Útočné pušky AK-12 a A-545 pro ruskou armádu

AEK-971
A-545 testovala ruská armáda v letech 2014 až 2015. A-545 je přímým následovníkem AEK-971; větší foto / Vitaly V. Kuzmin, CC BY-SA 3.0

Podle Olega Bočkareva, místopředsedy ruské Vojensko-průmyslové komise, ruské ministerstvo obrany zvolilo náhradu za útočné pušky AK-74. Oproti původním plánům ruští vojáci získají útočné pušky AK-12 i konkurenční AEK-971, resp. A-545.

Ve skutečnosti ruská armáda přijme rovnou čtyři konstrukce. Útočnou pušku AK-12 v ráži 5,45×39 mm a AK-103-4 v ráži 7,62×39 mm dodá Koncern Kalašnikov (dříve Izmaš). Podle prvních zpráv ruská armáda měla získat jen tyto dvě zbraně.

Podle Bočkareva však pro ruské vojáky budoucnosti Ratnik dodá zbraně také konkurenční firma Děkťarev. Půjde konkrétně o útočnou pušku A-545 v ráži 5,45×39 mm a A-762 (AEK-973) v ráži 7,62×39 mm. Všechny čtyři zbraně nahradí v ruské armádě útočné pušky AK-74 a AKM.

Testování nových zbraní pro ruské vojáky budoucnosti skončilo v tomto roce. První menší sérií zbraní AK-12 obdrží ruští vojáci letos, velkosériová výroba se rozjede v roce 2016. Kdy dostanou vojáci pušku A-545, Bočkarev nezmínil.

Rozhodnutí přijmout do výzbroje hned čtyři konstrukce ovlivnily (oficiálně) různé charakteristiky konkurenčních zbraní. Vojáci tak mohou použít každou zbraň podle svého zařazení, nebo mise. I když není zařazení jednotlivých zbraní známo, „kalašnikovy" získají s největší pravděpodobností běžné jednotky, AEK-971/973 jednotky speciální.

Neoficiálně je pak důvodem zařazení všech čtyř konstrukcí do výzbroje podpora obou firem, především podpora exportu.

AK-12 AK-12 s bubnovým zásobníkem a granátometem GP-34. / Koncern Kalašnikov

Útočná puška AK-12 je de facto nejnovější modifikací AK-74M. Obě zbraně spojuje řada společných dílů. Jednotková cena AK-12 je zhruba o 25 % větší než u AK-74M.

AK-12 oproti předchůdci získala několik ergonomických vylepšení. Na AK-12 najdeme vypouštěč závěru, oboustranný palcem ovladatelný přepínač palby, montážní kolejnice nebo délkově nastavitelnou a sklopnou pažbu. Vojáci také ocení oproti AK-74M nižší zpětný ráz.

Naopak AEK-971/973 je mnohem více revolučnější konstrukcí. Na AEK-971 najdeme dva plynové kanály nad hlavní a dva písty, které se při výstřelu synchronizovaně pohybují v opačném směru. Výsledkem je vyšší stabilita zbraně, zvláště při střelbě dávkou, což se projevuje zlepšením pravděpodobnosti zásahu.

Zpětný ráz je asi o 10 až 15 % menší než u AK-12. Nevýhodou je naopak konstrukční složitost a cena. Mínusem je také o něco větší hmotnost (3,5 kg) oproti AK-12 (3,2 kg).

Zdroj: Altair

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Americká armáda modernizuje karabiny M4A1

Americká armáda (U.S. Army) v rámci programu M4 Product Improvement Program modernizuje své karabiny ...

Záchytné stíhačky MiG-31BM pro ruské letectvo

Ruské letectvo již získalo 24 (dvě letky) modernizovaných záchytných stíhačů MiG-31BM. Nejnovější ...

Konec Heckler & Koch G36 v německé armádě

Německá ministryně obrany Ursula von der Leyen zpochybnila další budoucnost útočné pušky Heckler ...

Pušková munice EXACTO proti pohyblivým cílům

Americká agentura pro obranné technologie DARPA zveřejnila další výsledky testů přesně naváděné ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
Stránka 1 z 4
  • Shania
    09:57 12.05.2015

    Luky: Command: Modern Air/Naval Operations modeluje poměrně dost věcí a asi nic lepšího v komerční sféře nenajdeš. Rozhodně to ale není 100% simulace.

    Pro představ u tady je FAQ kde je vidět do jakých detailu modelovaní zbraní zachází

    http://www.warfaresims.com/?pa...

    Zajímavá je např sekce: Why won’t my fighter jets fly faster than 920kt (Mach 1.6)?
    Why is there no 6-Phoenix loadout for the F-14 Tomcat?


    AIM-120: radar by měl být schopen pracovat na 10-15 km, pokud se ale střílí na další vzdálenosti, můžeš sice raketu vystřelit bez aktualizací polohy, s tím že poletí do předpokládané pozice cíle a až tam začne vyhledávat v efektivním dosahu radaru , šance na zásah ale bude minimální. Pozdější verze rakety můžou dostávat aktualizace i z jiných platforem a pokud je mají přejdou do aktivního režimu okolo 3 km od cíle.

    Proto Raptory měli tak vysokou úspěšnost, stíhači vůbec nevěděli, že po nich někdo střílí.

    Sice jsme nenašel to co jsme chtěl, ale tady je aspoň něco:
    Zajímavá debata, nejlepší jsou strany 2-4, pak už to bohužel...
    http://www.f-16.net/forum/view...

    Další zajímavý post je na konci tohoto vlákna:

    http://www.armchairgeneral.com...



    A tady je ještě článek k tvc

    https://defenseissues.wordpres...

  • Luky
    21:42 11.05.2015

    no fakt nevím, jestli je ta strategická hra nejlepší zdroj (budou tam stovky různě přesných záznamů v databázi)...z videa to ani není čitelný, nemám čas to tam hledat a kdoví, zda nemá ten hráč nějakou časovou kompresi a pak a tak...

    co vím, tak ARH (active radar homing) Amraam má dva režimy radaru po jeho aktivaci, proto stíhači zachází s těmito termíny:

    A-POLE: Range from your aircraft to the target when the missile will go active (HPRF).
    HPRF je High Pulse Repetition Frequency, ta se aktivuje dříve, ale je méně přesná.
    V tu chvíli již útočník může provést odval a utíkat...a střela se přesto autonomě navádí na cíl - s pomocí vlastního radaru, který je ale detekovatelný.

    M-POLE: Same as A-POLE but MPRF active.
    MPRF je Medium Pulse Repetition Frequency - aktivuje se v koncové fázi letu k cíli a je ještě přesnější. Pokud útočník může a nebude příliš ohrožen, měl by se snažit podporovat střelu až do MPRF módu.

    F-POLE: Range from your aircraft to the target when the missile will impact the target. To je ta nešťastná vzdálenost, kdy F-5 posmrtně "sundala" Tomcata všesměrovou IR ŘS.

    Žil jsem v domění, že HPRF vzdálenost je kolem 15-17km s tím, že pilot má možnost tuto vzdálenost před odpalem zkrátit, pokud by třeba útočil na cíl s malým RCS (např. vrtulník) a mohl by se bát, že mu střela začne lovit jiný, snadnější cíl....

    Vlastní radar je hlavní výhodou ARH střel, proto také vznikly. Z uvedeného je vidět, že ale nejsou tak úplně "vystřel a zapomeň" (nad cca 15km od cíle). Je ale možné je vystřelovat v tzv. "maddog" módu (naslepo), kdy si střela ihned po odpalu aktivuje radar a navede se na první cíl, který najde.
    No a toje snad už úplně poslední OT :) i když by mě fakt zajímalo, kde jinde jste ještě slyšel o 3-4 sec.

