Puchov: Rusko válku s NATO nevyhraje

Komplety PVO krátkého a středního dosahu Pantsir-S1 / TASS, Valerij Šarifulin 

Ředitel moskevského Centra analýz strategií a technologií (CAST) Ruslan Puchov v rozhovoru pro deník Novye Izvestija načrtl současný a budoucí stav ruského zbrojního průmyslu. Dementoval také pochyby o schopnostech ruských systémů protivzdušné obrany (PVO) v souvislosti s americkým raketovým útokem na Sýrii.

Ruslan Puchov je rovněž členem Veřejné rady ruského ministerstva obrany. Rada složená z civilních odborníků a vysloužilých vojáků poskytuje konzultace ministerstvu obrany v nejrůznějších otázkách.

První dotaz redaktora Novye Izvestija směřoval na efektivitu ruských systémů PVO v Sýrii. Po americkém útoku na syrskou základnu aš-Šajrát se v médiích objevily pochyby o schopnostech ruské PVO, protože ta proti útočícím Tomahawkům nijak nezareagovala.

Podle Puchova ruské komplety PVO jsou umístěny na ruských základnách Hmímím a Tartous, a nebyly proto schopny fyzicky ochránit vzdálenou syrskou základnu aš-Šajrát. Američané navíc naplánovali trasu Tomahawků tak, aby obešly postavení ruské PVO.

“V každém případě použití ruských protiletadlových zbraňových prostředků proti americkým řízným střelám by vyžadovalo rozhodnutí na nejvyšších politických místech vedení země, a takového rozhodnutí určitě přijato nebylo … Takže útok Američanů neumožňuje v žádném případě - ať už pozitivně nebo negativně - vyhodnotit účinnost ruských systémů PVO s ohledem na jejich schopnost odrazit útok řízenými střelami,” uvedl Puchov.

Dle mínění Puchova proto nebude mít americký útok vliv na prodej ruských kompletů PVO do zahraničí, protože ti, kteří rozhodují o těchto zakázkách, “dokonale znají tyto faktory”. Navíc vývoz kompletů PVO tvoří pouze 10 % až 20 % vývozu ruských zbraní. Tento poměr ale díky exportu kompletů S-400 do Číny a dalších zemí vzroste.

Dále redaktora Novye Izvestija zajímalo, jak se ruské zbraně osvědčily v Sýrii. Puchov odpověděl, že ruská kampaň v Sýrii je skvělou propagací pro stíhačky Su-30SM, Su-34, Su-35, bitevní vrtulníky M-28N, Ka-52 a také pro nejrůznější přesnou munici.

Slabiny Puchov vidí v nedostatečných průzkumných schopnostech, absenci výkonných bezpilotních letadel a vojenských satelitů. Také počet přesných zbraní je nedostatečný a v některých případech je nutné technologie přesných zbraní vylepšit.

“Čeká nás ještě hodně práce, ale ještě důležitější je, že syrská kampaň nám pomohla odhalit všechny tyto nedostatky a částečně je odstranit. V tomto případě se náklady na získání těchto neocenitelných zkušeností ukázaly být poměrně nízké,” uvedl Puchov.

Puchov také okomentoval postavení Ruska na zbrojním trhu. Vedoucí úlohu mají Spojené státy a pro Rusko jsou nejvážnější konkurenti Čína a Francie. Podle Puchova na rozdíl od Washingtonu Paříž a Peking si při prodeji svých zbraní nedávají politické podmínky a orientují se na obchodní výsledek. Část zakázek mohou Rusku také “ukrást” Turecko a Jižní Korea.

Další otázka směřovala na vyspělost ruských zbraní, resp. na to, v jaké míře stále těží ze sovětských technologií.

“Existuje pokrok, ale velká část vybavení, včetně toho, co se dnes vyrábí a kupuje, stále těží ze sovětského odkazu. Zbraňové systémy skutečně nové generace (stíhačka T-50, tank Armata, pancíř nové generace) se dosud do sériové výroby nedostaly a zůstávají ve vývoji. Musíme však pochopit, že vytvoření nové generace zbraňových systémů trvá mnoho let - cyklus je 10,15, 20 let od začátku výzkumu a vývoje až k reálnému dosažení bojových schopností sériových modelů u bojových jednotek,” říká Puchov.

Rusko začalo skutečně masivně investovat do armády a výzkumu/vývoje nových zbraňových systémů v roce 2010, takže pokud půjde vše dobře, první zbraně nové generace se do výzbroje ruské armády dostanou po roce 2020.

Puchov také rozporoval problémy s financováním nákupů zbraní pro ruskou armádu. Ruská ekonomika je sice již osmým rokem v stagnaci a výše federálního rozpočtu prudce poklesla, ale až do letošního roku byl na nákup zbraní pro ruskou armádu vyčleněn dostatek finančních zdrojů. V letošním roce apetit ruské armády po nových zbraních začal klesat, avšak ne kvůli ekonomickým problémům, ale kvůli nasycenosti armády novými zbraňovými systémy.

Na druhou stranu Puchov uvedl, že pro ruské zbrojní podniky je někdy těžké splnit finanční požadavky Kremlu - dodávky zbraní do ruské armády jsou často na hranici návratnosti investic, které byly do vývoje nového zbraňového systému vloženy.

Ruskému zbrojnímu průmyslu dělají také problémy západní sankce a ukončení vojenské spolupráce s Ukrajinou. Týká se to především nových fregat Projekt 11356 a 22350 a korvet Projekt 20385. Pro jmenované projekty lodí již není možné získat ukrajinské plynové turbíny a německé dieselové motory. Kvůli sankcím navíc nemůže ruská armáda získat servis pro již zavedené západní výrobky a technologie.

Podle Puchova analogy z Číny a jiných zemí nedosahují kvalit západních produktů. Nicméně nahrazení všech dovážených západních výrobků za ruské má být dokončeno v roce 2020.

Redaktor deníku Novye Izvestija se také “neodolal” zeptat na výsledek případného konvenčního střetu mezi Západem a Ruskem.

“Konfrontaci USA a NATO nemohou konvenční ruské síly přežít kvůli rozdílu ve vojensko-technologické oblasti a především díky rozdílnému ekonomickému potenciálu. Mohou ale způsobit vážné škody nepříteli a co je nejdůležitější, ruské ozbrojené síly jsou docela schopné, aby zadržely rozsáhlou pozemní invazi a okupaci hlavních části Ruska,” odpověděl Puchov.

