Vážná nehoda ruské letadlové lodě Admirál Kuzněcov a ztráta klíčového doku PD-50

Letadlová loď Admirál Kuuzněcov v suchém doku PD-50 s dvojicí montážních jeřábů po stranách; větší foto / Flickr, Christopher Michel

V noci na úterý se v Murmansku potopil plovoucí dok PD-50, ve kterém prochází generální opravou a částečnou modernizací ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov. Při incidentu byla loď částečně zaplavena a poškozená jak samotným dokem, tak padajícím jeřábem. Nejvíce bolestivá je však ztráta klíčového suchého doku PD-50, kde probíhají opravy větších plavidel a ponorek ruského námořnictva, zejména Severomořské flotily.

Co se přesně stalo? Údajně v důsledku přerušení elektrické rozvodné sítě na pevnině přestaly fungovat mohutná čerpadla doku, která kontrolují naplněnost balastních nádrží. Avšak podle posledních zpráv energetická společnost Rosseti popřela, že by došlo k výpadku proudu na její rozvodné síti na pobřeží.

Podle ruského deníku Izvestija nefungovaly ani pomocné dieselové generátory. Ruský deník spekuluje o tom, že v palivových nádržích generátorů chyběla nafta a byl také dlouhodobě podhodnocen počet lidí, kteří se o generátory starají.

V každém případě v důsledku incidentu došlo nejdříve k potopení jedné strany doku, k divokému zaplavení montážního prostoru a následně ke zhroucení obou jeřábů. Jeden z padajících jeřábů zasáhl trup letadlové lodě a vytvořil trhlinu o rozměrech 5 × 4 metrů. Navíc při divokém potopení doku došlo k prudkému kontaktu lodě se stěnami doku a k dalšímu poškození trupu.

„Při pádu prorazil jeřáb díru o velikosti 4 × 5 metrů. Jde ale o konstrukce, které se dají opravit snadno a rychle, řekl novinářům šéf Sjednocené loďařské korporace Alexej Rachmanov. „Jde o opravu kovových konstrukcí. To je standardní práce našich svářečů, která zabere týden nebo týden a půl.“

V důsledku nehody muselo být evakuováno 60 lidí, mnoho z nich se zachránilo skokem do vody. Čtyři lidé jsou léčení na následky podchlazení. Za zmínku stojí, že v ledových vodách zálivu Kola člověk vydrží pouze několik minut, než podlehne následkům podchlazení.

Při incidentu dokonce hrozilo potopení samotné letadlové lodě Admirál Kuzněcov. „Podle našich zdrojů byl Kuzněcov zachráněn dobře koordinovanou prací posádky, která zůstala na palubě během oprav a která včas začala bojovat o záchranu lodě před zaplavením, navzdory proudění vody přes otevřené vnější kování a díry vzniklé během oprav,“ píše deník Izvestija.

Posádka jednoduše včas zavřela hermetické vnitřní přepážky a voda tak nemohla zaplavit celé podpalubí. Podle deníku Izvestija ale do lodi nateklo několik tisíc tun vody, které bude nutno z podpalubí odčerpat.


PD-50 byl schopen najednou pojmout několik lodí a ponorek. / autor neznámý

V současné době není znám rozsah škod a ani to, jak moc nehoda ovlivní konec oprav letadlové lodě naplánované na rok 2021. Hlavním problémem však není ani tak poškození letadlové lodě, ale vyřazení suchého doku PD-50 z provozu.

PD-50 v Murmansku společně s dokem PD-41 v docích ve městě Viljučinsk na Kamčatce jsou dva největší ruské suché doky schopné pojmout plavidla o výtlaku až 80 000 tun. PD-50 je jedním z největších plovoucí doků na světě a slouží k opravám největších ruských lodí a ponorek. PD-50 na přelomu 70. a 80. let postavili pro Sovětský svaz Švédové, PD-41 naopak Japonci.

Celková délka doku PD-50 je 330 metrů a šířka 88 metrů ‒ dostatečné rozměry pro loď o délce 300 metrů a šířce 79 metrů. Dok sám o sobě má hmotnost 181 230 tun a má ponor 6,12 metru. Dok je vybaven čtyřmi dieselovými motory a čtyřmi elektrickými generátory. K manipulaci slouží dva obří jeřáby s nosností 50 tun.

