Venezuela: Ropné království v rozkladu

Jedna z mnohých protivládních demonstrací ve Venezuele. / Public Domain

Venezuela má za sebou volby do ústavodárného shromáždění, od něhož se očekává změna konstituce ve prospěch prezidenta Madura, a tedy jeho udržení u moci. Hlasování s sebou přineslo další eskalací protestů, které trvají již od dubna, kdy na několik dní převzal nejvyšší soud pravomoci od opozicí kontrolovaného parlamentu. Jaké jsou příčiny současných nepokojů a reakce mezinárodního společenství?

Proč je na tom tak bohatá země tak špatně?

Ačkoli má Venezuela nejvyšší zásoby ropy na světě, její ekonomika je v hluboké krizi. Velký podíl na tom má propad cen ropy, k němuž došlo v roce 2014, kdy její hodnota klesla o 60 %.

Venezuelská ekonomika tak doplatila na téměř nulovou diverzifikaci, jelikož 95 % jejího exportu jsou ropa a ropné produkty, jejichž výnosy pokrývají 25 % HDP. Velkou část své ropy navíc Venezuela pod cenou prodává zemím z aliance Petrocaribe nebo jejím prostřednictvím splácí půjčky. Za poslední 3 roky se venezuelská ekonomika zmenšila o třetinu a inflace se má v letošním roce vyšplhat k 1000 %.

Druhou hlavní příčinou krize jsou špatné ekonomické politiky , kdy jsou regulovány ceny, jež vláda buď dotuje, nebo naopak omezuje jejich maximální výši, čímž ničí trh a malé podnikatele. Venezuela má také vysoký zahraniční dluh, jehož růst byl nastaven na nereálné výnosy z ropy už v době před propadem cen. Země se je snaží platit ze svých rezerv , které se však v posledních 6 letech ztenčily na třetinu a 70 % z nich odpovídá pokrytí dluhu.

Situaci se Madurova vláda snažila zachránit zastavením plateb za import a nakonec zastavením importu jako takového. To však přivedlo zemi, jež spoléhá na dovoz potravin a léků, do ještě hlubší krize. Krom nárůstu snadno léčitelných nemocí stoupá také podvýživa a statistiky zločinu , jež jsou jedny z nejhorších na světě. Maduro vidí jako příčinu současného stavu ekonomickou válku „impéria USA“, jež je vůči němu vedena, a odmítá do země přístup humanitární pomoci.

Účel ústavodárného shromáždění a obavy z něj

S plánem vytvořit ústavodárné shromáždění přišla Madurova vláda po opozičních protestech, jež následovaly pokusu nejvyššího soudu o převzetí legislativních pravomocí parlamentu. Tehdy opozice volala po urychlení prezidentských voleb, které se mají konat v prosinci 2018.

Podle průzkumů je však zřejmé, že Madurova šance na znovuzvolení je mizivá. Současný prezident zdaleka nemá Chávezovo charisma ani popularitu. Období jeho vlády (od smrti Cháveze v roce 2013) také koreluje se zhoršením životních podmínek.

Podle Madura se má ústavodárné shromáždění vypořádat s opozicí, která je viněna ze snahy zosnovat puč. Jeho vznik tak považuje za jedinou možnost, jak zemi sjednotit, uklidnit situaci a navrátit se k prosperitě. Podle sobotní rezoluce bude fungovat dva roky, nepodléhat žádné autoritě a následovat politiky prezidenta Cháveze směrem k socialismu. Shromáždění se bude scházet stejně jako kongres, jenž bude následně rozpuštěn.

Opozice stojí proti vzniku ústavodárného shromáždění, protože za ním vidí snahu o maximalizaci Madurových pravomocí a přeměnu země na diktaturu. Navíc má být jeho vznik podle ústavy potvrzen referendem , k čemuž nedošlo. Bojí se, že změna ústavy povede k dalšímu oslabení parlamentu, jež v současné době pod její kontrolou.

Další námitkou je odklad místních a prezidentských voleb plánovaných v následujícím roce. Jejich konání bude záviset na podobě nové ústavy, avšak tvorba dokumentu bude trvat měsíce a může se stát, že do té doby bude opozice dále oslabována a likvidována, případně dojde ke změně celého systému.

Průběh voleb a problémy

Volby do ústavodárného shromáždění se konaly v neděli 30.7. a byly provázeny násilnostmi. Za víkend zemřelo minimálně 10 lidí a stovky byly zraněny. Od dubna si nepokoje vyžádaly již na 120 obětí, 2000 zraněných a 500 zatčených. Opozice již předem oznámila bojkot hlasování, avšak volební účast 41 % může být způsobena také protesty v blízkosti volebních místností a z toho vyplývajícími obavami o bezpečnost.

Objevilo se navíc obvinění , že i toto číslo bylo upraveno alespoň o milion hlasů. Tvrdí to společnost Smartmatic, jež Venezuele poskytuje technickou podporu při volbách více než 10 let a podle níž byly až do letoška volby v pořádku. Podle Reuters volilo do nedělních 17:30 pouze 3,7 milionu voličů s tím, že volební místnosti se uzavřely v 19:00.

Kritika se snesla také na způsob, jakým způsobem jsou členové ústavodárného shromáždění voleni. Každá samosprávná obec je v něm reprezentována jedním zástupcem (celkem 545), což zvýhodňuje nízce obydlený venkov, kde má Maduro vysokou podporu. 

Třetina zástupců je vybrána na základě demografických specifik, což dává volební komisi možnost vyřazovat nepohodlné kandidáty. Bojkot opozice následně zapříčinil stav, kdy je celé těleso složeno ze stran, které podporují Madura.

Shromáždění se ujímá mandátu

Jednou z prvních věcí, jež ústavodárné shromáždění po své páteční inauguraci učinilo,  bylo odstavení generální prokurátorky Luisy Ortegové . Ta je taktéž členkou Madurovy strany PSUV a na své pozici byla 10 let. V dubnu, kdy převzal nejvyšší soud pravomoci parlamentu, se však postavila na stranu opozice s tím, že šlo o neústavní krok. Dále podporovala právo na pokojné protesty a nedržela se vládní interpretace dění v ulicích (označení protestujících za teroristy, lži o jejich smti).

Opozice vůči vzniku ústavodárného shromáždění jí vynesla nálepku zrádkyně, možnost postavení před soud za ohrožení veřejné morálky, etiky a ústavy, byl na ni uvalen zákaz vycestování a její účty zmrazeny. Část pravomocí generální prokuratury pak byla převedena na ombudsmana, jímž byl loajální Tarek Saab. Hlasité pochyby o volební účasti a volání po přepočítání hlasů byly pomyslnou poslední kapkou.