  • Shania
    19:51 11.05.2015

    Luky: U AIM 120, poprvé jsem to viděl v taktickém simulátoru Command: Modern Air/Naval Operations. A pak jsme to ještě několikrát někde četl. Zkusím najít a postnu.

    Tady je video, kde je to vidět.

    https://www.youtube.com/watch?...

  • Luky
    19:19 11.05.2015

    Tak jsem se na tu rozpatlaninu kouknul ještě jednou a tentokrát vcelku a opravdu mě to nezklamalo - říká tam, že MiG-23 je DVOUMOTOROVÝ stíhací BOMBARDÉR...tak už je mi jasný, proč třiadvacítky neodpověděly - byla to JEDNOMOTOROVÁ protizemní verze, asi BN se zkoseným čumákem a bez radaru.
    To se to pak machruje....mimochodem ta propagandou daná špatná reputace MiGu 23 byla dána hlavně tím, že většina sundaných verzí v minulosti byla právě protizemní BM, nebo v několika případech prastará MS.

    Tomcaty v ohrožení byly, sestřelily tenkrát myslím ML.

  • Luky
    18:50 11.05.2015

    Shania napsal: Většina sestřelu v Iraku v obou válkách byla okolo15-20km, čekalo se na co nejlepší parametry pro odpal, pokud by asi hrozilo, že bude palba opětována, tak by střílelo na delší.

    Při vstřícném letu vždy hrozí, že protivník vystřelí...zejména, když vás má proti obloze a vy hledáte proti zemi...na RWR se taky nedá 100% spolehnout...kdyby byly MiGy připraveni, mohly Eagly celkem ohrozit.
    V podstatě byly v pozici, o kterou Tomcaty v tom druhém souboji usilovaly.

  • Luky
    18:44 11.05.2015

    Jinak o těch soubojích BVR vs IR sidewinder psal Jerzy Gotowala v téhle fajn knížce (pokud se dobře pamatuji)...která ale celkem dostala na frak překladem: http://www.databazeknih.cz/kni...
    Já tomu věřím, pokud by létaly s AiM-7...ale AIM-54 mi na to příjde nevhodný a příliš rychlý...ale mohli to taky simulovaně zkusit a třeba ten Phoenix moc "loftoval".

  • Luky
    18:17 11.05.2015

    Pozor, já se neptal na jakou vzdálenost odpalovali útočníci BVR střely, ale jak daleko od cíle byli, když došlo k zásahu. Kouknul jsem na tu rozpatlanou animačku a je to 4-6 vteřin od posledního výbuchu k průletu F-15. Čili dostali se vpodstatě na WVR vzdálenost. To je věc, se kterou se musí v BVR počítat.
    koukněte se na další SARH BVR souboj například tady:
    http://en.wikipedia.org/wiki/G...
    (hezky je vidět i manévr před ztečí, kdy se dvojice rozdělí)

    Podobných soubojů byla celá řada.....jedna věc je na jakou dálku se odpaluje, druhá jak blízko se dostanou....když se netrefí, je z toho dogfajt.
    Vím, že Amíci byli dost rozčarováni, když zkoušeli F-14 s Phoenixy proti agilním F-5 s IR ŘS na vstřícném letu. Pokud Tigery včas zaměřili a naváděli na ně SARH, dostávali se do zóny IR hlavic sidewinderů a Tomcaty simulovaně "umíraly" vteřinu, dvě po F-5.

    A přesně jak píšete, 15-20 km jsou kineticky slušné parametry pro odpal vrabčáka - to má nejvíc energie, pak už je z toho ploužák. Dokonce se může stát, že když budete stíhat protivníka a odpálíte první ŘS na 30km, pak budete pokračovat v SARH podpoře střely a na 15km od cíle odpálíte druhou ŘS, tak ta druhá zasáhne jako první.

    Nevím, kde berete ten aktivní režim AIM-120D 3-4s před cílem. Taková situace může nastat, když bude střela odpálena 3s od cíle...to ano...ale jinak by nemělo smysl vyvíjet tyto velmi drahé ARH, na to by skoro stačil SARH.

    Právě vzhledem k té decelerační fázi letu ŘS je ARH ve velké výhodě.

    Ano, psal jsem o určité revoluci, kterou přinesou nové a lehké typy ŘS s dlouhým doletem a ramjet udržovacím motorem, ale Amraam verze je celkem v nedohlednu a stejně zase bude hrozit přechod z BVR do WVR.

  • Shania
    17:32 11.05.2015

    Luky: výborně! Většina sestřelu v Iraku v obou válkách byla okolo15-20km, čekalo se na co nejlepší parametry pro odpal, pokud by asi hrozilo, že bude palba opětována, tak by střílelo na delší.

    Podpora pro rakety je důležitá po celou dobu letu. U AIM -120D se počítá, že přejde do aktivního režimu 3-4 s před cílem. Proto jsme také psal o jiných platformách, které budou poskytovat zaměřovací data, bez nich by B-2 nic netrefila a pasivní senzory by měli příliš krátký dosah.

    Zvažuje se použití dvoustupňového motoru, jeden na urychlení a druhý na zteč, nevím v jaké fazi to je. Pak jsou tu rakety jako Meteor s ramjetem.

  • Shania
    17:13 11.05.2015

    Luky: jsem si vědom reálného dostřelu raket a právě proto počítám s bezpečnou vzdáleností pro B-2 okolo 50km.

    AIM -120D má sice dostřel 160 km, ale neudávám zde, že na tuto vzdálenost budou střílet, i když počítám s tím, že palba bude vedena proti přibližujícímu se a navíc nic netušícímu cíli.

    Zajímavé je, že D verze má stejný motor jako starší AIM-120, ale jen optimalizací letového profilu značně stoupl dostřel.

    Fenri: B2 má rcs okolo 0.001- 0.001 to je -30 / -40 db, raptor a F35 na tom mají být údajně líp, ale rcs taky není stejné ze všech úhlu… USAF uvádí, že F-22 má odraz kovové kuličky a F-35 golfového míčku.

    redukce IR stopy zahrnuje i aerodynamický ohřev. Rychlost ale hraje velký vliv na velikost stopy. Opět to neznamená, že nejdou zachytit, jen je vzdálenost nižší, u IRST také dost záleží na počasí a není to plnohodnotná náhrada za radar.

    F-22 a F-35 je ukázka stealt stíhačů, kde se myslelo i na ostatní vlastnosti.


    Máš také pravdu, že PVO a radary mají kratší vývojový cyklus než letadla, ale na druhou stranu zbraně pro prolomení obrany se vyvíjí rychleji než PVO.

  • Luky
    17:08 11.05.2015

    Shania napsal: Koncept s B-2 závisí samozřejmě na tom, že o něm nikdo neví, nebo ho nedokážou zaměřit a rakety B-2 je zničí dřív než se dostanou na do vzdálenosti, kde to dokážou. Nic víc v tom není. Pokud se na tu vzdálenost dostanou, je po B-2.

    A to je právě problém.
    Každá střela je nejvíc nebezpečná, když má po odpalu pohon. Těžké střely velmi dlouhého doletu (100-300km) jsou nasazovány ve velkých výškách a rychlostech nosiče, přičem mají velmi vysokou trjektorii (stratosféra) a cíle napadají shora. Proto jsou vhodné zejména proti bombardérům s omezenou manévrovatelností (stíhačka mezitím zmizí pryč nebo naklesá do hustších vrstev atmosféry). To, že je střela v koncové fázi zteče silně podpořena gravitací (a má ještě zbytek ze 4M rychlosti), jí umožní úspěšný manévr i bez motoru.
    Vzdálenost k cíli pak může být i 150 - 200+ Km, ale doba letu je velmi dlouhá. Za tu dobu může letoun-nosič urazit obrovskou vzdálenost směrem k protivníkům.
    To byl případ vyřazených AiM-54, nebo stále užívaných AA-9 (nyní i v ARH verzi). Pokud by byly použity na deklarovanou vzdálenost proti stíhačkám, není to moc efektivní a rozhodně se nebude jednat o bezpečnou obranu nosiče.

