Varšava se poohlíží po nových ponorkách

Varšava se poohlíží po nových ponorkách
Portugalská ponorka NRP Tridente třídy Type 214 / Pedro Vilela, CC BY 2.0 (Zvětšit)

Polská ponorková flotila rychle zastarává. Všechny tři polské ponorky budou brzo potřebovat náhradu. Polské námořnictvo chce plavidla s pohonem nezávislým na přístupu vzduchu a střelami s plochou dráhou letu.

Polské námořnictvo v současnosti provozuje jednu starou ponorku sovětské třídy Kilo a dvě ještě starší ponorky německého typu 205. Ponorka třídy Kilo se jmenuje Orzel. Její kýl se poprvé dotkl vody v roce 1986. Postavily ji loděnice v Nižném Novgorodu. 

Další dvě ponorky Bielik a Sep postavila německá firma Nordseewerke Emden už v roce 1967. Poláci je koupili z druhé ruky od norského námořnictva. Při shánění náhrady za trojici svých ponorek má námořní složka polských ozbrojených sil slušný výběr. Zájem o jejich stavbu projevili tři výrobci ze tří zemí.

Francouzská firma Naval Group (donedávna známá jako DCNS) přispěchala se svou třídou Scorpène. Německý koncern ThyssenKrupp přišel hned se dvěma nabídkami: menším typem 212 a o trochu větším typem 214. Švédský koncern Kockums AB nabídl svůj nový typ A26. Zajímavé je, že společnost Kockums ještě relativně nedávno patřila ThyssenKruppu. V roce 2014 ji odkoupil koncern SAAB AB. Předcházely tomu spory právě o plány ponorek typu A26. 

Druhy ponorek

Svět ponorek byl donedávna velmi přehledný. Dělily se do kategorií: atomové a konvenční diesel-elektrické. Atomové ponorky stavěly bohaté státy, které si to mohly dovolit, například USA, Velká Británie nebo Sovětský svaz. Atomová ponorka má prakticky neomezený akční rádius. Je limitovaná jen zásobami potravin pro posádku, případně náhradních dílů. Může zůstat ponořená celou plavbu. Diesel-elektrické ponorky jsou na tom hůř. Omezuje je množství paliva, které pojmou jejich nádrže. Když je diesel-elektrická ponorka ponořená, čerpá energii z baterií.

Pokud se vybijí, musí se vynořit, nebo použít schnorchel, spustit diesel a baterie zase dobít. Výdrž diesel-elektrických ponorek pod vodou se obvykle pohybuje okolo čtyř až pěti dnů (při použití lithium-iontových baterií až sedm dnů). Záleží na rychlosti plavby. Při vynoření nebo používání schnorchelu riskuje ponorka prozrazení. 

Konvenční ponorky mají ale i výhody. V principu mohou být tišší než atomové. Ponorky na jaderný pohon totiž musí mít neustále zapnuté pumpy k chlazení reaktoru, a tím pádem dělat hluk, který je může prozradit. Konvenční ponorka tuhle starost nemá. V poslední době převahou atomových ponorek nad konvenčními dále otřásá šíření takzvaného pohonu nezávislého na přístupu vzduchu AIP (Air-Independent Propulsion).


AIP od společnosti Naval Group

Rozmach AIP

Ponorky s AIP mají kromě klasického diesel-elektrického pohonu na palubě ještě další motor, který nepotřebuje k provozu kyslík z atmosféry. To jim umožňuje zůstat pod vodou několikanásobně déle. Zároveň si uchovávají svou výhodu menší hlučnosti. Pohon nezávislý na přístupu vzduchu není žádná novinka. Stavitelé ponorek se ho pokoušeli vymyslet už dlouhou dobu. Teprve nedávno ale začaly být různé typy AIP dostatečně praktické. Ponorky s AIP pomalu nahrazují obyčejná diesel-elektrická plavidla.

Mnoho zemí vybavuje své diesel-elektrické ponorky AIP dodatečně. V současnosti se používá několik odlišných koncepcí. Polské námořnictvo si podle webu nadace Casimira Pulaského pro své nové ponorky může vybírat z celkem pěti druhů AIP. Každý má svoje výhody i nevýhody. Nejširší je nabídka francouzské společnosti Naval Group.

