Vektorovatelné trysky a vzdušný boj v novém tisíciletí

MiG-29 OVT
Foto: MiG-29 OVT využívá upravené motory RD-33 Bernd vdB / Christian Kakerow, Wikipedia

Obratnost letounu měla historicky velký význam na úspěch nebo neúspěch v leteckém souboji. S postupem času se však vzdálenost letounů při leteckých soubojích od sebe vzdalovala až k situaci, kdy vyspělé země mají k dispozici letouny schopné vzdušného boje mimo vizuální viditelnost. Přesto se letečtí výrobci neustále snaží zvyšovat obratnost letounů, což se může hodit právě při vzdušných soubojích, neboli „dogfight“. Důkazem je technologie vektorovatelných trysek na americkém stíhacím letounu F-22A Raptor, nebo v Rusku vyráběném Su-30SM a vyvíjeném Suchoji PAK FA.

Blízký manévrovatelný boj vs. boj mimo vizuální viditelnost

Při vzdušném souboji mimo viditelnost rozhoduje mnoho parametrů. Obratnost mezi ně však rozhodně nepatří. Jde spíše o to zachytit protivníka dříve na radaru, vystřelit dostatečně výkonnou střelu vzduch-vzduch a zmizet, aniž bych byl viděn.

Není třeba dodávat, že v takových podmínkách jdou manévrovací schopnosti do jisté míry stranou. Jedinou výhodou skvělé obratnosti při boji mimo vizuální viditelnost je možnost letoun v případě varování před nebezpečím (blížici se raketa, nepřátelské letedla) na poslední chvíli „strhnout“.

Právě až ve chvíli, kdy se letouny dostanou do bezprostřední blízkosti několika kilometrů až stovek metrů, rozhoduje manévrovatelnost. Tu přitom ovlivňuje mnoho parametrů, jako například aerodynamika letounu, poměr tahu k hmotnosti, systém řízení, parametry samotných ovládacích ploch, atd.

Vektorování tahu na řadě

Jednou z možností, jak zvýšit obratnost, je také měnit směr výtokových spalin z motoru. Toho je dosahováno vychýlením trysky motoru podle potřeby. Běžné stíhací letouny jsou totiž ovládány pomocí směrovek a výškovek. Směr, respektive vektor tahu, je statický. Při vychýlení trysky však vektor tahu působí při daném manévru podstatně efektivněji a zvyšuje jeho účinnost.

Su-37

Foto: Ruský experimentální letoun Su-37 pohání dvojice pohonných jednotek Al-31F Mike Freer / Wikipedia

Vektorování tahu přitom není žádnou novinkou. Na svých letounech je zkoušeli řadu let jak Američané, tak Rusové. Ještě donedávna se však nikdo neměl k tomu nasadit tento dynamický způsob řízení letounů do běžně vyráběných stíhacích letounů.

Američané se spoléhali na vyspělou avioniku a elektronické systémy, které dovolují získat nad protivníkem drtivou informační převahu, a tak ho porazit. Sověti se snažili jít podobnou cestou, ale k běžným letovým vlastnostem nicméně přidali ještě řadu manévrů, z nichž nejznámější je asi Kobra v podání středně těžkého stíhače Su-27/30/35/37.

Vektorování tahu přináší ještě jednu výhodu – zlepšuje všeobecně letové vlastnosti letounu. Výčet výhod začíná už při vzletu letounu, kdy není zapotřebí tak dlouhé dráhy. Při běžném letu je možno zlepšit také letové vlastnosti při nesení těžší výzbroje.

Při „dogfightu“ pak dává vektorování tahu zcela jasnou převahu nad protivníkem, který bude válčit o rychlost ztracenou při manévrech na hranici možností.

F-22 Raptor versus Su-35

Velké pokroky v oblasti vektorování tahu udělali v posledních dvaceti letech Rusové. Trysky tohoto typu vyzkoušeli na letounech vycházejících ze Suchoje Su-27. U konkurenčního MiG-29 dokonce vznikl prototyp OVT specializující se na vysokou manévrovatelnost. S využitím změny vektorů tahu motorů se počítá také u vyvíjeného stíhače Suchoj PAK FA páté generace.

Právě jeho ideový protivník – Lockheed Martin F-22A Raptor se stal přitom vůbec prvním stíhacím letounem, který vektorování tahu využívá. I když například oproti MiGu-29 OVT pouze vertikálně a nikoliv i horizontálně.

