Vážná nehoda ruské letadlové lodě Admirál Kuzněcov a ztráta klíčového doku PD-50

Letadlová loď Admirál Kuuzněcov v suchém doku PD-50 s dvojicí montážních jeřábů po stranách; větší foto / Flickr, Christopher Michel

V noci na úterý se v Murmansku potopil plovoucí dok PD-50, ve kterém prochází generální opravou a částečnou modernizací ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov. Při incidentu byla loď částečně zaplavena a poškozená jak samotným dokem, tak padajícím jeřábem. Nejvíce bolestivá je však ztráta klíčového suchého doku PD-50, kde probíhají opravy větších plavidel a ponorek ruského námořnictva, zejména Severomořské flotily.

Co se přesně stalo? Údajně v důsledku přerušení elektrické rozvodné sítě na pevnině přestaly fungovat mohutná čerpadla doku, která kontrolují naplněnost balastních nádrží. Avšak podle posledních zpráv energetická společnost Rosseti popřela, že by došlo k výpadku proudu na její rozvodné síti na pobřeží.

Podle ruského deníku Izvestija nefungovaly ani pomocné dieselové generátory. Ruský deník spekuluje o tom, že v palivových nádržích generátorů chyběla nafta a byl také dlouhodobě podhodnocen počet lidí, kteří se o generátory starají.

V každém případě v důsledku incidentu došlo nejdříve k potopení jedné strany doku, k divokému zaplavení montážního prostoru a následně ke zhroucení obou jeřábů. Jeden z padajících jeřábů zasáhl trup letadlové lodě a vytvořil trhlinu o rozměrech 5 × 4 metrů. Navíc při divokém potopení doku došlo k prudkému kontaktu lodě se stěnami doku a k dalšímu poškození trupu.

„Při pádu prorazil jeřáb díru o velikosti 4 × 5 metrů. Jde ale o konstrukce, které se dají opravit snadno a rychle, řekl novinářům šéf Sjednocené loďařské korporace Alexej Rachmanov. „Jde o opravu kovových konstrukcí. To je standardní práce našich svářečů, která zabere týden nebo týden a půl.“

V důsledku nehody muselo být evakuováno 60 lidí, mnoho z nich se zachránilo skokem do vody. Čtyři lidé jsou léčení na následky podchlazení. Za zmínku stojí, že v ledových vodách zálivu Kola člověk vydrží pouze několik minut, než podlehne následkům podchlazení.

Při incidentu dokonce hrozilo potopení samotné letadlové lodě Admirál Kuzněcov. „Podle našich zdrojů byl Kuzněcov zachráněn dobře koordinovanou prací posádky, která zůstala na palubě během oprav a která včas začala bojovat o záchranu lodě před zaplavením, navzdory proudění vody přes otevřené vnější kování a díry vzniklé během oprav,“ píše deník Izvestija.

Posádka jednoduše včas zavřela hermetické vnitřní přepážky a voda tak nemohla zaplavit celé podpalubí. Podle deníku Izvestija ale do lodi nateklo několik tisíc tun vody, které bude nutno z podpalubí odčerpat.


PD-50 byl schopen najednou pojmout několik lodí a ponorek. / autor neznámý

V současné době není znám rozsah škod a ani to, jak moc nehoda ovlivní konec oprav letadlové lodě naplánované na rok 2021. Hlavním problémem však není ani tak poškození letadlové lodě, ale vyřazení suchého doku PD-50 z provozu.

PD-50 v Murmansku společně s dokem PD-41 v docích ve městě Viljučinsk na Kamčatce jsou dva největší ruské suché doky schopné pojmout plavidla o výtlaku až 80 000 tun. PD-50 je jedním z největších plovoucí doků na světě a slouží k opravám největších ruských lodí a ponorek. PD-50 na přelomu 70. a 80. let postavili pro Sovětský svaz Švédové, PD-41 naopak Japonci.

Celková délka doku PD-50 je 330 metrů a šířka 88 metrů ‒ dostatečné rozměry pro loď o délce 300 metrů a šířce 79 metrů. Dok sám o sobě má hmotnost 181 230 tun a má ponor 6,12 metru. Dok je vybaven čtyřmi dieselovými motory a čtyřmi elektrickými generátory. K manipulaci slouží dva obří jeřáby s nosností 50 tun.

