ÚVAHA: Na jakou válku se má Armáda ČR připravit?
-
4. 12. 2018
-
86 komentářů
-
Tomáš Foldyna
Dříve, než se pustíme do případných úvah o vyzbrojení české armády, je potřeba definovat možné konflikty, kterých se armády České a Slovenské republiky mohou z různých důvodů zúčastnit.
Odkaz první světové války
Historici a vojenští odborníci obvykle nešetří kritikou při rozboru minulých konfliktů, jak se vojska jedné či obou stran nedokázala správně připravit na nadcházející konflikt. Jak byli překvapeni zbraněmi, protivníkem, terénem, počasím nebo jak se připravovali na válku minulou místo na tu budoucí. S výhodou zpětného pohledu se pohodlně kritizuje, skutečnost je však poněkud složitější.
Bylo by únavné a mimo téma provést historický výčet těchto „nepřipraveností“, který je notoricky znám. Zkusme jen malou úvahu – i když historie si nehraje na „kdyby“. První světová válka a její dodnes živé zákopové trauma.
Když se nad tím zamyslíme, úspěch německého von Schlieffenova plánu (německý strategický obchvat přes neutrální Belgii a Lucembursko) měl ve světle později známých faktů malou šanci na úspěch, ale jistě nebyl úplně nemožný. Stačila menší rozhodnost nebo rychlost na straně obránců, menší odpor britských expedičních sil, trochu více paniky nebo defétismu.
Vše mohlo skončit vymanévrováním francouzské armády, postupem německých vojsk do výhodných pozic a jakousi obdobou pro Francii nevýhodného prusko-francouzského míru (1870).
Rychlé ukončení války na západě mohlo ovlivnit mnohé události na východě ‒ nemuselo dojít ani k italské ofenzívě proti Rakousko-Uhersku. Dnes bychom tak nemluvili o nepřipravenosti na zákopovou válku a tanky, bojové chemické látky nebo nové taktiky bychom objevili až později.
Pokusy předvídat budoucí typ konfliktu není dnes o nic jednodušší a pravděpodobnost překvapení a nepřipravenosti je velmi vysoká. Možných scénářů a jejich variant je opravdu mnoho. Udělejme si proto hrubou typologii konfliktů, do kterých se může nějakým způsobem zapojit Česká nebo Slovenská republika.
Naší úlohou není určit, kdo je „dobrý“ a kdo je „zlý“, čí válka je spravedlivá nebo nespravedlivá. Úlohou je posoudit vojenské hledisko. Zkusíme také omezit politickou analýzu otázky „proč by k takovému konfliktu vůbec mohlo dojít?“ na úplně nezbytné minimum. Musíme si uvědomit, že žádné hranice ani sféry vlivu nejsou určeny nějakou nadpřirozenou silou, ale většina z nich byla určena mocí silnějších, ať již vojensky nebo diktátem, s pramalým zájmem o dotčené obyvatelstvo (tedy nás). Tento prostý fakt, kdo má v rukou silnější karty, se může historicky měnit.
Jakkoliv se nám budou zdát níže popsané možnosti nesmyslné mějme na paměti historii. Během málo let nebo i měsíců se situace dramaticky změnila a dříve nemyslitelné války se staly skutečností. Ještě v roce 1934 málokdo věřil v možnost nějaké nové velké války, která však nastala již za pět let. To je dnes doba, za kterou při dnešních byrokratických procesech nestihneme vyzbrojit ani jednu brigádu pásovými obrněnými vozidly.
1. Na východních přístupech
Velikost sféry vlivu Ruska závisí na měnícím se poměru sil mezi Ruskem a evropskými zeměmi již celá staletí. Konflikt na Ukrajině a obsazení Krymu je jen pokračováním tohoto nikdy nekončícího dynamického procesu.
V současném zájmu České a Slovenské republiky je, aby se sféra ruského vlivu neposunula dále na západ. Potenciálními bojišti první linie jsou Pobaltské státy a východní Ukrajina, dále Ukrajina až po Dněpr a Podněstří v Moldávii. Následná linie (a zvláště v případě volného průchodu ruských vojsk Běloruskem) poté východní hranice Polska a Karpaty, případně až Visla-Karpaty.
Náčrt možných bojišť a směrů ohrožení na východních přístupech. / Google Maps
Na východě se můžeme dostat do bojů se třemi typy protivníků, a to dokonce současně:
1. Povstalci vyzbrojení pěchotními zbraněmi s podporou ruských dobrovolníků a speciálních jednotek;
2. Povstalci, kteří „náhle získají“ těžké zbraně, obvykle o něco starších specifikací;
3. Regulérní ruská armáda.
U bodu 1 a 2 je potřeba počítat se zásobováním z Ruska a na hranicích s ruskou protivzdušnou obranou (PVO), letectvem, vzdušným průzkumem, prostředky radioelektronického boje (REB), radiotechnickým průzkumem i satelitním pokrytím. Názornou ukázkou bodů 1 a 2 je konflikt na východě Ukrajiny.
Protivníci mohou sledovat různé cíle:
1. Získání ústupků, oslabení sousedních zemí či prosazení změn (politické změny, odsun vojsk NATO, demilitarizace, výhody pro rusky mluvící obyvatelstvo atd.);
2. Rychlé obsazení vymezeného území s následným zmrazením statusu quo a případným dalším posunem později (viz východní Ukrajina, Krym);
3. Dramatický posun sféry Ruska na západ (v případě pro Rusko velmi příznivé situace).
Pro dosažení těchto cílů mohou protivníci využít různé strategie boje:
1. Guerillová válka (teroristické útoky) a diverzní útoky;
2. Vyzbrojování a radikalizace „páté kolony“;
3. Omezené „trestné“ vzdušné i pozemní údery na vojenské i nevojenské cíle, zablokování vzdušného prostoru;
4. Infiltrace za účelem obsazení klíčových pozic a rychlé následování výsadky a lehkými mobilními jednotkami, šokové útoky na klíčové body obrany (viz některá poslední ruská cvičení);
5. Hloubková útočná operace velkými mechanizovanými jednotkami s podporou dělostřelectva a letectva.
Útočník má přitom poměrně dobrou možnost volby terénu, který je minimálně po část roku průchozí pro mechanizované jednotky i mimo komunikací (až po velké řeky). Nedá se tedy spoléhat jen na držení komunikačních uzlů a aglomerací. K tomu přidejme velký cestovní ruch a čilou výměnu zboží, co umožňuje poměrně jednoduchou možnost infiltrace do velké hloubky území.
Klasifikace možného protivníka a terénu na východních přístupech. O něco pravděpodobnější scénáře jsou označeny červeným šrafováním, méně pravděpodobné modrým; větší foto / autor
Vidíme, že připravit se správně na konflikt na východních přístupech (zvláště když nemáme k dispozici velké vojsko z dob studené války) je opravdu netriviální problém. Velmi lehce se může stát, že protivník bude pozorně sledovat naše rozvíjení a udeří přesně na naše slabiny. Optimální je klamání protivníka a ukrývání našich záměrů. Co se jednoduše řekne, ale hůře provede.
Útočná operace proti Rusku?
Přes tradiční ruskou rétoriku o svém ohrožení západem je jasné, že případná útočná operace proti Rusku by byla myslitelná jen při faktickém zhroucení ruského státu nebo při občanské válce. Také ukrajování území salámovou metodou není na rozdíl od opačného směru příliš reálné.
Není zde fakticky žádné spřízněné obyvatelstvo ani jiný legitimní rámec (s malou výjimkou Karélie a Kaliningradu, ale tam již dřívější početné obyvatelstvo fakticky neexistuje). Rusko je zatlačeno na limit, který je ochotno akceptovat a na západě nemá kam dále ustupovat. Ruské obyvatelstvo by bylo pravděpodobně velmi jednotné při ztrátě nějakého kusu své západní části.
Naopak u evropského obyvatelstva a politické reprezentace je možné se strachem a s územními ústupky počítat (a Rusové počítají).
Jedinou teoreticky reálnou, a i tak velmi riskantní možností, mohou být krátkodobé „trestné“ operace (podobně jako bylo popsáno v opačném směru), maximálně ale jako odpověď na ruské aktivity podobného typu.
Teoreticky je snad myslitelná operace za účelem zpětného obsazení části východní Ukrajiny z rukou proruských povstalců nebo znovuzískání Krymu. I zde by se ovšem západní vojska setkala s většinou nepřátelsky naladěného proruského obyvatelstva.
Největší hrozby ze strany protivníka: Snadná infiltrace, vyspělé systémy PVO a REB, dělostřelectvo a raketové vojsko, speciální jednotky, obrněné jednotky a letectvo – vše v poměrně velkých počtech.
Potenciální zapojení AČR/OSSR: Malá letecká jednotka, na zemi od praporního uskupení přes mechanizovanou brigádu až po totální mobilizaci (v nepravděpodobném případě rozsáhlého útoku).
2. Vzdálené konflikty na nárazníkovém pásu evropské civilizace
V současnosti stále probíhá vleklý boj o charakter severní Afriky, Středního východu a Afghánistánu, velmi často jsou tato bojiště používaná jako tzv. zástupná.
Některé oblasti současných nebo potenciálních civilizačních a zástupných bojišť od Severní Afriky po Afghánistán; větší foto / Google Maps
Na rozdíl od východních bojišť je zde typ konfliktu poměrně jasnější. Způsoby boje guerillových bojovníků jsou i přes jejich vynalézavost za mnoho let bojů dostatečně známy. To ale není jediná možnost.
V případě, že by protiislamistická vojska zeslábla pod určitou mez a ztratila leteckou podporu či celkově velkou část palebné síly, rozptýlení guerilloví bojovníci by se velmi rychle přetransformovali v kompaktní masu bojovníků vybavenou kromě známých pickupů také těžkou technikou různého typu. K takovému scénáři došlo po odsunu sovětských vojsk z Afghánistánu nebo na bojištích Islámského státu.
Hrozí také masovější zapojení některého z větších států na opačné proislámistické straně (Írán, Turecko, Rusko, Saudská Arábie) nebo občanské válce v některém ze zatím držících se států (Egypt, Maroko, Tunisko).
Klasifikace možného protivníka a terénu na bojištích v severní Africe, Blízkém východu a Afganistanu; větší foto / autor
Složitost těchto bojišť je v:
1. zarputilosti a motivaci protivníka;
2. vzdálenostech od našich zemí, rozměrech bojiště, terénu;
3. neochotě současných politických reprezentací ani nejhlasitější části obyvatelstva pod taktovkou médií přijmout některé z logických, ale nepopulárních politických, vojenských a ekonomických řešení.
Právě kvůli tlaku politické a mediální scény zůstávají na místě jen nevelká vojska, kterým nezbývá než hrát rizikovou hru na udržení konfliktu v určitých mezích (Afghánistán).
Největší hrozby ze strany protivníka: Rychlé změny stran obyvatelstva a nedůvěryhodné místní ozbrojené síly, splývání protivníka s civilním obyvatelstvem, odhodlanost protivníka, náhlé přepady ze zálohy, nástražné a dálkově odpalované nálože, sebevražedné útoky.
