Útočná puška RS556 pro německou armádu?

RS556 má velkou šanci v německé armádě nahradit pušky G36. / Rheinmetall 

Německá armáda v rámci programu System Sturmgewehr Bundeswehr hledá náhradu za útočné pušky G36. Jedním ze žhavých kandidátů je nedávno představená útočná puška RS556 vzniklá za spolupráce německé firmy Rheinmetall a rakouské Steyr Mannlicher.

Rakousko-německá RS556

RS556 je německá verze nové rakouské útočné pušky STM556 ráže 5,56×45 mm NATO. Firma Steyr Mannlicher poprvé SMT556 představila v roce 2012. Výroba STM556 běží od května 2016, není však jasné, kolik zbraní a jakým zákazníkům se pušku podařilo prodat.

Odvozená verze RS556 je nabízena především německé armádě, která plánuje od roku 2019 nahrazovat útočné pušky G36. Mezi roky 2017 až 2019 navíc německé speciální síly poptávají 1750 nových útočných pušek v ráži 5,56 mm. Rheinmetall slibuje výrobu RS556 v Německu s 60% podílem německých dílů. 

Prozatím nejsou k dispozici o RS556 bližší technické informace, ale představme si, co prozatím víme - RS556 (nebo SMT556) vypadá jako americká AR15, ale ve skutečnosti jde o další vývojový stupeň rakouské útočné pušky Steyr-Sturmgewehr 77 (Steyr AUG).

Od Steyr AUG puška RS556 převzala mechanismus odvodu plynů z hlavně a také otočnou hlavu závorníku. RS556 využívá píst s krátkým zdvihem a čtyřstupňový ovládač plynové trubice.

Ergonomicky ale RS556 vychází ze zbraní řady AR15 - typické táhlo a doraz závěru je v zadní části, zbraň je vybavená bočním tlačítkem vypouštění zásobníku a páčkový přepínač palby umožňuje palbu jednotlivými ránami i dávkou.

Německo-rakouská puška díky speciální povrchové úpravě vnitřních částí pracuje bez nutnosti použítí konzervačních látek, což je velká výhoda při použití zbraně v pouštních oblastech.

Zbraň bude dostupná se čtyřmi délkami hlavní (14,5 ", 16", 18 "a 20"). Na přání zákazníka však půjde RS556 osadit jakoukoliv hlavní s vhodnou délkou. RS556 s 16” palcovou hlavní, se zásobníkem na 30 nábojů (5,56×45 mm) má hmotnost 4,2 kg.

Podle rakouského magazínu Kurier bude RS556 konfigurovatelná jako automatická karabina, útočná puška a jako lehký kulomet. Hlaveň RS556 je rychle vyměnitelná bez použití nářadí. Pažba má sedm poloh pro nastavení vhodné délky.

Samozřejmostí je použití standardních montážních lišt pro instalaci nejrůznější optiky, příslušenství a podvěsného 40mm granátometu.

RS556 je prozatím dostupná v ráži 5,56×45 NATO, oba výrobci ale plánují verze pro munici 7,62x35 mm (300 BLK), .300 Whisper a 7,62×39 mm.

RS556; větší foto / Rheinmetall 

RS556 nahrazuje problémovou G36

Rakouský magazín Kurier připomenul, že puška Steyr AUG se v polovině 90. let zúčastnila tendru v Německu na novou útočnou pušku a vyšla z testů jako nejlepší kandidát. Zakázku na 176 544 útočných pušek ale nakonec získal německý Heckler & Koch s G36.

Podle rakouského magazínu se před pěti lety projevily u pušek G36 problémy s přehříváním zbraně při dlouhodobé střelbě (po několika stovkách vystřílených nábojů). Přehřívání údajně snížilo přesnost G36 tak, že bylo obtížné zasáhnout cíl velikosti lidské postavy na 100 m a prakticky nemožné zasáhnout cíl na vzdálenost 300 m. Stejně se tak vlivem tepla měly deformovat plastové díly zbraně.

G36 byl označená jako nevhodná pro dlouho trvající přestřelky. Výrobce G36, německá  Heckler & Koch, ale oponovala, že G36 nebyla navržená pro soustavnou a dlouhodobou palbu.

V německých médiích se následně objevily informace, že za přehříváním zbraně může také nevhodná pušková munice - střely měly být pokryty příliš tenkým měděným pláštěm. V roce 2014 ale německý deník Bild am Sonntag citoval tajnou zprávu Spolkového soudního dvora (BRD), podle které “existují přesvědčivé důkazy, že německé ozbrojené síly používají jak špatnou munici, tak na teplo citlivé pušky G36.”

Německá ministryně obrany Ursula von der Leyen podala na firmu Heckler & Koch žalobu o náhradu škody, německý soud ale žalobu před několika dny odmítl - ne proto, že G36 je v pořádku, ale proto, že německá armáda “dostala přesně to, co si objednala.”

V každém případě Ursula von der Leyen rozhodla o stažení všech 167 000 útočných pušek G36 z výzbroje a jejich nahrazení novým typem.

Zdroj: Rheinmetall

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Německo-rumunský obrněný transportér

Rumunské ministerstvo obrany plánuje nakoupit až 1500 nových obrněných vozidel. Za tímto účelem ...

Probuzení obra? Německo chce dávat na obranu 2 % HDP

V příštím roce německé ministerstvo obrany dostane 37,4 miliard eur (1 bilion Kč), tj. o 8 % více ...

Útočná puška CZ BREN 2: Nový přístup, nové myšlení

Armáda ČR v těchto dnech dokončuje převzetí 2600 nových útočných pušek CZ BREN 2 od České zbrojovky. ...

CZ 807 BREN: Stovky tisíc českých útočných pušek pro Pákistán?

Česká útočná puška CZ 807 BREN je jedním z hlavních kandidátů na kompletní přezbrojení pákistánské ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
Stránka 1 z 2
  • Henrich7
    12:01 24.01.2017

    Až nato že pôvodný Steyr Aug jeznamy bulp up mechanizmom,kde je zasobnik až za spustovym mechanizmom a jedinou vyhodou je systém rychlej výmeny hlavne. Tato puška sa už ozaj skor podobná na AR15.

  • Black
    22:17 23.01.2017

    Mohli by jste se tu zklidnit, hlavně fenri. Chtělo by to méně teoretizovat a více studovat. Začal bych obyčejným násobením. Například úhel 1 MOA na 100m je (hodnotou tětivy kruhové výseče) 29,1mm a na 500m pětkrát tolik, tedy 145,5mm.