Severní flotila může využít menší suché doky schopné pojmout lodě o výtlaku 30 000 tun, což postačuje například pro ponorky třídy Oscar nebo křižníky třídy Kirov nebo Slava. Nicméně letadlovou loď Admirál Kuzněcov lze opravovat pouze v docích PD-41 a PD-50. Další teoretickou možností (s nutností určitých stavebních úprav) jsou loděnice Sevmaš, kde ale v současné době probíhá oprava křižníku Admirál Nachimov třídy Kirov.


Murmask ‒ záběr na menší plovoucí dok PD-92 s nosností 30 000 tun a na zatopený dok PD-50.

Co dál s dokem PD-50? Podle webu The Drive, které se odvolává na ruské úředníky, může trvat vyzvednutí z téměř 50 metrů hlubokého zálivu několik měsíců. Není ale jasné, zda záchrana doku bude možná, resp. zda se spíše nevyplatí stavba nového obřího suchého doku .

Podle ruského blogu BMPD ztráta PD-50 posune opravy letadlové lodě Admirál Kuzněcov a výrazně zkomplikuje údržbu a opravy všech lodí Severomořské flotily. PD-50 byl aktivně používán pro opravy menších lodí a ponorek ‒ velké rozměry umožňovaly najednou opravovat vedle sebe dvě až tři plavidla.

Podle deníku Izvestija vyšetřovací komise má před sebou tři hlavní úkoly: přesně zjistit, co se stalo, vyhodnotit škody a přijít na to, jak zachránit utopený dok PD-50. Otázkou také je, proč nefungovaly záložní naftové generátory.

Letadlová loď Admirál Kuzněcov je nyní v přístavišti, kde technici zjišťují rozsah škod a zaplavené prostory lodě zkoumají potápěči. Vše komplikuje skutečnost, že část vnitřních prostor letadlové lodě, a to zejména v nejnižších úrovních, je dlouhodobě zapečetěna a není přístupná od dob Sovětského svazu.

Zdroj: Izvestija, Izvestija, The Drive

Nahlásit chybu v článku


Související články

Ruské tanky T-14 Armata pro Indii?

Indická armáda v rámci programu FRCV (Future Ready Combat Vehicles) plánuje obří nákup 1770 hlavních ...

Námořní konvoje ve válce: US Navy dopravní lodě neochrání

V případě rozsáhlého válečného konfliktu bude až 90 % materiálu dopravováno ze Spojených států na ...

Ruské vojenské dopravní letectvo je v hluboké krizi

Ruské vojensko-transportní letectvo (VTA) trápí rychle se snižující počet provozuschopných ...

NÁZOR: Jaderné bomby na Yellowstone ‒ Rusko opět hrozí apokalyptickou jadernou válkou

Tak, jako mnohokrát v minulosti, kdy se Rusko dostává do pro něj nevýhodné mezinárodně-politické ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:

  • danny
    16:06 02.12.2018

    Starlight: skvělé, díky moc. A respekt k rozsahu zpracování tématu. Vůbec mě napr. nenapadla role remorkéru při tankování.

    Starlight: skvělé, díky moc. A respekt k rozsahu zpracování tématu. Vůbec mě napr. nenapadla role remorkéru při tankování.

  • Starlight
    14:31 02.12.2018

    4) Díky technice ze sovětských dob by teoreticky i současné ruské námořnictvo mělo být schopné provádět stejné operace FAS/UNREP. Nevím proč, ale téměř všechny obrazové ...Zobrazit celý příspěvek

    4)

    Díky technice ze sovětských dob by teoreticky i současné ruské námořnictvo mělo být schopné provádět stejné operace FAS/UNREP. Nevím proč, ale téměř všechny obrazové materiály, které tuto schopnost dokládají, pocházejí ze sovětských časů. Současné ruské námořnictvo si touto schopností z nějakého důvodu vůbec nechlubí, přestože vlastní a dokonce staví nové tankery, které tuto schopnost mají v konstrukci zabudovánu.

