Marian Kechlibar: Planetární vyhledávač a expanze lidí do vesmíru

Marian Kechlibar: Planetární vyhledávač a expanze lidí do vesmíru
Crew Dragon / SpaceX (Zvětšit)

Snad již dnes z americké půdy, po dlouhých devíti letech, vynese raketa Falcon 9 v soukromé lodi Crew Dragon první dva americké kosmonauty. Tento start je bez nadsázky předzvěstí větší expanze lidí do kosmického prostoru. Při této příležitosti jsme se zeptali komentátora Mariana Kechlibara, jakou budoucnost nám současný entuziasmus v kosmonautice může přinést.

Očekává se start první soukromé kosmické lodě Crew Dragon. Loď pojme až sedm astronautů. Lze to považovat za začátek komercializace a usídlování lidí ve vesmíru?

Maximální kapacita Dragona 2 je skutečně sedm lidí, NASA nicméně chce uspořádání interiéru pro čtyři astronauty a první posádku tvoří jen dva. Tím se trochu opakují dějiny, protože raketoplán měl také kapacitu sedm astronautů a poprvé jím letěli jen dva. Minimalizace možných ztrát.

První start Dragonu 2 je hlavně znamením toho, že soukromý sektor už si troufá na to, co dříve „uměly“ jen velké státní agentury. Jedna z věcí, které si od toho v USA slibují, je úspora prostředků. Srovnáte-li všechny náklady, které společnost SpaceX vydala na vývoj veškeré své techniky, a na druhou stranu položíte třeba náklady na vývoj a provoz raketoplánu nebo na zrušený projekt Constellation, vychází z toho SpaceX podstatně lépe.

Na usídlování lidí ve vesmíru si ale musíme trochu počkat. Určitě aspoň několik let. S novými nosiči, mezi které bude patřit i právě vyvíjený SuperHeavy, by mělo být možné vybudovat nějakou experimentální kolonii na Měsíci, který je nám nejblíže. To bude první „zkusmý balónek“, nakolik se lidé dokáží vyrovnat s trvale sníženou gravitací, vysokou úrovní záření, nedostatkem vody atd.

Určitě přitom vznikne hodně problémů. Lidské tělo je křehké a přizpůsobené pozemskému prostředí. Například se řeší otázka toho, zda náhodou měsíční prach nebude nebezpečný lidským plicím. Na Měsíci není atmosféra ani tekutá voda, takže částečky měsíčního prachu nejsou „zaobalené“ erozí, naopak mají ostré hrany, jsou mezi nimi i malé, ale ostré jehličky. Mohly by tedy u lidí, kteří je dlouhodobě vdechují, vyvolávat potíže podobné, jaké mají horníci nebo lidé exponovaní azbestu. U prvních astronautů se to neprokázalo, ale také nebyli exponováni měsíčnímu prachu moc dlouho, jen desítky hodin. Kdyby šlo o celé roky, možná se to na jejich zdravotním stavu podepíše.

Takových neznámých faktorů je tam spousta.

Lze vůbec postavit raketu s takovou spolehlivostí, jakou dosahují běžná letadla? Nebo lety do vesmíru zůstanou vždy (minimálně psychologicky) obtížně přijatelným rizikem?
Asi bychom měli mluvit spíš o současné době. Co bude někdy za padesát let, to těžko odhadnout; naši předci z roku 1970 by se také divili spolehlivosti dnešních letadel. Třeba se tou dobou budeme dopravovat do vesmíru nikoliv raketami, ale vesmírným výtahem. Třeba také ne.

V současné době je bezpečnost při startu rakety mnohem horší než v letadle. Jedním z důvodů je, že kosmické stroje nemohou mít příliš velké bezpečnostní rezervy. Spousta jiných oblastí lidské činnosti umožňuje se až „přepojistit“. Chcete-li přirovnání: když stavíte rodinný domek, klidně můžete do základů dát tolik železobetonu, že by ta základová deska unesla těch domků třeba pět nebo deset. Je to plýtvání, ale principiálně to jde, jenom vás to bude stát peníze navíc.

Podobné masivní rezervy u čehokoliv, co létá, mít nejde, protože každý gram hmotnosti se počítá. Tam jsou rezervy nanejvýš v desítkách procent a u raket bývají menší než u letadel. Například Falcon 9, současný „tažný kůň“ SpaceX, má bezpečnostní faktor vůči maximálnímu očekávanému mechanickému namáhání 1,4, čili snese o 40 % více. Pokud poletí jen s neživým nákladem, stačí 1,25. Běžná vyžadovaná hodnota v letectví je přitom 1,5.

To je jen jedna z mnoha překážek při snaze zabezpečit životy posádky. Kdybychom měli jmenovat aspoň jednu další, je to proces návratu na Zemi. Kosmická loď vracející se z oběžné dráhy se musí zbavit obrovského množství kinetické energie, zbrzdit z rychlosti kolem 8 km/s na skoro nulu. Dělá se to tak, že se loď navede do atmosféry a „narazí“ na vzduch, který ji svým odporem zpomalí. Přitom dochází k obrovskému nárůstu teploty povrchu lodi, je to v podstatě řízený pád umělého meteoru. Samozřejmě musíte posádku před tím ohnivým peklem venku uchránit. K tomu slouží tepelný štít, a ten když selže, tak ta loď shoří i se vším, co bylo na palubě. Včetně lidí. To se právě stalo při návratu raketoplánu Columbia roku 2003.

Na druhou stranu, na některá rizika jsou astronauti připraveni docela dobře. Dojde-li například k nějakým zásadním problémům na rampě nebo při vzletu, může posádka Dragonu 2 provést „abort“, laicky řečeno odtrhnout se i s lodí od nosné rakety a přistát s lodí samostatně. Tohle zabezpečovací zařízení mají i například ruské Sojuzy a už jej využily, ale raketoplán jej neměl. V případě havárie Challengeru roku 1986 přitom mohlo posádku zachránit.

V současné době lze zřejmě pomocí Falcon 9 a Crew Dragon vyslat sedm astronautů „pouze“ za 50 milionů dolarů, tedy 1,237 miliardy Kč. Může SpaceX dosáhnout ještě nižší ceny?

Patrně se nedozvíme, kolik činí současná nákladová cena. To je informace, kterou SpaceX pečlivě tají. Nicméně jejich ceníkové ceny jsou poměrně nízké.

Prostor pro redukci ceny do budoucna je dán hlavně jejich snahou mít, co nejvíce zařízení znovupoužitelných. Dlouho bylo normou stavět rakety na jedno použití. V případě raketoplánu se aspoň orbiter a pomocné rakety daly použít vícekrát, ale zejména u toho orbiteru vyžadovala příprava k dalšímu startu strašné množství lidské práce, takže tam ta úspora reálně vzato nebyla, raketoplán byl hodně drahý. U Falcona 9 funguje posledních pár let opakované použití prvních stupňů poměrně hladce, takže tam ta úspora vzniká. Nu, a kosmická loď Dragon 2 je také opakovaně použitelná.

Falcon 9 je už ale vlastně stará, i když spolehlivá technologie. Na řadě je nový model, podstatně silnější nosič a k němu kosmická loď, který používá jiné motory (Raptor, spalující metan). Tato nová technologie je momentálně ve stadiu prototypů a testů. Během pár let snad dojde „do ostrého nasazení“. Pak by ekonomika letů na oběžnou dráhu měla být ještě podstatně lepší než u Falconů 9.

Lze se současnou úrovní vědy a techniky využít kosmický prostor k tvorbě ekonomické přidané hodnoty? Nebo lze komercializaci vesmíru očekávat jen na úrovni poskytování služeb?

V dohledné době je nepravděpodobné, že bychom nějaké větší množství výrobků vozili z vesmíru na Zemi. Takové ty plány jako těžba kovů na asteroidech, to je hudba vzdálenější budoucnosti.

Jednoho dne to může být skutečně zajímavé, například asteroid 16 Psyche se nejspíš skládá převážně ze železa a niklu. Jde o naprosto neskutečnou zásobu důležité suroviny pro průmyslovou civilizaci. A nemuseli bychom těžit pozemské zásoby a ničit tím krajinu. Ale to je opravdu trochu vzdálenější perspektiva.

Služby jako celoplanetární internet s vysokou přenosovou kapacitou a relativně nízkou latencí jsou daleko blíže. Už teď vzniká na oběžné dráze zárodek budoucí sítě Starlink.

O Starlink mají mimochodem velký zájem i americké ozbrojené síly. Při operacích v takových oblastech, jako je třeba Afghánistán, je současný satelitní internet k některým účelům nevyhovující, jak kvůli šířce pásma, tak kvůli latenci, tak kvůli tomu, že někdy ta data procházejí přes infrastrukturu v cizích státech. Přitom například pro nasazení autonomních robotů na vzdálených bojištích je kvalitní datové připojení velkou výhodou.

Rusové se obávají anglosaské kolonizace Měsíce a Marsu. Obávají se toho, že kdo první obsadí orbitální dráhy v soustavě Země-Měsíc, ten získá značnou výhodu. Můžeme čekat něco jako boj o ovládnutí orbit? Proč jsou vůbec orbity tak důležité?

Ta samotná kolonizace nebeských těles je to nejmenší. Vznik lidského osídlení na jiném nebeském tělese nepředstavuje pro pozemské státy žádnou bezprostřední hrozbu.

Co není banální, jsou všechny ty technologie, které jsou k takové akci potřeba. Ty mají vesměs dvojí použití, civilní i vojenské. Pokud má potenciální nepřítel schopnost dopravit na oběžnou dráhu tisícitunové náklady, a ještě navíc levně či rychle, může tuhle schopnost využít k mírovým účelům, nebo třeba také k nasazení nějakých zbraní. To už ani nemluvíme o výzvědné činnosti a sběru informací.