Ta umí vybavit ponorku hned třemi odlišnými typy AIP. Francouzské námořnictvo se už před nějakým časem rozhodlo používat jen atomové ponorky. Francouzské loděnice však nadále staví i ponorky s konvenčním pohonem určené k vývozu. První možnost v nabídce AIP od Naval Group je odvozená od atomového pohonu.


Scorpène; větší foto / Mak Hon Keong, CC BY-SA 3.0

Francouzská řešení

Francouzi jí říkají MESMA (z Module d'Energie Sous-Marine Autonome, autonomní podvodní energetický modul). MESMA je, zjednodušeně řečeno, kompletní pohonný systém pro atomové ponorky, v němž chybí atomový reaktor. Místo něj má spalovací komoru. V té se slučuje dieselové palivo (podle jiných zdrojů etanol) s kyslíkem. Kyslík si vozí ponorka s sebou v kapalné formě. Zplodiny hoření se mísí s vodou a vypouštějí do moře. 

Výkony nejsou zrovna valné. Rychlost ponorky poháněné MESMA se pohybuje okolo čtyř uzlů (7,4 km/hodinu). Zato výdrž pod vodou bez vynoření se udává přes tři týdny. 

Další typ pohonu je spíše teoretická možnost. Naval Group nabízí montáž dodatečných lithium-iontových baterií jako posilu ke standardnímu diesel-elektrickému řešení. Není to ale skutečný AIP.

Ponorka s tímto pohonným systémem dokáže při čtyřech uzlech zůstat ponořená týden. Pro nové polské ponorky se tohle řešení příliš nehodí. Poslední možnost od Naval Group jsou chemické palivové články, v nichž se slučuje vodík s kyslíkem. Největší nevýhoda tohoto druhu pohonu pro ponorky třídy Scorpène je, že není vyzkoušený ve skutečném provozu na moři.


A26

Dva druhy článků

Výdrž ponorky s vodíkovými články od Naval Group při čtyřuzlové rychlosti má být opět asi tři týdny. Zhruba stejnou dobu mohou zůstat pod vodou i ponorky typů 212 a 214 od společnosti ThyssenKrupp. 

Základem jejich AIP jsou rovněž vodíkové články, které ale pracují trochu odlišným způsobem. Ponorky německé výroby proto dokážou a AIP vyvinout vyšší rychlost. Většinou se uvádí okolo šesti až osmi uzlů (11,1 až 14,8 km/h). Německý systém je dobře prověřený v praxi. Na světě ho využívá už přes dvacet ponorek.

Další jsou ve výstavbě a u jiných se dodatečná montáž palivových článků stejného typu plánuje. Nevýhodou německého systému je komplikované doplňování paliva. Nákupem ponorek od společnosti ThyssenKrupp by Polsko pravděpodobně ušetřilo. Chystá se je totiž pořizovat také německé a norské námořnictvo, což by mohlo vést ke snížení nákladů.

Kdyby se Varšava rozhodla pro Švédský typ ponorek A26, musela by naopak počítat s výrazně vyšší cenou. Dostala by za ni ale špičkovou zbraň. Ponorky od firmy Kockums pohání Stirlingův motor, který byl vynalezen už v devatenáctém století. V minulosti se používal jako alternativa parního stroje. Uplatňoval se například ve vodních čerpadlech. Během dvacátého století upadl v zapomnění.


Type 212; větší foto / Bundeswehr-Fotos, CC BY 2.0

Čas na moři

Na přelomu dvacátého a jednadvacátého století však přišel obnovený zájem. Pro konstruktéry ponorek je Stirlingův motor zajímavý svým tichým chodem. První ponorka vybavená Stirlingovým motorem bylo dosud aktivní švédské plavidlo Gotland z roku 1995. V roce 2004 se proslavila, když během manévrů s americkým námořnictvem dokázala proniknout skrz doprovod letadlové lodě USS Ronald Reagan a cvičně ji potopit. Nejvyšší rychlost ponorky typu A26 bude okolo dvaceti uzlů (37 km/h). Při šesti uzlech (11,1 km/h) může s AIP zůstat ponořená asi osmnáct dnů.

