Válka proti obchodním lodím a její vliv na Evropu

Válka proti obchodním lodím a její vliv na Evropu
Ropný tanker; ilustrační fotka / Marcusroos, GFDL (Zvětšit)

Zatímco útok na vojenský cíl bereme jako relativně přijatelnou záležitost, vojenský útok na civilní cíl považujeme za něco nepřijatelného. Americký politolog a bývalý námořní kapitán Bradford Dismukes ve své nedávné práci ale zmiňuje nasazení námořnictva i pro blokádu obchodního loďstva protivníka. Význam má nejen fyzická námořní blokáda, ale i její hrozba. Tato informace je zajímavá také pro vnitrozemské Česko.

Námořní nadvláda

Myšlenky Dismukese se vrací prakticky ke kořenům existence válečného loďstva. Historicky i menší státy měly veliká loďstva kvůli ochraně obchodních námořních tras. Námořnictvo tedy sloužilo k tomu, aby protivník nebyl schopen zabránit obchodním lodím dovážet strategicky cenné materiály a suroviny. Současně námořnictvo v případě války zablokovalo přístavy a obchodní cesty protivníka. 

Cílem námořnictva tedy nebylo potopit každou cizí vojenskou loď. My máme tendenci vnímat boj na moři v podobné perspektivě, jako boj na zemi, kdy spolu soupeří dvě vojska, ale ono je to trochu jinak. Proto tak dlouho soupeřily Španělsko, Anglie a Francie o nadvládu na moři. Nešlo o přivlastnění si určité vodní plochy, ale o ochranu a blokování obchodních lodí. 

Proto se velmoci snaží mít vliv na průlivy a průplavy a proto Gibraltar je stále důležitý pro Spojené království. Ze stejného důvodu Spojené království mělo tolik let v Asii svůj vlastní přístav – Hong Kong, obchodní místo s britskými pravidly a zákony. 

Letecká nákladní doprava nám sice poskytuje určitou formu svobody a její objem se rok od roku zvyšuje, ale jde o velice drahou formu přepravy. Drtivá většina zboží, materiálů a surovin dopravují lodě. Podle námořní organizace IMO (International Maritime Organization) až 90 % světového obchodu zajišťuje námořní doprava.


Vizualizace námořní dopravy (2012)

Československo a obchodní loďstvo

Strategický význam mezinárodního námořního obchodu chápali už od počátku zakladatelé našeho státu. Proto mezinárodní dohody nově vzniklého státu obsahovaly od roku 1919 i právo svobodného přístavu v Hamburku a Štětíně. První zákon o námořní lodní dopravě vydalo Československo 1920 a od roku 1924 mělo i vlastní rejstřík námořní dopravy v Praze. Od roku 1929 Československo získalo do pronájmu námořní přístavy Moldauhafen (Vltavský přístav), Saalehafen a říční přístav Peutehafen v Hamburku na 99 let. 

Nájemní smlouva je nevypověditelná. Nástupní zemí se stalo Česko. Tento pronájem skončí v roce 2028, ale je zde opce na dalších 50 let. Za 1. republiky do flotily obchodních lodí naší země patřila loď Legie, kterou vlastnila Legio banka. Další obchodní lodě vlastnila firma Baťa a řada dalších privátních subjektů. Suchozemské Československo tak mělo svůj svobodný přístav, kde se dal náklad přeložit na říční lodě, které jej mohly dopravit do Československa. 

Provozování svobodného národního přístavu a navazující říční plavby bylo pro stát nesmírně strategicky důležité. Největšího rozvoje československého námořního obchodního loďstva došlo v období socialismu, od roku 1953. Socialistické Československo využívalo přístavy i loďstvo pro obchod s technologiemi, vojenskou technikou i pro obchod se zeměmi, na které bylo uvaleno jinými zeměmi embargo. 

Po kuponové privatizaci se v roce 1995 skoupením podílů staly majitelem České námořní plavby Harvardské fondy Viktora Koženého, což znamenalo pro obchodní loďstvo naprostou zkázu, protože lodě byly rozprodány a loďstvo ztratilo způsob obživy. Po likvidaci námořního loďstva zely námořní přístavy v Hamburku prázdnotou, protože je nebylo jak využívat.

