Ve studené válce čelily americké ponorky přesile. A vyhrály

Ve studené válce čelily americké ponorky přesile. A vyhrály
Ponorkatřídy Viktor III (Projekt 671RTM Ščuka) / Public domain (Zvětšit)

Aktivita čínských a ruských ponorek roste. Americké námořnictvo nestačí obnovovat svou ponorkovou flotilu. V dobách soupeření se Sovětským svazem na tom však bylo podobně.

V říjnovém čísle časopisu amerického Námořního institutu Proceedings vyšel velký článek o zápolení amerických a britských ponorek se sovětskými. Jeho autor, námořník a historik Joel I. Holwitt, tvrdí, že se v historii studené války dají najít důležitá poučení pro dnešní soupeření s Čínou a Ruskem. 

V kontextu zpráv z poslední doby o úpadku amerického námořnictva a vzestupu čínského působí text nečekaně optimisticky. Američané a Britové stáli podle Holwitta většinu studené války proti sovětské početní převaze. Důležitější než velikost ponorkové flotily se ale ukázala její skladba a způsob použití.

V článku se píše, že v roce 1989 mělo sovětské námořnictvo neuvěřitelných 349 ponorek. Holwitt cituje ročenku Jane’s Fighting Ships. V jiných zdrojích však najdete odlišná, nižší čísla, obvykle okolo 270 (což je pořád hodně). Nesrovnalost je nejspíš způsobena sovětským přístupem k zapisování válečných lodí do rejstříku floty.

Přesnější by možná bylo napsat k jejich vyškrtávání. Mnoho sovětských lodí rezivělo dlouhé roky u mola, evidentně neschopných vyplout. Přesto byly vedeny jako plavidla v aktivní službě. Tento přístup ostatně převzalo i dnešní ruské námořnictvo. Sovětské námořnictvo proto bylo ve skutečnosti slabší než na papíře. V sovětské ponorkové flotile na konci studené války bylo jen pětatřicet moderních atomových útočných ponorek.


Ruská ponorka třídy Akula (Projekt 971 Ščuka-B); větší foto / Public Domain

Papírový medvěd

Bylo to 23 člunů třídy Victor III, dvě Sierry, čtyři Akuly, pět Oscarů, a jeden Mike (nešťastná ponorka Komsomolec). Američané a Britové proti tomu mohli nasadit pět ponorek třídy Trafalgar, 41 ponorek Los Angeles a 37 Sturgeonů. K tomu měli ještě dvě unikátní ponorky, USS Glenard P. Lipscomb a USS Narwhal. Celkem tedy 85 špičkových útočných ponorek. 

Tahle převaha trvá i na prahu třetí dekády jednadvacátého století. Rusko má dnes 27 atomových útočných ponorek a ponorek s křižujícími střelami. Čína, jich provozuje devět (Podle Holwitta šest, zřejmě nepočítá stárnoucí třídu Han.).

Čínské námořnictvo je přitom počtem lodí větší než americké. Dnešní americké válečné loďstvo má 50 útočných ponorek, britské pět. I kdyby Čína zvládla stavět nové ponorky tempem, kterému by USA nedokázaly konkurovat, nebylo by to nic nového. Časopis Proceedings píše, že situace v osmdesátých letech byla podobná. Sovětský svaz spouštěl na vodu novou ponorku každých šest týdnů.

NATO mu nemohlo konkurovat. Královské námořnictvo mělo dokonce obavy, že mu v případě války dojdou torpéda dřív než Rusům ponorky. Britové a Američané však studenou válku na moři vyhráli. 


Americká ponorka třídy Los Angeles; větší foto / Public domain

Zpackaná záchrana

Kromě lepších ponorek měli i lepší informace. Provozovali soustavu podmořských mikrofonů SOSUS (SOund SUrveillance System; zvukový sledovací systém).

Hlídala jmenovitě proslulou čáru Grónsko-Island-Britské ostrovy (tzv. GIUK gap). Díky SOSUS mohly britské a americké ponorky podnikat plavby na sever od linie GIUK. Londýn a Washington měly výhodu i v kvalifikaci posádek. Zatímco na sovětských lodích sloužili z velké části branci, na britských a amerických se plavili profesionálové. Tento stav přetrvává dodnes. Jak Rusko, tak Čína se pořád opírají o povinnou vojenskou službu. Nedostatečná profesionalita se projevila například při nehodě už zmíněného Komsomolce v roce 1989.

Na ponorce vypukl požár během plavby v Norském moři. Dokázala se vynořit a zůstala na hladině dlouhých pět hodin. Kvůli špatně organizovaným záchranným pracím se však nakonec znovu potopila nadobro. Při katastrofě zemřelo celkem 42 námořníků. Jen čtyři z nich však zahubil kouř nebo oheň. Většina zemřela na podchlazení během čekání na záchranu v ledové vodě.

Efektivnější profesionální posádky umožňovaly americkým ponorkám trávit víc času na moři. Americké námořnictvo udělalo z obrany proti ponorkám svoji prioritu prakticky hned po druhé světové válce. Investovalo do moderních technologií, což se vyplatilo. Americké sonary brzo získaly převahu nad ruskými.


Ruská ponorka K-278 Komsomolec třídy Mike (Projekt 685); větší foto / Public Domain

Pomalá torpéda

Tvrdším oříškem se ukázaly být jiné technické problémy. Jak Američané, tak Britové měli překvapivě trable se stavbou dostatečně rychlého torpéda. Torpéda navržená v dobách druhé světové války dosahovala nejvyšší rychlosti okolo 12 uzlů (22 km/h). Atomovým ponorkám, schopným plout rychlostmi přes třicet uzlů (56 km/h), nestačila. Američtí a britští kapitáni museli až do sedmdesátých let minulého století spoléhat na lepší sonar, díky němuž se mohli přiblížit k ruským ponorkám tak blízko, že by se už pomalému torpédu nemohly vyhnout, nebo ho vůbec neslyšely.

Ponorky NATO byly celou dobu tišší než sovětské. Svůj náskok si udržely i před dnešním Ruskem a Čínou. Na konci sedmdesátých let se však jejich akustická převaha výrazně snížila. Hlučnost nových ponorek tříd Sierra nebo Akula byla srovnatelná s jejich americkými protějšky.