Kromě doby, kterou může ponorka zůstat ponořená, je důležitá i celková doba, kterou může zůstat na moři, aniž by se musela vracet do přístavu. V tomto parametru vede francouzská třída Scorpène se sedmdesáti dny.

Německé typy 212 a 214 mohou podnikat padesáti až šedesátidenní plavby. Švédský typ A26 může zůstat na moři jen okolo čtyřiceti dnů. Prodloužení této doby na přání zákazníka však není problém. společnost Kockums AB ho od začátku plánuje.

Tomahawky nebo MdCN?

Jeden z nejdůležitějších požadavků polského námořnictva je schopnost nových ponorek odpalovat kromě torpéd a protilodních střel také rakety s plochou dráhou letu. Ponorky tak půjdou využít k napadení cílů na zemi. Společnosti ThyssenKrupp a Kockums navrhují k tomuto účelu osvědčené americké střely Tomahawk. Firma Naval Group nabízí v současnosti vyvíjené francouzské rakety MdCN (z Missile De Croisière Naval, námořní křižující střela). Obojí má svoje pro i proti.

Objednávka Tomahawků by vyžadovala dodatečné jednání s americkou vládou. U MdCN není nic takového potřeba. Střely MdCN budou ale dražší. Cena za kus se má pohybovat okolo 2,75 milionů dolarů (63,9 milionu korun). Jeden Tomahawk stojí zhruba 1,5 milionu dolarů (34,9 milionu korun). 

Orientační ceny jednotlivých typů ponorek jsou rovněž dohledatelné:

Jedna francouzská ponorka třídy Scorpène stojí okolo 450 milionů dolarů (10,5 miliardy korun), ponorka typu 212 okolo 310 až 555 milionů dolarů (7,2 až 12,9 miliardy korun). Cena za jednu ponorku typu 214 je 366 milionů dolarů (8,5 miliardy korun). Jednoznačně nejdražší ponorka typu A26 stojí 959 milionů dolarů (22,3 miliardy korun). Konkrétní nabídky však ještě zřejmě nepadly. U všech typů záleží na vybavení, servisu, a tak podobně.

Zdroje: Pulaski, 2, 3, Defence24

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Britové získali druhou útočnou ponorku třídy Astute

Nejen Rusové zavádějí do výzbroje nové jaderné ponorky, také Britské královské námořnictvo (Royal ...

Polské ponorky Orka a střely Tomahawk

Polské ministerstvo obrany v rámci programu Orka nakoupí tři nebo čtyři nové dieselelektrické útočné ...

Německá ponorková flotila mimo provoz

Německé námořnictvo oficiálně provozuje šest diesel-elektrických útočných ponorek Typ 212A. Ve ...

Polské námořnictvo získá vrtulníky AW101 Merlin

Po mnohaletém hledání nových námořních vrtulníků je rozhodnuto ‒ polské námořnictvo získá ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Tecka
    21:30 27.08.2019
  • liberal shark
    09:28 21.08.2019

    Upřímně řečeno nevidím velký smysl provozovat na Baltu ponorky, zejména pokud nebudou vybaveny ŘSPDL. Přijde mi efektivnější provozovat raketové čluny nebo korvety a soustředit se na intelignetní miny a podvodní drony. K eliminaci ruských cílů (Královec, Petrohrad, Primorsk, Sosnovyj Bor) by to mělo stačit.

  • PavolR
    09:18 21.08.2019

    Iba taký nápad (viem, že v kontexte poľského myslenia nie celkom reálny) - Nemecko má aktuálne 6 ponoriek typu 212A a plánuje dokúpiť ďalšie dve. No má k nim údajne iba tri vycvičené posádky! Poliaci majú vycvičené posádky, no ich ponorková flotila je už po technickej stránke ďaleko za zenitom.
    Nebolo by v danej situácii najracionálnejšie riešenie, keby si Poliaci aspoň dve z tých nemeckých ponoriek prenajali?

    • Lukas
      10:09 21.08.2019

      Tak - była (jest?) taka propozycja - wypożyczenia/ odkupienia 1-2 typ 212 z Bundesmarine...
      Całkiem prawdopodobne że może się tak to zakończyć - bo wybudowanie nowych trawa - a stare wiecznie czekać nie mogą...