    Mimochodem bylo by zajímavé prohlédnout si na té animačce ze zálivu, jak daleko byly F-15 od vstřícného cíle ve chvíli zásahu MiGů-23.

    Pokud se budeme bavit o střelách středního doletu s teoretickým dosahem cca 100km (praktickým 20 - 50 km a to u nadzvukových letounů-nosičů), jako jsou například ARH AIM-120, tak jim vyhoří pohon během několika vteřin. Následuje pak fáze podpory letounu nosiče, dokud se nezaměří vysokofrekvenční ARH radar střely (cca 8-15km od cíle). ARH je samozřejmě velmi praktický v tom, že se zamkne na cíl v této zdlouhavé fázi letu. Letoun nosič je v tu chvíli volný a může si letět kam chce. Problém je, že i při odpalu na několik desítek kilometrů, je v tu chvíli třeba 15-30km od cíle. Další problém je, že vysokofrekvenční radar Amraamu na tuto vzdálenost odhalí svoji pozici pro každý trochu použitelný RWR. Rozhodně se tedy nedá říci, že by takto vybavená B-2 mohla likvidovat roje nepřátelských stíhaček z bezpečného odstupu (v případě, že by měla upgrade AESA pro AA ŘS). Z toho důvodu si myslím, že ve vizionářském videu operovala upgradovaná B-1 s měnitelnou geometrií a obratnou eskortou. Pokud by to otočila, bude se blbě chytat a může "dragovat" nepřátelský ŘS.

    Samozřejmě, že pro vlastní obranu B-2 při dálkové misi by něco takového smysl mít mohlo...
    ...tak uvažovalo se i o Amraamu pro podzvukové Alky...ale to by jich nemohlo být 24.

  • fenri
    13:46 11.05.2015

    Shania, asi v tom kus nedorozumnění je, i když původní formulace zněly dost radikálně. Já se snažím zvýraznit ten prvek, že pro skutečně hodně stealth letoun musíte obětovat hodně. Hlavně aerodynamiku. To už za celou dobu existence letadla zpět nedáte. Na druhou stranu vývoj detekčních systémů, PVO... letí dopředu rychleji, než je generační cyklus letadel. Vždyť už i stará Věra a Tamara znamená pro činnost stealth letadel značné omezení. A to se bavíme o pravěku antistealth systémů. Takže stealth rozhodně ano, ale ne za cenu ztráty ostatních vlastností. Vtip je v tom, že i když uděláte letadlo s malou IR stopou od motorů, ve chvíli kdy poletíte rychle, letadlo se prostě ohřeje a na různých IRST čidle vyleze. takže buďto budete létat pomalu, nebo chladit povrch, což jednak ještě (co vím) nikdo nedělá, za druhé ten systém bude žrát energii, bude drahý a bude něco vážit.

  • fenri
    13:31 11.05.2015

    Arabští piloti jsou stejně vynikající, jako arabští tankisté.

  • Shania
    13:27 11.05.2015

    fenri: ok asi tu došlo k nedorozumění o roli B-2.

    Samozřejmě nenavrhuji, aby B-2 nahradil stíhače a jejich roli. Mělo to sloužit jako demonstrace výhody kombinace Stealth + velké puncovnice vs obratnost.

    B-2 vyzbrojený AAM může sloužit jako náklaďák pro stíhače, nebo jako eskorta jiných B-2, připadaně pro vlastní obranu, když ponese kombinovanou vyzbroj.

    Taky nenavrhuji aby jakékoliv stealth letadlo létalo v blížkosti jakékoliv PVO, to také není účel. Jak jsme psal, stealth nezamezuje detekci, jen snižuje vzdálenost a čas, kdy lze na letadlo úspěšně útočit.

    I když podle simulací v Command: Modern Air/Naval Operations nedokáže zaměřovací radar S-20 ozářit B-2 i když je přímo nad ním. Ale to klidně může být jen nedokonalá simulace.

  • Shania
    13:14 11.05.2015

    Luky: tzv podřadní arabští piloti měli dobrý výcvik a hlavně bojové zkušenosti a ty moc jiných pilotů na světě nemá.
    Letectvo sice nebylo nejmodernější, ale vem si, že ztráty proti nevycvičeným vietnamským pilotům byli 1:2. Takže by se dalo čekat, že v Iraku to bude podobné a ne 21:1.

    To proč měli tak obrovské traty? protože neměli dost informací, a Američané je měli - dokázali identifikovat irácká letadla hned po startu,takže odpadl problém s IFF a tak mohli bojovat v BVR. Iráčané i s funkčními přehledovými radary to nedokázali.

    Ty bereš koncept BVR jako něco, kdy obě strany o sobě ví, jenže pokud do boje jde konvenční letou proti stealth, tak jsou všechny výhody na straně stealth.

    F-22 netrénuje BVR boj na red flag s ostatními letadly, protože to nemá cenu a žádné letadlo ani netušilo, kdo po něm střílí.

    Koncept s B-2 závisí samozřejmě na tom, že o něm nikdo neví, nebo ho nedokážou zaměřit a rakety B-2 je zničí dřív než se dostanou na do vzdálenosti, kde to dokážou. Nic víc v tom není. Pokud se na tu vzdálenost dostanou, je po B-2.

  • Luky
    12:50 11.05.2015

    Teď jsem ještě viděl ten druhý příspěvek - žijete v bludu o reálném dosahu AA raket, ať už soubojových, nebo BVR.

    Na tom videu s AiM-9X letí stroje třeba 700,800km/hod, pár set metrů od sebe...můžete sledovat délku hoření motoru sidewinderu (impulz je velmi krátký)...kdyby cíl provedl včas odval s klesáním na přídavném spalování a dokončil to třeba jemně stoupavou zatáčkou (dozadu), tak ho ta vyhořelá trubka (která v prudké zatáčce stěží dosáhne nadzvuku) ani nedostane. I u těch dalších odpalů cíl celkem pokorně vlétne střele do trajektorie.
    Že je někde napsáno, že má winder rychlost 2,2 Machu, tak to neznamená, že tak letí furt.
    Stejně tak Aim-120. Tam to bude nebezpečný pod 50 Km (teoreticky), při dohonu ještě podstatně méně. A to už slušnější letouny můžou střelbu opětovat. Běžně se bude odpalovat tak do 30km(v závislosti na výšce), aby se střela nevyhodila a měla slušný PK.
    Déčko se teprve zavádí, nedávno jich tuším šlo pár do pacifiku, ale furt to nelítá ne mimozemský technologii (alespoň myslím :)

  • fenri
    12:49 11.05.2015

    Shanio, OK. Víte, někdy není od věci používat vlastní hlavu. Na wiki (což je zdroj jak stehno) máte uvedené hmotnosti i tahy motoru. To, že jednou se pro Rafale spočítala (např., fabuluji vznik evidentní chyby) normální vzletová hmotnost/tahem s forsáží a druhý údaj pro Su-37 je (např.) maximální vzletová/normální tah neznamená, že to tak je rálně. I selským rozumem: Su má dvojnásobný tah a o necelou třetinu vyšší hmotnost. kdo bude mít lepší poměr T/W?
    Představu B-2 v roli ultimativního Termínátora kosícího šiky cizích stíhačů a prolétavájícího nad Panciri-S, S-500... považuji (zjevně nejen já), za kolosální ptákovinu. I když má B-2 velmi pokročilé technologie stealth, pořád je to velká kráva. I jeho maličké RCS 0.1 utrpí, když začne vypouštět mraky AAM. Myslím, že pro protivzdušnou obranu a kontrolu území je mnohem efektivnější za stejné peníze nakoupit 30-35 kusů Su-35, nebo o něco méně T-50, než jeden B-2.

