49 26.03.2016

    Tak víte o zbrani, která by měla do 5ti let vychytané mouchy? Nevím co je na takové otázce zkreslující...

  • Zbrojir
    13:12 26.03.2016

    Tak nevim, zda je tato formulace dana neznalosti, nebo umyslem veci zkreslovat.

    CZUB, resp. CZ 805, ktera byla CZUB deklarovana jako puska s ukoncenym vyvojem, "zvitezila" pocatkem 2010. Zoufaly stav a nepouzitelnost produktu v OS CR si nad ramec podminek "tendru" vyzadaly okamzite zahajeni dovyvoje, termin polovina 2011 byl tedy znacne z prodleni, samozrejme v pripade CZUB bez sankci.

    Hned prvni davka sla do reklamace, a tak to nejaky "patek" pokracovalo.

    Jedna vec je vychytavat bezne detske nemoci, vec druha muset se divat na namysleneho vyrobce, co se teprve vyrabet utocnou pusku uci...

    A to nerozebiram napady, resp. resemi typu uzivatelsky nerozebiratelny zaver a pod.

    MO si nezadalo vyvoj, ale dodavky hotoveho produktu, navic bezne utocne pusky, kdy bylo mozne cerpat z produktu na trh jiz uvedenych, tedy nikoli vyvoj a vyrobu svetove unikatniho systemu...

    Ano, zodpovedne by bylo rici, na to nemame, to se budeme muset nejprve naucit, ale proc, kdyz to stat stejne zaplati....

    Nevim o nikom, kdo by koupil takto predrazeny polofunkci prototyp, bez sankci cekal leta, aby po peti letech zacal potichu nakupovat novou generaci zbrane, kdy "slavna" CZ 805 pujde k nebojovym slozkam a do zaloh. Resp. takovy dej je spise vyjimkou nez pravidlem.

    A prosim nepouzivat zkreslujici argumenty.

  • Pepa
    12:21 26.03.2016

    Zbrojir:

    Dodávky cz 805 do AČR začaly v roce 2011. Možná by bylo na místě, kdybyste uvedl příklad zbraně, která byla 5 let po zavedení do výroby bez problémů...a nemusíte se omezovat na náš tuzemský rybníček.

  • Zbrojir
    09:36 26.03.2016

    k Pepa

    Je to holt o rozsahu a hloubce znalostí a možnostech srovnávat produkty, a to ve statistiky významných počtech...

    Než něco zase napíšeš o CZ 805, zjisti si více podrobností, co vše se muselo řešit, např. u zasvěcených techniků A ČR. Popravdě, ono naučit se správně opracovat důležité funkční plochy a vychytat výrobní tolerance také patří k onomu zmiňovanému know-how, a že to ale trvalo..... Top se ale nemá dělat až po podpisu kupní smlouvy a při hromadných dodávkách....

    A protože byla CZ 805 tak dobrá, nadčasová a obchodně úspěšná, tak po pár letech vzniká následovník...logické, že....

    Jasně, za všechno špatné mohou zákazníci CZUB, špatně si věci ošetřili ve smlouvě, pravda "polofunkční prototyp" nemělo MO ČR nikdy kupovat, ale to byla politika....

    Já bych po 70 letých, v podstatě stále negativních zkušenostech už doporučoval vyměnit dodavatele....

    Pokud věc vidíš jinak, jmenuj mi prosím jeden větší kontrakt CZUB pro OS ČR, kde by nevznikly značné problémy, zbraně se nevracely k výrobci, nebo se nerepasovaly v rámci sil OS, v průběhu dodávek se nerealizoval urychlený dovývoj do akceptovatelné podoby a nakonec vše nezachraňovala místní politika...

    A tím by měla naše diskuse skončit, protože na obecná tvrzení bych musel reagovat zbytečně dlouhými a podrobnými komentáři a v podstatě se opakovat... A některé lidi nepřesvědčíš ani kopiemi zápisů a fotodokumentací z archivů OS....

  • Pepa
    09:04 26.03.2016

    juhelák

    Oni nechtějí spolehlivou zbraň, tu mají, oni se chtějí jen snadno dostat k cizímu know how ... stejně jako Indové.

  • Pepa
    09:02 26.03.2016

    Zbrojir:

    To přesvědčení, že jinde je tráva zelenější ti asi nikdo nevezme...

    GAVL:

    Když se podíváme na cz 805, tak mi řekni, co se na ní viditelně změnilo, kromě pár kousku nového příslušenství. Jak bylo změněno pouzdro závěru, nosič závorníku, spoušťový mechanismus atd. Bez viditelných změn to najednou funguje...spousta problémů se objeví přímo v souvislosti s hromadnou výrobou (technologie, dodržení tolerancí, kvalita subdodávek) V tom ti malá série zbraní na zkoušku nepomůže, ty můžou šlapat jako hodinky a stejně pak u velké dodávky může být problém. Tohle si musí zákazník vhodně ošetřit v rámci smlouvy.

  • juhelak
    09:00 26.03.2016

    už to nechte být. rešíte to pod kazdým člankem pořád dokola :)

    O Bren 2 nic nevím. tak nemuzu soudit jak dopadne. Ani nevim jestli už ho mají v ruce ACR, ohlasy sem nikde nepostřehl.

    ad zakázka v Pakistánu. Oni chtějí spolehlivou zbraň, což bude zřejmě ta nejjednodušší, na které se toho muze pokazit nejmin.. Navic..BREN 2 může byt spolehlivá zbran, ale to nemusí následně o BRENU 2, který si budou pakistanci vyrábet sami. :)

  • GAVL
    08:05 26.03.2016

    Pepa
    bolesti výzkumu nikdo nezpochybňuje, ale měli by se odehrávat max. v desítkách kusů, nikoli o dva řády výše. To už je buď zlodějina nebo stupidita.

    Souhlasím se Zbrojir

    Lepší dělat dobře licenci a dále ji vylepšovat
    příkladem puška vz24 systém Mauser 98
    první motocykly značky Jawa byly též licencí

    než se snažit za každou cenu o vlastní konstrukci aniž bych měl nějakou dobrou zkušenost na kterou bych mohl navazovat

    dle mého názoru
    Mnohem logičtějším krokem by bylo navázat na konstrukci SA vz58 , tam bych chápal , že se snaží na něčem s čím mají nějakou zkušenost a ví se o hlavních nedostatcích, které by bylo zapotřebí odstranit. Se zaměřením na východní trhy, kde jsou zvyklí na design ala sovětský svaz by to dávalo , alespoň nějaký smysl. Obzvláště pokud konkrétně Pákistánce trápí hmotnost jejich zbraní.

    Jenže ve zbrojovce se raději rozhodli o vlastní zcela odlišnou konstrukci napodobeniny FN SCAR a ještě k tomu to pojmenovali BREN to je dvakrát trapný krok. Místo toho aby koupili licenci přímo na FN SCAR a pojmenovali ho CZ SCAR.

  • Zbrojir
    06:00 26.03.2016

    Je ale velký rozdíl překonávat "porodní bolesti" a nebo po celou dobu životního cyklu zápasit, resp. řešit často zcela zásadní problémy...

    Kdyby u jednoho typu zbraně, ale ono u většiny "zavedených".....