V téhle souvislosti se občas mluví o konceptu zvaném „planetární vyhledávač“. Představte si systém, kam zadáte třeba slovo mercedes a on vám ukáže všechna místa na celé planetě, kde se v průběhu posledního dne pohyboval nějaký ten mercedes. To samozřejmě vyžaduje mnoho satelitů neustále sledujících zemský povrch ve vysokém rozlišení a také adekvátně rychlé zpracování obrazových dat, jejichž objem by byl zcela mimořádný. Pořád je to ještě obrovský úkol, ale už se přesouvá z kategorie naprosté sci-fi do reality. Dokonce i kdybyste ze začátku pokrývali jen nějaké relativně malé zájmové plochy, dávalo by vám to velký analytický potenciál proti těm, kdo takové možnosti nemají.

Další věc je ta, co můžete případně provést svému protivníkovi, dojde-li mezi vámi k ozbrojenému konfliktu. Přirozená myšlenka je narušit nebo zničit jeho satelitní síť. Tím přijde o některé důležité služby a částečně „oslepne a ohluchne“. Tady můžeme do budoucna čekat klasický souboj „mezi kulkou a štítem“, stejně jako tomu bylo u jiných technologií.

No a co se těch oběžných drah týče: jejich kapacita je omezená, protože satelity se nesmí příliš přibližovat. Při rychlostech, kterými se obíhající tělesa pohybují, srážka mezi dvěma satelity se stane nejenom fatální pro ně samotné, ale i pro spoustu dalších, protože vzniknuvší oblak trosek „sestřelí“ další objekty. Tomu se říká Kesslerův syndrom, podle vědce, který s touto myšlenkou přišel.

Není úplně jisté, zda se ta Kesslerova teoretická obava naplní v té nejhorší možné podobě, ale pro jistotu se stejně na oběžných drahách raději zachovávají bezpečnostní odstupy. A samozřejmě – kdo dřív přijde, ten dřív mele.

Velkým tématem je družicová síť Starlink a budování 5G. Praktické důsledky propojení obou technologií si lze jen s obtížemi představit. Jaký vidíte největší prakticky dopad sítě Starlink? Není Starlink ve skutečnosti především vojenský nástroj?

O vojenském využití Starlinku už jsme se zmiňovali. Vzhledem k tomu, jak se vyvíjí vztahy mezi USA a Čínou, se dá čekat, že Čína se pokusí o něco podobného sama. Mohou tomu říkat třeba Linkstar, aby to bylo originální. Nebo Redstar?

Kromě vysloveně vojenského dopadu ale čekám i dopad na šíření informací. Šíření signálu ze satelitů se dost obtížně brání. Bude-li existovat nějaký „broadcast protokol“, půjde pomocí něj přenášet například „podvratné“ zpravodajství do zemí, které určité druhy politického obsahu cenzurují.

Rusové trpí depresí jejich kosmického průmyslu. V prvním díle Vaší knihy Zapomenuté příběhy jste psal o civilizacích, které zapomněli své původní schopnostmi a staly se méně vyspělými. Zdá se, že to bylo důvodem vzniku SpaceX, protože Elon Musk se bál ztráty schopností lidí létat do vesmíru. Jak vidíte budoucnost ruského kosmického průmyslu?

Všechny velké státní kosmické agentury mají stejný druh problému. Mají zajištěnu nějakou setrvalou poptávku, například od armády a rozvědky, a cena u téhle poptávky nehraje zcela rozhodující roli. Státy si chtějí zachovat možnost nezávislého přístupu na oběžnou dráhu, takže jsou ochotny kvůli tomu i trochu dotovat nepříliš efektivní navázané průmyslové firmy apod.

Jenže na druhou stranu objem této setrvalé poptávky je omezený na několik letů ročně, maximálně na pár desítek. Ze strany státu, coby zákazníka, tam nebude nikdy žádný exponenciální růst, jaký jsme třeba zažili v oboru IT při expanzi internetu v 90. letech.

Tím pádem schází motivace k tomu, inovovat nějak už zavedené a funkční technologie. Naopak vás to může ohrozit, protože když začnete experimentovat s něčím zcela novým, hrozí vám nečekané problémy a havárie. U starých systémů naopak máte léta zkušeností s tím, jak se chovají. Riziko nepředvídaných komplikací je menší a nemusíte vydávat žádné peníze na výzkum a vývoj, nebo jen málo.

Toto je jeden z problémů, který postihl řadu států. Začalo se hodně „hrát na jistotu“ a tahle hra byla provázena institucionálním zkostnatěním, včetně byrokratizace. Není to samozřejmě ve všech sektorech stejné. Meziplanetární sondy se průběžně zlepšují, ale v oblasti nosičů a kosmických lodí zavládla konzervativní atmosféra, která se hodně liší od daleko odvážnějšího a aktivnějšího étosu 60. let.

Netýká se to jenom Ruska, velmi podobný problém mají i ESA či NASA. Právě proto se v USA rozhodli uvolnit otěže soukromému sektoru, aby ukázal, zda to jde i jinak. To už bylo za Bushe mladšího (program COTS, Commercial Orbital Transportation Services, byl ohlášen roku 2006). Místo dřívějšího mikromanagementu, kdy NASA dohlížela na každý detail projektu, se má uplatňovat systém, kdy NASA nakoupí určité služby u soukromníků. Bude přitom vyžadovat absolvování určitých testů spolehlivosti, ale v rámci těchto bezpečnostních mantinelů si firmy mohou dělat, „co chtějí“.

Momentálně to vypadá, že se celé to odvětví skutečně začíná rozvíjet do podoby nového průmyslového oboru, který už státní zakázky a státní peníze tak nutně nepotřebuje. Pořád jsou ještě důležité, ale už je i hodně soukromých investorů, kteří do vesmíru neinvestují z altruismu, ale s očekáváním návratnosti. Někteří z nich se určitě spálí, tak to u nových oborů bylo vždycky, ale část těch firem přežije a rozroste se stejně, jako se svého času rozrostly první letecké společnosti.

Nicméně ptal jste se speciálně na Rusy. Ti opravdu ztratili svoje dříve silné postavení. To je měřitelné podílem na trhu komerčních letů (vynášení satelitů). Ještě roku 2010 měli na světovém komerčním trhu podíl přes 50 %, od té doby tento jejich podíl klesal. Poslední data, která jsem našel, jim na rok 2018 přisuzovala jen 8 procent trhu.

Samozřejmě to úplně nevzdali a budují nový kosmodrom Vostočnyj v amurské oblasti, nicméně ten je zatím jen v omezeném provozu. Nachází se v úplné pustině nedaleko čínských hranic, kde teprve bude potřeba vybudovat takové důležité objekty jako civilní letiště. Je velmi daleko od center ruského kosmického průmyslu, což znesnadňuje jak jeho další rozvoj, tak dohled ze strany řídících orgánů, které se nacházejí sedm časových pásem daleko v Moskvě. Není úplně jisté, zda se investice do něj vyplatí a zda současnou nekonkurenceschopnost Roskosmosu spíše nezhorší.

Jsem si jist, že Rusko na svoji kosmonautiku nerezignuje a už jen z vojenských důvodů bude i nadále do svých kosmických schopností investovat. Jestli si ale v nadcházejících 20. letech dokáží zachovat i nějaký druh konkurenceschopnosti vůči zákazníkům zvenčí, to je otevřená otázka.

Medailonek autora

Marian Kechlibar

Vystudoval matematicko-fyzikální fakultu UK, jeho oborem byla komutativní algebra s přesahem do kryptografie. Celý život se zajímá o dějiny, politiku a společenské dění. Vede blog kechlibar.net Je autorem několika knih, včetně nejnovější Zapomenuté příběhy 3.

 

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Podoba válek v 21. století: Boj o zdroje ve vesmíru

Předchozí článek série pojednávající o možných válkách budoucnosti se soustředil na geopolitické ...

US Space Corps: Militarizace vesmíru je otázkou času

Na webu War IS Boring autor MV “Coyote” Smith, bývalý plukovník amerického letectva a současný ...

Starlink: Revoluční satelitní datová síť pro armádu

Americký vizionář Elon Musk a jeho společnost SpaceX začíná pomalu budovat revoluční gigantickou síť ...

Americké letectvo otestuje satelitní konstelaci Starlink od SpaceX

Americké letectvo 8. dubna provede velké cvičení s cílem otestovat budovaný systém řízení boje ABMS ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Jan Padesátýpátý
    02:12 02.06.2020

    komentář bývalého ruského kosmického inženýra:
    https://www.forum24.cz/rusko-k...

  • xstandis
    19:53 01.06.2020

    21. století bude určitě ve znamení soupeření mezi USA a Čínou. Třeba se v oblasti kosmonautiky dočkáme nového závodu o vstup člověka na Mars.

  • Danik
    19:15 01.06.2020

    Smutné, že tato událost je zastíněna současným děním ve Spojených státech (a už i v Evropě)

  • Jan Grohmann
    11:24 01.06.2020

    Mimochodem vesmírná turistika je velmi efektivním nástrojem pro účinější distribuci zdrojů. Na světě je více než 2000 dolarových miliardářů. Místo toho, aby si kupovali ostrovy a "automobily ze zlata", koupí si za několik desítek milionů dolarů letenku do vesmíru. Jejich peníze padnou na něco mnohem užitečnějšího.

    • Poly
      12:47 01.06.2020

      Příroda asi moc nepoděkuje. Každý start rakety je pěkná šleha pro životní prostředí. První stupeň Falconu 9 si řekne o 140 kubíků kerosinu + tekutý kyslík a druhý stupeň 17 kubíků kerosinu + kyslík. To je takový let do USA pro 500 lidí a bez kyslíku, který má letadlo zdarma z atmosféry. Kyslíku je pro Falcon 9 potřeba tak skoro 2x tolik co kerosinu. A výroba s kompresí stojí spoustu energie. Jsem silným odpůrcem vesmírné turistiky. Je to v době klimatických změn až absurdní a absolutně zbytečné a podle mě zcela neužitečné. Musk lítá levněji, ale ne ekologičtěji.