V roce 1985 vyšlo najevo, že šlo z velké části o úspěch sovětské špionáže. FBI chytila jednoho z nejdůležitějších ruských agentů všech dob. Jmenoval se John A. Walker. Sloužil v americkém námořnictvu. Mezi roky 1968 a 1985 předával Rusům informace o vlastnostech senzorů, konstrukci amerických ponorek a taktice protiponorkového boje. Informoval je i o systému SOSUS.


Ruská ponorka třídy Sieera (Projekt 945); větší foto / Public domain

Upovídaná ex

Jeho odhalení nebyla velká zásluha. Udala ho bývalá manželka. Zajímavé je, že měla problém s alkoholem, takže když poprvé kontaktovala FBI, agenti se jí zdráhali věřit, neboť byla na mol. Walker už se do konce života nedostal z vězení. Zemřel v roce 2014 ve věku 77 let. Čtenáře nejspíš napadne, že historie se dnes opakuje. U čínské stealth stíhačky Chengdu J-20 se totiž často spekuluje, že používá kradené technologie z amerického letounu F-35 Lightning II. Rusové Walkerovy informace využili do poslední čárky.

Jejich starší hlasité ponorky se začaly pohybovat v místech, kde na dně ležely mikrofony systému SOSUS. Hluk, který dělaly, fungoval jako maskování pro novější tiché typy. Ty pak zkoušely proklouznout skrz linii GIUK. Například v březnu 1987 se pokusilo o průnik hned pět moderních sovětských atomových ponorek třídy Viktor III najednou.

Britové a Američané spustili masivní protiponorkovou akci. Letouny Nimrod Královského námořnictva během ní podle časopisu Proceedings vyčerpaly roční zásobu sonarových bójí. Čtyři ponorky se povedlo lokalizovat. Kapitán páté měl ale buď víc štěstí, nebo byl mazanější. Pronikl na jih od linie GIUK. Našla ho až britská ponorka HMS Trafalgar.

Za cenu udržení kontaktu musela přistoupit na riskantní manévry v těsné blízkosti ruské lodě. Podobné čtverylky naslepo zřejmě nebyly neobvyklé. 


Britská ponorka HMS Trafalgar třídy Trafalgar; větší foto / Public domain

Kužel hluku

Většina záznamů o činnosti amerických ponorek v dobách studené války zůstává i třicet let po pádu Berlínské zdi tajných. Něco už však přece jen do otevřených zdrojů proniklo. Jedna ukázková příhoda, se stala například ponorce USS Tautog (třída Sturgeon) v roce 1970. Tautog se poblíž pacifické základny sovětského námořnictva Petropavlovsk-Kamčatskij pověsila za ruskou pnorku K-108 (třída Echo II).

Schovávala se v kuželu hluku, který za zádí ruské ponorky vytvářely její vlastní šrouby. Je to starý trik. Moderní podmořská plavidla se mu brání použitím vlečných sonarů, jejichž kabel může být i kilometry dlouhý. Před zavedením vlečného sonaru si ponorkoví kapitáni museli poradit bez něj.

Když chtěli zjistit, jestli za nimi někdo není, dělali kolečka, prudké obraty, nebo celé série změn kurzu. Nebyla to zrovna bezpečná taktika, o čemž se přesvědčila právě i USS Tautog.


Americká ponorka USS Tautog třídy Tambor; větší foto / Public domain

Ohnutá věž

Americká ponork USS Tautog plula těsně za K-108 jen o chlup hlouběji. Sovětská ponorka nečekaně provedla obrat, zastavila motory a naslouchala. Americká ponorka reagovala zastavením vlastních strojů. Už to vypadalo, že jí to projde, stejně jako několikrát předtím. Sovětský kapitán však náhle nařídil zpětný chod. Hloubková kormidla K-108 byla mírně vychýlená, takže ponorka kromě plavby vzad i klesala. V cestě jí však stála Tautog, o níž Rusové neměli ponětí. Ruská ponorka narazila zádí do velitelské věže americké. Jeden ze šroubů K-108 se utrhl. Američané po nárazu slyšeli, jak do ruské ponorky teče voda, a jak se jeden z jejích motorů točí naprázdno.

Pak zavládlo ticho. USS Tautog zůstala v oblasti asi půl dne. Čekala, jestli Rusy znovu zaslechne. Dokonce se i vynořila do periskopové hloubky a pátrala po troskách nebo trosečnících. K-108 však zmizela. Když Američané nenašli známky její přítomnosti, usoudili, se potopila.

Po návratu na základnu (byl to Pearl Harbor) našli ve věži své ponorky zaklíněných několik kusů ruského lodního šroubu. Věž Tautogu zůstala po nárazu ohnutá přibližně o dva stupně. Incident přišel ve velice nevhodný čas. Administrativa prezidenta Nixona tou dobou pracovala na uvolnění vztahů se Sovětským svazem.

Američané hráli mrtvého brouka a prošlo jim to. Teprve po rozpadu SSSR vyšlo najevo, že K-108 srážku přežila. Dokonce se na ní nikomu nic nestalo, stejně jako na americké ponorce. Doplula s jedním šroubem do přístavu. Rusové ji opravili. Vyřadili ji až v roce 1990. Podobných příhod je známo víc.

Ještě větší množství jich je zřejmě zatím pohřbeno v denících ponorkových kapitánů a sonarových nahrávkách z časů studené války. Vzhledem k tomu, že aktivita ruských ponorek znovu roste a nové čínské ponorky jsou o třídu lepší než hlučné čluny ze sedmdesátých a osmdesátých let, dá se čekat, že dramatických podmořských příhod znovu přibude.

Zdroje: USNI, Next Big Future, MassHome

 
 

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Nejslavnější ponorka Alvin se do důchodu nechystá

Ponorka Alvin vyplula poprvé v roce 1964 a proslavila se zejména první lidskou misí k vraku Titanku ...

Ponorková válka je zpět: Americká SSN(X) získá více torpéd

Americké námořnictvo (US Navy) změnilo požadavky na schopnosti nové třídy jaderných útočných ponorek ...

Jaderné ponorky finančně vyčerpávají ruské ozbrojené síly

Ruský autor Maxim Klimov v článku Na co se ptát „Jaseňa“: Jaderné ponorky drží flotilu na přídělech ...