      Niemniej nie wiadomo czy takie rozwiązanie jest optymalne. Różne opinie słyszałem o U212 łącznie z taka że ich napęd jest dość kosztowny i wymaga poważnych inwestycji z zaplecze portu-bazy

      Mnie ciekawią mniejsze okręty - taki Scorpene-1000 (dawniej typ Andrasta) ma według deklaracji producenta kosztować ok 200 mln Euro - czyli połowę ceny oferowanych dużych okrętów) Przy tym okręt oferuje możliwość użycia pocisków przeciwokrętowych Exocent MM40 block3 oraz co ciekawe uzbrojenia do obrony przeciwlotniczej - wystrzeliwanych z wyrzutni torpedowej pocisków MICA oraz montowanej na maszcie wyrzutni Mistral (A3SM )
      To wydaje sie ciekawe

  • Lukas
    17:13 20.08.2019

    Spokojnie - bez emocji
    Jeżeli będą nowe okręty podwodne (OP) to na 99% bez pocisków manewrujących - Amerykanie na to nie pozwolą...

    Cała historia z pociskami na okrętach podwodnych to intryga francuzów. DCSN chcąc sprzedać Scorpene 2000 promował w mediach wizje okrętu podwodnego - jako środka odstraszania. W tym celu jeden z emerytowanych komandorów pisał różne bzdury.
    I to chwyciło - MON zmienił wymagania na bardziej korzystne dla DCSN (który jako jedyny miał okręt i pociski )
    Ale...
    Okazało się że MdCN są amerykańskie komponenty - a Amerykanie mówią nie...
    Koniec historii...
    Program Orka stoi w miejscu - bo założenia okazały się nierealne...

    A obecnie posiadane okręty - zarówno kobeny (typ 205) jak i kilo są w bardzo złym stanie technicznym

    Całkiem możliwe że nie będzie żadnego okrętu podwodnego - lub też prowizoryczne rozwiązanie jak leasing jednego z U-botów typ 212 należących do Bundesmarine...

    OP są bronią ofensywną - są też bronią asymetryczną. Jeśli nie możesz zbudować floty która będzie równorzędnym przeciwnikiem - możesz próbować przewagę niwelować okrętami podwodnymi...
    Problem z Marynarką wojenną jest taki że główna baza jest ok. 90 km od głównej bazy floty bałtyckiej (Gdańsk vs Bałtyjsk )
    Gdańsk to dobra baza - ale na morską wojnę z Niemcami...
    Z kolei Świnoujście / Szczecin z uwagi na płytkie wody zachodniego Bałtyku są problematyczne

    Kolejna sprawa to czy koniecznie OP z AIP?
    Japończycy w Sōryū nowej serii zrezygnowali z AIP na rzecz akumulatorów litowo-jonowych (podobno jest to tańsze)

    Naprawdę to dość skomplikowany temat...

    • strikehawk
      21:48 20.08.2019

      Nezdá se mi ze by USA blokovali vývoz Tomahawk do Polska. Španělsko je dostalo. Výhra ale není koupit Tomahawk ale vyvinout vlastní strelu i za cenu nákupu nějakých komponentu v zahraničí - alespoň pro začátek. Nepochybuji ze je toho Polsko technologicky schopno.
      Polsko ale místo toho utrácí miliardy USD za zbraně v zahraničí aniž by byl patrny rozsáhlejší plán na zapojeni domácího průmyslu a získání novych schopnosti a hlavně podpora vlastního vývoje a výzkumu.
      Nákupem licenci se moc daleko nedostanete. Polsko není Čína aby ji bylo tolerovány rozsáhlé obcházení patentových práv a know how. Polsko ný se mělo více angažovat v evropských programech a ne pořad jen kupovat předražené americké hračky a myslet si ze si tím zajistí trvale spojenectví USA.
      Tak velký a hrdý národ a tak naivní představy