Severní flotila může využít menší suché doky schopné pojmout lodě o výtlaku 30 000 tun, což postačuje například pro ponorky třídy Oscar nebo křižníky třídy Kirov nebo Slava. Nicméně letadlovou loď Admirál Kuzněcov lze opravovat pouze v docích PD-41 a PD-50. Další teoretickou možností (s nutností určitých stavebních úprav) jsou loděnice Sevmaš, kde ale v současné době probíhá oprava křižníku Admirál Nachimov třídy Kirov.


Murmask ‒ záběr na menší plovoucí dok PD-92 s nosností 30 000 tun a na zatopený dok PD-50.

Co dál s dokem PD-50? Podle webu The Drive, které se odvolává na ruské úředníky, může trvat vyzvednutí z téměř 50 metrů hlubokého zálivu několik měsíců. Není ale jasné, zda záchrana doku bude možná, resp. zda se spíše nevyplatí stavba nového obřího suchého doku .

Podle ruského blogu BMPD ztráta PD-50 posune opravy letadlové lodě Admirál Kuzněcov a výrazně zkomplikuje údržbu a opravy všech lodí Severomořské flotily. PD-50 byl aktivně používán pro opravy menších lodí a ponorek ‒ velké rozměry umožňovaly najednou opravovat vedle sebe dvě až tři plavidla.

Podle deníku Izvestija vyšetřovací komise má před sebou tři hlavní úkoly: přesně zjistit, co se stalo, vyhodnotit škody a přijít na to, jak zachránit utopený dok PD-50. Otázkou také je, proč nefungovaly záložní naftové generátory.

Letadlová loď Admirál Kuzněcov je nyní v přístavišti, kde technici zjišťují rozsah škod a zaplavené prostory lodě zkoumají potápěči. Vše komplikuje skutečnost, že část vnitřních prostor letadlové lodě, a to zejména v nejnižších úrovních, je dlouhodobě zapečetěna a není přístupná od dob Sovětského svazu.

Zdroj: Izvestija, Izvestija, The Drive

Nahlásit chybu v článku


Související články

Ruské tanky T-14 Armata pro Indii?

Indická armáda v rámci programu FRCV (Future Ready Combat Vehicles) plánuje obří nákup 1770 hlavních ...

Námořní konvoje ve válce: US Navy dopravní lodě neochrání

V případě rozsáhlého válečného konfliktu bude až 90 % materiálu dopravováno ze Spojených států na ...

Ruské vojenské dopravní letectvo je v hluboké krizi

Ruské vojensko-transportní letectvo (VTA) trápí rychle se snižující počet provozuschopných ...

NÁZOR: Jaderné bomby na Yellowstone ‒ Rusko opět hrozí apokalyptickou jadernou válkou

Tak, jako mnohokrát v minulosti, kdy se Rusko dostává do pro něj nevýhodné mezinárodně-politické ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:

  • danny
    11:00 07.11.2018

    Slavoslav: tak jsem ještě proběhl diskusi pod linkem od p. Grohmana, a kromě spousty vtipných komentářů (rozřezat a prodat do Číny, ten jeřáb tam nechat jako obrubník a Kuzněcova ...Zobrazit celý příspěvek

    Slavoslav: tak jsem ještě proběhl diskusi pod linkem od p. Grohmana, a kromě spousty vtipných komentářů (rozřezat a prodat do Číny, ten jeřáb tam nechat jako obrubník a Kuzněcova přejmenovat na vrtulníkovou loď) jsem žádné detaily nenašel.

    Jirosi: Souhlas. Vybetonovat 300 m dlouhou díru umí. Že to dosud neudělali, vychází spíš z toho, náklady na dok bylo dosud levnější outsorcovat pomocí soukromé společnosti. Problém bude s jeřáby atd..., ale s tím by mohli pomoct Korejci. Vrata by teoreticky mohli použít z PD-50, pokud je zvrakovaný.Skrýt celý příspěvek

  • danny
    10:41 07.11.2018

    Slavoslav: z těch vyjádření jsem to chápal tak, že tam voda šplouchla vrchem a že ta díra je nad vodou. Ale těžko říct, detaily se asi hned tak chlubit nebudou. Snad brzy uniknou ...Zobrazit celý příspěvek

    Slavoslav: z těch vyjádření jsem to chápal tak, že tam voda šplouchla vrchem a že ta díra je nad vodou. Ale těžko říct, detaily se asi hned tak chlubit nebudou. Snad brzy uniknou nějaké obrázky.Skrýt celý příspěvek

