V případě vstupu Švédska a Finska do NATO je Putin v podstatě bezmocný         

V případě vstupu Švédska a Finska do NATO je Putin v podstatě bezmocný         
Finští vojáci / Maavoimat, The Finnish Arm (Zvětšit)

Po třech měsících trvající agrese Putinova Ruska proti Ukrajině se dá jednoznačně konstatovat, že ruský prezident dokázal sjednotit demokratické země západního svobodného světa. Díky zákeřné agresi se o členství v NATO nyní zajímají také neutrální Švédsko a Finsko. S jejich případným vstupem musí ale vyslovit souhlas všechny členské státy Severoatlantické aliance.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se již ale nechal slyšet, že nesouhlasí s přijetím těchto dvou skandinávských států do NATO. To svůj souhlas podmiňuje mimo jiné tím, že skandinávské země vydají členy kurdských organizací, které Ankara považuje za teroristy. Hlasy proti přijetí Švédska do Severoatlantické aliance se ozývají také z Chorvatska, zejména z úst prezidenta Zorana Milanoviće. Důvodem jsou spory s Bosnou o podobu tamního volebního zákona.

Pokud jde o Finsko, které má z přelomu třicátých a čtyřicátých let své tragické zkušenosti s agresivní politikou Stalinova Sovětského svazu, málokoho zamýšlené zapojení země do NATO udiví.

Naopak nynější postup tradičně neutrálního Švédska může být určitým překvapením, i když Švédské království se v minulosti zúčastnilo několika ozbrojených konfliktů s Ruskem. K pravděpodobně nejznámějším konfliktům mezi těmito zeměmi patří tzv. Severní válka (1700–1721), která představovala střetnutí mezi koalicí Dánska-Norska, Saska a Ruského impéria na straně jedné a Švédska, které po jistou dobu podporovala Osmanská říše. Rusko-švédská válka v letech 1808 až 1809 ukončila sérii konfliktů mezi oběma státy. Konflikt skončil úplnou porážkou Švédska na území dnešního Finska, které se pak stalo součástí Ruské říše.

V době druhé světové války se Švédsko snažilo zachovat neutralitu, ale pod velmi silným tlakem nacistického Německa povolovalo po určitou dobu průjezd vojenských vlaků německého Wehrmachtu, které převážely do Finska bojujícího proti Sovětskému svazu, nejen zdravotnický materiál a potraviny, ale i zbraně.

V souvislosti s Putinovou agresí proti Ukrajině se ve Švédsku postupně mění pohled na Rusko i na členství v NATO, vedou se debaty o možném ruském nebezpečí. Na začátku ledna švédská armáda posílila hlídky na ostrově Gotland v Baltském moři kvůli aktivitě ruských vojenských plavidel nedaleko břehů.

Neutrální Švédsko je tradičním partnerem Finska. Obě země mají společnou historii, Finsko bylo několik staletí součástí švédského království a se svým sousedem si stále udržuje těsné politické, ekonomické i bezpečnostní vazby. Rozhodnutí finského prezidenta Sauli Niinistö a premiérky Sanny Marinové požádat o členství v NATO mělo odezu ve Švédsku, které se ke svému sousedovi připojilo. Zástupci obou zemí v těchto dnech předali v Bruselu generálnímu tajemníkovi Severoatlantické aliance Jensi Stoltenbergovi žádost o přijetí.


Finské ozbrojené síly v roce 2021

Generál Šándor oceňuje kvalitu finské armády

„Putin dokonce vyléčil tu mozkovou smrt, o které mluvil francouzský prezident Macron. Což je dobře, že aliance funguje,“ řekl k důsledkům invaze na Ukrajinu bývalý šéf Vojenské zpravodajské služby generál Andor Šándor. Poukázal přitom na fakt, že státy NATO začaly vystupovat velmi jednotně a postavily se proti ruské agresi. K žádosti o vstup do Severoatlantické aliance se velmi rychle blíží Finsko a očekává se, že brzy bude následovat i Švédsko. Šándor takové posily pro alianci vítá. „Finská armáda a finští důstojníci jsou velmi dobří,“ zmínil bezpečnostní expert. „Bude to velká posila pro Severoatlantickou alianci. To, že si Rusko vytvořilo takového nepřítele, to je samozřejmě dnešní realita. Nemůžeme čekat, že s tím budou souhlasit, určitě budou křičet,“ poznamenal Šándor.

