Útočná puška CZ BREN 2 pro pákistánskou armádu?

Foto: CZ BREN 2 při prezentaci u Armády ČR. / MO ČR
CZ BREN 2 při prezentaci u Armády ČR; ilustrační foto / MO ČR

Poněkud mimo zájem médií připravuje pákistánská armáda obří nákup nových útočných pušek. Nové útočné pušky nahradí letité (ale vysoce spolehlivé) německé G3 a čínské Type-56. Podle oficiálního Twitter účtu pákistánského ministerstva obrany je jedním z pěti finalistů i česká útočná puška CZ BREN 2.

V úterý náčelník generálního štábu pákistánské armády generál Raheel Sharif navštívil hlavní závod největší pákistánské zbrojní firmy POF (Pakistan Ordnance Factories). Generál Sharif při návštěvě nejen slavnostně otevřel novou halu na výrobu munice pro malé palné zbraně, ale prohlédl si také zahraniční útočné pušky, které soutěží o přízeň pákistánské armády.

Pákistánská armáda projevila zájem o nové útočné pušky již před deseti lety. Ale teprve nyní probíhají ostré testy potenciálních kandidátů. Pákistán současný program spustil v listopadu 2015 a v lednu letošního roku vybral pět finalistů.

Očekává se, že firma POV získá od zahraničního výrobce know-how a výrobní licenci. Firma POF již v licenci vyrábí takové zbraně, jako jsou útočné pušky G3, kompaktní německé samopaly SMG-PK, samopaly řady MP5 nebo kulomety MG3.

Díky informacím z Twitter účtu pákistánského ministerstva obrany známe zmíněných pět finalistů - italskou ARX-200, belgickou FN SCAR, ruský Kalašnikov AK-103, srbskou Zastava M21 a také českou útočnou pušku CZ BREN 2.

Podle pákistánské analytické skupiny Quwa (Quwa Defence News & Analysis Group) SCAR, ARX-200 a Zastava M77 jsou nabízeny pákistánské armádě v ráži 7,62x51 mm NATO, AK-103 v ráži 7,62x39 mm a česká CZ BREN 2 v ráži 7,62x51 mm i (nebo) 7,62x39 mm.

Testování nových zbraní potvrdil také mluvčí pákistánského ministerstva obrany: "Pákistánská armáda chce zavést nové pušky. Zkoušky pušek právě probíhají. Ale zatím nic nebylo rozhodnuto."

Před rokem 2010 se POF pokoušel pákistánské armádě prodat vlastní útočnou pušku PK-8 odvozenou od německé Heckler & Koch G3, resp. HK-33. Pákistánská armáda však zbraně nikdy do výzbroje nezavedla, podle deníku Defense News z důvodu nedostatku financí.

Místo nových PK-8 pákistánská armáda objednala čínské pušky Type-56 (klon AK-47) a vylepšila zavedené pušky G3. Pákistánská verze G3S je zkrácená karabina určená především pro speciální a výsadkové jednotky a verze G3M je vybavena kolejnicemi pro úchyt příslušenství a podvěsného granátometu. G3 a Type-56 jsou velmi spolehlivé zbraně, ale již dalece neodpovídají současným požadavkům.

Podle skupiny Quwa jsou pušky G3 nasazeny vetšinou u běžně pěchoty a Type-56 u jednotek nasazených v protiteroristických operacích.

"Pušky G3 a AK-47/Type 56 byly v armádě populární, ale novější zbraně jsou určitě mnohem více efektivnější, speciálně z hlediska hmotnosti," komentoval pákistánský nákup Brian Cloughley, bývalý australský vojenský atašé v Islamabádu. "Například AK-103 je o hodně modernější než AK-47 a je zajímavý (pro pákistánskou armádu - pozn. red.), protože využívá munici 7,62x39 mm, která má vynikající zastavující účinek a je snadno dostupná."

Pákistánská armáda může průběžně nakoupit až 500 000 nových pušek. Je ale naprosto jisté, že většina nových pušek bude vyrobena v licenci v Pákistánu v závodech firmy POV. Podle skupiny Quwa však pákistánská armáda ze začátku "vstřebá" pouze 10 000 až 15 000 pušek ročně.

"Ve výběrovém řízení je nejdůležitějším aspektem naprostá spolehlivost v boji," řekl Cloughley. "Ale hlavním faktorem bude dohoda o licenční výrobě v POF. Neexistuje žádná možnost smlouvy zahrnující kompletní dovoz zbraní. Zkoušky zbraní by měly být dokončeny v polovině roku a není pochyb, že souběžně probíhají jednání o možné domací výrobě zbraní."

Pro pákistánskou armádu je spolehlivost klíčová, neboť pušky budou sloužit jak ve vysokohorských mrazivých oblastech, tak na horkých a prašných pouštích.

Zdroj: Quwa

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Spojené státy nabízejí Pákistánu bitevní vrtulníky AH-1Z Viper

Spojené státy nabízejí Pákistánu bitevní vrtulníky AH-1Z Viper a řízené střely AGM-114 Hellfire II. ...

CZ BREN 2: Nová útočná puška z České republiky

Ministerstvo obrany na svých stránkách poprvé veřejnosti představilo novou útočnou pušku CZ BREN 2 ...

Egypt zvažuje nákup pákistánských stíhaček JF-17

Pákistánská vláda zveřejnila 4. prosince tohoto roku tiskovou zprávu, podle níž Egypt projevil zájem ...

Turecké tanky Altay pro Pákistán

Podle vyjádření Ismaila Demira, tureckého předsedy podvýboru pro obranný průmysl, má o nový turecký ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
Stránka 1 z 3
  • Zbrojir
    13:04 01.04.2016

    Hurvo, ty myslíš dodávku pro SR, tedy modernizovanou CZ 805 s kratší pákou a Eotechem, pak by mi to sedělo...

  • hurvo
    12:57 01.04.2016

    Ja by som zas uvítal napinacou páku v štýle MSBS, aby človek nemal stale rozodrate prsty do krvi od eotechu.

  • Zbrojir
    12:55 01.04.2016

    Samozřejmě, že kratší a „lidsky“ ukončená napínací páka je mnohem lepší, ale pokud máš na railu např. sestavu Eotech - zvětšovací modul, tak si můžeš při rychlé manipulaci ruku pocuchat o zaměřovač. Prostě pro stavebně širší zaměřovače je zase nová páka dost krátká, a to je problém pohyblivých pák obecně, jak vše vyřešit tak, aby jedna zvládala tak široké spektrum konfigurací…

    Ono se na přeřaďovači samozřejmě pracovalo, zpočátku dokonce samovolně přeskakoval i během střelby, měnily se i ovládací síly (vliv západky) protože u raných kusů pušky byl při rychlejším odjišťování docela problém nepřeskočit rovnou do dávek… To se u „semi“, která již vychází ze zkušeností při dovývoji A1/A2, stát ale nemůže…

    Situaci samozřejmě ještě zhorší stav, kdy je dráha rozdělena na více pozic 0-1-2-D.

  • Motostřelec
    12:40 01.04.2016

    Pravda, první verze napínací páky byla hrozně hranatá, ale s druhou verzí již nemám nejmenší problém. Ani když pušku pustíš a necháš jí zhoupnout na řemenu, tak jsem zatim necítil, že by mě někam "bodla"

    O přeřazovači mluvim proto, protože na 805 byly stížnosti, že je krok mezi volbama malý, což ale zjevně pakistáncum nevadí a preferují ho nad otočným (překlopným) ala AR15 co je na verzi 806 představené v ČR.

  • Zbrojir
    12:27 01.04.2016

    Buďme vůči resortu obrany, ke kterému bych měl celou sérii výhrad, zase korektní v tom, že ty konfigurační eskapády naší armády v posledních letech, byly důsledkem celé série chyb v kauze s politickým pozadím, kdy se nejprve, ve velké časové tísni (zejména mezi podpisem kupní smlouvy a prvními dodávkami CZ 805) s různým úspěchem hledala především funkčně spolehlivá řešení, načeš později se do procesu dovývoje, resp. zdokonalování produktu zapojili i lidé s poměrně „úzkým záběrem“, což vedlo ke změnám, jejichž přínos pro ozbrojené síly jako celek je diskutabilní… Asi nejmarkantnějším vyjetím z vojenské reality byla instalace a pozdější stahování úsťové brzdy…(nadměrný hluk, oslňující záblesky). To vše nikoli za pasivního přístupu výrobce… asi tak.