Zdroj: Novye Izvestija 

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Rusko modernizuje letadlovou loď Admiral Kuzněcov

Ruský těžký letadlový křižník Admiral Kuzněcov v lednu ukončil operace ve Středozemním moři a vrací ...

Rusko buduje mobilní strategickou protivzdušnou obranu

Podle deníku Izvestija ruské ministerstvo obrany vytváří vysoce mobilní jednotky strategické ...

KOMENTÁŘ: Vojáci NATO ve východní Evropě. Porušuje Aliance dohody s Ruskem?

NATO na posledním summitu ve Varšavě schválilo dlouhodobější nasazení svých vojáků ve východních ...

První prototyp ruského bombardéru PAK DA v roce 2025

V roce 2025 vzlétne první prototyp nového ruského strategického bombardéru PAK DA. V budoucnu PAK DA ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
Stránka 1 z 2
  • Hlinsky
    14:11 23.07.2017

    PVO mohla odpočívat, tomahawky popadaly do polí...

  • rasto12
    01:57 05.05.2017

    "Na začiatku odstráňme z rovnice atómovky, ak máme viesť tieto debaty. Ten kto tvrdí, že Rusko by malo akúkoľvek šancu proti NATO kdekoľvek na svete, dokonca aj na svojom území si zrejme neuvedomuje tú obrovskú presilu, materiálnu, ľudskú ekonomickú aká na strane západu je. Ekonomika (HDP) štátov NATO je myslím 17 krát masívnejšia ako Ruska, NATO má 4 alebo 5 krát viacej obyvateľov. To by bol možno až asymetrický konflikt. Srať do toho NATO mi príde ako pýtať sa, či dokážem vyhrať nejaký kampaň v strategickej hre na najľahšej obťažnosti. "

    Tak tu Ťa možno troška schladím. HDP na úver pôjde bokom a je irelevantné . Prípadná vojna s Ruskom bude pre EU katastrofálna. Zastane významná dodávka viacerých surovín. Rýchla náhrada nebude, lebo alternatíva je tiež s otáznikom. V Európe nastane chaos a začnú prevládať ešte viacej pro Ruské nálady. bude sa voliť medzi Ruskom, Tureckom, Arabským svetom.

    Vojenstvo. - Rusko má niekoľko miliónov vojakov vo vycvičených zálohách, Proti nim sa postaví málo vojakov z EU , Viete prečo ? Lebo ich nikto nepokladá okrem politikov za reálnu hrozbu. Ak by áno tak by armády EU vyzerali inakšie.

  • rasto12
    01:56 05.05.2017

    "Na začiatku odstráňme z rovnice atómovky, ak máme viesť tieto debaty. Ten kto tvrdí, že Rusko by malo akúkoľvek šancu proti NATO kdekoľvek na svete, dokonca aj na svojom území si zrejme neuvedomuje tú obrovskú presilu, materiálnu, ľudskú ekonomickú aká na strane západu je. Ekonomika (HDP) štátov NATO je myslím 17 krát masívnejšia ako Ruska, NATO má 4 alebo 5 krát viacej obyvateľov. To by bol možno až asymetrický konflikt. Srať do toho NATO mi príde ako pýtať sa, či dokážem vyhrať nejaký kampaň v strategickej hre na najľahšej obťažnosti. "

    Tak tu Ťa možno troška schladím. HDP na úver pôjde bokom a je irelevantné . Prípadná vojna s Ruskom bude pre EU katastrofálna. Zastane významná dodávka viacerých surovín. Rýchla náhrada nebude, lebo alternatíva je tiež s otáznikom. V Európe nastane chaos a začnú prevládať ešte viacej pro Ruské nálady. bude sa voliť medzi Ruskom, Tureckom, Arabským svetom.

    Vojenstvo. - Rusko má niekoľko miliónov vojakov vo vycvičených zálohách, Proti nim sa postaví málo vojakov z EU , Viete prečo ? Lebo ich nikto nepokladá okrem politikov za reálnu hrozbu. Ak by áno tak by armády EU vyzerali inakšie.

  • kazd
    10:29 27.04.2017

    A z Tartusu 150 km ?

  • kazd
    10:26 27.04.2017

    Produkci ruské PVO na rozdíl od některých jiných považuji za celkem konkurenceschopnou.
    Nicméně dnešní izraelská akce u Damašku (necelých 250 km od Latakie) ve mě vyvolává otázku zda Asadovi ještě vůbec nějaká PVO zbyla resp. jak je reálně kvalitní.
    Nebo poslouchá rusy na slovo a nic nedělal ?
    Rusove z Latakie to nemaji ani 250 km, takže buď to odsouhlasili nebo to s jejich PVO taky nebude tak horké.

  • Pepos
    11:38 26.04.2017

    daxik - súhlas.Však raz tam už západ bol a to po VOSR no dlho tam nevydržali.
    Vojna proti Rusku nebude je to len mátanie aby sa viac zbrojilo a USA získala ďalších poddaných.

  • nedy68
    11:37 26.04.2017

    Já měl za to že nato je obranná aliance. Ale neustále útočí, i tady jsou jasné debaty o útoku na Rusko. Je my z toho nic nemáme :-)

  • Grull
    20:41 25.04.2017

    daxik - Problém je v tom, že atom z rovnice odstranit nemůžeš.
    V případě, že by NATO udělalo nějaký průlom do obrany a tuby se valilo do nitra Ruska, ti ten průlom ucpou atomem.
    Neříkám, že by se začali vymazávat města na obou stranách, ale na nějaké soustředějí vojska by pravděpodobně nějakou malorážovou hlavici hodili.

    Ale fakt si nedovedu představit, jak by chtěla třeba Evropa okupovat tak obrovské území. Patrizánská válka úplně všude.
    A už vidím, jak ve zprávách každý den hlásí, že přišli o x desítek-stovek vojáků každý den.

    Žádná válka NATO-Rusko nebude, a když jo, tak už nebude žádná další.