Potenciální zapojení AČR/OSSR: Speciální jednotky a(nebo) mechanizovaná jednotka do velikosti praporního uskupení, ženijní jednotka, polní nemocnice, instruktoři.
3. Nebezpečí z jihu
V současnosti spočívá ohrožení z jihu především v masové neozbrojené migraci. Přes klesající počty po opatřeních některých států nelze příchod nové masové vlny zcela vyloučit.
Vojsko vs. neozbrojené masy
Zastavení a kontrola velkých, více méně neozbrojených mas lidí (max. tyče, kameny, zápalné lahve, nože) je v dnešní době obtížné. Musíme si uvědomit, že vojáci vybavení běžnými zbraněmi jsou schopni zastavit téměř jakkoliv velký dav, ale při dostatečném odhodlání davu jedině za cenu krvavého masakru.
Střelba do sice zuřivého, životu nebezpečného, ale neozbrojeného davu je bohužel to, na co média hladově čekají. Proto je naprosto nutné investovat do vhodného technického vybavení a výcviku, nasadit dostatečné počty lidí i techniky a použít mechanických zábran kdekoliv to je možné. Velkou pozornost je potřeba věnovat boji v mediálním prostoru, kde se vede asi hlavní část konfrontace.
Tím ale možnosti nekončí. Neozbrojený dav se může při podpoře zvenčí nečekaně změnit v dav ozbrojený palnými zbraněmi, v horším případě podporovaný ozbrojenými skupinami a gangy zevnitř hranice, na komunikacích, případně provádějící teroristické útoky na citlivé cíle pro vynucení průchodu svých soukmenovců. Tím se typ konfliktu radikálně změní a vojáci, vyzbrojeni převážně zbraněmi pro kontrolu davu se tak mohou stát snadnou obětí ozbrojenců.
Některé možné Balkánské migrační trasy po uzavření cesty přes Maďarsko. / Google Maps
Dalším typem konfliktu je vojenský útok z Turecka. Jakkoliv to zní hypoteticky až fantasmagoricky, v případě dohody Turecka s Ruskem o sférách zájmů, zvětšujících se problémech s islámskou menšinou v Evropě, nebo dokonce deklarované nečinnosti Německa a Francie za účelem „potrestání neposlušných zemí“ by mohlo být pro Turecko přitažlivé znova obsadit část bývalé Osmanské říše, otevřít si balkánskou cestu, dostat se podstatně blíže k Německu a vyčkat na další oslabení evropských velmocí. Vše pochopitelně za masivní podpory islámské „páté kolony“.
Lze si představit dvě varianty postupu Turecka na sever. Jedna je „pomalá“ varianta, s prvotním obsazením území, kde by deklarativně byla „ohrožena“ turecká nebo muslimská populace (jih Bulharska, Kosovo, Albánie, Bosna-Hercegovina) a pozdějším postupem dále. Druhá je „rychlá“ varianta, se snahou pomocí infiltrace, páté kolony, civilních dopravních letounů a lodí otevřít a udržet komunikace za účelem rychlého průniku hlouběji do Evropy.
Možné fáze „pomalé“ varianty tureckého postupu – každou fázi je možno prezentovat jako „ochranu“ turecké nebo náboženské menšiny. / Google Maps
Současnou geografickou nevýhodou Turecka je pochopitelně příliš malé území v evropské části, Bosporský průliv a krátké suchozemské hranice s Bulharskem či Řeckem. Klíčem k jakékoliv turecké útočné operaci je udržení komunikace mezi Asií a Evropu v dostatečné kapacitě.
Jinou možností je „tvrdá“ občanská válka v Turecku mezi zastánci sekulárního a islámského státu. Zde lze uvažovat o zapojení evropských zemí (doufejme, že na straně sekulární části), třeba i k obraně Bosporu. V každém případě v zájmu České a Slovenské republiky je zastavit protivníka co nejdále na jihu.
Klasifikace možného protivníka a terénu ve směru Jih-Sever; větší foto / autor
Největší hrozby ze strany protivníka: Snadná infiltrace, pátá kolona (islámská, možná nová extrémní levice), mediální tlak při zadržování migračních vln, velikost turecké armády ve všech položkách a její mobilizační potenciál (plus možnost navýšení o množství dobrovolníků nebo dokonce regulérních vojsk z jiných muslimských zemí);
Potenciální zapojení AČR/OSSR: Podpora pro pohraniční vojska, brigádní uskupení až úplná mobilizace (v nepravděpodobném případě rozsáhlého útoku);
4. Konflikty mezi evropskými zeměmi
V Evropě vždy byl a stále zůstává dostatek antagonismů (v dnešní době hlavně ideologických), které v konečném důsledku mohou vést k válkám. Jak se ukázalo mnohokrát v historii, nuceným spojením a centralizací moci se tyto antagonismy, zatlačené násilně do pozadí, často spíše prohloubí.
Kolikrát vypadal konflikt v Evropě jako nemyslitelný, kolikrát se ukázalo, že to není pravda. Z vojenského hlediska je prozíravější nevyloučit nic, od trestné výpravy evropských mocností na „neposlušné“ státy EU, přes pohraniční spory, zapojení se do občanské války v jiném státě až po úplný rozkol a rozpad na dva nebo více znepřátelených evropských bloků.
Hypotetické konflikty mohou mít opět několik podob. Minimálně zpočátku převaží snaha nechat boje na profesionální armádě, minimalizovat civilní oběti a maximálně zkrátit válku. Tedy prohra v poli = přijetí podmínek protivníka. Komu to tak trochu připomíná žoldnéřské války minulosti, není daleko od pravdy.
Žoldnéřské konflikty se však mohou změnit v totální válku na základě odhodlání politické reprezentace nebo obyvatelstva nenechat si vnutit výsledek střetnutí profesionálních vojsk, nebo při hrozbě neakceptovatelného režimu. Totální válka může mít několik podob současně, od masového spontánního odporu obyvatelstva, přes organizovaný odpor guerillovým způsobem až po mobilizaci a konvenčně vedenou válku. Jakkoliv se zdá zhýčkaná evropská populace neschopna válčit, věci se mohou změnit rychle.
Nepříjemným faktem je katastrofální vojenská i branná nepřipravenost České a Slovenské republiky na rozsáhlejší konflikty, jak po stránce materiální, tak i personální. Nepřipravenost obyvatel může válce dát „švejkovitý“ a bohužel tím i tragický charakter.
Jistými výjimkami jsou existující dobrovolné zálohy, militaristicky či branně orientované spolky a polosoukromé ozbrojené skupiny. Až postupující rozsáhlý výcvik po mobilizaci by situaci mohl poněkud změnit.
Klasifikace možného protivníka a terénu při konfliktech uvnitř Evropy; větší foto / autor
Největší hrozby ze strany protivníka: Snadná infiltrace, moment překvapení, technicky vyspělé a početné letectvo i mechanizované síly.
Potenciální zapojení AČR/OSSR: Od brigádního uskupení (pro pomoc spřátelené zemi) a letectva, přes celou profesionální armáda až po úplnou mobilizaci.
5. Vnitřní nepřítel
Jak můžeme vidět z nepříliš vzdálených zemí, celé oblasti se mohou poměrně lehce dostat pod kontrolu zločineckých skupin či jiných skupin, které odmítají dodržovat zákony a terorizují ostatní obyvatelstvo. Jisté ukázky takových míst, kam nerada chodí i policie, již vidíme bohužel i u nás.
Zpětné ovládnutí a zavedení zákona na těchto územích není jednoduché a kromě nasazení dostatečných a správně vybavených ozbrojených složek vyžaduje také tvrdý boj v mediální sféře, jako i zavedení dlouhodobých opatření po ukončení operací ozbrojených složek.
Typologicky jde o boj s guerillovými silami v převážně městských aglomeracích. Při objevení se silnějších ozbrojených sil je pravděpodobná metamorfóza protivníka zpět na „neozbrojené“ obyvatelstvo, snaha o organizaci masových demonstrací proti „policejnímu násilí“ a vyčkávání na odchod ozbrojených složek.
S demografickými, politickými a ekonomickými změnami není v žádném státě vyloučena ani snaha o odtržení částí území s podporou cizího státu. Samozřejmě teď nemyslíme nějakou přirozenou snahu o sebeurčení národa, která v našich končinách není zrovna aktuální.
Taková velmi hypotetická aktivizace některé existující etnicko/národnostně/jazykové skupiny (dejme tomu polské, slezké, moravské, maďarské, goralské či rusínské) může nastat jedině v krajním případě nastolení úplně nepřijatelného režimu nebo silného zahraničního tlaku. Typologicky půjde o boj proti pravděpodobně nepříliš dobře vyzbrojenému protivníkovi ale s odhodláním ubránit území kombinací statické obrany a partyzánských bojů.
Klasifikace možného protivníka a terénu při střetech s „vnitřním nepřítelem“; větší foto / autor
Největší hrozby ze strany protivníka: Mediální tlak, splývání protivníka s civilním obyvatelstvem, útoky ze zálohy, nepřátelsky naladěné civilní obyvatelstvo.
Potenciální zapojení AČR/OSSR: Speciální jednotky, praporní až brigádní uskupení.
Neznámé vlastnosti zbraní
Typ konfliktu ovlivňuje také další špatně předvídatelná věc – reálná účinnost zbraní. Přes všechno testování nemáme jistotu až do reálného nasazení, jak bude zbraňový systém fungovat v konkrétní situaci, proti konkrétnímu protivníkovi, v interakci s taktikou a protiopatřeními. Nevíme. Zkusíme si to ukázat na příkladech:
+ Němci za 2. světové války ke svému nepříjemnému překvapení zjistili množství selhání torpéd s magnetickým zapalovačem;
+ Přesnost spojeneckého bombardování byla poměrně dlouho tragická. Bylo zjištěno, že mnoho pum nespadlo vůbec ani na cílové město, natož na určený cíl;
+ Procento účinnosti protiletadlových řízených střel bylo ve válce ve Vietnamu oboustranně poměrně mizerné;
+ Izraelští tankisté z války Yom Kippur 1973 hovořili obrazně o proplétání se spletí naváděcích drátů protitankových střel (PTŘS), které nic nezasáhly;
+ Bitva o Falklandy 1982 – počítač protiletadlového systému Sea Wolf se při určitých situacích resetoval, a to v nejnevhodnější době;
+ Střely Patriot sice nebyly určeny proti balistickým střelám, nicméně problémy se zasažením raket SCUD byly hlavně způsobeny údajně poměrně banální hardwarovou chybou;
+ Ruské obrněné jednotky utrpěly velké ztráty uvnitř Grozného při první rusko-čečenské válce;
+ V poměrně nedávné době přinášela média bombastické zprávy o zničení množství tanků Merkava ruskými PTŘS v rukou Palestinců při izraelských operacích – samozřejmě někteří žurnalisté nepochopili rozdíl mezi pojmem „zasažen“, „zničen“ či „vyřazen“;
+ Mnohokrát nastaly situace, kdy technika měla problém s prachem, horkem, blátem, chladem, náledím.
