Víceúčelové vozidlo Perun

Víceúčelové vozidlo Perun
Perun / Michal Voska, MOČR (Zvětšit)

Společnost SVOS spol. s r.o., zahájila v roce 2014 vývoj speciálního obrněného víceúčelového vozidla Perun pro vojenské a v sekundární roli též policejní sbory, které zajišťuje vysokou úroveň ochrany posádky proti střelbě z palných zbraní a proti následkům výbuchu min a nástražných výbušných zařízení.

Vozidlo současně nabízí širokou variabilitu v možnostech volby konfigurace vozu. Jedná se o pohon 4x4, 6x6, různé typy nástaveb jako např. otevřená kabina verze Scout, uzavřená kabina verze hard-top, sanitní verze, velitelsko-štábní verze, pyrotechnická verze atd. Perun umožňuje instalaci velkého množství speciálního vybavení a vyznačuje se excelentními jízdními a manévrovacími schopnostmi (například možnost instalace zadní nápravy s natáčením kol pro provoz ve stísněných městských či terénních podmínkách). Konstrukce vozidla, které vzniklo plně ve společnosti SVOS spol. s r.o., obsahuje několik patentově chráněných řešení.

Při vývoji společnost SVOS spol. s r.o. zúročila především své znalosti v oblasti ochrany vozidel proti palbě ručních zbraní a výbuchům min a nástražných výbušných zařízení, ale také zkušenosti v oblasti dlouhodobé servisní podpory v odlehlých oblastech. Vozidlo Perun proto nabízí uživatelům nejen vysokou míru bezpečnosti, ale i autonomnost v oblasti servisního zabezpečení a také adekvátní úroveň provozní spolehlivosti.

V roce 2017 Armáda ČR vybrala vozidlo Perun 4x4 pro svou 601. skupinu speciálních sil, čímž potvrdila vysoké kvality tohoto vozu, bez nichž by nemohl obstát v náročném nasazené zmíněné jednotky. Pro speciální jednotky navržená verze s otevřenou kabinou nabízí v dané třídě vozidel bezprecedentní palebnou sílu (vozidlo je na střeše osazeno otočnou lafetou pro zbraně do ráže 12,7 mm či 40mm automatický granátomet a dále čtyřmi lafetami pro kulomety ráže 7,62 mm pokrývajícími celé okolí vozidla a kromě toho může nést pancéřovky, lehký minomet), vysokou mobilitu a průchodnost terénem danou koncepcí podvozku s variabilní světlou výškou a modularitou v oblasti speciálního vybavení.

Vozidlo je na základě požadavku AČR schopné odolat následkům palby z hlavňových zbraní i výbuchu min a nástražných výbušných zařízení dle specifikace normy STANAG 4569. Zkoušky odolnosti vozu proběhly u renomované německé laboratoře IABG a plně potvrdily, že Perun s otevřenou kabinou nabízí úroveň protivýbuchové ochrany převyšující všechna konkurenční vozidla. Co do bezpečnosti představuje Perun špičkové vozidlo nabízející mimořádnou ochranu osádky, což potvrzuje i zájem zahraničních uživatelů.


Perun na polygonu „Hummer centrum Praha“

Díky využití renomovaných a v NATO zavedených zkušebních laboratoří a také s ohledem na použití dílů a agregátů vozidla již kodifikovaných a zavedených v NATO je Perun plně kompatibilní pro operace v rámci zemí Severoatlantické aliance a umožňuje sdílenou logistiku s jinými typy techniky.  

V současné době Perun má ukončeny tovární a kontrolní zkoušky a prochází těmi vojskovými, jejichž završení je plánováno na polovinu tohoto roku. Na základě cenných podnětů představitelů AČR došlo v rámci zkoušek k vylepšení vozidla v oblasti schopností i k úpravám dílčích konstrukčních celků, přičemž změny zajistily zvýšení užitné hodnoty vozidla pro AČR.  

Společnost SVOS spol. s r.o.
Společnost SVOS spol. s r.o., založená v roce 1992 a sídlící v Přelouči, patří mezi přední evropské výrobce pancéřovaných vozidel, který pokračuje ve více než stoleté historické tradici výroby vojenské techniky v regionu. Ve vojenské oblasti společnost od svého založení zajišťuje dodávky speciální obrněné techniky pro vojenské uživatele a mezi její produkty patří například lehká průzkumná vozidla Kajman, obrněné verze vozidel Land Rover, pancéřované vozy Toyota Land Cruiser či pancéřové kabiny pro nákladní vozidla Tatra. Společnost SVOS spol. s r.o., se dále soustředí na výrobu víceúčelových vozidel a limuzín určených pro ochranu osob, terénních chráněných vozidel kategorie cross-country, vozidel pro přepravu cenin a chráněných materiálů a vozidel pro speciální použití u policie a vojenských ozbrojených složek. Součástí portfolia je také výroba pancéřování a neprůstřelných skel.

