Útočná puška s aktivní stabilizací míření

Foto: Tělo útočné pušky M4 je usazeno do rámu, který je vybaven servomotory a řídící elektronikou; větší foto / Army Expeditionary Warrior Experiments

Americká armáda (U.S. Army) pracuje na novém zbraňovém systému jednotlivce s aktivní stabilizací míření. Zbraň se umí vypořádat se střeleckými chybami vojáka a aktivně udržovat hlaveň v linii s cílem.

Americká armáda, resp. Centrum pro vývoj, výzkum a konstrukci zbraní ARDEC (Armament Research, Development and Engineering Center), pracuje v rámci programu AimLock Stabilized Weapon Platform (ALSWP) na útočné pušce s aktivní stabilizací pro malé jednotky pěchoty.

Cílem programu ALSWP je identifikovat technologie ručních palných zbraní, které americké pěchotě poskytnou palebnou převahu (dostřel, přesnost, rychlost zacílení, atd.) nad protivníky.

 

Jde o technologie pro vedení palebných střetnutí mezi pěchotou na vzdálenost do 600 m.



Program zbraně ALSWP je součástí širší kampaně AEWE (Army Expeditionary Warrior Experiments). Kampaň zkoumá a testuje nové technologie a schopnosti pro malé pěší jednotky do velikosti čety.



Během roku vojáci v rámci AEWE testují nejrůznější nové technologie. Na začátku roku pak na základně Fort Benning, Georgie probíhá třídenní ostré testování všech novinek. Jde však o experiment - není podmínkou, že nové technologie se osvědčí a budou zavedeny do výzbroje.



Tento měsíc americká armáda poprvé provedla střelecké testy unikátní útočné pušky ALSWP - ta dokáže aktivně potlačit třesení/kývání zbraně vzniklé nedokonalým fyzickým působením střelce na zbraň. Samotnou zbraň vyvinula společnost RMSL (Rocky Mountain Scientific Laboratory).

 

Základem zbraňového systému ALSWP je robustní tělo, ve kterém je usazeno torzo útočné pušky, digitální optický zaměřovač, balistický počítač, elektronika, senzory a elektrické servomotory.

 

Foto: Schéma útočné pušky s aktivní stabilizací. / ARDEC

Všechny palebně aktivní části útočné pušky (hlaveň, pouzdro závěru, zásobník) jsou kloubově ukotvené uvnitř nosného těla a dokáží se nezávisle na nosném tělu pohybovat. O pohyb se starají servomotory, které aktivní prvky pušky precizně vychylují v horizontálním i vertikálním směru.  

 

Řídící jednotka tak dokáže udržovat hlaveň v línii s cílem nezávisle na třesení/kývání zbraně - především při střelbě ve stoje, kdy nelze zbraň podepřít. Tyto korekce však probíhají “v řádu milimetrů” a je proto nezbytné, aby voják stále mířil na cíl.

 

O správné zamíření se stará digitální optika a balistický počítač. Voják pouze v optice označí cíl a řídící jednotka již automaticky udržuje hlaveň v linii s cílem. Jednotka bere v úvahu vzdálenost cíle, údaje z malé meteorologické stanice (tlak, teplota, vítr) a z přesných gyroskopů, které sledují pozici zbraně.

Foto: ALSWP dokáže ovládat útočné pušky ráže 5,56 mm a 7,62 mm; větší foto / Army Expeditionary Warrior Experiments

Podle zástupců centra ARDEC je cílem dosáhnout minimálně o 25 % menšího rozptylu útočné pušky při palbě na vzdálenost až 600 m. Během testování vojáci stříleli na statické i pohyblivé cíle. Testy simulovaly i střelbu z jedoucího auta nebo letícího vrtulníku.

 

ALSWP je experimentální projekt a k sériové, operačně nasaditelné pušce má ještě velmi daleko. Na první pohled je samozřejmě problém mohutnost a hmotnost celého systému, stejně jako náročná údržba nebo opravy v polních podmínkách.

 

Nedá se také očekávat, že podobný systém nahradí útočné pušky v poměru 1:1. Například v devíti členném oddílu pěchoty americké armády může získat zbraň s aktivní stabilizací jeden ostrostřelec, který je v současné době vybaven puškou pro přesnou střelbu (např. M110, Mk 12).