      • Lukas
        22:24 20.08.2019

        To nie takie proste
        Po pierwsze żaden z oferowanych okrętów nie ma Tomahawk
        Hiszpańskie S-80 mają mieć - ale i ten projekt ma problemy (podobno są bardzo poważne błędy konstrukcyjne)
        Po drugie Hiszpania to nie PL - tutaj USA patrzy na Moskwę (i Berlin)
        nawet administacja Trumpa nie chce przesadnej "eskalacji" - dlatego Francuzi się wycofali mimo że to oni "wywołali temat pocisków'

        Kolejna sprawa to kwestie techniczne Scorpene może zabrać tylko 6 pocisków MdCN - tyle ile ma wyrzutni torpedowych - bo nie da się załadować kolejnych od wewnątrz (czyli składować kolejnych pocisków w okręcie)

        Tak więc dla mnie to żaden biznes... Lepsze tomahawk na ciężarówce
        A jeszcze lepiej porozmawiać z Kongsbergiem w sprawie rozwoju NSM

        To nie jest że nie chcemy współpracy - chcemy - aż za bardzo chcemy - tyle ze nikt nie oferuje kooperacji przemysłowo-technicznej. Oferty są mniej więcej takie - wy montaż i produkcja tanich elementów (bo jesteście tanimi pracownikami) a my wam dostarczymy "black box" za 80% wartości finalnego produktu.
        Lepiej byś nie wiedział jak "europejski przemysł" - firma Roxel elegancko zablokowała rozwój rakiet 122mm, albo co KMW szykuje użytkownikom czołgów leopard 2A6....
        Jakie Europejskie projekty? Nawet jak był przetarg na 50 śmigłowców to zamiast NHI wystartował Airbus i AW mimo iż przetarg był rozpisany pod NHI. (Następca Mi17 mia być NH90 )
        Co zostaje - czołg przyszłości - toż my chcemy https://www.defence24.pl/polsk...


        Wracając do tematu okrętów - ja bym się zastanowił nad mniejszymi i prostszymi okrętami - jak koreański HDS-500 od Hyundai. 21 dni na morzu to sporo - 2-4 takie okręty do działań na płytkich wodach + 1-2 duże ( 1500-2500 ton wyporności)

        • strikehawk
          10:22 21.08.2019

          Ano souhlasím že je těžké přesvědčit firmy aby převedly u existujících projektů know-how. Právě na příkladu posledních polských zbrojních programů je vidět, že západní firmy jsou ochotny přenechat jenom drobky ze stolu...a to Polsko v žádném případě netroškaří. Nakupuje ve velkých objemech které jsou zajímavé i pro velké zbrojní kolosy.
          Vadí mě že Polsko není vidět ve velkých programech které jsou na počátku - namátkou evropský stíhač 6.generace. I když se primárně jedná o FR-D projekt, Španělsko se okamžitě přihlásilo ke spoluúčasti. Bez ohledu na zanedbatelný technologický přínos které Španělsko může poskytnou.
          Polsko musí udělat totéž a když je FR/D nepřijmou tak musí jít za UK/S ( Bae/SAAB) s jejich separátním projektem. Deklarovat budoucí nákup 80-100 ks a etablovat se konečně jako týmový evropský hráč .......místo toho : F-35 protože made in USA

          S tvým rozborem situace na Baltu lze souhlasit ale nevzdával bych se ponorek

          • Lukas
            19:40 21.08.2019

            Europejski program myśliwca to daleka perspektywa
            Zbyt daleka - Su22 i MiG 29 trzeba wymienić teraz...

            By PL mogła brać udział w takim programie to w 2002 musielibyśmy kupić 60-72 JAS-39 i "montować" je w kraju
            A jednocześnie zapłacić Amerykanom i wejść do programu JSF
            Wówczas dziś w 2019 roku mielibyśmy powody do wejścia do programu - akurat "nowy europejski myśliwiec' zastąpiłby JAS-39
            Ale takich "wizjonerów strategi" nie ma i nie było...

            Wszystkie programy modernizacji zakładają duży udział polskiego przemysłu - tylko co z tego?
            Wisła miała być polskim systemem tylko z licencyjną rakieta
            Amerykanie powiedzieli - system sprzedamy nie sprzedamy technologi
            Francuzi powiedzieli - system sprzedamy ale nie sprzedamy technologi
            To co - do Chin mieliśmy iść?