  • daxik
    19:18 25.04.2017
    Oblíbený příspěvek

    Na začiatku odstráňme z rovnice atómovky, ak máme viesť tieto debaty. Ten kto tvrdí, že Rusko by malo akúkoľvek šancu proti NATO kdekoľvek na svete, dokonca aj na svojom území si zrejme neuvedomuje tú obrovskú presilu, materiálnu, ľudskú ekonomickú aká na strane západu je. Ekonomika (HDP) štátov NATO je myslím 17 krát masívnejšia ako Ruska, NATO má 4 alebo 5 krát viacej obyvateľov. To by bol možno až asymetrický konflikt. Srať do toho NATO mi príde ako pýtať sa, či dokážem vyhrať nejaký kampaň v strategickej hre na najľahšej obťažnosti.
    Preto sa nemusíme baviť o NATO ale bavme sa len o USA vs. Rusko, aj tak amíci dávajú ročne viac prachov do military ako celý ostatný svet dohromady!!!! Rusi by v konvenčnej vojne podľahli, dokonca si myslím, že by v rámci teórie nedokázali ubrániť svoje územie a prehrali by aj obrannú vojnu, tu však musíme opustiť teóoriu a pozrieť sa na špecifiká oboch spoločností. Ťažko by americkí politici túto vojnu predali svojim voličom najmä ke´d je jasné, že by stálo američanov počet obetí neporovnateľný s ničím čo vo svojej histórii zažili. Museli by veľmi krvácať a nakoniec dospieť k názoru, že počet ľudí ktorý by museli obetovať sa neoplatí v porovnaní s tým čo môžu získať. Nedávno som čítal názor, že na dobitie Ruska a jeho udržanie by bolo treba 17 miliónov mužov. NATO by toho schopné bolo, USA len v absolútnej vojne kde prehra by sa rovnala konca existencie národa a bolo by nutné nasadenie všetkých síl a povinné odvody.
    Materiálno technicky aj zbraňovými systémami sú NATO aj USA generáciu pred Rusmi, ale vôľa bojovať by Rusov nakoniec zachránila.

  • Jirosi
    19:15 25.04.2017

    Wenet01: Já sem tu čísla výroby neuváděl vy také ne.
    Ruské ztráty území i zbraní byli na začátku války masivní, tedy i pušek. Nový vojáci, ti mobilizovaní se museli něčím vyzbrojit. Výroba měla propad vůli přesunu na sibiř.

    Nikde sem nepsal že jich šla polovina ale že měli problémy se zásobováním a i pušky byli nedostatkovým zbožím.

  • Wenet01
    19:00 25.04.2017

    Jirosi: na začátku války miliony...výrobu jaksi nezastavili. Samostudium doporučuji...35 milionů vojáků je například souhrn, najednou je neměli...21 milionů opustilo armádu a přitom nepadlo. Nicméně pokud to počítáte tak, že 14 milionů pušek vyrobených od roku 1930 na 35 milionů vojáků a z čehož vyvozujete, že polovina vojáků šla na němce s kemenem v ruce, tak to pak jo...

  • ALCR
    18:35 25.04.2017

    To raziel87
    Přes Murmansk, šla jen část dodávek, byli i jiné cesty, zejména po železnici přes Irán. A hlavně tudy se dodávaly zařízení pro továrny, rafinerie atd.
    https://www.youtube.com/watch?...
    A některé továrny v Rusku, které nekrachli pro pádu SSSR, měli funkční výrobní stroje z USA dodané v rámci pomoci SSSR v druhé světové válce ještě po roce 2000, viz ruský dokument (44:15 min) https://www.youtube.com/watch?...

  • Jirosi
    18:22 25.04.2017

    Wenet01: To že jich nasekali milion je hezký ale oni měli za válku skoro 35 milionů vojáků.

  • Wenet01
    17:50 25.04.2017

    Několik vojáků na jednu pušku je nesmysl...jen mosinů měli na začátku války miliony, střeliva stejně tak. Představa, že by car a později komunisty vyráběli i něco jiného, než měl každý voják kvér je směšná, byť se pořád dokola opakuje.
    Zájemcům doporučuji se podívat na výrobu mosinů, ten můj je z roku 1932, a vedle něj je v trezoru SVT40, kterých mimochodem do roku 1942 taky nasekali přes milion. Jejich stájový kolega špagin měl hlaveň z mosina, které využívali i takto...

  • danny
    17:28 25.04.2017

    Musím říct, že mě rozhovor příjemně překvapil. Působí na mě jako velmi střízlivé hodnocení situace.

    Jirosi: každá mince má dvě strany, pro Němce znamenala ruská ofenziva zkrácení zásobovacích linií, že. A osvobozené obyvatelstvo bylo zase možné zapojit do průmyslové výroby...
    Co se týče příběhů o x Rusech na jednu pušku a hrdinných kulometčících Wehrmachtu, co je chytala křeč do ukazováčku, beru je s rezervou. Je pravda, že zoufalé národy dělají zoufalé věci (viz. odvody Hitlerjugend, když se fronta blížila k Berlínu a s tím související katastrofální poměr ztrát v neprospěch Němců), ale taktiku popisovanou v německé propagandě si prostě už z demografických důvodů Sověti nemohli dovolit. Když začínala bitva o Moskvu, měli Němci ze SSSR obsazeno území s více než 60 mio obyvateli. To už byl poměr lidského a průmyslového potenciálu na obou stranách fronty takový, že by v případě úplné idiocie velení, neadekvátní kapacity domácího průmyslu, a demotivace obyvatelstva, prostě nebylo co otáčet a komu v rámci Lend and Lease půjčovat.

    Jinak mě vždy baví spravedlivé rozhořčení nad tím, že SSSR v rámci snah o industrializaci nakupovala licence, technologie a výrobní celky v USA. Překvapivě, k transferu technologií, prodeji licencí, outsorcování výroby atd.. dochází již od začátku průmyslové revoluce počátku průmyslové revoluce a zcela překvapivě, pro prodávajícího se obvykle jedná o velmi výnosný obchod (který mu umožní investovat do vývoje nových technologií).

  • palo satko
    16:30 25.04.2017

    nakoniec z toho čo vravi Puchov je zjavne, že nejaky konvenčny utok na Rusko, ktory Rusi vyhodnotia ako možnu buducu poražku, bude Rusko riešit nuklearnymi zbranami. Nič nove. Ved to Putin povedal, už pri Kryme.