    Žádný produkt není dokonalý, ale je-li výsledkem pro státní pokladnu poměrně nákladného snažení faktických monopolů převážně podprůměr, a někdy i doslova "nespolehlivý šrot", je opravdu na zvážení, zda nepřebírat licence od těch úspěšnějších...

    "Česká cesta" zahrnuje i poměrně sveřepé lpění na vlastní představě a ignorování konstrukcí již osvědčených, proto většina zdejších produktů nedosahovala úrovně zbraní na vyspělé trhy již dávno uvedených..., když se k tomu ještě přidala nepříliš přesvědčivá, v některých případech přímo lajdácká výroba, a naprosto zoufalá péče o produkt, např. o jeho průběžnou modernizaci, bylo na velké potíže zaděláno jistotou...

    CZ 805 je toho typickým příkladem. Nákladný vývoj (dle údajů CZUB), vysoká prodejní cena, léta vychytávání vad a nedostatků, prodejní úspěch, tedy vyjma politicky vynuceného přezbrojení MO ČR, nevalný, takže asi jediným argumentem pro nadměrné výdaje státu a problémy ozbrojených sil, je zisk know-how CZUB pro výrobu mikrorážových útočných pušek. A to je za cca 2 miliardy Kč z našich daní opravdu málo...

    To je mnohem efektivnější a pro daňové poplatníky i levnější najmout špičkového konstruktéra, resp. tým, klidně i ze zahraničí, sledovat trendy, konzultovat s uživateli, nebo rovnou zakoupit licenci již osvědčeného a perspektivního produktu, než věc patlat s "konstruktéry kresliči"...

    S ohledem na dnešní technologie a provázanost světa si musí malé země jako ČR velmi rozmyslet, zda konkrétní produkt vyvíjet ve svém režimu a nebo raději nespolupracovat s jinými, např. i formou licence. Pokud nebude výsledkem vlastního projektu opravdu zdařilá konstrukce, s velmi konkurenceschopnou cenou, která se uplatní především "v širém světě", nebude to úspěch, ale neúspěch, a to přesto, že se produkt přes politiku natlačí domácím ozbrojených silám...

    Mj. potřebou referencí pro další obchody v zahraničí se argumentuje při přidělování státních zakázek CZUB v nekonkurenčním prostředí a současně zavírají i oči nad často neobhajitelnými cenami, v kolika případech se sliby a očekávání vlastně naplnily....

    V normální společnosti takové dilema logicky řeší soukromý subjekt, zpravidla výrobce, ale v ČR, kde v této komoditě stejně veškeré náklady uhradí stát, to nemusí CZUB řešit, a tak by se měl konečně zamyslet stát...

    Tvoje poznámka signalizuje, že o skutečných problémech zbraní ze zmiňovaného období patrně nemáš komplexní informace, protože bys ji takto neformuloval...

  • Pepa
    22:39 25.03.2016

    Zbrojir:

    No ono se né nadarmo neříká, že "všechno krásné se rodí v bolestech" a pro výzkum a vývoj to platí stonásob.

    Představa, že se někdy něco povede (nebo povedlo) na první dobrou je tak trošku dětinská.

  • Slavoslav
    16:37 25.03.2016

    vlasto

    este dodam. Neber to osobne, nemam v umysle urazat a ani to tak nemalo byt mienene. Len ako si napisal toto je odborne forum a tvoje argumenty neboli prave najvhodnejsie.

    Ako som napisal, pripomina mi to tau debatu amaterov pri pivku na zaklade filmov a domnienok co nema byt urazka

  • KOUMES123
    15:05 25.03.2016

    Pokud chtějí opravdu vyměnit statisíce kusů útočných pušek, tak hlavním kritériem bude poměr cena/kvalita. Takže:
    1)pochybuji, že v poměru cena/kvalita někdo překoná AK-103
    2)Zastava M-77 podle mého zůstala v soutěži hlavně kvůli ceně(asi bude v podobné relaci jak AK-103)
    3)drahé západní pušky - SCAR, ARX-200 a Bren 2 mohou získat pouze menší zakázku pro speciální jednotky
    4)Bren má určitou šanci dle bodu č.3, pokud osvědčí spolehlivost a Pakistan bude chtít mít tyto zbraně ve stejné ráži jak AK-103, tedy 7,62x39
    Mohu se samozřejmě mýlit, vše záleží na penězích.

  • Slavoslav
    09:12 25.03.2016

    vlasto

    diskusia okolo zastavovacieho efektu je cela alchymia no argumenty ako si ty pouzil o "rozhadzovani" a "odhadzovani" patria do kategorie ked sa bavia amateri na zaklade filmov kde gumy aj na piesku piskaju. Taka typicka debata pri pivku

    nic take v realite neexistuje.

    Ono z malej casti mas pravdu.

    Ide aj o rychlost s akou je predana energia strely cielu. Sucasne je, ale treba zabezpecit dostatocnu penetraciu ciela co je zas protichodna poziadavka. Dalej od urcitej rychlosti strely do hry vstupuje hydrodynamicky efekt a zarucujem ti, ze otras nervovej sustavy takymto niecim ta zastavi rychlejsie ako 100% predanie energie z 9mm luger. Takze tvrdit, ze napr vz43 ma mensi zastavovaci ucinnok ako luger je ehm, scestne

  • Zbrojir
    09:00 25.03.2016

    Breta

    Cituji:
    „Když se podíváte do minulosti česká zbrojovka ale i čeští zbrojaři dokázali vyrábět zbraně na špičkové úrovni a i takové, které předčí vše ostatní.“

    Když se detailněji seznámíš s výrobou ručních palných zbraní (bohužel, oficiální publikace a materiály příliš pravdivým zdrojem většinou nebývají… ono přiznat, že monopolní výrobce byl zdrojem soustavných problémů se holt nehodí, zejména, když je často navíc ještě sponzorem) a jejich dodávkami do ozbrojených složek státu po WW II, tak bys své tvrzení obhájit nedokázal. A nyní samozřejmě nemyslím subjektivními pocity občasného, nebo rekreačního střelce a argumentace typu PR, či JPP, ale fundovanou, archivními materiály podloženou argumentaci s konkrétními fakty, nejlépe analýzu odhalující skutečný stav věci….

    Člověku je přirozené, že má tendenci některé věci vidět mnohem pozitivněji, než jaké reálně jsou, nebo byly, a proto je i oprávněná kritika téměř při každé lidské činnosti naprosto nezbytná (zpětná vazba), jinak by každá diskuse nakonec skončila v úrovni politické korektnosti.

    Jedna věc je vidět v provozu jednu nebo několik zbraní a ještě často nevědět, že do tohoto „přijatelného“ stavu se dostaly až po několika vynucených opravách, či rovnou po repasi, nebo mít informace o provozu tisíců až desetitisíců zbraní s informacemi, s jakými problémy se potýkají a co vše se muselo a musí udělat pro zajištění jejich akceschopnosti.

    Pokud bych věc v dané kategorii výzbroje zjednodušil, tak v rozmezí WW II – 1989 mi vyšlo mnohem lépe převzít sovětské vzory, a to např. formou licence a zaměřit se na kvalitu výroby a dílčí zdokonalení.