Námořnictvo USA nestíhá stavět útočné ponorky třídy Virginia

Výzkumná služba amerického Kongresu CRS (Congressional Research Service) vydala zprávu o programu ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Olivav
    09:59 09.10.2019

    Jsem to tu plácnul moc rychle - možná to je Falcon od Muska. V debatě se na to téma dohadují.

    • Marťan
      14:09 10.10.2019

      Je to na 100% Falcon 9, jde tam velmi zřetelně vidět 1. stupeň vracející se na zem.

  • Olivav
    09:57 09.10.2019

    No a tady je zajímavé vide - je to sice Offtopic, ale je to let Tridentu natočený z pilotní kabiny letadla:

    https://www.thedrive.com/the-w...

  • rabo123
    00:29 09.10.2019

    Sov. zväz sa vzdal hlavne z ekonomických dôvodov a podružne technických, výstavby veľkých LL . Tie mali prísť až v 90. rokoch. VMF však disponovalo veľkým počtom lodí s extrémne silnou PL výzbrojou. Mojím osobným vrcholom boli ponorky triedy Oscar v kombinácii so statelitným systémom Ladoga. To je čo deklasovalovalo všetky formácie USN . V danej dobe nebolo ochrany.

    • dusan
      00:44 09.10.2019

      Keby satelitný systém fungoval, tak by možno "deklasovalo" ....

      V reále však systém satelitného navádzania striel P-700 nikdy nefungoval a tento stav trvá dodnes.

      • madrabbit
        13:48 09.10.2019

        Jak byl funkční dřív se asi nedozvíme, ale dnes to je celkem jasné. Satelity tohoto systému, které měly sloužit k navádění, už dávno nefungují - takže jejich dosah je velmi omezený, oproti původním možnostem.

    • Miroslav
      03:07 09.10.2019

      ZSSR/ Rusko v podstate nikdy veľké lietadlovky nepotrebovalo a nepotrebuje. Ide len o akýsi rozmar a udržanie istej prestíže. Rusko z hľadiska rozlohy a geografie potrebuje Strategické raketové sily, letectvo a obrnené jednotky.

      Úplne iná situácia je v prípade USA ktoré na pevnine prakticky nemajú nepriateľa. Jediné nebezpečenstvo im hrozí len z oceánu. Preto sa sústreďujú na námorníctvo a letectvo. Ak udržia kontrolu nad vodou tak prakticky nie je možné preniesť konflikt na ich územie.

      Nepochybne však Rusko bude chcieť získať náhradu za Kuznecova.

  • technik
    18:40 08.10.2019

    Kdo má rád ponorky jako já a sloužil na nich :)) tak dnes prima max vysílá klasiku hon na ponorku.

    • Luky
      21:05 08.10.2019

      To je o tom komunistickým kapitánovi, co vypadá jak Petr Pavel a furt opakuje, že chtěl vidět Hanu Montanu?

      • Luky
        00:06 09.10.2019

        Tak se mi to za těch alespoň 15 až 20 let popletlo....Montanu chtěl vidět první důstojník :D

        • technik
          06:44 09.10.2019

          :)) to je přesně on.

  • krllo
    18:37 08.10.2019

    Nelze věřit všemu co Američané píší. Sověti nikdy neusilovali o pozici námořní velmoci. A s Čínou budou mit USA práci, velkou část svých zájmů má v mořích.

    • technik
      18:39 08.10.2019

      Velmi odvážné tvrzení na zdejší fórum :))

    • Nesher
      19:33 08.10.2019

      A protože Sovětské Rusko nikdy o pozici námořní velmocí neusilovalo, tak vybudovalo námořní síly, které byly na svém vrcholu druhé největší na světě. To vážně dává smysl.

      • krllo
        21:19 08.10.2019

        Druhé největší na světě v čem ? Rozhodně neusilovalo o loďstvo operující celosvětově. Soustředilo se na svě pobřežní vody, uzavřená moře a sem tam na nějakou propagační jízdu po oceánech. Zbytečně by vyhazovalo peníze. SSSR a dnes Rusko je pozemní velmoc.

        • RiMr71
          22:19 08.10.2019

          Ale ono vyhazovalo peníze Jenže jich tolik nemělo, tak se zmohlo na co se zmohlo. Kdyby měli na letadlovky amerických parametrů, tak neváhejte, že by si je admirálové dopřáli v libovolném množství. Takto se zmohli jen na zbastleného Kuzmu atd.

          • Luky
            22:27 08.10.2019

            co neměli, dohnali housenkovým pohonem

          • rabo123
            00:39 09.10.2019

            Pán Rim, keď ZSSR zavádzalo rakety PL z rýchlosťou Mach 2 a 3 tak USN malo Harpoony s rýchlosťou ... ešte teraz sa nič nezmenilo a staré Sov. rakety ešte stále sú pre USM problém.

          • technik
            06:45 09.10.2019

            To luky
            Jako Amíci mají z housenky vítr ještě dneska :)

      • rabo123
        00:32 09.10.2019

        A v pozemných silách číslo jedna. VMF bola hlavne obranná a to extrémne silná. USA malo Harpoon a ZSSR malo Malachit, Granit,....

  • Horny
    18:05 08.10.2019

    Ke článku mám dvě připomínky -

    primo: zajímalo by mne, kde autor vzal informaci o pomalých torpédech USA a GB (uvádí 12 !!! uzlů). Vždyť už i britské torpédo Mark VIII v roce 1944 dosahovalo rychlosti skoro 46 uzlů. Zavedeno bylo roku 1927. Torpéda Mark 8 jinak běžně dosahovala rychlostí okolo 35 uzlů. Jeho poslední ostré použití nastalo roku 1982 u Falkland...
    Není možné, že jde ve skutečnosti o dosah torpéda Tigerfish (v kilometrech) při maximální rychlosti?

    ´článek vysloveně uvádí: "Jak Američané, tak Britové měli překvapivě trable se stavbou dostatečně rychlého torpéda. Torpéda navržená v dobách druhé světové války dosahovala nejvyšší rychlosti okolo 12 uzlů (22 km/h). Atomovým ponorkám, schopným plout rychlostmi přes třicet uzlů (56 km/h), nestačila."