Podle něj je ovšem zároveň nepravděpodobné, že by Rusové chtěli kvůli vstupu Finů do NATO podniknout další invazi. Připomněl takzvanou Zimní válku z let 1939 až 1940, kdy se Sovětský svaz neúspěšně pokoušel obsadit podstatně menší a slabší Finsko. Právě v této válce vidí Šándor jisté paralely se současnou ruskou invazí na Ukrajině. Tehdejší Rudá armáda byla silně zasažená čistkami sovětského vůdce Stalina. „Hlavní problém ruské armády je ten, že všechno musí rozhodnout nějaký velký generál. Není tam žádná iniciativa, žádná aktivita těch nejnižších stupňů velení, které by měly rozhodovat a zachránit vojáky, když dojde k nějakému problému,“ uvedl k současné ruské armádě na Prima News brigádní generál Šándor.


Finsko získá 64 bojových letadel F-35A Lightning II

Zimní válka mezi Finskem a SSSR

Na počátku 20. století se malé Finsko snažilo zůstat stranou velmocenských zájmů. Na konci třicátých let odmítlo sovětské „návrhy“ na územní výměny. SSSR požadoval mimo jiné posunout hranici západněji od tehdejšího Leningradu. Koncem listopadu 1939 Sovětský svaz na Finsko zaútočil, Finové se ale útočníkovi postavili. Takzvaná zimní válka skončila v březnu 1940, a to anexí požadovaných území v Karélii. Tento ozbrojený konflikt byl nejen důsledkem neuspořádané mezinárodní situace v tehdejší Evropě, ale především Stalinových mocenských ambicí. Sověti byli početně v mnohonásobné přesile.

Bránila se jim ale dobře organizovaná a vybavená finská armáda v čele s vrchním velitelem Carl Gustafem Mannerheimem, který se v těchto bojích projevil jako vynikající vojevůdce. Dokázal kombinovat výhody terénu i náročných klimatických podmínek. Navíc mu pomáhalo vítězit nad početnějšími silami nasazením pohyblivého vojska. V Rudé armádě díky Stalinovým čistkám veleli často málo zkušení důstojníci.

Na začátku února 1940 přišel zlom. Rudá armáda nasadila přes padesát divizí a hlavní velení převzal Semjon Timošenko, jeden z mála vyšších velitelů, kterému se čistka vyhnula. Pod Timošenkovým velením došlo k prolomení Mannerheimovy linie a Finové museli ustupovat a přijmout Moskevský mír. Za zásluhy byl 7. května 1940 Timošenko povýšen do hodnosti maršála Sovětského svazu.


Švédsko před pár měsíci zavedlo do výzbroje protiletadlový a protiraketový systém Patriot

Českoslovenští komunisté přepadení Finska Stalinem tleskali

Finové bojovali statečně, nakonec ale podlehli veliké přesile a 12. března 1940 se Finsko vzdalo. Rudá armáda obsadila Karelskou šíji a značná území na severovýchodě země. Celkově bylo na sovětské straně do války zapojeno milion dvě stě tisíc vojáků. Ztráty Sovětů byly citelné, ačkoliv je Stalin veřejně nikdy nepřiznal. Jsou odhadovány až na dvě stě tisíc, naopak Finové údajně ztratili 25 tisíc lidí.

Napadení Finska v roce 1939 se odehrálo podle oblíbeného sovětského scénáře, který v mnohém připomíná současnou situaci na Ukrajině. Finské vojensko-politické vedení nemělo ani v době, kdy bojovalo na straně Německa (1941-1944), ani v letech předchozích, zájem na ostřelování a dalších vojenských operacích vůči Rusku z Karelské šíje, dokonce je známo, že podobné požadavky odmítlo. Přesto dal Stalin již počátkem 30. let vypracovat plán, založený na zámince, že Finsko by mohlo být zneužito „třetí zemí“ k „dělostřeleckému ostřelování Leningradu“. Přitom Finsko podle vojenských historiků v té době nebylo vůbec vybaveno dalekonosným dělostřelectvem. Někteří historikové jsou proto toho názoru, že místo termínu „zimní válka“ by se mělo jednoznačně hovořit o jednostranné ruské agresi vůči Finsku.