Společnost disponuje vlastním konstrukčním oddělením a také vlastním vývojem a výrobou prvků pancéřové ochrany včetně výroby balisticky odolných skel, díky čemuž je schopná zákazníkům nabídnout unikátní řešení odpovídající jejich specifickým potřebám. Při své činnosti společnost spolupracuje s předními akreditovanými balistickými laboratořemi a dozorovými orgány v EU a NATO. V rámci České republiky jsou schopnosti společnosti unikátní. Do současné doby společnost vyrobila přes 3200 pancéřových a chráněných vozidel různých kategorií, které slouží u více než stovky vládních i nevládních provozovatelů ve více než 60 zemích světa včetně desítky zemí NATO. Součástí výrobního portfolia je i spolupráce s předními automobilovými výrobci jako je například Mercedes-Benz, Renault, Volvo, Tatra a další.

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Armáda ČR pořídí šest desítek obrněných vozidel TITUS na podvozku TATRA

Vláda České republiky v pondělí 24. 7. 2017 schválila zakázku na pořízení obrněných vozidel TITUS ...

Klasická Toyota Land Cruiser jako náhrada Land Roveru Defender a UAZu?

V české armádě slouží stovky lehkých vozidel, jejichž životnost se blíží ke svému konci. Týká se to ...

601. skupina speciálních sil má dostat necertifikované a příliš těžké Peruny

Prostějovským speciálům mají do výzbroje přibýt čtyři kusy vozidel Perun od přeloučské společnosti ...

Americká Přepadová brigáda získala první taktická vozidla JLTV

Tři roky po podpisu smlouvy příslušníci 1. obrněné brigády (1st Armored Brigade Combat Team), ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • premek
    19:19 02.03.2019

    Soudím, že by speciálové měli chránit naši republiku. K tomu by nepotřebovali striktně Chinooky, ale cokoli, co je v podvěsu či v nákladním prostoru zvládne. Papírové TTU jsou k ničemu, zásadní je, jak se Perun ovládá a nakolik je reálné bojově odolný a současně schopný vlastní obrany, o životnosti podmiňující TCO efektivnost nemluvě. V zásadě lze říci, že pokud je vozidlo těžší než konkurence, pak může jít o nepodcenění mechanické kvality a právě oné životnosti, to vše i díky značné hmotností podmíněné odolnosti. Ostatně je čas domácího vývoje robotických vozidel šetřících peníze i lidské životy.

  • tomas.kotnour
    23:58 25.02.2019

    Protože se tady pořád točíme v kruhu, tak pár vět ze smlouvy, které dost ořezají konkukrenci:

    Bojový prostor vozidla musí být členěn na stanoviště řidiče, spolujezdce, střelce z hlavní zbraně a dvou členů osádky, musí umožňovat volný pohyb (nesmí být oddělený přepážkami).

    Užitná hmotnost (váha osádky a nákladu): 2 600 kg při balistické ochraně Level 1 a při protiminové ochraně Level 2 dle STANAG 4569, Ed. 3.

    Měrný výkonu min. 18,4 kW/t

    Vozidlo musí konstrukčně umožňovat přepravu raněného na nosítkách ve vodorovné poloze (uživatel bude používat nosítka TALON II, která budou uložena v transportním vaku — jejich
    umístění a uchycení v transportním vaku a uchycení při přepravě raněného bude řešeno s ohledem na konstrukci, konfiguraci a ergonomii vozidla — řešení navrhne prodávající).

    Který z vašich favoritů tímto sítem projde? Resp. který se zapomněl přihlásit? (Iveco LMV 2 SF v té době ještě nebylo)

    • Starlight
      01:10 26.02.2019

      @tomas.kotnour

      Já se osobně domnívám, že celá akvizice je taková nějaká divná. Speciálové chtěli (stále chtějí?) vozidla, která jsou schopná přepravy vrtulníkem CH-47 Chinook. To potvrzuje i kupní smlouva (pokud ji od té doby nezměnili):

      „13. Přepravitelnost
      Vozidlo musí být přepravitelné leteckými prostředky NATO typu CH-47 a C-130 v nákladovém prostoru (u obou leteckých prostředků), a nebo v podvěsu pod CH-47, a musí být letecky přepravitelné bez nutnosti zásadních úprav (pouze úpravy proveditelné osádkou bez použití dílenských prostředků a speciálního vybavení a následně po leteckém přesunu s připraveností k boji vlastní osádkou do max. 30 minut).“

      Tento jediný bod by znamenal, že SVOS a Perun sítem požadavků neprojde a je mi „záhadou“, proč vůbec nějaké z daní placené vojskové zkoušky Perunu tolik měsíců pokračují (pokud armáda tento požadavek dodatečně nestáhla). Měly to výrobci vrátit po prvním dnu, že to má předělat. To jest zmenšit a odlehčit o několik tun a ne vymýšlet PR hesla, že mají vozidlo, které „nemá analog v mire“, tedy kabriolet s nejlepší protaminovou ochranou.