    Torpéda s rychlostí 12 uzlů, by zřejmě nestačila ani na potopení druhoválečné ponorky...

    secundo: Na posledním obrázku je skutečně ponorka USS Tautog ale popisek tvrdí, že patří do třídy Tambor, do níž ve skutečnosti patřila její stejnojmenná předchůdkyně. Je to o to trapnější, že článek sám správně uvádí její příslušnost k třídě Sturgeon.

    Ach jo...

    • technik
      18:12 08.10.2019

      To horny

      Není se čemu divit, jeden z článku ctrl+v. Už jen podle zdrojů je to jen článek na zaplácnutí díry. Ale aspoň debata je sranda. :)

    • Shania
      19:05 08.10.2019

      MK37 jako primarni ASW torpedo bylo opravdu pomale
      17/26 uzlu. 17kn je vzdalenost 2300yd to staci jen na diesly. naprosta vetsina vojenskych lodi a atomovych ponorek jim bezproblemu unikne, pokud maji aspon nejake varovani. Proto se museli odpalit velmi blizko.

      V 78 prislo tezke torpedo mk 48 "finger of death" s 40/55 uzly pri 40kn je vzdalenost 35000yd
      mk 48 ADCAP 40/65uzlu

      • Shania
        19:13 08.10.2019

        23000yd

    • Packal
      07:54 09.10.2019

      Mk VIII, potažmo Mk VIII** torpédo není určeno proti ponorkám. Je to hloupé torpédo, které se dalo použít jen proti hladinovým cílům, které nic netuší. Tak jako v případě Belgrana. Tím ponorku potopíš možná tak v přístavu, případně diesel při dobíjení baterek. Tigerfish byl velmi nespolehlivý a velmi drahý. Až do příchodu Mk 48 bylo hlavní protiponorkovou zbraní US ponorek elektrické drátem naváděné Mk 37. V poslední fázi přešlo na aktivní/pasivní navádění na hluk cíle. Ovšem jeho maximální rychlost byla okolo 26 uzlů a to skutečně nestačilo ani na November, který byl taky schopný udělat 26 uzlů. Ovšem na tuto rychlost torpédo přešlo až po aktivování (což může být i kilometry daleko od bodu vypuštění) - jednak z důvodu hluku, ale také pro ušetření energie a prodloužení dostřelu.

      • Horny
        18:01 09.10.2019

        Shania, Packal - díky za vysvětlení. Nejsem zrovna znalec studenoválečné výzbroje, ale uvedených 12 uzlů prostě moc bije do očí.
        Každopádně jsme vyjasnili, že informace v článku je buď překlep, nebo nějaký nesmysl.
        Ačkoli naváděná torpéda jak vidno pomalá byla. Ještě jednou díky.

  • Shania
    17:33 08.10.2019

    tady je dalsi priklad kolik toho ponorky vydrzi

    http://www.maritimequest.com/i...

  • PetrTechnik
    16:13 08.10.2019

    Rusové měli oproti USA jednu obrovskou nevýhodu , v podstatě nedokázali postavit dvě stejné jaderné ponorky ve třídě. Sice základ a výzbroj bylo stejné, ale ostatní vybavení se odlišovalo. Dokonce i jaderné reaktory se mírně odlišovaly. Dlouho se jim nedařilo vyrobit dostatečně tichá čerpadla o lodních šroubech nemluvě. To se jim podařilo vyřešit, až když získali přesné obráběcí stroje od firmy Toshiba , když obešli COCOM nějak přes Finsko.
    Sice možná spouštěli co 6 týdnů nějakou ponorku na vodu, ale plavbyschopné byly jen ty diesselelektrické. Jaderné se přebírali ještě rok či dva, po oficiálním převzetí. Prostě plnil se plán...

    • rabo123
      00:50 09.10.2019

      Dokázali by, ale mali tam silný lobing jedna aj druhá spoločnosť. Tak sa rozhodlo, že bude vyrábať každá. Ale každá bola na niečo iné. Každá ponorka mala inú úlohu . To je na samostatný príbeh.

      • triplane
        11:23 12.10.2019

        Ne, nedokatzali by to. V celem tehdejsi SSSR a ani v RVHP nebyla zadna technologie jak vyrobit tak presny lodni sroub. Ano vedeli jak, ale nemeli cim. Az kdyz dostali CNC od te Toshiba tak se jim to povedlo. Na oplatku potom mohla Toshiba prodavat a spolupracovat v ramci RVHP, dodnes si pamatuji jak se tu v tu dobu najednou vynorilo pomerne dost kazetaku a tv s tou znackou dostupnych mimo tuzex. Clovek by nerekl co s cim souvisi.
        Rusove dokazi neco skveleho vymyslet, obcas i vyrobit, ale nedokazi udrzet kvalitu a hlavne odpovidajici udrzbu dlouhodobe. To je videt i na skore ztracenych jadernych ponore 6 - 2 pro Rusko i kdyz ty Americke byly vytizene vice. To vypovida o vsem. A plati to tam dodnes, bez vyjimek.

  • Poly
    12:01 08.10.2019

    Nástup supertichých ponorek a následná snaha o jejich lokalizaci bude pohromou pro podmořskou faunu. Čím dál výkonnější sonary nejen dokonale zmátnou a poškodí "sluch" vodních savců tak, že vyplavou někde zcela zmatené na pobřeží, ale při extrémních výkonech je přímo na místě zabíjí. Na Scientific American jsem četl, že od silného zdroje se nese vlna o síle 150 decibelů stovky kilometrů daleko. Bohužel už to nejsou jen savci, ale konstnaté ryby s plynovým měchýřem dokáže výkonný sonar zcela paralyzovat.
    Za studené války byl dostačující SOSUS. Pokud dnes na moderní dieselelektrické pohorny nestačí, tak přijde na řadu aktivní sonar...

    • GlobeElement
      12:46 08.10.2019

      To je fakt. Ale aktivní sonary se určitě nebudou používat pořád a už vůbec v době míru. Kdo používá aktivní sonar, je sám vidět (tedy spíš slyšet).

      • Poly
        13:56 08.10.2019

        NO, ale představa nějaké sítě sonarů a nebo svazu lodí, které určitě i v době míru preventivně sonar na chvíli zapnou, je docela děsivá. Našel jsem ten článek - ve vzdálenosti 300 km od zdroje naměřili 140 decibelů. V tomto případě a průměrné hloubce 2000 metrů je to nějakých 5.65 x 10na13 kubických kilometrů vody. A signál bude samozřejmě dál pokračovat jen bude slabší.