    To samozřejmě vyvolává otázky, zda to vůbec nacvičují. Třeba někdo najde opak, já našel jen tuto fotku (pravděpodobně z roku 2004):
    http://www.rusarmy.com/photo/v...

    A naopak dnes ukazují nejčastěji úplně jinou metodu doplňování zásob na moři. Letadlová loď Kuzněcov z Murmanska urazila rychlostí jen 10 uzlů přibližně 5 800 km a 13. den plavby (28. října 2016) zastavila a zakotvila v mělkých mezinárodních vodách poblíž Maroka v Alboránském moři západně od Gibraltarského průlivu. K zádi letadlové lodi zacouval svojí zádí tanker Dubna (tanker před srážkou tahem jistí záchranný remorkér Altaj) a pak přetáhly přečerpávací hadice na palubu letadlové lodě.

    Oficiální video z ruské televize je zde: https://youtu.be/W2jYCtlf2KY?t... (od času 35:45).

    Toto nebyl první veřejně zdokumentovaný případ tohoto způsobu tankování letadlové lodě Admirál Kuznětsov na moři. Stejná poloha lodí byla zaznamenána při vyšetřování vzniku ropné skvrny během tankování v Keltském moři poblíž jižního cípu Irska v roce 2009: http://www.emsa.europa.eu/emsa...

    Další události o doplňování paliva a zásob na moři během této operační plavby letadlové lodi Admirál Kuzněcov nejsou známy. Není bohužel ani nijak věrohodně zdokumentováno, zda a kde si vlastní tankery doplňovaly zásoby. Probleskují nepotvrzené zprávy o Alžírsku. V každém případě skrz Bospor do černomořských přístavů tankery ze Středomoří v daném období neprojížděly.Skrýt celý příspěvek

  • Starlight
    14:30 02.12.2018

    3) Pro výjezdy velkých ruských válečných lodí jsou tankery Projektu 1559V stále nezbytné. Nejinak tomu bylo i při plavbě letadlové lodě Admirál Kuznětsov k Sýrii od 15. října ...Zobrazit celý příspěvek

    3)

    Pro výjezdy velkých ruských válečných lodí jsou tankery Projektu 1559V stále nezbytné. Nejinak tomu bylo i při plavbě letadlové lodě Admirál Kuznětsov k Sýrii od 15. října 2016 do 9. února 2017 (celkem 117 dní na moři), kterého se účastnily hned dvě jednotky této třídy.

    Operační svaz ruské letadlové lodě Admirál Kuzněcov (Projekt 1143.5, NATO třída Kuznetsov), který vyplul s Murmansku, kromě vlastní letadlové lodi tvořily křižník Petr Veliký (Projekt 1144.2 Orlan, NATO třída Kirov), dvojice protiponorkových torpédoborců Severomorsk a Vice-admirál Kulakov (Projekt 1155 Fregat, NATO třída Udaloy I), neznámý počet ponorek a také několik pomocných lodí.

    Největší podpůrnou lodí byl jeden „velký“ tanker Sergej Osipov projektu 1559V (jediné jednotka této třídy u Severního flotu VMF) a dva menší „střední“ tankery - tanker Kama (Projekt REF-675, NATO třída Kaliningradneft) a tanker Dubna (třída Dubna).

    Oceánské záchranné remorkéry pak tvořila dvojice lodí – jednotka Nikolaj Čiker (projekt R-5757, NATO třída Nikolai Chiker) a jednotka Altaj (Projekt 1452, NATO třída Ingul). Severní flota tak prakticky poslala do této operace většinu svých nejlepších hladinových plavidel. Nelze nevšimnout, že všechny ještě pamatují sovětské časy. Oba střední tankery i remorkér Nikolaj Čiker byly vyrobeny ještě za Studené války ve Finsku.