      • RiMr71
        13:39 01.06.2020

        ...bylo by dobre ta cisla uvest v meritku celosvetove spotreby ropnych paliv, jinak je to ekvivalent ucpavani kravskych zadku aby neprdely metan, teda hovadina.
        Mimochodem, kdyz tak horujete pro planetu a zbytecnou spotrebu energii - nechapu jak muzete neekologicky pouzivat pocitac pro zbytecne klaboseni na internetu? Vite kolik zbytecne vyrobene energie takto spotrebujete?

      • History
        14:06 01.06.2020

        Proti přírodě nic nemám, ale mluvit o ekologii jen v případě vesmírné turistiky mi přijde vytržené z kontextu. Co tak třeba porovnání provozu tanků, tankerů a jejich “nedokonalých” dieselů v kontrastu s poměrně výkonným spalováním raketových motorů.

      • Jirosi
        15:01 01.06.2020

        A) Koupí si let do vesmíru
        B) Koupí si něco jiného ve stejné hodnotě

      • Horny
        22:01 01.06.2020

        V porovnámí s objemy, které vypustí do atmosféry lodní a letecká doprava je nějaká kosmonautika kapka v moři.
        Mimochodem pro systém SH/S plánuje SpaceX vyrábět metan z atmosférického CO2 (snad pomocí solární elektříny), což by znamenalo, že nejvýkonější nosič současnosti bude z hlediska vypouštěných skleníkových plynů ekologicky neutrální :D ...
        Mimochodem letadlo má sice kyslík "zdarma" z atmosféry, ale letecká doprava už dosáhla (před koronou/po koroně) takového rozměru, že to začíná být vážný ekologický problém.

        Naproti tomu pohoršení mnoha prázdných hlav, které se v souvislosti s demonstračním letem Falconu Heavy (vypuštění Tesly Roadstru) rozhořčovaly, že jde o zbytečné znečišťování životního(!!!) prostředí, je naproti tomu velice legrační...

        • Jirosi
          16:09 02.06.2020

          Pozor na to. Pokud budete dostatečně hledat zjistíte, že u lodní dopravy se nejednalo o emise CO2, ale o emise síry. To je dáno tím, že lodě spalují mazut co má podstatně větší obsah síry.
          Na tohle je i zajímavé otázka co z mazutem pokud ho ty lodě přestali spalovat?

  • CVN69
    18:49 31.05.2020

    Když se tak koukám na přípravu před otevřením poklopu lodi Crew Dragon na ISS, tak mě napadá, jestli si tu loď Američani budou na "noc" zamykat. Stačí jeden Rusák z vrtačkou, však to už známe... Člověk nikdy neví a jistota je jistota.

    • satai
      18:56 31.05.2020

      Nechají zapnutou webkameru ;-)

    • Danieeel
      21:45 31.05.2020

      :) Som to sledoval, co je to za vedu, uz ked ich do tej plechovice zatvarali - nemalo to konca nahodit tam ten dekel a nastelovat tlak. Radsej to prepli na iny stream. Som mal dojem, ze sa tam uz ktosi musi nastvat a zazichrovat to zvarackou. Alebo nejakou "NASA UNI purpose" purpenou - mohli by si nieco take konecne vyvinut.

      Zamykat na noc by to urcite chcelo - tam su furt nejaky Rusaci. Len si to chce osvojit zvyk mat kluce porad zavesene na krku! :
      https://giphy.com/gifs/keys-fo...

  • pavel rampir
    18:40 31.05.2020

    Dokud nebude nový druh pohonu tak je to jen taková diskutabilní obezlička ( návrat prvního stupně)praví Soft- tedy že se používá první stupeň několikráte.
    Tedy jeho myšlenka stojí za úvahu - který druh pohonu má ny mysli. Rád bych slyšel jinou obezličku.

  • pavel rampir
    18:32 31.05.2020
    Oblíbený příspěvek

    Pan Soft ( pěkné jméno) nesnese pomyšlení že něco nového jako zpětné použití raketových motorů ( protože to je nejcenější) prvního stupně je úspěch. To byl vlastně účel Space Shuttle ale jinak nejvyspělejší vesmírný prostředek nesplnil základní zadání- cenu za start. Nové technologie , konkurence a nápady jsou daleko před " osvědčenými" ruskými loděmi poplatnými šedesátých a sedmdesátých let. Rádoby odbornými otázkami kam to spěje- no tam že NASA je tam kde by měla být. Dává inspiraci, jezdí roboty po Marzu, zadává zakázky a ty se plní. Ještě má zamluvené dvě křesla v Kazachstánu ( možná nevyužije) a potom myslím Rusko bude létat ve Space X. Nebo vůbec.

  • Sidon
    17:15 31.05.2020

    Velka gratulace SpaceX k uspesnemu startu, letu a pripojeni k ISS. Myslim, ze radost a hrdost musi citit nezaujati lide z celeho sveta, protoze toto je uspech nejen jedne konkretni spolecnosti, ale celeho lidstva a to nejen kvyli tomu, ze ve spolecnostech jako je ta Muskova nikdo neresi, kde jste se narodili, ale jak dobrou praci odvedete. Treba i po vcerejsku a dnesku si vic lidi u voleb bude vsimat vic politiku, co nabidnou ne vyssi socialni davky, ale treba zvyseni naseho prispevku do ESA, zapojeni do dalsich spickovych vyzkumnych a technickych programu a vubec investice do veci, ktere presahuji jedno volebni obdobi.

    • technik
      20:25 31.05.2020

      Byť jsem oddivovatel spacex tak to rozhodně neberu jako úspěch celého lidstva. Nic přelomového se neodehrálo, to že se recykluje první stupeň je jen finanční bonus který nás jako lidstvo o moc dál neposune. To že se v muskove firmě neřeší národnost je možné ale zrovna dnes na nově byl rozhovor s jezzovym hudebníkem který má Grammy a říkal že v USA je národnostní identitě dáván důležitější důraz než si v Evropě myslíme a doslova řekl že jsou Američani nemocní. Tak nevím jestli s tebou sdílet tvoje nadšení ale asi to bude trochu jinak, což dokládají také násilnosti které teď hýbou celou Amerikou.

      • major
        22:22 31.05.2020

        Súkromná loď schopná na orbitu lacno (!) dopraviť hneď 7 ľudí nie je nič prelomové?

        A čo s tým majú protesty v USA? :-O

        • Cpt. Morgan
          23:49 31.05.2020

          Sukromna - Space X dostava obrovske financie od americkej vlady. Ludia, ktori pracuju v SpaceX tiez nie su nejaki nadsenci, co zacali z hobby levelu, ale su to ludia, ktori predtym pracovali vo vesmirnych programoch bud NASA, alebo inych vladou financovanych spolocnosti. Cize peniaze su stale od US vlady, a ludia su stale ti isti, co pred SpaceX pracovali vo vladnych vesmirnych agenturach.

          Space X je sukromna iba oficialne, ale svojimi zdrojmi je stale rovnako napojena na vladne fondy ako predtym. Verejnosti sa ale predklada image superpodnikaveho vsetkeho schopneho genia, ktory postavil uzasne vesmirne stroje z prachu, a to je velka nablyskana marketingova loz.

          Skutocna pricina existencie SpaceX nie je ani pokrok ludstva, ani skvele podmienky USA pre rozvoj vsetkeho pokroku vratane vesmirnych technologii, ale potreba Pentagonu recyklovat model sukromnych najomnych armad z 90. rokov, ale tentokrat vo vesmirnom priestore. Sidlo sa vyklulo z vreca sietou Starlink, ktora poskytuje americkej armade globalne bezprecedentne vojenske moznosti a kedze SpaceX je "sukromna" spolocnost, americka vlada si vystaci s prehlasenim, ze nemoze sukromu spolocnost nutit spravat sa podla zelani inych mocnost, (akokolvek velmi si to americka administrativa zela), pretoze sloboda podnikania je v USA absolutne posvatna.
          Viem, ze to viete, ale pride mi hlupe hrat sa tu na slepu babu..

          • Jirosi
            00:11 01.06.2020

            Ve skutečnosti SpaceX zaměstnává lidí hned po škole, a tím dosahuje nerealistcké pracovní nasazení za druhořadé ceny.

            První 4. starty Falconu zaplatily ze svých zdrojů. Může vám to přijít málo, ale je to o 4 více než zvládly ostatní.

            Ve skutečnosti je motivace právě ta existence lidstva. Ono se stačí podívat kolik prostředků rvou do Starship a kolik třeba do toho Starlinku...

          • major
            09:21 01.06.2020

            NASA žiadneho turistu do vesmíru nepošle - jej úlohou nie je robiť taxikára na orbitu. SpaceX s tým nemá problém - ak zaplatia, tak sú hore. To je zásadný rozdiel.

            A ďalej - ak by aj NASA robila taxikára, tak by letenka bola násobne vyššia, než bude stáť od SpaceX. Možno Elon tých inžinierov z NASA drží v pivnici o chlebe a vode a im sa to vlastne páči a preto to je celé efektívnejšie, každopádne ten posun je evidentný.

        • technik
          06:49 01.06.2020

          Po 80 letech od prvního vzletu kosmické lodi do vesmíru? Co je na tom přelomového?
          Protesty byla reakce na to že v muskove firmě se národnost neřeší.

          • major
            10:26 01.06.2020

            Nie 80, ale 60 (Vostok 1).

            Pripadá mi to akoby si nevidel rozdiel medzi Flyerom bratov Wrightovcov a Dreamlinerom od Boeingu. Letí to oboje, tak aký prelom?

            Tie protesty sú proti SpaceX? Akú spojitosť tam vidíš? Oboje je v USA - to áno (hodinky a holinky - oboje sa naťahuje).

          • technik
            12:38 01.06.2020

            Boha jeho. Protesty řeší národnostní problem nikoliv spacex.
            A ano po 60 letech od vzletu první pilotované rakety to rozhodně nevnímám jako úspěch pro lidstvo, je to úspěch soukromé agentury která nepoužila nic přelomového a kromě zlevnění letů to lidstvo neposune nikam dál, alespoň zatím.