  • Luky
    12:30 11.05.2015

    To snad není možný.
    Jasně, že nikdo nemanévruje, pokud to není nutné - natož zběsile.
    Pro BVR je ale stále potřeba kromě senzorů a výzbroje také rychlost, schopnost slušné ustálené zatáčky a konstrukce odolné na přetížení. Takže manévrovatelnost. Zkušený stíhač se Amraamu odpáleného nad 10 mil zbaví...pak musí hledat pozici...je to tanec se spoustou proměnných...těch letadel může být 4 vs 4...stát se může cokoli, kdo bude limitován do dvou G tak nevyhraje.

    Já poslal fotku ze skutečného BVR souboje řeckých a izraelských stíhačů, který proběhl na cvičení před pár dny. Nebavím se tu o střílení káčiček.

    Zkuste si představit, jak se tam někde bude ploužit podzvuková B-2 (max rychlost Mach 0,85, TW 0,2 :).
    Já taky někde psal, že Metor, Déčkový Amraam atd. zase trochu něco posunou, ještě zvýší nutnost dobrých radarů atd, ale to taky neeliminuje manévr.

    Nemusíte mi vážně ukazovat populární animačku z docela telecího (i když zábavného) seriálu. Ta interpretuje souboj mezi přesilou dobře vycičených, technologicky pokročilejších a senzoricky lépe vybavených západních letadel (pravděpodobně i s podporou AWACS) s trojicí exportních downgrade MiGů s arabskými piloty. Migy zjevně nemají v této interpretaci dobrý přehled o situaci, ani použitelný RWR. Že se ale v zálivu odehrávali i mnohem zajímavější letecké souboje je dohledatelné...

  • Shania
    12:27 11.05.2015

    fenri: promiň a neber si to prosím špatně, já se zapojil v do diskuze jako na reakci na diskuzi mezi tebou a logikem a kdo ví kým ještě. Takže to mělo být spíš o tom, že jsme OT nezačal já.

    Thrust/weight je přímo z wiki, není třeba na tom nic dalšího počítat, navíc tyhle tabulkové údaje nevypovídají vůbec o reálném nasazení a výkonech. Šance že se potkají tyto letadla s podobnou výzbrojí, množství paliva atd je velmi nízká.

    B-2 má velmi malou IR signaturu, velmi nízké RCS. Může se ti povést najít ho přes dlouhé vlny na delší vzdálenosti, ale aby pozemní rakety této generace dokázali letadlo sestřelit, potřebuješ zaměřit i X-band radar a ten nezaměříš na velmi krátkou vzdálenost a k nim prostě neproletíš.

    Pro stíhače platí to stejné, ti se ale můžou k B-2 přiblížit na krátkou vzdálenost. pokud aspoň mají nějakou představu v jakém prostoru se nachází.

    Řekněme, že s lepšími technologiemi dokážeš získat zaměřovací data na 50 km, přes IR můžou střílet na 20 km), stejně jakákoli útočící stíhačka bude hluboko v obálce AIM -120 s doletem 160 km proti přibližujícímu se cíli. Proto tvrdím, že sestřelit B-2 vyzbrojené AAM nebude nic jednoduchého.

    Pro B-2 ale platí to stejné, musí včas najít a zaměřit přilétající stíhače. Proto UCAV mají dělat průzkum a poskytnou zaměřovací data pro před B-2.

    To neznamená, že pozemní obrana nemůže udělat lečku, nebo se může podařit stíhačům nepozorovaně přiblížit,

  • Shania
    11:58 11.05.2015

    Luky: v BVR se rozhodně neprovádí zběsilé manévry, pokud to není nutné (úhybné manévry), před odpálením musí dojít k nalezení cíle, identifikaci, manévrováním do správné polohy (změna výšky, úhlu, rychlosti)

    BVR je souboj informací, kdo jich má víc dřív vyhraje.

    Tady je ukázka reálného BVR za použití ještě starých AIM-7

    https://www.youtube.com/watch?...

    Manévrováním v BVR zvětšuješ RCS a tohle je něco, co je faktor i u konvenčních letadel.

  • fenri
    11:11 11.05.2015

    Shanio, alespoň blbě nelžete. Diskuzi o letadlech jsem nezačal já. Troufl bych si říci, že jsme jeden z mála, co tu psal i něco o ětch puškách. Najděte si to.
    Rafale vs. Su-35:
    Rafale má na max. vzletovou hmotnost 24 500 kg max. tah s forsáží 150 kN
    Su-35 má na max. vzletovou hmotnost 34 000kg max. tah s forsáží 284 kN.
    Dělit snad umíte sám.
    B-2 je nesestřelitelný? Co je to blábol, člověče přečtěte si ěnco o stealth a detekci letadel, tepelných zdrojů atd. Ano, při správném nasazení je nesestřelitelný - na stojánce v Englinu.
    Nepsal jsem, že stealth ne nevýhoda, psal jsem, že je nevýhoda stealth na úkor jiných vlastností. protože to ce stealth návrh a řešení v době vývoje letadla už za pár let nemusí být pravda. a máte tu letadlo s mizernou aerodynamikou, výkonovými omezeními motoru )kvůli teplu), vysokou cenou i nároky na údžbu, které je náhle detekovatelné. Těžko budete modernizovat tvar letadla.
    Teze, že každá vystřelená PLŘS sundá letadlo patří do kategorie vašich myšlének o B-2 jako nesestřelitelném stíhači. Myslím, že zdaleka nejste v pozici, abyste mohl jiným doporučovat, ať si něco přečtou.

  • Luky
    11:03 11.05.2015

    Opravdu už nemám moc chuť nadále živit tohle OT pod útočnou puškou...ale...
    Takto vypadá BVR boj v reálu:
    http://i58.tinypic.com/214pc7q...

    Ani v BVR se nelítá jen rovně a jen se nemačká čudlík. Manévr není výsadou holywoodských či jiných dogfajtů (kde se musí do záběru vlézt 4 a více strojů :).

  • Shania
    10:00 11.05.2015

    Tady je ještě druhá část mýtů o F-35

    https://www.youtube.com/watch?...

    V 6:20 je část o spolehlivosti motorů starších letadel s pěknými záběry.


    The Radar Game, Understanding Stealth and Aircraft Survivability

    http://web.archive.org/web/201...

    A studie v PDF o tom jak funguje stealth a radar, jak radar změnil vzdušný boj, protiopatření, taktiky atd.

  • Shania
    09:52 11.05.2015

    Tak diskuzi o všem možném včetně letadel začal fenri a spol.

    Poslední gun kill amerického letadla byl v 1972 (mig 17 sestřelil F-4)

    Thrust/weight: 1.126 at 50% fuel (0.92 with full internal fuel)
    Thrust/weight: 0.988 (100% fuel, 2 EM A2A missile, 2 IR A2A missile) version B

    Jak je vidět, tak s vyzbrojí je na tom Rafale líp, než Su-35 bez výzbroje. Ne že by na tom ale moc záleželo.

    Nikdo stíhače bombardery nahradit nechce....

    Příklad s B-2 byl pro ilustraci, že obratnost je až na druhem místě, pokud jde o přežití letadla. Ne že by nebyla důležitá, ale vždy je lepší nebýt viděn a zamezit tomu, aby se po tobě střílelo. To neznamená, že B-2 je ultimatní stíhač, pouze to že při správném nasazení nemá opozice absolutně nic, čím by letadlo mohla sestřelit.