Po sobotním odolání Ortegové a nařízení k účasti na soudním procesu je její kancelář zablokována národní gardou. Na místo generálního prokurátora byl dosazen dosavadní ombudsman Saab, jenž je kritizován za přehlížení porušování lidských práv. Po jejich dodržování a svobodě nyní volá Ortegová, jenže to byla právě ona , kdo stál za odsouzením opozičního lídra Leopolda Lópeze za vedení opozičních protestů. Ten byl za spiknutí a podněcování k násilí odsouzen v roce 2014 a propuštěn byl letos v červnu.

Potlačení opozice a její odpor

V úterý zmizeli  dva vůdci opozice, Leopoldo López a Anronio Ledezma, kteří byli  podle vyjádření svých rodin odvezeni tajnou službou do vojenského vězení ze svých domácích vězení. Oba stáli za protesty z roku 2014, které si vyžádaly na 40 mrtvých a tresty pro organizátory.

Ledezma se vrátil domů v pátek a López v sobotu, avšak jejich zatčení bylo jak funkcionální (zabránit jim ve  vysílání populárních videoposelství protestujícím), tak varovné. Je však třeba dodat, že venezuelská opozice není sjednocená kolem jednoho lídra či programu, což jí činí problémy jak v koordinaci, tak snižuje její šance na úspěch.

V sobotu v noci bylo odvysíláno video skupiny asi 20 mužů v uniformách na základně Paramacay ve středu země.  Ti prohlašovali, že nejsou pučisté, ale rebelové, a chtějí návrat k ústavě a demokracii. Každá jednotka, která se k výzvě nepřipojí, podle nich bude prohlášena za vojenský cíl. Samozvaní rebelové byli označeni za pravicové teroristy podporované USA a potlačeni armádou. Při přestřelce byli dva z nich zabiti a osm, včetně tři vojáků zatčeno.

Právě vojsko je jednou z klíčových opor Madurova režimu, jelikož na jeho příslušníky tak silně nedopadá ekonomická krize v zemi. Jelikož je to právě armáda, která je nasazována na potlačování protestů svých spoluobčanů, roste i v ní napětí a její popularita klesá. I proto, že jsou na rozhánění protestů posílány jednotky, jejichž platy patří k nejnižším a s davem je spojují podobné zázemí a problémy.

Armádní podpora režimu se dá vykládat i čistě pragmaticky , protože některé její složky jsou zapojeny do obchodu na černém trhu, jež by mohl být opoziční vládou odhalen a vyšetřován.

Reakce mezinárodní komunity

Země čelí mezinárodnímu tlaku dlouhodobě. Po hrozbě pozastavení členství Venezuela opustila Organizaci amerických států. USA využily sankce cílené na prezidenta a jeho okolí a hrozí omezením obchodu s ropou. Organizace Mercosur sdružující většinu zemí Jižní Ameriky do zóny volného obchodu v sobotu pozastavila Venezuele členství na dobu neurčitou. Šlo o přímou reakci na odstavení generální prokurátorky Ortegové.

Představitelé členských zemí vesměs kritizují omezení demokracie a považují tento krok ústavodárného shromáždění za počátek diktatury popřípadě volby vůbec neuznávají .

Papež František , který se snaží o mediace krize již od jara vyzval Madura, aby ústavodárné shromáždění neuvedl v provoz a varoval bezpečnostní složky před disproporčním užitím síly.

Okolní státy musí reagovat také na příchod uprchlíků, kteří z Venezuely utíkají. V současné době tvoří její občané nejvyšší počet žadatelů o azyl v USA a přicházejí také do Brazílie, Peru nebo Kolumbie, kde teprve před rokem skončila občanská válka.

Jen za rok 2016 ze země odešlo 150 000 lidí. Ricardo Hausmann upozorňuje, že současná situace ve Venezuele představuje také zdravotní riziko pro region, jelikož se začaly šířit dříve vymýcené nemoci jako malárie nebo záškrt a roste také počet nakažených virem HIV.

Mají smysl sankce?

Co se týče tlaku na vládu, největší efektivitu by měly sankce na vývoz ropy. Tím by však došlo k dalšímu zhoršení již tak problematického života obyvatel. To je sice může přinutit vyjít do ulic, nicméně pokud za režimem bude stát armáda a policie, nemusí dojít k žádné změně.

Země by tak byla uvržena na pokraj humanitární katastrofy a občanské války; to vše s nejistým výsledkem. Zároveň jde o dvoustranný meč, jelikož sankce dopadnou také na americké ropné společnosti, které zpracovávají importovanou venezuelskou ropu, jež mohou být na žebříčku priorit Trumpovy administrativy daleko výše.

Představitelé Venezuele pak mají mnohem více co ztratit, pokud odstoupí od moci, jelikož jsou navázaní na armádu či ropný průmysl. Variantu sankcí cílených na konkrétní osoby včetně prezidenta Madura, jemuž byly zmrazena konta, použily USA , avšak k odstrašení od pořádání referenda nedošlo.

Další vývoj v zemi je takřka neodhadnutelný. Pokud však režim nezmění své tržní politiky nebo neklesne cena ropy, dojdou mu v nejbližších měsících peníze. Nebo dojde dříve trpělivost obyvatelstvu. Ani to však nezaručuje, že se Venezuelu podaří vymanévrovat ze současné krize či surovinové kletby.

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Krize v Perském zálivu: 13 požadavků pro Katar

Kuvajt, který je mediátorem v mezi Katarem a Saúdskou Arábií, Bahrajnem, Spojenými arabskými emiráty ...

REPORTÁŽ: Konference #FREEIRAN v Paříži

Když mi v únoru přišel email o možnosti účasti na pařížské „konferenci na téma lidských práv" se ...

Katarská krize a návštěva amerického ministra zahraničí v Kataru

Americký ministr zahraničí Rex Tillerson podepsal na úterní návštěvě Kataru vzájemné memorandum o ...

Nepokoje na Chrámové hoře: Proč Palestincům vadí detektory kovů?

Nejnovější vlna napětí mezi Izraelci a Palestinci je možná u konce. Vláda se dohodla na alternativě ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

UPOZORNĚNÍ: Zeleně budou vždy označeny nejnovější příspěvky za 24 hodin. Podobu diskuze stále ladíme a snažíme se vyjít vstříc všem konstruktivním připomínkám.

