Velitelský rozhodovací proces 101, část 4.

Velitelský rozhodovací proces 101, část 4.
Plánování úkolu / autor: kpt. Ing. Petr Homola (Zvětšit)

Ve čtvrté části našeho seriálu se podíváme na úkol samotný. Co nám vlastně nadřízený chce úkolem říct, jaké jsou základní pravidla, na co se musíme zaměřit. A hlavně jak pochopit svěřený úkol a jeho roli v úsilí vyššího celku. Tento čtvrtý díl vydáváme zdarma mimo placenou premium sekci.

Vydané díly:
Velitelský rozhodovací proces 101, část 1.
Velitelský rozhodovací proces 101, část 2.
Velitelský rozhodovací proces 101, část 3.

Část čtvrtá: Analýza úkolu

Dříve než rozebereme další kapitolu, dovolte mi malé opakování. Rychlý refresh, chcete-li. Odpovězte si sami na pár otázek, řešení bude na konci článku.

  1.  V jakém poměru se rozděluje čas pro plánování úkolu mezi velitele a jednotku?
  2. Co je to „čas, který nemůžeme použít“?
  3. Co je to TLP a WARNO?

A nyní zpět k analýze úkolu. Opět si dovolím použít infografiku k TLP, která je prostě alfou i omegou pochopení celého plánovacího soukolí. Minule jsme si řekli, že pro potřeby plánování je výhodné přeskládat posloupnost METT-TC do podoby TMT-CET. Pokud nevíte proč, odkážu vás na třetí díl seriálu „Velitelský rozhodovací proces 101“ – Analýza času. Po vydání WARNA a úvodní časové analýze jsme byli schopni vytvořit základní časovou osu se známými termíny, které budou směrodatné pro plánování a přípravu jednotky na úkol.


Struktura TLP – infografika; větší fotozdroj

Pro ty, co uvedený diagram TLP pročítali pečlivě, vysvětlím jednu důležitou věc. Téměř všechny kolonky mají na posledním místě uvedeno „Significant conclusions“, tedy v překladu „Důležité závěry“. Osobně tento bod vysvětluji jako podstatné shrnutí analýzy celé oblasti se správným zapojením „selského rozumu“. Cílem mého snažení musí být primárně pochopení vydávaného rozkazu u podřízených. Nejlepší příklad bude v příští kapitole u analýzy počasí – nikdo si nebude pamatovat desítky meteorologických údajů, ale zapamatuje si 1-2 věty shrnující počasí v době plnění úkolu. Výše uvedeným se nechci nijak nadřazovat, či vést jiné velitele k podobnému jednání, ale ruku na srdce – náplní práce kulomeťáka v družstvu je obsluha a tahání kulometu, ne řešení kvadratických rovnic.

Vraťme se k analýze úkolu. Úkol (mission) samotný je definován jako kombinace úlohy a účelu (task and purpose), která jasně vystihuje plánovanou činnost a důvody k provedení této činnosti. Vím, že to zní kostrbatě, ale zde je čeština limitována pojmem „úkol“ používaným jak pro „mission“ tak pro „task“ (teoreticky by šlo „task“ přeložit jako „úloha“, ale to už mi přijde velmi kostrbaté).

Na co tedy vlastně musíme odpovědět? Jak nám analýza pomůže v plánování?

  1. Úkol, záměr a koncept nadřízeného o 1 a 2 stupně výše (pro četu je to tedy rota/komando a prapor/pluk) – Mission, intent, concept;
  2. Účel našeho úkolu – Purpose;
  3. Vyplývající dílčí úkoly – Specified, Implied, Essential tasks;
  4. Omezení v plnění úkolu – Prohibitive, proscriptive constraints;
  5. Přeformulování úkolu – Restated mission.

Zkusím trochu vizualizace. Pro tuto analýzu se těžko hledá dobrá ukázka, já si vybral Karla Heřmánka z filmu Stalingrad, který naleznete na YT. Nejedná se přímo o analýzu, spíše její použití a vysvětlení podřízeným. Trochu nám to přechází do záměru velitele a klíčových úkolů, ale o tom bude řeč příště. Kapitán v ukázce vysvětluje situaci, co se stane, pokud se jim úkol nepovede a naopak zdůrazňuje čeho a proč je třeba dosáhnout. Je to trochu stručné, ale pro názornost dostačující.