Přidáme několik příkladů z možné budoucnosti:
+ Moderní systémy PVO (Patriot, S-300/S-400) nikdy nečelily masovým útokům moderního letectva a cílené snaze o jejich vyřazení při nasazení všech dostupných prostředků REB;
+ Nikdo prakticky nerealizoval tak často probíraný útok proti svazu letadlové lodě;
+ Nikdy se proti sobě v hromadném vzdušném boji nepostavily celé letky F-15/16/22/35 a Su-27/30/35;
+ Ruská obrněná technika stála proti západní obvykle jen v rukou méně kvalifikovaných vojáků jiných států. Jak by dopadl vzájemný střet větších tankových svazků s nejmodernější technikou a dobře vycvičenými vojáky na obou stranách, je těžká otázka;
Neočekávaná účinnost/neúčinnost zbraní tak může donutit naše vojska částečné nebo i úplně změnit způsob boje a válka může nabýt jiného charakteru.
Vidíme, že reálná účinnost zbraňových systémů je další proměnnou, se kterou musíme počítat a dokázat se na ní adaptovat (způsobem nasazení, výcvikem, technickými úpravami).
Neznámý protivník
Poslední neznámou v našem seznamu je protivník (i když jsme se ho výše pokusili definovat). Protivník mívá špatný zvyk nechovat se podle našeho očekávání. Nejen, že mohou být naše znalosti nedostatečné na počátku konfliktu, ale i v jeho průběhu se může protivník adaptovat, změnit taktiku, případně získat pomoc zvenčí a začít způsobovat nečekané problémy.
Jedním z učebnicových příkladů je operace Iraqi Freedom v roce 2003. Irácká armáda se pod údery a po několika těžkých bitvách nakonec poměrně rychle doslova „rozplynula“, nicméně se ozbrojený odpor přetransformoval do krvavé guerillové války, na kterou koaliční vojska, a hlavně západní politická a mediální scéna, nebyla vůbec připravena.
Dalším příkladem může být Rudá armáda ve 2. světové válce, která se po rozkladu své kádrové části v prvních měsících války zdála mnoha německým vojákům definitivně zlomena a poražena ‒ nebyla.
Nikoliv posledním příkladem je válka v Afghánistánu, kde sovětská vojska po nasazení bitevních vrtulníků získala drtivou převahu. Nějakou dobu se zdálo, že porážka mudžahedínů uvedenou taktikou je jen otázkou času. To se dramaticky změnilo po dodávce střel Stinger mudžahedínům.
Na jaký typ konfliktu se vlastně připravit?
Výše uvedené pojednání samozřejmě obsahuje mnoho málo pravděpodobných konfliktů. Dnes málo pravděpodobných. Zítra? I tak ale vidíme, že se můžeme setkat se vším od neozbrojených davů, přes špatně ozbrojené skupiny různých velikostí, až po dobře vyzbrojené jednotky a to od malých komand až po velké armády. Terén od vyprahlých oblastí, přes lesy, tajgy až po urbanizovanou krajinu a velkoměsta.
Charakter války se může výrazně proměnit také v důsledku účinnosti/neúčinnosti zbraní a adaptace protivníka.
V takové situaci je vytvoření koncepce armády a její výzbroje opravdu netriviální problém. Pohyblivé obrněné vozidlo, které tak dobře použijeme při manévrech v otevřeném terénu, dostatečně vyzbrojené při bojích proti protivníkovi nacházejícímu se obvykle na jednom směru, se ukáže jako zoufale neohrabané a lehce zranitelné v městské aglomeraci.
Moderní lehká pěší komanda, které dokáží pomocí lehce přenosných útočných pušek, pancéřovek, PTŘS a miniaturních dronů efektivně obsazovat budovy, budou stejně efektivně masakrována v otevřenějším terénu nepřímou dělostřeleckou nebo minometnou palbou.
Sofistikovaný komplet PVO velkého dosahu, který vyčistí vzdušný prostor o poloměru 100 a více kilometrů, může být překvapivě zničen několika povstalci s PTŘS, o kterých jsme nevěděli, že mohou povstat.
To vše rozhodně neznamená, že máme na nějakou koncepci vyzbrojování rezignovat! Jen se nesmíme slepě zaměřit na omezený počet typů konfliktů, ale pokusit se budovat armádu jako flexibilní a adaptabilní. Co se jednodušeji napíše, než provede.
Pokusíme se o to v dalších článcích.
Související články
BVP PUMA přijede na DNY NATO do Ostravy v nejvýkonnější verzi PUMA S1
Bojové vozidlo pěchoty (BVP) PUMA S1 bude k vidění 15 - 16. 9. 2018 v rámci akce Dny NATO 2018 ...
-
10.09.2018
-
167 komentářů
-
Tisková zpráva
Strategická polsko-americká deklarace a americká základna v Polsku
Polský prezident Andrzej Duda se v útery sešel ve Washingtonu s americkým prezidentem Donaldem ...
-
19.09.2018
-
49 komentářů
-
Jan Grohmann
Armáda ČR: Nové tanky, modernizace T-72 nebo BVP se 120mm kanónem
Armáda České republiky plánuje v příštím desetiletí vyřadit z výzbroje tanky T-72. Jaké jsou ...
-
08.10.2018
-
224 komentářů
-
Jan Grohmann
Tatrovky dominovaly slavnostní přehlídce ke 100. výročí vzniku Československé republiky
U příležitosti 100. výročí vzniku Československa se v neděli 28. října na pražské Evropské třídě ...
-
29.10.2018
-
45 komentářů
-
Tisková zpráva
Nelegalní imigraci, která nás ohrožuje a může fatalně ohrozit se nesmíme bránit. To by vyžadovalo koncept tzv. všelidové armády vyzbrojené moderními lehkými zbraněmi. Americké ...Zobrazit celý příspěvek
Nelegalní imigraci, která nás ohrožuje a může fatalně ohrozit se nesmíme bránit. To by vyžadovalo koncept tzv. všelidové armády vyzbrojené moderními lehkými zbraněmi.
Americké vrtulníky ( cca 10 ks ) za 50 miliard nám budou k ničemu, stejnětak pár desítek tanků a stovka Pandurů s posilami z budoucna.
Na druhou stranu nemáme vůbec civilní obranu, kryty vesměs zničeny jako pozůstatek komunismu. ( jen pražáci mohou spoléhat na časti Metra ) nejsou plynové masky, ochranné obleky, i s obyčejným rouškami proti chřipce jsou katastrofální problémy. Zásoby potravin pitné vody. Každý si musí zajistit sám. Nevěřím, že by Rusko útočilo na Pobaltí a dál, co by mu to přineslo. Otázka je Polsko, které masivně zbrojí a v novodobých dějinách vždy usilovalo o Těšínsko a chová se ja regionální mocnost.
Německo nás vlastní, takže jeho jedinám zájmem může být , vnutit nám miliony imigrantů až je přestanou bavitSkrýt celý příspěvekProti gerilovým vojnám, partizánom, teroristom, protestom ktoré sa vymknú spod kontroly ide vo väčšinou dobre nasadiť dróny, roboty, lebo nebudú tak vybavení elektronickým rušením, ...Zobrazit celý příspěvek
Proti gerilovým vojnám, partizánom, teroristom, protestom ktoré sa vymknú spod kontroly ide vo väčšinou dobre nasadiť dróny, roboty, lebo nebudú tak vybavení elektronickým rušením, protielektronickymi zbraňami.
V armádach našich podarených veľmoci už neúprosne nastupujú roboty a dróny. Výpočtová technika sa neúprosne vylepšuje, zmenšuje. Zaznamenávam veľké pokroky vo výskume umelej inteligencie. Už vie rozpoznávať tváre, rozličné predmety oveľa lepšie ako ľudia v zlomku sekundy. To je pre tie armádne roboty a dróny dôležité. Dajú sa naprogramovať spolu s notebookmi vojenského operátora, že rozpoznajú protestujúcich civilistov od teroristov so zbraňou, vlastných vojakov od cudzích, budú mať situačné povedomie oveľa lepšie. Taktiež ich možno nasadiť oveľa rýchlejšie.
Izraelské dróny nasadili na vypúšťanie slzotvorného plynu do protestujuceho davu. Izraelské dróny ničili palestínské balóny s horľavinami, draky.
Dróny môžu zhadzovať aj omračujúce, zábleskové granáty. Lepšie dokumentované na linku: https://www.armadninoviny.cz/i...
dróny
Jemenskí povstalci asi s Iranskymi drónmi prekvapivo zaútočili a spôsobili rozsiahle škody Saudom na ropných zariadeniach. Kvôli tomu stúpli aj svetové ceny ropy nahor. A to Saudi majú oveľa lepšie vybavenú PVO ako naše štáty, dokonca nakúpili Patrioty, ako aj vlastnia najmodernejšie F-35. Útoky drónov už odrážali rusi v Sýrii.
V našich štátov by sa mali vyzbrojiť vybudovať, a vycvičiť silné robotické jednotky rýchleho nasadenia. Treba si uvedomiť, že tie najmodernejšie dróny nepredali USA ani Poľsku, hoc rakety Tomahawk, či stíhačky F-35 im predajú.
Je v sile naších štátov podieľať sa na vývoji bezpilotných lietadiel, vojenských robotov. K tomu treba vybaviť ich komunikáciou medzi vojenským operátorom, ktorú nejde dobre hacknuť, rušiť. Tie akcie použitia treba nacvičovať. To nejde dosiahnúť za rok, dva. Zároveň nacvičovať obranu proti nepriateľským drónom. Čo ak nám zaútočia na jadrové elektrárne a iné citlivé oblasti ? Nejaké tie dróny poúživali aj teroristi z ISIL. Čítal som aj jedného ruského filozófa, ktorý uvádzal, že rusi nie sú takí hlúpi, ako teroristi vyhadzujúci sa do vzduch v dave. Ale ak na Dombase nemajú elektriku, raz dva ju nemusia mať na západe. Pravdepodbbne naznačoval, že podobne zmýšľajúci, by použili dróny na ničenie rozvodových sieti. Tie kilometre rozvodových sieti len tak ľahko neustrážime. Kolaps elektrických sieti v takej Prahe, Brne, Ostrave, Bratislave, Košiciach by zobrala verejnosť oveľa citlivejšie, ako samovražedné akcie teroristov. A netreba tak podceňovať ani tých islamských teroristov, povstalcov. Saudom to už predviedli ukážkovo!!!Skrýt celý příspěvek"Jemenskí povstalci asi s Iranskymi drónmi prekvapivo zaútočili a spôsobili rozsiahle škody Saudom na ropných zariadeniach. Kvôli tomu stúpli aj svetové ceny ropy nahor. A to Saudi ...Zobrazit celý příspěvek
"Jemenskí povstalci asi s Iranskymi drónmi prekvapivo zaútočili a spôsobili rozsiahle škody Saudom na ropných zariadeniach. Kvôli tomu stúpli aj svetové ceny ropy nahor. A to Saudi majú oveľa lepšie vybavenú PVO ako naše štáty, dokonca nakúpili Patrioty, ako aj vlastnia najmodernejšie F-35. Útoky drónov už odrážali rusi v Sýrii."