Stránka 1 z 2
  • PavolR
    17:06 05.01.2019

    Čo myslíte, ako dlho to ešte potiahne Maduro bez nejakej zahraničnej intervencie? S Kolumbiou je na nože a v Brazílii teraz zvolili prezidenta, ktorý má na socialistov doslova alergiu (nehovoriac, že sotva niečo dokáže posilniť pozície armády na úkor právneho demokratického štátu tak ako vojna so susednou krajinou). Akurát vyzvalo 12 krajín Latinskej Ameriky Madura, aby odstúpil. Na dôvažok môže vo Venezuele zarezonovať aj konflikt s Iránom:
    https://svet.sme.sk/c/22021773/iran-vysle-vojnove-lode-do-atlantickeho-oceanu.html

    ... tak možno nakoniec vyjde najavo, komu pred takmer 5 rokmi predali Izraelci Merkavy. ;-p

    • Czertik
      12:06 06.01.2019

      No maduro je pro venezuelu zkaza, cim driv skonci tim lip.

  • skelet
    19:19 12.08.2017

    PavolIR&Standablabol: v obou případech jde jen o rétoriku, na kterou už nejsme v dnešní hyperkorektní době zvyklí. Řekněme, že jsme se vrátili minimálně do osmdesátých let.
    Jinak tohle vyjadřování má v podstatě jen dva účely. V tom prvním přinutit Čínu udělat pořádek se svým vazalem, a v tom druhém lehce upozornit banánového diktátora, že jsou jeho kroky pozorovány a mohou mít následky. Jinými slovy pokud je Maduro trochu chytrý, tak se vyvaruje "náměstí Nebeského klidu". U Kima je otázkou jestli už trochu Číně nepřerostl přes hlavu ..

  • Superme
    18:54 12.08.2017

    StandaBlabol - Jasný, mírotvůrce Čína se snaží uklidnit napětí :D A ta samá Čína provokuje Indii a neustále vyhrožuje státům v Jihočínském moři...

    Ve Venezuele má Čína velké peníze, je to stát, do kterého v jižní Americe nalila polovinu všech peněz investovaných na kontinentu. Navíc je to jeden z mála států, kde momentálně má nad USA navrh a logicky ho nechce "ztratit". Navíc v momentě, kdy levice ztrácí jednu zemi za druhou... Argentina, Peru, Kolumbie, Paraguay a letos pravděpodobně Chile. Problém je, že ve Venezuele lidé nemají jídlo ani základní lékařské potřeby. Inflace je neuvěřitelná. Diví se snad někdo, že tam ti lidé protestují? Já osobně ne a jsem rád, že Trump ukázal na Madura svaly. Ovšem nemyslím si, že by tam skutečně poslal armádu.

    Režim v KLDR se měl odstranit už dávno. Teď je to mnohem riskantnější hra, když je zřejmé, že KLDR má jaderné zbraně. Sám jsem zvědavý co se bude dít. Bohužel Čína asi jen tak nedovolí vznik dalšího demokratického státu na svých hranicích.

    Oba tyto režimy by bylo dobré odstranit.

  • StandaBlabol
    17:16 12.08.2017

    Luky,

    já myslel, že tam poslali hlavně ten dýmající vrak se čtyřma Migama od Severní flotily. A když o dva Migy přišli, tak ho zase odtáhli pryč. Teď ho budou v loděnicích dávat pár let dohromady. To je aspoň správná demonstrace síly a ne 40 let stará Moskva:)

    Trump zase kecá, to mu jde. Kdyby zaútočil na Venezuelu, která USA ničím neohrožuje, tak ho Kongres definitivně odvolá. Ale je mi nevolno, když vidím, že vrchní velitel nejsilnější armády na světě je schopný v jeden den vyhrožovat válkou hned dvěma státům. A tím, kdo se snaží o uklidnění situace a zmírnění napětí je komunistická Čína...

  • PavolR
    16:52 12.08.2017

    Nechajte Ukrajinu a Sýriu, tam to potrvá ešte roky, ale sústreďme sa znova na Venezuelu. Pokiaľ bude chcieť Trump svetu ukázať, že nie je slabý ako Obama, tak Venezuela by preňho teraz bola ľahším cieľom ako Severná Kórea.
    Čo myslíte? Zasa iba kecá (naznačenie možnosti intervencie), alebo by sa fakt mohol pokúsiť urobiť svoju osobnú "dieru do sveta" práve na venezuelskej kríze?

  • Luky
    16:40 12.08.2017

    Když nechápeš co to znamená demonstrace síly, tvůj problém.
    Navíc navalizovaná S-300 na Moskvě je hrozbou i pro letadla.

    Ta trapná Ajvančina akce, při které s vysokou pravděpodobností střely letěly přes Izrael a údolím Libanonu, nebyla jediná chvíle, kdy Sýrii hrozil nálet.

  • StandaBlabol
    16:20 12.08.2017

    Luky,

    "v rozhodujících momentech bránila syrské pobřeží před přelety Tomahawků ". Já nevěděl, že jsi komik:)

  • Luky
    15:00 12.08.2017

    Já nemůžu za to, že nevidíš věci komplexně a neorientuješ se. To je jen tvoje konstrukce, že Sevastopol není důležitý.
    Mimo toho, že odtamtud plula řada lodí a mají to o kus kratší, tam taky kotví vlajková loď Moskva, která v rozhodujících momentech bránila syrské pobřeží před přelety Tomahawků (když to chtěli Amíci po první chemické blamáži před pár lety natvrdo spustit)

    Blábol: " vyvolaly Majdan, aby Rusku zabránili používat Sevastopol a tím angažovat se v Sýrii "
    Cejkis takhle nezjednodušuje. Majdan má strategický, globální přesah. USA chtěly Sýrii, zvykly si, že Rusové nezasahují. Rusové se angažovali, USA jim chtěly způsobit blízké potíže. Beztak měly v plánu Rusy odříznout od Evropy. Je to dlouhodobá strategie. Teorie pro to byla veřejně otištěna dávno před spuštěním.

    Koukám, že jsi z toho videa nějak na koni :)
    Asi ti najdu nějaké další a nakoupím nový popkorn a čikn čelenž...

  • StandaBlabol
    13:55 12.08.2017

    Luky,

    jen jsem ukázal na hloupost konstrukce, že USA vyvolaly Majdan, aby Rusku zabránili používat Sevastopol a tím angažovat se v Sýrii. Protože pro operace v Sýrii byl důležitý Novorossijsk, ne Sevastopol.