    Je to samozřejmě můj názor, který vyplývá z mých zkušeností ze služby a informací převzatých z dostupné dobové dokumentace, a nikomu ho nevnucuji. Pokud jsem měl možnost věci konzultovat s lidmi s podobným nebo větším rozsahem a hloubkou znalostí, byl jsem s nimi podstatě ve shodě…

    Šlo by zde rozebrat jednotlivé typy poválečných zbraní a porovnat je se sovětskými vzory, ale to jsme na AN párkrát ve zkrácené míře již udělali...

  • Pepa
    21:46 24.03.2016

    Breda:

    To co je napsáno v článku neber vážně a podívej se na zdroj (pod článkem). Tam píší, že bren 2 je znám jen v 5,56x45, ale, že bude musí být pro Pákistán nabízen v 7,62x51 nebo 7,62x39. Jelikož mi víme víc než Pákistánci, třeba to, že v Indii byl testován v ráži 7,62x39, tak nemusíme spekulovat a víme, že tam jde v 7,62x39......To, že by měl být v 7,62x51 nikdo netvrdí, tedy kromě AN.

  • vlasto
    20:42 24.03.2016

    jj284b a slavomir- samozrejme nic nemam z telky, ani to nie su krcmove reci (resp ja take reci nikde po krcmach nevediem, ani som sa s tym nestretol). skor ma zaraza, ake legendy sa o tak ocividnej veci vedu na popularno-odbornom portali.

  • Breta
    20:06 24.03.2016

    Měl jsem možnost střílet s civilního brena s původní opěrnou pažbou anebylo to zas tak zlé. I když trochu těžší než jsem čekal ale jiným uchopem zbraně se celé vyvážení zlepšilo. Rozptyl i při rychlejší střelbě nebyl tak strašný na to že jsem to držel poprvé v ruce a zpětný ráz i při té rychlejší střelbě nebyl skoro znát.

  • Breta
    20:01 24.03.2016

    To mám tak rád lidi umí jenom kritizovat a pomlouvat. Když se podíváte do minulosti česká zbrojovka ale i čeští zbrojaři dokázali vyrábět zbraně na špičkové úrovni a i takové, které předčí vše ostatní. A nevidím proč bych cz805 bren 2 vylepšená verze jedničky měla být nějaká extrémně špatná. Když ji vyrábějí i v puškové verzi a projde všemi vojskovými zkoušky, tak neví důvod proč by nemohla zaujmout misto dragunova. A pokud vím tak armáda má jedny z nejpřísnějších testů na světě.

  • GAVL
    14:10 24.03.2016

    No je sice hezké, že je CZ805 nabízen Pakistánu, ale docela by mě zajímalo jak to vypadá , třeba s francouzským tendrem aktuálně ?

    Zajímalo by mě porovnání CZ805 a jeho derivátu např. s PAR Mk3 a i třeba jeho lacinější verzí Spartan. Zda tedy má někdo osobní zkušenost.

  • Voodoo
    09:26 24.03.2016

    Pepa:

    Scar opravdu není příklad "jak to nejde", jak už ti odborně vysvětlil zbrojíř. Já to řeknu víc laicky. Nefunguje to tak, že si koupíš jednu verzi Scaru, k tomu "pár dílů" a můžeš si to přestavět na tu druhou.

    Jsou to prostě dvě verze v různých rážích, který mají několik kompatibilních dílů jako pažba, rukojeť, ovládací prvky, mechanická mířidla, možná předpažbí. Moc víc toho nebude. Upper i lower receiver se rozhodně liší.

    Trénovat s jednou ráží a v boji používat druhou je nesmysl, bez ohledu na to, kolik to může ve výsledku ušetřit. Vždycky cvič s tím, co použiješ v boji. To je základ.


    Já osobně považuju multirážovost za zbytečnou, pokud se bavíme o možnosti konverze ráží, jedno v jakých podmínkách. Pro řadového vojáka je to totální nesmysl. My tady jsme řekněme nadšenci, někteří i profíci, co se zbraní týče. Ale v armádě to neplatí. Kamarád, military nadšenec do zbraní, právě dokončuje základní výcvik ve Vyškově. To, co vypráví o většině svých kolegů, je vážně peklo. Půlka má problém jenom s přebitím...

    I pro speciální jednotky to využití moc nevidím. Pokud bude chtít mít operátor možnost během akce změnit ráži, tak s sebou bude muset táhnout dva typy munice, pravděpodobně dva typy zásobníků, druhou hlaveň, zaměřovač, takže optimálně celý upper receiver. A ta samotná konverze navíc zabere nějaký čas.

    Když se budeme bavit o konverzi před akcí, dle charakteru úkolu, je pro operátora rozhodně jednodušší sáhnout po komplet druhé zbrani, než se s prominutím srát s konverzí. Ano, jedna zbraň + konverze vyjde nejspíše levněji než zbraně dvě. Ale to je tomu operátorovi srdečně jedno a navíc u speciálních jednotek ty peníze zase tak velký problém nebývají. Minimálně ve srovnání s těmi řadovými.

    Na trhu už existuje multirážová zbraň s možností konverze z 5,56x45 na 7,62x39. Je to Magpul Masada, resp. Bushmaster/Remington ACR. Navíc je možnost pořídit lower receiver, který "žere" AK zásobníky.

    Živě si pomatuju na PR texty a videa, kde Chris Costa vyprávěl, jak je to skvělá možnost pro speciální jednotky operující za nepřátelskou linií. Jednak po nich nezůstanou stopy v podobě nábojnic 5,56x45 a navíc můžou používat munici nepřítele.

    Nějak jsem si nevšiml, že by Masada/ACR byla zavedena do jakékoliv ozbrojené složky notabene s konverzí na 7,62x39. Prostě ani speciální jednotky multirážovost nevyužívají. Ne proto, že by takové zbraně na trhu nebyly, ale protože o to nestojí.

    Jediné o čem v případě speciálních jednotek vím je, že někteří jejich příslušníci používají v případě AR-15 jeden lower receiver a k tomu dva uppery s různou délkou hlavně a s tím spojeným příslušenstvím.


    Ještě taková zajímavost k náboji 7,62x45. Tohle je přesně rozměr ráže .300 Blackout.

  • Laci
    06:07 24.03.2016

    crusader: Ty jsi viděl CZ BREN 2 akorát tak na čtyřech obrázkách a chceš tady hodnotit spolehlivost v náročných podmínkách :D
    To miluju tyhle experty, který hodnotěj podle toho, co je v kurzu a co říkaj ti druzí, co tomu snad rozumí.. Nehledě na to, že konstrukce a fungování CZ 805 BREN a CZ BREN 2 neni zrovna identické.

  • Kozlus
    01:05 24.03.2016

    Multirazovost BRENu koupenych ACR:
    To uz byl dokoncen vyvoj jinych razi, nez te puvodne zavadene? Ja mel za to, ze se dodava zbran v jedne razi a zbytek bude "az nekdy".

  • Zbrojir
    23:11 23.03.2016

    Já bych tak kritický ke komentáři „vlasto“ nebyl, nepřesné, či zavádějící formulace, neznehodnotily jádro názoru, který nám chtěl sdělit.

    k náboji 7,62x45

    Přiznávám, že po dnešku už nemám chuť hledat předpisy s komparačními hodnotami obou nábojů, tedy 7,62x39 a 7,62x45, konkrétně na zbraních (puškách) vz. 52 a vz. 52/57.