    Jen drobnost, přeřaďovač režimu střelby s pozicemi logicky postupně za sebou, zde už konečně jen ve variantě 0-1-D, je dnes něčím jiným, skutečně smysluplným, asi jen obtížně nahraditelný. Např. přeřazovač - pojistku, typickou pro AK/AKM, drtivá většina normálně vycvičených střelců - uživatelů jistě neuvítá…

    Pevná napínací páka také není OUT, ale samozřejmě záleží na konkrétním provedení (umístění, délka, tvar…). Vytrčený dlouhý, ostře zakončený létající příčný kolík totiž jen málokdo ocení…

  • Motostřelec
    11:11 01.04.2016

    Na pakistánské 806 je vidět, že ne všichni preferují ovládání sportovních flint AR15 s tuningem. A nedá se jednoduše říci (jak je nám zde předkládáno), že je hrubá konstrukční chyba udělat pušku s pohyblivou pákou ovládání závěru a přeřazovač režimu střelby s kroky za sebou a že je nutné mít shazování závěru a vypouštění zásobníku v lučíku. Jen prostě záleží na preferencích a specifikaci každého soudruha. Ono vůbec u téhle ovládácí bižuterie to bude vždy hodně individuální a záleží hlavně na specifikaci zákazníka a pružnosti a ochotě výrobce něco měnit. Což u CZUB patrně neni problém, vzhledem ke konfiguračním eskapádám naší armády v posledních letech ;-)

  • Slavoslav
    21:28 31.03.2016

    RiMr71

    na tom videu to vidno ked je tam spomaleny zaber na dva po sebe iduce vystrely. V okamihu toho druheho este hlaven kmita.

    Ono je tam kopa razov od pohybujucch sa mechanizmov.

  • Pepa
    19:45 31.03.2016

    Trochu jsem doufal v nějakou reakci na fotky cz 806 v 7,62x39, tedy pokud to je cz 806. Jsou tam drobné odlišnosti: výměnný lučík spouště, značení režimu palby jako u cz 805, kompenzátor jako u cz 805 a zřejmě i pohybující se páka závěru...jestli to není ta verze pro Indii o které se mluvilo jako o cz 807?

    A co říkáte na ten zásobník? uchycení ala AR15 a přitom má zachovanou konstantní křivost...docela vtipné řešení,

  • Laci
    18:57 31.03.2016

    RiMr71: Podle mě se hlaveň při střelbě jednotlivými vždy stihne vrátit do výchozí polohy, takže tam vliv na přesnost nebude, nebo velmi velmi velmi minimální. A při střelbě dávkou je to přece jedno, protože tam v praxi o nějaké precizní přesnosti nemůže být řeč a jestli ano, tak stejně jen u té první kulky, ty následující střelec stejně neovládá. Ano, při speciálních testech s napevno ukotvenou zbraní (jako ve svěráku :D) by se to dalo měřit, ale v praxi nikoliv.

  • Kozlus
    17:45 31.03.2016

    Pokud je zbran spravne navrzena, tak strela opusti hlaven vzdy v okamziku, kdy je konec hlavne ve stejne pozici.

  • RiMr71
    16:39 31.03.2016

    To ohýbání hlavně na zpomalených záběrech mě překvapilo - jaký to má vliv na střelbu při palbě dávkou a to třeba jen krátkou? Stihne se hlaveň "vrátit" po výstřelu do výchozí polohy, nebo spíš tvaru, před vymetením dalšího projektilu?

  • Zbrojir
    16:14 31.03.2016

    k KurtKnispel

    Posouzení vyváženosti jednotlivých komentářů přenechme ostatním…

    Rovněž pro spokojenost, či nespokojenost s produkty je důležitý především názor koncového uživatele…

    Diskuse zde by měla být vedena především k tématu článku „Útočná puška CZ BREN 2 pro pákistánskou armádu?“ Já nepovažuji za racionální věnovat se nekonečně širokému spektru, navíc často uměle nadsazených, nebo patrně vůbec neexistujících problémů…

    Pokud si pročtete mé komentáře k danému tématu, zahraničními produkty jsem zde nijak neoperoval, pouze v naprosto podružné roli, např., že i u běžných konstrukcí útočných pušek lze dnes rychle vyměnit delší hlaveň za kratší, a to s obdobnými nároky na čas a vybavení, jako u CZ 805… viz reakce na předešlý komentář… až po Vašem vstupu jsme zde opět zabředli v širokém spektru „problémů“…

    Můj dosavadní přístup je naprosto konzistentní, k CZ 805 a projektu přezbrojení MO ČR mám logicky velké výhrady, a to jak v oblasti odborné, tak i ekonomické, a postupné zlepšení konstatuji, CZ 806 detailněji neznám, ale vycházím-li ze zveřejněného a dalších informací, tak je to krok správným směrem… V současné době nedisponuji k CZ 806 takovým rozsahem a hloubkou informací, ze kterých bych mohl činit nějaké jednoznačné závěry. Tímto současně odpovídám i na dotaz ohledně přestupu tepla z hlavně na spodní rail, opravdu nevím, zda byla v tomto ohledu učiněna nějaká účinná opatření…

    Ke zbraním z produkce CZUB jsem kritický proto, že mám poměrně solidní informace o dodávkách do ozbrojených složek českého státu po WW II, samozřejmě včetně problémů spojených s jejich vývojem, dodatečným dovývojem, kvalitou dodávek, ale i chováním výrobce samotného (jeho zástupců). Pokud někdo opakovaně, jakožto dodavatel výzbroje, selhává, a to často zcela zásadně, je navíc arogantní, v tísni vyhrožuje politickými kontakty, tak není důvod to zamlčovat… tento kritický názor sdílí většina skutečně zasvěcených… Přes dlouhodobě negativní zkušenosti své výhrady nenadsazuji, tzn., že produktům CZUB nepřisuzuji vady, nebo jejich rozsah a hloubku, kterou nemají…

    Nikde jsem zde neuváděl, že zahraniční produkty jsou zcela bezchybné, že se průběžně nemodernizují, že HaK je neomylný tvůrce ručních palných zbraní. Pokud ale vyjdu ze zkušeností z ČR a relevantních zdrojů ze zahraničí, tak k dehonestaci produktů HaK prostor příliš nevidím, a tady se zásadně rozcházíme, protože ve Vašem pojetí je to (tedy alespoň některé výrobky) vlastně „šrot“…

    Pokud dojde u pušky zavedené v polovině 90. let k doplnění původní sklopné ramenní opěry o modely s možností vyšší míry individualizace (velikost postavy, aplikovaná balistika), protože v době vývoje a zavedení zbraně takové požadavky u armád (řadové vojsko) vlastně neexistovaly a navíc si pozdější možnost libovolné změny mířidel a tudíž i jejich stavební výšky vyžádala aplikaci lícnice, protože pro původní duální zaměřovací systém nebyla potřeba, je to logický vývoj a nikoli důkaz vad původního návrhu HaK G 36, pokud vývoj a používání zbraně speciálními a bezpečnostními složkami iniciuje prvky pro rychlejší manipulaci, tzv. prodloužený záchyt závěru a prodloužený záchyt zásobníku, které lze zpětně aplikovat i na již vyrobené zbraně a nebo u nových naopak použít původní „konzervativní“ osazení, přičemž výměna je dílem minut, s minimálním vybavením, v podstatě stačí např. montážní tyčka na Glock, tak to opětovně nepovažuji za vadu původní konstrukce zbraně, mj. CZ 805 nemá možnost vypouštět závěr přes ovladač záchytu dodnes…. Prostě nebudu napadat něco, co problémem ve skutečnosti ani není…a hlavně v daném tématu jsme HaK G 36 vůbec neřešili, tedy až do Vašeho „širokospektrálního“ vstupu…

    Dozvíme se, v čem byla původní ramenní opěra a ovládací prvky špatné z technického hlediska, nesplňovaly snad již tehdejší standardy…

    Já se na základě svých mnohaletých zkušeností a informací naopak domnívám, že Vaše expresivní vyjádření nemají pevný a fundovaný základ, že jsou účelově nadsazená, nebo s ohledem na širší souvislosti nepravdivá… a proto s nimi nemohu souhlasit.