Tolik nepravd v jednom odstavci, až se to ani nedá číst.
V našem případě hrozí tak maximálně raketový útok Ruské federace. A tam asi nikdy nebudeme mít dostatečnou ochranu.Skrýt celý příspěvek
Dotaz: Co se stalo s tanky T-34,T-54,T-55, a samohybná děla-byli prodány? Každý i nepojízdný tank má druhé použití po rozpadu Varšavské smlouvy jsou tyto tanky již nepoužítelné k ...Zobrazit celý příspěvek
Dotaz: Co se stalo s tanky T-34,T-54,T-55, a samohybná děla-byli prodány?
Každý i nepojízdný tank má druhé použití po rozpadu Varšavské smlouvy
jsou tyto tanky již nepoužítelné k boji, ale použitelné pro jiný účel na kterém
se dají vydělat miliony. tel:723731197 PS. zajímavé využitíSkrýt celý příspěvekV soucasne dobe je mozne realne cile stanovit pouze na zaklade naseho prispevku v silach okamzite a rychle reakce a "Air Policingu" v ramci NATO. Ostatni vsevojskove planovani je ...Zobrazit celý příspěvek
V soucasne dobe je mozne realne cile stanovit pouze na zaklade naseho prispevku v silach okamzite a rychle reakce a "Air Policingu" v ramci NATO. Ostatni vsevojskove planovani je vesteni z kristalove koule, protoze jsme ukotveni v relativne "bezpecnem" prostoru a case.
Z meho pohledu by nejefektivnejsim resenim bylo vytvoreni smisenych brigad na linii obrany NATO, Pobalti, Polsko. Ne tech "pseudo" soucasnych (jakkoliv maximalne podporuji i takove reseni) ale skutecnych brigad PVO, artilerie a tezkych tankovych praporu, kde se budeme primo podilet na nakupu takovych zarizeni a budovani takovych zakladen v ramci bilateralnich dohod se zememi dislokace.
Ale na to nema koule ani nase politicke vedeni ani spolecnost. Zeme, ktera si neustale pripomina zradu spojenci a Mnichovsky diktat a na druhe strane neni schopna realne videt udalosti v Ukraine a nekoncici agresy Ruske Federace, nema z obraneho aspektu budoucnost a skoncime jako marginalni Rakousko, ktere si sni svuj sen o neutralite, ale defacto se pouze veze na vlne klidku a smradecku centralni Evropy.Skrýt celý příspěvekA na jakou válku je připraveno naše obyvatelstvo ? Neexistuje civilní obrana, nemáme prostředky osobní ochrany jednotlivců, nemáme kryty , kromě Prahy ( Metro ), naše strategické ...Zobrazit celý příspěvek
A na jakou válku je připraveno naše obyvatelstvo ?
Neexistuje civilní obrana, nemáme prostředky osobní ochrany jednotlivců, nemáme kryty , kromě Prahy ( Metro ), naše strategické rezervy jsou kdoví kde a strategická infrastruktura je v rukou cizích států - společností.
A historické zkušenosti našich národů ? Německo usilovalo o naše přímé vyhlazení, Poláci nás několikrát přepadli, Sověti nás vojensky obsadili, ale byl to úplný čajíček proti kruté německé okupaci. Ale o tom se nesmí psát.Skrýt celý příspěvek/Sověti nás vojensky obsadili, ale byl to úplný čajíček proti kruté německé okupaci. Ale o tom se nesmí psát/ Rychle sdílejte než to smažou! :-) Položil sis otázku proč sovětská ...Zobrazit celý příspěvek
/Sověti nás vojensky obsadili, ale byl to úplný čajíček proti kruté německé okupaci. Ale o tom se nesmí psát/ Rychle sdílejte než to smažou! :-)
Položil sis otázku proč sovětská okupace byla mírnější než ta německá? Ne, nebylo to kvůli slovanské vzájemnost. Bylo to proto že se jim tady nikdo nepostavil na odpor a pokud se někdo snažil postavit vyřídila si to s ním zdejší ozbrojená pěst dělnické třídy. Jsem si jist že jakýkoli větší ozbrojený odpory by byl krvavě potlačen.
Srovnávat začátek 2.sv u nás a sovětskou okupaci dost dobře nejde. Obojí se odehrálo v naprosto jiné situaci a kdo se o to snaží srovnávat je demagog.Skrýt celý příspěvekMy jsme se nerstavěli ani německému obsazení pohraničí , aní následné okupaci. Němci potřebovali naš průmyslový potenciaál a kvalifikovanou pracovní sílu. Vzhledem ke krajině ani ...Zobrazit celý příspěvek
My jsme se nerstavěli ani německému obsazení pohraničí , aní následné okupaci. Němci potřebovali naš průmyslový potenciaál a kvalifikovanou pracovní sílu. Vzhledem ke krajině ani partyzánský boj nemlhl být významný a přesto zde Němci vyvrazdili cca 260 000 Čechoslováků, z toho asi 260 000 Židů.
Sověti nás neokupovali, protože režim, který jim vyhovoval byl nastolen už v roce 1948, ale chtěli sem umístit svá vojska, proti tomu byl Novotný a proto musel jít. Prszská jaro byla jenom záminka pro umístění vojsk způsobem, jak bylo provedeno.
Většina lidí nechtěla změnit režim, nechtěla kapitalismus atd. Vzpomňte na hesla z listopadu 1989. Chtěli socialismus jako ve Švédsku, možnost cestovat, více spotřebního zboží. Tolik k vaší demagogii.Skrýt celý příspěvek
Uz to tu bolo spomenute ale podla mna malo prediskutovane a myslim ze sa tomu priklada zalostne mala vaha. Dalsi konflikt nadnarodneho rozmeru moze byt prave dosledkom ekologickych ...Zobrazit celý příspěvek
Uz to tu bolo spomenute ale podla mna malo prediskutovane a myslim ze sa tomu priklada zalostne mala vaha. Dalsi konflikt nadnarodneho rozmeru moze byt prave dosledkom ekologickych zmien a nesetrneho pristupu k prirode. V pripade takehoto konfliktu by sa pretrhli vsetky oficialne aj neoficialne vazby, nakolko by islo o prezitie - o holu existenciu. Ludia by utekali tam kde by sa dalo prezit a to by znamenalo konflikt mikroregionov ale na globalnej urovni. V podstate anarchiu a vojensku intervenciu miestnych najsilnejsich skupin a ich zaujmov podriadenych hlavnemu zaujmu prezit. Hlavne strany konfilktu by tak boli dve:
A. Ti ktori sedia na obyvatelnom uzemi (vo vsetkych spomenutych pripadoch sme to my - Cesko+Slovensko)
B. Ti ktori nie
Existuje mnozstvo ekologickych hrozieb ale vyzdvihol by som hlavne tieto tri ktore daju do pohybu okrem politickeho usporiadania sveta aj moralnu dilemu - podelit sa, zachranit co najviac ludi alebo prezit:
1. Roztopenie ladovcov - dvihne sa hladina mori a vsetci z pobrezia sa budu stahovat do vnutrozemia. V nasom pripade (Cesko-Slovensko) by teda hlavna vlna prisla zo statov Rumunsko, Polsko, Ukraina. Prikladam odkaz: https://www.nationalgeographic...
2. Doba ladova - niektore vedecke obce zastavaju nazor ze vyvrcholenim globalneho oteplovania bude doba ladova. Jednoducho ze zem pri prehriati vypne ako AMD procesor a zmrazi sa. V takom pripade by hlavna vlna prisla zo skandinavie (celej) + Polsko, Bielorusko, Nemecko. Prikladam odkaz: https://www.donsmaps.com/icema...
3. Strata pitnej vody - nedostatok podzemnej vody. Celkom nedavno sme mali problem ohladom pristupu k pitnej vode ked sme ustavne zabranili jej vyvazaniu s cim mali problem hlavne v Polsku. Prikladam odkaz: https://www.cas.sk/clanok/2970... V pripade straty vody to prvi pocitia v Rumunsku, Polsku, Madarsku. Prikladam odkaz: https://www.fewresources.org/w...
Ak by som to zhrnul tak z hladiska globalneho ekologickeho kolapsu su nasou najvacsou, najblizsou, najbezprostrednejsou hrozbou su: Poliaci, Rumuni, Ukrainci, Madari, Bielorusi a Skandinavci, prip. Nemci, MOZNO Rusi.
Sme pripraveni, alebo aspon pripravovani na takyto druh hrozby? Sme natolko vyspeli aby sme tieto hrozby dokazali zvladat ludsky? Sme pripraveni tieto hrozby eliminovat vojensky a logisticky?
Dokazeme nase hranice podrzat proti navalu civilistov ale aj proti armadam spomenutych statov.
Obavam sa ze odpoved na vsetky otazky by bola: NIESkrýt celý příspěvekTeď se prý už objevují znaky nadcházející další ekonomické krize, tak jsem zvědavý, co z toho ambiciózního armádního výzbrojního programu nakonec zůstane.
Teď se prý už objevují znaky nadcházející další ekonomické krize, tak jsem zvědavý, co z toho ambiciózního armádního výzbrojního programu nakonec zůstane.
Pokiaľ viem, o možnosti spomalenia svetového hospodárskeho rastu sa hovorilo v súvislosti Trumpovými sankčnými hrozbami - obzvlášť čo sa týka konfliktu s Čínou - a prehodnocovaním ...Zobrazit celý příspěvek
Pokiaľ viem, o možnosti spomalenia svetového hospodárskeho rastu sa hovorilo v súvislosti Trumpovými sankčnými hrozbami - obzvlášť čo sa týka konfliktu s Čínou - a prehodnocovaním prv uzatvorených zmlúv, no to sa už dáva do poriadku, uzatvorili sa nové zmluvy s Kanadou, Mexikom, ba dokonca dohodou nateraz skončila aj hrozba obchodnej vojny s Čínou. Vo svetle tohoto som toho názoru, že kto ešte stále straší ekonomickou krízou, snaží sa zrejme iba pripraviť obyvateľstvo na dopady vlastných neúspechov.Skrýt celý příspěvek
Trump na to má marginální vliv, max. to může zhoršit. Ekonomiky si jedou v cyklech, čili lze předpokládat minimálně pokles růstu (v ČR už realita), možná i krizi (otázkou je, jak ...Zobrazit celý příspěvek
Trump na to má marginální vliv, max. to může zhoršit. Ekonomiky si jedou v cyklech, čili lze předpokládat minimálně pokles růstu (v ČR už realita), možná i krizi (otázkou je, jak velkou). A to v průběhu příštího či dalšího roku. Hlavní otázkou fakt není, jestli k tomu dojde (ano, velmi pravděpodobně brzy), ale jak silné to bude. Když k tomu připočtete vládu, která chce dát všem všechno zadarmo a klidně v době vrcholící konjunktury rozpustí v projídacím rozpočtu 20 miliard Kč na jízdné a stravné zdarma, je Trenerova obava o to, zda nakonec budou peníze na armádu, zcela oprávněná... Mmchd, tuším včera už nápady na zkrouhnutí rozpočtu MO z úst jedné političky vládní strany zazněly....Skrýt celý příspěvek
To s cyklami a výkyvmi miery rastu je všetko OK, ale na návrat krízy je ešte predsa len trocha skoro. K tým škrtom v rozpočte MO - nuž, ja tu už dlhodobejšie straším, že s ...Zobrazit celý příspěvek
To s cyklami a výkyvmi miery rastu je všetko OK, ale na návrat krízy je ešte predsa len trocha skoro.