      Docela by mě zajímalo, zda řešili velkého strašáka pro americké MRAPy a JLTV, tedy že nálož pod nápravou přetočí vozidlo na záda. Pak musí náraz a hmotnost vozidla ustát střecha (v případě Perunu trubkový rám) konstrukce.

      • Jura99
        07:59 26.02.2019

        Dík za info. Ještě aby to bylo vypovídající, můžeš prosím napsat, kolik v podvěsu uveze CH-47, kolik proti tomu váží Perun, jak velký je nákladový prostor CH-47, o kolik je proti tomu větší Perun, kolik uveze CH-47 v nákladovém prostoru, o kolik je Perun těžší, o kolik Perun překračuje rozměry či nosnost C-130 ? Informace jsou sice dostupné na různých zdrojích internetu, ale zčásti se liší nebo si odporují a zde je jasné, že Perun se buď těsně vejde nebo těsně nevejde, takže jde o přesné údaje.

      • tomas.kotnour
        21:23 26.02.2019

        O parametrech vozidla Perun bylo dlouho ticho po pěšině. Kromě smlouvy, ze které čerpáme, byl první výstup v časopisu ATM 6/2017 k Idetu 2017 a odtud nejspíš začaly přebírat informace další servery. (Délka 6 030 mm, šířka 2 300 mm, výška 2 600 mm
        rozvor 3 800 mm, motor MTU 6R 106 TD21 240 kW při 2 200 ot/min a 1 300 Nm při 1 200 - 1 600 ot/min, převodovka: ZF 6 HP 602 S+, pneumatiky: 365/80 R20 (jako Pandur či 810) či 395/85 R20, protiminová ochrana Level 2a/b, balistická ochrana Level 2, prázdná hmotnost 10 400 kg, užitečné zatížení 2 600 kg, maximální hmotnost 13 000 kg

        Tyto údaje korespondují s čísly ze smlouvy. Pak začal informační šum, objevila informace o problémech s hmotností, která měla dosáhnout 13 700 kg, když vozidlo mělo původně mít maximální hmotnost jenom 12 000 kg. 12 tun ale rozporuje údaj ze smlouvy pro minimální poměr výkonu k hmotnosti 18,4kW/t při 240 kW motoru, to vychází na 13 000 kg. K tomu proběhly pochybnosti o protiminové ochraně, na které reagoval SVOS tímto prohlášením o protivýbuchové ochraně převyšující všechna konkurenční vozidla. Většina těchto zodolněných soft-topů má protiminovou ochranu na úrovni 2a/b, pokud má Perun vydržet více, musí být aspoň Level 3a/b. Zde bych uvedl další části ze smlouvy

        „7. Balistická a protiminová ochrana
        ...
        Proti účinkům výbušných zařízení je požadována ochrana prostoru osádky (podvozkové
        skupiny / podlaha korby vozidla) minimálně na úrovni Level 2 dle STANAG 4569, Ed. 3 při
        zachování parametrů užitná hmotnost a letecká přepravitelnost.
        ...
        10. Hmotnostní parametry
        Maximální pohotovostní hmotnost je definována přepravními možnostmi leteckého prostředku CH-47 a bude činit maximálně 10 400 kg.

        Užitná hmotnost (váha osádky a nákladu): 2 600 kg při balistické ochraně Level 1 a při
        protiminové ochraně Level 2 dle STANAG 4569, Ed. 3.

        Hmotnost přípojného přívěsu do 10 000 kg.
        ...