    Ale ano, až Rusové postaví těch 12 torpédoborců Liděr a 4 letadlové lodě s výtlakem 85.000, tak jim Novorossijsk bude malý. A to bude hned potom, co zavedou do výzbroje těch 250 Su-57 a 2300 tanků Armata, nebo ještě předtím?

    Radši si tu postuj ruská propagační videa s nesmyslnými parametry stíhaček. To ti jde líp.

  • Luky
    13:14 12.08.2017

    Novorossijsk je mělký, trvalo by cca 10 let a velké prostředky, upravit ho na provoz velkých lodí, které je schopen zabezpečit Sevastopol. Naštěstí Rusové tohle vědí líp než Blábol.

  • PavolR
    11:27 12.08.2017

    cejkis:
    Keby ste si dali niekedy námahu prelistovať slovník cudzích slov, zistili by ste, že slovo konšpirácia znamená sprisahanie, ilegálna činnosť, komplot, tajná dohoda. Čiže to, čo tu vykladáte je konšpirácia bez ohľadu na to, či máte pravdu alebo nie, ako aj bez ohľadu na to kto s vami súhlasí a kto nie. Tak a teraz sa zabávajte. ;-)

  • StandaBlabol
    07:05 12.08.2017

    No jasně, že jsme mimo téma, o tom přece konspirační teorie jsou. Sleduj svoje myšlenkové pochody:

    Proč by USA organizovali puč ve Venezuele? Protože to dělají pořád, třeba na Ukrajině. A kdo tomu nevěří je naivní.
    Proč by to dělali na Ukrajině? Protože chtěli Rusům zabránit používat Krym.
    Proč by chtěli zabránit Rusům používat Krym? Protože chtěli vyhrát válku v Sýrii.
    Že Krym nebyl pro válku v Sýrii rozhodující? No ale stejně se jim hodí pro operace v Černém moři.

    Takže když to zkrátím:
    To, že za nepokoji ve Venezuele stojí Američani zakládáš na tom, že je pro Rusy výhodné používat Krym. Tak proto se tomu říká konspirační teorie:)))

  • cejkis
    23:40 11.08.2017

    A tímto končím své příspěvky pod článkem o Venezuele neboť je to již zase mimo téma.

  • cejkis
    23:37 11.08.2017

    StandaBlabol

    Zase jste to překroutil a tak opět znovu vysvětluji souvislosti. Aby Rusko mohlo využívat Černé moře pro své zájmy, poťrebuje Černomořskou flotilu. A tato flotila potřebuje Sevastopol.

    Hezké čtení z roku 2014

    http://www.armadninoviny.cz/nazor-rusko-chce-krym.html

  • StandaBlabol
    22:43 11.08.2017

    Cejkis,

    tak zrovna ta tvoje pohádka o tom, jak Američani chtěli zrušit ruskou základnu na Krymu, aby jim znemožnili intervenovat v Sýrii je krásným příkladem konspirační teorie. Nepodporují to žádné důkazy nebo aspoň indicie a hlavně to nedává smysl. Ve skutečnosti byl pro zásobování Rusů v Sýrii klíčový Novorossijsk. Tamní vojenská námořní základna má totiž kvalitní silniční i železniční spojení do zbytku Ruské federace. Na rozdíl od Krymu. Ale protože se to do tvojí konspirační teorie nehodí, tak se tu zesměšňuješ Murmanskem. Proč jsi nepoužil zrovna Vladivostok?

    Zbytek tvých teorií vykazuje stejnou míru logiky a kontaktu s realitou, tak to nemá cenu rozebírat bod po bodu.

  • cejkis
    21:41 11.08.2017

    StandaBlabol

    Každá akce vyvolává reakci. Pokud by na Ukrajině neproběhla revoluce v době olympiády v Soči, která směřovala ke ztrátě ruské základny, Rusko by nemělo důvod obsazovat Krym ani vytvořit udržovací konflikt na UA zabraňující vstupu UA do NATO. Pokud ukrajinský konflikt datujete od anexe Krymu, děláte to špatně. Anexe Krymu byla reakce.

    Nekoukejte na export z US území, koukejte na největší plátce daní. To, že ExxonMobil něco vytěží v Kataru a prodá do třetích zemí ve vaší úvaze US exportu nenajdete. Již několik let probíhá bitva o to, kdo bude dodávat zemní plyn do EU. Pokud to nechcete vidět, je to Vaše volba.

    Krym je vojenskou základnou, která zajišťuje Rusku operace v tomto regionu. Myslíte si, že budou Rusové vozit munici, zásoby a vojenskou pomoc Asadovy z Murmansku ? Rusové zásobují své základny v Sýrii právě z Černého moře a potýkali se podmínkami Turecka na Bosporu.

    PavolR
    Posledními sankcemi již US odhodilo všechny své zábrany a dokonce i německý ministr zahraničí je označil za účelové s cílem nahradit ruský zemní plyn americkým. Zkapalněný zemní plyn si klidně kupte. Naposledy, když jsem to poptával, byl o 35% dražší. A paralela s elektřinou je opravdu úsměvná. Elektřina je na burze levná, protože OZE dostávají dotace v distribuci. To by jste musel zavézt dotace na distribuci LNG, aby vám tato paralela fungovala.

    Nejvíce je zábavné slyšet od lidí, jako jste vy dva, že vše co není v souladu s vašimi názory je konspirace.

    PS: Pandur a jeho licence General Dynamics Land Systems byla jen dovětkem v moři ostatních nákupů, kde dominují ve východní Evropě US dodavatelé. Dominují neznamená, že je to 100% a tak hrdě vytahujte kontrakty mimo US. Můžeme porovnat výsledné budgets :-)

  • PavolR
    18:35 11.08.2017

    a - Nikto predsa nenútil Rusov okupovať Krym ani rozpútať konflikt na Donbase.
    Starú techniku raz obmeniť treba a Poliaci aj Rumuni sú tradične naviazaní na USA. Pandury sa zasa nakupovali nielen dávno pred Krymom, ale dokonca dávno pred Gruzínskom, teda v časoch, kedy boli vzťahy s Ruskom dobré. A Litovci napríklad pod dojmom napätia nakúpili nemecké Boxery :-D .
    b - tento bod je teda vážne psychedelický:
    b1) Sankcie nemajú žiadny vplyv na cenu plynu. Cena plynu je viazaná jednak na globálne ceny, jednak na dlhodobo viazané zmluvy - to len keby ste nevedeli. Skvapálnený plyn sa bude nakupovať navzdory (!) vyššej cene, tak ako sa za vyššie ceny nakupuje elektrina z dotovaných obnoviteľných zdrojov. Nemáte tú konšpiráciu vôbec domyslenú, inak by ste si to nekomplikovali a zamerali sa priamo na to. :-D
    b2) Základňa na Kryme nemá žiadny vplyv na Sýriu. Rusi operujú buď zo svojich sýrskych základní, alebo z iných častí Ruska.