Českoslovenští komunisté se vůči J. V. Stalinovi vždy vyznačovali nebývalou servilitou, která se například v souvislosti s agresivním aktem vůči Finsku odrazila v dobových článcích v té době již ilegálního Rudého práva. Po tom, co Rusko napadlo malého souseda, píše v únorovém čísle z roku 1940 neznámý autor pod titulkem Rudá armáda osvobozuje Finsko: „Celým kapitalistickým světem jde vlna zuřivého vzteku. Všichni členové zlaté internacionály kapitalistů rozhořčeně odsuzují pomoc, kterou poskytuje Sovětský svaz těžce deptanému finskému lidu proti klice imperialistických agentů, statkářů a kapitalistů.“ Nepodepsaný komentář končí zvoláním – „Finský lid a Rudá armáda přesto zvítězí!“


Švédská armáda v roce 2021

Finsko a Švédsko vstoupí do NATO společně

Bývalý náčelník generálního štábu Armády ČR Petr Pavel přivítal podání přihlášek Švédska a Finska do NATO. Ocenil přitom podobně jako generál Andor Šándor kvality armád obou severských států. Zdůraznil, že vstup těchto dvou zemí do Severoatlantické aliance je přímým důsledkem ruské agrese proti Ukrajině. Již předtím pro CNN Prima News konstatoval, že prezident Putin žil v zajetí představ. Myslel si, že se Ukrajina nebude schopna bránit a že ruská armáda vše triumfálně zvládne. Podle generála Petra Pavla ruský prezident věřil také, že „Západ se nebude schopen sjednotit a umožní mu tak pohodlně vyhrát. V tom se ovšem přepočítal.“

Politický geograf Michael Romancov k témuž tématu uvádí, že vstup Švédska a Finska posílí NATO v arktické oblasti. Pro Alianci bude vstup severských států znamenat rozšíření společné hranice s Ruskem. „Navzdory tomu, že ani Švédsko, ani Finsko dnes nemají přímý fyzický kontakt s regionem Severního ledového oceánu, bude jejich vstup znamenat výrazné posílení Aliance v arktické oblasti. To je jeden z dalších regionů, kde jsme s Ruskem takzvaně odsouzeni ke konfrontaci v nejbližších letech,“ konstatoval Romancov.

Nahlásit chybu v článku


Související články

Nové finské korvety Pohjanmaa a historie střetu s Ruskem

Helsinky plánují nákup čtveřice nových korvet. Válečná plavidla postaví domácí loděnice. Jejich ...

Finsko zvyšuje vojenské výdaje o 50 %

Finsko v příštím roce o polovinu zvýší své vojenské výdaje. Dodatečné zdroje padnou téměř výhradně ...

Finsko vybralo stíhačky F-35A Lightning II

Podle finského portálu Iltalehti finské vzdušné síly doporučily ministerstvu obrany akvizici ...

Finská cesta od nejisté neutrality k aktivní obraně nezávislosti

V souvislosti s harašením zbraní na hranicích mezi Putinovým Ruskem a Ukrajinou, ale i s nynějšími ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • Berggheist
    18:51 20.05.2022

    Finsko a Švédsko s NATO koketují přes 10 let. Celou tu dobu je NATO láká. Finsko a Švédsko nejsou v NATO z důvodů strategických, Finsko dvojnásob. Jakákoliv eskalace mezi Ruskem a ...Zobrazit celý příspěvek

    Finsko a Švédsko s NATO koketují přes 10 let. Celou tu dobu je NATO láká. Finsko a Švédsko nejsou v NATO z důvodů strategických, Finsko dvojnásob. Jakákoliv eskalace mezi Ruskem a USA (NATO) je jako členy NATO může semlít jako první.
    Proto také jak Finsko, tak Švédsko prohlásili, že v případě jejich členství v NATO, nebudou stavět infrastrukturu NATO (rozuměj techniku cizích zemí a strategických zbraní) na svém území.

    To znamená, že členství Finska a Švédska bude jakási formalita, která sice reálně jejich bezpečnost může paradoxně snížit, ale politiku si zachovají prozatím vůči Rusku neutrální či diplomatickou.

    Turecku je samozřejmě jedno, zda Finsko a nebo Švédsko bude v NATO. Turecko chápe, že členství obou zemí v NATO je více americký zájem, než Švédska a Finska. Proto také bude chtít pro sebe vyhandlovat lepší pozici v jejich vztazích s USA. Ryze pragmatický přístup.
    Je to daleko vyšší hra, než potupný požadavek Řecka na Makedonii, nyní již Severní Makedonii o jejím názvu (země). Makedonie kvůli tomu doposud není v NATO a nikdo už ani nespěchá.Skrýt celý příspěvek

    • JaHoDa
      21:26 20.05.2022

      Jen dotaz - v čem je tedy konkrétně větší zájem USA, než mají Finsko a Švédsko ?