K tým škrtom v rozpočte MO - nuž, ja tu už dlhodobejšie straším, že s aktuálnou zostavou môže AČR nakoniec ostať pri modernizácii BVP2 ala Fínsko.Skrýt celý příspěvek
Ešte jedna aktualita variantám možného tureckého postupu - ak by teraz Srbi v reakcii na vznik kosovskej armády vtrhli do Kosova, pribehli by Turci na ...Zobrazit celý příspěvek
Ešte jedna aktualita variantám možného tureckého postupu - ak by teraz Srbi v reakcii na vznik kosovskej armády vtrhli do Kosova, pribehli by Turci na pomoc?
https://svet.sme.sk/c/22003558... Skrýt celý příspěvekK tomu hypotetickému postupu Turků Balkánem... Je škoda, že řada států na Balkánu, které mohou tvořit nárazníkové pásmo je v ekonomické situaci jaké je a vylidňuje se. Teď se prý ...Zobrazit celý příspěvek
K tomu hypotetickému postupu Turků Balkánem... Je škoda, že řada států na Balkánu, které mohou tvořit nárazníkové pásmo je v ekonomické situaci jaké je a vylidňuje se. Teď se prý víc daří Rumunsko, ale zas mu chybí lidské zdroje, které jsou v západní Evropě. Srbsko je z těch větších států ekonomicky nejhůře. Situaci tam může zhoršit další ekonomická krize.Skrýt celý příspěvek
Velmi zajímavé téma, ve válce jsme stále, období, které u nás nazýváme mírem je neustále bojem na úrovni politiky, tím myslím zákulisní boje vlivových skupin, kterým nejde o nic ...Zobrazit celý příspěvek
Velmi zajímavé téma, ve válce jsme stále, období, které u nás nazýváme mírem je neustále bojem na úrovni politiky, tím myslím zákulisní boje vlivových skupin, kterým nejde o nic jiného než vlastní prospěch schováváný za nej(h)různější ideologické (s)myšlenky.
Od přístupu k NATO se ČR nachází neustále ve válce s čímkoliv si jen v USA vzpomenou. Bohužel, to dospělo do situace, kdy jsme nejzranitelnější na vlastním území a v našich vlastních hlavách.
Tak že pokud se někam v obraně směrovat, začít v budování krizových plánů na zachování suverenity a chodu státu. To znamená, mít dostatečný potenciál k nasazení k zajištění státních hranic, protože shengenský prostor je dvousečný, pro ekonomiku dobrý, pro bezpečnost špatný, stačí parta negramotů s pár pickupy a může řádit po celé EU.
Další v pořadí je chod společnosti, který je čím dál více svázán s technologiemi, dnes si bez elektřiny a internetu ani nepořídíte základní potraviny, protože v obchodech se platí bezhotovostně. Hodilo by se mít fyzicky oddělenou záložní datovou síť propojenou v rámci uzemních správních jednotek pro zachování základních funkcí států i v té poslední vesnici. Chybí nám obrana ochrana důležitých objektů, jakými jsou elektrárny, rozvodné stanice, produktovody. A co hlavně, chybí práce s lidmi, pokud neví nyní jak se chovat v krizových stavech, tak pak už bude pozdě.
Za nejpravděpodobnější scénář možných střetů se dá považovat krize v rámci EU, nikdy nebyl problém rozhádat i ty nejlepší spojence v rámci "rodiny" navenek se tvářící v pohodě. Ale témat na kterých se státy EU neshodují je čím dál více, s tím jak se velké státy snaží prosazovat silou své nápady, které zkrátka a dobře, občas nemají za mák rozumu a jdou proti přirozenému chování ve společnosti. Tak že naprostý souhlas s tím, že nás tu nejvíce ohrožují skupiny obyvatel neochotné se přizpůsobit se našim pravidlům, která nás od nich rozlišují a troufám si říct, dělají nás lepšími, proto k nám ty hordy migrují.
Na Rusko se zapomínat nemůže, ale je vidět, že stačí i postarší původem sovětská technika k zastavení jejich vlastní akce, pokud nechybí motivace lidí o něco nebo někoho válčit.
Tak že bude nutné mít nadvládu v elektromagnetickém spektru, dopravě, energetice, zásobování, soběstačnosti.
...zatím se ukazuje, že obyčejný chod AČR dokáže paralyzovat pouhý výbuch v jednom muničním skladu. S velkou slávou se na zajištění prostoru vystřídaly snad všechny útvary s vyjímkou dukly a ondráše.Skrýt celý příspěvekVarianta č. 4 - konflikty mezi evropskými zeměmi není až tak nesmyslná. Rusko nemá proč válčit s NATO. Pokud chce být velmocí potřebuje oslabit případně rozložit EU a politicky ...Zobrazit celý příspěvek
Varianta č. 4 - konflikty mezi evropskými zeměmi není až tak nesmyslná. Rusko nemá proč válčit s NATO. Pokud chce být velmocí potřebuje oslabit případně rozložit EU a politicky vytvořit to, co bylo dřív a to obdoba SSSR. Putin už několikrát tvrdil, že rozpad SSSR byl největším selháním Ruska. Na oslabení pozice EU pracuje usilovně propaganda, tajné služby, financování zájmových skupin a politiků včetně prezidentské kampaně. Od 2SV nebyl v Evropě žádný konflikt mimo jiné i díky EU. Pokud EU padne, tak stačí málo, třeba sucho a konflikt je přímo v Evropě je na spadnutí. Naše armáda nemůže být pouze defenzivní. Dopady globálního oteplování a nedostatek vody a s tím spojený nedostatek potravin dolehne na ČR víc, než na většinu zemí Evropy. Pak se může stát, že v zoufalé situaci si pro tu vodu a úrodnou půdu budeme muset zajít k sousedům jinak pojdeme hlady. Ti nám ji po dobrém nedají, protože jí nebudou mít nazbyt. Na Slovensku bude podle prognóz vody dost a je to kousek. Tento scénář není nereálný. Bohužel o ty pesimistické odhady vývoje sucha v ČR nejsou dostatečné černé. Pak stačí součet pochybné vlády, politického rozkolu v Evropě, imigrace a devastačního sucha. Některé obce v ČR nemají vodu už 5 let a příští rok jich bude ještě víc....Skrýt celý příspěvek
Tak to není dobrý nápad "chodit" na cizí, to už zavání apokalypsou. Spíš beru bránit to naše, též když třeba bude nutnost nějakou vodu zadržovat. Ale už teď by se měly nastartovat ...Zobrazit celý příspěvek
Tak to není dobrý nápad "chodit" na cizí, to už zavání apokalypsou. Spíš beru bránit to naše, též když třeba bude nutnost nějakou vodu zadržovat. Ale už teď by se měly nastartovat změny, jak lépe hospodařit s krajinou a napravit chyby minulosti.Skrýt celý příspěvek
Ale na druhou stranu bude třeba souseda nějak umravnit, nebo na něj vyvinout tlak. Teď nám třeba škodí Poláci se znečištěním ovzduší na Ostravsku, na Frýdlantsku zase kvůli jejich ...Zobrazit celý příspěvek
Ale na druhou stranu bude třeba souseda nějak umravnit, nebo na něj vyvinout tlak. Teď nám třeba škodí Poláci se znečištěním ovzduší na Ostravsku, na Frýdlantsku zase kvůli jejich uhelnému dolu mizí voda, ale prý se to nějak řeší. Bohužel moc jedou v uhlí.Skrýt celý příspěvek
Mas to ponekud popletene. Rusko naopak potrebuje EU ekonomicky silnou a politicky suverenni. Aby ten za oceanem nekecal do toho, co si EU v RF koupi. Dalsi vec je, ze by Rusko ...Zobrazit celý příspěvek
Mas to ponekud popletene. Rusko naopak potrebuje EU ekonomicky silnou a politicky suverenni. Aby ten za oceanem nekecal do toho, co si EU v RF koupi.
Dalsi vec je, ze by Rusko nemuselo hrat v EU na zadnou propagandu. Staci jim zverejnit, co se kde opravdu stalo a co zase slavna EU odsouhlasila. Vudci EU se znemozni sami. BTW: uz se urcitym skupinam v USA (tem, co projeli volby) povedlo prokazat to slavne ovlivnovani voleb? Nebo furt jen blby kecy, sankce, ale dukaz furt zadnej?Skrýt celý příspěvekTo je v rámci EU tak trocha ako keby Pardubický kraj napadol kvôli vode Stredočeský kraj. Však sa stačí preťahovať. Obzvlášť keď tú pôdu a vodu aj tak niet ako z jedného územia na ...Zobrazit celý příspěvek
To je v rámci EU tak trocha ako keby Pardubický kraj napadol kvôli vode Stredočeský kraj. Však sa stačí preťahovať. Obzvlášť keď tú pôdu a vodu aj tak niet ako z jedného územia na iné doviesť.Skrýt celý příspěvek
Většině konfliktů předcházely důkladné analýzy,propočty atd,které se později ukázaly jako zcela mylné.Což autor,který se zřejmě inspiroval G.Friedmanem nevyvrací. Mohl by přidat ...Zobrazit celý příspěvek
Většině konfliktů předcházely důkladné analýzy,propočty atd,které se později ukázaly jako zcela mylné.Což autor,který se zřejmě inspiroval G.Friedmanem nevyvrací.
Mohl by přidat velmocenské ambice Polska v budoucnu. Či nástup militarismu v Japonsku, to se nás však přímo netýká.
Toto se nás ovšem týká.
Nepříjemným faktem je katastrofální vojenská i branná nepřipravenost České a Slovenské republiky na rozsáhlejší konflikty, jak po stránce materiální, tak i personální. Nepřipravenost obyvatel může válce dát „švejkovitý“ a bohužel tím i tragický charakter.Skrýt celý příspěvekU AČR mě momentálně chybí něco s vetším zastavovacím efektem.. nikdy nevíte jestli to nebude jednou potřeba..Lidí a techniky máme relativme málo a nemůže být všude v případě ...Zobrazit celý příspěvek
U AČR mě momentálně chybí něco s vetším zastavovacím efektem.. nikdy nevíte jestli to nebude jednou potřeba..Lidí a techniky máme relativme málo a nemůže být všude v případě obrany..Nedokázu si s nynějšími možnostmi představit jak by mohla naše armáda zastavit pohyb celku na úrovni brigády nebo divize.