  • StandaBlabol
    18:16 11.08.2017

    Cejkis,

    tohle je kupa nesmyslů.

    Napětí v Evropě nezpůsobila revoluce na Ukrajině, ale Ruská reakce na ni - obsazení Krymu a intervence na východní Ukrajině. Jestli tvrdíš, že přesně tohle Američani chtěli a předpokládali, tak degraduješ Putina na americkou loutku.

    Hlavní položky americké výroby a exportu opravdu nejsou zbraně a zemní plyn. To živí Rusy, ne Američany. Americký vývoz tvoří primárně civilní letadla, průmyslové stroje, chemikálie a farmaceutické produkty. V tohle jim konkuruje hlavně Západní Evropa a ne Rusko. Takže v komerční logice je jejich hlavní "nepřítel" Airbus a ne nějaký ruský plyn.

    Krym je taky blábol. Jednak jeho role v syrském konfliktu není nijak klíčová, Rusové tam mohli klidně poslat vojáky z jiných přístavů v Černém moři. Ale hlavně zase předpokládáš, že Američani dopředu věděli, že se Rusové budou angažovat v Sýrii.

    P.S. A Pandury jsme nakoupili dávno před krizí na Ukrajině, takže tenhle příklad je úplně mimo.

  • cejkis
    17:30 11.08.2017

    Odpověď na otázku jak Američané rýžují na Ukrajině:

    a) zvyšováním napětí v Evropě nutí státy vydávat více peněz na zbrojení. Schválně se podívejte u koho si země jako Rumunsko, Polsko, Slovensko objednává zbraně a komu tyto společnosti patří. Ostatně komu platí Czechoslovak Group za licenci na Pandury lze dohledat také.

    b) tento bod je zásadní a dlouhodobý zájem Američanů v Evropě. Změnit režim na Ukrajině pomohlo 1) dodatečně vytvořit prostor pro sankce, které povedou ke snížení rozdílu mezi zemním plynem v potrubí vs. zkapalněným zemním plynem, když se nepovedl bod 2. 2) zrušit ruskou základnu na Krymu, což by vedlo k vítězství Američany, Saudy, Katarem, Tureckem a Izraelem podorovaných umírněných uřezávačů hlav v Sýrii. Tím by se otevřel prostor pro plynovod do Evropy plněný katarským a saudským plynem těženým největšími plátci US daní.

    O US zájmu nahradit ruský plyn americkým bych mohl psát celý článek. Jsou to dílčí kroky, které se potkávají v jednom jedniném bodu. Tím bychom diskuzi pod článkem o Venezuele posunuli úplně jinam a to nechci.

  • StandaBlabol
    07:35 11.08.2017

    Cejkis,

    nikdo si nemůže myslet, že USA neovlivňují dění ve Venezuele. Už proto, že to dělají veřejně a transparentně - vyhlášení sankcí i odsuzování kroků místní vlády. Samozřejmě to mohou dělat i skrytě, přes tajné služby. A je to logické, USA tam mají své zájmy. Bezpečnostní i komerční, působila tam spousta amerických firem, než jim místní pobočky socialisti znárodnili (a pak zavřeli, protože je nejsou schopní provozovat). Ale to jaksi neznamená, že organizují převrat.

    Ale ty tu píšeš, že změny režimů se opakovaně organizují hlavně za účelem zisků. Tak bych prosil nějaké fakta o tom, jak USA zorganizovali změnu režimu na Ukrajině nebo v Lybii a jak na tom následně vydělali. Protože zrovna Ukrajina je krásný příklad chudé země, kde USA žádné zásadní bezpečnostní ani obchodní zájmy nemají a ten převrat jim přenesl jen náklady - zhoršení bezpečnostní situace v Evropě, na který spojenci reagují žádostmi o poslání amerických vojáků do východní Evropy. Navíc nepřímo, přes zvýšené náklady na bezpečnost v Evropě, posílí evropský zbrojní průmysl a vytvoří se silnější konkurence pro americké zbrojovky ve světě. Na americké a evropské sankce proti Rusku - vesměs cílené na konkrétní firmy, osoby, případně odvětví (zbraně) - reagují Rusové plošnými zákazy dovozu, které zase postihují americké i evropské exportéry (ne moc, protože Rusko je relativně malý trh. Ale postihují.

    Tak pořád marně hledám, jak na Ukrajině ti proradní Američani rýžují...

  • skelet
    23:06 10.08.2017

    cejkis: jediná velmoc, která tamní dění neovlivňuje je EU, protože ta je absolutně neschopná.

  • cejkis
    23:03 10.08.2017

    Tak do třetice. Nenaznačuji nic a nezkoušejte mi nic vnucovat. Napsal jsem, že by bylo opravdu naivní myslet si, že USA neovlivňují dění ve Venezuele.

    Pro méně chápavé: neznamená to popírání faktů o chování tamního diktátora a jeho politiky či politiky jeho předchůdce. Zájmy ze zahraniční se vždy u takových operací opírají o tamní opozici. Opírají se rovněž o účelové sankce, které doléhají na tamní obyvatelstvo a vytvářejí podhoubí pro revoluci.

    Největší peníze se vydělávají po změně režimu. Ostatně proto se v řadě zemí změny režimu organizují. Lybie, Sýrie, Irák, Ukrajina budiž ponaučením.

  • Jakub2
    19:23 09.08.2017

    Horny: Samozřejmě, že cejkis jen naznačuje. To je oblíbená finta všech trollů.