Přibližně od roku 2014 se snaží námořní přístav znovu uvést do provozu Ředitelství vodních cest. Jelikož se dnes námořní přístavy nacházejí za mosty, pod kterými moderní námořní lodě neproplují, jedná se v současnosti o výměně stávajících přístavů za nové území. 

V současnosti možnosti a strategické výhody mezinárodního námořního obchodu a vlastního svobodného přístavu Česko moc nevyužívá. Pokud nedojde včas k využití opce, což u našich politiků reálně hrozí, může se stát, že vlastní námořní přístav v Hamburku a tím i svobodný přístup k moři a námořní dopravě definitivně přijdeme. Ačkoliv porušování mezinárodního embarga jistě nestojí za chlubení, ukazuje to, že v minulosti Československo strategické výhody vlastního námořního obchodu dokázalo využít. 

Současná politická reprezentace o této strategicky významné věci buď neví, nebo tomu nerozumí, a nechápe souvislosti. V případě nepřátelského stavu s Německem je tento náš přístup k moři pochopitelně snadno blokovatelný, ale jinak za běžných podmínek poskytuje našemu státu určitou formu svobody.


Mapa ukazuje hustotou námořního provozu a hlavní přístavy; větší foto / gdllog.com

Neomezená ponorková válka

Během první světové došlo k prvnímu masivnímu využití ponorek. Zatímco spojenci s ponorkami jen koketovali (považovali je spíše za obrannou zbraň přístavů), Německo mělo ve využití ponorek naprosto jasno. Německo vyhlásilo neomezenou ponorkovou válku již v roce 1915, s tím, že jejím cílem bylo znemožnit Spojenému království obchod a dovoz surovin. Po potopení luxusního parníku Lusitania, kdy zemřelo 128 amerických občanů, tuto první fázi ponorkové války odvolali. 

Od 31. ledna 1917 došlo opět k rozjetí neomezené ponorkové války s tím, že Německo oznámilo, že bude potápět všechny lodě, včetně těch, plujících pod neutrální vlajkou. Na počátku se do této operace vyčlenilo 105 ponorek. Na moři nastal masakr a německé ponorky potápěly jednu obchodní loď za druhou. Celkem se Němcům podařilo podle jejich tvrzení potopit lodě o celkové tonáži 12 284 757 BRT (brutto registrovaná tuna). Zatímco v Německu byli velitelé ponorek považováni za hrdiny, tak spojenci je považovali za zločince. 

Přes veškeré úspěchy se Německu nepodařilo Spojené království dostat na kolena, ale mnoho nechybělo. Jako obrana proti útočícím ponorkám se osvědčily ozbrojené konvoje obchodních lodí. Objevili se také lovci ponorek, což obvykle byly skrytě vyzbrojené obchodní lodě. Jelikož ponorka používala k potopení obchodních lodí kanon a musela tak být vynořená, tak lovci ponorek využívali této slabosti a ponorku zlikvidovali přesnou střelbou po odkrytí maskovaných děl na palubě.

Německo se pokusilo neomezenou ponorkovou válku zopakovat za 2. světové války, kdy se opět pokusilo přetnout zásobovací trasy z USA do Spojeného království a také do Sovětského svazu. Opět byli velitelé ponorek naprosto nemilosrdní a potápěli jednu obchodní loď za druhou. Ani v tomto případě se však nepodařilo námořní obchod zcela zastavit. 

Obě zkušenosti však ukazují na důležitost zajištění námořních obchodních cest pro úspěšné vedení vojenských operací a poražení protivníka. Tak jako Německo vrhalo nové prostředky do vedení ponorkové války, tak spojenci se pochopitelně snažili hrozbu ponorek maximálně eliminovat. Součástí tohoto snažení bylo i nasazení naší 311. perutě RAF u pobřežního letectva.


Světovým dopravním hubem je Malacký průliv. Propluje zda 120 000 lodí ročně. Přes Malacký průliv propluje ročně asi čtvrtina veškerého celosvětově přepravovaného zboží a čtvrtina objemu ropy.