    Obecně řečeno 7,62x45 měl o něco lepší balistické hodnoty, ale 7,62x39, resp. vz. 43 měl pro předpokládané cíle, dálky a schopnosti pro něj tehdy konstruovaných zbraní dostatečnou přesnost i výkon, včetně terminálního účinku, 7,62x39 je dodnes velmi dobře hodnocen a pro mnohé situace vychází dokonce lépe než dosavadní standard NATO 5,56x45 SS 109, takže otázka zní, bylo rozumné v podmínkách ČR vyvíjet specifický náboj 7,5x45, později 7,62x45 a příslušné zbraně komorované na tuto ráži?

    Odpověď dává zpráva, kterou si k výrobě pistolí vz. 52 a pušek vz. 52 objednal tehdejší ÚV KSČ. Pro příznivce „české cesty“ by to opravdu nebylo hezké čtení. Zpráva popisuje obrovské problémy při výrobě obou zbraní, hrubé chyby při vývoji a výrobě, mj. zavedení zbraní se zjevně neukončeným vývojem, nutnost celé série vynucených dodatečných změn, vysokou, resp. někdy až drtivou zmetkovitost, nutnost měnit výrobní postupy, vyrábět nové přípravky, prudký a neúměrný nárůst celkových nákladů, a samozřejmě neplnění plánu… Jsou zde i vyjmenovány konkrétní osoby, které dané problémy zavinily. Člověk by čekal, že s ohledem na tehdejší situaci (50. léta) půjdou rovnou ke zdi…., ale nešly…

    V případě vývoje nábojů s nábojnicí o délce 45mm a zbraní na něj komorovaných je zde konstatována neefektivita, ztráta času a prostředků, tedy neobhajitelnost takového postupu pro zemi, která logicky neměla žádné předpoklady tento náboj prosadit v rámci východního bloku a později i VS, když zde existovala parametricky vhodná a vcelku již osvědčená sovětská alternativa vz. 43, která byla ostatními zeměmi bloku akceptována.

    Mj. výroba pušky vz. 52 byl opravdu velký průs…., zásadní vady se vychytávaly až v průběhu sériové výroby a nikdy se to vlastně zcela nepovedlo, takže až vz. 52/57 je vcelku přijatelná, když ji však srovnáme s SKS, tak bylo rozumnější licenčně vyrábět SKS, tak, jak to udělali jiní….

    7,62x45 byla předem zjevně neživotaschopným projektem, je příkladem chaotičnosti a neefektivity při vývoji ručních palných zbraní v ČR po WW II, navíc základní zbraň jednotlivce (vz. 52), komorovaná pro 7,62x45, nebyla úspěšnou konstrukcí a její bojový potenciál nebyl nikterak vysoký…také dlouho nesložila...

    k Pepa

    a to je ten problém, protože ďábel se skrývá v detailech, které ze svého hodnocení vynecháváš.

    Pokud budeš řešit nákup nové munice z prvovýroby vyhovující zde platným armádním normám (ČOS), tak dnes patrně seženeš již levněji 5,56x45 se střelou SS 109 než vojenské provedení 7,62x39…

    Multirážová puška musí umožňovat rychlou konverzi „základu“ na deklarované ráže, není to tedy pouhá možnost objednat nějaký typ v různých rážích…

    Jedna věc je řešit takový problém u jednotlivce, či malé skupiny, navíc lidí s velmi kladným vztahem ke zbraním, zcela odlišné nároky to však klade na jednotný ozbrojený sbor, či armádu se složitou organizační strukturou, a desítkami tisíc vojáků, s velmi rozdílnou mírou znalostí a dovedností, kteří jsou navíc rozmístěni na rozlehlém teritoriu…

    Důležitá je i skutečnost, že zbraně vojáků musí být neustále v pohotovosti k plnění úkolu, tedy nastřelené v konfiguraci pro standardní „válečnou“ munici 5,56x45 SS 109...

    Nepřeceňoval bych technické schopnosti běžného příslušníka ozbrojeného sboru, či ozbrojených sil, navíc jeho možnost navštěvovat střelnici je jasně limitována nepružným harmonogramem… mnozí neumí ani samostatně správně seřídit organická mechanická a optická mířidla… to je praktická zkušenost….

    Dalším problémem je neukotvení některých nových ráží dostatečně propracovanými a praxí vychytanými vojenskými normami STANAGy i nedostatečné sladění produktů (zbraň/munice) na trhu, tak, jak je tomu u obvyklých „standardů“ 5,56x45 a 7,62x51…

    S vyšším hlukem při výstřelu nadzvukovou municí při použití tlumiče hluku výstřelu se samozřejmě počítá, mj. hodně často se takto střílí z Opu/DMR, protože účinný dostřel munice subsonic je dost omezený… při takové střelbě z větší vzdálenosti hluk výstřelu zpravidla neumožňuje lokalizovat pozici střelce….

  • Pepa
    21:57 23.03.2016

    O BRENu v 7,62x51 nevím, to co je v článku napsáno je dezinformace, která ani v původním článku není...

  • KOLT
    21:48 23.03.2016

    pro Pepa: Trochu problém je v tom, že střílet ze zbraně 7.62x39 při výcviku, načež v poli používat 5.56x45 není zrovna šťastný nápad :-) Střelba z obou ráží je tak odlišná, že pro běžného vojáka nemám moc smysl ji jakkoliv "kombinovat".

    Ještě ohledně BRENU v ráži 7.62x51 – ono se to tam vejde? Měl jsem dojem, že do CZ805 se takhle výkonný náboj "neveše", právě z důvodu nemožnosti udělat dostatečně robustní některé uzly. Ale vím o tom prd, takže jak jsem slyšel, tak píšu, za nic neručím...

  • KOLT
    21:42 23.03.2016

    Tak vám nevím, ale já bych to radši koupil pěstí než mikroráží ;-)

    Ono určovat zastavovací účinek je tak trochu šamanismus. Když k tomu ještě připočteme možnost hydrodynamického šoku... mno, není jednoduché rozhodnout, která ráže je lepší. Měla se zavést .280 British hned po 2. sv. válce, a mohl být pokoj do dneška :-)

  • Pepa
    21:35 23.03.2016

    Zbrojir:

    No mi se snad nakonec i na něčem shodneme:)

    Jak už jsem psal na začátku, záleží na tom, co kdo od "multirážovosti" očekává. Jestli to, že bude mít zbraň, kterou si bude moci sám přestavovat pro jiné ráže nebo bude mít možnost koupit jednu zbraň v různých rážích.

    Pokud budu vědět, že u verze na 7,62x39 oproti verzi na 5,56x45 ušetřím na ráně dejme tomu 5Kč, tak budu vděčný za to, že si můžu pro střelecký výcvik nakoupit verzi v ruské ráži s vědomím, že během životnosti této zbraně ušetřím 100000Kč. To, že se v armádě takhle nepřemýšlí, za to flinta nemůže...

    Pokud si budu chtít zbraň modifikovat, tak musím počítat s tím, že těžko budou všechny díly shodné:

    Mezi 5,56x45, 6,8SPC, 300AAC budu nutně měnit pouze hlaveň.
    (Pro běžného vojáka nevhodné...to by bylo mrtvejch.)