  • Horny
    08:58 09.08.2017

    P.S. A to tajemné naznačování "ropných důvodů" (typu Irák 2003) je taky blbost; pokud sis nevšiml, tak "Velký Satan" se změnil z největšího dovozce na největšího vývozce ropy již před několika lety a krom toho je ropy v současnosti na trhu víc než dostatek, což je právě jedna z hlavních příčin bezprostředního kolapsu hospodářství Venezuely.
    Leda bys chtěl konspiračně tvrdit, že chaos uměle vyvolalo Rusko, které se snaží odrovnat postupně konkurenční producenty ropy a tak zvýšit její cenu na světovém trhu...:-D

  • Horny
    08:30 09.08.2017

    cejkis - čili jen NAZNAČUJEŠ že za občanské nepokoje nemůže katastrofální hospodářská politika vlády, ani její snaha udržet se protiústavně u moci, nýbrž jakési tajemné neupřesněné síly a když po tobě chtějí jasné slovo jakže to teda vlastně myslíš, řekneš že odmítáš diskutovat a vrátíš se na začátek bludného kruhu...
    Tebe je pro diskuse na netu škoda, s takovou schopností "pružně pracovat" s fakty bys klidně mohl dělat mluvčáčka prezidentovi, lhostejno zda v ČR, USA, Rusku nebo klidně i v té Venezuele, že...

  • cejkis
    00:07 09.08.2017

    shal

    Vaši hru o vnucování nevyřčeného nehraji. A proto odpověď na otázku naleznete v prvním příspěvku, který vám zde znovu zkopíruji pro lepší pochopení.

    "Nedělejte si iluze o tom, že v zemi plné ropy se dějí věci jen tak z popudu tamního obyvatelstva."

  • shal
    23:00 08.08.2017

    cejkis:
    O co se pořád snažíš? Snažíš se tvrdit, že Venezuela není v těžkém srabu? Nebo že opozice nevyhrála volby nebo že lidi masivně neprotestují v ulicích a že se Maduro nesnaží protiústavně obejít parlament, nebo třeba že volby do ústavodárného shromáždění nebyly zfalšované?

  • shal
    21:25 08.08.2017

    danny: Píšu snad někde, že všechny problémy Venezuely začaly s nástupem Chaveze? To je nesmysl a to by se Chavez v první řadě nikdy nedostal k moci.
    S Chavezem začaly naprosto zásadní dlouhodobé strukturální problémy Venezuelské ekonomiky. Před Chavezem měla Venezuela silné zemědělství a například cementárenský průmysl. Socialistické řízení a nezřízené zestátňování naprosto zlikvidovalo pilíře Venezuelské ekonomiky a uvrhlo Venezuelu do naprosté závislosti na ropě a díky tomu ji i extrémním způsobem oslabilo a zanechalo zranitelnou vůči výkyvům na komoditním trhu. Před Chavezem byla Venezuela příjmově závislá na ropném průmyslu někde z 60-70 procent. Po likvidaci ekonomiky byly státní finance závislé na ropných příjmech z 90-95 procent.

    ale tohle není žádné překvapení. Každá socialistická revoluce začíná starostí o nejchudší a končí nedostatek toaletního papíru. Bylo to tak za Stalina, Mao c Tunga, PolPota, FIdela a je to i za Chaveze a Madura. A bude to i za dalších levicových bláznů, kteří dokážou pobláznit dost nevzdělaných lidí na to, aby se dokázali dostat k moci.

    Aktuální protiústavní změny jako ignorování parlamentu a zavádění v nelegálních volbách alternativní vlády jenom dokazujou naprostou zoufalou situaci v zemi, kdy se skupina vyvolených snaží za každou cenu udržet u moci, protože jim je jasné, že jinak se pro ně všechny najde větev. Doba, kdy mohl odejít Maduro demokraticky je už dávno pryč. Toho oběsí jeho vlastní lidi.

  • Jakub2
    19:09 08.08.2017

    Taky se nehodlám přít. Latinská Amerika byla "v háji" už hodně dlouho. Co 20 let tam pravidelně některé státy bankrotují, případně celé skupiny států. Lifrovat tam kapitál je jako hrát ruletu, protože neplatit dluhy je tak snadné když je věřitel daleko + dnes už nejsme v éře dělových člunů, které by latinskoamerické populisty krotily.

    Kapitál vždy přináší politické vlivy, on je tou hlavní soft-power. Cash is king - kdo platí, ten rozhoduje.

    Fergussona jsem dával jen za příklad, nepokládám ho za militatního neoliberála. On se celkem vymezuje proti lidem typu Krugmann, které za takový typ pokládám.

  • danny
    16:50 08.08.2017

    Jakub2: tvoje příspěvky nejsou zrovna to, proti čemu bych se vymezoval. Jak pod ten poslední, tak ten delší ze včerejška, se klidně z části podepíšu, s jednotlivostmi budu polemizovat.
    Recept, který popisuješ, obecně platí. Já jen psal, že přítomnost zahraničního kapitálu neznamená automaticky přínos pro ekonomiku. Záleží, jak je nastavena kontribuce (viz. Irán před Mosaddekovým znárodněním ropného průmyslu nebo současná Nigérie)
    Speciálně v oblasti Latinské Ameriky se zahraniční kapitál nechová jen přísně tržně, ale často hraje významnou politickou úlohu.
    Není pravda, že se problémy ve Venezuele objevili s nástupem Cháveze. „Décadas Perdidas“ těžce zasáhla celou Latinskou Ameriku a Perézovy neoliberální experimenty tomu nasadily korunu (o stovkách mrtvých při potlačování nepokojů nemluvím).
    Ano, Chile za Allendeho exportovala pouze měď, ale její export nikdy neměl takový podíl na Chilské ekonomice, jako ropa na Venezuelské. Piňero byl génius a možnosti, okolnosti, za jakých reformoval, byly dost unikátní. Ale jeho úspěch je víc příběh reformy, která se trefila do dobré doby a svezla se na vlně růstu investic, než univerzální recept. Nikomu dalšímu, kdo se pokusil vařit podle stejného receptu už to nevyšlo. Aktuálně Světová banka a další instituce, které Chile v minulosti vynášely do nebes, před podobným přístupem varují.
    Nevím, jestli jsi zaznamenal jeden zajímavý detail k Chicago boys, a to že už v 83 byli odstaveni a nahrazeni méně radikálními a pragmatičtějšími nástupci, ale to jen tak na okraj. Každopádně souhlasím, že v Chile se to povedlo (a říkám navzdory politickému směřování režimu) a ve Venezuele se to úplně nepovedlo.

    Moc peněz je příjemné, svěží čtení, byť Ferguson občas ve své obraně v jedinou správnou víru Neoliberalistmus zachází do krajních poloh. Ale jeho tvorbu si vždy řád přečtu.