    Nebylo by na škodu si zjistit, proč se ve střelbě používají úhlové jednotky jako MOA a MRAD. Malá nápověda, protože úhel je ve všech vzdálenostech stejný a lineárně roste jeho hodnota na cíli se vzdáleností.

    Motat dohromady 1) vlivy vnější balistiky a schopnosti střelce s 2) továrně udávanou přesností zbraňového systému v MOA je blbost. Jsou to dvě samostatné věci, ze kterých se pak dohromady vychází až pro konkrétní střeleckou úlohu.

    Pak se možná pustit do vnější balistiky. Hlavně chodit reálně střílet, vést si střelecký deník, zajímat se o praktické požadavky na přesnou střelbu. To znamená ujasnit si priority, které faktory nejvíce ovlivňují střelbu a jít pak k dalším, pokud už nejsou zanedbatelné.

  • KOLT
    20:51 19.01.2017

    :-))

  • Charlie
    23:49 18.01.2017

    Kolt: se mnou byste to moc nevyhrál, já byl schopnej se výkonný praporčici v kanclu zahlásit "poslušně hlásím"... :)

    Pokud jde o ty technický blbiny: Ono většina toho je super věc, ale občas mi připadá, že se pro samý Playstationy zapomíná na základy. To se vystřílí statisíce nábojů na jendoho Táliba a pak nějací barbaři v kiltech nasadí bajonety a ručníkáři nestačej utíkat.

    A vůbec nechápu o čem se tu klucí hádaj, páč mi přijde, že jeden natahuje hodiny a druhej holinky...

  • KOLT
    22:42 18.01.2017

    Charlie, vás bych chtěl mít ve štábu jako praporčíka, abyste krotil nadšení mladých důstojníků z novinek-blbinek :-)) Tedy, kdybych byl důstojník, což hrozí asi tak, jako že budu kardinál... V tom, co píšete, je velký kus pravdy, byť s lecčíms by se dalo polemizovat. Ale nevím, jestli máte chuť to řešit s teoretikem, jakým jsem já.


    Ostatním by pomohlo poněkud vychladnout... venku jsou na to ideální podmínky ;-)

  • fenri
    21:36 18.01.2017

    sgtik: a že nic konkrétního? Jen schovaný za Karlosem poštěkáváte jako ratlík :-)

  • sgtlk
    21:27 18.01.2017

    to Karlos: se nedivim, je to silna kava. V Drahanech je jedna z tech peknejsich.

  • fenri
    21:25 18.01.2017

    Mimochodem ty ceny na té střelici jsou brutální.

  • fenri
    21:19 18.01.2017

    Hezká je, ale přehodíte jí šutrem. Tak nějak nechápu, jak patří do debaty o long range. Každopádně si to užijte a ať se juniorům v boji zadaří.

  • karloscz
    21:12 18.01.2017

    Achjo, přesto co jsem psal v jednom příspěvku níže, já to asi vzdávám. tohle nemá cenu. Radši budu v neděli v České Třebové koučovat jak o život, aby to kluci poházeli na ippony a já stihl ještě střelnici. V Drahanech je moc pěkná.

  • fenri
    21:09 18.01.2017

    Karlos to Kolt: vkládáte-li někomu do úst něco, co neřekl, nedělejte je-li dotyčný přítomen. Nepsal jsem o obtížnosti kompenzovat drop daný ztrátou rychlosti. KDE jste na to přišel. psal o tom, že se ztrátou rychlosti rostě míra ovlivnění střely vnějším prostředím. Tedy zejm (ale ne výhradně) prouděním vzduchu.
    Zároveň mi přijde legrační, že zaútočíte na, že vzah rozptyl v MOA a vzdálenost je lineární, abyste pak sám začal nenápadně uhýbat, že to platí jen pro vzdálenost, na kterou je puška a náboj naladěna (už to není lideární vztah) a že vlastně ani tak to není, že na menší vzdálenost to taky neplatí (opět ztráta linearity vztahu).
    Pak začnete operovat s nesmyslnými čísly o efektivním dostřelu -.223 500m (vážně? stejně s 8" AR a lehkou střelou jako s opakovačkou Varmint a těžkou střelou?) či .338 na 1000m abyste mi vmetl, že o puškách nic nevím.
    Závidím Vám Vaše sebevědomí.
    Já si furt myslím, že na 500m se trefuje více než 5x hůř, než na 100m. Ale holt nejsem takový ostrostřelec teoretik.

  • fenri
    21:03 18.01.2017

    Karlos:
    Člověče, vy si nepamatujete, co píšete. Uvedl jsem Tikku Varmint jako příklad 1/4 MOA pušky. Což je hodnota, kterou ta Tikka dosahuje. A vy tu začnete vyskakovat jako čertík z krabičky, že Tikka není špička. Ale to já přece nikdy netvrdil. Vy píšete, že má jít o etalon přesnosti. Tak si za to vynadejte. Chápete, vedete bitvu sám se sebou. Lehký nadprůměr nebude, když se s ní střílelo na úrovni špice. Ano, RPA, AI, Orsis...to není, ale 1/4 puška to je.

    Ale to právě s komentářem. Vy se točíte na parametech, které uvádí firmy, ale zároveň je transponujete do nereálného, fantaskního prostředí, kde je ty firmy netestují. A na základě toho, kde je netestují vyvozjete závěry.

    Nevím, kdo definoval, že .223 je do 500m, znovu a opakovaně - byly s ní poráženy i silnější ráže na dvounásobnou vzdálenost a pokles rychlosti rotace tam nepochybně je.
    A roste se vzdáleností. To, že vám to přijde málo je fajn, ale prostě nejde o lineární vztah ani při tomto teoretickém střílení.


    .338 lm má podle Vás efektivní dostřel 1000m? To vysvětluje leccos z Vašich textů. Efektivní dostřel má skoro dvojnásobný. Je to flinta "přes míly", v extrému umí i dál. Na 1000m proráží standardní balistiku, ne že je to její dostřel. když už čerpáte z anglické wiki, zkuste jí číst pořádně.
    Nicméně - teď jste skoro vyjmenoval všechny faktory, mající vliv na přesnost (ještě mířidla, resp. optika) a pak skončíte s tím, že kromě toho, co všechno jste vyjmenoval, je rozhodující to, co Vám zbyde. Jenže to, co jste velkoryse pominul, je vlastně to, o čem střílení je. Jinými slovy, prohlásil jste, že na rychlost, jakým auto projede okruh má největší vliv tlumič výfuku. Pak po delší debatě připustíte, že záleží i na výkonu a charakteristice motoru, schopnostech podvozku, brzd, pneumatik, aerodynamiky a řidiče, ale pak už má jasně největší vliv ten tlumič výfuku. Chápete, co tím říkám?