Přerušení obchodních tras v moderním konfliktu

Jakkoliv se může zdát přerušení současných námořních obchodních tras jako nereálné, vojenští stratégové o blokování přístavů námořnictvem nebo o izolování určité námořní oblasti běžně uvažují. Dismukes ve své úvaze primárně řeší protiponorkové operace, ale přesto ve své práci zmínil několik důležitých faktů: 

Současné ruské námořnictvo je poměrně malou a dosti zastaralou silou. Složení ruského námořnictva jasně dokládá jeho použití pro obranu vlastních vod a blízkých námořních tras. Ruské námořnictvo není schopno vést plnohodnotné námořní expediční operace a jeho složení prakticky znemožňuje vést významnější námořní operace proti jiným námořním sborům. Avšak zatímco se všichni zaměřují na relativně malé námořní síly Ruska, tak pozornosti uniklo to, že Rusko vlastní po Číně druhou největší obchodní flotilu lodí. 

Tyto lodě jsou pro Rusko neskutečně důležité, protože pomáhají vyvážet strategické suroviny jako ropu či zkapalněný zemní plyn. V případě střetu s účasti Ruska je proto podle Dismukese nutno uvažovat o přerušení obchodních tras ruských lodí a působit tak na hospodářství a ekonomiku země. Ztráty vzniklé zastaveným mezinárodním obchodem Rusko pocítí mnohem bolestivější než ztráty vojenských lodí. 

Argument blokády lze využít i jako odstrašující výhružka, pokud Rusko vojensky intervenuje proti zemím NATO nebo spřáteleným zemím v Evropě. Blokáda námořních tras by mohla mít podobnou váhu jako přímé bojové operace. Podle Dismukese podobný plán USA mohou použít i proti Číně, která je na námořním obchodu také bytostně závislá. Blokování čínských přístavů dostane čínskou ekonomiku do velkých komplikací.

Jakkoliv se mohou zdát neozbrojené obchodní lodě pro vedení války nepodstatné, tak z hlediska geopolitického a vojenské strategie mají svůj nesporný význam. Zajímavé je také to, že obchodní námořní lodě jsou zajímavé i pro náš vnitrozemský stát. Jednak ve formě určité strategické samostatnosti a obchodních možností, kterých od roku 1998 prakticky nevyužíváme, tak také jako pomocný argument navázaný na naše členství v NATO, který bude nutit větší stát rozmyslet si vést nepřátelské akce (všeho druhu) proti našemu státu.

Zdroj: Forbes

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Námořní konvoje ve válce: US Navy dopravní lodě neochrání

V případě rozsáhlého válečného konfliktu bude až 90 % materiálu dopravováno ze Spojených států na ...

Ropa a plyn: Ruské kroky ze širší perspektivy

Za vlády Vladimira Putina udělalo Rusko celou řadu ofenzivně laděných kroků. Oč Rusku ve skutečnosti ...

Geopolitické úsilí jde do plynu

Jakkoliv jsou Spojené státy označovány jako viník mnoha vojenských konfliktů ve světě kvůli ropě, je ...

Obří vrtné lodě a turecká plynová expanze ve Středozemním moři

Turecko si během posledních tří let pořídilo tři specializovaná plavidla na těžbu zemního plynu z ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Pro vizuální i informační zpřehlednění diskuze jsme od 4.9.2020 vytvořili sbalovací příspěvky. Viditelných bude vždy prvních 180 znaků. V případě zájmu si může čtenář zbytek textu v příspěvku rozbalit a poté zase sbalit.

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • JaHoDa
    13:32 04.09.2020

    No stejně si nějak tu námořní blokádu světové velmoci (např. Číny) neumím představit. To jako že US napluje před 3-4 největší čínské přístavy nebo do nějaké úžiny a tam pokud to ...
    Zobrazit celý příspěvek

    No stejně si nějak tu námořní blokádu světové velmoci (např. Číny) neumím představit. To jako že US napluje před 3-4 největší čínské přístavy nebo do nějaké úžiny a tam pokud to obchodní loď neotočí, tak to do ní napere ? Taková blokáda si myslím, že bude trvat pár hodin, než Čína vezme všechno co má a pošle to na ten US svaz.