Zdroj: 'Active Stabilization' of Firearms by Optical Target Tracking

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Bradley NG: Modernizace bojových vozidel Bradley

BAE System na výstavě americké armády AUSA 2016 (Association of the United States Army 2016) představila technologický demonstrátor nového bojového vozidla Bradley NG (Bradley Next Generation). Demonstrátor zástupcům americké armády ukazuje modernizační potenciál vozidel Bradley

M1A3 Abrams: Nová generace amerických tanků

Po roce 2020 americká armáda (U.S. Army) začne s vývojem tanku M1A3 Abrams - již třetí generace tanků Abrams. Podle současných plánů tanky Abrams zůstanou ve výzbroji americké armády až do roku 2050.

Obrněné transportéry AMPV pro americkou armádu

Americká armáda (U.S. Army) získá 29 prototypů nových pásových obrněných transportérů AMPV (Armored Multi-Purpose Vehicles) do konce letošního roku. AMPV v americké armádě postupně nahradí legendární, ale již značně zastaralé pásové transportéry M113.

Lehký tank M8 AGS pro americké výsadkáře

Americké výsadkové jednotky hledají v rámci programu MPF (Mobile Protected Firepower) obrněné vozidlo schopné poskytovat přímou palebnou podporu výsadkářům při výsadkových a aeromobilních operacích. Jedním z hlavních uchazečů je nejnovější model staronového lehkého tanku M8 AGS (Armored Gun System).

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

  • Blake
    17:31 26.10.2016

    nikto netvrdi, ze ked ma jeden z timu schopnost fakt presnej strelby, ze sa musi hrat na ramba. Hovorim skor o moznostiach, ktore ten system timu poskytne.
    Dopredu upozornujem, ze nemam predstavu, kolko ten system moze vazit a uprimne ani priemerny rozdiel medzi hmotnostou utocnej pusky a DMR nemam v rukach, takze ide o spekulacie. Budem rad, ak ma niekto doplni.

    V clanku a aj v linkovanej prezentacii je jasne napisany umysel prisposobit system tak, aby ponal aj DMR, nejdem tvrdit, ze je to nezmysel, len sa pytam, preco to nezmysel nie je, pricom moj neinformovany pohlad je:

    Bud to das marksmanovi, ktory ma DMR, ktora je tazsia, nez utocna puska, o to viac, ak nosi vyssi kaliber, a mas jedneho relativne extremne presneho strelca, ktoremu ale pritazis o hmotnost systemu. Tu je otazka, aky uhlovy rozsah a aku odozvu ten system ma - na tom zavisi maximalna vzdialenost, na ktoru ten system efektivne potlaci vplyv trasucich/kymacajucych sa ruk na strelbu. Ak je tato vzdialenost vyssia, nez efektivny dostrel zbrane, je to zbytocne.

    Naskyta sa potom dalsia otazka - Ako blizko sa dostane priemerny marksman americkej armady presnou strelbou k efektivnemu dostrelu zbrane aj bez toho systemu? Lebo ak by sa mal rozsah vzdialenosti, odkedy system uz pozitivne ovyplyvnuje strelbu z velkej casti kryt so vzdialenostami mimo efektivneho dostrelu zbrane, pride mi to stale zbytocne. Tu by to chcelo statistiku schopnosti marksmanov strielat na tieto vzdialenosti a hlavne nazor vojaka, aj ked je zas mozne, ze co vojak, to nazor.

    Ak su dnesne DMR daleko vykonnejsie, nez su marksmani schopni, dava to zmysel.

    Dalsia moznost je dat to beznemu strelcovi k osobnej zbrani. Ze to strelec ma neznamena, ze je z neho marksman, znamena to len, ze v pripade potreby je schopny zastrielat v ramci schopnosti jeho zbrane dost presne. Ak treba uzemnovat, moze uzemnovat, ten system mu v tom nijak nebrani.

  • karloscz
    16:41 25.10.2016

    Blake: Ani ne. Určený střelec s DMR je tak akorát. Úkolem pěchotního družstva není rambovat stovky haderníků. Spíš naopak, přesná střelba jednotlivými ranami nevytvoří dostatečný tlak na uzemnění nepřítele. Šlo by to proti doktríně. Nepřátelskou pěchotu likviduje palebná podpora, ne pěšáci samotní.

  • Pepa
    12:39 25.10.2016

    ...ještě by to měl mít přidělané na rameni jako Predátor ;-)

  • Blake
    11:41 25.10.2016

    k poslednemu odstavcu - nedavalo by vacsi zmysel vybavit horsieho strelca v zoskupeni tymto systemom a zachovat designated marksmana s vykonnejsou puskou a ziskat tym dvoch presnejsich strelcov, nez mat jedneho, ktory strielal doteraz presnejsie, nez ostatni a iba mu presnost zvysit?