    Ke svazu se později (hlavně od konce října do první poloviny listopadu 2016) ve východním středomoří jednotlivě připojily další posily z Černomořské floty. A naopak torpédoborec Vice-admirál Kulakov odplul od svazu dříve. Posily zahrnovaly veterána z 60. let torpédoborce Smětlivyj (Projekt 61, NATO třída Kashin), nejmodernější ruskou fregatu Admirál Grogorovič (Projekt 11356P/M, NATO třída Admiral Grigorovich) a také pomocné lodě. Velký oceánský tanker Ivan Bubnov – tedy další tanker Projektu 1559V (NATO třída Boris Chilikin, jediné jednotka této třídy u Černomořského flotu VMF) a dva remorkéry – oceánský záchranný remorkér Profesor Nikolaj Muru (Projekt 22870, byl ale jen krátce), a další veterán z 60. let - malý remorkér SB-5 (Projekt 733S, NATO třída Okhtenskiy Class).

    Celkem mělo ruské námořnictvo ve východním středomoří v dané době až 4 tankery a 4 remorkéry.

    Remorkér Profesor Nikolaj Muru se dokonce dostal do akce, protože musel v listopadu 2016 odtáhnout zpátky k Bosporu raketovou korvetu Miraž (Projekt 1234.1, NATO třída Nanuchka III), která závisela ve východním středomoří bez funkčního pohonu.Skrýt celý příspěvek

  • Starlight
    14:30 02.12.2018

    2) Podobné schopnosti v menším objemu by měly mít i další sovětské tankery stavěné od 70. let. Jako jsou například menší „střední“ tankery stavěné ve Finsku - 2 jednotky ...Zobrazit celý příspěvek

    2)

    Podobné schopnosti v menším objemu by měly mít i další sovětské tankery stavěné od 70. let. Jako jsou například menší „střední“ tankery stavěné ve Finsku - 2 jednotky Projektu REF-675 (NATO třída Kaliningradneft) se standartní/plným výtlakem 3 050/8 900 tun a 4 jednotky třídy Dubna se standartním/ plným výtlakem 6 000/12 900 tun. Ruské námořnictvo má stále 2, respektive 3 jednotky těchto tříd tankerů.

    Stavba nových „středních“ oceánských tankerů probíhá hlemýždím tempem i v současném Rusku. Ztím jsou rozestavěna jedna jednotka Projektu 23130 (standardní/plný výtlak 5 000/14 000 tun) a dvě jednotky vylepšeného Projektu 23131.

    Slabinou sovětských tankerů byly omezené skladovací prostory na pevný materiál, včetně munice a schopnost manipulace s nimi. Proto sovětské námořnictvo zkoušelo po americkém vzoru opravdu velký oceánský tanker/zásobovací loď Projektu 1833 (NATO třída Berezina) o standardní/plném výtlak 15 600/24 600 tun. Jediná jednotka Berezina postavená koncem 70. let už byla z ruského námořnictva už dávno vyřazena.Skrýt celý příspěvek

  • Starlight
    14:29 02.12.2018

    @danny Datum: 09.11.2018 Čas: 23:55 Máš v podstatě pravdu. Ruské námořnictvo má velmi omezené možnosti, jak provádět zásobování velkých válečných lodí (letadlové/vrtulníkové ...Zobrazit celý příspěvek

    @danny Datum: 09.11.2018 Čas: 23:55

    Máš v podstatě pravdu. Ruské námořnictvo má velmi omezené možnosti, jak provádět zásobování velkých válečných lodí (letadlové/vrtulníkové lodě, křižníky) během plavby přímo na moři.

    1)

    Sovětské námořnictvo historicky sice nejraději používalo doplňování zásob lodí zakotvených ve spojeneckých a spřátelených přístavech, případně v jejich mělkých teritoriálních vodách. Nicméně od 60. letech, kdy začalo ve velkém expandovat na světové oceány, zavádělo techniku a postupy, které se na západě označují po britsku jako Replenishment at Sea (RAS) nebo po americku jako Underway Replenishment (UNREP). Sověti ale nikdy v této oblasti nedosáhly rozsahu jako tradiční širokoeceánská západní námořnictva v čele s US NAVY.

    https://youtu.be/mbqYrZjE7sE...