    A promiň, tvrdit, že je B-2 snadno zjistitelné moderní armádou plně ukazuje, že prostě nevíš o tom jak Stealth funguje vůbec nic.

    Vzhledem k tomu, že dolet stíhačů dnes není dostatečný pro eskortu bomardérů, tak už existují studie o vyzbrojení bombardéru podobných vlastností jako B-2 jako nosič AAM, s tím že průzkum a zaměřovací data bude poskytovat swarm UCAW.

    Co se týka B1B, ano lze ji lehce zjistit, ale taky bude sloužit jako nakladak, takže může být dostatečně vzadu mimo efektivní dostřel a poskytovat munici pro platformy, které zajistí zaměřovací data.

    Stealth rozhodne slepá ulička není, to že letadlo není 100% neviditelné nic neznamena. Je tu pořád výrazná výhoda proti klasickým letadlům.
    To že letadlo bude ve službě třeba 40 neznamená, že se neprovede modernizace a vývoj nestojí na obou stranách. Uvědom si, že opozice musí proti stealt letadlům nasadit mnohem víc prostředku, mít větší hustotu radarů, různé typy, hustější síť PVO než proti normálním stíhačům.

    Moderní rakety krátkého dosahu se v podstatě nedají vymanévrovat, lze je jen velmi těžko rušit.

  • fenri
    08:07 11.05.2015

    1.) Kanonem byla sestřelena např. F-16 nad Jugoslavií. Navíc příměr s kanonem jsem použil jako příměr k dnešnímu názoru, že obratnost netřeba.
    2.) Není to Rafaele, ale Rafale. Není to jméno, ale poryvu větru.
    3.) Rafale má rozhodně horší poměr tah/hmotnost, než Su-35. S přídavným spalováním je tah motorů Su-35 dvojnásobný, než tah Rafalu. Nosnost Su-35 je zásadně vyšší. Při nižší ceně má Su-35 i to vektorování. Navíc srovnáváme letadla různých kategorií. Su-35 je "o číslo větší" mašina.
    4.) Pokud považujete B-2 za ultimátní stíhač, jasně tím tvrdíte, že obratnost není potřeba. Sranda je, že obratnost potřeba je. Nevím, co myslíte termínem TW (napadá mě zda nemyslíte vektorování tahu motorů, což je ovšem TVC), ale vektorování tahu je zásadní výhoda v mnoha režimech a obratnost posouvá mnohem dál. Umožňuje manévry, při kterých prudce roste schopnost vyhnout se zásahu řadou PLŘS.
    5.) Řada západních typů vektorování samozřejmě má. např. F-22 či F-35
    6.) Pokud by B-2 byla upravena jako nosič AIM-120, byla by snem všech stíhačů nepřátelských zemí. Tak velkou, pomalou neobratnou a pro moderní armádu celkem zjistitelnou krávu by byla radost sestřelovat. B1B s jejími mizernými stealth vlastnostmi a produkcí tepla by bylo ještě snadnější sestřelovat.
    7.) Obětovat letově vlastnosti a výkony stealth parametrů je slepá ulička a je opouštěna. než přijde letoun do služby, objeví se X systémů, které ho dokáží detekovat. od zahájení konstrukčních prací do ukončení operačního cyklu je 30-50 let (někdy i déle, ale to je výjimka). Za tu dobu se vystřídají 3.4 generace protiletadlových a detekčních systémů.

  • Luky
    01:03 11.05.2015

    Je to dost mimo útočné pušky, ale mimo je i víra Shanie v nepolapitelnost opuchlé, podzvukové B-2 v roli těžkého stíhače....

  • JardaBrum
    23:23 10.05.2015

    Shania: stíhací letouny maji i jiné úkoly než boj s nepřátelskými stíhacími letouny. Zvláště pak v době míru. A na tyto úkoly je kanon ideální.
    PS nejste trošku mimo téma původního článku?

  • Shania
    22:38 10.05.2015

    fenri: je tomu asi 30-40 let, kdy byl naposledy sestřelen stíhač kanonem.

    Rafaele rozhodně nemá horší výkony než Su-35

    Navíc jsme netvrdil, že obratnost není třeba, jen že TW není žádná výrazná výhoda, pokud zrovna nechci dělat extrémní manévry v nízkých rychlostech nebo použít tw místo řídicích ploch ve vysokých rychlenostech kvůli rcs (f-22). To je přesně ten důvod, proč žádný ze západních stíhačů TW nedostal, nebo proč F-15C nemají výkonnější motory. Prostě to není potřeba.

    Obratnost vs jiné vlastnosti:
    Stealth je priorita č1. tzv objevit nepřítele první, vystřelit první. Pokud by např. B-2 byla upravena jako nosič AIM-120D, tak dnes nikdo nemá vůbec nic, čím by tohle letadlo mohl zastavit. I pokud by B-2 sloužil jen jako nosič střel a zaměřovací data poskytovala jiná platforma, tak by tato kombinace byla smrtící proti všem stíhačům 4gen. B1B by mohla v podobné roli fungovat také dobře.

  • KOLT
    21:47 10.05.2015

    fenri: Dokonce bych řekl, že raději oželet kanón než obratnost :-) Ale nikterak se tím nepouštím do diskuse ohledně TW, neb o tom vím příliš málo.

  • fenri
    21:12 10.05.2015

    Samozřejmě, že vektorování letoun prodražuje. Na druhou stranu pokud za stejnou (nižší) cenu letoun vektorování má, je to nepochybné plus. Zvláště, pokud k tomu má citelně lepší poměr tah/hmotnost. Vzdušný boj bude asi ještě dlouho soubojem energií. Teze, že obratnost není třeba je stejná, jako že palubní kanon je přežitek.

  • Luky
    20:02 09.05.2015

    Z toho co píšete ale nevyplývá, že by nastal konec manévrového boje.

  • Shania
    15:12 09.05.2015

    luky: u vetsiny letadel je obratnost limitovana pilotem, takze 9g. pri vyssich rychlostech ti tw k obratnosti nic neprida, jen ubira energii, coz je vubec nejdulezitejsi vec v manevrovem boji nebo pri uhybnych manevrech. nekdo tu kdysi psal, ze srbsky mig 29 vymanevroval 3 aim 120 a ctvrta ho dostala, protoze nemel energii.

    nove rakety sice nemaji 100% sanci na zasah, proto se odpaluji dve a senzory se nedaji oblbout jako u starsich ic raket. jedina vec co muze pomoc je dircm, prvni stihacka ktera ho bude mit je f35 a laser by mel mit schopnost nejakym zpusobem vest i protiletadlovy boj.

  • Luky
    10:37 09.05.2015

    To ale není pravda (konec manévrového boje). Video nelže, ty střely umí, co je ukázáno. Vzdušný boj je ale 4-dimenzionální událost, se spoustou možností. Kromě nového Pythonu ty sřely spíše nejsou schopny provést druhou zteč. Pokud si stroje udržují slušnou rychlost, tak geometrie souboje může být často i taková, že se dostanou mimo dosah první zteče.
    Čím více je raketa odpálena off-boresight, tím více energie spotřebuje na první ostrou zatáčku. Manévrový boj tímto nekončí.
    Mimochodem i manévry na hranici BVR-WVR jsou manévry a to často se slušným přetížením.
    Já ale nepolemizuji nad tím, zda má TW dobrý poměr cena-výkon. Souhlasím, že stroje bez TW jsou také efektivní.