          • major
            14:09 01.06.2020

            technik: Protesty riešia rasizmus amerických policajtov (dokumentovaná zbytočná brutalita, ktorá končí smrťou je povestná posledná kvapka). Kde tam vidíš súvislosť so SpaceX? A ako rasizmus súvisí s "narodnostní identitou"?

            No je otázka či je prelomové napr. vyrobiť ako prvý penicilín alebo ho dokázať vyrobiť v dostatočnom množstve a za rozumné peniaze. Myslím, že oboje.

          • Jirosi
            14:41 01.06.2020

            Právě tyhle malé změny efektivity v historii umožnili rozšíření technologií. J. Watt nevynalezl parní stroj, jen zvýšil jeho účinnost a tím mu umožnil jeho rozšíření.

      • Jirosi
        00:06 01.06.2020

        Nejednalo se o převratné objevy, ale o dotažení těch existujících do funkčního použitelného celku.
        Úspěch lidstva to je jen z pohledu na to kolik lidí, společností, agentur to zkusilo a nedokázalo.

        • major
          10:55 01.06.2020

          Ktosi to porovnal s Fordovým Modelom T.

          Dúfam, že na pilotované lety do vesmíru to bude mať podobný dopad ako Model T na masové rozšírenie automobilov.

      • Horny
        23:27 01.06.2020

        Je to sice OT, ale myslím že si pletete národnost s rasou. Ono obecně obojí se špatně definuje, ale národnost je vázaná na místo/stát, kulturu, jazyk. atp.

        Rasa se definuje poměrně lépe, konkrétně v americe rozlišují zpravidla:
        1) "bílou" rasu (nově v duchu PC zvanou též kavkazskou)
        2) "černou" (to se ale nesmí říkat, oficiálně jsou to afroameričani)
        3) "hnědou" (taktéž politicky nekorektní, správně se říká hispánci, ještě lépe latinoameričané)
        4) "žlutou" (název samozřejmě zcela proti všem zásadám PC, ale kupodivu lze použít poměrně přesný termín asiaté)
        5) "rudou" (těžce politicky nekorektní, správný výraz zní "původní američané")

        To jsou rasy, ale například asiat může mít narodnost japonskou, korejskou, čínskou, vietnamskou atd. Zrovna tak "kavkazoameričané" můžou být národností původně němci, irové, poláci atd...

        Firmy jako SpaceX zpravidla těžce kašlou na to, odkud kdo pochází, jakou má rasu, národnost, pohlaví, sexuální orientaci atd. Pokud je člověk znemená přinos pro firmu tak ho zaměstnají. Například prezidentkou společnosti je žena (Gwyne Shotwell), ale nikoli kvůli pohlaví, ale protože dokáže výborně prodávat produkty společnosti. Viceprezidentem SpaceX pro zajištění misí je rodilý němec Hans Koenigsmann. Opět kvůli schopnostem.
        Fakt, že většina zaměstnanců má americké občanství, nebo alespoň trvalý pobyt není dán rasismem ani xenofobií, ale požadavky ohledně národní bezpečnosti. SpaceX totiž přece jen vyvíjí citlivé, vysoce vyspělé technologie a i když by nepochybně ráda najala odborníky například třeba i z ruska nebo číny , požadavky vlády jí to jednoduše neumožňují.

        Bohužel v americké společnosti se rozšířilo zvrácené pojetí rovnoprávnosti, která byla v zásadě nahrazena "pozitivní" diskriminací. V podstatě jde o formální i neformální kvóty na to, kolik zástupců ras, kolik žen v poměru k mužům a kolik zástupců sexuálních menšin má být v daném konkrétním kolektivu.
        Pro firmy je snazší se tomuto trendu alespoň navenek přizpůsobit, než riskovat nějaký skandál. Ostatně kdo sledovat přímý přenos SpaceX na internetu, mohl jasně vidět tu nápadnou rovnoměrnou pestrost kolektivu moderátorů; byli zastoupeni muži, ženy, běloši, černoši i asiaté (možná i hispánci, neviděl jsem to úplně celé).

        S tím, že americká společnost (respektive ta část, která je slyšet, vidět a udává tempo) je v jistém smyslu duševně nemocná, se dá souhlasit. Například na posledních (předposledních?) Oscarech se velmi řešilo, jestli je Antonio Banderas (rodák z Andalusie) "hnědý" (latinoameričan) a tudíž je možné ho započítat do neoficiální kvóty pro hispánské herce...
        Amerika se prostě v jistém smyslu zcvokla, nicméně to platí pro společnost jako celek, nikoli pro jednotlivé firmy.

        • Jirosi
          16:03 02.06.2020

          Do jisté míry máte pravdu.
          Ale jde jen o tlak na to využít celý potenciál společnosti. Ta se díky poklesu porodnosti mění a je potřeba s tím počítat i do budoucna. Děti prostě nejsou v módě, lidé si chtějí za svoje vydělané peníze užívat.

  • SofF
    16:20 31.05.2020
    • (10)

    USA se díky soukromníkům vrací tam kde byly před rokem 1990. Rusové spoléhají pořád na osvědčené konstrukce které si právem získali spoustu zakázek - poměr cena/výkon byl nepřekonatelný. Navíc spolehlivost je veledůležitý faktor. Musk se sice vytahuje ale už se nezmiňuje o tom výbuchu který odletu předcházel. Takže úspěch to jistě je, ale ta exploze ho dost zastínila, pořád je co dodělávat i na poměrně jednoduchém nosiči. Nápad se znovupoužitím stupně rakety je zajímavý - jenže zatímco klasický může spotřebovat komplet všechno palivo tak tady si něco musí nechat na přistání, tedy raketa při vzletu táhne zátěž která snižuje užitečný náklad. Dokud nebude nový druh pohonu tak je to jen taková diskutabilní obezlička.
    A k těm satelitům - je to nešťastné akorát to rozpoutá závody a ve výsledku, dovede si někdo představit sto tisíc+ funkčních satelitů plus přibívající množství odpadu na orbitě? To pak sbohem noční obloho i astronomové to budou na povrchu moci zabalit, žádné observatoře ve velehorách nebo pouštích nepomohou.
    Ovšem pro rozvědku to bude ideál, takový špion bude moci odeslat informace odkudkoliv bez využití sítě prostředníka. A to si některá velmoc nemusí nechat líbit. Jedna věc je občasný průlet špionážního satelitu, ale úplně něco jiného mít nad územím permanentně zavěšené družice soupeře. Navíc Muskovi satelity nespadají pod stát, takže možnosti jak s nimi naložit budou širší.

    • CVN69
      16:55 31.05.2020
      • (0)
      Oblíbený příspěvek

      Je vidět, že se vyznáte, protože motat do sebe start nejspolehlivějšího nosiče současnosti, tedy Falconu 9 spolu s lodí Crew Dragon s posádkou a testování prototypu nádrže k lodi Starship (ano, ta nádrž měla motor, ale s lodí to stále nemá nic společného), kde se s problémy tak nějak z principu počítá, to chce opravdu fištróna. Vy budete ten typ, co získává informace hlavně z titulků, ne :D?

      • SofF
        17:04 31.05.2020

        nejspolehlivějšího? Opravdu? Na počet úspěšných startů Sojuzů se ještě velmi dlouho ani nepodívá .-) Jestli myslíte nejspolehlivější americký tak to je ovšem pravda.

        • CVN69
          17:52 31.05.2020
          Oblíbený příspěvek

          Falcon 9 Block 5 - 29 startů, 0 selhání, 100% spolehlivost
          Sojuz FG - 70 startů, 1 selhání, 98,6% spolehlivost
          Sojuz-2.1a - 39 startů, 2 selhání, 94,9% spolehlivost.

          Takže asi tak.

    • dusan
      17:01 31.05.2020
      Oblíbený příspěvek

      Trošku to doštuduj ... potom mudruj : )

      Zákazník si SpaceX môže objednať plnú technickú možnosť rakety ... akurát potom si musí zaplatiť i zničenie stupňov.

      Naozaj "šokujúco" všetci chcú návratový prvý (drahší) stupeň a len časť obetuje druhý stupeň pre ťažší náklad, alebo dosiahnutie vyššej rýchlosti, t.j. vyššej dráhy.

    • RiMr71
      17:32 31.05.2020
      Oblíbený příspěvek

      Spojovat jakkoliv explozi SN4 s DM-2 může jen idiot.
      To je jak spojovat havárie N-1 se semjorkou...

      • SofF
        17:43 31.05.2020

        zajímavé, u některých článků si spojují a dedukují někteří pomalu sto let do minulosti, ale shrnutí kosmického dění USA v několika málo letech hodně vadí...
        Článek také spojuje několik věcí naráz tak v tom duchu jsem reagoval souhrnem.

    • Poly
      17:55 31.05.2020

      Jelikož SpaceX dodnes neměl kosmickou loď, která by mohla konkurovat Sujuzu, tak je docela mimo porovnávat spolehlivost. SpaxeX včak má Falcon 9, která je konkurentem Protonu. No a Falcon 9 má úspěšnost 97,7 % a Proton má pouhých 88,6 %. Mimochodem Sojuz má 97,4 %.
      Jediný co nedávno Muskovi bouchlo je Starship, ale to bylo při testování nádrže, kdy se testují limity. Takže výbuch nebyl ani trochu nepravděpodobný.
      Žádné závody nerozpoutal. Siť širokopásmové připojení není nic nového. Chce vylepšit omezení Viasatu, HughesNetu, Iridia, Orbcomu,... Jen to ostatní pěkně štve a mnohým se bude špatně tutlat a lhát a šířit propagandu ve vlastní zemi.

    • Jirosi
      20:57 31.05.2020

      "A k těm satelitům - je to nešťastné akorát to rozpoutá závody a ve výsledku, dovede si někdo představit sto tisíc+ funkčních satelitů plus přibívající množství odpadu na orbitě? To pak sbohem noční obloho i astronomové to budou na povrchu moci zabalit, žádné observatoře ve velehorách nebo pouštích nepomohou."