        • GlobeElement
          14:26 08.10.2019

          Voda je velice dobrým nositelem zvuku.
          Jenom doufám, že moderní sonary si vystačí s menším kraválem.

    • Storm
      16:03 08.10.2019

      Takhle jak to píšeš POLY to bude nejspíš nějaký mix pěkné kraviny a kvílení ochránců všeho živého ... Nebo můžeš nějak rozumě rozvézt jak podle tebe znesnadňuje tižší ponorka svou detekci aktivním soarem?

      Aktivní sonar podle mě totiž detekuje ponorku pod vodou zachycením a vyhodnocením odraženého signálu, který sám vyslal... Jak velký kravál pod vodou dělá nepřátelská ponorka na to nejspíš nebude mít moc velký vliv... Čili s větší tichostí nepřátelských ponorek bude muset růst citlivost hydrofonů v pasivním sonaru aby je uslyšely na větší vzdálenost a systémů na vyhodnocení který bude muset hluk tižší ponorky rozeznat od hluku na pozadí... Pokud se bude zvyšovat výkon aktivních sonarů tak kvůli dosahu vyslaného zvukového signálu a detekce i stojících ponorek na větší vzdálenost...

      • GlobeElement
        16:25 08.10.2019

        Já to pochopil tak, že u hlučných ponorek není nutné hledat je sonarem, stačí jen poslouchat, kde se šinou, kdežto ty tiché bude zapotřebí hledat aktivně.

        • balm
          18:11 08.10.2019

          Jenže svým způsobem je každá ponorka hlučná, protože největším zdrojem hluku zůstává šroub. Respektive bubliny a rázové vlny, které svým pohybem vytváří.

          • Poly
            21:48 08.10.2019

            To už nějakou dobu neplatí. Dnes je v případě jaderných ponorek největším zdrojem hluku převodové ústrojí, případně čerpadla reaktoru. Ostatně to je důvod, proč získal Gotland svoji trofej USS Ronald Reagan. Nemá žádný reaktor. Nechce se mi hledat zda už někdo používá přímý převod z reaktoru do generátoru a následný pohon čistě na elektřinu, ale tam je cesta pro další ztišení. V případě třídy Columbia je to ale jisté. Převodové ústrojí je to, co Virginii může prozradit.

          • balm
            12:38 09.10.2019

            @ Poly 21:48 08.10.2019

            Kdy přestaly platit fyzikální zákony? Co se změnilo je konstrukce lopatek šroubů, které zůstávají nejpřísněji střeženým tajemstvím ponorek, ale to neznamená, že přestanou platit fyzikální zákony a jev zvaný kavitace. Produkce bublin a jejich doprovodné jevy (např.: rázové vlny) lez snížit vhodnou konstrukcí lopatek při určité rychlosti otáčení a vlastnostech kapaliny, ale problém kavitace neodstraníte..

          • StandaBlabol
            19:05 09.10.2019

            "Kdy přestaly platit fyzikální zákony? "
            "Jenže svým způsobem je každá ponorka hlučná, protože největším zdrojem hluku zůstává šroub. Respektive bubliny a rázové vlny, které svým pohybem vytváří."

            Fyzikální zákony platí. Ale právě vhodnou konstrukcí šroubu dokážeš zajistit, že se tyto jevy neprojeví, dokud ponorka nepluje extrémně rychle. Konkrétní hodnoty neznám a pro moderní ponorky jsou tajné. Navíc záleží taky na hloubce. Ale nejmodernější ponorky dokáží dosahovat rychlosti nad 20 uzlů bez extrémního hluku působeného kavitací/šroubem.

            Takže věta, že šroub už není hlavním zdrojem hluku platí pro ponorky s moderní konstrukcí šroubu, pokud nepřekročí určitou maximální rychlost.

      • Poly
        18:20 08.10.2019

        Myslel jsem to tak, že na tichnou ponorku si nevystačíš s nasloucháním, protože je tichá a potřebuješ aktivní sonar. Alespoň to tvrdí různí výrobci ponorek. Japonská bateriová ponorka má být tak tichá, že není možné ji odhalit žádným známým pasivním sonarem. Zlepšení hydrofonu taky nemusí znamenat úspěch. Pokud je dostatečně tichá, tak nepůjde rozeznat na pozadí.
        Rusko tvrdí, že ty jejich nové dieselelektrické ponorky mají soubor úprav, které značně znesnadňují odhalení aktivním sonarem, resp ultrazvuková vlna se hůře odráží a je pohlcena povrchem. No a to se dá řešit tím, že prostě přidáš na síle a ono se nakonec něco odrazí.

        • balm
          15:45 09.10.2019

          Proč ne?
          Stačí zvýšit tlak a rychlost otáček. O intenzivní zdroje hluku se postará fyzika.

          Každý kapitán ponorky se pohybuje v hydrolokačním stínu, tedy v prostoru rozhraní proudů, hluchých místech - stínu, který vzniká v prostoru mezi vysílaným a odraženým signálem a samozřejmě v prostorách plných překážek a členitostí. Severní ledový oceán navíc ještě poskytuje dodatečné krytí ve formě bublin a rušení prostředí.

          • StandaBlabol
            19:10 09.10.2019

            Myslím, že je to přesně naopak. Při vyšším tlaku se naopak kavitace objeví později. Takže čím hlouběji, tím rychleji může ponorka plout tiše.

            "Stačí zvýšit tlak a rychlost otáček."
            Tomu nerozumím. Když chceš nějak objevit nepřátelskou ponorku, tak ji jako donutíš zvýšit rychlost tak, aby se sama odhalila? Její kapitán nejspíš není idiot a volí takový způsob plavby, aby působil co nejméně hluku. Svoji ponorku zná a ví, jakou rychlost v jaké hloubce si může dovolit.

        • Storm
          17:24 11.10.2019

          Pak ale nemusíš zvyšovat výkon aktivního sonaru, ale vystačíš si s tím co už je teď... Protože při jeho použití se zvuk odrazí od ponorky tiché japonské stejně jako od šrotu "velkého rudého bratra na východě" (jak ho tady někteří nazývají) třídy kilo... Navíc si myslím že na odhalení tiché dieselelektrické ponorky by klidně mohl stačit jeden ping... Pak už jen naslouchat tím směrem ze kterého se signál vrátil... Odhalit tichou ponorku bude těžší než jí sledovat když vím kde je... Při tom využít převahy jaderného pohonu ve smyslu výkonu a rychlosti a nedovolit dieselelektrickému šneku aby zaujal vhodnou pozici k palbě... Nehledě na to že sledovat pohyb dieslelektricke ponorky je mnohem snažší, protože značnou část cesty do operační oblasti pojede se šnorchlem nebo na hladině...