    Ztrátu rychlosti a drop kompenzoat skutečně lze celkem snadno, hůř už jde kompenzovat to, že s klesající rychlostí (hlavně v podzvukové oblasti) je střela stále více a více ovlivňována prostředím, ve kterém se pohybuje a tím pádem s rostoucí vzdáleností a klesající rychlostí její přesnost v reálném prostředí klesá. Což je to, o čem píši. Opět, debata nebyla o střelbě ve vakuu a nulové gravitaci a dokonale inerciální a nepohyblivé soustavě.

    Ejhle, pokud tvrdíte, že vzdálenost, na kterou je střelba veena nemá vliv na precizi, proč najedou tvrdíte, že při střelbě na 100m může být rozptyl větší? Není ten vztah dokonale lineární.

    Víte, přijde mi nesmyslné z debaty o přesnosti útočné pušky ve válce vypustit reálné prostřed a střelce. To je prostě komické. Zatím po sobě nestřílí stroje ve vakuu.
    Nezlobte se, ale to vaše argumentování je zhola nesmyslné. Střílí lidé, střílí v mlze, dešti, ve větru, v termice, v prachu, ve vzduchu, který klade odpor a v poli veličin, které není homogenní. Fakt si zkuste přečíst něco o střelbě na větší vzdálenosti. A fakt zkuste vzít pušku a vyrazit s ní na nějakou delší střelnici. Ty věci, které vy pomíjíte vám v prax udělají většinu reálného výkonu. Viděl jsem borce, co s Mosinem nastřílel víc, než panáček s SSG. Opakovaně se mi zadaří nastřílet líp s levným Varmintovým R700, než kamarád s Tikkou a s Blaserem atd. Praktici říkají, že zbraň je 20% výkonu.

    Teoretici řeší blbiny, jen do toho bláta si akopávat rameno se jim nechce.

  • karloscz
    20:41 18.01.2017

    Kolt: já to chápu, ale bylo to velmi nepřesně vyjádřené a podezřívám ho, že o tom "podvozku" - naladění pušky, vlivu sestavení náboje na míru zbrani atd moc neví. Navíc připisuje extra velkou váhu takovým věcem jako je ta nutace (kdyby toto byl pro vojcla rozhodující faktor trefí/netrefí, tak máme armádu čarostřelců). Dává taky nadměrnou váhu snadno kompenzovatelným faktorům jako je drop střely daný poklesem rychlosti. Ten hraje roli až když střílím daleko za hranice možností systému - spočítejte si, kolik padne .223 střela na 1200 metrech než uletí 20 metrů.... Myslím, že je spíš teoretik.

  • fenri
    20:36 18.01.2017

    sgtik: čímto, že jsem čekal, že se nevzmůžete na debatu o balistice (to chce mít něco v hlavě) a místo toho budete jen urážet ad hominem?
    Jestli je čtení o balistice pro vás čtení o odstřelovačích a jestli jste svých fenomenálních schopností dosáhl osvícením či autodidakticky, tak máte mlj obdiv. My hlupáci ke střelbě k tomu přisupujeme s pokorou a necháme si poradit i třeba takovými nesmysly, jako jsou balistické tabulky (které jsou podle vás vlastně nesmysl).
    Mimochodem vy střílíte olovem? Na velké vzdálenosti? Hmmm...

  • sgtlk
    20:32 18.01.2017

    EDIT
    Na soutezich v kategorii UP na 100m pri 15r. polozce ma vitez zpravidla nad 145b.

  • karloscz
    20:32 18.01.2017

    Ad: Tikka Varmint .223 (ach díky, že jste mi řekl se ta firma jmenuje, netušil jsem to a nebyl to vůbec překlep) asi nebude lehce nadprůměrná puška, když s ní Chudoba opakovaně vyhrával závody na 1000m. A kolem 1/4 MOA střílí, takže nevím s čím máte problém.
    Nemám problém s Tikkou, jen to zdaleka není etalon přesnosti. Už v domácí stáji hraje druhou ligu za Sako TRG. A pak tu máme ještě další level BR zbraní. BTW jestli jste znal Shivu, víte, co si _soukromě_ o Tikkách myslel:-)

    Ad: vy tvrdíte, že firmy testují své zbraně ve vakuu a bez gravitace?
    ale no tak... bez komentáře

    Ad: V reálném prostředí je střela bržděna třením o atmosféru a (mimo četné jiné) klesá rychlost její rotace, která jí stabilizuje a tím jí (mimo četné jiné) dává přesnost.

    Na vzdálenostech, na které lze vytvářet nábojem .223 smysluplné soustřely (beru jako příklad, táhne se celou diskuzí), tedy na těch 500 m (1 000 neberu, je to extrém a víte to), pokles rotace střely prakticky nehraje roli.

    Ad: Podle vás je ale přesnost střely stále stejná, daná puškou, bez ohledu na vzdálenost, na kterou je střela vystřelena. Což je prostě fyzikálně neudržitelná blbost.

    V intervalu pro který je náboj určen (.223 do ca 500 m, .338 na 1000 m) o umístění zásahu (bez vlivu střelce) rozhoduje soustava puška/náboj, počasí a pak dlouho nic a pak až zbytek včetně součtu precese s polohou těžiště a tak. Mimochodem víc než nutace (dnes jsou střely vyrobené přesně a precese je pevný faktor se kterým lze/musí počítat) hraje roli snad i rozdílný odpor vzduchu daný úhlem náběhu střely).


    Ad: Za další oproti vámi definovaným podmínkám střela ztrácí rychlost. Vy na to nehrajete, zbytek planety ano. S klesající rychlostí roste její ovlivnitelnost prouděním, rozdíly v hustotě prostředí atd. Roste odchylka. Vy tvrdíte, že ne.

    Ne, tvrdím, že rychlost a z ní plynoucí drop je předem známý a snadno kompenzovatelný fakt. Počasí jako rozhodující faktor je dané, viz výše i níže.