        Což vypadá, že přímo ve smlouvě bude Poslední třešničkou na dortu pak je prohlášení, že Perun vznikl na základě požadavků 601. skss. Perun měl být tedy navrhnut podle těchto parametrů. Avšak vzniklo vozidlo, které má pancéřování Level 2 a protiminovku 3a/b, když mělo mít 1 a 2a/b. CH-47F ho dokáže přepravit v podvěsu na druhý konec letiště, než mu dojde palivo, CH-47F Block II pak z Prostějova do Přerova. To zrovna nevypadá jako optimalizované řešení. Omezující parametry z této smlouvy neumožňují smysluplnou leteckou přepravu pod CH-47, ale účinně vyřadí všechnu těžkou konkurenci. Pak zde máme těch 2 600 kg užitečné nosnosti, které vyřadí veškerou konkurenci, která se nechá rozumně pod CH-47 přepravovat. Z toho usuzuji, že projekt Perun začal ještě před výběrovým řízením na nové vozidlo. Nemyslím si, že ve SVOSu pracují nějací neschopní blbci, proto si pokládám otázku, na jaké zákazníky chce SVOS Perunem cílit? Pokud bude chtít soupeřit s vozidly s protiminovou ochranou na 2a/b, tak Iveco LMV při max. hmotnosti 7 100 kg a rozvoru 3 230 mm s Level 3 a Level 2a/b dosahuje pohotovostní hmotnosti 6 200 kg. Jeho soft-top verze Iveco LMV SF má pohotovostní hmotnost 5 100 kg při stejné maximální hmotnosti. Upravené Iveco LMV 2 má při obdobné ochraně pohotovostní hmotnost 6 600 kg při max. celkové 8 100 kg. Jeho soft-top verze by mohla dosáhnout pohotovostní hmotnosti 5 400 kg při nosnosti 2 700 kg. Samozřejmě v pětimístném provedení. Obdobnou balistickou ochranu má i šestimístný Patriot s pohotovostní hmotností 11 100 kg. Když by někdo požadoval jeho soft-top verzi pro šest, mohl by se s ní dostat na 9 500 kg při nosnosti 5 500 kg, tady to bude mít hodně těžké Perun hodně těžké. V segmentu s protiminovou ochranou na úrovni Level 3a/b taková konkurence není. Pak se zde nabízí ještě jedna možnost. Jestli jste četli tento příspěvek pozorně, všimli jste si, že se během třech bodů smlouvy mění ochrana z minimálních hodnot v 7. bodě přílohy na přesně definované v 10. Hlavním předmětem podnikání je modifikace existujících vozidel, co když je Perun postaven tak, že se nechá jeho kompletní ochrana měnit v závislosti na povaze mise?

      • Starlight
        00:07 27.02.2019

        @Jura99

        Hodně čísel sem už dal tomas.kotnour. Co se týče letecké přepravy vrtulníkem CH-47, tak už jsme to několikrát publikoval, naposledy v diskusi pod tímto článkem https://www.armadninoviny.cz/6...

        Není potřeba detailně studovat čísla. Stačí se podívat na prospekt vzorového vozidla Supacat HMT 400 „Jackal“, který tu dával Gorn. https://supacat.com/wp-content... .

        Je tam i fotka z nakládky do CH-47. A moc místa navíc tam není. Tedy rozměry tohoto vozidla dobře reprezentují potřebné limity – délka 5790 x šířka 2050 mm (!) x minimální výška 1885 mm (!). Pohotovostní hmotnost 5500 kg + užitečná nosnost 2100 kg = maximální přípustná hmotnost 7 600 kg.

        Co se týče zmíněného Boeing CH-47F Block II, tak bude mít zvýšenou užitečnou nosnost o cca 4 000 lb (1 800 kg) oproti stávající verzi Block I. Mimochodem aby také mohl přepravovat i nejtěžší varianty nových JLTV v podvěsu bez nutnosti demontáže některých částí pancéřování. Jenže to je hudba budoucnosti, o které u nás neměli v době hledání podpisu smlouvy na Peruny ani tušení. Prototyp vzlétne asi letos a sériová výroba začne nabíhat až v novém desetiletí. Než se tyto vrtulníky dostanou například k jednotkám do Evropy, tak uplyne ještě moře času.

      • Starlight
        00:07 27.02.2019

        @tomas.kotnour

        Perun ale mezitím opravdu hodně ztěžknul. Ano, smlouva ještě požadovala hmotnosti: pohotovostní 10 400 kg + užitečná nosnost 2 600 kg (= maximální 13 000 kg).

        Ale v ATM 01/2019 výrobce po kritice raději přiznal sám nová čísla 11 800 kg + 2 000 kg = 13 800 kg. Navýšení pohotovostní hmotnosti 1,4 tuny (o 13% ) po odpisu smlouvy z důvodů, že AČR nestále něco přidává a SVOS asi také bojuje s hmotností, není je zrovna důkazem o vyzrálé a vyladěné konstrukce. Je zajímavé, že výrobce ani v jednom svém PR nezmiňuje schopnost přepravy vrtulníkem. Přidání 1,4 tuny ostatně efektivně vyloučí i budoucí CH-47F Block II.

        Mám dotaz. Má někdo představu jak lze 12-14 tunové vozidlo Perun teoreticky podvěsit pod vrtulník nebo zvednout jeřábem při překládání nebo vyprošťování, když nikde na současných fotkách a videích nevidím 4 bytelné závěsy?