  • Jirosi
    16:04 25.04.2017

    otecko: Tedy v době kdy rusové přešly do ofenzivy a tedy došlo k prodloužení zásobovacích linii. Stejně jako začal stoupat počet obyvatel tím jak se osvobozovali území, takže rostly nároky na spotřebu.

    "Ta pomoc USA byla prima, ale rozhodující zbraně si rusové vyrobili sami." Jo a ještě v roce 42 jich měli tolik že museli posílat několik vojáků na jednu pušku. Ale máte pravdu většinu zbraní jsi vyrobily sami. Jenže ty zbraně sami o sobě válku nevyhrávají, stejně tak je pěkné mít továrnu na zbraně ale nemít je z čeho vyrábět.

  • raziel87
    15:53 25.04.2017

    z několika kritických součástí, které byly dodány, ty bez špetky objektivního uvážení uděláš "stěhovali celé výrobní linky" :-D díky za rozveselení :-)

  • raziel87
    15:51 25.04.2017

    2 jsk1

    představoval jsem si, jak vykládají v Murmansku a Archangelsku z lodí ty obrovský linkuše a výrobní pásy a pak to transportují několik tisíc kilometrů do vnitrozemí :-D
    Nechceš nám tvrdit, že severní cestou přes moře stěhovali celé fabriky (tedy ty rafinerie, konzervárny, ocelárny atd. atd., viď že ne?? :-D víš kolik by těch konvojů muselo plout? nevíš.....

  • jsk1
    15:39 25.04.2017

    Nikde bohužel není uvedeno (nebo se "zapomíná"), že USA dodaly SSSR stovky kompletních výrobních linek, zařízení celých rafinérii, konzerváren a chemických provozů a také obráběcí nástroje z rychlořezné oceli - zvyšovaly produktivitu práce při obrábění až 10x.
    Takže i to co si SSR vyrobil "sám" bylo vyrobeno na amerických strojích a s americkou technologickou pomocí..bez USA by si Hitler Stalina namazal na chleba..

  • otecko
    15:38 25.04.2017

    pro Dušana.. ńo, tak pouze s tím posledním příspěvkem se dá souhlasit. Jo ,a třeba tanků dodalo USA Rusku 5000ks, ovšem celkem jich bylo zničeno ve válce 95 tis.... chtěl bych taky upozornit, že prví pomoc od USA přišla až v roce 1943, tedy PO bitvě u Moskvy, Stalingradu, Kurska... V polovině roku 1943 představoval například objem dodaných vozidel ve vozovém parku Rudé armády pouze 5,4 % celkového počtu, v polovině roku 1944 to bylo 19 %,

    Ta pomoc USA byla prima, ale rozhodující zbraně si rusové vyrobili sami.

    Wiki uvádí tato čísla ze Smlouvy o půjčce a pronájmu USA:
    Dodávky trvaly od března 1941 do 20. září 1945. Celkový objem dodávek představoval částku 50,1 miliardy dolarů, z této částky dostala Velká Británie 31,4 miliardy, SSSR 11,3 miliardy, Francie 3,2 miliardy,

  • dusan
    15:20 25.04.2017
    Oblíbený příspěvek

    Už len krátko skúsim objasniť či Rusi platili Amíkom za 2.SV - lebo bolo to to spomínané často .. a každý niečo iné - čomu sa nečudujem, lebo je i na wiki kopu nepresností.

    Takže za prvé dodávky Rusi normálne platili ... čo bol prípad zlata z nešťastného krížniku Edinburg. Po nábehu lend-lease zmluvy Rusi ako protiplnenia dodávali nejaké suroviny, ale väčšinu mali splatiť po vojne, resp. vrátiť tovar.

    Skúsim nejaké "okrúhle" čísla. Dodávky boli za cca 12 miliárd USA, ruské protiplnania boli za pár sto milińov USA, po vojne Rusi časť výzbroje vrátili ... ale zvúčša len účtovne, fyzicky sa zbrane, hlavne letecká technika, zlikvidovali na mieste, lebo Amíkom sa samozrejme neoplatilo ju prevziať späť. Ostal dlh vo výške cca 11 mld. USA.

    Tento ZSSR nesplácal a v rámci prípravy odzbrojovacích zmlúv im Amíci väčšinu dlhu odpustili - presnejšie odpustili dodávku zbraní a vybavenie použiteľné v civilnom sektore mali Rusi splatiť. Túto čiastku Rusi splatili myslím v roku 2008 a tým sa táto kapitola uzavrela.

  • Jakub2
    15:03 25.04.2017
    Oblíbený příspěvek

    Kupodivu docela reálně zhodnocený aktuální stav. Tedy s výjimkou některých nepřiznaných problémů, např.:

    1/ ruské zbraně jsou levné, protože kvalitativně a technologicky jde dost často o druhou ligu; dnes se ale potýkají s těžkou konkurencí z ČLR, která se kvalitativně přibližuje k ruské úrovni;

    2/ Francouzi si také kladou politické podmínky pro export zbraňových technologií - THALES od r. 2014 nedodává termovize ani jiné vybavení do Ruska; Rusové si také kladou politické podmínky podmínky (v Sýrii nejsou kvůli krásným očím Bašára Assada, ale kvůli politice a současně Syřanům prodávají na úvěr hromadu vojenské techniky)

    3/ Ty nové ruské systémy ani zdaleka nedokáží nahradit všechno zastaralé vybavení. Tvrzení o dnešní nasycenosti je vysloveně hloupé když 60% ruské vojenské techniky stále pamatuje SSSR (tj. vybavení u aktivních útvarů). Proto byl spuštěn plán modernizace ruské armády - stačí se podívat, to bylo v roce 2010 oficiálně deklarováno jako cíl do konce desetiletí + porovnat s tím, co bylo uděláno

    4/ Finančně oholit dodavatele vojenské techniky je velmi hloupé řešení. Potom chybí prostředky na vývoj a firma musí žádat o státní subvence - ruský stát jednou rukou bere a druhou dává.

    5/ Do roku 2020 samozřejmě nebudou nahrazeny všechny západní výrobky (asi myšleny vojenské technologie a technologie dvojího určení). To je taková líbivá lež.