      Tohle není problém. Astronomové umí tyhle věci poměrně snadno odfiltrovat.
      Stejně jako jsme se naučily snímat ze země kvalitnější snímky než z orbity.

    • triplane
      13:26 01.06.2020

      Soyuz - 167 startu, 3 nehody, 2x posadka zemrela, jednou prezila (1966 - 2020)
      Space Shuttle - 135 startu, 2 nehody, obe fatalni pro celou posadku. (1981 - 2011)
      Kde je ta uzasna spolehlivost Soyuzu oproti ostatnim? Nic moc rozdil vzhledem k tomu jak milovnici Ruska casto raketoplany nazivaji pruserem NASA. Starty Soyuzu zahrnuji totiz i bezpilotni mise a testy, u STS nic takoveho nebylo.

      Jak obrovsky, doslova neuveritelny, rozdil je Dragon oproti Soyuzu bylo videt pri zaberech z interieru. Videl si nekdy Soyuz uvnitr? Nehlede na to ze v Dragonu muze letet 7 osob. K tomu se Rusko nikdy ani nepriblizilo i diky tomu na ISS uz 9 let nelze mit plny stav posadky.
      Lode jako Crew Dragon jsou velky posun vpred. Rusove taky meli moznost neco takoveho postavit, ale nedokazi to. Ani jako statni agentura.
      Uz ted SpaceX ma mnohem lepsi techniku nez kompletni Roskosmos, navic u Rusu je minimalni nadeje ze se to zlepsi. Spise naopak.

      • Jirosi
        14:53 01.06.2020

        Přitom zastavení letů Space Shuttle tu statistiku poměrně zkresluje.
        Zajímavé je, že spolehlivost Space Shuttle odpovídá odhadu pro tak složitý stroj co si nechala udělat NASA.

  • otecko
    14:57 31.05.2020

    Tak Muskovi se sluší pogratulovat, USA jsou zpět. Kde je Rusko víme, bohužel se jaksi zapomnělo, kde je EU, to nejbohatší ekonomické společenství.... ESA určitě není ani mezi lídry ani mezi vizionáři a my všichni tady žijeme v Evropě. Takže nemá smysl se tady vést spor USA-Rusko, ale kde to drhne na našem "vlastním písečku"... asi v dotacích či snad nosiče ESA nesplňují EU6d či jiné ekolimity nařízení? Tady je krásně vidět, že byrokracie, rigidismus a dotace zabíjí růst společnosti, byť je bohatá, snad nejbohatší!

    • Miroslav
      15:42 31.05.2020

      EÚ síce má ekonomickú silu ktorá by si mohla dovoliť omnoho viac v oblasti vesmíru ale nie je na to vôľa. NASA plní aj vojenské úlohy a preto má rozpočet na úrovni Slovenska. EÚ nie je a ani sa nesnaží byť vojenskou veľmocou a preto ani netlačí peniaze do ESA

      • otecko
        15:48 31.05.2020

        Jenže EU chce být velmocí ekonomickou, politickou a do budoucna
        snad i vojenskou a peněz má dost, takže byť v tuto chvíli není její priorita vojenství, existují programy, kde také těžce ztrácí, například Galieo, o něm se mluví už 20 let a zatím všichni používáme americkou GPS... zato se nám byrokratický moloch rozbujel až až, ale nic za něj nedostáváme.( jako občané EU) .

  • RiMr71
    10:51 31.05.2020
    • (3)
    Oblíbený příspěvek

    .... a Rogozin si smutně poskakuje na trampolíně...

    • franta.13
      14:39 31.05.2020

      14.3.2019, 20.7.2019, 25.9.2019, 9.4.2020 kdyby někdo nevěděl co znamenají tyto dny tak se jedná o dny startů pilotovaných letů společnosti Roskosmos.

      • major
        15:57 31.05.2020
        • (0)
        Oblíbený příspěvek

        Áno. A pred tromi týždňami NASA ešte za vyše 90,2 mil. USD (plus dopravu 800 kg ruského materiálu na ISS) objednala jedinú (!) sedačku v Sojuze v októbri v tomto roku a nevylúčila ani ďalšiu objednávku sedačky v Sojuze v apríli 2021.

        Lenže keďže zatiaľ Demo-2 vyzerá dobre, tak je pravdepodobné, že tento zdroj príjmov Roskozmosu veľmi rýchlo vyschne.

        Keďže SpaceX chce 55 mil. USD a Being 90, tak je jasné, že Roskozmos bude musieť s cenou dolu. Časy šťavnatého monopolu skončili. Využil Roskozmos o roku 2006 tie takmer 4 miliardy USD od NASA na svoju budúcu konkurencieschopnosť?

      • Poly
        16:06 31.05.2020
        Oblíbený příspěvek

        Jojo, jenže má to jeden háček. Ty data jsou minulostí. Aktuální cena sedadla v Dragonu stojí cca 55 milionů dolarů s tím, že počáteční lety jsou dražší a bude zlevňovat. No a NASA platí rusům 86 milionů dolarů. Údajně je cena reálně nižší a to cca 75 milionů dolarů, protože si uvědomují, že NASA nemá na výběr. I tak je to šílený rozdíl. Na jednom letu s trojčlennou posádkou to dělá minimálně 60 milionů dolarů. Vtipné je, že před lety se Rogozin vysmíval Muskovi ať tam posílá posádku pomocí trampolíny. A teď má Musk Dragona, který bude víc než schopnou konkurencí pro Sojuz. Tedy pokud se něco nepos.re při dokování a přistávání.

        • Qaxi
          14:25 01.06.2020

          Těch 55 milionů není za sedadlo ...

          To je za celý let, takže při plné osádce je to cca 14 milionů za sedadlo. To jen aby bylo jasné, jak moc jsou Rusové v ... loji ...

          • Horny
            22:37 01.06.2020

            Je to jisté?
            -+ 50 mega je cena za komerční start Falconu 9 v nákladní konfiguraci.
            Když se k tomu připočte loď Crew Dragon (NASA chce po každý let novou), nový první stupeň (ten NASA vyžaduje alespoň prozatím taky) plus nějaká rozumná marže (platí to přece erár, tak co... :) ) zdá se to nějak málo.

          • Jirosi
            16:18 02.06.2020

            Horny: Zatím vyžaduje, ale fakta zatím hovoří spíše ve prospěch "zalétaných" stupňů.

      • CVN69
        16:59 31.05.2020
        Oblíbený příspěvek

        Však to jim ještě plně platila ty starty NASA a ještě spousta zbyla na dači. Teď už to tak veselý nebude, když si to budou muset cálovat sami :D

      • Arccos
        08:13 01.06.2020

        Vývoj zaplatil před padesáti lety SSSR a starty NASA. Tím se fakt nedá nepochlubit. :D

  • cejkis
    23:46 30.05.2020
    • (15)

    Zatímco se celý svět těší na start první soukromé vesmírné lodi z posádkou...
    Když nastoupil Obama do funkce, jedno z prvních rozhodnutí bylo seškrtat výdaje NASA. Tím otevřel výprodej know-how a přetahování zaměstnanců. Úplně čirou náhodou se v této době objevuje společnost SpaceX. Ve výsledku Obama zprivatizoval NASA do něčích rukou. Maskotem skutečných majitelů je Elon Musk. Ostatně i jeho monkey business s automobily je podivný. Tesla vykazuje ztráty a když náhodou skončí v malé ztrátě či na nule, akcie Tesly ztrojnásobí hodnotu a pokoří VW.

    • Jirosi
      23:54 30.05.2020
      • (0)
      Oblíbený příspěvek

      Až na to, že SpaceX byla založena v roce 2002. Starty raket Falcon 1 byli v letech 2006, 2007, 2008, 2008 - úspěšný. Barak Obama byl zvolen až v roce 2009.

      • cejkis
        00:11 31.05.2020
        • (12)

        Úspěchy SpaceX narostly až s lidmi přetaženými z NASA. Obama zkázu dokončil k dokonalosti.

        • Poly
          02:20 31.05.2020
          • (0)
          Oblíbený příspěvek

          Obama začal škrtat v roce 2011. Je docela naivní si myslet, že za těch pár let, co dle tebe, získal mozky a know-how, vypiplal rakety a začalo se mu dařit. Falcon 9 byl trefou do černého a už v roce 2010 s ním letěl pro NASA. Někoho asi získal, ale nebude to nic rozhodujícího.

          • cejkis
            08:45 31.05.2020
            • (11)

            Muslim škrtal od počátku, jen mu ne vždy všechno v Kongresu prošlo. A žák český čtenář vidí větší snížení až v roce 2011. Nějak jste si představil odchod masy lidí k jednomu datu :) Máte bujnou představivost.

          • Sidon
            16:55 31.05.2020
            Oblíbený příspěvek

            Je treba si vzpomenout, v jake situaci se Obama ocitl. Musel resit nejvetsi ekonomickou krizi od 30. let (ktera, byt zapocala v poslednich letech vlady Bushe jr., tak jeji zarodky vedou spise k Clintonove administrative a odstraneni rady regulaci bankovniho sektoru). Obama potreboval maximalizovat low-tech pracovni prilezitosti a napumpovat penize do ekonomiky plosne. Presunul proto spoustu federalnich penez do investic do infrastruktury, zejmena do opraav a udrzby, kde je potreba hodne lidi. Jestli jste pred deseti lety byli ve statech, tak se na silnicich vsude neco kopalo, rozsirovalo, renovovalo. Obama, prestoze mnoha neprateli portretovany v tech nejcernejsich barvach (pun intended), nebyl zadnym zarytym nepritelem vesmirneho programu, jen proste potreboval penize presunout z dlouhodobych do kratkodobych investic. A jeho sazka na soukromy sektor - dalsi ilustrace toho, ze to nebyl zadny socialista ale stredovy, na demokrata pomerne konzervativni politik.