        • stirling
          09:02 27.02.2019

          No uvidíme jaká bude finální specifikace, ale tohle vypadá opravdu nic moc. Takovej Patriot bez střechy rozhodně nebude těžší a maj tam unifikovanej podovozek. Tak jako tak jde o 100 mega takže bych to nebral jako tragédii, ale spíše jako investici do českého průmyslu a třeba se už kutí perun 2, který může být špička.

        • tomas.kotnour
          13:14 27.02.2019

          Z toho článku v ATM 1/2019 mi utkvěly jenom ty testy v Německu a že se podařila udržet maximální hmotnost, ale ne, že se maximální hmotnost zvedla na těch 13 800 kg. Alespoň se mohu trochu utěšovat, že tyto nové parametry nezaregistrovali ani lidé na valka.cz.

        • Jura99
          07:50 28.02.2019

          Starlight: v ATM 1/2019 nepíšou, že by celková hmotnost Perunu byla 13 800kg, ale že se "firma dostala pod tuto hodnotu klíčového parametru celkové povolené hmotnosti 13 800kg". Takže nejvíc může mít 13 799kg ale také třeba 12 500kg. Zajímavé je spíš to, jestli a proč se původní hmotnost podle smlouvy dovolila zvýšit na tuto max. hodnotu 13.8t kg (dodatkem ke smlouvě ?). Pak by samozřejmě musel zmizet i požadavek na přepravitelnost Ch-47.

        • Starlight
          15:58 28.02.2019

          @Jura99

          1)

          Perun podle takticko-technických požadavků ve smlouvě nikdy nebyl efektivně přepravitelný CH-47. Ta smlouva je ve veřejném archivu stále bez jakýchkoliv změnových dodatků.
          Ano, máš pravdu v ATM 01/2019 výrobce mluví jak chytrá horákyně a přesnému číslu (s výjimkou užitečného zatížení) se hodně vyhýbá. Vzhledem k tomu, že mluví jak chytrá horákyně předpokládám, že se to ve skutečnosti nebude tolik lišit od těch limitních čísel. Plné znění v ATM 01/2019 je takto:

          „Nejvíce limitujícím vozidlo faktorem jsou v tomto případě užitečná nosnost, pohotovostní a celková hmotnost vozidla. Ve specifikaci výběrového řízení na nové SOV pro prostějovský útvar firma SVOS žádný z parametrů nepřekročila. Protože uživatel požádal o rozšíření rozsahu balisticky chráněné plochy, došlo k mírnému nárůstu pohotovostní hmotnosti. Avšak důležitý parametr maximální požadované pohotovostní hmotnosti vozidla 11 800 kg zůstal nepřekročen. Uživatel (601. skss) tímto dodatečným požadavkem získal dále zvýšenou užitnou hodnotu vozidla a balistickou ochranu posádky bez jakéhokoli zvýšení ceny ze strany výrobce. Stejně tak požadovaný parametr 2000 kg užitečného zatížení přeloučská firma bez problémů splnila a u klíčového parametru celkové povolené hmotnosti vozidla 13 800 kg se firma SVOS dokonce dostala pod tuto hodnotu.

          Je zajímavé, jak se PR článek v ATM 01/2019 odvolává u hmotností na specifikaci výběrového řízení, nikoliv na uzavřenou smlouvu, ze které čerpáme my.

          2)

          V tomto případě se tedy jedná o další takový divný akviziční proces. V „soutěži“ se vybere produkt, který je na papíře nebo jen nějakém demo provedení. Rovnou se objedná sériové provedení. První vozidlo se testuje nejdříve v kontrolních zkouškách (s vozidlem by měl předložit i dokumenty, že plní takticko-technické požadavky ve smlouvě) a pak ve vojskových zkouškách. Ze všech těch mediálních zpráv je zřejmé, že vozidlo se dostalo přes kontrolní zkoušky až do těch vojskových. A že tyto zkoušky ve skutečnosti slouží k vývoji a doladění požadavků na vozidlo ze strany kupujícího.

          Následkem je samozřejmě časový skluz. Kde na to dodavatel bere peníze (měl v kontraktu takovou rezervu?) nevím, ale práce AČR/MO je placena z veřejných prostředků. Jinými slovy je to zase „klasika“ českého MO ČR u některých zbrojních programů. MO ČR stále nechce nebo nedokáže udělat vývojové soutěže a kontrakty, ze kterých by vzešly postupně prototypy, které by se doladily do výsledné sériové podoby. Na tu by se uzavřel samostatný sériový kontrakt (v případě více účastníku ve vývojové fázi, pak soutěž na sériové dodávky). Útočné pušky Bren jsou asi nejznámějším případem.