  • Jirosi
    10:41 07.11.2018

    Ono asi nebude zase takový problém vykopat díru v zemí, a nálít do ní beton. Přece jen projekt doku se dá použít od jinud . Dostatečně velké mají, takže mají kde brát. Problém bych ...Zobrazit celý příspěvek

    Ono asi nebude zase takový problém vykopat díru v zemí, a nálít do ní beton. Přece jen projekt doku se dá použít od jinud . Dostatečně velké mají, takže mají kde brát. Problém bych spíše viděl v technickém vybavení toho doku. Přece jen se bude jednat kusové záležitosti, přímo na míru projektu.Skrýt celý příspěvek

  • Slavoslav
    10:30 07.11.2018

    danny ak maju nejake diery pod ciarou ponoru tak je cast lode stale zaplavena. Max co mohli vycerpat je z casti za vodotesnymi prepazkami. Ale ano, keby velmi chceli tak ho ...Zobrazit celý příspěvek

    danny

    ak maju nejake diery pod ciarou ponoru tak je cast lode stale zaplavena. Max co mohli vycerpat je z casti za vodotesnymi prepazkami.

    Ale ano, keby velmi chceli tak ho niekedy koncom buduceho roka dokoncia (suchy dok). Lenze taketo nasadenie kvoli oprave Kuznecova neocakavam a skor to vidim zas na tie roky ak tam nejaky suchy dok stavat buduSkrýt celý příspěvek

  • danny
    10:17 07.11.2018

    Jan Grogman: díky za link. Škoda, že tam není vidět i to poškození trupu. Serrafin: pokud se zhroutil bok, tak je to konečná. Nemáš nějaký zdroj? Pokud je v celku, nedošlo k ...Zobrazit celý příspěvek

    Jan Grogman: díky za link. Škoda, že tam není vidět i to poškození trupu.

    Serrafin: pokud se zhroutil bok, tak je to konečná. Nemáš nějaký zdroj? Pokud je v celku, nedošlo k proražení vztlakových nádrží, tak to zas tak tragicky nevidím. Je prakticky 20 m pod maximálním ponorem, větší část zařízení je na zaplavování stavěná. Kuzněcov už určitě není z části zaplavený, za týden by to odčerpali i hasičským čerpadlem. A co se týče rozsahu škod, těžko říct. V doku se obvykle řeší opravy a změny uspořádání trupu, ne elektrika a vybavení citlivé k povětrnostním vlivům. S kritikou celkového stavu námořnictva jinak souhlasím.

    Slavoslav: Nejsi v Čechách, kde na stavební povolení a EIA čekáš deset let. Dá se čekat, že po tomhle průseru se už někdo naštve a padne politické rozhodnutí. A když je vůle, tak jde všechno. Suchý dok není nic tak extrémně náročného, aby to trvalo roky. Že umí zabrat, ukázala celkem názorně stavba Krymského mostu nebo výstavba před olympiádou.
    Velký dok potřebují i kvůli civilním projektům, ledoborce, potřeba LNG tankerů, nákladních lodí pro severní cestu... pochybuju, že by ležel ladem.Skrýt celý příspěvek

  • StandaBlabol
    19:54 06.11.2018

    to Czertik, stavět suchý dok v Petrohradě je pro Severní flotilu pořád trochu z ruky. Není to jen kvůli Kuzněcovu, Severní flotila má i atomový křižník Petr Veliký. Kromě něj v ...Zobrazit celý příspěvek

    to Czertik,

    stavět suchý dok v Petrohradě je pro Severní flotilu pořád trochu z ruky. Není to jen kvůli Kuzněcovu, Severní flotila má i atomový křižník Petr Veliký. Kromě něj v tom doku opravovali i ponorky. Nevím jestli se jinam nevlezou, ony Oscary a Delty nejsou žádní drobečci, nebo to bylo z kapacitních důvodů. I v případě, že odepíšou Kuzněcova, ten dok nakonec nějak nahradit musejí. Jen jak píše Slavo, pro Kuzněcova už může být pozdě...Skrýt celý příspěvek

  • Jan Grohmann
    16:19 06.11.2018

    Fotky jeřábu na palubě:
    https://bmpd.livejournal.com/3...