            Podobnie z programem homar - jedyne na co się zgodzono to montaż rakiet - ale bez produkcji np. układów kierowania + zakaz produkcji i rozwoju własnych rakiet - nawet 122mm

            To dlatego MON zdesperowany kupuje mniejsze ilości i gotowych produktów
            Bo ma tak naprawdę dwa wybory
            - zły - kupić gotowy sprzęt
            - zły - nic nie kupić.

            Europejscy partnerzy też nie są "gotowi" do kooperacji
            Dlaczego w PL wygrała nikomu nie znana (w 2002) Patria Oy a nie giganci?
            Bo była gotowa do współpracy

      • liberal shark
        09:31 21.08.2019

        Žádné evropské programy neexistují, protože evropské státy nemají společné zájmy. Zejména Francie a Německo nemají společné zájny s Polskem a střední Evropou. Tato představa je rovněž naivní.

        • strikehawk
          10:31 21.08.2019

          Jak neexistují? Existují a je jich plno. Stíhač 6. generace - zde dokonce běží dva nezávislé programy : D-F-E vs UK-S, eurodron, Leopard 3 atd.
          že se v některých pohledech na politiku jednotlivé státy liší na tom nic nemění. Společný zájem převažuje.
          Pro lidi jako ty ovšem existuje jenom jedna cesta ovšem : s USA na věčné časy a nikdy jinak... i kdyby nám USA kálely na hlavu jak už to v mnoha případech udělali

          • liberal shark
            11:42 21.08.2019

            1) To co jste vyjmenoval jsou v nejlepším případě francouzsko-německé projekty, nebo spíše počáteční záměry. Žádný velký úspěch.
            2) Jaký že je ten společný převažující zájem ?
            3) Kdy konkrétně nám USA kálely na hlavu ?
            4) Tykejte si doma psovi.
            5) S frankoněmeckou říší na věčné časy a nikdy jinak :-)).
            6) Francie a Německo nám kálejí na hlavu v jednom kuse, viz jejich otevřená kolaborace s Putinem, Čínou a Islámem.

          • PavolR
            13:50 21.08.2019

            eurohúfnica ;-)

  • Dovi
    15:52 20.08.2019

    Děkuji za zajímavý článek. Například porovnání cen vidím poprvé. Držím Polsku palce při výběru, i když vysloveně šlápnout vedle nejde s žádným jmenovaným typem...

    • Starlight
      18:00 20.08.2019
      Oblíbený příspěvek

      Osobně se domnívám, že cena švédských ponorek je v článku špatně.

      Švédská vláda v březnu 2015 oznámila nákup dvou ponorek typu A26 za cenu odhadovanou na maximálně 8,2 miliardy švédských korun. To v té době bylo právě okolo 959 miliónů USD. Tedy jedna ponorka třídy Blekinge (A26) pro švédské námořnictvo by vycházela na cca 480 mil USD. V překladu se podle mne někde ztratilo, že je to za dvojici ponorek.

      https://www.sydsvenskan.se/201...
      https://sverigesradio.se/sida/...

  • Radovan
    13:26 20.08.2019

    Ono než dojde ke konečnému výběru, podpisu smlouvy a dodávce, tak ta dekáda uplyne. Takže to mají Poláci dobře načasované. Ekonomika jim šlape a ta konečná částka za ponorky by se předpokládám rozdělila na mnoho let a na to 40 milionový stát, který bere svoji obranu vážně určitě má.
    Tři ponorky, které budou moct teoreticky vysypat desítky Tomahawků přes 1000 km daleko, Polsko už pevně usadí na pozici evropské vojenské mocnosti těsně za Británii a Francii. A to je moc dobře i pro nás, když se jedna země z našeho osudového prostoru mezi Německem a Ruskem, (kdy jsme byli neustále šikanování buď jedním a nebo druhým) konečně dokáže takhle vyšvihnout a mít v ruce pořádně dlouhý klacek :)

    • PavolR
      14:26 20.08.2019

      Vzhľadom na to, že zmluva o raketách stredného doletu je už minulosťou (a jej opätovný podpis viazaný aj na Čínu v nedohľadne), Poľsko už nemusí kvôli Tomahawkom nevyhnutne kupovať ponorky - môže si obstarať pozemné verzie. Z Varšavy do Moskvy je to vzdušnou čiarou asi 1150 km, čiže je jedno, či dôjde k odpáleniu z baltskej mláky (ďalej sa aj tak nedostanú), alebo poľského vnútrozemia.