        • Storm
          17:43 11.10.2019

          Poly:

          To už nějakou dobu neplatí. Dnes je v případě jaderných ponorek největším zdrojem hluku převodové ústrojí, případně čerpadla reaktoru.

          Ale platí Poly... platí... Reaktory moderních ponorek jsou konstruovány tak aby čerpadla do určitého výkonu nemusely běžet... Co se týče převodového ústrojí, tak si myslím, že už třída Improved LosAngeles 688i reduktor neměla a používal se elektrický přenos výkonu... Jak to bylo u původní verze odhadovat nebudu ale první ponorka s elektrickým přenosem výkonu by měla být už ponorka USS Tallibee SSN 597. A osobně se domnívám že Seawolfy jako asi nejlepší ponorky současnosti ho mají taky, vzhledem k tomu, že se spekuluje, pokud jsem četl správně, že tichý režim udrží až do rychlosti nad 18 uzlů... Pokud má Virginie klasický reduktor, což nevím, tak to bude ústupek směrem k méně nákladnému řešení...

          Lodní šroub je stále velice hlučná záležitost... Proto se u ponorek využívají stále častěji tzv PumpJety, které jsou méně účinné než šroub, ale mnohem tižší...

    • Packal
      07:44 09.10.2019

      SOSUS je pasivní systém. Nic nevysílá, jen přijímá. Ten je "pohromou" je tím, že se z něj stane odpad ne dně oceánu (pokud ty hydrofony nevyloví). Aktivní sonar se na ponorce v podstatě nepoužívá. Jsou kapitáni, co si za celou kariéru "nepingnou". Používají se specifické aktivní sonary pod led a na vyhledávání min, ale ty mají tak nízký výkon, že to nikoho neohrožuje. V US námořnictvu byla používána "supertajná" ponorka Narwhal. Byl to v podstatě pokusný prototyp se specifickým reaktorem (nepoužíval čerpadla při nižších výkonech) a s přímým náhonem šroubu z turbíny. Bez převodovky. Byla tedy velmi tichá a údajně ji používaly ke speciálním operacím jako nahrávání zvukové stopy, zaznamenávání radarového provozu u severních přístavů apod. (i když je to jen 1PP). Přímý náhon se od té doby u žádné US (a snad ani jiné ponorky) neuplatnil - komplikuje to konstrukci a turbína musí být zbytečně výkonná, aby dokázala dostatečně efektivně pracovat při nízkých otáčkách.

      • Poly
        12:10 09.10.2019

        Já taky nikde netvrdím, že SOSUS je aktivní systém. Stejně tak netvrdím, že aktivní sonar budou používat ponorky. Aktivní sonar je ideální pro podmořské i hladinové drony. A nebo může být vytvořena síť podobná jako SOSUS ale aktivní. Jak drony, tak statický systém může skenovat dle libosti. A jelikož jsou drony levné, tak jich boužel může opravdu hodně.

  • technik
    11:53 08.10.2019
    • (10)

    Zvláštní že USS způsobí ruské ponorce fatální poškození a ona i přes poškození dokáže nepozorovaně odplout :)) opětovné přeměřovani pindiku USA vs SSSR.

    • Poly
      12:03 08.10.2019
      Oblíbený příspěvek

      A ona snad ruské ponorka neodplula nepozorovaně? Je to v článku přímo napsané, že je hledali a měli dokonce za to, že z ponorky už jsou jen trosky.
      No, kdo hledá jen to "svoje", tak si to vždycky nějak najde, že?

      • technik
        12:38 08.10.2019

        Aha takže slyší zatékat vodu ale neslyší implozí ponorky u které se domnívají že zbyly jen trosky. Hm to pak dává smysl.

        • Poly
          14:04 08.10.2019

          Tak ještě jednou (asi je to těžký), v článku je doslova:

          "Teprve po rozpadu SSSR vyšlo najevo, že K-108 srážku přežila. Dokonce se na ní nikomu nic nestalo, stejně jako na americké ponorce. Doplula s jedním šroubem do přístavu. Rusové ji opravili. Vyřadili ji až v roce 1990. Podobných příhod je známo víc."

          Normální nezaujatý netroll čtenář si řekne, že ta ruská ponorka byla dobrá na to, že poškozená a s jedním šroubem doplula nepozorovaně na základnu a tam ji opravili, posádce se nic nestalo. Dokonce dlouhé roky poté dále sloužila. A ještě k tomu, nechali amíky v přesvědčení, že je potopili.

          Holt někdo čte článek černobíle a nebo ho chce číst černobíle a někdo barevně.

          • technik
            14:46 08.10.2019
            • (10)

            Ty máš v ty hlavě vymleto. Já narážím na to že ta ponorka i přes poškození nepozorovaně zmizela. Udivuje mě že neumíš číst mezi řádky, slyšet že do ponorky zatéká ale neslyšet že jí posádka opravu je nesmysl. Je to trošku přibarvená pohádka. Celou dobu se neslyšně pláži za ruskou ponorkou a pak ani neslyší že těžce poškozena Ruska ponorka jim zadrhne. Tak si strč řeči o troleni pro rodiče a nehltej každou pohádku kterou si přečteš.

        • GlobeElement
          14:28 08.10.2019

          Přesněji řečeno slyšeli zvuk, který považovali za zatékání vody do trupu ponorky.

          Obě ponorky to ustály překvapivě dobře. Jedna s vrtulí ve věži a druhá s uraženým šroubem. Klobouk dolů před projektanty.

          • technik
            14:48 08.10.2019

            To jistě, víme všichni co dokáží ruské ponorky, po vylovení kursku světoví odborníci nevěřily že rozsah poškození na tak silnou explozi byl poměrně malý.