  • Jura99
    14:43 25.04.2017

    tak i sovětský ikonický náklaďáček ZIS-5 byl upravenou kopií Fiat F-15. Otázka nezní, co Rusové měli okopírované licenčně či bezlicenčně, otázka spíš zní co neměli? V některých případech jim kopírování pomohlo a další generace už byla "jejich", jinde ani po 100letech kopírování stále daný produkt neumí, viz výroba osobních aut, která je v Rusku dodnes tragická.

  • nedy68
    12:58 25.04.2017

    Jak tady čtu co vše Rusko dostalo a nezaplatilo, asi nastal čas si pro dluh dojít :-)

  • madrabbit
    12:44 25.04.2017

    Dodávky SSSR - > Německo 10.2.1940 - 22.6.1941
    čísla jsou odahy (přesná se různí) 1.5mil tun obilí, 1mil tun minerálních olejů, 2.7t platiny, 900 000tun nafty, mangan, chrom, bavlna

    Německo -> SSSR
    Těžký křižník, 1 - několik ks od téměř každého letadla vyráběného v té době, pancéřové plechy na stavbu lodí, vzhledem k tomu, že plnili liknavě, není moc nikde přesné číslo.

    Lze říci, že tažení na západě a první fáze východní fronty z velké části poháněla ruská nafta a hodně výroby těžilo z dodaných surovin. Naproti tomu si SSSR vyzkoušel leteckou techniku, ale moc mu to nepomohlo. Lutzow sloužil jako plovou baterie proti Němcům.

  • madrabbit
    12:34 25.04.2017

    Sorry za pokračování v OT.
    Motor VK-105 (Jak-1, ...) - vyšel z Hispano-Suiza 12Y
    Hvězdicové motory - založeno na Wright-Cyclone R-1820
    Tanky BT - východiskem byl Christie M1930
    Tankové motory - M-5 (Liberty), M6 (Hispano-Suiza 8Fb), M-17 (BMW IV)
    T-34 - podvozek Christie
    Klimov RD-45 - RollsRoyce Nene
    RD-10 - Jumo 004

    A dalo by se asi pokračovat hodně dále. Tolik k vyspělosti SSSR před 2.s.v. Který stát dnes mi to připomíná :-D

  • nedy68
    12:19 25.04.2017

    My můžeme být rádi, že naše sily nezasáhnou do žádného konfliktu. Snad jen lékaři, chemici, možná strážní služba.

  • nedy68
    12:17 25.04.2017

    GlobeElement Rusko posílalo zlato do Británie za zboží, které kupovali Britové od USA a přeposlali to do Ruska. Neměli vše zadarmo. Však křižník Edinburg plny zlata byl nechráněn a potopen

  • J.Vraja
    12:09 25.04.2017
    Oblíbený příspěvek

    Pánové, musí být rovněz vzato do úvahy, že dodávky v rámci americké půjčky a pronájmu přicházely do Sovětského svazu během nejkritičtějšího období války – hlavně v druhé polovině roku 1942. Navíc SSSR by nikdy nebyl schopen vyrobit své vlastní zbraně během válečných let, kdyby nebylo americké pomoci. USA ve válečných letech dodaly Sovětskému svazu 2,3 miliony tun oceli. Toto množství dostačilo k výrobě 70,000 tanků T-34. Objem dodávek aluminia byl 229,000 tun, což dostačovalo pro pokrytí potřeb sovětského leteckého a tankového průmyslu pro dva roky. Je nutno zmínit i dodávky potravin: 3.8 milionů tun konzervovaného vepřového masa, uzenin, másla, čokolády, sušených vajec atd. Sovětská armáda dostala rovněž 423,000 telefonů a desetitisíce bezdrátových stanic. SSSR dostal materiál a strojové vybavení pro rafienrie ropy, baterie, stany padáky a tak dále a tak dále. Rudá armáda byla obuta do 15 milionů párů amerických vojenských bot.
    Sovětský svaz obdržel statisíce vojenských vozidel a motocyklů. Nedostatek paliva byl řešen dodávkami celkem 2,5 milionů tun ropých produktů. Rooseveltova štědrá „zahradní hadice“ dodala Stalinovi 595 lodí, včetně 28 fregat, 105 ponorek, 77 obchodních lodí, 22 torpedových člunů, 104 protiponorkových plavidel a jiných lodí. Sovětské letectvo dostalo 4,952 stíhaček Aerocobra a 2,410 stíhacích letadel Kingcobra. Nejslavnější sovětský pilot druhé světové války, trojnásobný Hrdina Sovětského svazu Alexander Pokryškin, vzlétal proti Hitlerovým leteckým esům ve stíhačce Aerokobra.Nutno též doplnit,dodávky kolejnic,železničních vagonu a lokomotiv.
    Na závěr jedna zajimavost:Rozkazem Statního výboru obrany č.2507 z 12.11.1942 se stanovil příděl vodky na den a muže.Na základě dohoto nařízení např.při operaci Mars od 25.11.do 31.12.1942 činily dodávky:Karelský front 364 000 l.,Leningradský front 553 000 l,Severozápadní front 407 000 l,,Kalininský front 690 000 l,Západní front 980 000 l, vodky atd.A tak se ptám,kde je doprava PHM,munice,potravin a potravin na frontu.Kde by Rudá armáda nabrala kapacity na tuto přepravu bez dodávek s USA.
    Vycházím s knihy David M. Glantz:"Největší Žukovova porážka".V poznámkách číslo 461

  • GlobeElement
    11:39 25.04.2017
    Oblíbený příspěvek

    USA za pomoc SSSR zaplaceno nedostaly, respektive ne za tu část, která byla dodávána na základě Lend and Lease. Rusové to odůvodnili tím, že zaplatili krví svých lidí.

    Pomoc USA byla zejména hospodářská - tanky si SSSR dokázal vyrábět sám, ale třeba jídlo už ne. Německo zabralo západní část SSSR a tím i 70% produkce potravin. Bez pomoci USA by sovětská armáda neměla boty, palivo a neměla by co jíst.

    A pak technicky náročné věci - například rádia. USA dodaly tisíce vysílaček do letadel a radarů.