      • satai
        14:43 20.08.2019

        Ponorka je podstatně obtížnější cíl.

        • PavolR
          18:14 20.08.2019

          Aj keď čaká práve na opravu v doku? Pri tých počtoch ponoriek by bolo ľahšie udržať strategickú mobilitu pozemným prostriedkom. A čo sa detekcie pozemných odpaľovacích jednotiek týka - stačí pozrieť ako sa spojenci natrápili so Saddámovými Scudmi, a to mali absolútnu vzdušnú prevahu.

        • liberal shark
          09:35 21.08.2019

          Odpalovací zařízení Tomahawku na nákladní voze se taky nehledá snadno :-). Rusové otevřeli Pandořinu skříňku s Iskanderem a Club-K, teď sklidí hořké plody.
          https://echo24.cz/a/p3iZH/nebe...

    • strikehawk
      15:05 20.08.2019

      Stát, který kupuje ponorky a rovněž střely s plochou dráhou letu, které z nich vystřeluje není žádnou velmocí. Francie, Německo a Británie jsou schopny oboje vyvinout a vyrábět na svém území. To je posunuje mezi velmoci i když s omezenou globální působností ve srovnání s USA nebo Ruskem. Nebo si snad naivně myslíš že vypálením 100 ks raket lze vyhrát válku nad kýmkoliv?

      Jen na jediné syrské letiště bylo vypáleno kolem 50 střel s ne zrovna přesvědčivými výsledky během poslední US/F/VB kampaně...….

      Trochu přemýšlej Radovane....

      • dusan
        17:26 20.08.2019

        Keby raketový úder Amíci neoznámili dopredu zrejme by boli výsledky "presvedčivejšie"....

        V tomto prípade išlo skôr o symboliku .... ale i tých 10 zničených sýrskych strojov (3xMiG-23, 7xSu-22) bolo pre Asada určite dosť "presdvedčivých".

      • satai
        17:37 20.08.2019

        Tomahawky ti válku nevyhrají, ale pokud na pár týdnů pošlou třebas nepřátelskou železnici do kolen... Může to být role dost výrazná.

        • liberal shark
          09:38 21.08.2019

          Skladiště PHM, logistické základny, přístavy, dopravní uzly, opravny, rozvodné stanice - to vše jsou skvělé cíle, jejichž vyřazení dokáže nepřátelský stát účinně ochromit.

          • strikehawk
            10:42 21.08.2019

            Na jak dlouho pokud vůbec? Na pár hodin možná v případě štastné trefy na pár dní. Krátkodobě zpomalí ale nedokážou zastavit rozjetou válečnou mašinerii na území velikosti Ruska
            Kráter zahrne a roztrhané železniční koleje svaří ženijní četa železničního vojska za půl dne. Segmenty zničeného mostu přes řeku odstřelí a chybějící úsek překlenou díky mobilním mostním dílcům za den.
            Poškozenou hráz přehrady vyspraví za pár dní stejně jako elektrické vedení atd
            Absolutně nemáš páru jak funguje válečná ekonomika s vojenským velením řízené hospodářství a řízením zdrojů.......100 Tomahawků je škrábanec v kůži medvěda, který ho akorát rozdráždí a pak před ním stojíš s holým zadkem

          • satai
            11:06 21.08.2019

            @strikehawk

            On nikdo nerika, ze 100 tomahawku vyhrava valky. Ale tenhle "skrabanec" ti muze dost rychle chytit snet. Zalezi na pouziti.

          • liberal shark
            11:46 21.08.2019

            To: strikehawk
            1) Tykej si doma psovi.
            2) Dnešní ruská ekonomika a logistika je na tom mnohem hůř, než byla za druhé světové, když je držely nad vodou USA dodávkami surovin, dopravních prostředků a know-how.