    Jedinou velkou třídou velkých (na sovětské poměry) oceánských tankerů jsou „velké“ tankery Projektu 1559V Morskoj prostor (NATO třída Boris Chilikin) se standardním výtlakem 6 950 tun a plným výtlakem 22 450 tun. Jsou to první tankery sovětského námořnictva, které byly účelově navržené pro podporu tehdy nových letadlových lodí/vrtulníkových nosičů Projektu 1143 Krečet (NATO třída Kiev). První jednotka vstoupila do služby už v roce 1971 a celkem bylo postaveno 6 lodí této třídy. Ruské námořnictvo má stále poslední tří jednotky (po jedné u Severního, Tichooceánského a Černomořského flotu). Jsou ale postaveny už v letech 1975 až 1978.

    Lodě Projektu 1559V mohou za plavby na moři přečerpávat kapaliny dvěma způsoby. Nejčastěji to v sovětském námořnictvu byla technika (používaná za 2. světové války například Němci a Japonci), kdy kapaliny (palivo, voda) jsou přervávány ze zádi tankeru na příď lodi, která pluje hned za zádi tankeru.

    Druhá metoda s větší kapacitou přenosu (nejen kapalin, ale obecně i tuhého nákladu) a možností doplňovat až dvě lodě současně je doplňování na paralelně plujících lodí. To je ale složitější z hlediska použité techniky i obecně řízení lodi během zásobovací operace.

    Sověti dokonce kombinací obou metod mohly předávat kapaliny až třem lodím současně, jako na tomto obrázku (jak moc šlo o PR nebo běžně praktikovanou metodu nevím): http://cimsec.org/wp-content/u...

    Maximální cestovní rychlost tankerů Projektu 1559V (třídy Boris Chilikin) by měla být 16 uzlů. Protože byly od začátku navrženy na podporu sovětských vrtulníkových/letadlových lodí, tak mají oddělné zásobníky tekutin. V těch může loď současně přepravovat mazut (palivo pro parní kotle), naftu, pitnou vodu, destilovanou vodu (pro parní kotle), letecké palivo, oleje a v omezené míře i pevný náklad a potraviny.Skrýt celý příspěvek

  • PavolR
    20:36 01.12.2018

    StandaBlabol:
    Projektanti Kuznecova si po vzhliadnutí Star Wars povedali, že Sovietom na rozdiel od galaktických imperialistov cez drvič odpadu nikto unikať nebude. :-)

    StandaBlabol:
    Projektanti Kuznecova si po vzhliadnutí Star Wars povedali, že Sovietom na rozdiel od galaktických imperialistov cez drvič odpadu nikto unikať nebude. :-)

  • StandaBlabol
    20:08 01.12.2018

    Podle posledního ATM posunulo ministerstvo obrany termín dokončení oprav Kuzněcova na konec 2022. Začali v květnu a za 7 měsíců stihli nabrat 2 roky zpoždění:) Jinak je v ...Zobrazit celý příspěvek

    Podle posledního ATM posunulo ministerstvo obrany termín dokončení oprav Kuzněcova na konec 2022. Začali v květnu a za 7 měsíců stihli nabrat 2 roky zpoždění:)

    Jinak je v prosincovém čísle dost zoufalý výčet jeho nedostatků. Jen ty největší:

    1) Poruchový pohon za který mohou vysokotlaké kotle. Díky jejich opakovaným výpadkům maximální rychlost lodě často klesá k 10 - 18 uzlům. Kromě toho má nedokonalé spalování za následek vysokou spotřebu paliva a onen pověstný černý dým (výmluvy na mazut jsou opravdu jen výmluvami).

    2) Špatně fungující topení, díky kterému klesá při operacích v severních mořích teplota až k 5ti stupňům v obytných prostorách. Mimo ně se objevuje námraza a zkraty, zamrzání a následné praskání trubek, atd.

    3) Chybějící zařízení na zpracování odpadu, kvůli kterému je lodi zakazován vstup do cizích přístavů nebo i kotvení u pobřeží.

    Další věci, jako nedostatečné elektrorozvody v kabinách posádky, z poloviny nefunkční toalety nebo chybějící osvětlení nižších palub už jsou spíš nepříjemnosti. Ale i kvůli nim je služba na Kuzněcovovi považována za trest a zkušení členové posádky utíkají pryč hned po vypršení smlouvy...Skrýt celý příspěvek

  • raziel87
    12:29 01.12.2018

    Podle agentury TASS byly škody na Admiralu Kuznecov přeběžně vyčísleny na
    70 milionu rublů (1,1mil us)

    http://tass.com/emergencies/10...