    Fotky jeřábu na palubě:
    https://bmpd.livejournal.com/3...

  • Jirosi
    15:40 06.11.2018

    Czertik: Trošku si to pleteš. ASROC je raketový-boost pro torpédo. Tedy nejedná se střelu. Jeho rychlost a dostřel je v porovnání z P-700 v poněkud jinde. Torpédo letí po ...Zobrazit celý příspěvek

    Czertik: Trošku si to pleteš. ASROC je raketový-boost pro torpédo. Tedy nejedná se střelu. Jeho rychlost a dostřel je v porovnání z P-700 v poněkud jinde.
    Torpédo letí po traektorii jako by bylo schozeno z letadla. A opět hraje roli rychlost a úhel dopadu na hladinu ve chvíli dopadu.Skrýt celý příspěvek

  • Slavoslav
    14:28 06.11.2018

    Czertik

    kym by sa ten pripadny novy suchy dok niekde blizko postavil tak sa im ten Kuznecov obrazne povedane rozpadne na vode. To by bola zalezitost rokov nie mesiacov

    Czertik

    kym by sa ten pripadny novy suchy dok niekde blizko postavil tak sa im ten Kuznecov obrazne povedane rozpadne na vode. To by bola zalezitost rokov nie mesiacov

  • Czertik
    13:57 06.11.2018

    standa blabol rusove maste jednu 5 moznost, a to postavit si novy dostatecne velky suchy dok (plovouci proboha ne, zase by se jim potopil) primo v petrohradu ci blizko, ale tady ...Zobrazit celý příspěvek

    standa blabol

    rusove maste jednu 5 moznost, a to postavit si novy dostatecne velky suchy dok (plovouci proboha ne, zase by se jim potopil) primo v petrohradu ci blizko, ale tady je to zas otazka financi - stavet ho jen pro kuznecova by bylo neefektivni vyuziti penez, a zadne jine vyuziti (vyjma tzreba opravy 2 ponorek naraz) by moc nemel.
    Protoze sance ze by tam stavely lode pro civilni svetovy trh je mala, vzhlem k tomu v jakem katastrofalnim stavu je rusky lodarsky prumysl.Skrýt celý příspěvek

  • Czertik
    13:33 06.11.2018

    packal jake ze to granaty byly kontrovovane specialne pro vybuch pod vodou ? tak treba ty, co pouzival jamamoto za 2 sv :) (jejich nazev ti z hlavy nenapisu). serafin ne, ja ...Zobrazit celý příspěvek

    packal
    jake ze to granaty byly kontrovovane specialne pro vybuch pod vodou ?
    tak treba ty, co pouzival jamamoto za 2 sv :) (jejich nazev ti z hlavy nenapisu).

    serafin
    ne, ja sem tady nikde nedel raketu co se ma ponorit pod vodu a utocit pod vodou, to si pochopil uplne blbe to co sem napsal.
    Jen to, ze pri castem sestrelu se to muze stat.
    BTW dnes uz skutecne mas i strely ktere utoci pod vodou a k cili se dopravuji raketove - asroc :)Skrýt celý příspěvek

  • Serrafin
    09:12 06.11.2018

    Také si myslím ,že potopení PD50 je zároveň konec Kuzněcova. Možnost č.1 je nejpravděpodobnější. č.2 je málo pravděpodobná, podle prvních zpráv rusů se bok doku zhroutil, asi ...Zobrazit celý příspěvek

    Také si myslím ,že potopení PD50 je zároveň konec Kuzněcova. Možnost č.1 je nejpravděpodobnější. č.2 je málo pravděpodobná, podle prvních zpráv rusů se bok doku zhroutil, asi vlivem nerovnoměrného tlaku vody a trupu lodi. Něco tak velkého a tak rozhadrovaného nikdo nikdy nevyzvedl. Leda po částech a jen na šrot. č.3 Vladivostok je nebližších 6 měsíců mimo hru, po severní cestě mezi ledama a ledoborcema těžko potáhnou neopravenou loď. Dva roky čekat to se rovná sešrotovat. A PD190? Stejně riskatní štrapáce okolo celé Evropy počasím které poslední tydny sotva přežily lodě ve lepším stavu. a č.4 je myslím nesmysl, nejsou prachy jsou sankce.
    Ale třeba se pletu a rusové nečím překvapí. Běží jim čas, loď je částečně zaplavená, co opravili to se bude muset znova předělat a stará poškození se zhoršují.
    Mne furt udivuje jak moc špatně technicky a logisticky na tom jejich flota je. Melou o nových torpedoborcich fregatach letadlovych lodích a ponorkach, přitom nejsou schopni udržet nad hladinou to co už mají. Zdá se že je už předběhla i čínská flota.
    Mimochodem ad zdejší debatě o Granitech, Kalibrech atd. Pokud maji v tak zoufalem stavu tak jednoduchou zaležitost jako je plovoucí dok, v jakém technickém stavu maji nepoměrně složitější systémy jako jsou raketové střely???Skrýt celý příspěvek