A teď konkrétněji k jednotlivým bodům. Prvotní je rozbor a analýza úkolu, záměru a konceptu operace nadřízených dvou stupňů – samozřejmě za předpokladu, že tyto informace máme již k dispozici. Z nich je třeba vyčíst úlohu naší jednotky. Tedy konkrétně zdali jsme součástí hlavního úsilí nebo toto úsilí svojí činností podporujeme nebo zabezpečujeme.

Hlavní úsilí, anglicky „decisive operation“, přímo následuje úkol vyššího stupně. Hovoříme tedy o vertikální provázanosti. Podpůrné úsilí, tedy „shaping operations“, tvoří podmínky pro splnění hlavního. Zde hovoříme o horizontální provázanosti. Rozklíčování této provázanosti je důležité pro další plánování a pochopení našeho místa v celém soukolí boje. Na úrovni rota se o výše uvedeném dočtete v FM 3-21.10 (FM 7-10) „Infantry rifle company“ nebo také v FM 3.0

Zkusím uvést příklad. Jako ilustraci použiji grafiku ze článku pplk. M. Shieldse:


Diagram vertikální provázanosti hlavního úsilí; větší fotoGlobal Security

V úvodu vidíte úkol a účel brigády, zničit nepřítele severně od čáry Miami. Podřízenému prapornímu úkolovému uskupení bylo svěřeno hlavní úsilí, zničit hlavní část nepřátelské jednotky. Tento úkol propadá na podřízené jednotky, tedy rotní úkolová uskupení a čety podpory (protiletadlová raketová četa, minometná četa…). Už zde vidíme, že pouze jedna jednotka sdílí úkol nadřízeného („destroy“), zatímco ostatní mají „shaping“ úkoly, podporující hlavní úsilí – „attack by fire“, „block“ nebo „destroy rotary“- Ve stejném duchu se nese rozdělení úkolu na rotním úkolovém uskupení – jednoduše vždy někdo sdílí hlavní úsilí a ostatní ho v tom více či méně podporují (blokují přístupové směry, ničí vrtulníky apod.). Zde obrázek končí posledním kulometníkem, který ví že bude ničit nepřítele v určeném prostoru jeho zbraně.

Celé pochopení 1 a 2 úrovní slouží právě k identifikaci našeho místa a zjištění provázanosti s dalšími jednotkami – jestli ony podporují nás či naopak. V návaznosti s tím se nám rozkryje i účel (purpose) nám svěřeného úkolu. Tedy odpověď na kulometníkovu otázku: „Proč?“.

Specified, Implied, Esential tasks a Constraints

Rozbory rozkazu nadřízeného celku nám můžou podat velice přesnou představu o připravovaném úkolu, ale stejně je třeba dopřesnění právě z vyšších míst. K tomu slouží vyplývající (dílčí) úkoly. Tedy konkrétně specifické, vyplývající a základní.

Specifické úkoly jsou přesně stanovené nadřízeným a obsahují konkrétní instrukce pro naši jednotku (obsadit objekt „KOPEC“).

Vyplývají nejsou stanoveny nadřízeným stupněm, pouze nám vyplynou rozborem rozkazu nadřízeného, rozborem situace nebo třeba zprávami od průzkumu. Pokud použijeme výše uvedený objekt „KOPEC“,  tak vyplývající úkol k dobytí kopce může být například „zničit bojové zajištění objektu KOPEC“.

Základní úkoly jsou ty, které splní účel jednotky. Pro specifický úkol obsazení objektu „KOPEC“ je pak například základním úkolem „získat kontrolu nad oblastí“.

Výše uvedené pak doplňují omezení, obsahující podmínky či zákazy. Například při vedení průzkumu nepoužít jednotku větší než družstvo, nezahájit útok dříve než, nebo nepřekročit čáru apod.

Vypadá to na velký zmatek, nicméně i pro jednotku velikosti roty těch úkolů a omezení bývá zpravidla minimum a nejsou v rozporu s plánováním velitele. Jde spíše o kontrolní mechanismy pro součinnost vyššího celku.


Pro ilustraci použiji opět YT a jeden známý seriál. Kapitán Winters, útočící na německé postavení vydá rozkaz, který může demonstrovat specifický úkol: „Vyrazte na červenou dýmovnici.“ Určí tedy konkrétní podmínku, spouštěč činnosti.