      Jen dotaz - v čem je tedy konkrétně větší zájem USA, než mají Finsko a Švédsko ?

    • HumInt
      12:07 21.05.2022

      Je to presne naopak, členstvo Fínska a Švédska v NATO zásadným spôsobom zvyšujú ich bezpečnosť ako aj bezpečnosť tejto časti civilizovaného sveta. Neustále ruské vojenské ...Zobrazit celý příspěvek

      Je to presne naopak, členstvo Fínska a Švédska v NATO zásadným spôsobom zvyšujú ich bezpečnosť ako aj bezpečnosť tejto časti civilizovaného sveta. Neustále ruské vojenské provokácie ako aj iracionálne konanie Ruska boli presne tie okolnosti, ktoré donútili Fínsko a Švédsko vstúpiť do NATO. NATO je jediná zmluvná záruka bezpečnosti pre európske krajiny. Druhá záruka je dostatočná vzdialenosť od Ruska, čo v prípade Švédska a Fínska neplatí.

      Samozrejme že túto Putinovu strategickú prehru budú jeho nohsledi zľahčovať. Nič to nemení na fakte, že Rusko bude musieť zásadne vojensky posilniť túto časť hranice, čo aktuálne nemá ako spraviť. Ani finančne, ani materiálne, ani ľudsky.

      Za čias UV KSSZ by ho to stálo miesto, paradoxne sovietsky režim bol v tomto oveľa racionálnejší.Skrýt celý příspěvek

    • Pavel 1
      11:42 22.05.2022

      Zaměňuješ pojem "strategický důvod" s pojmem "levičáctví" v případě Švédska a pojmem "rusácký nátlak" v případě Finska. Jak se ukazuje, tak jakákoli eskalace semele především ...Zobrazit celý příspěvek

      Zaměňuješ pojem "strategický důvod" s pojmem "levičáctví" v případě Švédska a pojmem "rusácký nátlak" v případě Finska. Jak se ukazuje, tak jakákoli eskalace semele především rusácko. Rovněž pojmy "infrastruktura" a "technika" mají zcela jiný význam. Jediné co turecko chápe, je to, že mělo 30 % inflaci ještě před tím, než se rusácko začalo opětovně pokoušet o plynové a ropné vydírání, takže potřebuje hromadu prachů a chce taky vydírat.
      Tvůj blábol na téma Makedonie jen ukazuje, jak málo toho víš. Současná Severní Makedonie se nejmenovala Makedonie ale FYROM (Former Yugoslavian republic of Macedonia) a v současnoti v NATO samozřejmě JE.Skrýt celý příspěvek

  • JaHoDa
    14:16 20.05.2022

    Doufejme, že se Turci z kauzy S400 vs F35 poučili. Prostě všechno má své meze a někdy nejde sedět na dvou židlích zároveň. Požadavky samozřejmě klást mohou, to je jejich svaté ...Zobrazit celý příspěvek

    Doufejme, že se Turci z kauzy S400 vs F35 poučili. Prostě všechno má své meze a někdy nejde sedět na dvou židlích zároveň. Požadavky samozřejmě klást mohou, to je jejich svaté právo a ostatní by měli mít snahu se s nimi dohodnout. To je běžná praxe v NATO. Ale potopit tak důležitou (byť z mého úhlu pohledu spíše symbolickou) věc/událost, není v jejich zájmu. O Chorvatech ani nemluvím...Skrýt celý příspěvek

  • danny
    09:50 20.05.2022

    Myslím, že Turecko svůj souhlas velmi výhodně prodá. Ostrý nesouhlas nezněl ani tak jako zásadní rozhodnutí, ale jako nástřel vyvolávací ceny. Předpokládám, že nějaké vydání Kurdů ...Zobrazit celý příspěvek

    Myslím, že Turecko svůj souhlas velmi výhodně prodá. Ostrý nesouhlas nezněl ani tak jako zásadní rozhodnutí, ale jako nástřel vyvolávací ceny. Předpokládám, že nějaké vydání Kurdů je spíš obetovatelna položka.Skrýt celý příspěvek