  • Shania
    08:26 09.05.2015

    luky: problem je, ze s raketami, ktere se zamereruji pres prilbovy zamerovac, tak neni nutne tolik manevrovat. pokud se letadla dostanou na dostrel techto systemu, tak je tu temer jiste jejich vzajemne zniceni. proto investovat do tw, ktery mimo ceny ma i jine nevyhody se dnes nevyplati. vzdusne boje budou na hranici BWR a vyhraje ten kdo prvni detekuje opozici.

  • Luky
    20:55 08.05.2015

    jéé tohle video jsem sledoval kdysi na MO jako "tajnou" novinku k nějakýmu výběrku....chudák QF-4....je to hezký, ale manévrový boj se tím úplně neukončil.

  • Shania
    20:34 08.05.2015

    fenri: take jsem to nepsal proti tobe, ale aby jste se prestali dohadovat aspon v teto oblasti:)

    vektorovani tahu neni nejak moc dulezite a znacne prodrazuje letoun. takze hodne spatny pomer cena/vykon. to je take duvod, proc se skoro nepouziva.

    manevrovy boj ukoncil nastup infracervenych raket s datalinkem a schopnosti zasahnout cile ve vysokych uhlech

    https://m.youtube.com/watch?v=...


    dnes jsou su 27+ jeste konkurenceschopna, ale s rozsirenim LO stihacu budou ve znacne nevyhode.

  • fenri
    14:27 08.05.2015

    Shania, myslím, že říkáme v podstatě totéž. Vývoj F-35 považuji za velmi dlouhý. Nemyslím si, že deriváty Su-27 by byly vedle (např.) Raphale méně prodejné, či konkurence schopné. Minimálně vektorování i tah motorů jsou výhodou.

  • Shania
    10:44 08.05.2015

    fenri: vyvoj f35 se tahne dvacet leta tezko ho bude nekdo oznacovat za rychly.
    LM navic mel zmacne zkusenosti z vyhoje f22.

    co je treba si uvedomit, je ze pozadavky DOD na letoun byli obrovske, zahrnovali i jeste nevyvinute technologie a zejmena VTOL verze a prilis slozity software vyvoj prodlouzili.

    vyvoj vetsiny 4 gen stihacek trval mezi 16-18 lety. PAK FA je zatim na nizsi hranici, ale o vykonech a avionice nic moc nevime.


    Rusove jednak zacinali s velkou casovou ztratou a bez je to navic jejich prvni generace LO letadel, takze jim chybi zkusenosti, nadruhou stranu je tu spionaz a urcite se jim dostal do rukou material z f117.

    Rusove letoun jednak nevyvijeji pro sebe, nedokazou koupit dost letadel, aby to melo smysl, ale hlavni zamer je mit 5gen na export, v pristich dekadach bude mit exportni verzi cina, f 35 bude k dispozici pro dalsi staty jako nahrada za f16, jsou tu 4++ letadla jako rafaele, v teto konkurenci by rusove jen s dalsimi deriavaty su 27 nemohli obstat.

  • fenri
    08:35 08.05.2015

    Pajo, vtip je v tom, že MiG 1.44 lze sotva považovat za letoun páté generace. Byl technologickým vzorkem spíš pro letadla 4.5, event 4++ generace. Pěkný článek máte zde:
    http://www.flying-revue.cz/suc...
    Nicméně věřím, že se shodneme, že za začátek vývovoje PAK-FA sotva lze považovat vývoj MiGu 1.44. Je to prostě technologický demosntrátor jiného letadla, jiné generace a z jiné konstrukční kanceláře. Bylo by to stejné, jako tvrdt, že vývoj F-35 začal v roce 1981.V tom případě se táhne již skoro 35 let...
    Za další si je třeba uvědomit, že státy se nevyzbrojují stylem: oni mají 5g letadlo, musíme ho mít taky a kdo ho má o rok později, prohrál. Jednak je 5G jen novinářská zkratka, za druhé se státy (ty co nerezignovaly na svojí obranu) vybrojují podle reálných potřeb a hrozeb, nikoliv podle toho, aby si uživatelé webových fór mohli poměřovat klacky, kdo měl 5, 6...n G dříve. O tom to prostě není.

  • pajo
    23:19 07.05.2015

    fenri: Ja som v ziadnom prispevku nehodnotil dlzku vyvoja PAK-FA, ani to nijako nekritizoval. Myslim, ze Rusi robia co mozu a celkom im to ide. Reagoval som na prispevok, ze PAK-FA neprebrala nic z Mig 1.44, pricom Mig 1.44 je "demonstrator" novych technologii piatej generacie v Rusku spolu s Su-47. Tieto dva stroje sa zacali vyvijat este za cias Sovietskeho Zvazu, co ste vy nikde netvrdil, ale to tvrdim ja (precitajte si prosim este raz moj prispevok) a tym sa zacal vyvoj piatej generacie lietadiel a prvym seriovym strojom piatej generacie v Rusku bude PAK-FA.
    V USA boli ako demonstratori piatej generacie postavene YF-22 a YF-23 (projektty zacali v 1981), z ktorych neskor vznikol F-22. A preto sa vsade uvadza, ze vyvoj piatej generacie v USA zacal zaciatkom osemdesiatich rokov.
    Dufam, ze teraz som dostatocne jasne napisal, ako ja chapem vyvoj novej generacie lietadiel a co je nedelitelnou sucastou tohto vyvoja.
    A vseobecne, ktore lietadlo spada do ktorej genreacie je tu zbytocne diskutovat, kedze exituje dostatok odbornych publikacii na tuto temu.

  • fenri
    14:11 07.05.2015

    Mimochodem Suchoi byl pověřen zahájením prací na PAK-FA v roce 2002. To bychom mohli považovat za srovnatelné startovací datum, jako se uvádí 1996 pro F-35. Tj. letadlo se začalo vyvíjet o 6let později. Pokud nezačne zavádění PAK-FA do operačního použití do roku 2021, le hovořit o tom, že se jeho vývoj táhne déle, než vývoj F-35. Do té doby dávat F-35 jako příklad rychlého vývoje a PAK jako příklad pomalého vývoje je poněkud slaboduché. JSF byl zadán v roce 1996 a po deseti letech vzlétl prototyp. PAK byl zadán 2002 a po osmi letech vzlétl prototyp. Co dodat?

  • fenri
    14:04 07.05.2015

    pajo: ano, vývoj letadla je souhrnem technologií, ale nelze za zahájení vývoje konkrétního letadla považovat zahájení letadla úplně jiného. Ano, možná má PAK-FA z MiGu převzatou technologii svařování titanu (IMHO nemá), ale stejně tak je v něm nepochybně obsažena technologie znalosti kola. Voila. Stejně jako je jasné datum zahájení vývoje F-35 (1996) lze podobně odvodit zahájení vývoje PAKu. A přestože vývoj F-35 byl zahájen rokem 1996, nikdo soudný nebude vykřikovat, že letadlo bylo zahájeno už dříve (a teď záleží, co budete považovat za klíčovou technologii - reaktivní pohon? Princip vztlaku) a tvrdit, že se stroj vyvíjí od bří Wrightů.
    Řeněte mi, kde konkrétně píši, že vývoj 5. generace začal v Rusku ještě za SSSR? Nepíši, protože to nevím a nikde jsem o tom žádné důkazy neviděl. Možné to je. Na druhou stranu co je to letoun 5.té generace? IMHO v SSSR možná dělali na technologiích typických pro letadla 4-4.5 generace.
    Jen jsem tvrdil, že vývoj PAK-FA není v nějakém skluzu (resp. větším skluzu, než je u podobné tchniky běžné). Ptal jsem se logika na údajné problémy s "hořícími motory", tomu se ale vyhýbá. Netuším, proč si logik položil počátek vývoje PAK-FA k MiGu 1.44 (a on zjevně také ne), když geneticky, místem, personálně... k němu má blíže S-37. Údajně haprující vývoj PAK-FA tu byl pokládán jako znak ruské neschopnosti. Vývoj PAKu zatím jede rychleji, než vývoj F-35, ačkoliv F-35 je stavěný s know-how reálně zavedeného a nezpochybnitelného letadla 5. generace, jakožto i několika předchozích stealth strojů. Vyvíjí ho násobně vetší sdružení několika států. Prostě mně vývoj PAK-FA nepřijde jako nějaký průšvih a zatím plán celkem drží.