    Jelikož Vaše argumenty v podstatě přesně kopírují ty od zástupců CZUB, je tedy vcelku logické, že jsem nabyl dojmu, že zde komunikuji s jedním z nich…

    Co se týče HaK 417 tak jsem si dnes znovu ověřil stav věci, a opětovně musím o Vašem popisu skutečnosti vyjádřit zásadní pochybnost. Pokud záležitost popírá výrobce a dodavatel, tak zde bych motivaci mohl chápat, pokud ji však stejně popírá i koncový uživatel, tak už nevím, co pro objektivní zjištění stavu udělat více…

    Zopakuji tedy fakta:

    HaK 417 ve výzbroji ÚRN P ČR – avizována spokojenost,
    HaK 417 ve výzbroji 601. skss – avizována spokojenost,
    Před zavedením do 601. skss provedeny zkoušky mj. dle TPVD-637-81 ve VTÚVM, hodnocení pozitivní.
    U výrobce provedeny interní zkoušky samozřejmě včetně zkoušek dle NATO-AC225/D14.
    Dodací list a faktury zní na HaK 417, tak kam se nám to tedy vlastně vysublimovaly… a kdepak ty zbraně HaK tedy vlastně jsou, když ne u 601. skss?

    Tak jaký tedy pádný argument, kromě informací typu „JPP“ a jednoho přispěvatele na AN, který navíc vůči HaK neustále používá poměrně expresivní výrazy, dává důvod k přehodnocení mého stanoviska…Dokud nepředložíte něco, např. konkrétní popis věci, kdy a jak byly HaK 417 přestavěny na standard G28, tak neexistuje jediný racionální důvod Vám v tomto ohledu věřit…

    Mj. HaK 417 a G28 jsou konstrukčně velmi blízké zbraně s vysokým podílem shodných součástí, některé díly jsou ale odlišné, a tak by bylo po technické stránce patrně možné případnou přestavbu potvrdit, či vyvrátit.

    Co se týče metodik, je logické, že dílčí metodiky stejného určení jsou si zpravidla velmi podobné, liší se ale v detailech, které však mohou mít zásadní dopad na konečný výsledek, resp. hodnocení produktu. Metodikami rovněž disponuji, ale když jste si dal tu práci…

    U pádové zkoušky HaK 417 jsem měl na mysli především skutečnost, že pro mnoho zbraní s teleskopickou opěrou jsou opakované pády na botku vskutku kritickým momentem, kdy mnoho konstrukcí takové zatížení prostě nevydrží… (zkušenost z praxe)

    Celá diskuse o metodikách by nevznikla, kdybyste nepředložil mj. tuto argumentaci:

    „Zbraň se konstruuje na metodiky? Východoněmeckému soudruhovi upadne jinak než jeho západoněmeckému kolegovi?“

    Právě s ohledem na znalost, věřím, že alespoň základních mechanismů zkoušení a zavádění zbraní i zásady opakovatelnosti a vyhodnotitelnosti byla od Vás výše uvedená formulace zjevně podpásová a fundovanost samotného autora dost zpochybnila, tak se nedivte, že jsem si dovolil špetku ironie, protože konstruovat zbraně s ignorováním TTP a obecně platných metodik by bylo naprosté šílenství…to samozřejmě výrobci nebrání dále experimentovat, ale nesplní-li výsledný produkt obecně platné požadavky, bude na trzích jen obtížně uplatnitelný a náklady na vývoj patrně zmařeny…

    Takže poučování o tom, že se zbraně nekonstruují s ohledem na platné metodiky, byl jen takový výkřik do tmy a už ho nebudeme dále rozvádět…

    Pokud máte nutkání mně osobně něco sdělit, jistě najdete způsob, jak mě oslovit…
    Nebudeme ostatní diskutující dále zatěžovat osobními animozitami!

  • KurtKnispel
    11:07 31.03.2016

    Zbrojir

    děkuji za Vaši odpověď plně ilustruje to na co jsem poukazoval- tedy nevyváženost Vašich komentářu.

    Od začátku jsem vedl diskuzi na téma nedostatků u HK, které Vy konstantně ignorujete. O CZUB v mých komentářích nebylo zmínky a pokud tak jen v reakci na Vás a jako komparace k hodnocení HK.

    Vy přesto neustále stáčíte diskuzi jiným směrem, v pořádku nemá tedy smysl v tom dále pokračovat.

    Jen bych Vás rád uklidnil, opravdu nejsem placeným agentem CZUB :D, ale je vidět, že Vám z nějakého důvodu tuzemský výrobce zbraní nedá spát, když ho neustále zatahujete do každé diskuze.

    Svoji pointu s nedostatky HK jsem udělal. Informací o nápravě HK 417 jsem si natolik jistý jako vím, že z pochopitelných důvodů nebudu šířit další detaily na fóru, jen proto abych Vám něco dokazoval. Ostatně Vy používáte stejně nedoložitelná obvinění neustále.

    Co se týče TP-VD-637-81 část 35 kontra AC/225(LG/3-SG/1)D/14 část 2.15.3.3 (předpokládám, že tuto jste myslel) Ano jedná se o zkoušky ne zcela stejné jak provedení tak hodnocením (jako ostatně celkově metodika NATO -hodnocení popisem a metodika TP-VD hodnocení splňuje/nesplňuje) V této konkrátní zkoušce háže NATO Polohy zbraně:
    Horizontálně, na pravou stranu
    Horizontálně, na levou stranu
    Horizontálně, vrchní stranou zbraně nahoru
    Horizontálně, spodní stranou zbraně nahoru
    Z 1,5 m zatímco dle TP-VD se háže pouze z 1m a to pouze na levou a pravou stranu.
    Všechny ostatní pády jsou ze stejné výšky. Lze tedy s jistou nadsázkou konstatovat, že zkouška NATO je v tomto ohledu těžší.

    Takže se nebojte, když Vás poučuji vím proč a o čem.

  • Zbrojir
    21:47 30.03.2016

    KurtKnispel

    Jedna věc je řešit základní problémy zbraně, tedy především bezpečnou a spolehlivou funkci, věc druhá přizpůsobovat produkt aktuálním potřebám trhu, resp. v poslední době požadavkům na vysokou míru individualizace…, rovněž je logické a správné zohlednit u produktu konstrukční stáří.

    Co se týče HK 417, nemám jedinou informaci, že by se ty Vaše jakkoli zakládaly na pravdě. Jestlipak jste se nestal obětí nějaké fámy, a že jich v ČR koluje opravdu hodně…, o problémech HaK, Glocků, SAKO, AR15/M4… a zahraničních zbraní vůbec, když si to člověk ověří přímo u zdroje, tedy u koncového uživatele, tak skutek utek… prostě jen pomluvy, obvykle to zde šíří czubáci a jim podobní…, asi aby odvedli pozornost od problémů vlastních produktů... Možná by bylo dobré nám sdělit podrobnosti, jak byla HK 417 převedena na standard G28… Upozorňuji, že jsem kromě jiného také opakovaně hovořil s koncovým uživatelem…

    Mj. HaK 417 v testech dle TPVD dosáhla v souhrnu velmi dobrých až výborných výsledků (mám kopie protokolů). Jen bych dodal, že nároky kladené na DMR 7,62x51 v doposud neúspěšných tendrech MO, jsou obecně nastaveny nároky níže..., někde až neobhajitelně...