  • J.Vraja
    11:34 25.04.2017

    Sorge-227 Sovětský automobilový průmysl potřeboval ve 30 letech rozjet velkokapacitní výrobu automobilů, a proto 31.května 1929 SSSR a americká automobilka FORD Motor Comp. podepsali dohodu o technické pomoci při zahájení sériové výroby osobních automobilů typu FORD-A a nákladních typu FORD-AA. Technologické a stavební projekty připravovali spolupracovníci obou firem. Dohoda určovala, že za devítiletou spolupráci bude zaplaceno 72 milionů rublů. V její rámci obdržela ruská strana díly na sestavení 72 tisíc osobních automobilů Ford A a lehkých náklaďáků AA.
    Doporučuji si přečídt knihu.Tim Tzouliadis:"Opuštěni"

  • Swen von Walhallion
    11:34 25.04.2017

    @Sorge-227 a na to ze zaplatily vsechno i s uroky ste prisel kde ? neb viki pise, cituji: "SSSR taktéž splatil část pomoci již za války - zlatem, diamanty, platinou, poskytováním leteckých základen na svém území pro americké bombardéry.[zdroj?] O další splácení dluhu po válce se vedly dlouhé spory mezi USA a SSSR, neboť SSSR odmítl Marshallův plán, který předpokládal kontrolu ekonomiky přijímající země ze strany USA.[zdroj?] Země, které Marshallův plány přijaly (a s ním i dohled ze strany USA) byly spojením úvěrů a nevýhodným odprodejem přebytků rozjeté válečné výroby USA zbaveny nutnosti pomoc splácet.[zdroj?] Po dlouhých jednáních bylo v roce 1972 stanoveno, že SSSR má zaplatit 722 milionů dolarů za stroje použitelné i v mírových dobách, které však nebyly dodnes uhrazeny, po rozpadu SSSR veškerý tento dluh převzalo Rusko (představovalo cca 64 % území SSSR)." https://cs.wikipedia.org/wiki/...

    jinak je tam i pekna tabulka kolik toho bylo SSSR dodano...

  • Sorge-227
    10:53 25.04.2017

    USA poskytli obrovsku pomoc ZSSR, ktoru po vojne zaplatili do posledneho centa aj s urokmi. USA nikdy nejde do ziadneho obchodu bez toho aby nemali zisk. NIekto tu pisal ze ford pomahal ZSSR pri seriovej vyrobe....ale o tom ja nic neviem. Viem iba ze bol Pan Ford vyznamenany fasistickym Nemeckom.
    A ked uz ide o to kto dal viac do vojny svojich zdrojov ci ZSSR alebo USA na vychodnu frontu. Tak ZSSR dala viac...ludske nenahraditelne zdroje. Aut mozes vyrobit a zaplatit ale ludi nee. A USA a cely svet vedel ze nie je nikoho kto by zastavil nemecku vojensku fasisticku masineriu. Ked by padlo ZSSR tak by padla aj Velka Britania a Nemecku by sa otvorila cela azia kde by si zohnali ludske zdroje z kolonii UK. A spojili by sa s Japoncami. Potom by uz....

  • jarpe
    10:44 25.04.2017

    Madrabbit: Nemáte tam i statistiku kolik toho za celou válku dodali Němcům?

  • logik
    10:14 25.04.2017
    Oblíbený příspěvek

    Jirosi:

    - hospodářství SSSR bylo v dvacátých letech dosti izolované od západu. Takže argument, že tam nebyla krize je s odpuštěním dosti mimo. Mayskou kulturu také nezasáhl rozpad římské říše. Navíc taková hospodářská krize je vždy v plánovaném hospodářství slabší. Naopak takové hladomory tam bývají o dost silnější. Co bys radši zažil? Hospodářskou krizi 29? Nebo hladomor na Ukrajině let dvacátých?

    - ohledně uhlí, děkuji, že svými čísly potvrzuješ, to, co tvrdím: nárůst těžby 00-13 - za třináct let 100násobek objemu těžby. Navíc muselo jít o zvládání nových technologií. V následujícím období třiceti let zvládli už jen pětinásobný nárůst, a to technologie měli zavedeny. Tedy za cara probíhala industrializace rychleji a Stalin se z nemalé části chlubí cizím peřím.

    - Navíc ani nejde o nejde o nějaký extra úspěch. V USA mezi lety 1870 - 1900, tedy také za třicet let, narostla produkce uhlí z 36 milionů tun na 300 tun.
    https://books.google.cz/books?...
    V porovnání s tím je "Stalinův uhelný zázrak" nic moc. A to měl díky levnější pracovní síle a větší dostupnosti technologií a menšímu riziku, protože narozdíl od USA se už vědělo, že uhlí bude vždy potřeba - daleko lepší podmínky pro rozvoj těžkého průmyslu než v USA před čtyřiceti lety....
    Tím nijak neglorifikuji USA (Např. Velká Británie před válkou také vyráběla 250milionů tun uhlí) . Jen prostě ukazuji, že v demokratických režimech při vhodných podmínkách jde industrializace rychleji a Stalina není zas tak za co chválit.

    - ve WW1 nikdo nepodporoval hospodářství Ruska způsobem, kterým to pomocí L&L dělali spojené státy ve WW2. Takže je to nesrovnatelná situace.
    Navíc - já nijak nepopírám, že se mezi válkami Rusko rozvíjelo. Jen tvrdím, že se prudce rozvíjelo již před první světovou válkou a tedy "Stalinovi hospodářské zázraky" ve skutečnosti nejsou zázraky, ale jen pokračování předchozího procesu - jen zbržděného a vráceného VŘSR o pár let zpět - které by za jiné rozumnější vlády s největší pravděpodobností probíhaly také, a dost možná ještě rychleji.

    - A to, že v letech 19-22 rusko moc nerostlo??? To nevíš, že v tu dobu tam ještě v Rusku bojoval každý s každým - a následně mělo co Rusko dělat s válkou s Polskem. Takže srovnávat to s tímdle obdobím je blbina. Jediné, co z toho období stojí za zvýraznění je to, že za to, že v tu dobu bylo Rusko tak rozvrácené, může mimojiné Stalin, protože byl jedním z těch, co občanskou válku vyvolal.