F-22

Foto: Pohled na F-22 Raptor zezadu / US Air Force

To se negativně odráží nejen v nižších schopnostech letounu manévrovat (oproti všesměrovému vektorování tahu), ale také v riziku ztráty tahu při prudkých manévrech v blízkém vzdušném souboji. Přesto i tak se může F-22A Raptor pochlubit rychlým startem a efektivním nástupem do stoupání i výbornou stabilitou při nízkých rychlostech.

Rusové nechtějí usnout na vavřínech a spokojit se s použitím směrování tahu motoru výhradně na technologických demonstrátorech, jenž je velmi oblíben na leteckých akcích. V současnou dobu proto plánují integrace této technologie hned do dvou stíhacích letounů – již zmíněného Suchoje PAK FA a také do Suchoje Su-30SM. Ve druhém případě se jedná o víceúčelový stíhací letoun, jenž konstrukčně vychází z Su-27 „Flancer“.

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Nový indický stíhač HAL Tejas

Indie je bezesporu významnou zemí ve svém regionu a vzhledem k počtu obyvatelstva má tendenci se ...

F-16 V– kódové jméno „Zmije“

Stíhačka F-16 Fighting Falcon je nejúspěšnější stíhací a bojový letoun všech dob. Bylo vyrobeno ...

F-22 Raptor znervózňuje Írán

Příprava na útok, demonstrace síly nebo běžná součást výcviku? Těžko říct, každopádně faktem je, že ...

Konec výroby F-22 Raptor a jejich místo v americkém letectvu

Tento květen má americké letectvo převzít poslední vyrobený stíhací letoun F-22 Raptor, jehož výroba ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:6h12h24h
  • HU
    14:18 20.05.2012

    ..boj za horizontem...no nevím, ale dejme tomu, až se postaví dvě letectva vedle sebe. Přesto je tato vlastnost dobrá, třeba i jen při obraném manévru proti raketě která letí zpoza horizontu :-) přesto hlavním faktorem zůstává pilot, který svůj stroj dokonale zná, je na něm vycvičen a má vysokou morálku...

  • asdf
    02:06 19.05.2012

    Petr P : kdy se naposled setkali stihacky stejne generace ? ze by naposled v arabsko-izraelskych valkach ?

  • Petr P.
    10:15 17.05.2012

    Kdy naposledy se setkaly stíhačky v boji face to face ? to si ani nepamatuji.Dnes zaměříte nepřítele za horizontem -jedna raketka a je konec .Vektorování tahu je výborná myšlenka,ale dneska je to hlavně boj černých skříněk takže vektorování tahu je vlastně taková drahá libůstka navíc ,na kterou nikdo nemá peníze.Nepsalo se nedávno jak čína objednala stíhačky z ruska a všichni se divily proč si neobjednala vektorování tahu?

  • Jirka
    22:09 16.05.2012

    Možná by neškodilo uvést nějaký příklad z praxe, třeba Sea Harrier vs A 4 Skyhawk ve válce o Falklandy, kde možnosti změny vektoru tahu motoru Harrieru bylo výhodou. NASA prováděla testy s experimentálním letounem X 31 vs F 18 Hornet. Indie zase využívá letounů SU 30 MKI v praxi, proběhlo dost cvičení společně s Francií a NATO nebo i Copa India s USAF.

  • Jirka
    22:06 16.05.2012

    Možná by neškodilo uvést nějaký příklad z praxe, třeba Sea Harrier vs A 4 Skyhawk ve válce o Falklandy, kde možnosti změny vektoru tahu motoru Harrieru bylo výhodou. NASA prováděla testy s experimentálním letounem X 31 vs F 18 Hornet. Indie zase využívá letounů SU 30 MKI v praxi, proběhlo dost cvičení společně s Francií a NATO nebo i Copa India s USAF.

  • taid
    21:28 16.05.2012

    vektorovanie tahu ??? to je co , nie to nahodov smerovanie tahu ?

  • Ondřej Lacina
    16:01 16.05.2012

    Poslední slovo v článku je napsáno špatně. Su-27 není označovám "Flancer" ale "Flanker" ;-)
    Jinak pěknej článek.. Už by vektorování tahu mohlo dojít i do Evropy..Takovej Typhoon s vektor-tryskama................ :)