    Samozřejmě, že při návrhu zbraně, stejně tak jako při návrhu jiných produktů, se musí vycházet z takticko-technických požadavků na ně kladených, a k nim nepochybně patří i metodiky zkoušek, zejména pak zkoušek za ztížených podmínek a zkoušek v rámci tzv. hrubého zacházení… Pokud by někdo navrhoval zbraň bez předem vypracovaného zadání a s ignorací všeobecně uznávaných metodik pro zkoušení takových zbraní, byl by neuvěřitelně nezodpovědný…

    Pravda, v CZUB se podobné případy, kdy konstrukce u řešené zbraně, mj. deklarované jako služební, ignorovala adekvátní platné metodiky, a byly z toho nekonečné problémy, zakončené předčasným vyřazením z výzbroje…

    Kdyby si CZUB nechala na novou útočnou pušku (CZ 805) včas vypracovat skutečně fundované zadání (TTP) pro konstrukci, mohla si ušetřit spoustu starostí… U následovníka je vidět, že se již patrně poučila…

    Pokud je zbraň západoevropské provenience konstruována pro metodiky NATO, což je naprosto logické, je vždy ocenitelné, že z chodu projde i metodikami odlišnými, viz např. TPVD-637-81, což jsou zde v ČR platné národní metodiky, které však stejně vychází z těch sovětských. U řady konstrukcí se musí produkt na odlišné podmínky doladit, samozřejmě pokud to vůbec lze…

    Mj. i „zkouška odolnosti a bezpečnosti zbraně při pádu“, tuším část 35 dle TPVD-637-81 není provedením a hodnocením totožná s příslušnou metodikou NATO.
    Pokud to nevíte, tak doporučuji více studovat a méně poučovat…

    Podobná je např. i zkušenost z automobilového průmyslu, kdy auta konstruovaná dle evropských předpisů, měla v USA nemalé potíže s plněním podmínek těch místních a zdaleka nejde jen o emise, ale např. i o nárazové testy…(odlišná metodika zkoušek a hodnocení)...

    Nevím, jak jste dospěl k závěru, že jsem papírový teoretik. Ve svém věku sice už denně venku s puškou neběhám, ale podle časových možností se snažím kombinovat teorii s praxí… Asi nikdo nemá možnost řádně vyzkoušet všechny zbraně světa a musí se tedy logicky spoléhat na relevantní zdroje, moje orientace na HaK, Glock apod., je dána skutečností, že jsou zde v ČR provozovány ve statisticky významných počtech (jednotky tisíc kusů) a lze je srovnávat s produkty CZUB komplexně, tedy nejen po střelecké a ergonomické stránce, ale také z pohledu provozní spolehlivosti a nároků na opravitelnost a udržovatelnost…

    Mj. FN SCAR jsem zde nijak nevyzdvihoval a jako poměr cena výkon bych u této kategorie patrně doporučil modernizovanou verzi US pušky M4. Pravda ale také je, že jsem nikde na FN nesháněl žádné dehonestační informace...

    Naopak ti, co široké spektrum hodnocení zbraně ignorují, a zabývají se primárně „kosmetikou“, se často diví, proč je jejich favorit v podmínkách ozbrojených složek nakonec hodnocen tak velmi negativně…

    Pokud se zde diskutuje na téma produkty CZ, tak předkládám své názory, které vychází z vlastní praxe, a informací získaných z opravdu relevantních zdrojů, včetně koncových uživatelů speciálních jednotek, a do nich zahrnuji ale i ty relevantní z CZUB…

    Popravdě nechápu, proč tak usilovná obhajoba CZ 805, když ti „progresivnější czubáci“ ji už dávno odepsali…

    Jsme-li u HaK, tak např. v ČR se jeho výrobky osvědčily, alespoň uživatelé je tak hodnotí, rovněž informace o spolehlivosti, životnosti a nárocích na servis a opravy jsou velmi pozitivní, stejně je na tom třeba rakouský Glock. Asi nejlepším podpůrným argumentech je jejich používání elitními složkami celého světa, tak to se o dosavadních produktech CZUB říci tedy nedá.

    Není tedy mojí chybou, že se zavedením každého produktu CZUB do ozbrojených složek ČR, tedy alespoň doposud to tak bylo, nastala celá série vážných problémů, a je jedno, zda šlo o pistole, či pušky, zda šlo o zbraně pro armádu, policii, či jiné ozbrojené složky státu…a nebo snad znáte nějaký větší kontrakt CZUB s OS ČR, který proběhl bez vážných problémů....

    Omlouvám se, ale z některých detailů jsem nabyl dojmu, že zde diskutuji se zástupcem z CZUB…, tedy osobou, která je ve věci hodnocení zbraní neoddiskutovatelně podjatou…

    S přihlédnutím k probíhající diskusi na téma balistické vesty („nové testy VOM pro Armádu ČR“), zde nemíním ztrácet svůj drahocenný čas diskusí se zaměstnanci CZUB, nebo osobami s podobnými vazbami, ti budou stejně pořád zpívat tu svou odrhovačku, s vědomím výhody, že soukromá firma může v ČR do světa vypouštět prakticky cokoli, kdežto relevantní informace ze státního sektoru jsou limitovány předpisy a obecnou povinností zachovávat mlčenlivost…

    P.S.

    Do diskuse sice můžete vlítnout, jak chcete, ale nemůžete nikoho donutit s Vámi diskutovat…

  • KurtKnispel
    16:20 30.03.2016

    Zbrojir: Diskuze není Vaším majetkem ani výsostným teritoriem, takže do ní mohu naštěstí "vletět" kdykoliv a jakkoliv se mi zlíbí. Jakkoliv se Vám to asi nelíbí. Ale k věci:

    Vámi zmiňovaná nápravná opatření u Bren ,jak tak čtu, se týkají spíše periferií zbraně. Přitom na HK G 36 jsou kompletně překonstuovány tytéž a další prvky, namátkou: Pažba, Předpažbí, Ovládací prvky, Šachta, Zásobovací ústrojí, Zavěšení popruhu, Spojovací prvky hlavních dílů - Uchycení hlavně!!!

    A to Vám připadá v pořádku?

    Co se týká HK 417 opět se mýlíte, nebo záměrně neříkáte pravdu. V současné době není ve výzbroji MO, tím spíše ne u 601. skss. žádný kus této zbraně. Všechny byly v tichosti vráceny do Oberndorfu, kde musely být s potupou přepracovány do standardu G28. Ověřte si tuto informaci u Vašeho oblíbeného dealera nebo přímo na útvaru.

    Podotýkám, že i tak se jednalo o několik málo exemplářů ve výzbroji.

    Ještě bych se rád zeptal co myslíte tím, že zbraň vydržela dokonce pádovky za pochodu a že je to ocenitelný výkon u zbraně konstruované na jiné metodiky.

    Zbraň se konstruuje na metodiky? Východoněmeckému soudruhovi upadne jinak než jeho západoněmeckému kolegovi?

    To je totiž celý problém s Vámi, jste pouze papírový teoretik s velmi omezenými střeleckými zkušenostmi. Posuzujete proto zbraně na základě laboratorních testů, prohlášení v médiích apod.

    Z Vaší neznalosti dalších konstrukcí jako je např. FN SCAR usuzuji, že se Vaše znalost omezuje pouze na HK a patrně z doslechu od Vašeho "kontaktu" na MO i na CZ.

    Inu jak se říká: "Nouze naučila Dalibora housti" a tak z nouze o další zkušenosti je pro Vás HK neomylným tvůrcem zbraní.

    To je ale zaujaté hodnocení a to mi vadí- vůbec tady totiž neobhajuji konkrétní značku či zbraň

  • Slavoslav
    22:12 29.03.2016

    Pepa

    ja na tuto temu nemienim diskutovat. Pre mna je z principu volne ulozena hlaven hlaven taka ktora sa dotyka zvysku zbrane len v mieste ukotvenia - teda nabojovej komory. Pripadne este par cm dalej ak je hlaven tazka a dlha ako to maju m40tky, alebo m24 (teraz si nespomeniem ci obe, alebo len jedna znich).

    Ak ma niekto iny nazor nebudem mu ho brat, ani sa snim hadat, ale podla mna nema pravdu.


    a ked si zacal s volnym kmitanim. Neviem kde sa berie ta utkvela predstav, ze len volne kmitajuca hlaven je presna. Presna hlaven je ta ktora pri kazdom vystrele kmita rovnako bez ohladu na ulozenie a ano, takto riesene hlavne su vseobecne presnejsie, ale pre aplikaciu ako je utocna puska to nema ziadny relevantny zmysel.