    Mezi 5,56x45 a 7,62x39 se bude nutně měnit hlaveň, závorník a šachta (nebo lower)

    Mezi 5,56x45 a 7,62x51 ještě navíc vratnou pružinu.

    ...

    Pokud chceš utlumit sonický třesk, tak ti samotný tlumič nepomůže, musíš snížit úsťovou rychlost pod rychlost zvuku.

    Jinak se na zbraně skutečně koukám z pozice technika a ne vojáka...proto mám taky sklony vidět spíš cesty jak něco jde a ne hledat důvody proč něco nejde...

  • jj284b
    21:16 23.03.2016

    no co, no, minimalne pobavil :D to "odhodenie tela" ma asi z telky... lol

  • Slavoslav
    21:08 23.03.2016

    vlasto

    vsetko co si tu posplietal o zastavovacom, ucinku sa take typicke krcmove reci amaterov.

    Uz len vyrazy ako "odhodene" ludske telo a pod hovoria za vsetko.

  • vlasto
    20:42 23.03.2016

    No, tak aj Pakistan nakupuje zbrane na zaklade dlhodobeho testovania. Na Slovensku si hlavy mazane povedali, ze nakupia BREN (1) a bolo vymalovane.
    Inak k teme zastavovaci ucinok..zastavovaci ucinok nesuvisi priamo s rozsahom zraneni, ktore projektil sposobi. Zastavovaci ucinok je o tom, kolko zo svojej kinetickej energie je projektil schopny odovzdat cielu po dopade. Schopnost odovzdat energiu ovplyvnuje napr velkost projektilu (priemer - ráž) ale tiez jeho spravanie sa po dopade (stocenie sa, splastenie - zvacsenie priemeru a pod.), material projektilu (makksi projektil odovzdava materialu ciela viac energie ako tvrdsi) a co je velmi dolezite (pri cieloch typu ludske telo) - rychlost projektilu. Spravidla pomenej letiaci projektil s vacsim priemerom (napr pistolove strelivo 9mm) je schopne odovzdat pri dopade viac energie ako rychlejsie letiace strelivo raze 7.62. V absolutnom porovnani "devina" odovzda cielu viac energie ako "kalasnikov". Ma preto vyssi zastavovaci ucinok. Pri strelbe na 300 metrov nema moc zmysel sa o zastavovacom ucinku vobec bavit. Pri takej vzdialenosti je jedno, ci protivnik este bude schopny nasledujuce 3 sekundy dokonat relativne koordinovanu akciu. Aj tak uz nebude schopny miery koordinacie potrebnej pre mierenu strelbu na vzdialenost 300 metrov (uz nema sancu ma trafit). Kdezto pri strelbe na 10 metrov je extremne dolezite, aby zasah kamkolvek (aj mimo dolezitych organov, teda aj do ramena) protivnikovi znemoznil pokracovat v akcii. Je potrebne ho akymkolvek zasahom okamzite rozhodit. Doslova je potrebne, aby bolo ludske telo "odhodene", posunute. Vysokorychlostny projektil telom preleti bez toho, aby nim nejako vyrazne pohol. Na 300 metrov je to ok, na 10 z hladiska zastavovacieho ucinku ziadna slava. Btw - v porovnani so vsetkymi puskovymi projektilmi ma daleko najvyssi zastavovaci ucinok na ludske telo ludska päsť. Mimoriadne efektivne odovzdava svoju kineticku energiu. Obdobne napriklad foršňa :D

  • Argonaut.CZ
    20:22 23.03.2016

    mě přijde možnost výměnných ráží jako blbost a to nejen z pohledu logistiky. Z pohledu marketingu super, dá se naúčtovat větší cena.

    U náboje vz. 43 je největší problém, že se dlouho neinovoval. Ostatně sám Kalašnikov byl pro inovaci náboje a ne pro přechod na mikroráž. Stačí porovnat množsví střel pro 223 vs. nabídku pro 7,62x39.

    Každé má svoje.

  • Zbrojir
    20:05 23.03.2016

    Neuveritelne, co se zde clovek docte....

    Jde to, ale neni to smysluplne reseni, alespon pri stavajici urovni techniky a technologie.

    Mj. FN SCAR neni dukazem pro tvoje tvrzeni, ale pro ma konstatovani, protoze nejde o jednu multirazovou zbran, ale dve modularni provedeni, jedna pro stredni vykon L 5,56x45 a druha H pro plny vykon 7,62x51, sice s vysokym podilem shodnych soucasti, ale neni to jedna zbran dle tve vize.

    V praxi se nenastreluje hlaven, ale miridla, tedy zamerovace, takze dva zamerovace k jedne pusce....no vyborne...

    Malokdy by se pri beznem vycviku, pokud by se jednalo o bezne pridelenou zbran konkretnimu jednotlivci, vystrelila z konverze cela zivotnost, o nutnosti casteho zpohotoveni pri pohotovosti jednotky a problemech s opotrebenim mnoha dalsich dilu nemluve.... To uz by mel smysl nakup dalsich vycvikovych zbrani v 7,62x39...., ala na to nemusi byt zbran multiraz s moznosti rychle zmeny...

    U 5,56x45 se dnes bezne uziva i kombinace normalni munice strilene pres tlumic, zalezi na situaci, jak jsem psal, prestavba zbrane tesne pred akci neni bezne uzivanym postupem...

    Ze ty jsi nikdy neslouzil v ozbrojenych slozkach, protoze veci vnimas jen zjednodusene bez dalsich souvislosti....To neni invektiva, jen konstatovani nekoho kdo ma docela velkou praxi...

  • flanker.jirka
    19:57 23.03.2016

    Pepa: máte na mysli ty "plné sklady" které neustále čistíme dary pro celý třetí svět nebo ty sklady nábojů, které se pak úspěšně privatizují a vyvezou jinou cestou ještě k pochybnějším existencím? To se netýká jen munice, ale i zbraní, již několikrát se vyvezly SA 58 s municí pro Kurdy a dříve i jinam, se sklady na tom budeme jako Ukrajina, potom co to tam Viktor But vyčistil, tak jako pan Kalousek s Hávou.

    to Zbrojir: zajímal by mně Váš názor na náboj 7,62x45 vz. 52 který byl vyvinut v Českoslovenku, ale v rámi Varšavské smlouvy se od něj ustoupilo.

  • Pepa
    18:02 23.03.2016

    Zbrojir:

    Ukázkou toho, že to fakt "nejde" je například SCAR-L/H.

    Při deklarované životnosti 20000 ran a rozdílu v ceně munice 7,62x39 a 5,56x45 si lze snadno spočítat jak se to nevyplatí.

    Pokud má voják ke zbrani dvě hlavně, tak je bude mít jistě nastřelené obě a bude vědět v čem se to liší, nástřel u jednotlivých hlavní se při výměně nezmění...toto má smysl samozřejmě při možnosti rychlé výměny hlavně (např. ARX 160)

    U 5,56x45 je trošku problém v účinností subsonického střeliva, kdy je to potřeba dohnat hmotností střely (rychlost cca 300m/s)

  • Zbrojir
    17:10 23.03.2016

    Šedivá je teorie….