    Sečteno: Pokud střílím na vzdálenost, na jakou je sestaven systém puška/náboj, po opuštění hlavně hraje největší roli počasí. Puška má pak definovanou přesnost v rozsahu vzdáleností, na jakou je postavena. (chce to adjustování střelcem, ale to je banální střelecká abeceda)

    Pokud střílím na vzdálenost větší, než na jakou je naladěný můj systém, jako první po počasí vstoupí do hry daleko větší drop střely velkou ztrátou rychlosti, pak dlouho nic a pak až vliv stabilizace otáčkami, pak zas dlouho nic a pak ostatní faktory.

    Smiřte se s tím, že pokud eliminujete střelce a počasí, puška a náboj naladěné na 500 m budou mít stejné MOA i ve sto metrech, nebude lepší (možná i horší, pokud se střela nestihne stabilizovat). Tak to prostě je.

  • sgtlk
    20:29 18.01.2017

    To Fenri: JJ, zazitkovy strelec, presne jsi me odhadl. Jak ty to jen delas? Vsechno vis, mas vysoce fundovane komentare ke vsem tematum na AN, vsude jsi byl, vsechny znas a od vseho mas klice. Tebe je na internetove diskuze skoda. Takze si klidne dal cti knizky od odstrelovacich, ja si radeji vezmu nejakou flintu a pujdu prohnat nejake olovo laufem. Napred si ale budu lamat hlavu s tim vakuem.

    To Charllie: s Sa58 je zasah terce c. 8 ( figura ) na 300m bezne dosazitelny vysledek, pokud ma strelec alespon nejakou precizi. Na soutezich v kategorii UP na 100m vy

  • KOLT
    19:44 18.01.2017

    Myslím, že z kontextu bylo jasné, že fenri má na mysli přesnost celku (tedy minimálně zbraň, munice, mířidla, střelec). A ta lineární holt není. Z hlediska technického sice MOA v ideálních podmínkách může být lineární, nicméně a) ideální podmínky existují jen v představách fyziků ;-); b) nejsou pro vojáka (a o něj tady primárně běží) až tak zásadní. Mmchd, já na 500 m nikdy nestřílel, ale už jen když se na tu vzdálenost podívám, není mi jasné, jak bych přes mechanická mířidla na tu vzdálenost trefil stodolu, natož člověka :-)

    karloscz, je jasné, že vy jakožto sportovní střelec budete maximálně řešit MOA, nicméně pro vojenskou ÚP je to jeden z mnoha parametrů, který budete posuzovat. Přičemž s rostoucí přesností pušky vliv tohoto parametru dosti zásadně klesá. Jestli má ÚP přesnost 1 nebo 2 MOA je téměř úplně jedno, protože při běžném použití je to zanedbatelný rozdíl.

    fenri, nedá mi to a rýpnu si. Až zase něco v něčím vyjádření bude vyplývat z kontextu, a vy se přesto budete vozit na nějakém slovíčkaření, s gustem vám tuto debatu připomenu ;-)


    Každopádně přeji oběma dobrou mušku a díky za fundované komentáře!

  • fenri
    19:21 18.01.2017

    sgtik: vy střílíte ve vakuu v Lagrangeových bodech? Se zcela dokonale a nekonečně přesně (aby šla zanedbat nutace) vyváženými střelami? Pokud ano, tak se omlouvám, v opačném případě jste spíš ten zážitkový případ.

  • fenri
    19:19 18.01.2017

    KarlosCZ: střelba je i můj koníček a není u mě na druhé koleji. A Shivu jsem znal docela dobře.
    Tikka Varmint .223 (ach díky, že jste mi řekl se ta firma jmenuje, netušil jsem to a nebyl to vůbec překlep) asi nebude lehce nadprůměrná puška, když s ní Chudoba opakovaně vyhrával závody na 1000m. A kolem 1/4 MOA střílí, takže nevím s čím máte problém.

    K meritu: vy tvrdíte, že firmy testují své zbraně ve vakuu a bez gravitace? Protože pokud firma definuje nějakou přesnost, je to přesnost v reálném prostředí. A tedy v reálném prostředí má cenu bavit se o tom, jak se mění rozptyl podle vzdálenosti. Vy a sgtik tvrdíte, že nijak. Fyzika i konstrukce zbraní a vše kolem tvrdí opak.

    V reálném prostředí je střela bržděna třením o atmosféru a (mimo četné jiné) klesá rychlost její rotace, která jí stabilizuje a tím jí (mimo četné jiné) dává přesnost. Podle vás je ale přesnost střely stále stejná, daná puškou, bez ohledu na vzdálenost, na kterou je střela vystřelena. Což je prostě fyzikálně neudržitelná blbost. Ztráta rotace přitom není dána přesností zbraně (nemá na ní vliv, nakolik je precizní ústí a vývrt, nakolik je zvládnuté kmitání atd. )
    Za další oproti vámi definovaným podmínkám střela ztrácí rychlost. Vy na to nehrajete, zbytek planety ano. S klesající rychlostí roste její ovlivnitelnost prouděním, rozdíly v hustotě prostředí atd. Roste odchylka. Vy tvrdíte, že ne. Opět to není dáno zbraní. Ten pokles bude stejný (při stejné laboraci, stoupání, střele a délce hlavně) z mizerné pušky jako z pušky s luxusní free float hlavní a ultimátním beddingem. Tedy - se vzdáleností se opět rozptyl zhoršuje.

    Doporučuji knížku Policejní a vojenský odtřelovač (nebo obráceně, jsem líný se zvednout z gauče). Je to sice psané primárně na vojenské verze R700, ale je to přínosné.

    A doporučuji vzít jednu šarži nábojů, hodit flintu na nastřelovací stolici a zkusit, jak chodí na 100, 1000, 1500 m. Možná budete překvaen.

    A to celé je jedno, protože jádro threadu, které jste napadl, že prostě běžný střelec na 500m nenastřílí s rozptylem 5x větším, než na 100m.

  • Charlie
    16:36 18.01.2017

    Trefit z Kosy na 100m ležící figuru šlo, dělalo se to nastavením mířidel na dvojnásobek (200m) a mířením na spodní okraj terče, díky balistice to pak lítalo do středu. Dělalo se to proto, že už na 100m byly mířidla tak velký, že zakrývaly značnou část terče. Na 200m tu stojící figuru člověk přes mířidla ani neviděl, muselo se mířit někam na střed a pálit krátkýma dávkama (1-2 střely), jinak to lítalo buhvíkam. To jen tak k tý střelě na 300-500m.

    Pokud jde o přehřívání - z kosy sme v krátký chvíli vyvalili tři zásobníky a už člověk cítil rozpálený předpažbí (o hlavni nemluvím). Co udělá G-36 nevím, ale rozhodně se zahřeje taky, a u kulometu se mnohem těžší hlaveň mění po vypálení pár set střel za 1-2 minuty. To u pušky nejde, takže prostě musíte dávat pauzy na chlazení.