          Naopak u prvního kontraktu na vozidla Pandur, byly negativní výsledky kontrolních zkoušek na podzim roku 2007 (v době konání kontrolních zkoušek už bylo vyrobeno v Rakousku 17 vozidel !) použity už v prosinci 2007 jako záminka k vypovězené kontraktu z důvodů neplnění smlouvy. Samozřejmě to bylo politicky motivováno novou vládou, které původní kontrakt neuzavírala. V tomto případě je ale krásně vidět, že když se chce, tak to žádné dodělávky nekonaly a hodily to výrobci (a všem českým zprostředkovatelům) na hlavu.

  • tryskac
    21:43 25.02.2019

    Vozidlo presne ako Perun je napríklad Renault Sherpa Light scout, dokonca bojovo viac než intenzívne odskúšané FR. Naozaj netuším prečo pani na Víťaznom námestí podporujú takéto avantury typu 4ks série... Potom naozaj pre hrajú všetci okrem SVOS a toho kto takú zákazku odklepol.

    • Jura99
      22:01 25.02.2019

      Ze podobne vozidlo existuje neni argument proti koupi. Tim muze byt jen nevyhovujici parametry, cena atp. Cena Perunu neni vysoka (90mil/4ks) a deklarovane vlastnosti jsou dobre. To mnozstvi ani cena neni tak zasadni, aby se nemohlo vozidlo vyzkouset.

    • ALCR
      23:02 25.02.2019

      SVOS Perun vs. Renault Sherpa na přírodním polygonu v Josefově u Jaroměře.
      Sherpa na polygonu zapadl a zničil si převodovku a skončil odtažením v prvním kole.
      https://www.facebook.com/svosp...
      Tak samozřejmě možná zapadl, protože si řidič Renault Sherpa blbě najel a převodovku odrovnal, protože se chtěl ukázat, že to dokáže vyjet, nebo mu odešla, protože měl smůlu a byla kazová, nebo už opotřebovaná, ale to nic nemění na tom, že Perun projel a nerozsypal se a Sherpa neprojel a rozsypal se.

      • tryskac
        23:27 25.02.2019

        Bez ohľadu na okolnosti autor tej správy nie je rozhodne nezaujaty.

        • Jura99
          06:19 26.02.2019

          Opet neni argument osoba autora zpravy, ale pouze to, jestli je zprava pravdiva nebo neni.

  • stirling
    15:34 25.02.2019

    Vozidlo by bylo super pokud by vážilo prázdné kolem 7 tun, ale takhle nevím.
    Jaké jsou tedy finální specifikace, kolik váží prázdné kolik uveze, jak silný má motor, kolik dojezd, rychlost atd? Ideální by bylo srovnání s Patriotem a Gerlachem v terénu jak si kdo stojí...
    Dále se trochu obávám u tak malé ks výroby, že to bude dosti poruchové a než se vše vychytá tak to bude trvat několik let, ale třeba se pletu a je to opravdu špičkové vozidlo a já budu jedině rád.

    • Gorn
      19:47 25.02.2019

      S tím srovnáním si dovolím nesouhlasit, Patriot a Gerlach jsou v podstatě jiná vozidla. Navíc, v podstatě, s neukončeným vývojem, kdy první zákazník může požadavky značně posunout vozidlo jinam...
      Co by bylo ideální je srovnání s vozidlem které splňuje požadavky a to ne jen na papíře. Srovnání s vozidlem které mělo ukončený vývoj a následně bylo posunuto dál na základě zkušeností z nasazení. S vozidlem jehož výrobce má prokazatelně "zkušenosti v oblasti dlouhodobé servisní podpory v odlehlých oblastech" a také s výrobcem, který když uvede "špičkové vozidlo nabízející mimořádnou ochranu osádky, což potvrzuje i zájem zahraničních uživatelů" tak může také na prodejích dokázat že to neni PR žvást atd. atd.
      Modří ví, pro ty ostatní hodím link
      https://supacat.com/wp-content...

      pozn. pro experty co tyhle údaje budou rozporovat s pomocí wiki, nebo snad poukazovat na nedostatečnou ochranu vozidla atd. Podívejte se na zdroj, podívejte se na datum, šoupejte nohama a mlčte

      • Cenzor
        22:09 25.02.2019

        No on je Perun váhově o level někde jinde. Pokud se podíváte na parametry Iveca LMV, tak jsou s HMT400 v podstatě totožné. Akorát, že HMT nemá střechu a posádka sedí nad přední nápravou což je při najetí na minu asi výhra. K čemu je protiminová ochrana, když vám bomba nastražená u cesty utrhne nechráněnou palici. Tohle jsou podle mě všechno kočkopsi. Když už je vozidlo otevřené, tak má být hlavně rychlé a dynamické a ne si hrát na OTčko.