  • Oliver
    00:45 20.05.2022

    mě to přijde jako snaha OTAN zatahat za všechy provázky co jsou ještě k dispozici a ukázat že expanze Aliance neskončila. Obzvlášť u Finska je to zarážející, prakticky po generace ...Zobrazit celý příspěvek

    mě to přijde jako snaha OTAN zatahat za všechy provázky co jsou ještě k dispozici a ukázat že expanze Aliance neskončila. Obzvlášť u Finska je to zarážející, prakticky po generace mají s Ruskem korektní vztahy a vzájemně vůči sobě nemají územní nároky. Účel je jasný - aby Rusko tříštilo kapacity své armády.
    Ani bych se nedivil kdyby v Moskvě vyhlásili novou doktrínu - zadržování USA. Jak se časy mění...Skrýt celý příspěvek

    • Funin
      01:43 20.05.2022

      mě přijde, že jsi výborný vtipálek, ta hláška o korektních vztazích Finska a Ruska po generace je fakt dobrá.

      mě přijde, že jsi výborný vtipálek, ta hláška o korektních vztazích Finska a Ruska po generace je fakt dobrá.

      • SYN_
        09:39 21.05.2022

        Je to z kategorie "kreativní formulace"

        Je to z kategorie "kreativní formulace"

    • Danik
      04:10 20.05.2022

      Možná kdyby se jistá země na východě nechovala jako barbar ke všem svým sousedům, neměla historii napadání všech okolo a věčně všem nevyhrožovala tak by nebyla "expanze" NATO. ...Zobrazit celý příspěvek

      Možná kdyby se jistá země na východě nechovala jako barbar ke všem svým sousedům, neměla historii napadání všech okolo a věčně všem nevyhrožovala tak by nebyla "expanze" NATO. Zajímavý, že Fin ani Swe se do NATO nehrnuly a všem to bylo putna a ONI začali chtít do NATO zrovna teď. Ty kráso to je zapeklitá otázka, čím to asi tak bude hmmm, hmm.

      Jsi šikovnej a chytrej kluk, však ty na to přijdeš.Skrýt celý příspěvek

    • Poly
      08:44 20.05.2022

      Jak často napadá své sousedy Finsko? Jak často napadá Rusko své sousedy?

      Jak často napadá své sousedy Finsko? Jak často napadá Rusko své sousedy?

    • Praclik
      15:57 20.05.2022

      Ake triestenie kapacity ruskej armady? Rusko velmi dobre vie, ze sa ho Finsko ani NATO nechysta a ani nema zaujem napadnut.

      Ake triestenie kapacity ruskej armady? Rusko velmi dobre vie, ze sa ho Finsko ani NATO nechysta a ani nema zaujem napadnut.

    • Ján Paliga
      18:34 20.05.2022

      Pán Troll zabúda, kto dlhé roky narúša hranice Fínska a Švédska svojou vojenskou technikou, dokonca aj po napadnutí Ukrajiny ruským zachvatcikom .... A potom pán Troll plače nad ...Zobrazit celý příspěvek

      Pán Troll zabúda, kto dlhé roky narúša hranice Fínska a Švédska svojou vojenskou technikou, dokonca aj po napadnutí Ukrajiny ruským zachvatcikom .... A potom pán Troll plače nad rozliatym mliekom .... Trošku sebareflexie vo vlastných radoch nebude?Skrýt celý příspěvek

    • WarPooh
      06:52 21.05.2022

      Klasická ruská propaganda... linii strany prostě tento soudruh drží i v diskuzi... on ví, že lže, my víme, že lže... jen znečišťuje vzduch a doufá, že se 100x omílaná blbost stane ...Zobrazit celý příspěvek

      Klasická ruská propaganda... linii strany prostě tento soudruh drží i v diskuzi... on ví, že lže, my víme, že lže... jen znečišťuje vzduch a doufá, že se 100x omílaná blbost stane pravdou...Skrýt celý příspěvek

    • pjaro77
      00:33 24.05.2022

      Z historie si mal čo ? Za zničenie korektných vzťahov si rus a predtým soviet môže sám.

      Z historie si mal čo ? Za zničenie korektných vzťahov si rus a predtým soviet môže sám.

  • copy
    19:07 19.05.2022

    Rusko s tím moc udělat nemůže, ale Turci ano. Chorvatský prezident se také vyjádřil negativně.
    Turci už dávno v NATO být neměli.