          • RiMr71
            22:07 08.10.2019

            "po vylovení kursku světoví odborníci nevěřily že rozsah poškození "

            ...tohle tragikomické hledání aspoň něčeho "u nás v Rusku je vše lepší" na téhle klasické ruské popravě vlastních lidí myslíte vážně? To je jak jásat nad odkrytými masovými hroby po Stalinovi, že je jasně vidět jak má ruský člověk na rozdíl od západního pevné kosti...

          • technik
            06:53 09.10.2019

            To rimr
            přestaňte hrát na city. Nikdo nezpochybňuje jak se Rusko chová ke svým vlastním, dělo se to za dob Cara, Stalina, Putina Rusko se prostě nezmění. Ale tento článek je snad o konstrukcích ponorky a nevidím jediný problem tohle zmínit a rozhodně nemám potřebu hledat něco a už vůbec ne v Rusku,každopádně ponorky prostě umí a to se můžete stavět na hlavu ale je to fakt.

    • PavolR
      12:28 08.10.2019

      Aby malo Vaše tvrdenie zmysel, musela by si ruská ponorka ďalej šínúť s jednou skrutkou, ako keby sa nič nestalo. Lenže omnoho pravdepodobnejšie je, že po náraze vypli motory, začali zachraňovať plavidlo a kým dostali ponorku znova do prevádzkyschopného stavu a vydali sa na spiatočnú cestu, USS Tautog už bol preč.

      • technik
        12:45 08.10.2019

        Jojo a tvrzení že slyším zatékat vodu, ale neslyším poplachový alarm? Neslyším jak se posádka snaží opravit závadu? Nebo se nesnazi vypustit radiovou boji a nahlásit problém? Poškození hřídelové ho těsnění je jedno z nejnebezpečnějších na ponorce a rozhodně ho neudelate bezhlučne. V takových případech se jde s ponorkou do nejmenší možné hloubky.

        • VlaLang
          14:19 08.10.2019

          Ok, tak jo (představme si / předstírejme) - máte ve všem pravdu: Co tím chcete sdělit? Jak to podle Vás bylo doopravdy? Nebo proč to vlastně píšete??

          • technik
            15:00 08.10.2019

            Nic jen to že ten článek je pribarveny. Ještě nikdy sem se nesetkal s tím že by osádka ponorky do které zatéká se chovala jako v tichém režimu. Při takové poruše nastane na ponorce takový srumec že USS ponorka musela vědět o každém kroku co se na ponorce odehrával. Jinak mi někdo nevysvětlí že celou dobu USS sleduje ponorku která je v kondici, pluje na tichý režim, kapitán dělá protisledovací opatření ale pak si ji nechají uplavat a to s poškozením a na jeden motor. To je prostě blbost ale věřte si tomu jak chcete. A největší blbost je že kapitán USS se vynoří aby se podíval po troskách. Po jakých troskách? Jako že by se Ruska ponorka nehlučně rozpadla?

          • Scotty
            15:50 08.10.2019

            technik
            Jistě jste na mnoha ponorkách sloužil a máte postupy posádky v malíčku...

          • technik
            17:27 08.10.2019

            Tak jinak bych tady nepsal. Ja myslel že všichni co sem píšou jsou piloti,tankisti,obsluhy PVO,ponorkari nebo se snad pletu? Jak jste na tom vy? U čeho slouzite? Taky u námořnictva? :) Nebo jen ATM,Wiki a klávesnice?

          • Scotty
            19:21 08.10.2019

            Já tu taky netvrdím co posádky ponorek dělají a co nedělají. Ani neříkám co se tam muselo stát a co se určitě nestalo. Z vašeho příspěvku mám pocit že jste starý ponorkář, který je pod hladinou jako doma.

          • RiMr71
            22:11 08.10.2019

            No ale vy Techniku píšete "Ještě nikdy sem se nesetkal s tím že by osádka ponorky do které zatéká se chovala jako v tichém režimu."

            Nepíšete "ještě jsem neslyšel" nebo "ještě jsem nečetl". Píšete o setkání, to je osobní zkušenost. Tak máte osobní zkušenost z ruské jaderné ponorky a to ne jen tak nějakou ale nouzovou s průnikem vody a to opakovaně, nebo jen tak směroplatně plácáte?

          • technik
            07:12 09.10.2019

            Tak snad je jasný že jen tak placam, a kdo zde neplaca? To jako že máme plný fórum odborníků na strategie,technologie,vojenství ale z toho je z oboru pár lidí? Já se vyblinkam aspoň k tématům které mě baví a v případě vyprostovaku o kterých něco vím ale máme zde odborniky na všechny témata a to že se zde vyjádřím k něčemu jako že jsem nezažil..fajn špatně zvolené slovo ale moje knihovna obsahuje asi 34 knížek s ponorkovou tématikou a ani u jedny sem se nesetkal s bezhlukovou opravou závady, nebo tichou implozí. prostě zdravý rozum říká že ten článek je nesmysl, asi se zakládá na pravdě ale vy jako kapitán se vynorite do perikopove hloubky aby jste viděl trosky ponorky která se rozpadla ale přitom ste nic neslyšel? Budete vypouštět vzduch z nádrží abyste ruské ponorce prozradil svoji polohu když nemáte jistotu zda kapitán ruské ponorky pronásledování nevezme jako nepřátelský akt a vystavíte ponorku do nejzranitelnější polohy? Je to jedna velká blbost.

        • fotr
          20:48 09.10.2019

          Co říkáš zní logicky ale pouze pokud by si vycházel ze západní ponorkové školy. Tedy přinejmenším co se činnosti posádky při nějakém poškození nebo mimořádné události týče. Rusko dalo víc na utajení než na životy posádek, vypustit radiovou bóji nešlo jen tak a alarmy? Ty se vůbec nemuseli spustit. Nejsem ponorkář ale mám známého Rusa který na jaderkách sloužil (domnívám se jako dozor z KGB, ten byl na každé ponorce a byl přísně utajen) a z toho co někdy vyprávěl (pod parou) docela vstávaly vlasy hrůzou na hlavě. Utajení mělo přednost před životem a také technický stav ponorek byl tristní, ten alarm co píšeš nemusel vůbec fungovat jako mnoho dalších systémů, to bylo běžné. Samostatnou kapitolou pak byla agresivita samotných velitelů ponorek a tzv. hra na kůzlátka kterou v kontaktu s cizí ponorkou často a rádi hráli. Nutno podotknout že je to také stálo několik ponorek a spousty poškozených. Pravdou ale je že na tuhle hru s gustem přistoupilo i několik US kapitánů a následky známe. Jedna ponorka potopená a nejméně 2 vážně poškozené, tedy alespoň co dodnes přiznali. Dá se ale říci že USA skutečně vyhrály protože Ruské ztráty byly díky horší konstrukci a horším technickém stavu cca 3x větší.
          Životní podmínky byly na Sovětských ponorkách mnohem horší než na lodích USA a i to bylo důvodem že už po relativně krátké plavbě byla posádka unavená a neschopná špičkových výkonů, zatím co Americké posádky byly ,,hýčkány,, relativním luxusem a péčí na skutečně vědecké bázi.
          Studenou válku tedy Rusko ,,prohrálo,, i když mělo papírovou převahu. Vyhrály americké technologie i péče o pohodlí posádek což si jako jeden z hlavních cílů při budování jaderné ponorkové floty stanovil i její zakladatel, admirál Hyman G. Rickover.