  • madrabbit
    09:58 25.04.2017
    Oblíbený příspěvek

    otecko - dodávky do SSSR a procentní podíl, podotýkám, že chybí potraviny, osacení a výstroj - nemohu dohledat článek, ale podíly tam byly také velmi vysoké (přes 50%)
    Co dodáno -> Počet dodávek -> Výroba v SSSR -> procentní podíl dodávek
    Obrněné transportéry -> 7000 -> 0 -> 100%
    Nákladní automobily 375 000 -> 265 000 -> 58%
    Ropné produkty (zejména letecký benzín, tuny) -> 2 670 000 -> 8 091 000 -> 25%
    Pneumatiky -> 3 786 000 -> 14 561 000-> 21%
    Stíhačky - > 14 500 -> 62 800 -> 18%
    Protiletadlové kanóny -> 8200 -> 38 400 -> 17,5%
    Bombardéry -> 3600 -> 19 200 -> 15,7%
    Tanky a samohybná děla -> 12 500 -> 98 300 -> 11%

    K tomu třeba výběr - 250 000 000 knoflíků, 3.7mil pneumatik, 15mil párů bot, 107mil tun bavlny, 4.5mil tun potravin.

    Ano, SSSR by válku pravděpodobně vyhrál i tak (u Moskvy ještě dodávky nenaběly), ale stálo by ho to daleko více. A jak by nakrmil, vybavil a zajistil logistiku velkých operací bez těchto dodávek nevím.

    Nezpochybňuji podíl RA na porážce Německa, ale říkat, že dodávky od spojenců byly nevýznamné je popírání z druhé strany. I do Berlína dojeli nekteré tankové divize v Shermanech :-)

  • raziel87
    09:25 25.04.2017

    2 Logik

    dobré postřehy v posledním příspěvku + 1 (dlouho do naší společnosti tloukli, jaký byl car Mikuláš neschopný hlupák a jak až za Lenina šlo vše nahoru)

    2 Jirosi
    souhlas, ale jak naznačuje Logik - tu cestu začala vyšlapávat diplomatickými kroky již carská rodina. Na rozdíl od Stalina měli u Evropských špiček, jak to říct - lepší renomé a v genech lepší předpoklady pro distingované chování. Ten Gruzinskej mužik byl v porovnání s nimi normální nevzdělanej plebs

  • PavolR
    09:10 25.04.2017

    Wenet1:
    Z bitky pri Moskve ešte nemožno vyvodzovať závery, lebo ju ZSSR vybojovalo ešte s predvojnovými zásobami (presun čerstvých divízií z východu).

    ---------------------

    Pochybujem, že by počet obetí potencionálneho konfliktu medzi Ruskom a Západom prekročil stotisícovú hranicu. Skutočne intenzívny by bol prvý týždeň-dva, následne by sa obe strany pokúsili zúročiť dosiahnuté výsledky za rokovacím stolom a podnikali už len izolované výpady na upevnenie svojich jednacích pozícií.
    Ani jedna strana by totiž neriskovala potencionálne zničenie svojich hlavných síl, prípadne demoralizáciu zázemia v dôsledku príliš vysokých strát, čo by mohlo viesť k nasadeniu nukleárnych zbraní.

  • Wenet01
    08:52 25.04.2017

    K tématu: Ve světě jaderného odstrašení je velká konvenční válka do vykrvácení nepřítele zřejmě sci-fi, ačkoli Hitler s vědomím, že druhá strana je má také, chemické zbraně například nepoužil. Nicméně opravdová válka (ne proxy, ne zásah) je především záležitost vůle, což je jediná ruská výhoda. Miliony odvedenců, domov na hadry, zásobování v hajzlu, civilové ve válečné výrobě, statisíce mrtvých...kdo by to déle vydržel. A v rychlosti s jakou by mobilizovali Rusové, by navíc musel západ počítat s tvrdou přesilovkou v první fázi.

  • Wenet01
    08:47 25.04.2017

    SSSR a jeho průmysl je jedna strana mince, ta druhá je ovšem Německo...které na válečnou v pravém slova smyslu najelo až v druhé polovině války a to s velkými porodními bolestmi. Zahájit válku proti 250 milionu lidí Německým průmyslem roku 1941 bylo zkrátka dost ambiciózní a ten sovětský je v produkci převyšoval již v tomto roce a rozdíl jen rostl + neschopnost Německa soustředit se na perspektivní typy a sjednotit produkci + dodávky spojenců, válkou nezasažených + ruská schopnost přetrpět neuvěřitelné věci.
    Ohledně pomoci spojenců, ta se dá kvantifikovat, nejsme komunisti, abychom jí zatracovali, ale nedělejme opačnou chybu. Před Moskvou dostala wehrmacht stopku a to se zásobování teprve rozjíždělo a i kdyby bylo poloviční či třetinové v následujících letech tak SSSR by prostě Německo neobsadilo a válku tak jak si jí rozjelo s Británií a USA v zádech jednou prohrálo.

  • PavolR
    07:38 25.04.2017

    Inak ale fakt, asi najzaujímavejšie tvrdenie v článku je v skutočnosti to, že ruská PVO nemôže strieľať bez povolenia najvyšších miest. Obzvlášť v kontexte diskusií pri tunajších príspevkoch ohľadom toho, prečo napríklad nezasahujú ani proti izraelským leteckým úderom.

  • jarpe
    07:21 25.04.2017

    Ten titulek nějak nesouhlasí s obsahem článku. Má to být asi magnet na lidi. Jak hluboko jste klesli.

  • Jirosi
    06:17 25.04.2017

    Logic: Jestli nevidíš rozdíl v růstu během poválečné obnovy, tedy 19-22 a mezi růstem v období velké hospodářské krize, kdy v podstatě všude na docházelo k útlumu průmyslové výroby.

    V roce:
    1900 vyráběli 0,304 mil.t uhlí
    1913 vyráběli 30 mil. t uhlí
    1940 vyráběli 166mil. t uhlí

    Jo efektivitu a vůli bojovat za Rusko vidím jasně v jejich výsledcích WW1 a nemyslím jsi že by byli o tolik lepší než to co předvedly ve WW2. Nezapomeň že ten stát se během WW1 zhroutil a to se v podstatě bojovalo jen na hranicích !

