Vesmírný letoun Skylon

Skylon
Foto: Vesmírný letoun Skylon na nízké oběžné dráze / Wikipedia

Dnes si představíme technologii, která není sice primárně vyvíjena pro vojenské účely, ale jsme si jisti, že ji bedlivě sleduje nejeden vojenský stratég. Řeč je o vesmírném letounu Skylon od britské firmy Reaction Engines Ltd. Letoun je výjimečný především svými revolučními nadzvukovými motory SABRE, jenž jsou jakýmsi hybridem mezi proudovými a raketovými motory.

Kritickou a nejsložitější technologií vesmírného letounu Skylon jsou právě motory SABRE (Synergistic Air-Breathing Rocket Engine) a především extrémně výkonný chladicí systém pro ochlazování atmosférického kyslíku. V této souvislosti přišla před pár dny z Británie pozitivní zpráva o úspěšném testu zmíněného chladicího systému motoru SABRE, který má ochlazovat atmosférický kyslík až na -140 °C a poté ho využít jako palivo.



Skylon

Foto: Skylon nepotřebuje speciální a drahé pozemní zázemí. Lze využít stávající infrastrukturu letišť / Reaction Engines Ltd

Test proběhl pod hlavičkou Evropské kosmické agentury (ESA). Ta po testu vydala zásadní tiskovou zprávu, kde sděluje, že: „cíle testu chladicího systému byly všechny úspěšně splněny a ESA je přesvědčena, že test demonstroval připravenost technologie pro vývoj motorů SABRE.“ Krom toho Mark Ford, šéf divize pohonů ESA, pro BBC řekl, že se otevřela brána pro vstup za věk proudových motorů.“



Jak vlastně Skylon funguje? Klasická letadla s proudovými motory potřebují ke svému fungování kyslík z atmosféry. Ten je v proudových motorech spalován s leteckým palivem a vzniklé spaliny pak tlačí letoun kupředu. Pokud se však chceme dostat až do vesmíru za použití reaktivních motorů, musíme si vzít kyslík s sebou v nádrži.

Skylon

Foto: Schéma Skylonu. V přední části je obří nádrž na vodík, za ní nákladový prostor a dále nádrž na tekutý kyslík pro závěrečnou fázi letu / Reaction Engines Ltd

Skylon tento handicap obchází tak, že jeho motory SABRE dokáží využívat jak atmosférický kyslík, tak i kyslík vezený s sebou v nádrži. Obrovskou výhodou je, že Skylon nemusí vézt obrovskou zásobu kyslíku s sebou. Stroj tak má mnohem menší hmotnost (při stejné hmotnosti užitečného nákladu), má menší spotřebu paliva a má mnohem lepší poměr výkon/hmotnost.

 

SABRE je v podstatě raketový motor, který využívá speciální tepelný výměník pro ochlazování atmosférického kyslíku. Technický oříšek je v tom, že při obrovských rychlostech má vzduch vstupující do motoru teplotu 1000 °C, a to díky tření o konstrukci letounu a motoru. Tepelný výměník tak musí obrovskou masu vzduchu zchladit z cirka 1000 °C na -140°C během jediné setiny sekundy.



Video: Ukázka operačních (civilních) možností vesmírného letounu Skylon / YouTube

Skylon startuje jako klasické letadlo ze vzletové dráhy. Až do výšky 26 kilometrů při 5x větší rychlosti zvuku (Mach 5) využívá kyslík z atmosféry. V tomto bodě se vstup vzduchu do motoru uzavírá a stroj začíná využívat tekutý kyslík vezený sebou v nádrži. Stroj pak při rychlosti až Mach 25 (30 600 km/h) dosáhne po pár minutách orbity Země.

motory SABRE

Foto: Motory SABRE. Každou sekundu musí chladicí systém motorů ochladit až 400 kg vzduchu z maximální teploty 1000°C až na -140°C / Reaction Engines Ltd

Není těžké odhadnout, jaké využití by mohl mít letoun Skylon nebo technologie motorů SABRE. Jedním z takových je vývoj planetárního bombardéru (pilotovaný/nepilotovaný), který by mohl zasáhnout jakékoliv místo na zemi během pár hodin. Můžeme uvažovat také o jakési řízené střele pro ničení strategických objektů nebo také o super výkonném (nesestřelitelném) průzkumném a špionážním letounu.

Takticko-technické parametry

Vesmírny letoun Skylon

Hmotnost

Prázdná hmotnost 53 tun

Startovací hmotnost 345 tun

Délka

87 m

Rozpětí

25,4 m

Životnost

200 startů

Opakovaný start

Do 48 hodin

Dostup

Maximálně 800 km

Náklad

15 tun na 300 km

11 tun na 800 km

Rozměr nákladového prostoru

Válec o průměru 4,8x13 m

Posádka a počet pasažerů

Bez posádky - automatický let

Až 30 astronautů nebo 24 vesmírných turistů

Výkon motorů

2×1,35 MW

Specifický impulz motorů

4 500 Ns/kg ve vaku

35 000 Ns/kg při hladině moře

První let

Poslední odhad - rok 2020

Zdroj: RTL, BBC, Wikipedia, Kosmo

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

VIDEO: Vzdušné boje na hranici vesmíru

V druhé polovině minulého století vrcholila studená válka mezi Sovětským svazem a Spojeným státy. ...

Vojenský raketoplán X-37 se vrací z orbity Země

Počátkem března minulého roku do vesmíru odstartoval americký vojenský raketoplán X-37. Důvod? ...

Vojenský raketoplán X-37B opět na cestě do vesmíru

Americké letectvo US Air Force již potřetí pošle do vesmíru svůj malý robotický raketoplán X-37B. ...

Elektromagnetický protiletadlový a protiraketový systém

S rostoucími znalostmi z vývoje a testování elektromagnetických zbraní se objevují další a další ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Wopat
    12:56 03.12.2012

    Podrobnější informace o tomto projektu naleznete na fóru o kosmonautice - www.kosmonautix.cz... http://www.kosmonautix.cz/view...

  • Ultramarinus
    11:08 03.12.2012

    Děkuji za tento článek. Netuším, jestli se ATM a ostatní mé zdroje bojí možné kontroverze, ale VELMI mi u nich chybí nějáké realističtější odhady budoucích koncepcí boje ve vzdálenějším vesmíru (dál od Pozemské orbity, kde to ještě řeší různé střely z povrchu). Zároveň dávám do plénu návrh, jestli by Armádní noviny nenašly odvážnějšího autora, který má rád vědu, techniku a vojenství, který by byl ochotný nějáký takový článek "coby kdyby za sto let" dokázal napsat, aniž by očekával nějáké supertechnologie, ale zase aniž by pouze recykloval vlhké sny vědců, z dob tvorby US programu "hvězdných válek".