    Ovela dolezitejsie je zabezpecit rovnomerne chladenie zo vsetkych stran tzn, symmetricky dizajn hlavne a rovnomerne prudenie vzduchu okolo celej hlavne. Ostatne to je aj dovod preco je piest ulozeny cez pruzinu. Keby bola v tom bode hlaven napevno pripevnena k predpazbiu kde tiez prestupuje teplo dochadzalo by pri pevnom spojeni, naslednom ohreve a nerovnomernom chladnuti z dovodou velkej masy na jednej strane k deformacii hlavne. Takto tam sice tento jav je tiez, ale v mensej miere.

    Tato problematika je velmi obsirna a dalo by sa o tom diskutovat donekonecna a nakoniec ja tak bude zalezat na konkretnej aplikacii co v ktorom pripade bude lepsie i ked nejake vseobecne zasady konstrukcie existuju.

  • Pepa
    21:38 29.03.2016

    Slavoslav:

    Na tohle téma se dají vést diskuse a každý si z toho nakonec vezme co chce. Protože je BREN v tomto směru totožně řešen jako SCAR, tak je myslím relevantní např. tato diskuse:

    http://fnforum.net/forums/fn-s...

    Pro představu, jak kvůli volně, přes pružinu uloženému, pístu "nemůže" hlaveň kmitat si můžeš udělat představu třeba z tohoto videa (čas 2:01 a dál):

    https://www.stream.cz/nicenipo...

  • Slavoslav
    20:30 29.03.2016

    Laci

    oznacovat hlaven pri zbrani s odberom plynov cez kanalik ako plavajucu je cisty nonsens uz z principu.

  • Laci
    18:43 29.03.2016

    ..a ještě jedna věc mě zajímá od Zbrojíře.
    Vyřešili u druhé generace Brenu ten tepelný převod z hlavně na lištu na předpažbí, které dělalo z nechráněné ruky steak?
    Předem děkuji za případné odpovědi na mé dotazy.

  • Pepa
    18:02 29.03.2016

    A tady je navíc ještě jedna lepší fotka:

    http://www.thefirearmblog.com/...

  • Pepa
    17:54 29.03.2016

    Tak tady je obdobný článek na stejné téma:

    http://www.altair.com.pl/news/...

    A hlavně je tam fotka BRENu 2 v 7,62x39 :-)

  • Laci
    17:34 29.03.2016

    Zajímalo by mě, jak je to s tou hlavní, je tedy plovoucí nebo neni? Nejlépe asi odpoví Zbrojíř.
    Jinak jak mám přesně chápat pojem plovoucí hlaveň? Že se od závěru nedotýká hlaveň ničeho, nebo že se jen nedotýká předpažbí? Ten kanál pro odběr plynů přeci ovlivňuje kmit hlavně při výstřelu, nebo se ten pojem týká jenom roztahování hlavně při zahřívání a následného opírání se do okolních materiálů..

  • Zbrojir
    12:38 28.03.2016

    KurtKnispel

    Pokud někdo vletí do diskuse a hned zde rozlije „širokospektrální špínu“, na kterou by se muselo reagovat mnohastránkovým materiálem na téma HaK G 36, Hak 416, HaK 417/G28, hrubé chyby výběrového řízení na DMR pro MO ČR, kde je smlouva, stejně jako u útočné pušky 5,56x45, podepsána s tím, kdo toho nejvíc slíbí, samozřejmě za co nejméně peněz, a až poté se testuje, tak jsem si dovolil dát najevo, že dle takových pravidel prostě nehraji…

    Velmi podobné argumenty lze slyšet z úst zástupců CZUB…

    Mj. pro stejné vady ani opakovaný tendr žádnou DMR MO ČR nepřinesl, neúspěch tehdy cenově výhodné novinky SIG 716, která ve verzi Patrol stojí méně, než mnohé 5,56x45, před zdražením dolaru i kusově podstatně méně, než CZ 805 A1/A2, ležel právě v tom, že dodavatel pod tlakem podmínek, tedy aby spočinul na předním „volitelném“ místě, slíbil mnohem více, než dokázal splnit…, ono garantovat 20 000 výstřelů pro DMR 7,61x51 není zrovna zodpovědné, a u neprivilegovaných dodavatelů MO ČR na splnění deklarací trvá, a to bezezbytku. Skončil tuším okolo 14 tis. ran.

    Ale tak (větší rozsah potíží) to bylo i s CZUB, ale ta, jakožto privilegovaná, si vymohla podstatné změny původních podmínek řízení, v podstatě nesankciovaný prostor a čas na několikaletý dovývoj.

    Jeden věcně příslušný úředník MO ČR neoficiálně přiznal, že podmínky zadání měly předem vyloučit HaK (417/G28), je to dost vidět i na specifikaci předmětu plnění…

    HaK 417 je jedinou puškou 7,62x51 (DMR), která ještě před inkriminovaným tendrem prošla českými TPVD, včetně pádovek „z chodu“, což je u zbraně konstruované pro jiné metodiky (NATO) jistě ocenitelné… a je tedy oficiálně zavedena do výzbroje MO ČR (601. skss), dále je i ve výzbroji ÚRN
    P ČR.

    Pokud jsem naposledy hovořil s koncovými uživateli, byli s HaK 417 spokojeni…, to platí pro uživatele zbraní HaK obecně, osobně neznám nikoho ze skutečných koncových uživatelů, kteří by HaK zatracovali, jasně převládá pozitivní hodnocení, ale samozřejmě, žádný produkt se nemůže zavděčit každému, já např. oceňuji výbornou úroveň zpracování u pistolí HaK, ale chování při střelbě (větší zdvih) mi nesedí…

    V případě HaK G 36 se ukazuje, že šlo o vybičovanou hysterii, protože v předpokládaném rozsahu zatížení se problém, mj. u jinak velmi spolehlivé zbraně, neprojevuje, (alespoň to nikdo nedokázal) pouze postupné zvyšování zátěže ve zkouškách přineslo problémy, ale současně se také řeší, zda poslední zátěžový test, kde problém nastal, vůbec odpovídá reálným podmínkám nasazení…

    Při výslechu vojáků ze zahraničních misí se v médiích avizované selhávání HaK G 36 také nepotvrdilo, spíše zaznívala pozitiva, jelikož se vedení MO SRN zachovalo neuvěřitelně neprofesionálně, nejdřív silná mediální prohlášení, poté teprve řádné šetření, nemám důvod předpokládat, že zprávu nakonec zmanipulovali… Mj., podobně neprofesionálně postupovala tamní ministryně i u jiných druhů zbraní a tak se mnozí domnívají, že zde hrála roli především vnitřní politika…

    Rovněž neznám osobně nikoho, kdo by si na tento problém stěžoval, vlastní zkouška v rozsahu 7 plných zásobníků v opravdu horkém zahraničí…

    Vz. 58 je jedna z mála zde zdařilých konstrukcí v oblasti ručních palných zbraní po WW II, Čermák - Konstrukta Brno, je zde vidět, že navrhovatel netrpěl nedostatkem citu pro věc, což se nedá říci o řešitelích CZ 805, ale zdaleka nebyla bez vad, k nepřehlédnutelným problémům náleží kvalita výroby v CZUB, resp. velké výrobní tolerance a odchylky v jakosti materiálu. To se mj. projevuje citelnými rozdíly v životnosti i problémy se spolehlivostí, např. některé série nejsou bez častých závad schopny fungovat s municí s mosaznou nábojnicí…(ostré hrany na kritických místech pouzdra závěru)...