Odpovědí by bylo do budoucna uvazovat o znovuzavedení raketometů..ideálně z dosahem od 40 do 100 km s co největší palebnou silou..coz teda nejsou vampýry atd. Odpoved na tohle se dá najít na ukrajine za celkem levný peníz...Skrýt celý příspěvekRozhodně jsem pro guerillovou válku. V okamžiku nainstalování jakékoliv cizí entity zaútočit na okupační vojska a s nimi kolaborarujícími vrstvami ať to stojí, co to stojí. Tak, ...Zobrazit celý příspěvek
Rozhodně jsem pro guerillovou válku. V okamžiku nainstalování jakékoliv cizí entity zaútočit na okupační vojska a s nimi kolaborarujícími vrstvami ať to stojí, co to stojí. Tak, jako se náš hrdinný národ postavil okupaci v roce 1968 (dle častého vzpomínání hrdinů typu Hlučín). Až přijdou jiná spřátelené vojska(jedno odkud), můžeme si hrdinný odboj zopakovat na společných žranicích. Takoví jsme dobří.Skrýt celý příspěvek
Poslední dobou též hrozí velké sucho, poslední dobou moc neprší, na horách bývá málo sněhu, který hned roztaje, zásoby podzemní vody jsou taky menší a někde znečištěné, tak jen ...Zobrazit celý příspěvek
Poslední dobou též hrozí velké sucho, poslední dobou moc neprší, na horách bývá málo sněhu, který hned roztaje, zásoby podzemní vody jsou taky menší a někde znečištěné, tak jen doufám, že se nedostatek vody nestane v budoucnu důvodem k nějakým problémem mezi sousedními státy v našem regionu.Skrýt celý příspěvek
O vode bol spor o Gabčíkovo, kedy sa prehradil Dunaj a časť jeho vody začala byť odvádzaná na územie ...Zobrazit celý příspěvek
O vode bol spor o Gabčíkovo, kedy sa prehradil Dunaj a časť jeho vody začala byť odvádzaná na územie Slovenska:
https://www.teraz.sk/regiony/s...
K tomu ešte ako zaujímavosť dlžno dodať, Maďari majú na hladine vody Dunaja absolútne závislú atomovú elektráreň Paks a plánujú vedľa nej stavať druhú elektráreň, pre ktorú už v určitých úrovniach hladiny a teploty vody nemusia mať dostatok vody (ak si tam nepostavia aj priehradu).
Každopádne Maďarsko nemá dosť vojenských síl ani na vlastnú obranu.Skrýt celý příspěvektak prave ze valka o vodu je VELMI pravdepodobna v budocnosti, uz ted sou nejake regiony bez vody/s malem vody a sou ohlede toho velke trenice. Vezmi si jak to vypadalo na valku ...Zobrazit celý příspěvek
tak prave ze valka o vodu je VELMI pravdepodobna v budocnosti, uz ted sou nejake regiony bez vody/s malem vody a sou ohlede toho velke trenice.
Vezmi si jak to vypadalo na valku kdyz etiopie zacala budovat prehradu na nilu a egyptu hrozilo a hrozi ze by mel vody malo a hned jak se harasilo zbranemi.
Nebo izrael, a to jak ho vsichni okolo obvinuji z toho, ze jim krade vodu, byt to neni pravda.
A pokud si cesi neuvedomi, ze si musi postavit u sebe vlastni prehrady na zadrzeni vody, ze k nim od nikoho nepritece...tak budou jako prvni na suchu..a je otazka co pak s nami, na to, abychom si neco uzmuli nemame silu a vsichni by nas prevalcovaly.Skrýt celý příspěvek
Tenhle článek se mi líbí, děkuji za něj. V podstatě kopíruje moje vlastní úvahy o pravděpodobnostech případných válek od nejméně po nejvíce. Zkusím nastínit "své" ...Zobrazit celý příspěvek
Tenhle článek se mi líbí, děkuji za něj.
V podstatě kopíruje moje vlastní úvahy o pravděpodobnostech případných válek od nejméně po nejvíce.
Zkusím nastínit "své" scénáře:
1) Samozřejmě, že válku s Ruskem vyloučit nemůžeme (stejně tak, jako s třeba Albánií, nebo Zambezi, kde je pravděpodobnost ještě o "trošičku" menší, že ;-) ).
Současný stav je IMHO takový, že přímé ohrožení ze strany Putina a spol. nám nehrozí. To, co se děje (ona BIS zpráva) je v podstatě reaktivní činnost, kdy se ruské tajné služby snaží vyvolat takovou atmosféru, že by útočná válka s Ruskem byla politicky a občansky neprůchodná. A očividně se to Rusům daří.
I když NATO "chrastí zbraněmi" (které v podstatě ani nemá), EU se snaží vyvázat z embarga, které svazuje obchod mezi ním a RF. A v tom je obrovská strategická výhoda. Evropa Rusko potřebuje (trh, suroviny) a Rusko ve spolupráci s Evropou může jen vzkvétat.
Pokud obě strany budou chtít.
Ekonomicky se jim to vyplatí, teď je otázka, jestli by se jedné, či druhé, straně vyplatilo mít vedle sebe zruinovaného (byť poraženého) protivníka. Ani z krátkodobého a ani z dlouhodobého hlediska to pro EU, nebo RF neplatí.
Rusko si jen bude snažit (což dělá) udržet nějaké to nárazníkové pásmo mezi sebou a EU/NATO. Je to svým způsobem jejich atavismus, nicméně se dá pochopit (když pomineme, že tuhle "hru mocných" odnáší, jako vždy, nevinní civilové).
Jak se ale na případnou takovouto válku připravit? Nijak. Ať už se přes nás fronta přelije tím či oním směrem, nezastavíme ani jedny ani druhé (když bychom pominuli, že bychom byli součástí fronty na východ).
2) Vzdálené konflikty s dopadem na naše území. V podstatě situace současná, jen v tomto případě existuje (nemalé) riziko, že pronikající malé skupinky záškodníků se budou snažit rozložit morálku u nás teroristickými útoky a na "frontě" (ať už si pod tím pojmem představujeme cokoliv) bude snaha cíleně vytvořit co největší krátkodobé ztráty (viz. "kauza Zaorálek"), aby došlo k přehodnocení účasti naší armády v těchto konfliktech. Případně záměrná kombinace obojího.
Stejně tak, jako v prvním bodě, i zde bude potřeba mít armádu co nejlépe motivovanou a v provedení popisovaném jako expedičního charakteru, tedy schopnou co nejrychlejších přesunů plně funkčních bojových celků vysoké efektivní hodnoty.
3) V třetím bodě bych možná vypíchl pár zajímavostí, které asi budou mezi odborníky známy, ale proč si je nepřipomenout. Turecko má vcelku velké předmostí na evropském kontinentu, což v případě, že by se rozhodlo k tak šílenému kroku, jako je válka s EU/Evropou, bylo pro něj nespornou výhodou. Naopak EU by v případě odříznutí Bosporu musela komplikovaně jakékoliv předmostí získávat. Viz Galipoli. Turecko má kompletní kódy NATO. A za třetí, má (a buduje) mohutnější tankovou armádu, než má hned několik Evropských zemí dohromady. To znamená, že Bulharsko by mohlo být ztracené nikoliv v "pomalé" variantě, ale naopak blitzkriegem, jaký jsme neviděli od dob první války v Zálivu. Makedonie a Albánie by v lepším případě "padly po úporném tříhodinovém boji", v horším (a pravděpodobnějším) případě by se s Tureckem dohodly na "otevřené zemi". Potíží by mohly být Americké základny v Kosovu (a okolí), ale pochybuji, že by měli Amíci jinou možnost, než je buď stáhnout, nebo "přežívat v obklíčení". USA Turecku válku v podstatě ani vyhlásit nemůže, protože a) atomovky b) základny USA tamtéž. Článek 5 je sice fajn, ale v okamžiku, kdy by znamenal, že Turecko může prakticky okamžitě získat atom, došlo by na dloooouhé a koooomplikované politické řešení. První výstřel Turecka by tak mohl de facto znamenat konec NATO.
Mezitím by Srbové už po několikáté dostávali na Kosovském poli čočku, pokud by se o něco byť jen pokusili, což záleží na viditelnosti intencí tureckých generálů. Bosna by "kapitulovala", rychle, stačilo by pohrozit, že za tanky v první linii jdou "janičářské" jednotky složené z bývalých (a současných a budoucích) kádrů ISIS, které se "porozhlédnou" po krajině ... vzpomínka na válku v paměti lidí vyprchává dost dlouho a tihle by si ještě vzpomněli na řádění tlup z devadesátých let.
Tím se dostáváme k Chorvatsku a posléze Slovinsku, bráně do Rakouska a tím pádem do střední Evropy.
Od prvního výstřelu tanků, které byly jen na "cvičení transportních schopností" na severu Turecka do tohoto okamžiku nemusí uplynout ani měsíce.
Jedinou silou schopnou alespoň nějak a po nějakou dobu tomuto pronikání vzdorovat je (ano a překvapivě) Řecko. Koneckonců má jednu z největších tankových armád v Evropě, jenže bude (může být) sevřeno ze dvou front ve velmi krátkém čase. Zatímco Turci (a jejich "spojenci" budou moci postupovat stylem frog leap z ostrovu na ostrov, Athény už mohou být slušně v troskách, jak literárně, tak především politicky.
Celé tohle může přitom začít pěkným odkláněcím manévrem, povstáním turecké menšiny v Německu. Než se Západ vzpamatuje, u Vídně bude zase veselo a Berlín už bude znovu hořet.
Tady už bude potřeba mít armádu nejen expedičního charakteru, ale klidně bych se nebál i mnohem silnější AZ s mandátem na ochranu hranic (což v případě Německa+Rakouska dělá přes 1700km) kvůli pronikání "před-jednotek". A dostatečné zásoby pro alespoň částečnou mobilizaci.
4) Tenhle bod v nejbližší době jako reálnou hrozbu tak úplně nevidím. Teď jsme na sobě díky (a teď to myslím jak upřímně, tak sarkasticky) EU natolik závislí, že i takový Czexit, Polxit a třeba i Gerxit to reálně nezmění. Rozhodně ne hned několik dekád. Díky akcelerované globalizaci EU je v podstatě skoro každá firma v každé zemi nějak napojena na nějakou jinou stejně provázanou firmu. Politická reprezentace by se nedožila ani prvního výstřelu v takové případné válce. No, možná prvního ano, ale směrem, který by se jim nelíbil ani dost málo. Tohle je asi jediný z vojensko-strategického hlediska pozitivní bod.
Trochu jiná situace může být "nacionalistické" dělení států, viz Katalánsko, ale to je věc, která je v Evropě docela raritní. Wales, Skotsko, nebo třeba Westfálsko-Lotrinsko by sice mohly hledat cestu jak se více emancipovat, ale to v opravdovou válku nepřeroste. Nepřerostlo to v Irsku, nepřerostlo to v Baskitsku (a že oboje bylo hodně na ostří nože), tak už mnoho dalších příležitostí rozjet nacionalistickou vlnu není.