        • Miroslav
          11:09 31.05.2020
          Oblíbený příspěvek

          To, že niektoré úlohy národných vesmírnych agentúr na seba prenesú súkromné spoločnosti nie je žiadna novinka. Hovorí sa o tom už v podstate posledných 20 rokov. Vesmírny program je drahá vec a vlády už nechcú alebo nemôžu platiť stále náročnejšie vesmírne technológie.

    • Pavel1
      00:49 31.05.2020
      Oblíbený příspěvek

      Jediný výprodej know-how provedli rusáci, a to do čínských rukou. I když už skoro neměli co prodávat. NASA provedla outsourcing, díky čemuž se podařilo snížit výrazně náklady na vynášení nákladů na oběžnou dráhu a poslat rusácký kosmický program do šrotu, na jehož okraji se ostatně potácel už od rozpadu sssr.

      • cejkis
        08:46 31.05.2020
        • (11)

        :))) Vy jste svou frustraci z Ruska schopen promítnout i do SpaceX :)

        • Pavel1
          13:13 31.05.2020
          Oblíbený příspěvek

          Tak, tak, je frustrující, jak potencionálně velmi bohatý stát jako rusko dokázalo zahodit svůj potenciál a zruinovat se hraním si na vojáčky a rozesíráním okolních zemí.

      • franta.13
        14:41 31.05.2020

        Ach ta předsudečná nenávist.

        • Pavel1
          16:36 31.05.2020

          Ještě se můžete léčit.

    • dexnom
      10:05 31.05.2020

      Kdyz uz je nacaty to prehazovani tak bezos a jeho blue origin (zalozeno 2000) si inzenyry rozdelil se space x skoro napul. Ale o blue origin tu nikde neni ani slovo...jako decka nemuzete vynechavat fakta...

  • Poly
    22:49 30.05.2020

    Problematika měsíčního nebo nějakého planetárního prachu vyřešena prakticky je. V tom bych problém neviděl. Problém bude spíš Měsíc jako takový. Pokud by tam měla být základna, tak by se muselo protáčet obsazení poměrně často. Lidská posádka by měla zvládnout i let na Mars a zpátky. Stanice tam už oříšek bude, protože stínění nebude možné dovézt a bude nutné si ho vyrobit na místě.

    Jinak ruskému vesmírnému programu a vynášení. Už jsem to tu psal. USA vynáší a bude vynášet levně. V Číně se kromě známých Long March od CATL objevují i "soukromé" společnosti z nichž je zajímavá Galactic Energy, která pro začátek testuje ekvivalent ruské Angary s tím, že větší jsou v plánu. Samozřejmě je dotovaná státem, což je zásadní výhoda. Nezmiňuji všemožné menší společnosti, které nabízejí resp budou nabízet menší nosiče, které vynesou pár tun nebo stovek kil na LEO.

    Je to vcelku smutné, když si vezmu, jaký potenciál mají a kam až se dostali a jistou dobu byli i průkopníci v letech do kosmu. Měli nakročeno asi víc než USA. Náskok se jim podařilo za vlády Putina zcela ztratit a každým rokem je prognóza horší. Za několik let můžeme očekávat růst indických schopností a posílení japonských a další tlak na cenu. Doufám, že se víc pochlapí nebo vznikne nějaká společnost v EU a dotáhne se alespoň na částečnou konkurenci Muskovi. Když už tu blázníme s elektromobilitou, tak by jsme tam taky mohli poslat nějaký to auto, ať tam Tesle není smutno. :-) Arianespace vyjímám (multikulti navíc s podílem státu).

    • Jirosi
      23:26 30.05.2020

      Náskok ztratily už za života Koroljova když nedokázali dotáhnout N-1.

      • triplane
        15:10 01.06.2020

        Ano, naskok SSSR ve vesmirnem "zavode" se ztratil uz v ke konci americkeho programu Gemini, minimalne v technice. Od te doby to bylo v lepsim pripade remiza, spise ale prohra. Kdyz uz nejake to prvenstvi SSSR ziskalo bylo to za cenu mnohem nizsich bezpecnostnich standardu nez mela NASA a diky obrovske odvaze kosmonautu.
        V soucasnosti jsou na tom ale nejhur za celou dobu, neverim ze se to muze zlepsit.

  • PetrTechnik
    19:40 30.05.2020

    Pokud se najde na Marsu voda, asi se dočkáme více výprav, ale jinak to bude jen o tom, dokázat, že to dokážeme. Pro lidstvo je mnohem výhodnější budovat infrastrukturu vesmírných stanic na oběžných drahách. Ať už se bude jednat třeba o vesmírné hotely nebo výzkum vesmíru, metalurgie v nízké gravitaci , přenos elektrické energie a samozřejmě i vojenské cíle..... Určitě jsem na něco zapomněl nebo obory co teprve vzniknou.

    • major
      20:31 30.05.2020

      Voda na Marse je - vo forme ľadu na oboch póloch (na severnom priamo na povrchu) aj inde na planéte nie hlboko pod povrchom - spolu cca 21 mil. km3. Ešte väčšie ložiská sú pravdepodobne hlbšie pod povrchom. V menšom množstve existuje aj vo forme pary v atmosfére.

      • Jirosi
        22:37 30.05.2020

        "Voda na Marse je"

        Na Zemi je všechno, někde je toho trošku méně a už jsou ty části v podstatě liduprázdné.
        Na Marsu z pohledu života lidí není nic, vše se musí dovézt(třeba technologie jak tu vodu vytěžit).

    • Poly
      22:57 30.05.2020

      Oběžné dráhy dostupných a zajímavých planet mají krytí magnetosférou velmi slabé.

  • UnionPacific
    16:29 30.05.2020

    Áno, žiaden prvok sa nevyplatí tažiť na Marse a voziť na Zem. A práve preto sa obavam toho, že sa zopakuje situacia z Mesiacom, kde sme urobili veľký krok pre ľudstvo ale po 4 výpravach NASA stratila chuť financovať astronautom ich vesmírne dobrodružstvo. Nebol už dôvod na Mesiac chodiť. Pokiaľ sa dostaneme na Mars avšak astronauti odtiaľ neprinesú poznatky hodné desiatok miliárd USD tak sa ľahko môže stať že o Mars opadne záujem po niekoľkých výpravách.

    • Jirosi
      17:03 30.05.2020

      Financování dalších letů na měsíc bylo pozastaveno dávno před tím, než vůbec Apollo 11 odstartovalo. Nebyla objednána druhá série Saturn V, mělo se jednat o i značně vylepšené rakety. Tím vznikl konečný počet raket, od toho se pak odvíjel i konečný počet startů k měsíci.
      Po ukončení letů k měsíci sice zbyli rakety. Ale jen díky tomu, že program byl nad očekávání úspěšný. Problémové byli jen lety 6.(bez posádky) a 11.(posádka zachráněna).

      • Luky
        18:14 30.05.2020
        • (11)

        Až tam opravdu poletí, tak se těším hlavně na skafandry....a na jejich srovnání s původníma rekvizitama.

        • major
          19:15 30.05.2020
          • (2)
          Oblíbený příspěvek

          Ty aj tak uveríš len červeným skafandrom a tých sa nedožiješ.

        • Miroslav
          22:13 30.05.2020

          Aj Rusi dávno potvrdili, že tam boli. Existujú fotografie miest pristátí z obežnej dráhy Mesiaca. Čo by si viac chcel, aký dôkaz?

          • Roland
            22:39 30.05.2020

            Existujú fotografie miest pristátí z obežnej dráhy Mesiaca

            Sem s nima prosím

          • Roland
            22:45 30.05.2020

            Bohajeho omlouvám se - smažte to někdo - probral jsem to tak, ze někdo tvrdí, ze tam byl i cccp....

          • satai
            22:46 30.05.2020
          • Luky
            11:28 31.05.2020

            I program Apollo ale má své hrdiny:
            https://i.imgur.com/H4uKGOO.jp...

          • major
            13:23 31.05.2020

            Luky: Našťastie sa v skutočnosti nič nestalo - boli to len platení herci, čo zomreli len naoko.

          • Luky
            14:14 31.05.2020

            Neuvědomil jsem si, že asi nebudeš umět anglicky (nebo jsi jen natvrdlý).
            Takže stalo se.

          • major
            23:05 31.05.2020

            Luky: Stalo sa, pretože si vygúgloval jeden obrázok zrejme z dielne rádia Jerevan? A nestalo sa, pretože tomu neveríš?

            Vieš že ten citrón zavesil v simulátore a nie pred žiadny "emblém NASA"? Vieš že Apollo po tragickom osude posádky prešlo masívnymi zmenami dizajnu? Prečo by asi Gusa odstraňovali (navyše takto spektakulárne vo vlastnej lodi), keď napokon spravili presne to, čo pred smrťou sám požadoval? A prečo veríš tomu, že Gus zomrel, či tomu, že vôbec nejaký Gus kedy existoval?

            Ak by fanúšikovia konšpiračných teórií boli rovnako prísni na ne, ako sú na tie oficiálne, tak by neprežila ani jedna z nich.

        • satai
          22:15 30.05.2020

          Neblábol.

          • Luky
            23:59 30.05.2020

            Nepindej Nekolo.
            Co mají místní ubožáci pořád s těmi rudými? Z mého postoje jasně vyplývá, že je mám za prodejné šmejdy.

    • Miroslav
      22:11 30.05.2020

      Apollo bol vyslovene politický a symbolický projekt bez väčšej vedeckej hodnoty. Sondy by zvládli vykonať lepšiu robotu bez rizika a za zlomok ceny v porovnaní s pilotovaným letom.

      Preto sa ani nechystá žiaden reálny pilotovaný let na Mars. Stálo by to kopu peňazí a súperiť o ideologický svätý grál nie je s kým.