    Podle agentury TASS byly škody na Admiralu Kuznecov přeběžně vyčísleny na
    70 milionu rublů (1,1mil us)

    http://tass.com/emergencies/10...

  • Czertik
    13:28 13.11.2018

    ano, skutecne u SPOUSTY zbozi je absolutne jedno kdy dorazi, to ze neco malo se vozi letecky nic na tom nezmeni. Protoze daleko vice se stavy novych a vetsich lodi na prevoz ...Zobrazit celý příspěvek

    ano, skutecne u SPOUSTY zbozi je absolutne jedno kdy dorazi, to ze neco malo se vozi letecky nic na tom nezmeni.
    Protoze daleko vice se stavy novych a vetsich lodi na prevoz kontejneru nez novych nakladnich letadel (ci prestaveb na ne).
    takze asi tak.Skrýt celý příspěvek

  • Jirosi
    17:23 12.11.2018

    Tak si skoč na Ambasádu USA/Ruska... oni z těch 7 dnu velice rychle vyléčí. Případně ti ho ani nevydají. "Zvlast kdyz vozi zbozi u ktereho je jedno kdy dorazi." Celkem by mně ...Zobrazit celý příspěvek

    Tak si skoč na Ambasádu USA/Ruska... oni z těch 7 dnu velice rychle vyléčí. Případně ti ho ani nevydají.

    "Zvlast kdyz vozi zbozi u ktereho je jedno kdy dorazi."

    Celkem by mně zajímalo, o kterém zboží dneska mluvíš... Dnes se zboží vozí z Asie i letecky, protože se nikomu nechce ty 2-3 týdny čekat. Továrny jedou na zásoby v hodinách, ne týdnech jako před 30.lety.Skrýt celý příspěvek

  • Czertik
    16:03 12.11.2018

    jirosi ja vim jake ma vyhoda hruska, proto sem taky napsal ze setri palivo, protoze skutecne kdyz lode predtim pluly 20 uzlu a stacilo to, tak s hruskou budou taky plout 20 uzlu, ...Zobrazit celý příspěvek

    jirosi
    ja vim jake ma vyhoda hruska, proto sem taky napsal ze setri palivo, protoze skutecne kdyz lode predtim pluly 20 uzlu a stacilo to, tak s hruskou budou taky plout 20 uzlu, ale levneji.
    Skutecne nevidim jediny duvod proc by meli dopravci kvuli hrusce zrychlovat. Zvlast kdyz vozi zbozi u ktereho je jedno kdy dorazi.

    No dobre, tak 7 dni i se shanenim viza..porad je to min nez 30 dni ci kolik sis myslel puvodne, i bez shaneni viza.Skrýt celý příspěvek

  • Jirosi
    09:00 12.11.2018

    Cestují díky té hruškovité přídi co snižuje odpor... Můžeš buď plout původní rychlostí a šetřit nebo vyšší a spálit stejně paliva. Zkoušel sem najít tu jízdenku ...Zobrazit celý příspěvek

    Cestují díky té hruškovité přídi co snižuje odpor... Můžeš buď plout původní rychlostí a šetřit nebo vyšší a spálit stejně paliva.

    Zkoušel sem najít tu jízdenku Moskva-vladivostok a našel sem 7 dní, to co by ti to bylo je objednání lístků přes internet, než cokoliv jiného. Ty totiž nepočítáš se scháněním víz, a koupí lístku na místě.Skrýt celý příspěvek

  • Czertik
    06:51 12.11.2018

    Jirosi A co jako, ze hruskovita prid ma 100 let ? Vis jaky mela efekt ma maximalni rychlost ? Velmi maly, jeji prinos je v nizsi spotrebe paliva. A ne skutecne, kdybys dneska ...Zobrazit celý příspěvek

    Jirosi
    A co jako, ze hruskovita prid ma 100 let ? Vis jaky mela efekt ma maximalni rychlost ? Velmi maly, jeji prinos je v nizsi spotrebe paliva.