    Jako to nejsou sankce, které můžou eskalovat, deeskalovat a v zásadě trvat i několik let. Blokáda tak významného zdroje příjmu by byla velice rychle v tom místě řešená.

    Čili proto tak Čína mohutně posiluje v námořnictvu a US se jí snaží na jejím písečku dohnat, aby se vzájemně natolik odstrašili, že k žádné blokádě reálně v nejbližších mnoha letech nedojde.
    Skrýt celý příspěvek

    • achi67
      14:30 05.09.2020

      Pokud jednoduše omezíte vstup do přístavů pro čínské lodě nebo lodě převážející čínské zboží v amerických, evropských, dálněvýchodní a australských přístavech, omezíte proplouvání ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Pokud jednoduše omezíte vstup do přístavů pro čínské lodě nebo lodě převážející čínské zboží v amerických, evropských, dálněvýchodní a australských přístavech, omezíte proplouvání úžin a průplavů, omezíte značným způsobem příliv peněz do Číny bez použití významné vojenské síly v přímé konfrontaci. Námořní blokáda v globálním režimu nemusí znamenat, že se budou potápět obchodní lodě.
      Skrýt celý příspěvek

  • Kostrín
    20:01 03.09.2020

    Vyhlásenie námornej blokády voči jedného štátu voči inému
    štátu je de facto vyhlásenie vojny a v tom prípade už odpoveď
    blokovaného štátu nemusí byť symetrická a môže byt ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Vyhlásenie námornej blokády voči jedného štátu voči inému
    štátu je de facto vyhlásenie vojny a v tom prípade už odpoveď
    blokovaného štátu nemusí byť symetrická a môže byt
    zameraná aj voči iným cieľom ako námorným.
    Napríklad voči infraštruktúre štátu, ktorý vyhlásil blokádu.
    Čo sa týka USA, tie budú mať po prezidentských voľbách
    03.11.2020 určite iné starosti ako vyhlasovať námornú blokádu
    voči Rusku.
    Skrýt celý příspěvek

    • Lukash
      21:45 03.09.2020

      Ano budu musiet napravat skody sposobene psychopatom vo funkcii prezidenta....

      Ano budu musiet napravat skody sposobene psychopatom vo funkcii prezidenta....

      • Maximus
        09:43 04.09.2020

        Pokud vyhrají "demokraté", tak GOD SAVE AMERICA

        Pokud vyhrají "demokraté", tak GOD SAVE AMERICA

  • flanker.jirka
    18:35 03.09.2020

    Skvěle popsaná problematika bezpečnosti. Ukazuje se, že ve skutečnosti jde po celou dobu v historii o zdroje, ekonomiku a moc. Pokud by tomu bylo jinak, tak s Čínou, KLDR a jinými ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Skvěle popsaná problematika bezpečnosti. Ukazuje se, že ve skutečnosti jde po celou dobu v historii o zdroje, ekonomiku a moc. Pokud by tomu bylo jinak, tak s Čínou, KLDR a jinými nedemokratickými režimy dávno vůbec neobchodujeme.

    Tak že až tu přistane zase další dobrodinec s poznámkami co je dobré pro bezpečnost ČR, tak vězte, že jde jen a pouze o jejich ekonomický prospěch.
    Skrýt celý příspěvek

  • Dusanh
    15:24 03.09.2020

    Užívání přístavu v Hamburku na 99 let bylo čs. "příspěvkem" k Versailleské smlouvě. Osobně se domnívám, že suverénní, a celkem bohatý stát, jakým jsme, se při shánění přístavu ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Užívání přístavu v Hamburku na 99 let bylo čs. "příspěvkem" k Versailleské smlouvě. Osobně se domnívám, že suverénní, a celkem bohatý stát, jakým jsme, se při shánění přístavu nemusí opírat o 100 let starou dohodu, která tehdy dostala Německo na kolena, ale dokáže si vyjednat normální podmínky, jako kdokoliv jiný.
    Skrýt celý příspěvek