    Po zahájení hromadné sériové výroby světoznámých produktů byly zpravidla závažnější vady poměrně rychle odstraněny, je ale velký rozdíl vyvíjet již vyvinuté, nebo stát v čele pokroku, např. zbraňový systém zcela nové koncepce (konstrukce), popř. aplikace u zbraní doposud neuplatněných technologií. U osvědčených válečných konstrukcí byly vážnější vady logicky vychytány většinou ve velmi krátké době, přes prvotní nepřízeň vedení a tvorbu zcela nové koncepce (třídy) zbraní to podle mého dobře zvládli u Stg. 44, dobrým příkladem nadčasovosti a propracovanosti návrhu je např. M 1911…

    Vychytávání vad u CZ 805 bylo zásadně urychleno vzniklou situací, kdy někdo o ukončeném vývoji vědomě lhal, druhý dělal, že mu to věří až podepsaná kupní smlouva, resp. kritika neúspěšného uchazeče v kombinaci s nepřehlédnutelnými problémy CZ 805 a riziko pádu kontraktu dostala obě chybující strany pod tlak. Ani více než roční utajovaný urychlený dodatečný dovývoj po uzavření kupní smlouvy na nedodělky prostě nestačil… Kdyby ale nebyli pod takovým tlakem, tak nejsou vady odstraněny dodnes…

    Mj. CZUB je dlouhodobě známa, jako výrobce uvádějící zjevné „nedodělky“ na trh, pro dodávky do ozbrojených složek ČR jsou časté změny na produktu přímo typické…, bohužel v poslední době se tento neblahý trend rozmáhá i v zahraničí…

    Za největší chybu, a to zde často opakuji, považuji hromadný nákup bez zjevného dokončení vývoje, resp. bez omezené ověřovací série, a nepřijetí nápravných opatření ze zkušeností z jejího provozu, a to ještě před zahájením hromadné sériové výroby…

    Pravdou také je, že CZUB MO ČR již nějaký pátek (pár let) před "tendrem" blokovala pokusy o omezený nákup již "hotové" útočné pušky 5,56x45 pro některé exponované složky, ale přesto nebyl důvod s nákupem spěchat...

    Rovněž zastávám názor, že zmanipulovaný tendr na nákup „hotového výrobku“ je často mnohem horší řešení, než zadání vývoje a výroby v nekonkurenčním prostředí, tedy za předpokladu, že při vývoji existuje alespoň nějaká kontrola ze strany odběratele…

    Samozřejmě, že mnohé by se vyjasnilo zveřejňováním interních dokumentů, ale vzhledem ke striktnímu obsahu smluvních podmínek a nepřehlédnutelné přítomnosti zástupů výrobce na fóru, by jistě vznikl podnět k vyšetřování zdroje úniku takových informací… Většinou lze s takovými materiály přijatelně pracovat až poté, co již není kontrakt aktivní….

  • Pepa
    11:37 28.03.2016

    hurvo:

    Tento systém je okopírovaný od FN SCAR a mě to přijde jako poměrně chytré řešení, které zajišťuje dostatečnou tuhost spojení a rozložení zatížení po pouzdře.

    https://www.youtube.com/watch?...

    Vtip je vtom, že rail není v místě předních roubů spojen s hlavní. Okolo hlavně je objímka ve tvaru Y, která se hlavně nedotýká.

  • hurvo
    10:26 28.03.2016

    v mieste nabojovej komory 2x sruba ktora prechadza cez bocny rail, telo zbrane , na hlaven, dalsie dva centimetre dopredu zase 2x sruba to iste , a uplne vpredu na zaciatku predpazbia zase 2x. V manuale na strane 11 je dokonca poradie zatahovania vsetkych 6 srubiek, tak aby bola hlaven centrovana.

    Sruby tam naroubovali ked malo byt telo zbrane z polymeru, aby im to drzalo v zbrani, preto ten sendvic bocny rail-telo -hlaven. Potom co vymenili polymer za frezovany dural, uz sa neobtazovali s vymyslanim upnutia hlavne aby bola pavajuca. Presne je to dost, tak naco ze?

  • Zbrojir
    08:48 28.03.2016

    Nápravná opatření přijímána zejména na závěru, zásobovacím ústrojí, spušťadle, plynovratném ústrojí, ovládacích prvcích, zavěšení popruhu, připojovacím rozhraní, spojovacích prvcích, ramenní opěra kompletní…. Některé uzly (body) řešeny opakovaně…

    Nejde ani tak o autora komentáře, ale především o zdroj informací z MO...

  • Pepa
    23:17 27.03.2016

    hurvo:

    U cz 805 je hlaveň se zbytkem zbraně spojena pouze v místě nábojové komory, nikde jinde se už ničeho nedotýká, tedy kromě pístu a to je nutno odpustit všem písťákům. Hlaveň tedy může volně kmitat a je tedy plovoucí.

    Stavoslav:

    Ono není tak docela pravda, že cz 805 nebyla zavedena v časové tísni. Přechod, na mikroráž se tu dlouho nedařilo politicky prosadit až do chvíle než se k tomu zneužila mise v Afg. Bylo tedy politicky nutné zbraň zavést dříve než mise skončí. S ohledem na to jak rychle po zavedení šla do války ji lze, s jistou nadsázkou, snad i označit za "válečnou konstrukci".

    Zbrojír:

    Já netvrdím, že u cz 805 nedošlo k žádným konstrukčním změnám, já tvrdím, že o žádných nevím a už se smiřuji s tím, že se tu nic nového nedovím. Tohle je diskusní fórum, ne soutěžní.

    No a ještě bych se chtěl s některými diskutujícími podělit o jednu nádhernou hlášku:

    "..., doktore, to že jsem paranoidní ještě neznamená, že po mě nejdou! ;-)

  • hurvo
    22:15 27.03.2016

    Tak ale napr HK416A5 je hlavne o tom aby bola puska plne obojstranna, mam dojem ze to vyrobili hlavne kvoli britskemu MARSu a francuzskemu tendru.
    Neviem o konstrukcnych zmenach ktore by nudzovo riesili stav ked po par sto ranach sa upcha plynovy kanal medou ako u brena ->brena 2.

  • KurtKnispel
    22:12 27.03.2016

    Pane Zbrojíři, drže se tématu a věcné diskuze. Osobní útoky jsou zbytečné.

  • KurtKnispel
    22:08 27.03.2016

    Osobne mam vystříleno jak z G 36 tak z HK 416.

    problémy mohu u G 36 pouze potvrdit u 416 jsem se žádným zásadním problémem nesetkal. Nicméně byly mediálně propírány právě u Norských 416 například jejich problémy v mínusových teplotách. Taktéž lze podotknout, s ohledem na diskuzi níže, že verze HK 416 po sobě následovaly velmi rychle A1 až A5 a že u nich docházelo ke konstrukčním úpravám (v tomto případě dokonce jasně viditelným) a nikdo to neshledává závadným. Nerad bych se dostal do demagogické diskuze, ale měřme všem stejně.

    G 28 je zcela jiná kategorie zbraně. Pro účely tohoto porovnání je vhodné mluvit o HK 417. K problémům s HK 417 by mohl povědět něco například polský GROM, který je z výzbroje vyřadil.

    Abychom nestříleli jen do HK. Co takový SIG 716 v AČR? kdepak mu je konec?

  • Zbrojir
    21:58 27.03.2016

    Není nad skutečné a zcela objektivní odborníky s komplexní znalostí, my ostatní se od nich musíme ještě hodně učit… předpokládám, že o tak fundovaného člověka se renomované světové zbrojovky jen perou.

    Při této diagnóze již opravdu nemohu nijak poradit a prostor přenechám jiným, fundovanějším…

    KurtKnispelDatum: 29.04.2015 Čas: 13:49

    „S Bundeswehrem jsem měl tu možnost střílet loni. Zahřátí zbraně pro ně jsou opravdu 2 zásobníky po nich už s puškou i na 100m mají rozptyly jak kráva. (naměřit to raději nechtěli)“

    KurtKnispelDatum: 04.05.2015 Čas: 19:32

    „Když si vzpomenu jak nám dlouho vydržely 58my...a na 100m jsem se s ní vždycky pohodlně nasřílel.“

    https://www.youtube.com/watch?...

    Rovněž vyšetřování provedené u vojáků z misí orgány SRN medializované problémy nepotvrdilo...

    Také se divím, že ti nešikovní Němci prostě neokopírují naše výběhové modely, protože tohle a lépe přece umí vz. 58 po čtyřech zásobnících také, a nebo ne…

  • hurvo
    20:36 27.03.2016

    HK> because you suck, and we hate you.

    Mam vystrielane z nemeckej G36, aj z litovskej G36c a par ran aj zo slovenskej HK 416. Majitelia nevedeli povedat krive slovo.
    HK 416 sa vyuziva na slovensku a je plosne zavedena v norsku, IAR u marinakov US, atd. taktiez ziaden problem.
    A G28 je jedna z najlepsich DRM na trhu a helmuti nemaju problem zaviest cudzie zbrane (uzi, FN FAL, AWP) napriek tomu si vybrali G28, neviem preco by mala byt srot.