    Je otázkou, jaký režimy zátěže tehdá MO SRN zadávalo, ale nejspíš nikdo nečekal, že se s tím bude střílet dlouhý desítky minut a spotřebuje několik palebnejch průměrů. To by ta flinta totiž vypadala jinak a vážila 2x tolik (i MG36 je na podpůrnou zbraň subtilní).

    Jde o to, že speciálové si kdysi oblíbili lehký karabiny, protože s tím skáčou z letadel a nachodí dlouhý štreky s velkou batožinou (a vcelku nic nenastřílí) a běžní bigoši řekli "my chcem taky lehkej krátkej kvér, protože když to mají Bareti, tak to musí bejt nejlepší". Že to je pro bigoše uplně blbej směr vyzbrojování (na delší vzdálenost netrefíte, bajonej je na tom k ničemu, rychle se to ohřeje) nikoho nezajímalo. No a protože vojáci se svojí flintou hlavně chodí a pak taky chodí a potom ještě chodí a občas si s tím blezou do APC a někde uplně na konci i vystřelí, tak se jim lehký skladný flinty moc líbí. Že pak někdy po dvaceti letech půjde do tuhýho a místo těhle lehkejch flintiček by se jim v družstvu spíš šilky dva pořádný plnotučný kulomety a kolem toho pušky na solisní střelivo s nosností do 500m, to nikoho nezajímá - proč se celou kariéru tahat s osmi kilama železa, když je bude potřebovat až někdo za 20 let kdesi v Afghánu, když já tou dobou budu dávno ve výslužbě?

    Moderní flinta není dělaná na zabíjení nepřítele, je dělaná aby vyráběla kravál a ten naproti tak zůstal zalezlej v díře, dokud ho nezmázne přivolaná artilerie nebo letectvo.

  • karloscz
    16:28 18.01.2017

    Kolem střílení je hrozně fám, mýtů a polopravd. Střelba je můj koníček, nyní odepsaný na druhou kolej, synovi se velmi daří v judu, takže místo střelnic s ním objíždím turnaje:-) Ale když můžu přispět k většímu pochopení mezi obecnou veřejností, obzvláště na serveru jako je tento, tak to nepohodlí opakovaného vysvětlování překonám:-) Kdo ví, třeba jednou někdo půjde jen z hecu vyzkoušet, co ode mě četl, a aniž bych o tom věděl, objeví se nový Shiva (RIP kamaráde).

  • sgtlk
    16:22 18.01.2017

    To Karloscz: Celkem se Vam divim, ze Vas tahle debata jeste bavi. Me uz ne. Kazdy, kdo nastrilel vic nez par ran jako zazitkovy darek od manzelky vi, ze je to presne tak, jak jste napsal, a ze jste to napsal vice nez srozumitelne.

    Btw. take se pridavam k zadosti o info, kde a kdy se stalo, ze by "prumerny strelec + AK47 + pevna miridla + terc osmicka + 500m = spolehlive opakujici se zasahy".

  • karloscz
    16:15 18.01.2017

    Jinak, aby bylo zřejmější, že jen tak neplácám, na linku je jeden můj terč. Jiný tu zrovna nemám k dispozici, tak vemte za vděk inline předovkou v ráži .50, střela sabot Hornady SST ML 300 gr. ráže .45, prach 120 gr. Vesuvit. Je to na sto metrů a je tam myslím 12 střel, nejsem si jistý, je to starší terč.
    http://www.imgup.cz/image/LEJ5...

  • karloscz
    15:54 18.01.2017

    AD: Chcete mi tvrdit, že nějaká soutežní .223 s přesností 1/4 MOA (řekněme podařený kousek Taikka Varmint) má tu přesnost i na 3000m? Ne. Za další tu přesnost definuje s nějakým nábojem. Jde-li o přesnou zbraň, může jí definovat na nějakou šarži konkrétního náboje.

    Je to Tikka ale to je fuk. A ne to netvrdím. Přesnost systému zbraň/náboj v MOA jako charakteristika zbraně je od výrobce definovaná s nějakým typem střeliva. Nemá ji tedy na 3000 m ale na takovou vzdálenost, na jakou je postavený náboj. Takže, pokud se bavíme o Tikka T3 .223, což je jen lehce nadprůměrná kulovnice, náboj sice umožňuje střelbu až na 1000 m, ale to je hodně hraniční. Lehká střela je moc citlivá na vítr, což je 80pct vnější balistiky v reálu. Nicméně, pokud se budeme bavit o 500m, pak puška udělá v bezvětří 1/4 MOA stejně jako na 100 m. Tak to prostě je. Co s tím udělá oko a ruka střelce, to je jiný příběh.

    ad: ze všech faktorů, které mají vliv na přesnost střelby jste si vybral pouze vnitřní balistiku a ostatní opomíjíte. Což je blbost.

    není. Znovu opakuju, limitní přesnost zbraně je nákupní alfa omega, pokud chcete střílet přesně. Nemá smysl kupovat pušku, která má větší chybu z výroby než střelec. Ale souhlasím, že mužikovi s avtamatom je to ganz egal.

  • fenri
    15:25 18.01.2017

    Upřesňuji: nepelete si rozptyl a vnitřní balistiku, ale ze všech faktorů, které mají vliv na přesnost střelby jste si vybral pouze vnitřní balistiku a ostatní opomíjíte. Což je blbost.

  • fenri
    15:09 18.01.2017

    KarlosCZ: debata byla o průměrném střelci z kalacha. Chápete?
    Nicméně, škrtněme ze soustavy střelce: pořád ale střílíte v reálném prostředí. A vdžcyky budete. Limity pušek ve vámi postulovaném prostředí nikdo ani nezná, protože opravdu nikdo nelétá s flintami na Lagrangeova místa, aby tam měřil jejich rozptyl. A i kdyby to dělal, stejně tam není vakuum.

    Jinými slovy, vy si pletet rozptyl a vnitřní balistiku.