    • padre
      10:29 04.09.2020

      Bohužel čs. vlajka neměla na mořích tu nejlepší pověst už od 20 let minulého století kdy se záhy po konsolidaci Československa celá řada menších lodí zapsaných v Čs námořním ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Bohužel čs. vlajka neměla na mořích tu nejlepší pověst už od 20 let minulého století kdy se záhy po konsolidaci Československa celá řada menších lodí zapsaných v Čs námořním registru zapojila do pašování alkoholu a dalšího kontrabandu především v Baltském a Severním moři.Takovým největším prušvihem bylo zadržení jedné z těchto lodí napěchované pašovaným alkoholem a vlastněné jednou velkou pražskou právní kanceláří švédskou pobřežní celní stráží.Tehdy to byla aféra ,která proběhla všemi evropskými sdělovacími prostředky.
      Skrýt celý příspěvek

    • JerzyŔ
      21:12 04.09.2020

      Dusanhe, náš stát se nemusí o nic opírat nebo neopírat, ten přístav a pozemky tam prostě má, Němci ani nikdo to nezpochybňují. Akorát na to ČR zvysoka. Není třeba říkat , hele ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Dusanhe, náš stát se nemusí o nic opírat nebo neopírat, ten přístav a pozemky tam prostě má, Němci ani nikdo to nezpochybňují. Akorát na to ČR zvysoka. Není třeba říkat , hele Němci, vemte si to, my jsme bohatí a silní a suverenní, pojďme si vyjednat pozemky a přístav jinde, jako rovný s rovným. Dyť to je celé nesmysl. A kromě toho, že ČR odmítá sbírat peníze, které tam pro ni leží obrazně řečeno, jen je sebrat - tedy samozřejmě za určitou snahu, úsilí a práci, tak navíc je to ostuda, protože zatímco německé pozemky jsou čisté, udržované , upravované jako, no jako v Německu, tak naše jsou jako naše, a to jako naše tam, kde je to neudržované. Logicky, když je to neudržované. Četl jsem o tom rozsáhlý článek před možná 10 lety, nevím už v jakém časopise, možná teď to vypadá jinak, abych nekecal.
      Skrýt celý příspěvek

  • Horatio
    14:01 03.09.2020

    Jen drobnou poznámku, do žádného ze zmiňovaných českých přístavů v Hbg nemohly nikdy zajíždět námořní lodě. Jediný přístav kam mohly námořní lodě menších rozměrů si stát ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Jen drobnou poznámku, do žádného ze zmiňovaných českých přístavů v Hbg nemohly nikdy zajíždět námořní lodě. Jediný přístav kam mohly námořní lodě menších rozměrů si stát pronajímal mimo prostor těchto přístavů.
    Skrýt celý příspěvek

    • padre
      17:03 03.09.2020

      K historii slavné Čs .námořní plavby bych chtěl uvést, že poslední akvizice lodí prostřednictvím zcela zkorumpovaných Československých podniků zahraničního obchodu (PZO )byly ...
      Zobrazit celý příspěvek

      K historii slavné Čs .námořní plavby bych chtěl uvést, že poslední akvizice lodí prostřednictvím zcela zkorumpovaných Československých podniků zahraničního obchodu (PZO )byly naprosto tragické a v podstatě se od zapsání do Čs rejstříku jednalo o šrot.Byly to staré čínské nákladní lodě ,které zcela postrádaly automatizaci nakládky a práce na nich byla pro posádky utrpením.Pro Koženého fondy to byl vskutku Danajský dar a větším problémem ,než je získat ,bylo se jich později zbavit .Je komické ,jak někteří pamětníci se slzou v oku vzpominajî na zašlou slávu Československé mořeplavby.Čs námořní plavba byla prolezlá agenty STB a její zástupci v zahraničí byli rezidenti STB prakticky ze 100%.Na hospodářské výsledky se v tomto podniku přîliš nehledělo.
      Skrýt celý příspěvek

      • Jura99
        18:46 03.09.2020

        Viktore, jsi to ty ? :). Na danajskem daru se prodelava, Kozeny ty lode tridy Mistr Jan Hus ale nabyl za cizi kupony resp. nabyl firmu CNP a prodal ty lode v radech desitek mil USD ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Viktore, jsi to ty ? :). Na danajskem daru se prodelava, Kozeny ty lode tridy Mistr Jan Hus ale nabyl za cizi kupony resp. nabyl firmu CNP a prodal ty lode v radech desitek mil USD za ks.
        Skrýt celý příspěvek