    Rusko s tím moc udělat nemůže, ale Turci ano. Chorvatský prezident se také vyjádřil negativně.
    Turci už dávno v NATO být neměli.

    • Stonkeeper
      21:04 19.05.2022

      Chorvatsky prezident si muze rikat co chce. Nema absolutne na nic vliv.

      Chorvatsky prezident si muze rikat co chce. Nema absolutne na nic vliv.

    • Oliver
      00:50 20.05.2022

      tady je právě to "kopýtko" členové Aliance jsou obvykle podrždaškové Pentagonu a MF USA. Turci to berou jako společenství kde není nějakého pána co dominantně rozhoduje. Jenže ať ...Zobrazit celý příspěvek

      tady je právě to "kopýtko" členové Aliance jsou obvykle podrždaškové Pentagonu a MF USA. Turci to berou jako společenství kde není nějakého pána co dominantně rozhoduje. Jenže ať se jim to nelíbí regionálni pozice Turecka je tak významná že je nemohou vykopnout ikdyž mohou vazaly inspirovat k obdobnému smýšlení. Tedy o určité rovnoprávnosti a ne o jediné rozhodovací centrála za Atlantikem.Skrýt celý příspěvek

      • Hawk
        08:56 20.05.2022

        Neloajalita bude stát Turecko podporu ostatních zemí aliance, blíží se volby a sultánova pozice není dobrá... Kočkování se s nepřítelem nemá obdoby, nemá ani S-400, ani F-35, ani ...Zobrazit celý příspěvek

        Neloajalita bude stát Turecko podporu ostatních zemí aliance, blíží se volby a sultánova pozice není dobrá... Kočkování se s nepřítelem nemá obdoby, nemá ani S-400, ani F-35, ani zapojení průmyslu do projektu, odpírána je mu i modernizace F-16.... A Rusákistán už mu Su-35 nedodá... :-D Když chceš moc, nemáš nic... aneb Jak staříček měnil, až proměnil...Skrýt celý příspěvek

      • Sprite
        09:58 20.05.2022

        Rekl bych ze pozice Swedska a Finska je lepsi, nez ta Turecka

        Rekl bych ze pozice Swedska a Finska je lepsi, nez ta Turecka

  • Mbelda
    14:49 19.05.2022

    Turci jsou problém v Nato a nezklamali. V Nato jsou jen proto, protože mají Bospor a Dardanely. A tím má Nato pod kontrolou co je a co nebude v Černém moři.

    Turci jsou problém v Nato a nezklamali. V Nato jsou jen proto, protože mají Bospor a Dardanely. A tím má Nato pod kontrolou co je a co nebude v Černém moři.

    • TF_HU
      15:23 19.05.2022

      A my jsme v NATO proč?

      A my jsme v NATO proč?

      • LAMP
        16:13 19.05.2022

        Kdyby nás napadli Rakušáci.

        Kdyby nás napadli Rakušáci.

        • Badysak
          01:47 20.05.2022

          To mužou i tak

          To mužou i tak

      • alexa123
        17:10 19.05.2022

        Prečo je v NATO napr. Portugalsko, Španielsko - X tisíc kilometrov od Ruska

        Prečo je v NATO napr. Portugalsko, Španielsko - X tisíc kilometrov od Ruska

      • Jura99
        22:03 19.05.2022

        to je dobra otazka. Cerni pasazeri jsme, snad se to zmeni.

        to je dobra otazka. Cerni pasazeri jsme, snad se to zmeni.

    • Tesil
      18:01 19.05.2022

      Jedním z důvodů pro přijetí Turecka do NATO bylo zřízení monitorovacích základen,které měly sledovat raketové zkoušky na území SSSR. Vzhledem k tomu,že Finsko nebude mít na svém ...Zobrazit celý příspěvek

      Jedním z důvodů pro přijetí Turecka do NATO bylo zřízení monitorovacích základen,které měly sledovat raketové zkoušky na území SSSR.
      Vzhledem k tomu,že Finsko nebude mít na svém území JZ a základny NATO nebudou m´ít Rusové s přijetím problém.
      Jinak si myslím,že minimálně Chorvati budou brzo umravněni.S Tureckem budou mít Spojené státy více práce.Skrýt celý příspěvek