  • Jakub2
    14:39 08.08.2017

    Danny: Základem všeho je cenová stabilita (nízká inflace) a přiměřené veřejné finance (absence nafouknutých deficitů). Obojí spolehlivě přiláká zahraniční kapitál a když se k tomu přidá alespoň průměrná vymahatelnost práva, tak je víc než z půlky vyhráno. Chile taky byla komoditně-exportní ekonomika zruinovaná bláznem Allendem.

    Přečtěte si, kdo to byl José Piňero, "chicagští chlapci" a rady Miltona Friedmana. Proč se Chile stalo vzorem pro celou latinskou Ameriku? Proč Mexiko nebo Kolumbie doslova opsaly Piňerovu penzijní reformu? ať byl A. Pinochet diktátorem s krvavýma rukama, tak dokázal odejít a postavil ekonomiku země na nohy. Což je přesně o 2 velké věci víc než dokázal Chávez nebo Máduro.

    Když tady rozdáváte odkazy na literaturu, tak já taky: Niall Fergusson - Vzestup peněz. Ta knížka není objemná, ale stojí cca 500 Kč (vydalo ji Argo).

  • danny
    12:34 08.08.2017

    Bože, to se tady zase rozjela brutální politická diskuse a plácání nesmyslů na obou stranách barikády.
    to Gavl: Na jedné straně nesmysly, které evokují představu Venezuely, coby socialistického ráje na světě, který za pomoci zázračných ruských zbraní drží v šachu aktivismus USA v Latinské Americe (ano, USA se vždy snažily nevybíravě ovlivňovat politiku v oblasti, ale s tím Venezuela těžko co udělá).
    To Shal: Na straně druhé nesmysly o bolševicích a svádění všeho zla na socialistické řízení státu. Není pravda, že všechny problémy Venezuely začaly po nástupu Huga. Všechny země, které jsou bohaté na suroviny, se potýkají se specifickými problémy, kterým se říká Holandská nemoc nebo Prokleté nerostné bohatství. Týká se to Venezuely, Ruska, ale také Saudské Arábie, Norska, Nigérie a v extrémní podobně Konga. Budování diverzifikované ekonomiky pod tlakem extrémně nepředvídatelné volatility komodit na světových trzích je oříšek a jak je vidět, plácají se v tom s různými (ne)úspěchy všechny země, bez ohledu na státní ideologii.
    Není pravdou, že přítomnost zahraničních investorů a volný trh zaručuje světlou budoucnost. Zářným příkladem je Nigérie.
    Pro lepší pochopení současné situace doporučuji projít aspoň stručné dějiny Venezuely ve dvacátém století, např. zde: https://www.valka.cz/13623-Autoritativni-rezimy-v-Latinske-Americe-4-Venezuela-a-Hugo-Chavez

  • Jakub2
    06:59 08.08.2017

    Cejkis: Vy jste tady začal s polemikou "a v Americe zase bijou černochy". To a úprk z diskuse je důkazem toho, že jste si vědom skutečnosti, že prázdné líbivé bláboly o latnoamerickém sociálismu Vám tady nikdo nesežere.

  • cejkis
    22:18 07.08.2017

    Pánové čekají, že je tady budu o něčem přesvědčovat a oni mi za to budou nadávat. Na tuto hru nepřistupuji. Najděte si někoho jiného.

  • shal
    21:41 07.08.2017

    sorry. Pisu z mobilu.

  • shal
    21:40 07.08.2017

    cejkis: Vždycky je nutné najít si veřejného nepřítele, na kterého svedete to, že jste neschopný lempl. Socani 17 let likvidují ekonomiku Venezueli, protože to se nestale přes noc. To se děje postupně od nástupu Chaveze. A když je všechno v prdeli, tak se to svede na CIA.

  • StandaBlabol
    21:40 07.08.2017

    Cejkis,

    tak do toho. A hlavne to prosim zaloz na faktech. Kdyz jsem chtel fakta po Givim, tak radsi utekl do diskuze pod jinym clankem...

  • cejkis
    21:30 07.08.2017

    shal

    Nedělejte si iluze o tom, že v zemi plné ropy se dějí věci jen tak z popudu tamního obyvatelstva.

    K Vaší polemice bych mohl napsat analogicky "demokratické změny tak nějak po americku" Akorát bych psal scénář z Ukrajiny a Sýrie.

  • shal
    21:22 07.08.2017

    Ekonomická reforma tak nějak po bolševicku:

    Krok 0 - Úvod do blahobytu: Zestátnit zahraniční těžební průmysl, ze kterého jsme měli poplatky za těžbu, daně a pracovní místa a vložit do schopných rukou dělnického lidu, kteří dokáže těžební průmysl spravovat lépe než imperialistický buržoázní kapitál. Díky tomu máme více peněz z těžby.

    Krok 1: Jsou vysoké ceny potravin? Není nic snadnějšího než nastavit pevné ceny prvovýroby a snížit cenu výsledného zboží. Nevzdělaná chudina jistě ocení a všichni si budou žít lépe

    Krok 2: Farmy nejsou schopny fungovat za pevně nařízené ceny a tedy buďto krachují nebo prodávají zboží na černém trhu? Zestátnit a ztráty vykrýt dotacemi z těžby ropy.

    Krok 3: I přes dotace začínají být výrobky prvovýroby nedostatkové, cena roste což prodražuje výsledný koncový produkt, tedy zboží pro sociálně uvědomělý prostý lid je dražší než před krokem 1. Nastavíme tedy pevné ceny koncového zboží. To je pak levnější, což naši nevzdělaní voliči ocení.

    Krok 4: Firmy nejsou schopny dodávat zboží za pevné ceny tak krachují nebo dodávají na černý trh aby vykryly ztráty? Zboží zdražuje a je opět dražší, protože je nedostatkové a lidi ho musí nakupovat na černém trhu za mnohem vyšší ceny než původně? Zestátnit, ztráty vykrýt přímy z ropy. Nějakou ekonomií si nenecháme hatit budovatelský potenciál.

    Krok 5: Všechno jde do hajzlu? Zestátněné firmy jsou neefektivní, místní průmysl nedokáže produkovat to co ještě před pár lety bylo běžné? Ceny jsou nízké, každý si je může dovolit, ale obchody jsou prázdné a tak bují černý trh s několiknásobnými cenovkami. Zesiluje šedá ekonomika. Peníze jdou mimo oficiální státem ovládané cesty. Je tedy zapotřebí dovážet za zahraničí. Ztráty pokryjeme z příjmů z ropy.