    Když výrobce uvede přenost zbraně 1/4 MOA, je to vždy na nějakou vzdálenost. Chcete mi tvrdit, že nějaká soutežní .223 s přesností 1/4 MOA (řekněme podařený kousek Taikka Varmint) má tu přesnost i na 3000m? Ne. Za další tu přesnost definuje s nějakým nábojem. Jde-li o přesnou zbraň, může jí definovat na nějakou šarži konkrétního náboje.
    Čili vy se v debatě o průměrném střelci z kalacha bavíte o jediné z mnoha složek, které definují přesnost zbraně - o vnitřní balistice. Což je pochopitelně nesmysl.
    Přesnost zbraně v MOA není lineární. Přesnost .223 ve 10 000metrech nebude stejná, jako ve 100 m. A je úplně jedno, zda jí měříte v mm, mr, nebo MOA. trochu netuším, proč v MOA vidíte nějakou magii, která ve vašich očích "umravní" střelu potom, co opustí hlaveň.
    Klesá vám rychlost střely i její rotace, roste vliv nutace a dalších.

  • karloscz
    14:54 18.01.2017

    ad přesnost pušky (resp. komplexu střelec, zbraň, střelivo, zaměřovací systém) nikoho přeci nezajímá v nějakém nereálném prostředí
    Ale zajímá a to hodně. JE to totiž limitující vlastnost investice do pušky. Já chci zbraň, která je alespoň dvakrát až třikrát přesnější než já, abych dokázal své chyby odlišit od chyby zbraně a dál se mohl zlepšovat. Takže pokud moje oko, ruka a schopnost odečíst vnější balistiku umožňuje subMOA na 300 metrů, chci pušku, co umí 0,5 či lépe 0,3 MOA, protože jen tak budu jasně vědět, kde jsem udělal chybu při mizerném soustřelu.

  • karloscz
    14:50 18.01.2017

    Hm, to je už trochu akademická debata. Trochu jako rozdíl mezi "výbušnina" a "výbušina". Výkon střelce dáváte na roveň výkonu soustavy náboj zbraň. tak to prostě není. Když nastřílím 0,5 MOA pětirannou položkou na 300 m, tak jsem to nastřílel JÁ s nějakou zbraní, nějakým nábojem v nějakých podmínkách. Když výrobce uvede, že ZBRAŇ má přesnost 1/4 MOA, tak se to týká zbraně a ne střelce. Ten už přidá jen chybu NAVÍC, nejlepší možný dosažitelný výkon bude 1/4 MOA.
    Takže: přesnost ZBRANĚ v MOA je lineární závislost vzdálenosti a kvality systému zbraň/náboj. LINEÁRNÍ. Přesnost střelce, resp. schopnost dosahovat opakovaně soustřely na úrovni x MOA, s rostoucí vzdáleností klesá exponenciálně. Chápete rozdíl?

  • fenri
    14:34 18.01.2017

    KarlosCZ: přesnost pušky (resp. komplexu střelec, zbraň, střelivo, zaměřovací systém) nikoho přeci nezajímá v nějakém nereálném prostředí. To je údaj o ničem.
    Nestřílíme ve vakuu, v prostředí s nulovým obsahem částic s nulovu rychlostí, nestřílíme v systému, který je bez pohybu, bez gravitace, bez Coriolisovy síly atd.

    To, zda přesnost měřím rozptylem v mm od záměrného bodu či v MOA na to nemá vliv. Je to jen jednotka, způsob prezentace. Proto když v debatě o přesnosti zbraně používané reálným vojákem v reálném prostředí napíši, že rozptyl neporoste lineárně se vzdáleností, tak je to pravda a je jedno, zda ten rozptyl prezentuji v MOA, mr, mm...
    Vy tvrdíte, že pokud má zbraň rozptyl 1 MOA na 100m, bude ho mít na 500m. Já tvrdím, že reálná zbraň v reálném prostředí s reálným střelcem ho bude mít vyšší.

    Příklad který uvádíte je nesmyslný. V tom případě, jsou veškeré debaty o zaměřovacích systémech, o vhodnosti váhy střeliva, balistických koeficientech, úsťové energii... jsou zhola zbytečné. Je zhola zbytečné pořizovat pušky ve vyšší ráži a s výkonějším střelivem (nechť mají odtřelovači .22lr) atd.
    I v prostředí uvádíte, vám to nebude fungovat. Místo mimo gravitaci ve Vesmíru není (mahimálně najdete body, kde se gravitační síly ruší ale to zase neumožňuje gravitací neovlivněnou střelbu na libovolnou vzdálenost) i mimo atmosféru se pohybují částice plynu či iontů. je tu el. mag pole atd. A každopádně se v tomto prostředí války nevedou a zbraně se pro něj nekonstruují.

    Nezlobte se, ale chytat se války mimo gravitaci a v ideálním vakuu mi přijde jako argumentační nouze.

    Snad se bavíme o střelbě a snad každý z nás střílí v reálném prostředí. A snad každý, kdo střílel alespoň na 300m ví, že nebude mít 3x větší rozptyl, než na 100m. Pokud s tím nesouhlasíte, tak jste asi zázračný střelec s excelentní zbraní (což nevylučuji), ale my se bavíme o průměrném střelci z průměrného kalacha.

  • MacGyver
    14:31 18.01.2017

    Jura99 - můžete podložit vaše své tvrzení nějakým zdrojem. "s obyčejným kalachem bez optiky trefí průměrný střelec postavu na půl kilometru." Pokud se to na některé střelnici

    Pokud je mi známo, v češtině nevyšel žádný originální článek o této kauze. Tudíž je třeba čerpat nejlépe přímo z německých zdrojů. Český mainstreAm sem tam něco zmíní. Pokud tento fakt někdo bere osobně, je to jeho věc.

    Osobně - nemám potřebu se na nikoho povyšovat. To je úděl notorických diskutérů tahajících do debat emoce. Vemte mě na střelnici, ukažte mi jak se rutině kalachem trefuje postava na 500m a věřte, že emoce projevím velmi hlubokým uznáním.

  • Jura99
    14:18 18.01.2017

    MacGyver: nic ve zlém, ale nepovyšoval bych se nad ty co "nevládnou jazykem", sám napsat mainstreemu ;-). Jinak nemyslím, že by ta kauza s německou puškou vznikla v ČR, tak je celkem jedno, co je u nás názor mainstreamu, jestli vůbec nějaký je.

  • MacGyver
    13:48 18.01.2017

    Kdo se o této problematice chce dozvědět více:

    Originál tohoto článku: http://www.thefirearmblog.com/...

    Na stejných stránkách jsou informace ze všech stran k vývoji této kauzy.

    A German court ruled on Friday that the government has no right to compensation from Heckler & Koch (IPO-HIK.L) for what Berlin has said were faulty assault rifles, handing a victory to the gunmaker.