    • Poly
      23:08 30.05.2020

      To je kravina. Na Měsíci se samozřejmě těžit dá. A jelikož má slabou gravitaci, tak se dá i poměrně levně odvézt. Měsíc je zajímavý pro helium-3. Je extrémě drahý izotop a na zemi existuje omezené množství. Čínská sonda Čchang-e 4 tam pátrala právě po něm. Pro budoucí přežití lidstva bude možná esenciální. Navíc má Měsíc další výhody - extrémní vakuum v neomezeném množství zadarmo, skvělý místo pro umístění výkonných solárních kolektorů atd. Odvrácená strana je geniálním flekem pro radioteleskopii a optickou teleskopii. Měsíc je pro kolonizace pro mocnosti více než zajímavý.

      • Jirosi
        23:19 30.05.2020

        "Pro budoucí přežití lidstva bude možná esenciální"

        Zatím není, a tím se jeho hodnota blíží 0.
        Proti vytváření vakua na zemí je to krapet drahá sranda. Vědecké rozpočty jsou sice super, ale pořád bude o řád levnější mít ty astronomické přístroje zavěšené ve vesmíru, než pro ně budovat základnu na měsíci.
        Solární panely jsou vám k prdu, když nejbližší spotřebitel je cca 300 000 km daleko.
        To je jako prodávat u nás vodu lidem na pouští, jen si pro ni sem musí dojít..

        • Poly
          02:04 31.05.2020

          Proto je tam "možná", ale to bylo asi těžký. Mimochodem, hodnota se nule neblíží. Jeden litr stál v roce 1991 cca 100 dolarů, v roce 2010 už 2000 dolarů, a v roce 2025 může cena vystřelit na 12 000 dolarů za litr. Za 25 let se tak cena může zvýšit až 120x a růst bude dál a mnohem rychleji se zvýšenou poptávkou, protože logické snižování ceny pomocí vetší a větší velkovýroby v tomto případě nefunguje. Nyní stále žijeme z velké části ze zásob a z likvidace jaderných zbraní. Frakční destilace vzduchu je drahá a prozatím nikdo nevymyslel nic levnějšího. Mimochodem roční spotřeba je jen v USA 6000 litrů za rok. Bez helia-3 se neobejdeme už nyní.

          Oprava k hladu po heliu-3: Čchang-e 4 hledala přímo na místě, Čchang-e 5 dovezla vzorek na zemi. Indové mají stejný názor a poslali pro průzkum rover Pragyan a v plánu je další mise pro příští rok (Chandrayaan-3). Další mise, které pravděpodobně mají za úkol hledat přímo a nebo mimo jiné helium-3 a zkoušet technologie těžby - Mission One (soukromý Astrobotic Technology), Nova-C (soukromý Intuitive Machines), VIPER (NASA) - ten podle výbavy jede zcela jistě zkoumat minimálně výskyt a koncentraci, Hakuto (soukromá ispace) rozjel spolupráci s NASA pro návrh landeru a výrobu prvního japonského roveru. Měl by jsi jim brnknou a říct, že ty jsi letadlo a oni tupci a že utrácejí miliardy zbytečně.
          Nevím, proč by měli posílat elektřinu na zemi. Pro chod stanice a těžbu bude potřeba hodně elektřiny.

          • Poly
            02:30 31.05.2020

            Omlouvám se za agresivní tón. Kousl mě pes a při psaní bolí ruka, tak se to projevilo na kvalitě projevu.

          • technik
            06:46 31.05.2020

            Cizí?

          • Jirosi
            09:09 31.05.2020

            https://ct24.ceskatelevize.cz/...

            Nejsou reaktory co by to spalovaly, ani efektivní technologie jak to dostat na zemi.
            Když se bavíte o ceně, zjistěte si kolik stojí dostat něco na povrch měsíce a zpět.

          • Poly
            13:13 31.05.2020

            Jirosi
            Helium-3 nemá využití pouze jako palivo. Aktuální experimentální testy fůze spotřebují jen část z roční produkce. Asi nejčastější využití má v medicíně pro zjištění dynamiky proudění vzduchu v plicích na pracovišti MRI. Proto tu je poptávka. Spotřeba na jedno vyšetření je malá, takže i v případě, že cena helia-3 vyskočí opravdu vysoko, bude se nadále používat. Jak jsem psal výše, státy i soukromé společnosti to vědí líp než my a jsou ochotni investovat skutečně hodně.

          • Jirosi
            15:10 31.05.2020

            Pokud stoupne cena (poptávka) stoupne i výroba.
            Cena bude stoupat jen tam, kdy se vyplatí postavit provozy na větší výrobu. Ale i u fúze se bavíte o potřebě 50+.let. Cena prostě v realistické době nedosáhne na cenu letu na měsíc. A to se vůbec nebavíme o investicích do vývoje té cesty.

  • technik
    16:09 30.05.2020

    Teším se na start jak malý dítě. Celá raketa, skafandry, kokpit na mě působí zvláštním dojmem, vše je tvarově tak čisté a strohé jako tesla. Držím Muskovi palce ať to vyjde.

  • UnionPacific
    15:29 30.05.2020

    Taka laická otazka: minule tu bol článok o zapadnej dominancii vo vesmírnom priemysle a spomenula sa ťažba nerastov. Ktorý prvok sa vyplatí tažiť na Marse a voziť ho na Zem ?

    • satai
      15:56 30.05.2020

      Žádný.

      • satai
        17:02 30.05.2020

        Po drobné úvaze - možná metan.

        Samozřejmě ne jako export na Terru, ale jako benzinka pro lukrativní těžbu na asteroidech.

        • Miroslav
          22:18 30.05.2020

          Metanu je všade dosť. V podstate jediný reálne nevyčerpateľný zdroj energie na planéte mimo slnka a vetra. Okrem toho, ide o skleníkový plyn ktorého by sme sa práveže potrebovali zbavovať a nie ho ešte sem voziť. Jediný problém ktorý existuje, že nemáme technológiu ktorá by dokázala filtrovať metán z atmosféry vo veľkých množstvách.

          • Jirosi
            22:57 30.05.2020

            Metan je součástí přírodních cyklů na zemí po celou dobu její existence jako další věci jako CO2. Problém jsou jen uměle vyrobené věci co příroda nedokáže zpracovat.
            Nebo kam mizí ten Metan co produkují sopky, a další přírodní zdroje
            už 4,5 miliardy let.

          • satai
            08:05 31.05.2020

            Jak píšu - pokud by se těžil, tak určitě ne pro dopravu zpět na Zemi.

          • Miroslav
            10:21 31.05.2020

            Jirosi: Sopky neprodukujú žiaden metán keďže metán je v podstate klasický zemný plyn ktorý je vysoko horľavý a výbušný. Produkujú resp. uvoľňujú ho niektoré bahenné sopky. Ide o najjednoduchší uhľovodík ktorý vzniká predovšetkým pri rozpade organických látok. A tiež dokáže zanikať. Ak sa dostane do atmosféry tak oxiduje a rozkladá sa na vodu a ďalšie látky s polčasom rozpadu asi 7 rokov.

            Satai: Marse boli zaznamenané len jeho stopové množstvá ktoré sa tam pravdepodobne dostali na kométach a uvoľňujú sa nepravidelne, pravdepodobne podľa toho, ako Slnko roztápa ľad. Nemyslím si, že je ho tam toľko, že by bol využiteľný ako palivo

          • Jirosi
            15:14 31.05.2020

            Miroslav: Šlo jen o to, že sice máte pravdu a je to opravdu silný skleníkový plyn. Ale je běžnou součástí přírody a pokud by ho ta nedokázala recyklovat, tak už by tu dávno vybyla Venuše. To se týká i dalších běžných plynů jako CO2.

          • Miroslav
            15:54 31.05.2020

            Veď ja som nikde netvrdil, že metán sa nedokáže recyklovať. V atmosfére oxiduje. Mimochodom atmosféru je viazaný v ľadovcoch napríklad a pod vodnou hladinou. Jedine čo nevieme je, že aký vplyv bude mať globálne otepľovanie na nárast metánu v atmosfére a tým zvyšovanie skleníkového efektu. Niektorí vedci tvrdia, že globálne otepľovanie spôsobí uvoľnenie metánu viazaného v podmorských ľadovcoch a tým pádom ešte viac zrýchli. Ale na to neexistuje jednoznačná odpoveď. A tým pádom som túto tému vyčerpal a už k nej asi nemám čo povedať

          • Jirosi
            17:53 31.05.2020

            Ty plyny tu byli i před člověkem, i před ledovci, .i před... A překvapivě tu bujel život víc než dnes.

          • major
            23:19 31.05.2020

            Jirosi: Drvivej väčšine živočísnych druhov prudké zmeny nesvedčia - vždy pri nich došlo k masívnemu vyhynutiu druhov a je úplne irelevantné, že v zmenenom prostredí sa neskôr masívne rozšírili iné druhy. (Áno, CO2 bolo na Zemi viac než dnes, aj teplota bývala vyššia - ale treba uviesť aj to, že medzitým to párkrát celkom pekne zatriaslo s evolučným stromom.)

            Dnes sa prudko (!) mení klíma na celej (!) Zemi.

          • Jirosi
            23:55 31.05.2020

            Ten zrychlující se růst je odhad. Klima se měnilo vždy a vždy se měnit bude.

            Uvědomte si jakými změnami dokázala naše planeta projít sama od sebe. Dobrý příklad jsou opakující se doby ledové. Dovedete si vůbec představit jak by z pohledu dnešních zpráv vypadal ledovec jehož rozsah by sahal až na území CR?

        • darkstyle
          20:36 31.05.2020

          Miroslav a spol..

          Metán v skutočnosti na Marse nie..

          Ale Metán vzniká dvoma spôsobmi buď organicky alebo a anorganicky..