    Krok 6: Ropný průmysl kolabuje, protože jsme ho roky vysávali a neinvestovali do něj. Státní aparát není efektivní, obchody se nedaří. Těží se méně a prodává se za nižší ceny. Peněz je každý rok méně. Všechno se dotuje, tak nejsou peníze na obnovu. Technika selhává a řízení nefunguje.. Všude je nedostatek. Peníze z těžby nestačí vykrýt dotace. Efektivita práce ve státem řízených farmách a firmách je mizivá. Musí se dovážet stále více. Ekonomika kolabuje. Nad vodou nás drží už jenom vysoké ceny ropy.

    Krok 7: Zkolaboval trh z ropou. A kurva.

  • cejkis
    20:10 07.08.2017

    Každá země, která spadne do dluhové spirály přijde o nerostné bohatství a území. K tomu nám dopomáhej korporace.

  • Nesher
    19:30 07.08.2017

    PavolR
    Zdá se, že nějaký čas ještě vydrží. Rusko a Indonésie se dohodli na dodávce Su 35S v počtu 11 kusů přičemž Indonésie bude platit olejem, kávou a čajem.
    http://www.militarybox.cz/news/jedenact-su-35s-pro-indonesii/

  • PavolR
    18:47 07.08.2017

    ... a to im ešte Putin sľúbil posielať darom obilie ... :-) Som zvedavý, ako dlho tento prístup v štýle "dajte nám pocit dôležitosti a my vám znesieme modré z neba" vydrží.

  • dusan
    18:39 07.08.2017

    Rusko "úspešne" exportovalo zbrane do Venezuely. Problém je v tom, že to financovala samo Rusko cez vlastné banky ....

    Dnes už Venezuela ohlásila, že nebude schopná splácať svoje pôžičky ...

    Nestabilita tohto štátu je samozrejme o neschopnosti vlastných vlád ..... a spoliehania sa na ropu ....

    Všetky tie komické "objavy" o majdanoch sú len úsmevné .... ak nie sú potraviny, lieky ... ani toaleťák ... tak každý pri zmysloch chápe, že režim nemôže byť obľúbený ....

  • StandaBlabol
    18:11 07.08.2017

    Vypada to, ze z toho arzenalu, co Chaves nakoupil od Rusu jsou nejvetsi obavy nikoliv z Su-30 nebo S-300, ale z 5000 (!) modernich z ramene odpalovanych raket Igla-s. Pokud v zemi zavladne chaos, hrozi, ze se ty rakety dostanou na cerny trh. A neco takoveho v rukou islamskych teroristu by asi dokazalo ochromit leteckou dopravu...

  • Jakub2
    16:11 07.08.2017

    Jinak na webu worldbank.org jsou poslední kompletní statistiky o Venezuele k roku 2015. Ani se mi sem nechce psát ta šílená čísla o jejich stáním dluhu, tak jen odkaz:

    http://data.worldbank.org/topic/external-debt?locations=VE

  • KOLT
    15:59 07.08.2017

    Amíci jsou na prášky z armády, kterou by sfoukl jeden svaz kolem letadlovky spolu s brigádním uskupením USMC. No dobře, možná by si zavolali o nějakou tu podporu bombardérů od USAF.... prášky asi by tu měl nasadit někdo jiný.

  • Jakub2
    15:58 07.08.2017

    Co v článku není:

    1/ Už "macho" Chávez si pomáhal "znárodněním" - tj. vykoupil podíly nadnárodních ropných firem za jím stanovenou (nízkou) cenu, po arbitráži musela Venezuela vypláznout plnou cenu - tím si odradili zahraniční kapitál - proč jít do Venezuely, když jim znárodní investice za mizerné odškodné?

    2/ Zahraniční financování Venezuely dnes probíhá výhradně přes krátkodobé státní dluhopisy, loni přes splácela 30 mld. USD a ještě víc si musela půjčit - Venezuela platí jak mourovatá parádní přirážku za riziko a "úspěšně" rozpouští státní rezervy. Už loni byly závazky státu vyšší než rezervy o 30 % (údaje ze Světové banky). Venezuela před 10 lety vykopla lidi z MMR, tudíž pomoc nemůže čekat ani od MMR.

    3/ Ne Maduro, ale Chávez je vinen. Pokřivení ekonomiky, odrazení zahraničního kapitálu, plýtvání a zlodějnu (zkráceně bolívarovský socialismus) nastavil už Chávez, Máduro to jen převzal a jede ve stejných kolejích, ale došly mu peníze druhých lidí. Všechny strukturální ekonomické problémy se tam objevovaly už před rokem 2013, včetně nedostatku toaletního papíru.

    4/ Chávez umřel akorát včas, pro další generace blbečků bude modlou jako Simón Bolívar, který byl taky diktátorem (pozn. když slyšíte vychvalování diktátora v lat. Americe, tak je to jasná známka směřování dotyčného ke stejnému cíli).

    5/ Nevidím žádnou reálnou šanci na zlepšení venezuelské ekonomiky do úrovně alespoň chudších evropských států ikdyby to zítra Máduro a jeho pitomci zabalili. Zejména proto, že nemají svého José Piňero a další ekonomy "chicagské školy" a vůli vydržet aspoň 10 let reforem. Venezuela bude dalších 10 let "na kapačkách" i přes zásoby ropy.

    6/ Velké půjčky mají ve Venezuele Číňané ... a Rusové. Začalo to díky nákupu zbraní na úvěr někdy v 2008. Právě v té době se Chávez začal tak lísat k Putinovi, články o kontraktu jsou k dohledání na internetu. Když přestali dodávat Rusové, Hugo se přilepil na Číňany a chtěl jejich zbraně (radary a další speciální vybavení). Čínské půjčky se stále zvyšují, ale nakonec je Peking odepíše (bude muset) - odkládání bankrotu jen znamená, že výsledná cifra na odpis bude jen větší.

  • Marw
    14:46 07.08.2017

    Vysadok USA do Panamy ale nie je predmetom diskusie, stale cakam na vysvetlenie preco by mali byt USA na prasky z venezuelskej armady, ktoru maju "v blizkosti hranic". Zatial sme sa dostali len k tomu, ze Venezuela ma nakupenu nejaku modernejsiu techniku z Ruska. A teraz by ma zaujimala ta druha cast uvahy, ako konkretne tato technika ohrozuje USA...

Stránka 1 z 2