Každopádně, na to stačí expediční armáda, kterou bychom jakože "půjčili" (což asi ne-e, možná tak polní nemocnici) v případě politické průchodnosti (což vidím jako druhé e-e).
5) A konečně zajímavá varianta, pro diskusi velmi vděčná. Nás se čistá občanská válka asi netýká, žádné etnikum, nebo skupina obyvatel (abych byl politicky korektní, přestože se mi ty pojmy nelíbí) nemá v dohledné době schopnost se rozrůst natolik, aby u nás způsobila problémy. Upozorňuji, že v dohledné době.
Naopak, některé Západní země tento problém mohou mít vcelku velmi rychle (a ano, tady se o dohledné době mluvit dá). Štědrý sociální systém může fungovat jen do určitého okamžiku a pak se nutně musí zhroutit. To není strašení, to není nějaká *-fobie, to je jednoduchý výpočet.
Pak může dojít vcelku lehce k "bejrůtizaci" velké většiny západních megapolí a tím pádem k ještě zásadnějšímu ekonomickému pádu. A ten postihne i nás.
Otázka zní, nikoliv jak je na to připravena armáda, ale jak je na to připravena celá společnost.
Zazněla tu myšlenka více-úrovňové obrany. Dobrý nápad, ovšem pro relativně bohatou zemi. V případě, že na Západě dojte k takto katastrofickému scénáři, tak i u nás dojde k finanční krizi jakou si ani nechceme umět představit, na takové "drahoty", jako je AZ, nebo ještě nižší stupeň, se v okamžiku čtyřiceti procentní nezaměstnanosti moc myslet nebude.
Na druhou stranu, obrana hranic (už jsem tu psal, 1700+ km) může spolykat přes třicet tisíc strážných. Jako zaměstnání v době, kdy bude ekonomika v troskách, to není úplně na škodu.
Takže ještě jednou, článek líbil, moc pěkné mentální cvičení.Skrýt celý příspěvekJá doufám, že ten hypotetický turecký útok k branám střední Evropy by nebyl tak jednoduchý, je to velká dálka. Bál bych se síly tureckého letectva, ale které by mohlo potrápit to ...Zobrazit celý příspěvek
Já doufám, že ten hypotetický turecký útok k branám střední Evropy by nebyl tak jednoduchý, je to velká dálka. Bál bych se síly tureckého letectva, ale které by mohlo potrápit to řecké. Tady by třeba mohlo efektivně zasáhnout letectvo USA se svými Raptory a kvůli eliminaci atomovek zlikvidovat všechna turecká letadla. S obranou té jejich základny by to měli těžký, asi nějak vyvíjet tlak na Turka, něco za oplátku, když bude zlobit,Skrýt celý příspěvek
Zacinam si myslet ze na teorii prevtelovani dusi neco je a duse Brouka Pytlika co vsude byl (2x) , vsecko vedel a tak, se prevtelila do kamarada Anonyma co tohle s namahou hodnou ...Zobrazit celý příspěvek
Zacinam si myslet ze na teorii prevtelovani dusi neco je a duse Brouka Pytlika co vsude byl (2x) , vsecko vedel a tak, se prevtelila do kamarada Anonyma co tohle s namahou hodnou lepsi veci, vypotil :D Konkretne treba : Jsou absurdni uvahy o tom ze by nekdo "ukoristil" jaderne zbrane i kdyby se jich fyzicky zmocnil. Jaderky jsou pod kontrolou USA a uz samotne konstrukce techto zbrani (treba nutnost sestrelit k sobe komponenty presne definovanou sekvenci) vylucuje ze by je zlodej aktivoval. Musel by presne znat vicestupnove zabezpeceni, co je snad nejstrezenejsi vojenske tajemstvi jake muze byt. A buhvi zda by se zmocnil vubec alespon jaderneho materialu po "vykuchani" hlavic. Je temer jiste ze maji i na toto zabezpeceni, treba sebedestrukci. A uz zcela absurdni je predstava ze by se na toto americane jen divali a nezasahli by. Proste cela tato uvaha je grc na n-tou. Dale : Ze pry "drahe AZ" :D Se ti rozum cisti ? Precti si nize muj prispevek o vicestupnovych AZ. Jsou u nas tisice lidi co jsou lepe vystrojeni a i vyzbrojeni (alespon v samonabijeci variante zbrani) nez vojak ACR.Skrýt celý příspěvek
Očividně zde dochází k lehkému informačnímu šumu, takže si ujasněme některé pojmy: - Turecko nemusí ty atomové zbraně jakkoliv použít (a je jedno, jestli by k nim kódy měla, nebo ...Zobrazit celý příspěvek
Očividně zde dochází k lehkému informačnímu šumu, takže si ujasněme některé pojmy:
- Turecko nemusí ty atomové zbraně jakkoliv použít (a je jedno, jestli by k nim kódy měla, nebo ne), fungovaly by jako perfektní rukojmí (schválně, co by s tím USA asi tak mohli udělat? Odpálit je na dálku? Provést samodestrukci? Na "vlastní" bázi uzavřené na "nepřátelském" území? Najděte nějaké proveditelné řešení, kromě vleklého diplomatického sporu, který jsem odhadoval já).
Oč absurdnější představa to je, než jejich tichá ignorace konfliktu v Jemenu? O kolik rozdílná, než více než rok válčení v Druhé světové, který Amíky nechával úplně chladnými?
- Ano, v případě čtyřiceti procentní nezaměstnanosti (v okamžiku pádu Evropského ekonomického prostoru) by bylo cokoliv drahé, včetně AZ. Tím nijak nesnižuji potenciální schopnosti AZ, koneckonců práce a nasazení kolegů ze Záloh si vážím až fanaticky, jen konstatuji, že v případě takové krize by klidně mohly "jít přes palubu" (stejně tak, jako desítky a stovky dalších, méně užitečných než AZ, projektů, které platíme z daní).
BTW systém vícestupňové obrany beru jako zajímavý a rozhodně užitečný koncept. V podstatě je "jen" (eufemismus) otázkou, jak ten třetí stupeň postavit. Třeba i vzhledem k tomu, že stále nejsou naplněny kapacity ani toho prvního (profi) ani toho druhého (AZ) stupně, kdy obojí by rozhodně mělo nabrat na objemu (viz. zde zmiňované pobaltské republiky, nebo i sousední Polsko, které má k počtu obyvatel v druhém stupni násobně víc lidí, než my).Skrýt celý příspěvek
Válka může vypuknout s kýmkoliv a kdykoliv. Státy se obvykle chystají na minulé války nebo na války s nepřítelem, se kterým k válce nedojde. Viz. ČSR, největším nepřítelem mělo být ...Zobrazit celý příspěvek
Válka může vypuknout s kýmkoliv a kdykoliv. Státy se obvykle chystají na minulé války nebo na války s nepřítelem, se kterým k válce nedojde. Viz. ČSR, největším nepřítelem mělo být Maďarsko a Rakousko, nakonec ji pokořilo Německo s dopomocí spojenců. Málokterý účastník nějaké války ve 20.století dokázal dopředu správně odhadnout, s kým povede válku. Asi ani Afghánci nečekali, že se na nich vystřídá polovina světa, ba ani Hitler nepočítal s válkou proti Anglii a Francii. Poláci rovněž spíš počítali s napadením z Ruska než z Německa. Poučení je asi takové, že armáda musí být vševojsková, moderní a silná, schopná vzdorovat nepříteli, ať už přijde z jakékoliv strany. Řeči o tom, že bych bojoval jen za rodinu, děti atd., vždyť obrana a zachování státu je boj za zájmy vlastní rodiny a dětí.Skrýt celý příspěvek
" Řeči o tom, že bych bojoval jen za rodinu, děti atd., vždyť obrana a zachování státu je boj za zájmy vlastní rodiny a dětí." -nikoliv. Resp. záleží co považujete za stát. Stát ...Zobrazit celý příspěvek
" Řeči o tom, že bych bojoval jen za rodinu, děti atd., vždyť obrana a zachování státu je boj za zájmy vlastní rodiny a dětí."
-nikoliv. Resp. záleží co považujete za stát. Stát jsou vlastně jen lidé s určitou kulturou a setupem. Pokud je ale tato kultura a setup shledávána (nepřesně, široce) vládnoucími elitami (které disponují silovými složkami), jako neperspektivní, méněcenná a hodná nahrazení, pak nastává problém. Protože pokud chcete bránit to, popisuji výše, stáváte se de facto i de iure nepřítelem státu.
Krásně je to teď vidět ve Francii, kde dochází k takovému "párání" státu podle švu, kdy se k protestujícím částečně přidávají i silové složky. Ono je to (asi) zatím přejde a přikloní se ještě k elitě a nakonec "žluté vesty" zlikvidují. Zatím. Ale je to takový pěkný a poučný model, jak to bude vypadat (protože teplota v hrnci roste) a zároveň nastává to pokládání si otázky, co je to stát.Skrýt celý příspěvekVaša konštrukcia je chybná, pretože reflektuje realitu. Vychádza z premisy elity vs. ľudia, lenže tie "elity" ostávajú "elitami" s podporou časti ľudí čítajúcich rádovo desiatky ...Zobrazit celý příspěvek
Vaša konštrukcia je chybná, pretože reflektuje realitu. Vychádza z premisy elity vs. ľudia, lenže tie "elity" ostávajú "elitami" s podporou časti ľudí čítajúcich rádovo desiatky percent. Vy chcete brániť jednu vec, oni chcú brániť druhú a v snahe získať na stranu čo najväčšiu časť nerozhodných sa začnete oháňať stále ostrejšími a radikálnejšími argumentami, kým sa nenastane fáza, že sa prinajmenšom dve veľké časti spoločnosti začnú navzájom považovať za hrozbu (v extrémnom prípade až smrteľnú) a nastane proces rozpadu národnej spoločnosti na nezmieriteľné "kmene" medzi ktorými sa budú rozdiely neustále prehlbovať a principiálne nebudú schopné nájsť spoločnú reč ani v základných otázkach, pretože sa na všetko budú dívať iba z perspektívy svojho zápasu s "nepriateľským kmeňom".Skrýt celý příspěvek
Jaké nabízíte řešení? Nechat se eliminovat? Mimochodem problém vidím v "transportu" moci od lidí do pryč. OK, volíme, máme volené zástupce a Vaše premisa víceméně platí. Potud ...Zobrazit celý příspěvek
Jaké nabízíte řešení? Nechat se eliminovat?
Mimochodem problém vidím v "transportu" moci od lidí do pryč. OK, volíme, máme volené zástupce a Vaše premisa víceméně platí. Potud dobré. Jenže s přenesením moci do Bruselu se podíl na moci de facto améboidně rozplyne a nutně nastane odtržení "elit" od "spodku".