Restated mission

Posledním krokem analýzy úkolu je vlastní definice a kontrola svěřeného úkolu. Dle zásady 5W velitel formuluje úkol na základě vstupů od nadřízeného, který bude dále sdílet podřízeným. I kdyby nic jiného neudělal, tak toto je základem, který musí vojáků předat.

  • Who / Kdo – jednotka, která bude úkol plnit;
  • What / Co – co bude dělat (zde je velice vhodné nevymýšlet vlastní triky a vycházet ze standardních úkolů – např. i kvůli překladu);
  • When / Kdy – na základě instrukcí z rozkazu nadřízeného;
  • Where / Kde – objekt, či nadřízeným vymezený prostor;
  • Why / Proč – účel plnění úkolu jednotky, ideálně podaný tak, aby vše zapadlo do operace vyššího celku.


V jednodušší formě (ale zato správně s dvojitým vydáním) nám to demonstruje operační důstojník štábu z filmu Bravo Two Zero

A jako poslední – nezapomínejte na shrnutí a použití zdravého selského rozumu (significant conclusions).

Závěr

Tato kapitola byla více teoretická než praktická, ale nechtěl jsem ji vynechat. Z komplexního orloje TLP prostě nelze vyndat kolečko a doufat, že vše bude fungovat bez problému. Příště se přesuneme k druhému „T“ – tedy terénu a počasí. Tam bude více praktických příkladů k vyzkoušení.

A protože tímto končí 4. díl, tak budu rád za vaši zpětnou vazbu v komentářích. Dopředu se těším na případnou věcnou debatu.

Seznam zkratek:

  • METT-TC = Mission, Enemy, Terrain, Troops, Time, Civil considerations = prvky analýzy úkolu;
  • TMT-CET = modifikovaná varianta METT-TC s časovou prioritou;
  • FM = Field Manual, varianta AČR „publikací“ – armádní manuály pro taktickou úroveň.

Odpovědi na otázky z úvodu:

  1. 1/3 pro velitele a jeho plánování, 2/3 pro jednotku a přípravu;
  2. Odpočinek jednotky, nutné přesuny, účasti na nácvicích/poradách nadřízeného. Jednoduše čas, který nemůžeme použít k plánování;
  3. TLP – Troop Leading Procedures – česky Rozhodovací proces velitele;
  4. WARNO – Warning Order – česky Předběžné bojové nařízení.

Nahlásit chybu v článku


Související články

PREMIUM NPNTV 2017: Nový nosič plátů Armády ČR

Jedním z nejsledovanějších odvětví AČR je zavádění nových výstrojních součástek. Z největších ...

PREMIUM Velitelský rozhodovací proces 101, část 1.

Nadporučík Ing. Petr Homola – v současné době velitel nově vzniklého 4. komanda (dříve roty) ...

PREMIUM Velitelský rozhodovací proces 101, část 2.

Nadporučík Ing. Petr Homola – v současné době velitel nově vzniklého 4. komanda (dříve roty) ...

PREMIUM Velitelský rozhodovací proces 101, část 3.

Třetí článek ze série „Velitelský rozhodovací proces 101“ bude prakticky zaměřen na problematiku ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • Sunet
    09:39 23.03.2021

    Cituji text:
    "Vraťme se k analýze úkolu. Úkol (mission) samotný je definován jako kombinace úlohy a účelu (task and purpose), která jasně vystihuje plánovanou činnost a důvody k ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Cituji text:
    "Vraťme se k analýze úkolu. Úkol (mission) samotný je definován jako kombinace úlohy a účelu (task and purpose), která jasně vystihuje plánovanou činnost a důvody k provedení této činnosti. Vím, že to zní kostrbatě, ale zde je čeština limitována pojmem „úkol“ používaným jak pro „mission“ tak pro „task“ (teoreticky by šlo „task“ přeložit jako „úloha“, ale to už mi přijde velmi kostrbaté)."

    Slovo "task" se sice překládá jako úkol, v češtině však pro něj máme dva adekvátnější výrazy a to "zadání" a případě "pověření". V našem případě by bylo lepší použít výraz "zadání", odpovídá to více definici pojmu "mission".
    Skrýt celý příspěvek

    • Houmi
      18:35 27.03.2021

      Díky za doplnění.

      Díky za doplnění.