    A ne skutecne, kdybys dneska cestoval lodemi a vlakem, tak svet objedes nepozdeji za 20 dni, s tim, ze nejpomalejsi by byly lode.
    Usa das z jednoho konce na druhy vlakem za 3 dny. Z mosky si ve vladivostoku za 5 dni vlakem, driv pokud pojeders normalnim a ne onim specialnim vyletnim, ktery ti v kazdem meste stoji par hodin aby sis vystoupil a udelal par fotek.
    A za jak dlouho budes v moskve ze spanelska ? Bez vrt.

    Zeleznice neskutecne zrychlila, to zrychleni u lodi je mensi, byt i tam je velky narust.

    Skutecne by sis mel zjistit, jak se celkove svet zrychlil a zmensil od 19. stol.

    A proc si nic nepasal na to, ze dnesni civilni lode cestuji bezne rychleji nez byla tehdejsi maximalka ?Skrýt celý příspěvek

  • Jirosi
    05:16 12.11.2018

    Czertik: Možná tě to překvapí, ale jediným opravdovým průlomem v námořní dopravě je hruškovitá pří. Jenže ta už má taky 100. let. Ono, pokud by si skutečně jel jen vlaky a ...Zobrazit celý příspěvek

    Czertik: Možná tě to překvapí, ale jediným opravdovým průlomem v námořní dopravě je hruškovitá pří. Jenže ta už má taky 100. let.

    Ono, pokud by si skutečně jel jen vlaky a loděmi, tak by si velice pravděpodobně zkrátil cestu tak na 70.dní. Ale o 200, let později.
    Ona totiž neexistuje, žádná trans-kontinentální VRT. Stejně jako osobní dálková lodní přeprava. Je super, že 500 km přes UK-Fra urazíte za par hodin, jenže pak jste tam, kde před 200. lety. a zbývá vám do Vladivostoku asi 15 000km.Skrýt celý příspěvek

  • Czertik
    21:59 11.11.2018

    Jirosi Ano, more samotne se skutecne nezmenilo, ale zpusob dopravy, a rychlosti ano. zatimco v 19 stol tech 18 uzlu bylo maximum o jakem mohly velke valecne lode jen snit (a ...Zobrazit celý příspěvek

    Jirosi
    Ano, more samotne se skutecne nezmenilo, ale zpusob dopravy, a rychlosti ano.
    zatimco v 19 stol tech 18 uzlu bylo maximum o jakem mohly velke valecne lode jen snit (a velke civislni lode meli maximalku jeste mensi, emluve o cestovni rychlosti), tak dneska mas maximalku u velkych lodi 30+ uzlu, prakticky dvojnasobek a mas poustu velkych kontejnerovych lodi u kterych je CESTOVNI rychlost mezi 18-22 uzly.
    Cili vic nez tehdejsi maximalka pro nejrychlejsi (velke) lode te doby.

    Vzpomen si na knihu julese verna , cesta kolem sveta za 80 dni. Kolik myslis ze by to trvalo dneska ? A ze bys vyuzival jen vlak a lode.
    Uz chapes ten rozdil v cestovnich rychlostech ?Skrýt celý příspěvek

  • Jirosi
    10:04 10.11.2018

    Czertik:"A to uz je skutecne plahoceni, ktere odpovida 19 stoleti kdy se prikladaslo rucne a jezdilo na uhli. " Ono se od 19: Století změnilo moře. Moc ne... Rozdíl mezi ...Zobrazit celý příspěvek

    Czertik:"A to uz je skutecne plahoceni, ktere odpovida 19 stoleti kdy se prikladaslo rucne a jezdilo na uhli. "

    Ono se od 19: Století změnilo moře. Moc ne...
    Rozdíl mezi plachtami, uhlím, mazutem a atomem je nejvíce v tom kolik prostoru na lodi zabírá a kolik lidí to musí obsluhovat.