    Zato BREN 2 je kompletne ina zbran ako 805, mal uplne novy lower, uplne prekopany odber plynov, inu pazbu, vraj aj iny zaver (dufam ze uz aj rozoberatelny) a iny upper.
    Podla mna proste dosli na to ze 805 je sa neda opravit vymenou jednotlivych casti a zacali rovnaky koncept znova.
    Zase ale nezmenili sposob uchytenia hlavne v zbrani, ani spodny rail.
    Napinaciu paku by tiez mohli zahnut smerom dole aby sa dala zbran obtiahnut aj s EOtechom bez odretych ruk.

  • KurtKnispel
    20:04 27.03.2016

    A propos, zde často zmiňovaný FN SCAR: vývoj dodnes nehotový. Po dobu prvních sedmi let byly odstraňovány zásadní problémy jako například destrukce zadních hlav (zbraň nestřelbyschopná), samozápaly, praskání pažeb (proto dnes kovová vložka pažby) či nedostatečně dynamické vyhazování vedoucí k častým závadám.

    Proto bych se rád vrátil k původní otázce od Pepy: "Možná by bylo na místě, kdybyste uvedl příklad zbraně, která byla 5 let po zavedení do výroby bez problémů...a nemusíte se omezovat na náš tuzemský rybníček." otázka byla a je stále na Zbrojíře

  • KurtKnispel
    19:51 27.03.2016

    Zbrojir: možná, že PČR podobně jako Bundeswehru došlo, že G 36 nelze v reálných podmínkách použít? Jak dlouho se ostatně postupně "za pochodu" vyvíjela G 36 až do nynější nefunkční verze? a co Německá mediální blamáž a tutlání problémů nejméně dva roky, následovaná vyhlášením RFI (de facto přípravy nového tendru) a v tichosti nákupem dalšího šrotu od HK (tentokráte 417)?

  • hurvo
    13:22 27.03.2016

    pepa> plavajuca hlaven nie je nieco co je 6 srubami napevno spojene s predpazbim po celej dlzke predpazbia a este to ma na sebe nabity spodny rail, ktory krasne odvadza teplo priamo na strelcove ruky.


    Tiez mozem tvrdit ze skoda fabia je najlepsie terenne auto, ale nebude to pravda hoci by som sa hadzal o zem ako maly chlapec.

  • Zbrojir
    12:41 27.03.2016

    Vyloucit samozrejme nelze nikdy nic, ale kdyz vezmu realny stav veci, administraci spojenou se zapujckou zbrani, nutnost lidi zaskolit, absolvovat strelby, pretizenost strelnic u Prahy, ceske organizacni schopnosti a kratkost dosavadnich opatreni, tak mi to moc nevychazi.

    Tedy pokud hovorime o statni policii (P CR).

    V utery se na to na prislusnych mistech zeptam, docela me to zajima.

  • juhelak
    12:03 27.03.2016

    jeste k té policii..nechci to fotit. ale V praze na hlavním nadraží sem viděl i policisty s Brenem. Sou tu i policiste bez nich s jinymi puskami, ale i jako neznali poznam na 5 metrů brena a policistu od vojaka taky :)

  • juhelak
    11:59 27.03.2016

    Zbrojíř: v tom se s tebou nepru..Stejne jako české dráhy protěžovali Škodu a politici nebo prezident jezdi V superbech. Musí tam byt nejaka uroven kvality bez které to nejde.
    To ze stáát platí za vývoj nečeho co ve finále nedopadné moc efektivní není ale děje se to všude..příkladem může být USA kde dají nějaké požadavky a zakázku vyhraje firma která v danných parametrech nekdy nemá ani pototyp a vše zacne vyvíjet az po obdržení financí od státu..nezřídka se stane ze nakonec zjístí že vývoj nic nepřinesl a zakázku zruší..Vyhozené miliardy dolarů.. Většina ruských a ukrajinských podniku přežívá jen díky zakázkam od tamních armad..jinak by už dávno zkrachovali..je to čiste politika, udržení schopností a zaměstnanost..
    V Čr je ted vývoj ve znamení zbavení se závislosti na ruských komponenetech..proc začít brat neco co jsme vicemene schopni vyrobit od nekoho jineho..svet se muze v chaos obratit a mi opet budeme mit problem se servisem a dodávkami komponentu..
    Příklad ten pakistan..muzou dostat licenci na výrobu..kvalita bude mnohem horsi..pokud se zmeni politika a na Pakistan budou uvaleli sankce..tak ani tu licencni pusku bez podpory moc dlouho v chodu neudrzi.. a nejaka vlastni evoluce z jejich strany je spis scifi.

  • Zbrojir
    11:24 27.03.2016

    k Juhelak

    Podpora domácího průmyslu nemůže být trvale v rovině „zestátnění nákladů a privatizace zisků“, protože to silně zatěžuje státní pokladnu, narušuje hospodářskou soutěž, paralyzuje skutečně dostupný potenciál a privilegované vede k neefektivnosti.

    Soukromé společnosti nemohou klidně žít v přesvědčení, že ať spatlají cokoli, stát s dovývojem vždy pomůže a veškeré náklady nakonec zaplatí. Chci-li pomoci s referencemi, s dovývojem, či prostým vychytáním dětských nemocí za provozu, musím nabídnout nějakou adekvátní protihodnotu, a tou je obvykle výhodná cena, bezplatná, nebo velmi levná modernizace a samozřejmě stažení a náhrada prvních, ověřovacích kusů, které nutně vyžadují zdokonalení…

    Policie ČR CZ 805, stejně jako CZ Scorpion EVO, ve výzbroji podle mých informací nemá. Nevím, odkud jsi, je ale krajně nepravděpodobné, že by si je jen tak zapůjčila, policista by musel být se zbraní řádně seznámen, tedy včetně příslušných střeleb. Stejně tak obráceně voják s policejní zbraní. Ten, kdo by platná pravidla ignoroval, hodně riskuje, protože při zákroku hrozí nemalé újmy a stát by při nedodržení závazných podmínek, tak jak je u něj zvykem, dal od vzniklých škod patrně ruce pryč. A pak platí chybující, resp. ten, kdo porušil nějaký předpis....

    Popravdě, oni mají dnes po zákroku problém i policisté, kteří nevybočili z mezí správného postupu.

    Ve výzbroji P ČR můžeš vidět HaK MP5, obvykle verzi A, HaK G 36, obvykle verzi C, HaK MP7 A1, Steyr AUG Carbine, AUG - P, výjimečně i HaK 416.

  • KOLT
    10:55 27.03.2016

    pro Pepa: CZ-805 je funkční s výhradami ;-) Především z vojenského pohledu je spíš polofunkční, protože nerozebiratelná sestava závěru je pro vojáka prostě průser, ať se to někteří snaží omlouvat jakkoliv. Právě proto CZUB tu konstrukci opustilo a vyvinulo BREN 2.

    pro Slavoslav: Jenže právě proto si z těchto příkladů můžeme vzít případ a neopakovat je :-) AK mělo problémy hlavně s technologií výroby (v SSSR prostě neuměli tak dobře lisovat plechy a ukořistění němečtí inženýři jim pravděpodobně moc nepomohli). Zavádění M-16 je pak ukázková tragédie. Navíc docházelo k tlaku na rychlost kvůli válce ve Vietnamu. Zatímco my jsme nikterak spěchat nemuseli. A o L85 bych se raději vůbec nezmiňoval, protože to je přesně stejný případ, jako CZ-805. Národní výrobce, který neměl ani nejmenší zkušenosti s konstrukcí automatický ručních zbraní, dostal zakázku na přezbrojení armády. Pak se velmi drsně a úspěšně tutlalo, jaký krumpl že to šel do výzbroje, až to definitivně prasklo po 1. válce v Perském zálivu, kde L85 těžce zklamala. Výsledkem byla L86A1, kterou překreslili u pánů Hecklera a Kocha...