  • StandaBlabol
    22:04 05.11.2018

    K původnímu tématu dnes vyšel článek na webu War is Boring: https://warisboring.com/russia... Ve stručnosti: autor ...Zobrazit celý příspěvek

    K původnímu tématu dnes vyšel článek na webu War is Boring:
    https://warisboring.com/russia...

    Ve stručnosti: autor předpokládá, že minimálně pro práce na trupu a pohonu se Rusové bez suchého doku prostě neobejdou. A proto mají 4 možnosti:

    1) Vzdát opravu Kuzněcova i vyzvednutí potopeného doku a finance převést na stavbu nových, menších lodí.
    2) Vyzvednout a opravit dok PD-50. Nákladná a časově náročná operace, k tomu riskantní. I když dok vyzvednou, je otázkou, jak moc bude poškozený a jestli jej Rusové zvládnou opravit. Kvůli embargu se musejí obejít bez asistence původního výrobce - Švédů.
    3) Použití jiných suchých doků v Rusku. PD-41 u Vladivostoku je daleko a navíc plně vytížený pracemi na lodích tichomořské flotily. Další bude uveden do provozu v roce 2020 v loděnicích Zvezda v Bolšoj Kameni. Jenže ten bude k dispozici nejdřív za dva roky a pořád je 6.000 námořních mil daleko. Poslední možností je PD-190 v Černém moři. Jenže tam se Kuzněcov tak tak vleze, jeho boky by přesahovaly rozměry doku a tak znemožnily použití jeřábů.
    4) Oprava v cizině. Jenže evropské země nepřicházejí v úvahu kvůli sankcím. A Asie je daleko. Nejde jen o to, dostat tam loď, ale následně i potřebné náhradní díly, třeba kotle.Skrýt celý příspěvek

  • Jirosi
    16:42 05.11.2018

    Gangut: My se s vámi tady snažíme bavit slušně. Mohl by jste se alespoň obtěžovat číst o komentáře. Clanek: Pokud deklarují 100% zničení, pak opravdu nemá smysl střílet dříve. ...Zobrazit celý příspěvek

    Gangut: My se s vámi tady snažíme bavit slušně. Mohl by jste se alespoň obtěžovat číst o komentáře.

    Clanek: Pokud deklarují 100% zničení, pak opravdu nemá smysl střílet dříve. Ono u vždy krom statických cílů, musíte střílet dříve.
    "Proc by se mel Granit nebo obdobna strela roztristit o hladinu? "
    Když si vezmete velikost té střely vs velikost hlavice. Je větší šance trefit dutou část trupu(palivovou nádrž) než samotnou hlavici. Ale pokud dojde k zásahu, tak v té rychlostí dojde k prudké změně kurzu. A u střely pohybující se 14m nad vodou je střed z vodní hladinou více než pravděpodobný.Skrýt celý příspěvek

  • Clanek
    16:07 05.11.2018

    Proc by se mel Granit nebo obdobna strela roztristit o hladinu? Kazdy z nize vypsanych systemu pouziva kombinaci streliva protipanceroveho s HE (treba v pripade Phalanxu i s ...Zobrazit celý příspěvek

    Proc by se mel Granit nebo obdobna strela roztristit o hladinu? Kazdy z nize vypsanych systemu pouziva kombinaci streliva protipanceroveho s HE (treba v pripade Phalanxu i s opozdenim) a ucelem je privest strelu k detonaci pred dosazenim cile, radove stovky metru az pul kilometru od nej. Pripadne ji poskodit tak, ze nebude pokracovat v draze ohrozujici cil, kde Phalanx utok prerusi a strelu jen dale sleduje.