    • PetrTechnik
      16:00 08.10.2019

      Poškození to je ,ale nikoliv fatální. Listy lodního šroubu jsou uloženy v tzv. tulejích, což jsou pouzdra ve kterých se lopatky natáčí a tím změní stoupání šroubu. Ovládání je hydraulické a to bylo to co na Trafalgaru slyšeli po odlomení lopatky. Téměř okamžitě se šroub zastaví díky brzdně na hřídeli. Náraz který by odlomil lodní šroub celý by poškodil minimálně 2 záďové úseky a musel by zdemolovat i kormidla.. Ponorka by to jistě mohla přežít, ale ne tak ,že by zmizela jako pára nad hrnce. Moře okolo Kamčatky, je velmi hluboké a britská ponorka by v případě potopení zaznamenala implozi K-108 (cca ve 450m) a to je hluk zaznamenatelný na tisíce km daleko. Ještě k té odolnosti ponorek. HMS Trafalgar ,tak jako všechny dnešní jaderné ponorky , je schopná prorážet led minimálně 1,5m silný, tudíž věž a horní část trupu jsou zesílené, takže museli dopadnou lépe. Opačně by to bylo stejné. Sovětská ponorka K-108 měla kliku i v tom, že do doku to měla kousek. Britům se ani nedivím, že se schovali, protože to bylo hodně blízko sovětských výsostných vod a určitě se báli ,že jim Rus něco hodí na hlavu. Když zjistili ,že je klid vzali roha, což se jim nelze divit. Nejhůř asi dopadl kapitán K-108, protože za tohle se tenkrát posílalo v SSSR do kriminálu na hoooodně dlouho.

      • PetrTechnik
        16:16 08.10.2019

        Pardon HMS Tautog ne Trafalgar, jsem se spletl.

      • technik
        17:38 08.10.2019

        Tak to netuším, dle mého došlo díky nárazu poškození hřídelové ho těsnění. V článku píší že ......přišli o celý šroub takže asi nedošlo k poškození dvou úseků. Hnací hřídel nelze považovat za šroub. Ale jak píšu, tak trochu pohádka, takže je možný že přišli pouze o nějaký list a podobně.

        • PetrTechnik
          17:48 08.10.2019

          … a ještě jsem udělal z Amíků Brity, snad mi to nepoškodí kádrový profil..

          Technik: Já se jen dohaduji podle toho co znám z konstrukcí lodí a ponorek. Pravdu se nedozvíme asi nikdy. Okolo ponorek je ohromné množství dezinformací a navíc na ně není , na rozdíl od letadel, vidět.

          • technik
            18:17 08.10.2019

            Tak to víme oba, osobně se domnívám že v tomhle případě ruský kapitán moc dobře věděl co dělá. Tyhle šarvátky byly na denním pořádku, jen velení to nevidělo rádo a kapitánům tyto excesy netrpěly.

    • skelet
      19:11 08.10.2019

      dá se předpokládat, že osádka americké ponorky měla chvilku taky svých starostí dost. Takže přerušení kontaktu je klidně možné.

  • Sunet
    11:42 08.10.2019

    "Americká ponork USS Tautog plula těsně za K-108 jen o chlup hlouběji. Sovětská ponorka nečekaně provedla obrat, zastavila motory a naslouchala. Americká ponorka reagovala zastavením vlastních strojů. Už to vypadalo, že jí to projde, stejně jako několikrát předtím. Sovětský kapitán však náhle nařídil zpětný chod..."

    Je-li pravda to, co se píše výše, po obratu ruské ponorky stála obě plavidla proti sobě, zpětný chod by pak znamenal, že se ponorky od sebe začaly vzdalovat. A nebo to bylo úplně jinak?

    • PavolR
      12:23 08.10.2019

      Mne to z popisu vyšlo tak, že Ivan neurobil úplný obrat, iba zatočil, aby sa prípadný prenasledovateľ dostal mimo kužeľ hluku. A keď Tomík vypol motory, ponorka sa ešte zotrvačnosťou posunula dopredu tak, že sa bok jej veže ocitol v rovine s lopatkami druhej ponorky, ktorá doň nacúvala.

      • GlobeElement
        14:30 08.10.2019

        Z toho by vyplývalo, že do ní nacouvala z boku.

        Na ponorkách musí být velice dobré čištění vzduchu, protože po takové srážce musel poněkud zhoustnout.

        • PavolR
          14:41 08.10.2019

          Iste, tomu nasvedčuje i údaj o ohnutí veže o 2 stupne, čo je predsa len predstaviteľnejšie, vzhľadom na jej tvar, pri bočnom náraze.

  • beepee
    10:44 08.10.2019

    "Ve studené válce čelily americké ponorky přesile. A vyhrály"

    Opravdu nadpis hodný bulvárního novináře. Jaké přesile, když dále v článku píšete, že těch západních ponorek bylo 2,5x víc? A jak, prosím vás, ty americké vyhrály? Ony spolu bojovaly a porazily ty sovětské? Nebo za ten vítězný souboj považujete tu v článku popsanou srážku?

    • PavolR
      11:05 08.10.2019

      Práve v tom je pointa, že z desaťročia trvajúceho nepriaznivého stavu dokázali ku koncu studenej vojny dospieť už k takej drvivej prevahe. ;-) Dosiahli strategické víťazstvo.