  • logik
    23:13 24.04.2017

    Jirosi: Fór je v tom, že by demokratické rusko těch tanků pravděpodobně vyrobilo více - a využilo by je efektivněji (protože by např. nikdo nezmasakroval polovinu vedení armády). Koukni se, jak např. během meziválečného období průmysl

    Ono rusko za cara totiž nebylo tak zaostalé, jak praví komunistický mýtus. Ano, bylo na tom značně hůře než Evropa (ovšem to také znamená, že daleko snadněji rostlo), ale mělo velký potenciál k růstu a také rostlo.
    Stalin defakto těžil z toho, co se udělalo na přelomu 19. a 20. století - nestavěl na zelené louce. Viz např.
    http://alphahistory.com/russia...
    Konkrétně např. už v roce 1900 bylo Rusku 4 největším výrobcem oceli na světě. Za druhé světové války museli ocel dovážet....

    Stejnětak např. industriální produkce v Rusku dosáhla předválečného stavu teprve na začátku roku 1927. Srovnej to např. s rychlostí toho, jak se za druhé světové války bylo schopno oklepat západní německo, a najednou to vůbec nevypadá jako zázrak. To jen první léta komunismu přivedly Rusko do takového svrabu, že pak bylo schopné neuvěřitelně růst - ale to se jen dostávalo na předchozí úroveň.

    Je např. pravda, že mezi 1928 a 1940 Rusko zčtyřnásobilo objem vyrobené oceli. Ok. Dobrý výsledek. Ve Výmarské republice se ovšem zdvojnásobil mezi lety 19 a 22...

    Já nijak nechci tvrdit, že se za Stalina neindustrializovalo. Industrializovalo. Ale industrializovalo se i před ním - a ten "obrovský" růst byl z velké části způsoben průšvihem VŘSR, která hodila Rusko o velkej kus cesty dozadu.

    To jen komunistický dějepis připsal veškerou "slávu" za Ruskou industrializaci Stalinovi. Přitom to byl proces, který masivně nastartoval dvacet let před nástupem Stalina za toho "zaostalého cara" a Stalin jen nastoupil do rozjetého vlaku - a to ještě ten vlak nejprve ukradl a rozbil.

  • dusan
    23:06 24.04.2017

    Shania

    Práve logistika bola to čo zabezpečovali Rusom L&L ... dodávky výkonných nákladných vozov, lokomotív, vagónov, železníc, paliva, pneumatík ovplyvnilo vývoj východnej fronty zásadne. Nie náhodou sa stali symbolom východnej fronty kaťuše ... na amerických podvozkoch ....

    Obe strany zanedbávali logistiku - Nemci i Rusi. Ale pokým Nemci si museli vystačiť s roztriešteným autoparkom celej Európy, tak Rusi fungovali na špičkových vozidlách pár typov. I letecká doprava plne závisela od dodávok a licencií z USA.

    Okrem toho Amíci dodali veľké množstvo obrábacích strojov, ktoré umožnili rast sovietskej zbrojnej výroby.

  • dusan
    22:59 24.04.2017

    logik

    O "vyčistení" ZSSR od inteligencie dnes píšu ruskí autori. Už sa mi nechce hľadať či som o tom čítal v knihe od Bešanova či Bariatinského, ale sú tam desiatky strán popisu "čistenia" všetkých sfér života od politiky cez vysoké školy ... koncom 20-tich rokov bolo ZSSR intelektuálne rozvrátenou krajinou, kde chýbali pradpoklady na vedecký či priemyselný rozvoj.
    Ale to došlo i komunistom ... a preto koncom 20-tich rokov nadviazali spoluprácu so západom - hlavne s Veľkou Britnániou a ešte viac s USA a začali odznovu budovať technické kádre a i celkovo priemysel.
    To tempo bolo pomerne rýchle, ale sprevádzané nekonečne pomaly rastúcou kvalitou a dá sa povedať, že začiatkom 30-tich rokov vyrábali v ZSSR jeden väčší črep za druhým a kvalita licenčných výrobkov bola často tak zúfalá, že končili rovno v šrote. To sa rokmi samozrejme zlepšovalo, ale katastrofálna kvalita sprevádzala sovietsku techniku ešte v Španielsku ... a dá sa povedať, že i vplyvom neskoršieho rozvratu v roku 1941 sa dostávala na akú takú úroveň až koncom druhej svetovej vojny.
    Preto nie je vôbec náhoda, že ruské zbrane boli zväčša jednoduché a robustné ... iné totiž nevedeli Rusi ani vyrobiť - čo však bola často i výhoda.

  • dusan
    22:45 24.04.2017

    otecko

    2.SV vyhrali Rusi I ZA masívneho prispenia západu.

    PROSIL BY SOM NEZAVÁDZAŤ ... a nevkladať, resp. nemanipulovať s textom ... lebo bez toho "i za" a nie "vďaka" ...

    Takže tu "dokazujete" čosi čo ste si sám vyfabulovali ....

    A myslím, že viem o tom dosť ... zato Vy ste neprišli z jediným argumentom ...

    Keby sme išli do detailu, tak by sme museli ZSSR odčítať dva roky veľmi vzornej spolupráce s Hitlerom pri terorizovaní Európy .... na čo Rusi dnes veľmi radi zabúdajú ....

  • Shania
    22:37 24.04.2017

    Jirosi: ano, to je dobrý postřeh.

    Hlavní důvod proč dokázali vyrobit tolik techniky bylo díky jejich předválečné kooperaci s Fordem a dalšími US firmami a tím přístup k sériové výrobě, omezené životnosti a dalším technologiím a během války dostali další podporu a technologie.

    Kdyby měli průmyslové technologie na urovni Německa a nebo VB, nikdy by nedokázali zapojit masy nekvalifikovaných lidí do výroby a tak přežít nejtěžší odzdobí.

    Díky tomu taky měli dost nákladních aut, vlaku na udrzeni jejich přepjaté logistiky.

    L&L pak už byl jen bonus, který jim pomohl udržet se kousek nad bodem zlomu.

  • Jirosi
    21:41 24.04.2017

    Logik: Já jsi to právě na rozdíl od tebe uvědomuji. Jen pro představu před válkou měli 20k tanků za války vyrobily svépomocí dalších 50k+ pomoc od spojenců. A teď jsi představte že by carské/demokratické Rusko mělo jen polovinu průmyslových zdrojů ? Tedy 10k před válkou a 25k ve válce. WW2 byla válkou materiální, tedy průmyslovou a to co tam Stalin udělal za 20.let s průmyslem prostě nemá na světe obdoby. Dá se to srovnávat z Čínským růstem od 80. let, jenže nezapomeňte že v té době byla hospodářská krize ve světe.

Stránka 1 z 2