    Berlin has said that the G36 rifle, which is standard issue for militaries across the globe and has been used by the German army for nearly 20 years, does not shoot straight in hot weather or when it heats up through constant firing.

    The first suggestions that the gun might be faulty date back to April 2010, when 32 Bundeswehr paratroopers were ambushed by Taliban fighters in northern Afghanistan. Three German soldiers were killed in a nine-hour firefight. The G36 was reported to have overheated, forcing the Germans to retreat.

    Berlin, which has bought about 180,000 of the rifles since 1996, eventually decided to replace the G36 as the German army’s standard rifle from 2019 and sought compensation for some rifles it had received from Heckler & Koch.

    Heckler & Koch said the rifles it had delivered complied with the specifications agreed with the government in 1996.

    While the court did not comment in its ruling on whether the rifles shoot straight when they heat up, it said that they met the specifications set out in the purchase contracts. The rifles had also passed the quality and acceptance testing laid out in the contracts, it said.

    Kdo rád video, zde jednoduchý soukromý test: https://www.youtube.com/watch?...

    Kdo nevládne jazykem a chce se dohadovat o pocitech a informacích z českého mainstreemu, šup sem s mínusem.

  • karloscz
    13:42 18.01.2017

    Jedna věc je přesnost zbraně, druhá věc je přesnost střelce a třetí věc je kombinace obojího s omezením ve fyzikálních vlastnostech rozhraní zbraň/střelec (to je jen přemoudřele vyjádřený fakt, že AK má tlustou mušku:-).
    Musím oponovat. MOA je lineární. Je to parametr zbraně a náboje, do kterého (ideálně) nevstupuje vnější balistika. Příklad: vezmi AK, vem ho na librační bod mimo atmosféru a gravitaci, upevni a vystřel na sto metrů. Soustřel libovolného počtu ran bude v opsané kružnici cca 5 MOA, tedy cca 75 mm všemi směry od středu terče. Posuň terč na 200 m a bude to 150 mm, posuň na 500 m a bude to 750 mm kruh, tedy 750/2 od středu terče. Čistě lineární závislost. Znovu opkuju, přesnost udaná v MOA ke zbrani je vlastnost zbraně a náboje bez ohledu na schopnosti střelce a vnější fyzikální podmínky.
    Vra´t se na zem a zapoj do toho fyziku na trase střely od hlavně k cíli, schopnosti střelce a kvalitu rozhraní a je jasné, že přensost střelby dramaticky spadne dolů. Jak to chápu já, bereš přesnost v MOA jako soubor všech parametrů od spouštění po zásah. Tak to ale není, proto to píšu.

  • Luky
    13:00 18.01.2017

    hmmm.. na střelnici nechodím, ale na vojně při střelbách jsem nastřílel nejlíp z čety...myslím, že se pálilo 100m ležící postava a 200m stojící....už nevím, jestli jsme měli 2 nebo tři zásobníky v základu, ale důstojníčci byli překvapený, jak jsem to nastřílel, tak mi dali ještě zásobník navíc, stáli nade mnou a povídali, ať si to tolik nefixuju a celkově vedli chytrý řeči...než se dokecali, tak začalo hustě sněžit, že jsem měl problémy ostřit na tu 200m dalekou postavu...a pak už to tak slavný nebylo.

    No proč se tak blbě vytahuju - je to už pár let, ale ten pocit z míření mi zůstal...200m je dost daleko.. představa, že přidám dalších 200 nebo 300m bez optiky, to už je spíš pro jediho - navíc ta jetá kosa může mít třeba i 15cm průměr na 100m (500m je mnohem dál).

  • fenri
    11:09 18.01.2017

    To karlos, eh, teď jsem teprve napsal blbost, omlouvám se:
    druhý odstavec je blbost, dělám moc věcí naráz.
    Jinak: nelze očekávat, že na 500m bude rozptyl (v podobě průměru zasaženého místa) 5 x větší, než na 100m. Tj. že rozptyl 1MOA na 100m bude dodržen i na 500m. Tam už bude velmi pravděpodobně (skoro) jistě větší. Ne 5x, to je pochopitelně kravina, resp. byla by to náhoda, ale poroste. Násobí se plocha rozptylu, rozptyl v MOA roste nelineérně a obtížně predikovatelně. Ještě jednou pardon. Já paralelně dělám něco s jinými čísly a jednotkami a do toho telefony... Mea culpa.

  • fenri
    11:05 18.01.2017

    karloscz - myslím, že jste nepochopil smysl té věty a svoje nepochopení převádíte v můj údajný blábol.
    Co je MOA dobře vím, ale také dobře vím, že pokud někdo nastřílí s rozpytlem 1MOA na 100m, není pravidlo a nelze očekávat, že na 500m to bude 5x tolik, tj. 5MOA.
    Je to dáno rostoucím vlivem faktorů prostředí na střelu s její klesající rychlostí, roste vliv nedokonalosti lidského oka atd. Jinými slovy: nastřílet s nějakým rozptylem na 100m neznamená, že na 500m ten rozptyl bude pouze 5x větší. Nebude, a už vůbec ne u obyčejné útočné pušky v rukou průměrného střelce a bez berličky v podobě optiky.

  • karloscz
    10:47 18.01.2017

    pardon, ten druhý odstavec je pro jura99, vyklouzlo mi to...

  • karloscz
    10:43 18.01.2017

    Fenri - ač se ve spoustě věcí neshodneme, většinou argumentuješ respektovatelným způsobem. Teď jsi ale napsal blábol. ..."rozptyl není linéární ve vztahu ke vzdálenosti"... MOA je úhlová míra (minutes of angle) a je furt stejná, jedno jestli na 20 m nebo pět kilometrů. 1MOA je pro zjednodušení na 100 m zhruba 30 mm (přesně 29,1). 5MOA pak 150 mm, na 500 m je to přesně půlka, tedy 75 mm. Na kilometr by 5MOA bylo 1,5 metru.
    AK 47 v ráži 7,62x39 s vojenskou municí je rád za 5-6 MOA sám o sobě. Pak začni připočítávat vítr, další fyzikální parametry ovlivňující balistiku, schopnosti střelce... výsledek rovnice je, že přes otevřená mířidla na půl kilometru, pokud ho vůbec uvidí na kontrastním pozadí, trefí střelec člověka jen náhodou.