          Anorganicky zjednodušene CO2 + H20 + elektrika..
          A keďže vody je na Marse habadej, CO2 oveľa viac ako na Zemi vo vzduchu, tak ostávajú dve veci..
          Elektrina - na to má NASA vo vývoji Kilo Plant technológiu (trošku som to skomolil) reaktoru, ktorý vie dodať dlhodobo dostatok energie a potom to zariadenie na výrobu metánu.
          Dnes také zariadenie, ktoré dokáže po dobu pár mesiacov vyrobiť dostatok metánu pre kozmickú loď je veľké asi ako auto - takže ho tam vieme už dnes bez problémov poslať.. samozrejme sa pracuje na jeho zmenšení.. už som videl prototypy veľké ako pol auta :)


          Jedine ten jadrový generátor je v plienkach, ale koncept je už dávno vyskúšaný, len sa to celé testuje vo väčšom výkone..
          Cca do dvoch troch rokoch kov by to malo byť hotové..

          Takže aj keď na Marse metán moc nie je, dá sa ho tam vyrobiť skoro nekonečné množstvo..

          Prečo asi Blue origin a Space x stávajú novú generáciu motorov na princípe spaľovania metánu??

      • flanker.jirka
        22:37 30.05.2020

        Co takhle Helium3 pro jadernou fúzi? Například z měsíce.

        • Jirosi
          23:47 30.05.2020

          V dalších 50.letech bude jeho potřeba 0. I potom to bude stále hudba budoucnosti.

          • flanker.jirka
            10:19 31.05.2020

            Ano, ale nějaké plánované zpracování a doprava na Zem nebude efektivnější také dříve než za 50 let.

    • Magister_Peditum
      16:17 30.05.2020

      V současné době žádný. Náklady by byly daleko daleko větší, než je ta nejnákladnější těžba čehokoliv na Zemi. Teoreticky by bylo zajímavější přitáhnout nějaký asteroid k Zemi a vytěžit ho na oběžné dráze. Kdyby byl celý složen z nějakého na Zemi vzácného prvku, tak by to už mohl být výdělečný podnik. Ale i to je hudba spíše druhé poloviny století. Dnes ani na to nemáme technologie.

    • Jirosi
      16:53 30.05.2020

      Jediná věc co by se vyplatila těžit ve vesmíru je palivo do raket. Pokud by cena klesla pod určitou hodnotu dalo by se uvažovat o těžbě a na ní navázané výrobě na orbitě.

    • Poly
      02:28 31.05.2020

      Helium-3. Je o tom spousty a spousty informací kde a jak těžit. Od potřebné energie, přes cenu zařízení až po dobu, kdy se začne investice vracet. Proto bude měsíc brzy poset všemožnými landery s jedním úkolem. Po heliu-3 pátrají jak státní instituce a firmy, tak i soukromníci a jsou ochotni utratit miliardy.

      • Jirosi
        08:45 31.05.2020

        Tohle se už říká od doby kdy se zjistilo, že by tam ty zásoby mohli být. Ale za těch 50.let se tam žádná základna ani továrna nepostavila.

        • Poly
          13:22 31.05.2020

          Protože bylo levné a bylo ho dost. Dokonce tolik, že některé státy mají několik desítek možná i stovek kg v rezervě. Jenže teď už je opravdu drahé a bude dražší.
          Shodou náhod jsem se nedávno hrabal ve studiích na "Lunar and Planetary Institute", instituce spadající pod USRA, a tam byla studie, kde byl i výpočet návratnosti. Při překročení hranice 1400 dolarů za gram by se stanice zaplatila za 5 let. Studie je z roku 2010, takže se zase hodně změnilo. Lety jsou levnější a, dolar má jinou hodnotu, ale zase až takový rozdíl to nebude.

          • Jirosi
            15:41 31.05.2020

            "Mimochodem, hodnota se nule neblíží. Jeden litr stál v roce 1991 cca 100 dolarů, v roce 2010 už 2000 dolarů, a v roce 2025 může cena vystřelit na 12 000 dolarů za litr"

            Hustota Helia 3 je 59 g / l to je cena cca 33,8 UDS / g.
            Roční spotřeba USA je 6000 l *59 = 354 kg
            Při ceně 1 400 UDS /g je to 496 mil UDS, z cenou v roce 2010 je to 12 mil UDS.
            SpaceX létá na oběžnou dráhu Země za 50 mil UDS, i při té ceně to je jen 10. letů na orbitu země/rok.

          • Poly
            18:03 31.05.2020

            Jirosi
            no tak ale.... trochu logického myšlení do úvahy. Jaký plyn by mohl za standardních podmínek mít hustotu 59g/litr???

            Obyčejný vzduch má hustotu 1,2 g/litr a He-3 pak 0,1650 g/litr.

          • Jirosi
            18:30 31.05.2020

            Omluva je to hmotnost při teplotě varu ( 3,19K).

            Při vámi udané hustotě by cena byla už v roce 2010 12000 UDS/g.
            Při spotřebě USA 990 g / rok, by to byl trh z obratem 12 mil. UDS.

            Zkuste se zamyslet zda by se vůli tomu vyplatilo stavět na měsíci základnu, když jen cena ISS 150 mld UDS. Kolik by asi tak stála základna schopná těžit a zpracovávat materiál na měsíci, optimisticky bez lidské osádky?

  • Zabahaz
    12:13 30.05.2020

    Říci že "soukromý sektor už si troufá na to, co dříve „uměly“ jen velké státní agentury" je sice pravda, ale jen napůl. Druhou půlkou pravdy je, že si na to troufá díky miliardám, které do projektu nasypala právě vláda. Třetí "půlkou", o které se moc nemluví, je to, že vláda USA už nechce čelit fiasku jako při havárii raketoplánů, takže je pro ni výhodnější když to budou dělat soukromé společnosti. Ty ponesou riziko i zodpovědnost, a USA budou v případě úspěchu tvrdit "to je NAŠE společnost", v případě zádrhelu však řeknou "to není selhání státu, jen soukromníka". Politická prestiž se opět začíná dostávat do hry, tím víc že kdyby se fakt něco nepovedlo, Rusko by jim to dalo s plnou parádou sežrat. Holt už se zase poměřují pindíci jako nedávno, jen to v tom letošním chaosu není tak snadno vidět.

    • satai
      12:22 30.05.2020

      "že si na to troufá díky miliardám, které do projektu nasypala právě vláda."

      A patnáctá půlka je, že to byl pakatel ve srovnání s jinými projekty.

    • Jirosi
      13:29 30.05.2020

      Pro vládu USA by bylo nejhorší vysvětlovat občanům proč umřel astronaut v Ruské raketě. To je čistě statisticky jen otázka času.

      "NASA paid SpaceX $3.14 billion to develop and fly the Crew Dragon, while Boeing received $4.8 billion to develop and fly the CST-100 Starliner."

      Ono je to sice spousta peněz vlády, ale zatím tu právě díky té ceně není soukromá poptávka na tuhle službu. Raketoplán z 7(10) místy létal za 500-750 mil UDS. SpaceX nabízí 7 míst za 50 mil UDS, to je úspora kolem 450 mil za jediný start. To se ty náklady na vývoj vložené vládou vrátí během pár letů(cca 7).

      • flanker.jirka
        18:57 30.05.2020

        .... proto přestaly lítat raketoplány, kde statistiky a náklady byly horší než u Sojuzu.

        • major
          19:40 30.05.2020

          Raketoplány mali podľa pôvodných plánov skončiť už začiatkom 90. rokov. V skutočnosti skončili o 20 rokov neskôr.

          Problémom bola neexistencia nástupcu vinou neschvaľovania a rušenia programov (zrušenie Constellation pred 10 rokmi je spomínané aj v rozhovore).

          Inak NASA má aj vlastnú loď Orion, s ktorou plánuje návrat na Mesiac, príp. let na Mars - prvý let s posádkou v roku 2023 (nepilotovaný orbitálny test s vývojovou verziou lode prebehol v roku 2014, budúci rok nepilotovaný ako súčasť prvého štartu rakety SLS).

          • Poly
            13:45 31.05.2020

            major
            Myslím si, že Orion nechává Muska klidným. Už roky se potácí s hmotností. Tak to dopadá, když chtějí jeden typ lodi na všechno. Na vynášení, na Měsíc i na Mars...
            A pokud se k ISS dostanou do roku 2025 tak to bude výhra. A i v takovém případě vyjde Dragon 2 levněji. Co víc, Dragon 2 bude pro vynášení k ISS snad ve všech ohledech lepší.

          • darkstyle
            20:46 31.05.2020

            Poly

            Program SLS + Orion nebol nikdy zamýšľaný, aby slúžil na to sa dostať k ISS..
            Takže nielenže nie v roku 2025, ale ani v roku 2225..

            Orion má slúžiť na diaľkové lety do hlbokého vesmíru..
            Aj napriek 10-15x väčším výdavkom oproti Space X sú už z oboma projekty na cieľovej rovine a praktický majú vyriešené všetky technické problémy, bodaj by aj nie za tie peniaze, však..
            Čaká ich už finálne spájanie a testovanie - cca rok.. ak sa neobjavia problémy tak môžu letieť..
            Ale tie sa vždy objavia, hlavne pri tak obrovských projektoch.. takže 2022-2023 prvý let..
            Preto si už Naša objednala na projekt cislunarnej vesmírnej stanice Gateway Space X s jej Falcon Heavy..
            To bude ťažký kôň čo dostane skoro všetku techniku na Mesiac okrem ľudí.. (zatiaľ)
            Tých pošlú na.kombinacií SLS+Orion za 1 MLD štart, pričom zato sa dá kúpiť 10-15 štartov Heavy u Space X..

        • major
          19:49 30.05.2020

          Orion vyrába Lockheed (servisný modul Airbus).

        • Jirosi
          22:31 30.05.2020

          Proč přestali létat raketoplány je složitější, nejvíce je to podobné asi tomu proč přestali létat Concordy.

          • Roland
            22:43 30.05.2020

            A proč byla f22 nahrazena f35....

          • Jirosi
            23:01 30.05.2020
            Oblíbený příspěvek

            F-35 neměla nikdy nahradit F-22. Kam na tyhle věci pořád chodíte?
            F-22 měla být nástupcem F-15, F-35 pro změnu F-16.