  • alexa123
    12:15 19.05.2022

    Ak sa Fínsko a Švédsko stanú členmi NATO, Rusko môže zrušiť svoju Baltickú flotilu - ušetria milióny rubľov, ktoré dnes patria medzi "tvrdú svetovú ...Zobrazit celý příspěvek

    Ak sa Fínsko a Švédsko stanú členmi NATO, Rusko môže zrušiť svoju Baltickú flotilu - ušetria milióny rubľov, ktoré dnes patria medzi "tvrdú svetovú menu".

    https://stooq.com/q/?s=usdrub... Skrýt celý příspěvek

  • markus223
    11:39 19.05.2022

    Jak moc reálně vidíte to, že Turecko dá se vstupem Finska a Švédska do NATO nakonec souhlas? Někde na FB jsem viděl jejich požadavky a bylo jich teda fakt dost.

    Jak moc reálně vidíte to, že Turecko dá se vstupem Finska a Švédska do NATO nakonec souhlas? Někde na FB jsem viděl jejich požadavky a bylo jich teda fakt dost.

    • Mortles
      12:21 19.05.2022

      Já si myslím, že to prostě zablokují i kdyby dostali modré z nebe - zájmy jsou jak ideologické tak ekonomické (dovoz energie z Ruska v době ekonomického propadu). Ale pozici ...Zobrazit celý příspěvek

      Já si myslím, že to prostě zablokují i kdyby dostali modré z nebe - zájmy jsou jak ideologické tak ekonomické (dovoz energie z Ruska v době ekonomického propadu). Ale pozici Švédska a Finska to moc neohrozí, kromě toho, že oba státy se již dohodly na společném postupu, dostaly záruky od půlky EU (Holandsko, VB, Itálie myslím). Jejich bezpečnostní situace je úplně v pohodě.Skrýt celý příspěvek

      • Danik
        14:17 19.05.2022

        Vzhledem ke rozšířené spolupráci mezi NATO a Fin, Swe a garancím od evropských partnerů je členství v NATO kromě článku 5 v podstatě kosmetická úprava. Horší je to s tím, že Putin ...Zobrazit celý příspěvek

        Vzhledem ke rozšířené spolupráci mezi NATO a Fin, Swe a garancím od evropských partnerů je členství v NATO kromě článku 5 v podstatě kosmetická úprava. Horší je to s tím, že Putin tohle jistojistě využije k propagandě a budou to tlačit i kremrole na západě jako "další ruské vítězství" a "ukázka nejednoty "západu".Skrýt celý příspěvek

        • Clanek
          15:35 19.05.2022

          Souhlasim. Uzavre se tuna bilateralnich dohod a vysledek bude naprosto stejny.
          A uprimne je to pro me schudnejsi reseni nez prehnane ustoupit turkovi.

          Souhlasim. Uzavre se tuna bilateralnich dohod a vysledek bude naprosto stejny.
          A uprimne je to pro me schudnejsi reseni nez prehnane ustoupit turkovi.

          • Maximus
            18:01 19.05.2022

            Alternativa by byla nova bezpečnostní smlouva "NATO 2" bez problemistů jako Turecko. Prostě by fungovala paralelně se stávající Severoatlantickou alianci a mohla by být napsana ...Zobrazit celý příspěvek

            Alternativa by byla nova bezpečnostní smlouva "NATO 2" bez problemistů jako Turecko. Prostě by fungovala paralelně se stávající Severoatlantickou alianci a mohla by být napsana vice jednoznačně, klást jasnější podminky a s možností neloajalni členy mnohem jednoduseji vyloučit.Skrýt celý příspěvek

    • Poly
      14:21 19.05.2022

      Dají ho zcela určitě. Sami dali svými podmínkami najevo, že prostě kupčí s hlasy. Teď je otázkou, co z toho projde a co ne.

      Dají ho zcela určitě. Sami dali svými podmínkami najevo, že prostě kupčí s hlasy. Teď je otázkou, co z toho projde a co ne.

    • LNTecho
      15:13 19.05.2022

      Turecko bude otálet,bude si klást různé podmínky,ohledně podpory kurdu ve svedsku,ohledně zruseni embarga k nakupu svedskych zbraní, budou chtít po americanech modernizovat ...Zobrazit celý příspěvek

      Turecko bude otálet,bude si klást různé podmínky,ohledně podpory kurdu ve svedsku,ohledně zruseni embarga k nakupu svedskych zbraní, budou chtít po americanech modernizovat f-16.