    Pokud budu v rámci konverze aplikovat komponenty pro výkonově a rozměrově o třídu odlišnou verzi náboje, např. 7,62x51, tak musím všechny dostatečně dimenzované komponenty do „univerzálního“ pouzdra logicky umístit. Asi nemá smysl ztrácet zde čas přesvědčováním, že hlaveň 5,56x45 včetně nábojové komory a zadku hlavně s uzamykacími prvky zabere méně prostoru než obdobný díl pro 7,62x51…, rovněž rozměry závorníku, nosiče a zásobníků budou jiné a samozřejmě i funkční dráhy celého závěrového mechanismu, a to včetně souvisejících hmot a diferencí vyplývajících pro vratný systém….

    A to nerozebírám fakt, že spoušťový mechanismus bude původní, tedy v režimu full, takže nedostatečná dimenzace pro výkonnější ráže by při využití daného režimu nemusela zůstat beze škod, resp. předčasným vyřazením zbraně z boje….To je narážka příspěvek, že pro semi nemusí být některé komponenty tak dimenzovány.

    U kulometů jde zpravidla o výměnu stejného provedení hlavně shodné ráže, hlavně mají obvykle mechanická mířidla řešena tak, že muška umožňuje seřízení na konkrétní zbraň. V případě užití jednoho optického zaměřovače na railu, se vzhledem ke konstrukci a obvyklému charakteru střelby dá se vzniklou chybou pracovat.

    Sebelépe naplánovaná mise vždy probíhá s nemalým rizikem nepředpokládaného vývoje. Již provedenou konverzi většinou nelze při vlastní akci měnit. Rovněž si neumím představit, že do boje, kde jde o život, bych si vzal nenastřelený komplet a riskoval fiasko, protože výměna hlavně, navíc zcela jiné ráže s odlišnou balistikou může mít v konečném důsledku fatální dopad na splnění úkolu.

    Není náhodou rozumnější volba jedna speciální zbraň s tlumičem hluku v týmu a nebo standardní 5,56x45 osazená tlumičem hluku?

    Náboje vz. 43 ve skladových zásobách MO ČR jsou většinou letité, část sérií již jistě neprojde ani tlakovou zkouškou (slože stárnou, mění se průběh hoření, tedy i max. tlaky), mají odlišnou balistiku i vývin rány je oproti 5,56x45 odlišný, navíc zpětná konverze zbraně na tuto ráži by nebyla vůbec levná (výměna opravdu velmi drahých dílů), o logistických problémech ani nemluvě, takže argumentace multirážovostí CZ 805 s ohledem na možnost spotřebovat stávající skladové zásoby munice vz. 43 je dost mimo realitu a také se tak v praxi nestalo….

    Popravdě nemálo munice vz. 43 logicky potřebujeme pro vz. 58 v zálohách.

    Jen upozorňuji, že i při v současné úrovni techniky není vůbec jednoduché (v praxi téměř nemožné) zkonstruovat zbraň fungující dobře se všemi dostupnými náboji jedné ráže na současném světovém trhu. U jiných ráží se do procesu vloudí další odlišnosti vyplývající nejen z platných norem pro danou ráži, ale i výrobních tolerancí pro dané spektrum nábojů u světových muniček. Jen navržení bicího ústrojí s vhodným tvarem zápalníku a bicí energií bude pro takové spektrum munice různých výrobních provedení docela oříšek.

    Jedna věc je něco deklarovat, věc druhá v daném inzerovaném spektru munice zajistit spolehlivou a bezpečnou funkci a přesnost v rozsahu obvykle kladených požadavků a na úrovni schopností soudobých zbraní zkonstruovaných a odladěných pro jednu konkrétní ráži….

    Kdo za každou cenu touží po málo užitečných hračkách a věří deklaracím, prosím…..

    Omlouvám se, už nemám čas na další reakce, ale z některé argumentace mi připadá, že o všech technických, organizačních a logistických souvislostech, ale i faktorech reálného bojového nasazení nemají někteří diskutující dostatečné povědomí a příliš vychází z PR materiálů...

    K porovnání vz. 43 a 5,56x45, ano, obecně je na tom rychlejší mikroráž lépe, lidské tělo ale není homogenní jako testovací balistický materiál, a proto jsou u zásahů mikroráží poměrně velké výkyvy odvislé od více faktorů, počínaje místem zásahu přes dopadovou rychlost střely...., navíc ostřelovaná živá síla je často chráněná nebo za lehkým krytem a s těmi mívá mikroráž mnohem větší problém než stabilnější a těžší vz. 43.

  • CerVus
    16:26 23.03.2016

    Chudák Pakistánská armáda :)
    i když taková tragédie jako Bren 1 to asi už nebude. Přesto má bren 2 do předsériové braně daleko.

  • jj284b
    16:03 23.03.2016

    Garret: Zastavovaci ucinok = schopnost sposobit zranenie ktore znemozni nepriatelovy pokracovat v boji... 7.62x39 v tomto zaostava za 5.56x45, no nie je to nic prekvapujuce. za 5.56x45 v tomto zaostava aj 7.62x51.

    Tu nejde o nejake teoreticke schopnosti.. problemom 5.56x45 zbrani bol hlavne v pouzivanom strelive, kedy standardne SS109/M855 boli vyvinute za ucelom prebijania standardnych balistickych ochran pri pouziti z dlhych M16. pouzitie kratkych hlavni skratka tej strele nedavalo dostatocnu rychlost na to aby po zasahu zacala v tele krutit a sposobovat rozsireny zranujuci kanal. Nove strelivo ktore sa pouziva dnes, je uz optimalizovane tak aby doslo k nestabilite strely po zasahu makkeho tkaniva aj pri nizsich rychlostiach, pricom strela sposobuje vyrazne vacsie vnutorne poskodenie ako 7.62x39 ci 7.62x51, ktore predsa len su viac optimalizovane na prieraz materialom - napr pri M43 zvycajne dochadza k nestabilite az po prekonani cca 40cm, co znamena ze niekedy ta strela preleti telom von v cistom prestrele... cosi take sa s 5.56x45 M855A1 nestane.


    https://en.wikipedia.org/wiki/...

  • Pepa
    14:31 23.03.2016

    Zbrojir:

    Pokud se závěr uzamiká do hlavně, tak tyhle síly přenáší závorník a hlaveň a to jsou části, které se při konverzi vymění. Do rámu, který bude společný všem variantám se přenáší jen impuls co následně musí udržet střelec...předimenzování rámu kvůli výkonnější ráži nebude nijak výrazné....toť ve vztahu k zvýšení hmotnosti verze s nižším výkonem v důsledku multirážovosti.

  • Pepa
    14:25 23.03.2016

    No zrovna u AČR se použití dvou ráží jevilo celkem logické. V situaci, kdy máte plné sklady munice 7,62x39 a kvůli misím potřebujete přezbrojit na 5,56x45...pokud by tedy někomu přišlo efektivnější munici vystřílet při výcviku než jí darovat.

    Co se týká konverze v bojových podmínkách, tak si dovedu např. představit situaci, že si speciál do akce, kde to vyžadují okolnosti nebere k hlavní zbrani v 5,56x45 ještě MP5SD, ale přibalí si 9" hlaveň s integrovaným tlumičem a nějakou tu munici 300AAC Subsonic. Nutnost nastřelení zbraně nepředpokládám...u kulometu se to po každé výměně hlavně taky nedělá...