    Jen abych nezapomněl, Americké CVN vozí palivo i pro svůj svaz krom leteckého křídla. Kdyby některému došlo, ať ho nemusí nechat uprosřed pacifiku.Skrýt celý příspěvek

  • Czertik
    01:38 10.11.2018

    danny presne to co ma nebo nema ruske namornictvo ve stavu se me neptej, zeptej se cernakuse ten je expertem (nebos e aspon tak tvari) na stavy jak us navy tak i rfn. Brano ryze ...Zobrazit celý příspěvek

    danny
    presne to co ma nebo nema ruske namornictvo ve stavu se me neptej, zeptej se cernakuse ten je expertem (nebos e aspon tak tvari) na stavy jak us navy tak i rfn.
    Brano ryze pragmaticky, tak by rusaci meli mit vicero lodi ketere by mely byt schopne provated eskortu jeho lodim na vylete, protoze by to znamenalo, ze kdyz by nebyl prvozuschopny z jakehokoliv duvodu, tak by ruske namornictvo nikam nejelo.

    To, ze mas lodstvo urceten na kratkodobe operace blizko pobrezi neznamena, ze si muzes dovolit zanedbavat logistiku na mori, ci infrastrukturu.
    Jak nadherne potvrdil cernakus tim, ze kuznic se nemuze opravovat nikde jinde vyjma svojeho domovskeho pristavu, protoze na dalnem vychode nemaji jeste hotovy pro nej dok , a v cernem mori se na to pro jistotu vys***ly.
    A ze maji ve stavu i jine velke jednotky, kterym by kotviste v cernem mori pomohly (petr veliky a ostatni).
    A ze by mu opravny v cernem mori pomohli, po tom debaklu nasazeni v syrii.

    A brano ryze z technickeho hlediska, tak k opravam/udrzbe lodi na mori muze byt pouzita jakakoliv lod, ktera je vybavena vlastnimi jeraby, zalezi jen na tom co nacpes do utrob.
    K tomu aby lod mohla doplnovat palivo ci cokoliv jineho tekuteho, po mensich upravach muze slouzit jakakoliv lod co prevazi tekute produkty.

    btw v jednom postu co se tu daval k tazeni kuznice, mas fotku kdy sou videt cary mezi lodi pred kuznicem a nim, s tim ze nedko to vydava za tezeni, rusti obranci za doplnovani paliva ,takze ryze teoreticky, rusove by meli mit i tuhle schopnost.
    Proc pisu teoreticky ? Bwzne se palivo doplnuje z lodi co pluji vedle a ne pred, navic z velkoobjemovych a ne malych kocabek jako je onen tahac Nikolaj Chirker.Skrýt celý příspěvek

  • danny
    23:55 09.11.2018

    Czertik: jsem sice proruský troll, ale nemyslel jsem to zle. Seriózně míněna otázka: má vůbec ruské námořnictvo ve stavu servisní loď, která by byla schopná dělat doprovod na ...Zobrazit celý příspěvek

    Czertik: jsem sice proruský troll, ale nemyslel jsem to zle.

    Seriózně míněna otázka: má vůbec ruské námořnictvo ve stavu servisní loď, která by byla schopná dělat doprovod na delších výletech? Není to čistě o tom, že Nikolay Chiker je prostě jedinou lodi, která je schopna při dálkových expedicich provádět doprovod a plnit širší spektrum úloh?
    Jen uvažuju, prakticky nic ze sovětského loďstva nebylo určeno k dlouhodobému flákání se mimo perimetr, tak by mě překvapilo, kdyby měli nějaké opravárenské a logistické speciály pro oceánskou plavbu.
    Za info předem děkuji.Skrýt celý příspěvek

  • Torong
    23:24 09.11.2018

    @Kozlus:
    Ano to je normální. Ovšem už moc normální není, aby svaz plul rychlostí plavidla, které by vůbec nebylo potřeba, kdyby ten svaz byl v řádném technickém stavu...

    @Kozlus:
    Ano to je normální. Ovšem už moc normální není, aby svaz plul rychlostí plavidla, které by vůbec nebylo potřeba, kdyby ten svaz byl v řádném technickém stavu...

  • Kozlus
    22:59 09.11.2018

    Neni snad normalni, ze svaz pluje optimalnim tempem nejpomalejsiho plavidla?

    Neni snad normalni, ze svaz pluje optimalnim tempem nejpomalejsiho plavidla?

Načítám diskuzi...

Stránka 1 z 18