  • GlobeElement
    13:10 20.08.2019

    Stirlingův motor taky potřebuje zdroj tepla, nikde jsem nenašel, odkud jej ponorka bere. Ale ty výkony mi připadají slabé, oproti jaderným ponorkám ani ne poloviční. Pro Baltské moře asi dostačující, ale na nějaké větší akce to není.

    Udržet v provozu ponorkové loďstvo je určitě ještě náročnější, než v případě tanků, Poláci vědí, co dělají.

    • Dovi
      15:57 20.08.2019

      Tady je článek který jde technicky víc do hloubky...
      https://www.valka.cz/14090-Pon...

      • GlobeElement
        16:26 20.08.2019

        Díky, ale ani tam to není napsáno natvrdo - patrně se jedná o spalování klasického uhlovodíkového paliva, protože píší o vyfukování plynů.

        • Dovi
          17:08 20.08.2019

          Je tam natvrdo, cituji: Motor 4V-275R spaluje klasickou naftu a jako okysličovadlo mu slouží kyslík skladovaný v tekuté formě pod tlakem 30 atmosfér v kryogenních nádržích. Spotřeba na kW vyrobeného výkonu je 250 g paliva a 950 g kyslíku.
          :)

    • Starlight
      16:48 20.08.2019
      Oblíbený příspěvek

      Stirling spaluje stejnou naftu jako dieselové motory ponorky.

      Více detailů o tomto pohonu jsme napsal do diskuze pod článkem o švédských ponorkách třídy Blekinge (A26): https://www.armadninoviny.cz/s...

  • Clanek
    10:25 20.08.2019
    • (11)

    Ze vsech polskych programu je prave tenhle tim nejzbytecnejsim, coz pri jeho ocekavane cene je teprve smutne. Zrovna tady by Polsku vubec neuskodilo se nejakou tu dekadu jen tak placat v prospektech.

    • strikehawk
      15:09 20.08.2019
      • (13)

      Samozřejmě je to totální hovadina.....Poláci pořád vytrubují jak je ohrožuje Rusko a potažmo i Německo a přitom si plánují pořídit vysloveně útočné zbraně, které pro obranu mají marginální význam a navíc je musejí kupovat.
      Vidím za tím jednoznačně touhu dělat poskoka US Navy za každou cenu

      • Dovi
        16:03 20.08.2019
        • (0)
        Oblíbený příspěvek

        Ano ponorka je primárně útočná zbraň, která však v součastnosti plní převším funkci odstrašující a tím přispívá k obraně. Útočit na Rusko třema ponorkama je úsměvná představa... Takže bych poláky nepodezíral ze snahy obsadit rusko :)

      • dusan
        21:47 20.08.2019
        Oblíbený příspěvek

        Sú dva pohľady na túto vec .... pred ruskou inváziou na Ukrajinu a po nej ...

        Pred desiatimi rokmi by sme tu všetci pobavili na predstave kolón ruských tankov postupujúcich Ukrajinou .... dnes sa môžeme tak baviť o tom koľko tých tankov bolo ....

      • Storm
        11:09 21.08.2019

        strikehawk píše:
        Samozřejmě je to totální hovadina.....Poláci pořád vytrubují jak je ohrožuje Rusko a potažmo i Německo a přitom si plánují pořídit vysloveně útočné zbraně, které pro obranu mají marginální význam a navíc je musejí kupovat.
        Vidím za tím jednoznačně touhu dělat poskoka US Navy za každou cenu

        Storm reaguje:
        Díky... Tak hezky jsem se dlouho nezasmál... Jde vidět, že svůj kostým klauna, neodkádáš ani po ranní šichtě ;o)

    • liberal shark
      09:40 21.08.2019

      Ruské agrese proti Gruzii, Moldávii a Ukrajině byly také úplně zbytečné a kontraproduktivní, a přesto se uskutečnily :-(. Nebo snad dokázali Rusové uvést jediný racionální důvod ?

    • Storm
      11:06 21.08.2019

      Clanek vypotil:
      Ze vsech polskych programu je prave tenhle tim nejzbytecnejsim, coz pri jeho ocekavane cene je teprve smutne. Zrovna tady by Polsku vubec neuskodilo se nejakou tu dekadu jen tak placat v prospektech.

      Storm reaguje:
      Je to právě naopak. Přesně tohle Poláci opravdu potřebujou...