V červenci si na Kypru připomínají tureckou invazi z roku 1974

V červenci si na Kypru připomínají tureckou invazi z roku 1974
Turecký tank M47 na Kypru (1974) / Foto: autor neznámý (Zvětšit)

Kypr, ostrovní stát rozdělený již necelé půl století na dvě části, zachvátily v uplynulých dnech obrovské požáry. Kyperský prezident Nikos Anastasiadis, který oblast navštívil, označil tyto požáry za největší tragédii ostrova od turecké invaze v roce 1974. Plameny za dva dny sežehly v jižní části ostrova na 55 kilometrů čtverečních lesa a další vegetace, rozsah škod se ale stále zjišťuje. Nicméně již v neděli místní média psala o nejhorších lesních požárech v historii této ostrovní země.

Řeckou a tureckou část Kypru odděluje řadu let tzv. Zelená linie. Toto označení bylo poprvé použito v roce 1964, kdy předchozí nepokoje mezi místními Řeky a Turky rozdělily hlavní město Nikósii na řeckou a tureckou část. Britské vojenské jednotky oddělily tyto části a na mapě je vyznačily zelenou barvou. Zelená se jí údajně říká z toho důvodu, že když chtěl britský důstojník namalovat Turkům na mapu čáru, kam až mohou dojít, měl po ruce pouze zelenou pastelku.

V roce 1974 následovala turecká invaze na Kypr. Jednalo se o operaci s názvem Attila a odtud pochází alternativní název Attilova linie, která ustavila Zelenou linii jako demarkační čáru oddělující řeckou a tureckou část ostrova. Zelená linie rozděluje ostrov Kypr dodnes. Invaze turecké armády pod krycím názvem Atilla na ostrovní stát proběhla ve dnech 20. července až 18. srpna 1974 jako odpověď na kyperský státní převrat z července téhož roku. Za převratem stála řecká vojenská junta, samotný puč provedla Kyperská národní garda. Byl sesazen kyperský prezident arcibiskup Makarios III. a místo něj dosazen Nikos Sampson, který byl zastáncem myšlenky enosis, tedy spojení Kypru s Řeckem. Turecké jednotky zaútočily v červenci 1974 a obsadily tři procenta rozlohy ostrova ještě předtím, než byl vyhlášen klid zbraní. Následkem toho se řecká vojenská junta zhroutila a byla nahrazena demokratickou vládou. V srpnu 1974 další turecký postup vyústil v zabrání 40 procent ostrova. Linie příměří ze srpna, Zelená linie, je chápána jako nárazníková zóna OSN. Více než jedna čtvrtina obyvatel Kypru byla vyhnána z okupované severní části ostrova, kde do té doby tvořili 80 procent obyvatelstva kyperští Řekové. O rok později došlo také k migraci 60 000 kyperských Turků z jihu na sever.

To, jak byl ostrov rozdělen po turecké invazi, platí dodnes. V roce 1983 vyhlásila nezávislost Turecká republika severního Kypru. Doposud ji ovšem uznalo pouze Turecko. Mezinárodní společenství ve své většině považuje území Turecké republiky severního Kypru za součást Kyperské republiky, jež je v rozporu s mezinárodním právem okupováno tureckou armádou.

Tento článek je součástí exkluzivního obsahu Armádních novin!
Chci PREMIUM účet

Související články

NÁZOR: Terorismus jako trn v „tureckém oku“?

V úterý 28. června otřásly největším tureckým letištěm tři výbuchy, které za sebou ...

Turecké chápání demokracie. Proč Erdoğan uspěl?

Američtí novináři se v průběhu nočního pokusu o převrat 15. - 16. července 2016 přiznávali, že ...

NÁZOR: Pomohol Putin zachrániť tureckého prezidenta Erdogana?

V noci z 15. na 16. júla sa v Turecku nečakane uskutočnil pokus o prevrat, ktorý zorganizovala ...

Obří vrtné lodě a turecká plynová expanze ve Středozemním moři

Turecko si během posledních tří let pořídilo tři specializovaná plavidla na těžbu zemního plynu z ...

Do diskuze PREMIUM článku mohou přispívat jen uživatelé s premium účtem.