      Ale nemuzou otalet dlouho, jinak se dostanou do izolace a Erdogan už nemá takovou pozici, jak před pár lety( spatne hospodarske vysledky).Za nedlouho budou v turecku parlamentni I prezidentske volby a Erdogan si nemůže dovolit výrazně nakrknout USA.

      takže nakonec schvaliSkrýt celý příspěvek

    • TF_HU
      15:25 19.05.2022

      V NATO je při jednáních úplně normální a běžné, že se vyjednávají ústupky, které požadují jednotlivé země aliance. Tím dochází k uspokojování vlastních zájmů a také se tím řeší ...Zobrazit celý příspěvek

      V NATO je při jednáních úplně normální a běžné, že se vyjednávají ústupky, které požadují jednotlivé země aliance. Tím dochází k uspokojování vlastních zájmů a také se tím řeší případné třecí plochy jednotlivých návrhů. Nemyslím si, že by Turci zabránili vstupu těchto států do NATO, jen to bude nějakou chvíli předmětem vyjednávání.Skrýt celý příspěvek

    • SYN_
      15:59 19.05.2022

      Inu, taky by se mohlo hlasovat o vyloučení Turecka (předpokládám že tam vlastní veto nelze) pak by se mohlo hlasovat o přijetí Švédska a Finska, a pak nabídnout členství Turecku... ...Zobrazit celý příspěvek

      Inu, taky by se mohlo hlasovat o vyloučení Turecka (předpokládám že tam vlastní veto nelze) pak by se mohlo hlasovat o přijetí Švédska a Finska, a pak nabídnout členství Turecku... Chcete? Nechcete?
      Jako že se hrají politicko-vydiraci hrátky v EU to ještě pochopím, ale u obranného paktu??Skrýt celý příspěvek

      • Stonkeeper
        17:24 19.05.2022

        Ja bych cekal, ze vylouceni clena neni mozne:)

        Ja bych cekal, ze vylouceni clena neni mozne:)

      • BobDylan
        18:45 19.05.2022

        Člena NATO vylúčiť nejde.

        Člena NATO vylúčiť nejde.

        • SYN_
          20:05 19.05.2022

          Omlouvám se, nikdy jsem nečetl chartu nato... To jako že fakt nikdy nelze vyloučit? To je pozoruhodné... Co peklo schvátí už nenavrátí?

          Omlouvám se, nikdy jsem nečetl chartu nato... To jako že fakt nikdy nelze vyloučit? To je pozoruhodné... Co peklo schvátí už nenavrátí?

          • flanker.jirka
            22:08 19.05.2022

            To je jako SSSR, na věčné časy :-) :-) :-)

            To je jako SSSR, na věčné časy :-) :-) :-)

      • Poly
        08:47 20.05.2022

        Turecko sice hraje na dvě strany, ale co by se stalo, kdyby z NATO odešli... nic dobrého.

        Turecko sice hraje na dvě strany, ale co by se stalo, kdyby z NATO odešli... nic dobrého.

      • HumInt
        12:13 21.05.2022

        Kohoľkovek vylučovať z NATO je nezmysel nehodný diskusie. Takto to nefunguje, NATO nie je spolok rybárov v malej dedine, ale vojenský pakt najvyspelejšej časti sveta s obrovským ...Zobrazit celý příspěvek

        Kohoľkovek vylučovať z NATO je nezmysel nehodný diskusie. Takto to nefunguje, NATO nie je spolok rybárov v malej dedine, ale vojenský pakt najvyspelejšej časti sveta s obrovským rozpočtom a zodpovednosťou.Skrýt celý příspěvek

    • HumInt
      12:12 21.05.2022

      Turecko potrebuje pomôcť s ekonomikou. Ja si myslím, že Turecko nakoniec bude súhlasiť, proti členstvu Fínska a Švédska nemá žiadne racionálne námietky, jedine čo má akú takú ...Zobrazit celý příspěvek

      Turecko potrebuje pomôcť s ekonomikou. Ja si myslím, že Turecko nakoniec bude súhlasiť, proti členstvu Fínska a Švédska nemá žiadne racionálne námietky, jedine čo má akú takú relevanciu je podpora členov "PKK" v rámci poskytnutých azylov, ale je všeobecne jasné, že Turecko len vydiera lebo chce presadiť svoje záujmy. Škoda, že Erdogan zvolil takýto spôsob na hulváta, mohol byť ovela diskrétnejší.Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...