  • Voodoo
    14:02 23.03.2016

    Sem opravdu zvědavej, jak si Bren povede. Zejména ve srovnání se Scarem, kterým se CZUB při vývoji Brenu víc než inspirovala.

    Co se srovnání ráží 7,62x39 a 5,56x45 týče, taky jsem žil v domnění, že větší ráže se automaticky rovná vyšší účinnost na větší vzdálenost. Úplně to tak není. Vzhledem k tomu, jakou mají obě střely balistickou křivku, končí převaha 7,62x39 někde na 300 až 400 m.

    To podporuje i fakt, že prakticky nikdy nevznikla žádná zbraň kategorie DMR v ráží 7,62x39. V 5,56x45 by se nějaké přeci jenom našly. Samozřejmě pro tuhle kategorii je výhodnější použít ráží 7,62x51 nebo 7,62x54.

    Nicméně, sečteno podrženo. Právě kvůli velmi rozsáhlým územím v Pákistánu by byla podle mě výhodnější ráže 5,56x45.

    Tím se víceméně dostávám k multirážovosti. Je opravdu důležité říci si, co tenhle pojem znamená. Jestli se opravdu bavíme o možnosti konverze ráže v bojových podmínkách nebo nabídce jednoho typu zbraně ve více rážích.

    Ta druhá varianta je poměrně rozšířená (viz. HK 416/417, Scar L/H, atd.) a jednoznačně výhodná. Jedna ráže logicky nepokryje všechny potřeby napříč armádou. Ale je výhodné mít zavedený jeden typ zbraně. Kvůli výcviku, manipulaci, údržbě, ale třeba i identifikaci specializovaných činností (marksman v družstvu, apod.)

    Když bychom se vrátili k té první variantě, tak velmi zajímavé možnosti nabízí kombo 5,56x45 a .300 Blackout. .300 Blackout je stran balistických vlastností přímý západní ekvivalent 7,62x39. Jediné co se liší u zbraní ráže 5,56x45 a .300 Blackout je hlaveň. Vše ostatní je stejné, včetně zásobníků.

    Nutno podotknout, že náboj .300 Blackout ale nebyl vyvinut pro jednoduchou konverzi v bojových podmínkách. Ale pro co nejjednodušší a tím pádem nejlevnější přezbrojení z 5,56x45 (ke kterému nejspíše ale stejně nedojde).

  • Zbrojir
    13:25 23.03.2016

    k Rase

    Souhlasím, Pákistán si nemůže dovolit nakoupit tak velké množství pušek za západní ceny, a to i když CZUB opravdu hodně sleví ze svých tradičních cen pro MO ČR…. Mj. proto jsem obecně uváděl, že vítězství v takovém tendru nemusí být vůbec žádná výhra. A to nerozebírám zpravidla obrovské problémy se zaváděním výroby sofistikovanějších produktů v těchto končinách…

    Přetrvávající nedostatek zbraní z produkce CZUB (útočná puška) je vysoká pracnost, resp. vysoký podíl obrábění, takže s rostoucím objemem kusová cena neklesá tak razantně, jako při aplikaci vysokoproduktivních technologií.

    Česká cesta je zde opravdu dlouhodobou tradicí, ale archivní dokumenty (poválečná výroba ručních palných zbraní) přesvědčivě dokladují, že při nepolitickém a ryze odborném posouzení výhodná pro státní pokladnu, ale i ozbrojené složky nebyla. Už tehdy bylo racionálnější převzít licence, či rovnou pořizovat sovětské vzory… Sovětské zbraně by při prostém nákupu vyšly vskutku o poznání levněji a někdy opravdu citelně levněji… Takže oněch 77-78 tis. Kč za útočnou pušku CZ 805 vers. obvyklá tendrová cena "standardní západní pušky" není opět nic, co už bychom zde neabsolvovali. Tehdy ale platila jiná pravidla a stát touto volbou (česká cesta) neporušoval vlastní, v té době platné předpisy….

    Bohužel zveřejnění takových archivních materiálů v plném rozsahu není pro různé právní aspekty asi možné (logicky by řvali a kopali kolem sebe ti, co se zde prezentují jako tradiční dodavatelé kvalitní výzbroje) a tak chápu ty, co vycházejí jen z oficiálních nebo jinak v médiích zveřejňovaných informací, že mohou věci vidět dost odlišně.

    k Pepa

    Provádět konverzi během vlastní akce považuji za krajně problematické, a to zejména s ohledem na již zde a dříve uvedená omezení, to je mnohem rozumnější vhodně kombinovat výzbroj týmu, tedy je-li to vůbec nutné, protože jinak si raději vezmu více munice...

    Rovněž příprava zbraní na misi tak, že základ nakonfiguruji dle aktuální potřeby, má svá úskalí, a logicky bych chtěl takový systém před misí prověřit. Není nakonec lepší a levnější pořídit "atypické zbraně" a tyto dle potřeby přidělit…. Navíc, pokud se budu pohybovat v rámci jedné ráže (5,56x45), lze s podobným úsilím a materiálovými nároky přestavět (delší/kratší) i stávající typy (M4, HaK G36 apod.)

    Počet složek, které využívají multirážovost útočné pušky je doposud zanedbatelný. Předpokládám, že MO ČR tuto tolik propagovanou "výhodu" u CZ 805 doposud nevyužilo a patrně ani nevyužije….

    Tlak při výstřelu je věc jedna (síla na jednotku plochy), ale výsledná síla namáhající příslušné profily a rozměry náboje věc druhá a od toho se odvíjí konstrukce zbraně…

    Tankový kanon T-54/55 také obvykle nedosahuje tlaku u nábojů ráže 5,56x45 a přesto se patrně shodneme, že s dimenzováním na úrovni útočné pušky bychom u ráže 100 mm TK vz. 44 asi nevystačili…. Při výstřelu bych u takto navrženého zbraňového systému stát tedy nechtěl…

  • flanker.jirka
    13:14 23.03.2016

    Tohle to dopadne úplně stejně jako neustálý export letounů L 159 ALCA, těch taky na každém kontinentu lítají hejna :-D Tyto projekty mají pár společných věcí: přichází vždy s křížkem po funuse, jdou i do takových tendrů kde nemají šanci uspět, jsou protěžovány politickou scénou a samozřejmě jsou předražené.
    Bren se podle mně umístní na krásném čtvrtém místě.
    Multirážovost je k ničemu, i SA 58 jsou lidi schopni překomorovat na jiný náboj, sice ne za běžných podmínek, ale kolikrát kdo kdy potřeboval měnit hlaveň a komoru kvůli jiné ráži?
    Celkově to konstrukci činí těžší a masivnější než je nutné.
    Pokud by multirážovost k něčemu byla, tak už to dávno vyrábí všichni.

  • Pepa
    12:01 23.03.2016

    Zbrojir:

    No ono jde o to, co kdo od multirážovosti očekává. Pokud pod tím někdo vidí to, že bude moci měnit ráže během akce a nebo to, že si bude moct vybrat určitou zbraň v ráži kterou potřebuje a případně jí jednoduše přestavět pro určitou misi na ráži jinou.

    V prvním případě je potřeba mít systém s rychlou výměnou hlavně (např. ARX 160) a vhodně zvolené ráže: 5.56x45 a např. 0.300AAC a ne 7.62x39.

