Válka v Iráku způsobila revoluci ve válečné medicíně

bojoví medici v akci
Foto: Bojoví medici ošetřují zraněného vojáka /  Cpl. Artur Shvartsberg, U.S. Marine Corps

Jako každý válečný konflikt i ten v Iráku přinesl velký pokrok ve válečné medicíně. Irácká válka byla specifická rozsáhlým použitím improvizovaných výbušných zařízení (IED). Vojenští lékaři se museli přizpůsobit novým typům zranění, se kterými nikdo neměl velké zkušenosti. Bohužel se ukázalo, že i přes zkušenosti z řady válek v minulém století chybělo vojákům v poli naprosto základní zdravotnické vybavení, které mohlo zachránit desítky životů. Vše se změnilo k lepšímu, ale nové poznatky byly bohužel vykoupeny doslova krveprolitím na straně vojáků.

Několik čísel k úvodu. V irácké válce bylo zabito celkově 4794 a zraněno skoro 33 000 spojeneckých vojáků, především Američanů. Téměř 70 % koaličních ztrát způsobily IED. Zranění vojáci při explozích často utrpěli rozsáhle popáleniny, devastující zranění končetin či vážné poškozeni plic.

Přes všechny problémy měl voják v iráckém konfliktu větší šanci přežít své zranění, než například jeho kolega z vietnamské éry. I Iráku více než 90 % vojáku přežilo své zranění, což je o 14 % více než v případě války ve Vietnamu.

Co bylo důvodem takového zlepšení? Kromě pokroku v medicíně a rychlé přepravě zraněných z bojiště to byly také naprosto banální věci, jako např. škrtidlo. Škrtidlo bylo vojenskou medicínou prakticky sto let ignorováno. Důvodem byla obava, že zastavení krevního oběhu povede k amputaci končetiny. 

medavac Foto: Důležitý je i rychlý transport zraněného z bojiště / US Army

„Když jsem byl medik, škrtidla se používala až jako poslední možnost“, říká podplukovník Robert Mabry, který jako Zelený baret zachraňoval raněné vojáky v bitvě o Mogadišo v roce 1993.

V minulých konfliktech vojáci do boje ani škrtidlo nenosili, ale používali, co se jim dostalo pod ruku, např. dřevěné klacky. „Hodně štěstí s hledáním klacků v Iráku nebo Afghánistánu“, říká Marby.

Nyní bojoví medici a vojáci nosí speciálně navržená a testovaná škrtidla. Nová zdravotnická sada odráží nové zkušenosti, že v případě nouze je mnohem důležitější zastavit masivní krvácení než udržovat zásobování kyslíkem.

Podplukovník Patrica Hastings, lékařka, která vytvořila nové postupy pro vojenské zdravotníky, říká:

„Máte čtyři minuty na to, abyste dali někomu kyslík, než jeho mozek začne odumírat. Avšak stačí jen par úderů srdce a člověk ztratí tolik krve, že zemře.“

Podle lékařské studie z Iráku byla škrtidla použita celkově u 459 zraněných. Celkově 87 % vojáků zranění přežilo a žádný z nich nepřišel o končetinu z důvodu použití škrtidla.

Å¡krtidlo

Foto: Výcvik irácké armády v použití moderního škrtidla / US Army, Wikipedia

Kromě škrtidel vojáci nově nosí do boje také gázy napuštěné látkou podporující srážení krve, velké jehly a cévy (trubice) pro uvolnění přístupu vzduchu do plic (tracheotomie) a speciální trubice k vytvoření dýchacího kanálu skrz nos nebo ústa.

Do pozadí také ustoupilo nitrožilní podávání fyziologických roztoků. Pro zraněné vojáky, kterým bylo zastaveno krvácení, a zároveň nejsou v šoku, není třeba podávat nitrožilně žádné roztoky. Ba naopak! V některých případech to může být na škodu.

Podplukovník Marby nový přístup komentuje slovy: „ Kdysi jsem nosíval šest litrů fyziologického roztoku. Nyní zdravotníci na dlouhé mise berou maximálně litr, litr a půl.“

Celková změna je především v odlišném přístupu k válečným zraněním, který byl dosud příliš ovlivněn „civilním“ pohledem. Je jednoduše rozdíl, pokud lékař řeší autonehodu nebo výbuch IED. „Výbuch IED je jednoduše jiný než automobilová nehoda. Zranění a rizika jsou zcela odlišná“ říká Rober Marby.

Názor profesionála



To, co se zjistilo ve Vietnamu a nastartovalo v Iráku, se dnes a denně úspěšně aplikuje v Afghánistánu. Turniket patří ke standardnímu vybavení nejen Combat mediků, ale i každého vojáka. Každý jednotlivec ví, k čemu jeho zdravotní vybavení slouží a umí ho aplikovat. Každý voják také ví, že pokud se něco pokazí, jeho kolega mu dokáže rychle a efektivně pomoci. Poznatky, které se těžce zjišťují v praxi, jsou i nadále předávány do teorie a zdravotní příprava se tak neustále zdokonaluje. Zdokonaluje se i zdravotní vybavení. Každá válka přinese hodně mrtvých. Díky tomuto je jich ale v příštím konfliktu zase o něco méně.

mart, 2. výsadková rota

Zdroj: Defence Talk

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Přilby s obličejovým štítem vs. IED

Uzavřené balistické helmy vzbuzují určité pochybnosti, avšak zřejmé jsou také jejich přednosti. ...

Ztráta končetiny nemusí být konec - robotické ruce nastupují

Devastující poranění ruky nebo nohy je smutnou realitou všech vojenských konfliktů - Afghánistán ...

IED v Afghánistánu - hrozba přichází z Pákistánu

Množství nalezených výbušných nástražných systémů, neboli IED, v Afghánistánu neustále roste. ...

VIDEO: Ti, kteří přežili hrůzy první světové války

Posttraumatická stresová porucha (PTSD) je lidská dlouhodobá reakce na závažný stres. PTSD vzniká po ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Tomáš Fuck
    17:59 06.08.2012

    Hlavně, že naši vojáci v misích u sebe nemaj vůbec nic pro první pomoc (svépomoc). Přestože máme vyvinutý celkem dobrý prostředky. Mluvím tady o VŠECH - nikoliv o několika speciálech.