    Pokud by se to z nejakeho duvodu nepovedlo bych spis pripsal (ne)schopnosti cil zamerit / spravne vyhodnotit (cemu klidne verim), nez tomu ze by na to 20x103 nemela dost energie / potencialu. V posledni vterine obrany uz jede Phalanx "naplno", to jest 70 naboju za s, a na tak kratkou vzdalenost jich velka nadpolovicni vetsina skonci v cili (i takto maleho prumeru) a to v kazdem vyznamu toho slova. A tim spis s tim vyhodit utocici strelu do vzduchu nebudou mit problem systemy jako Goalkeeper, ktery pouziva kanon z A-10 puvodne urceny na cupovani MBT z 1,5km vzdalenosti.Skrýt celý příspěvek

  • gangut
    15:38 05.11.2018

    Au! Ano Jiroši. Kým sa tá strela dostane do dosahu 20 mm kanónu aby mohla byť rozstrielaná priebojným strelivom a roztrieštená o vodnú hladinu, tak sa jej nosič musí byť schopný ...Zobrazit celý příspěvek

    Au!
    Ano Jiroši. Kým sa tá strela dostane do dosahu 20 mm kanónu aby mohla byť rozstrielaná priebojným strelivom a roztrieštená o vodnú hladinu, tak sa jej nosič musí byť schopný dostať do vzdialenosti cca 600km od cieľa, systémy na to určené musia cieľ zamerať a strela s 1000kg tenkého plechu musí preletieť vzdialenosť 599km a prekonať pri tom PVO celej CSG so všetkými tými Aegismi a Standard Missilami. A týmto konštatovaním otváram diskusiu na ďalších pat strán.Skrýt celý příspěvek

  • Clanek
    14:53 05.11.2018

    Asi nejotevreneji o svem systemu mluvi Holandane, a ti pro Goalkeepra zminuji schopnost pusobit na cile 2,5km daleko jen pokud jde o lode, ale pokud jde o rizene strely tak samotny ...Zobrazit celý příspěvek

    Asi nejotevreneji o svem systemu mluvi Holandane, a ti pro Goalkeepra zminuji schopnost pusobit na cile 2,5km daleko jen pokud jde o lode, ale pokud jde o rizene strely tak samotny pokus o sestrel nastava az po prekroceni 1500m s tim, ze na hranici 500-300m deklaruji 100% sanci zniceni cile. O tom ze by se strilelo jiz v predstihu jsem se u zadneho systemu nic nedocetl, ale samozrejme to jen na zaklade toho vyloucit nelze. Na jednu stranu by to davalo smysl (vetsi sance znicit ten jeden konkretni cil), na stranu druhou to smysl davat nemusi (poslu tam jeste vice munice).Skrýt celý příspěvek

  • Jirosi
    14:31 05.11.2018

    Gangut: Ta střela letí až k cíli celá, Tedy jak tu bylo uvedeno asi 1000kg tenkého plechu do kterého uděláte díru když se o něj opřete. A tento plech je právě to co bude zvětšovat ...Zobrazit celý příspěvek

    Gangut: Ta střela letí až k cíli celá, Tedy jak tu bylo uvedeno asi 1000kg tenkého plechu do kterého uděláte díru když se o něj opřete. A tento plech je právě to co bude zvětšovat šanci na zásah, a zároveň s tím i vytvářet Aerodynamický problém vzhledem k plnánované trase střeli.

    Clanek: Pokud máš na sestřel 2-3s, tak se dá počítat s tím, že řídící systém detekuje střeli dříve než na efektivní dostřel, a střílí do předu. Tedy vyžívá celou dobu průletu v dosahu.Skrýt celý příspěvek

  • Clanek
    14:27 05.11.2018

    Vetsina zdroju z kterych jsem cerpal je psana anglicky, a pro konzistentnost vicemene anglicke terminologie jsem se dal prepsat Kaštan-M tak jak se v anglictine prepisuje, a to je ...Zobrazit celý příspěvek

    Vetsina zdroju z kterych jsem cerpal je psana anglicky, a pro konzistentnost vicemene anglicke terminologie jsem se dal prepsat Kaštan-M tak jak se v anglictine prepisuje, a to je Kashtan-M.Skrýt celý příspěvek

  • GlobeElement
    14:25 05.11.2018

    Myslí tím Kortik.

    Myslí tím Kortik.

Načítám diskuzi...

Stránka 5 z 18