  • cejkis
    23:22 24.02.2019

    Filozofie 11tunového kabrioletu je něco jako liberální politika. Vede to k chaosu.

  • Cenzor
    22:22 24.02.2019

    Téhle kategorii vozidel nějak nerozumím. Už Iveco se 7t mi přijde pro speciály dost, ale 13t?. To už je MRAP. MRAP kabriolet???

    • skelet
      10:36 25.02.2019

      kabriolet je to kvůli výhledů speciálů

  • Spalda
    10:59 24.02.2019

    Jako laik v oboru zkoušek proti učinkům NVS se asi ptám laicky, ale... Při zkouškách se opravdu odpalují NVS pod vozidlem, tedy se jedno nebo více vozidel při zkouškách zničí, nebo se to jen "vypočítává" podle údajů o odolnosti jednotlivých komponent? Nebo jak to vlastně probíhá? Měl sem, asi mylnou, představu, že to probíhá třeba jako Crash testy u civilních vozidel.... prostě co nejvíc realitě.

    • technik
      13:38 24.02.2019

      Vždy se to odbouchava, vím že byla bouchnuta korba panduru, kabina nové T815-7 a bude bouchnuta i tohle. Myslím že není v silách simulačního programu a výpočtech počítat se všemi komponentami. Ono to totiž není jen o tom že se bouchne korba, ale i o tom že všechny držáky, dveře, světla kabiny no prostě vše co je ve vnitř po výbuchu zůstane na svém místě a nestane se z toho projektil, proto po těchto vcelku drahých testech už nelze dělat dodatečne úpravy a montáže protože by se muselo provést nové testování. Příklad T815-7 má na palubní desce krycí průhledný polykarbonát který má zamezit v případě výbuchu katapultování budíku do ksichtu řidiče.

    • Czertik
      14:10 24.02.2019

      Skutecne jdou pouzit dve metody. Prvni je realna a nejvic vypovidajici - a to realne vybuchy a realne skody.
      A to ma pri rozhovani jestli kopuit nebo ne dost podstatny vliv (resp. melo by mit).
      Druhy, velmi popularni (z hlediska nakladu), je uplne vsechno simulovat. To ti muze dat ramcovou predstavu, ale obecne tahle metoda je min spolehliva, protoze kolikrat umoznuje "kouzlit" se vstupy ,aby se dosahlo pozadovaneho vysledku.

      • technik
        14:55 24.02.2019

        Máš pravdu sem si neuvědomil že se tady bavíme o 4 ks. Nicméně otázkou je co je v zadávací dokumentaci a pokud se někdo spokoji pouze se simulací dá se to brát jako určitý risk se životy osádky, ale v případě vyrobených 4ks vozidel je to možná i pochopitelný vzhledem k nákladům. Ale i tak nechápu firmu která se pustí do vývoje zbrusu nového auta s vidinou prodeje 4ks a to nemluvím o jistých problémech s váhou při přepravě chinookem což je pro specky priorita.

        • Scotty
          15:26 24.02.2019

          Podle článku v ATM Perun absolvoval zkoušky s výbuchem trhaviny a údajně obstál bez problémů. Celé testování probíhalo v prestižní zkušebně IABG v Německu podle požadavků STANAG4569 a Perun jimi úspěšně prošel.

        • Starlight
          00:16 25.02.2019

          @technik

          Co přesně myslíš tím, že „jistých problémech s váhou při přepravě chinookem“?

          Jinak doplním Scottyho ohledně balistické odolnosti._

          1) V kupní smlouvě je uvedeno toto:

          „7. Balistická a protiminová ochrana

          Proti účinkům projektilů s kinetickou energií je požadována balistická ochrana na úrovni minimálně Level 1 dle STANAG 4569, Ed. 3 při zachování parametrů užitná hmotnost a letecká přepravitelnost, v rozsahu minimálně: dveře, čelní skla, čelní přepážka mezi motorem a prostorem osádky, zadní přepážka mezi prostorem osádky a nákladovým prostorem nebo zadní část vozidla včetně dveří (u varianty s osádkou za nákladovým prostorem).

          Proti účinkům výbušných zařízení je požadována ochrana prostoru osádky (podvozkové skupiny / podlaha korby vozidla) minimálně na úrovni Level 2 dle STANAG 4569, Ed. 3 při zachování parametrů užitná hmotnost a letecká přepravitelnost.