Jinými slovy - pokud volím v ČR, tak má můj hlas (řekněme) sílu 1/8000000 s tím, že i ostatní voliči řeší podobné problémy jako já a mají relativně podobné nastavení podmínek. Ovšem v Bruselu je to tak, že můj hlas je už jen 1/400 000 000 a navíc většinu moci má v podstatě jmenované direktorium. bruselské problémy často nejsou naše problémy. Třeba Macron (který má logicky nutně větší váhu) momentálně řeší jiné problémy a musí jinak pracovat s obyvatelstvem, než je relevantní pro ČR.
Prostě podíl na moci a možnost měnit budoucnost od nás odjíždí rychlíkem a my už s bídou vidíme koncová světla.
Pokud by se dalo věřit, že "to s námi myslí dobře", tak by to snad mohlo být pro část populace uklidňující řešení, resultující v pracovitém flegmatismu, což je samozřejmě cílový a toužený stav. Jenže ono se tomuto předpokladu moc věřit nedá. Pokud si elity zvou na přednášky teroristy, pokud se "ministryně zahraničí" rozpláče při úmrtí teroristy a "ministryně vnitra si přeje", abychom byli menšinou, tak je těžké uchovat si tvář toho, že bojujeme za stejnou věc.Skrýt celý příspěvekfenri: (sorry, ale nezobrazila sa mi pod Vami možnosť reagovať) Nie vždy existuje riešenie. Ba v okamihu, kedy začne kritické množstvo ľudí rozmýšľať v intenciách hrozby ...Zobrazit celý příspěvek
fenri: (sorry, ale nezobrazila sa mi pod Vami možnosť reagovať)
Nie vždy existuje riešenie. Ba v okamihu, kedy začne kritické množstvo ľudí rozmýšľať v intenciách hrozby "eliminácii", už riešenie takmer určite nie je. Jedinou možnosťou je pokúsiť sa predísť takémuto rozkolu, čo ale neuľahčuje fakt, že mnohým daný stav politicky vyhovuje, lebo iba za takéhoto stavu majú šancu "kopnúť si do lopty".
Za jeden zo zásadných dôvodov toho, prečo nás tento jav dostihol možno ešte vo väčšej miere ako iné krajiny Európy, považujem fakt, že sa u nás demokracia dlhodobo "zanedbáva" v tom zmysle, že spoločnosť nie je už od základnej školy systematicky vedená k budovaniu svojho občianskeho povedomia, k tomu, ako nakladať so svojimi právami, ako prezentovať svoje názory, aké sú efektívne formy argumentácie a čomu sa pri využívaní slobody slova vyhýbať a prečo. Potom dochádza k zbytočným kolíziám, frustrácii, vzájomnému nepochopeniu sa, čo ústi do hnevu a sklonom aj k extrémnym (no podstatu problému neriešiacim) riešeniam .... a "sme doma" ...Skrýt celý příspěvekFenri: "Potud dobré. Jenže s přenesením moci do Bruselu se podíl na moci de facto améboidně rozplyne a nutně nastane odtržení "elit" od "spodku"." Jenže ve skutečnosti Evropu řídí ...Zobrazit celý příspěvek
Fenri: "Potud dobré. Jenže s přenesením moci do Bruselu se podíl na moci de facto améboidně rozplyne a nutně nastane odtržení "elit" od "spodku"."
Jenže ve skutečnosti Evropu řídí rady "prezidentů, premiérů, mininstrů" kde máte v otázkách práva veta.
Takže najednou váš hlas zastoupený premiérem v Bruselu má hodnotu 1/28. Což je násobně více než, kdyby jste vyjednával z okolními státy samostatné řešení problém. S každým zvlášť.
Jenže společná Evropa domácí body politikům nevynáší. To jsou "moje" úspěchy a chyby jsou pro změnu vždy jen "Bruselu". Zajímavé je, že u toho stolu tam sedí stále ten samí politik, a hlupáci mu to žerou.
Stejně jako váš argument z dělení společnosti na příkladu "žlutých vest". Kolik že skutečně dostali do ulic lidí z celkového počtu Francouzů.... A přitom se dokázali dohodnout na jediném společném cíli. Takže politicky je ta skupina totálně nepoužitelná.Skrýt celý příspěvek
Keď už sociologické prognózy: V nasledujúcom desaťročí bude prinajmenšom náš región s veľkou pravdepodobnosťou čeliť problému rozkladu národných spoločenstiev na kmeňové ...Zobrazit celý příspěvek
Keď už sociologické prognózy:
V nasledujúcom desaťročí bude prinajmenšom náš región s veľkou pravdepodobnosťou čeliť problému rozkladu národných spoločenstiev na kmeňové spoločenstvá, pričom následné medzikmeňové konflikty môžu nabrať intenzitu národnostných, náboženských, či etnických konfliktov (zvlášť, keď hlava jedného z potencionálne dotknutých štátov stále vyťahuje možnosť vyvraždenia časti vlastného obyvateľstva) a ako také budú potencionálne využiteľné a zneužiteľné tretími stranami.Skrýt celý příspěveksím a na jaké kmeny se rozpadnem? Kmeny Košičanů a Bratislavčanů? Pražanů a Ostraváků?
sím a na jaké kmeny se rozpadnem? Kmeny Košičanů a Bratislavčanů? Pražanů a Ostraváků?
Tie názvy by sa najskôr ustálili podľa politických subjektov okolo ktorých alebo proti ktorým by sa formovali, prípadne podľa ich postoju k národu alebo EU. Môžu figurovať ...Zobrazit celý příspěvek
Tie názvy by sa najskôr ustálili podľa politických subjektov okolo ktorých alebo proti ktorým by sa formovali, prípadne podľa ich postoju k národu alebo EU. Môžu figurovať prinajmenšom zo začiatku aj pod viacerými názvami - sami seba budú nazývať nejako honosne a súperov naopak pejoratívne: "slniečkári", "ćervenotrenkári", "babišovci", atď. ...Skrýt celý příspěvek
to je trochu hloupost. Většina lidí není vyhraněná, tedy v něčem s něčím nesouhlasím, ale v jiném bodě souhlasím. Já vím, že dneska média dělají divy, ale tahle rozpolcenost zde ...Zobrazit celý příspěvek
to je trochu hloupost. Většina lidí není vyhraněná, tedy v něčem s něčím nesouhlasím, ale v jiném bodě souhlasím.
Já vím, že dneska média dělají divy, ale tahle rozpolcenost zde byla vždy. Jen se díky absenci sociálních sítí nepřesunula z hospod na veřejnost.
Jediný rozkol ve společnosti (a to je všude), je mezi "liberály" a "konzervativci"Skrýt celý příspěvek
Pravědpodobněji vychází v příštích 50 letech boj proti chalifátům vzniklých z území Německa a Francie, protože poslední roky dělají vše proto, aby vznik uspíšili.
Pravědpodobněji vychází v příštích 50 letech boj proti chalifátům vzniklých z území Německa a Francie, protože poslední roky dělají vše proto, aby vznik uspíšili.
Jirosi,stronger, Petr M Vlast - země kde jsem se pokud možno narodil a vyrostl (není podmínkou) a nechci ji opustit ať se děje cokoliv... (snad jen při obdobě hohokaustu). ...Zobrazit celý příspěvek
Jirosi,stronger, Petr M
Vlast - země kde jsem se pokud možno narodil a vyrostl (není podmínkou) a nechci ji opustit ať se děje cokoliv... (snad jen při obdobě hohokaustu). Beru ji jaká je se svými plusy i mínusy.
Snad to tady platí pro většinu diskutujících, byť se jinak míjí v názorech kam v budoucnu dál.
Jak psal Petr M, tohle vlastenectví se hodně potlačuje ve jménu Evropanství (zkuste to říci Angličanům nebo Francouzům...) nebo dříve podobně v duchu socialist. bratrsví. Máme hodně problémů a kromě hádek chybí nějaká vize/víra/cíl.
A bez vize chybí nadšení se obětovat/vystoupit na obranu jiných.
Někdy mám pocit, že se současná EU podobá dokumentům o posledním století Západořímské říše z 90. let . Všude vítězíme, hádáme se mezi sebou a barbaři si klidně táhnou pohraničím a nikoho co tomu velí to nezajímá nebo v rámci svázanosti konvencemi s tím nemůže nic dělat / politická sebevražda/.
Donedávna jsem si myslel, že přes všechny pitomosti a plýtvání je EU levnější,
než ty 2 světové války, kdy se Evropa sama vystřílela a tím i vzdala vlády nad světem. I když to ještě chvíli ze setrvačnosti nebylo vidět.
Co podle Vás může tvořit společnou/většinou přijímanou vizi pro zde žijící lidi? Já ji nenacházím...Skrýt celý příspěvekPráve to európanstvo pre nás môže znamenať to isté, čo v 19. storočí nemectvo alebo talianstvo. Ono sa to dnes berie ako niečo prirodzené, no spájali sa pri tom regióny veľmi ...Zobrazit celý příspěvek
Práve to európanstvo pre nás môže znamenať to isté, čo v 19. storočí nemectvo alebo talianstvo. Ono sa to dnes berie ako niečo prirodzené, no spájali sa pri tom regióny veľmi rozdielneho charakteru, vývoja, ba dokonca i jazyka (a iste sa našli tiež takí, čo v tých projektoch víziu nenachádzali). Proces už zašiel tak ďaleko, že alternatívou k nemu je hádam iba "Juhoslávia".Skrýt celý příspěvek
Evropanství je nesmysl. Sjednocené Německo vzniklo na německy mluvících územích, neněmecké etnické skupiny byly germanizovány (Lužičtí Srbové), to samé Itálie, např Jižní Tyrolsko ...Zobrazit celý příspěvek
Evropanství je nesmysl.
Sjednocené Německo vzniklo na německy mluvících územích, neněmecké etnické skupiny byly germanizovány (Lužičtí Srbové), to samé Itálie, např Jižní Tyrolsko bylo připojeno po válce - kořist. Ti lidi se tam dodnes necítí Italy.
Pokud bys chtěl zakládat nějaké nesmyslné evropanství, musíš přizvat i Rusy, to jsou také evropané.
Nebo Katalánsko - jakékoliv projevy katalánství byly potlačovány a trestány.
Ale díky za ukázání pravé tváře. Ty prostě chceš válku a násilnou "europeizaci".
Ale máš pravdu, že proces zašel daleko, jenže výsledkem bude rozpad EU.Skrýt celý příspěvekIba pre informáciu, keď začnú hovoriť obyvateľ Brém a Mníchova vlastnými dialektami, nebudú si rozumieť. Podobne úradnej taliančine do ww1 rozumeli v mnohých regiónoch iba ...Zobrazit celý příspěvek
Iba pre informáciu, keď začnú hovoriť obyvateľ Brém a Mníchova vlastnými dialektami, nebudú si rozumieť. Podobne úradnej taliančine do ww1 rozumeli v mnohých regiónoch iba úradníci. Mnohí na severe talianska sú toho názoru, že Garibaldi nezjednotil Taliansko, ale rozdelil Afriku. :-)
S nejakým nástupníckym štátom RF samozrejme v určitom časovom horizonte nevyhnutne rátam, čiže budú aj Rusi a v podstate sa tým môže skončiť blbé geopolitické delenie kontinentu na Západ a Východ.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...