  • juhelak
    10:15 27.03.2016

    Zbrojíř má ve všem pravdu, ale divejme se dopredu ne do minulosti. ta zbran budoucnost má a nikdy nikdo neví kdy se bude hodit to ze máme vyrobní a vývojové kapacity. Byl bych rád kdyby se to know how v ČR udrželo a neskoncili jsme tak že budem jen kupovat licence. Je to i otazka prestiže z odkazem na nedávnou minulost strojírenské velmoci.
    Ve škodovce je taky samý problem s novými lokomotivami a nebo byli s novymy tramvajemi..ale sem rád ze se to u nás umí vyrobit..zas tolik zemí takovou tradici nemá.

    K Brenu 2 ? videl ho uz nekdo? mel ho nekdo, testovaci videa nekde? Mimo Pakistánu je jeste v jiných vyberový řízeních?
    PS: dneska sem videl s breny i policii v centru..nechtel sem jim moc koukat na zbran aby na me nenastoupili..fajn ze uz je vojáci naucili jak se to drží :) Ani sem nevedel že si je nakoupila i PČR..

  • Zbrojir
    10:02 27.03.2016

    Vždy jsem hovořil o problémech, které souvisely s vadami konstrukčního a výrobního charakteru. Jelikož změny jsou zpravidla vynuceny konkrétními problémy, nelze jednotlivá přijímaná nápravná opatření vytrhovat z kontextu.

    Celkový návrh CZ 805 limitoval další zdokonalování a proto přepracovaný nástupce.

    Změny na produktu jsou uvedeny v příslušné technické dokumentaci, viz seznam změnovek. Tou disponuje výrobce (CZUB), SOJ a odběratel (MO ČR).

    Pokud má člověk informace za určitých podmínek, nelze tyto hrubě porušovat. Rozum musí zvítězit nad emocemi. Já bych už také nikomu nic neposkytl, kdyby mě podrazil… Pokud by se něco změnilo, rád se o ně podělím…

    Některé konstrukční změny lze registrovat po zběžné prohlídce a porovnání zbraní z různých výrobních etap, jiné bez měření a porovnání s výkresy jen velmi obtížně.
    A tady se patrně lišíme, co je to změna v konstrukci. Samozřejmě, že přepracovat celou pušku dle potřeb armády již nešlo…proto také nástupce!

    Asi bych to definitivně ukončil takto:

    Pepa zde tvrdí, že po celou dobu kontraktu s MO ČR nedošlo na CZ 805 k žádné změně v konstrukci.

    Já oponuji, že změn, tedy konstrukčního a výrobního charakteru bylo na produktu CZ 805 víc než je zdrávo.

    Možná to nebude dlouho trvat, a bude definitivně jasné, kdo měl pravdu.

    A tím bych věc definitivně ukončil!

  • Pepa
    09:07 27.03.2016

    Kozlus:

    V dřívějších příspěvcích i Zbrojir konstatoval, že cz805 je nyní funkční zbraň, což se o kusech z první dodávky říct nemohlo a že v tomto směru došlo k výraznému posunu.

    Dále pak tvrdí, že to bylo chybnou konstrukcí zbraně a že došlo k dovývoji, tedy logicky musely kusy z dalších dodávek doznat konstrukčních změn.

    Tak co je na mojí otázce za trolování? Konstrukčních změn by si musel všimnout každý voják, kterému prošly rukama kusy jak z první, tak následujících sérií. To asi bude těžko něco co ví jen pár lidí na MO...

  • Slavoslav
    08:53 27.03.2016

    na druhej strane to co tu zaznelo je tiez pravda

    maloktora zbran bola do vyzbroje zavedena tak, ze snou bol koneny uzivatel spokojny a nevyzadovali sa dalsie konstrukcne zasahy

    Tolko oslavovane AK preslo v prvych rokoch tiez cey par zasadnych zmien. Britska L85 americka M16 atd. takze to neije nic vynimocne.

    Na druhej strane ceska armada nebola v takej casovej tiesni, aby nemohla objednat cca 500 ks a intenzivne ich testovat a pripomienkovat pred celoplosnym zavedenim. Tiez cena je dost prepalena z mojho pohladu atd.

  • Kozlus
    00:14 27.03.2016

    Pepa:
    Prestan trolovat. Tenhle smejd a vynucene zmeny na nem se tu uz popisovali nekolikrat a mam takovej dojem, ze takhle nevyvadis prvne.

  • Zbrojir
    23:39 26.03.2016

    Taková odpověď by však neodpovídala skutečnosti...

    Ne všichni jsme totiž rekreační střelci, co viděli CZ 805 jen na fotografii a informace získávají výhradně z médií...

    Mj. některé, viditelné dokonce přiznala i samotná CZUB...

    Ale celkově jde samozřejmě o mnohem více změn, a nyní myslím konstrukčního i výrobního charakteru...

    Jednou možná nastane vhodná chvíle dát si práci s podrobnou citací, nebo po změně stránek (možnost přiložení foto) i s uveřejněním vhodného dokumentu, nyní ale nechci a nemám ani chuť...

    Pravdou je, že se takové informace dostanou obvykle ven, až když je vlastně dávno po všem, to je ale s ohledem na rizika pochopitelné...

  • Pepa
    23:03 26.03.2016

    Zbrojir:

    Já o žádné konstrukční změně nevím a je zřejmé, že vy také ne.

    Mě by stačila vaše odpověď "nevím" :)

  • Pepa
    22:58 26.03.2016

    KOLT:

    Ta otázka je, v čem se změnila konstrukce cz 805, ne v čem se liší BREN 2.

  • Zbrojir
    22:57 26.03.2016

    Podrobný popis detailních změn je mimo rozsah a téma tohoto komentáře.

    Opakuji, změnovkami disponuje CZUB a MO ČR.

    Nejlepší by samozřejmě bylo citovat ze související dokumentace, ale vzhledem k omezenému okruhu disponujících osob to logicky není možné...

    Je proto zcela zbytečné otázku dále opakovat.

    Pokud chce někdo žít v přesvědčení, že CZ 805 byla navržena správně, že se jen vychytávaly drobné výrobní vady, nechť si dále žije ve svém virtuálním světě.

    Současně by si měl však zodpovědět, proč je po pár letech výroby s vysokou pravděpodobností na konci své dráhy a proč nebyla prostě jen dále zdokonalována....

    Popravdě, už mě ty diskuse zde nebaví, protože se díky věčným popíračům, někteří se ani neobtěžují přečíst minulé komentáře k podobnému tématu, nestále dostáváme na začátek a já bych si mohl rovnou dopředu vytvořit "několikastránkový univerzální komentář", kde bych podrobně popsal všechny důležité obchodní, technické, ekonomické a časové souvislosti v kauze CZ 805.

    Když jsem psal některé delší komentáře s konkrétními údaji, fakta jsem si vždy ověřoval v příslušné dokumentaci, samozřejmě, že se snažím hodně zobecňovat, protože nechci, aby byl nakonec někdo trénován za únik informací, protože pravda o tomto kontraktu je na MO ČR tabu...

    Pokud totiž na někoho praskne, že něco pustil, tak s vysokou pravděpodobností končí... i to o něčem svědčí... a začalo to tím, že vojáci v misi vyjádřili svůj názor na spolehlivost CZ 805... Od té doby zákaz vyjadřovat se a PR MO a CZUB si s tím poradily tak, že to bylo špatnou údržbou... Proč se pak vyměňovaly součástky ve zbraních nám samozřejmě nikdy nevysvětlily...

  • KOLT
    22:37 26.03.2016

    pro Pepa: Trochu problém s odpovědí na vaši otázku je ten, že oficiálně si na nový kvér téměř nikdo mimo firmu nemohl sahnout a pořádně si ho prohlédnout. Co je ale už téměř jisté, tak minimálně sestava závěru by změněná být měla – ona slavná nerozebiratelná, modrým humusem neustále zanesená hrůza u CZ 805 totiž byla natolik do nebe volající de*ilitinou, že to bylo jasné každému už v roce 2010. No, vlastně by to každému průměrnému konstruktérovi zbraně bylo jasné už někdy v roce 1940 :-) Dále (ne)pohyblivá napínací páka závěru. A to jsou jen ty části, se kterými se potkává a kterým alespoň trochu rozumí, snad každý uživatel.

Stránka 1 z 3