          Prodávající musí předložit certifikát výrobce o dosahovaných úrovních ochrany. (Je akceptován jak certifikát akreditované zkušebny AČR, tak i certifikát renomované zkušebny členské země NATO).“

          2) V ATM 01/2019 výrobce napsal toto:

          „Proto velení 601. skss a AČR zcela správně vyžadovaly od svého nového vozidla pokud možno co nejvyšší protiminovou ochranu. A tu Perun 4x4 plně zaručuje, přestože firma SVOS z bezpečnostních důvodů logicky přesné údaje neudává. Nicméně deklaruje, že Perun prokazatelně a úspěšně absolvoval ostré zkoušky výbuchu trhaviny o takové hmotnosti, jaké žádné jiné ve světě známé otevřené vozidlo SOV dodnes zřejmě nesplnilo.

          V této souvislosti lze zmínit jednu objevivší se informaci o "pochybnostech kolem balistické a protiminové odolnosti Perunu a jejich prokázání celkovým certifikátem vydaným akreditovanou zkušebnou mimo území ČR". Je to přesně naopak. Perun byl podrobně zkoušen v jedné z nejprestižnějších zkušeben na světě, a to v zařízení IABG v Německu, které ostatně hojně využívá Bundeswehr, jenž je přímo pověstný svou snahou o co nejlepší balistickou a protiminovou ochranu své techniky. Pro zmíněnou zkušebnu se firma SVOS rozhodla zejména z důvodů budoucích obchodních zájmů (Perun má velký potenciál uplatnění v dalších aliančních armádách), neboť tato zkušebna je uznávána nejen armádami NATO či ozbrojenými složkami z celého světa, ale i nadnárodními organizacemi. Všechny zkoušky provedené zkušebnou IABG se uskutečnily plně dle požadavků STANAG 4569 a v souladu s požadavky výběrového řízení českého ministerstva obrany.“

          3) Tady se 29.11 poprvé objevila veřejná kritika: https://www.securitymagazin.cz... a pan následovaly Armádní noviny https://www.armadninoviny.cz/6... Na což výrobce reagoval svým článkem v ATM 01/2019

          4) A koncem února kampaň výrobce pokračuje. iDnes zmiňuje obě strany: https://www.idnes.cz/technet/v... a pak je tato tisková zpráva na AN.

          • technik
            07:18 25.02.2019

            Nějaký problém se zatížením nakládací rampy viz

          • technik
            07:19 25.02.2019
          • Starlight
            01:08 26.02.2019

            @technik

            Díky. Doufal jsme, že už konečně bude někomu z AČR veřejně vadit, že to vozidlo má několik tun nadváhu a je velké jak stodola.

            Ale autor článku to opsal jen ode mne. Už jsme to několikrát publikovala na AN i na Palbě. Naposledy v diskusi pod tímto článkem : https://www.armadninoviny.cz/6...

            Toto bylo v kupní smlouvě. Pokud to od té doby nezměnili, tak pořád nevím, co už několik měsíců zjišťují na vojskových zkouškách. Tímto mohly začít a byl by konec hned:

            „13. Přepravitelnost
            Vozidlo musí být přepravitelné leteckými prostředky NATO typu CH-47 a C-130 v nákladovém prostoru (u obou leteckých prostředků), a nebo v podvěsu pod CH-47, a musí být letecky přepravitelné bez nutnosti zásadních úprav (pouze úpravy proveditelné osádkou bez použití dílenských prostředků a speciálního vybavení a následně po leteckém přesunu s připraveností k boji vlastní osádkou do max. 30 minut).“

  • Warnost
    10:17 24.02.2019

    Popravdě ani nechápu, proč AN tyto PR články zveřejňuje, je to hrozná fraška.

    • Rase
      11:32 24.02.2019

      Tisková zpráva = placená reklama, nic víc bych v tom nehledal

      • Jan Grohmann
        09:45 26.02.2019

        Ne, bylo to zadarmo, aby se mohla i SVOS vyjádřit a čtenáři si vše mohli porovnat a ti, kteří do toho vidí, aby mohli v diskuzi napsat své názory.

  • Aldus
    22:00 23.02.2019

    Ani ne 3 měsíce nazpět jsme tu četli, že je Perun těžší než zadání, a že balistická ochrana nebyla testována v ČR, atp. Z tiskové zprávy mám nyní dojem, jako by v lepším pořádku vše být už ani nemohlo.
    Mohla by se redakce AN fy SVOS zeptat, jak se s problémy vypořádalo, kolik je skutečná hmotnost Perunu a jeho balistická ochrana? A také jestli by přidali něco technického popisu a čísel, např. jakého výrobce jsou klíčové komponenty, rozměry, výkon motoru, atd. atp.

    https://www.armadninoviny.cz/6...

    • skelet
      12:58 24.02.2019

      tyto věci byly popřeny už v lednovém ATM

    • Scotty
      13:32 24.02.2019

      Připadá mi že kauza kolem Perunu je dost nafouklá. Hledal bych za tím spíš konkurenční boj mezi SVOS a ostatními výrobci kolové techniky u nás.