    Pokud jde o kombinaci munice z jiných výkonových kategorií, tak to nutně nemusí znamenat předimenzování pro ráži méně výkonnou. Například u 5.56x45 a 7.62x51 jsou tlaky v hlavni srovnatelné, takže namáhání pístového mechanizmu bude stejné. Při uzamčení závěru do hlavně se na rám přenáší jen zpětný ráz, který stejně musí vydržet člověk co střílí, takže to "předimenzování" nebude markantní. Na větší zatížení budou muset být dimenzovány uzamykací ozuby...pokud se ale pro ráži 7.62x51 bude počítat jen se semi auto, tak to také nebude muset být moc.

  • Rase
    11:50 23.03.2016

    Zbrojir:
    v podstatě souhlasím. Politici měli tlačit na CZUB, aby stát získal podíl ve společnosti. Vybrání domácí konstrukce byl dobrý plán (historická tradice), licenční výroba by byl krok zpět. Nákup samotný byl ale moc ukvapený a nepromyšlený. Lepší by bylo zaplatit vývoj, oplátkou získat podíl ve firmě, koupit předsériové zbraně a až po vychytání much nakoupit celou sérii.
    K tendru. I kdyby zvítězila Západní zbraň, má Pákistán finance na nákup 500 000 pušek ?! Přeci jen cenově jsou někde jinde něž jsou zvyklí

  • urban
    11:41 23.03.2016

    Tak co vojáčci, kdy začnete chránit hranice před Německem a Rakouskem?

  • Zbrojir
    11:27 23.03.2016
    Oblíbený příspěvek

    k Rase

    Tak samozřejmě, odhlédneme-li od podvodného způsobu výběru, tak vydat cca 2 miliardy Kč za to, aby domácí soukromý subjekt, prakticky bez sankcí, po několik let postupně získával potřebné know-how pro výrobu „mikrorážové útočné pušky“, a to tak, že prakticky všechny hromadné dodávky CZ 805 Bren pro MO ČR byly takovou „pokračující, za pochodu zdokonalovanou ověřovací sérií“ zodpovědné, smysluplné, ani ekonomické tedy není.

    Osobně se divím, proč podobně smýšlející komentátoři nežádají zestátnění zbrojního průmyslu, protože prostředí, kdy jsou veškeré náklady již zestátněny a zisky naopak privatizovány společnosti jako celu příliš neprospívá. Než se ze státního rozpočtu již vynaložené prostředky vrátí na daních, tedy na výrobě útočných pušek, resp. zisku z nich, tak to se ještě načekáme.

    Kontrakty v těchto vzdálených teritoriích (Pákistán) jsou z mnoha ohledů krajně problematické a zdaleka ne vždy pro dodavatele moderní techniky a technologie ekonomicky výhodné a perspektivní.

    Je to však tradiční trh pro produkty CZUB, a tak by se v tamním prostředí mohla CZUB vyznat…. i když např. v Indi se nechala poměrně dlouho tahat za nos...

    U munice středního balistického výkonu 5,56x45 vers. 7,62x39 je teoreticky lepší zastavovací účinek u 5,56x45 (SS 109/M855 – viz výkony v testovacím balistickém materiálu), než u FMJ munice vz. 43, ale v praxi to tak jednoznačné zdaleka není. V praxi nezřídka vyjde lépe zásah střelou většího průměru.

    Doposud nejsem ani příznivce multirážových zbraňových kompletů, alespoň se stávající úrovní techniky, kdy útočné pušky jsou poměrně složité, rozměrné a pro nejmenší aplikovanou ráži i zbytečně hmotné, navíc přechod na jinou ráži zpravidla vyžaduje příliš mnoho nesených (vezených) komponentů, včetně odlišné munice a zásah specialisty, nebo velmi kvalifikované obsluhy s potřebou opětovného nastřelení, takže avizovaná výhoda, viděno pohledem z praxe, je krajně diskutabilní.

  • Pepa
    10:30 23.03.2016

    Takže v článku je drobná dezinformace....v ráži 7,62x39 určitě (byla nabízena už Indii) i (nebo) v 7.62x51 a to s velkým otazníkem....řekl bych, že asi určitě ne.

  • crusader
    10:30 23.03.2016

    "Pro pákistánskou armádu je spolehlivost klíčová, neboť pušky budou sloužit jak ve vysokohorských mrazivých oblastech, tak na horkých a prašných pouštích."

    Tak to na Bren 2 asi nevypadá, tipuju AK-103 nebo Zastavu, rozhodne cena (vzhledem k tomu, že nezavedli ani vlastní zbraň) a ty budou nejlevnější.

    To Rase
    Vždyť má Zbrojíř pravdu, tak co vám vadí
    Klidně jsme to v ČR mohli řešit stejně, koupit licenci a vyrábět sami. Než vyvíjet předraženou zbraň, která není o nic lepší než konkurence .

  • Jan Grohmann
    10:21 23.03.2016

    Rase, Quwa doslova píše:
    The SCAR H, ARX-200 and Zastava M77 (if it is not M21) are chambered for using 7.62x51mm NATO rounds. On the other hand, the AK-103 is built for 7.62x39mm rounds. The CZ-806 BREN 2 is less clear because the only version that is known to the public uses 5.56x45mm NATO rounds; but given the competition, the rifle present in Pakistan have been chambered for either 7.62x51mm or 7.62x39mm.

  • Pepa
    10:01 23.03.2016

    V případě BRENu by bylo vítězství docela úsměvné....zbraň vyvíjenou de facto pro Indii by nakonec získal její největší nepřítel :-)

    Takže v CZUB už mají BREN 2 v 7.62x51? Asi se brzy vypíše nový tendr na náhradu Dragunovů....

  • Rase
    09:53 23.03.2016

    Divím se, že i u ostatních multirážových zbraní, výrobce nanabízí obě ráže. Budu doufat že tendr proběhne výběrem nějaké ze zbraní (ne jako v Indii) - mám ale obavu, že projekt padne z finančních důvodů.
    Bren2 by mohl mít slušnou šanci a přeju jim to. Teď se dá očekávat tradiční monolog od Zbrojíře (jaká chyba byl Bren1 pro AČR atd.)

  • Garret
    09:35 23.03.2016

    jj284b: Dovolím si nesouhlasit. Ačkoliv mikrorážové střelivo má v případě fragmentace výhodu ve větším poškození tkání, tak zastavující účinek 7,62 je obecně větší. Je to prostě větší šleha ze které se hůře vzpamatovává. Nehledě na to, že zkušenosti z použití 5,56 poukazují na častý problém s průletem střely tělem bez fragmetace (často dáván do souvislosti s používáním zbraní s příliš krátkou hlavní) a tudíž minimalním poranění protivníka. Nemluvě o výhodách vyšší ráže na větší vzdálenosti (žiju v domnění, že Pákistán je dost rozlehlý a částečně hornatý).

  • jj284b
    09:10 23.03.2016

    7.62x39 ani nahodou nema "vynikajuci" zastavujuci ucinok. v tomto daleko zaostava za 5.56x45 ci 5.45x39. Ak uz, tak ma vyhodu v lepsej priebojnosti, no to ho zaroven robi horsim proti zivej sile.