        • padre
          22:15 03.09.2020

          No vždyť říkám že ty lodě ten zoufalec prodal za cenu šrotu...:-)

          No vždyť říkám že ty lodě ten zoufalec prodal za cenu šrotu...:-)

  • UnionPacific
    11:57 03.09.2020

    Obor na hlinených nohách. Stači zablokovať obchodné lode a Rusko padne. Všetky tie miliardy ktoré investovali do ozbrojených sil vyjdú nazmar. Rusko asi príliš preceňujeme, je to ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Obor na hlinených nohách. Stači zablokovať obchodné lode a Rusko padne. Všetky tie miliardy ktoré investovali do ozbrojených sil vyjdú nazmar. Rusko asi príliš preceňujeme, je to trpaslík.
    Skrýt celý příspěvek

    • pks_
      22:01 03.09.2020

      Jako vtip dobré. Rusko se určitě neobejde bez námořního dovozu. Nutně potřebuje ropu, LNG a hlavně dřevo!

      Jako vtip dobré. Rusko se určitě neobejde bez námořního dovozu. Nutně potřebuje ropu, LNG a hlavně dřevo!

      • Storm
        08:52 04.09.2020

        No já ti nevím pks_... Já se spíše zasmál tomu co si myslíš a co jsi napsal ty...
        Tak jak ses projevil jsi ukázal že jsi typický příklad ohýbače reality a krátkozrakosti...
        Oni ...
        Zobrazit celý příspěvek

        No já ti nevím pks_... Já se spíše zasmál tomu co si myslíš a co jsi napsal ty...
        Tak jak ses projevil jsi ukázal že jsi typický příklad ohýbače reality a krátkozrakosti...
        Oni samozřejmě ropu plyn ani dřevo dovážet nemusí... Ale musí je vyvážet, jinak nebudou den'gi na nefunkční prasečiny jako jsou armata, raptornyj, ochotnik, burevestnik, status6 ( i když ten fungovat může tak je to přesto pěkná prasečina ). A ani na důležité věci, jako je jejich zdravotnictví, průmysl, důchody... Na což vlastně už prachy nemají ani teď že? Ale na zbraně, hlavně na ty jaderné, se u nich prachy najdou vždycky...
        Skrýt celý příspěvek

        • kaboom
          14:19 04.09.2020

          No, expert, logistikou nepolibeny.

          No, expert, logistikou nepolibeny.

  • PavolR
    10:46 03.09.2020
    Oblíbený příspěvek

    Dve poznámky:
    1.- Nemci síce vo svojej ponorkovej vojne neuspeli, no americké ponorky úspešne odrezali Japonsko od surovinových zdrojov z JV Ázii.
    2.- Napr. Maďarsko akurát ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Dve poznámky:
    1.- Nemci síce vo svojej ponorkovej vojne neuspeli, no americké ponorky úspešne odrezali Japonsko od surovinových zdrojov z JV Ázii.
    2.- Napr. Maďarsko akurát kúpilo na 60 rokov koncesiu na 300 m prístavu v Terste za 31M eur: https://www.portfolio.hu/gazda...
    Skrýt celý příspěvek

    • Storm
      21:03 03.09.2020

      K poznámce 1.- Zatímco USA decimovaly pomocí pomorek v pacifiku nepřátelské lodě jak mohly, tak Japonsko naproti USA a Nemecka celou válku používalo ponorky naprosto špatně... Krom ...
      Zobrazit celý příspěvek

      K poznámce 1.- Zatímco USA decimovaly pomocí pomorek v pacifiku nepřátelské lodě jak mohly, tak Japonsko naproti USA a Nemecka celou válku používalo ponorky naprosto špatně... Krom špatné strategie jimi mrhalo k transportním účelům nebývalým způsobem...
      Skrýt celý příspěvek

  • Michaall
    10:45 03.09.2020

    Zajímavý článek, děkuji

    Zajímavý článek, děkuji