  • stirling
    10:32 18.01.2017

    Nevím, ale asi spíše věřím německé vládě, která by asi jen tak ze srandy něco neříkala/nedělala (navíc by ji okamžitě postihla žaloba), pokud by to nebyla pravda. Předpokládám, že porovnání s ostatníma puškama na trhu ohledně zátěže a přesnosti bylo první co udělali - tuším, že se to i psalo, že ostatní s tím nemají problém.
    Možná info o lži pocházejí od Zbrojíře ten tuším dělal vlastní test a prej vše ok .
    Jedinej kdo měl problém byl bren, který prý netrefil ani stodolu na 10 m (to s tím brenem jsem si tam přidal já pro odlehčení .:)

    Nebylo by od věci u nicku zobrazovat i datum registrace a vložené komentáře, člověk by snadno zjistil kdo jakou má historii a zda to není jen účelově založen falešný účet.

  • MacGyver
    09:13 18.01.2017

    Bylo by dobré přečíst si mnou odkazovaný článek. Tam jsou odpovědi na všechny domněnky, dotazy a pocity.

    Větší vzdálenost je 500m o kterých se v článku píše. Další souvisí s taktikou jednotlivých armád.

    Každá puška má své výhody a nevýhody a KAŽDÝ uživatel je moc dobře zná - proto se jedná o politický problém a určitou rozmazlenost německého vojáka.

    Přes mířidla postava na 500m - běžný střelec z útočné pušky, v boji, po krycí palbě několika zásobníků, každou ránou, atd. ? Nějaký odkaz, výsledky závodů, test - rád bych si přidal do archivu. Děkuji.

  • fenri
    09:12 18.01.2017

    Jura99 - mám rád tyhle hrdinské řeči, ale průměrný střelec kalachem bez optiky netrefí postavu na půl kilometru. Rutinně. Průměrný střelec za svůj základní výcvik vystřelil pár ran a postavu pokud není na vysloveně kontrastním pozadí na půl kilometru jednak nevidíte, druhak je menší, než muška.
    Trefit na 500m vyžaduje mít na tuhle vzdálenost rozptyl kolem 5 MOA. To je na průměrného kalacha s průměrným střelcem hodně (rozptyl není linéární ve vztahu ke vzdálenosti).
    Na 700m se dělal SVD s optikou a s nábojem o úplně jiných parametrech jak balistických, tak co do precize a konstantnosti parametrů. A i tak tím SVD není sranda trefit.

    K MacGyverově poznámce o otevřené krajině: tohle přeci neřeší přechod od HK k Mannlicheru. Řešením je změna střeliva (modernější verze náboje 5.56) a délka hlavně. Event. přechod na silnější střelivo, což ale není nutné a politicko-ekonomicky únosné. Jenže vojáci chtějí krátké hlavně, ale pak se diví, že s 8-12" nemají v 5.56 výkon. To střelivo prostě potřebuje dlouhou hlaveň, jinak ztrácí na výkonu.

  • Jura99
    08:33 18.01.2017

    MacGyver: 100 nebo 300m je pro vás větší vzdálenost? :-) Tak to asi taky nechápu určení zbraně G36, protože s obyčejným kalachem bez optiky trefí průměrný střelec postavu na půl kilometru. Nejspíš bundeswehr nečekal, že proti předchozí výzbroji G3, si koupí materiálově háklivou hračku. V minulosti se zbraně testovaly za hrubých podmínek, v teplotních rozsazích cca -40 až +40, písek, sníh, bláto, voda, led a musely i tak střílet. Pokud to G36 nezvládá a např. některé klony AR15 ano, v čem je výhoda G36 a to tzv. "jiné určení" této zbraně ?

  • KOLT
    08:06 18.01.2017

    Tuším v AČR byl snad i předpis (nebo jen zvyk?) pro palebný průměr k ÚP – 8 zásobníků. Slyšel jsem, že v extrémních případech i se nosilo i 12, ale tam se nepočítalo s tím, že budou vystřílený během pár minut.

    MacGyver, přesně tak!

  • hurvo
    04:51 18.01.2017

    Marthy : v misiach je to skôr 210-240 nabojov .

  • MacGyver
    20:19 17.01.2017

    Stran HK G36 se jedna o politický problém a absolutní nepochopení určení této zbraně a původních požadavků armády.

    Doba se změnila a dnes mají vojáci úplně jiné požadavky. Chtějí plošně přezbrojit - ok. Způsob jakým to obhajují je ale sviňárna.

    V první řadě by jim stačilo změnit doktrínu (taktiku) a zařadit do jednotek další/případně více zbraní které jsou určené pro přesnou střelbu na větší vzdálenosti.

    Ameriku objevili na misích v otevřené krajině, kde kontakt probíhá na mnohem větší vzdálenost, než se předpokládalo při bojích v Evropě. Tudíž vybavit mise vhodnější zbraní jednotlivce měl být první krok, již dávno.

    Info např: http://www.dw.com/en/heckler-k...

  • Marthy
    20:13 17.01.2017

    Přehřívání po několika stovek vypálených nábojů-no to nevydrží žádná útočná puška.A kolik nábojů voják nese,120 kusů,160?Více asi ne,je to dost divné.
    Možná by mohli vytáhnou z muzea Maxim...ten to vydrží,když máš dost vody,nebo nečeho podobného :D

  • hurvo
    20:06 17.01.2017

    Tymto dava leylen vyrobcom najavo ze bw bude pouzivat zbran typu ar . A zaroven je to odkaz oberndorfu aby si nemysleli ze 416 je bez alternativy. Pekne.

    Kolt: 416 ako standardna puska nato by bola fajn, francuzi, nori, v mensej miere usa, polsko a a zopar aj svk , ich uz pouzivaju. GB v ramci projektu mars tiez uvazuju o 416a5. ESP by sa ako dlhodoby uzivatel vyrobkov od helmutov tiez pridali.

  • KOLT
    19:39 17.01.2017

    pro Kozlus: Víceméně ano, rozhodně ano :-) Fakt by mě zajímalo, kolik, za jak dlouho a v jakých podmínkách toho vystříleli. Abychom nezjistili, že s tím ve 40 °C vystříleli 500 nábojů během 5 minut. To by se asi "utavil" i Minimi... Ale třeba ty plasty skutečně měknou. A také je možné, že po čase se snižuje jeho pevnost – vlivem stárnutí a vystavování vysokým teplotám pak dochází ke ztrátě pevnosti dříve než u nové zbraně.

    Kdyby celé NATO přezbrojilo na HK-416, byl by pokoj ;-)

  • GAVL
    19:18 17.01.2017

    Kde asi udělali soudruzi chybu?

Stránka 1 z 2