  • Echo
    13:49 07.05.2015

    logik: Znova mas jasno v tom kto bol a kto nebol v prave :) Policajne zlozky na celom svete potieraju demonstrantov ako handry, ale len Janukovicova vlada na to nemala pravo. Demonstranti v Cine, Egypte, Francuzsku, Spanielsku, USA, ... by teraz o tom mohli rozpravat, no niektori neprezili. Svoje by ti o tom povedal aj moj znamy, ktory v BA v zime dostal sprchu vodnym delom. Proste pohoda, to len ukrajinski policajti sa nechali bit, obhadzovat molotovmi, atd. Podstatne je, ale nakydat si na stranu, ktorej " nefandim " :)

  • pajo
    13:37 07.05.2015

    fenri: Problem nebude ani tak v jazykovej bariere, ako v chapani vyznamu jednotlivych slov, pricom to prosim nechapte urazlivo. Vyvoj lietadla novej generacie je cely komplex cinnosti od vyvoja technoligii (napr. zvaranie titanovych zliatin) cez vyvoj novych materialov (napr. nater pohlcujuci nejake pasmo
    radarovych vln) cez ovladacie prvky (napr. ci su ergonomicke) az po takticke nasadnie jednotlivych produktov, pricom metaforicky pocas vyvoja vyskusam tisic slepych uliciek na jednu pouzitelnu. Z kontextu vasich predchadzajucich prispevkov (predtym ako som prvykrat reagoval) som pochopil, ze nic sa neprenieslo do vyvoja PAK-FA a vehemente sa
    branite tomu, ze by sa v terajsom Rusku zacal vyvoj 5. gen stihaciek este pred rozpadom ZSSR (aj ked nechapem preco). Podla mna je to len vasa hra so slovickami. Podstata je, ze Rusko vlastni obe firmy, Rusko zadava vyskum obom firmam a Rusko kupuje hotove stroje a vobec nie je podstatne, ako sa jednotlive vyvojove verzie oznacuju. To nie je ako v USA, kde napr. Boeing a Lockheed Martin su sukromne firmy, maju prisne strazene svoje patenty, ide im hlavne o zisk pre svojich akcionarov a preto transfer technologii je zlozitejsi.

    Ohladom F35, vyvoj doteraz ani nahodou nestal 400mld$. Suma 400mld$ ma byt za 2443 stihaciek + cely vyvoj, vid http://www.bga-aeroweb.com/Def...

    Moj nazor na zabratie Krymu Ruskom som napisal tu: http://www.armadninoviny.cz/za...

  • fenri
    13:33 07.05.2015

    To Logik: to se mýlíte min. ve dvu věcech. V Praze na Letné byla demoška cca 500 000. To je 1/3 populace Prahy. Za další byla generální stávka, což je docela dobrý signál o smýšlení lidu. Na UA nic podobného nebylo. Navíc se kanaly (i v Kyjevě) rozsáhlé antimajdany, kde bylo taky spousta lidí. Něco podobného u nás nebylo. A hlavně: u nás se odinstalovával nedemokratický režim, se zakotvenou vládou jedné strany. Na UA byla demokracie (pravda v jejich pojetí) a mohli si zvolit koho chtějí. Myslím, že v zemi, kde je pluralitní systém politických stran není standardní měnit režim tím, že 1/90 lidí začne dělat bugr a házet hořlaviny na policajty.

  • logik
    13:21 07.05.2015

    fenri: podobná 1/90 byla na demonstracích které u nás vedli k pádu komunistické vlády. To bylo také nelegitimní?

    A pokud ta 1/90 je menšina, tak pak legitimita separatistů, na jejichž demonstracích bylo cca 15.000 lidí (z osmilionového Donbasu) je jaká? Zkuste napsat, kolik myslíte, že separatisty podporovalo lidí, když začali s násilnostmi. To není řečnická otázka, opravdu se na to ptám.

  • logik
    13:15 07.05.2015

    echo: cheš říct, že vlastně 30.11. se demonstranti vrhli na policii? Nebo že Strelkova a Borodaje šla ukrajina zmlátit do Ruska? Nebo že policajti z Kramatorsku zaútočili na pokojný Donbaský občany, tak jim šli vybrakovat stanici?

    Relativizace faktů a "vlastně nevíme, jak to bylo" je klasická cesta, jak zastřít, že se někdo choval jako hajzlík.

    Demonstranti na majdanu prostě měli právo pokojně demonstrovat. Janukovič neměl právo se je snažit rozehnat silou. Naopak nic, co se dělo v doněcku nedávalo právo Ruským separatistům tam rozpoutat občanskou válku - a už vůbec nic nedávalo Rusku právo ukradnout Krym.

  • Echo
    12:52 07.05.2015

    to logik: Keby kazdy mal tak jasno ako Vy v tom, ktora strana zacala ako prva, kto mal na co pravo, co je legitimne a co uz nie, atd. :) Trochu kritiky do rozmyslania, nikomu na celom svete, v galaxii a dovolim si napisat aj v celom vesmire nejde o nic ine ako o moc a zdroje. Kazda jedna velmoc, kazdy stat robil, robi a bude robit kdejake svinstva a podrazy kvoli moci a zdrojom.
    Ale s Vami je skoda diskutovat, na svojho favorita proste nedate dopustit. Ste si absolutne isty, ze vsetko co kedy spravil bolo opravnene a ospravedlnitelne. Inych hracov za tie iste veci, ale ostro kritizujete a odsudzujete. Co tak skusit byt aspon trosku objektivny? Neexistuje totiz ziadna dobra a zla strana, vsetci maju za sebou udalosti, ktore by najradsej vymazali z historie.

  • fenri
    12:39 07.05.2015

    To logik: upalování policajtů na Majdanu začalo před střelbou.
    Pokud vezmu půlmilionovou demonstraci, tak tvoří cca 1/6 obyvatel Kyjeva a 1/90tinu obyvatel Ukrajiny. To nedává příliš silnou legitimitu. 1/90 je v podstatě exotická menšina.

  • fenri
    12:35 07.05.2015

    1.) Předpokládám, že existence gulagů, napadení Finska a spousta dalších věcí byla obdobně v souladu se zákony, jako přilepení Krymu k UA. Nelze si z právního systému zaniklého státu vybírat co se mi hodí a co ne.
    2.) V mezinárodním právu existuje reálně jen vymahatelné právo. Nikdo asi nebude chtít po obyvatelích USA aby vrátili území Indiánům zaplatili jim za jeho využívání a vrátili se odkud přišli.
    3.) Aha, takže Turecko je jen přejmenovaná Osmanská říše? To jsou mi novinky. Má jiný rozsah, jiné národnostní složení, jiné uspořádání... Nicméně Krymský chanát prostě nebyl spravován Osmanskou říší, neměli tu vojáky atd. Byl jjejí součástí formálně a zejm. v otázce duchovních. Je to jako požadovat navrácení Brazílie pod Itálii s tím, že papež je hlava všech katolíků. Myslím, že podobným kotrmelcem jako jste předvedl by se dal odvozovat nárok spousty národů na spoustu území jiných národů a v řadě případů by to bylo pro Vás asi dost smutné. Podle Vaší logiky by se měl celý Balkán vrátit Turecku, rovněž podstatná část Rakouska, Slovenska, Řecka... Krym se stal tatarským tím, že Tataři vyvraždili původní obyvatele. To je OK? Pak si na jednom národu vylámaly zuby. To už není OK?
    2.) Právě jste mi "dokázal" že Krymští Tataři jsou vlastně Turci a ti svůj stát také mají. Navíc chtějí k Turecku, jako chtějí Rusové k Rusku. V čem konkrétně (kromě toho, že Tataři prohráli), je rozdíl?
    3.) Nevím, proč se pořád točíte na MiGu 1.44 a ne třeba na konkurenčním S-37, který měl k PAK-FA blíže, ale můžete zveřejnit nějaké důkazy, že byl "prokazatelně supercruise" ? Pokud vím, to letadlo nikdy rychleji než zvuk neleťelo. Takže byl jen teoreticky supercruise. O jeho reálných výkonech se nic neví. Stealth prvky má mraky letadel 4 a 4.5 generace. To samo o sobě není 5. generace. Prokazatelně neměl AESA radar, systémy na vedení boje za horizont apod. Upřimně řečeno ze všeho nejvíce MiG 1.44 připomíná hybrida MiGu-29 s Eurofighterem. Na rozdíl od MiGu 1.44 Eurofighter PROKAZATELNĚ má supercruise i stealth prvky (stejně jako vtšší evoluční řady Su-27), přesto se do 5. generace neřadí. MiG 1.44 prostě není součástí vývoje PAK-FA a vývoj PAK-FA se nedá ztotožnit s vývojem MiGu 1.44. Takže ty vaše "jednoznačné atributy nejsou vůbec jednoznačné". Jsou vlastní i letadlům 4.5 generace a celý MiG 1.44 má blíže spíše letadlům typu Su-37 či Boeing Silent Eagle, než PAKu.
    3a.) Zpochybnil jsem, že USA má letadla 5. generace? Člověče bojujete se svými bludy. Napsal jsem, že zastavili výrobu Raptoru z ekonomických důvodů. Totéž se píše i v AN. Dále jsem napsal, že vývoj ruských 5G letadel byl poznamenán rozpadem státu, který je vyvíjel, cca o dva řády nižšími investovanými prostředky, zhroucením ekonomiky a stále vynikajícím evolučním potenciálem stávajícíh letadel, tj. malou potřebou dělat generační změny. S čím máte problém?
    3b.) Vývoj F-35 stál k loňskému roku cca 400 mld dolarů. Ruský vojenský rozpočet se pohybuje okolo 80mld dolarů. Je tedy cca 10X nižší, než tu blábolíte. Za 400 mld dolarů funguje celý zbrojní rozpočet Ruska několik let, což je přesně to, co jsem napsal.
    Nicméně: prostě neokecáte, že vývoj PAK-FA stojí zlomeček ceny vývoje F-35, účastní se ho zlomek lidí a přesto se netáhne déle, než vývoj F-35.
    4.) Vývoj F-35 trval tak krátce jak tval? F-35 je příkladem krátkého vývoje? Pokud nezapočítám předchozí typy (jako vy započítáváte do vývoje PAK-FA kdeco), pak vývoj F-35 trval 19 let. Pokud pojedu Vaší metodou, dostanu zpět minimálně o další dvě dekády, k úctyhodným 40 letům.
    5.) To nevíte, že Krym souhlasil s připojením k Rusku? Zjistěte si alespoň základní fakta ;-)
    6.) Dával jsem Vám odkazy, že Rusové hovoří o 1,1 a naši o 1.8 mil. mrtvých. Ale to je jedno, počítal jsem i s tou vaší hodnotou 2m mrtvých. Nuceně nasazení je něco jiného než koncetrák. Těch 27% mrtvých na Kolymě je dost pochybných, a hlavně se týká jednoho velmi krátkého úseku jednoho tábora. Počítám s průměry za všechny tábory a prostě ty německé jsou o řád horší. Vy si vyberete jeden rok jednoho tábora (navíc nevalně doložený) a porovnáte to s celou historií jednoho vybraného tábora opačného spektra. Z toho číníte obecný závěr. Vypovídající schopnost NULA. Ano, byl asi jeden tábor, kde jeden, dva roky byla úmrtnost vyšší, než v jednom táboře německém, za celou dobu jeho tvrání.
    7.) 1944 70% zbrojní proudukce Třetí říše na Švédských ložiscích SKF. Co na tom chcete řešit?

    Člověče a zase to Vaše lhaní: jasně jsem uváděl dolní i horní rozpětí odhadů počtu mrtvých v Gulazích. Proč tedy lžete, že operuji jen s dolním číslem? Fakt Vám to není trapné?
    Co se týče amerických koncetráků na Filipínách: trvaly jen necelé tři roky a byly v populaci o řád méně početné, než Rusko. I když vezmu dolní odhad počtu mrtvých, vychází tam roční úmrtnost děsivě, hůře, než v gulazích. Problém je, že k filipínským koncentrákům je málo materiálů. Nicméně přijde mi legrační, vyčítat Rusům Gulagy (byť to není ruský vynález) a omlouvat koncentráky jiných států.
    K vašemu poslednímu odstavci: V předválečné době zemřelo v konc. táborech zlomek celkového počtu mrtvých. Jatka nastala až s operací Reinhardt. Vaše argumentace ve prospěch koncentráků mi dost připomíná argumenty plešek, zpochybňujících holokaust.

  • logik
    11:47 07.05.2015

    Supreme: Násilí na majdanu začal Janukovič. Organizované násilí v Donbasu: separatisté. Majdan chtěl: svobodné volby. Separatisté: volební komise stříleli.
    Majdan - měl legitimitu: jednak danou půlmilionovou demonstrací, jednak chtěl to, co strana regionů slíbila ve volbách. Separatisté: legitimitu neměli - jejich největší demonstrace byla směšná a chtěli něco, co žádná zvolená strana v progamu neměla.

    Ano, porušování lidských práv se tam dělo - ovšem z obou stran (viz např. masakr v oděse: s násilím začali Rusové). Kdyby si zformovali domobranu proti násilníkům, tak nikdo neřekne ani ň. V okamžiku, kdy tam vpadnou rusové (Borodaj, Gubarev, Strelkov - to nejsou místní) a začnou přepadávat policejní stanice a rozšiřovat konflikt, tak nejde o obranu proti pravému sektoru, ale prostě o nelegitimní separatismus a pokus o ukradení území ukrajiny.

    To byl také důvod proč separatisté tak násilím bojkotovali volby - v nich by se jasně ukázalo, že nemají ani podporu, i že jejich vybásněný protivník vlastně takový problém není.

    ---

    Ne, hlavním důvodem bylo to, že Irák sabotoval práci inspektorům prověřující zbraně hromadného ničení, kteří tam měli působit dle mírových smluv po první válce. Když to dělá agresivní diktátorský režim (kurdové, írán) s desítkami tisíc mrtvých na triku, tak to prostě důvod pro zásah je.

    To byste také kritizoval západ, kdyby v 33. klepnul Hitlera přes prsty, že porušuje Versailleskou smlouvu? Situace to byla dost podobná - také tehdy bylo Německo ruským spojencem....

    Stejnětak Libie - trochu (dost) zapomínáte na to, že tam válku spojenci nerozpoutali, pouze pomohli jedné straně - a to té, která byla v právu. Také to tam mohli nechat vyhnít jako v Sýrii - to by tam bylo lidem jistě lépe a islámský stát by tam vzkvétal méně, že?

Stránka 1 z 4