Vojenský raketoplán X-37 se vrací z orbity Země

Historie X-37

Určitě neuškodí, pokud si stručně připomeneme historii raketoplánu X-37. Start programu se datuje na rok 1999, ještě pod hlavičkou NASA. V roce 2004 vývoj raketoplánu převzalo pod svá křídla americké ministerstvo obrany, resp. americká vojenská výzkumná agentura DARPA. Samotný provoz letounu pak zajistilo americké letectvo US Air Force.

První let do vesmíru podnikl raketoplán X-37B (index B značí druhou generaci stroje) 22. května 2010, umístěný v aerodynamickém krytu rakety Atlas V. Návrat proběhl 3. prosince téhož roku. Při sestupu do atmosféry byl poprvé vyzkoušen tepelný štít a hypersonické aerodynamické řídící plochy. Druhý a zatím poslední let odstartoval právě počátkem března 2011.

Foto: Raketoplán X-37B na letištní dráze / Boeing

Pojďme si udělat také pořádek v indexování za názvem raketoplánu X-37. První prototyp, zkoušený ještě agenturou NASA, nesl označení X-37A a byla na něm například testována správnost aerodynamické koncepce. Verze X-37B vynikla již v režii DARPA a US Air Force, jako evoluce stroje X-37A. Nová verze se vyznačovala použitím nových výkonnějších motorů a prodloužením operační doby na zemské orbitě.

Foto: Plánovaná verze X-37C a možné uspořádání pilotního prostoru / Boeing

V plánu je také ještě větší verze, označovaná jako X-37C. Je zhruba 1,5-2x větší než X-37B, výsledkem je větší úložný prostor a schopnost nést větší užitečné zatížení. U X-37C se také počítá s možností dopravy až šesti astronautů na a z orbity.  

X-37B vs. Space Shuttle - David vs. Goliáš

 Ač může slovo raketoplán evokovat legendární americký Space Shuttle, X-37B je rozměrově mnohem menší. Ve skutečnosti, původní záměr počítal s tím, že se X-37B bude vypouštět z nákladového prostoru raketoplánu Space Shuttle. Avšak s ohledem na katastrofu raketoplánu Columbia v roce 2003 byl projekt uzpůsoben pro vypouštění pomocí raket Delata, Atlas nebo dalších kompatibilních raket.

Foto: Porovnání velikosti X-37 vs. Space Shuttle vs. rakety Atlas V

Jaké jsou tedy rozměry a parametry stroje X-37B? Mini raketoplán při své hmotnosti necelých 5 tun měří na délku 8,9 m při rozpětí 4,5 m. Stroj pohání hydrazinový raketový motor Rockedyne AR2-3 o tahu 14,2 kN. Elektrickou energii pak stroj získává z velice účinných (cca kolem 40 %) solárních panelů a z lithium-iontových baterií.

Nákladový prostor X-37B má rozměry 1,2x2,1 metrů. Lze do něj umístit menší satelit, nebo pozorovací, přehledové a průzkumné přístroje do maximální hmotnosti 300 kg. Raketoplán tak slouží de facto jako vesmírná platforma, do které lze umístit standardizovaný kontejner podle zvoleného typu mise. X-37B se také může přiblížit ke spřátelenému satelitu a dobít mu baterie nebo pomocí robotické ruky vyměnit nefunkční solární panely.

Foto: X-37B v řezu / NASA

Nákladový prostor X-37B může být také využit pro instalci laserových zbraní. Ač se to může zdát někomu přitažené za vlasy, vesmírný prostor je pro použití laserových zbraní ideální. Není zde žádná atmosféra, která by rozptylovala paprsek, a tak snižovala jeho výkon. Laserový paprsek tam může bez problémů na orbitě zasáhnout cíle mnoho stovek kilometrů vzdálené, a to během okamžiku.

Vítej doma X-37B!

Jak bylo řečeno v úvodu, v současné době je raketoplán X-37B stále na zemské orbitě. Pro místo přistání byla zvolena letecká základna Vandenberg  nedaleko Los Angeles. Kdy se vesmírný letoun navrátí, však není známo, vše záleží na technických podmínkách a na rozmarech počasí.

Video: X-37B při leteckých testech / US Air Force

Americké letectvo si provoz letounů pochvaluje natolik, že na podzim letošního roku připravuje další start X-37B. Do vesmíru se znovu podívá první stroj, který podnikl první let. Připomeňme, že americká armáda má zatím flotilu pouze dvou strojů X-37B a zatím nejsou plány na její rozšíření.

Na konec připomeňme, že v současné době neexistuje žádné omezení v militarizaci kosmického prostoru. Tedy s jedinou výjimkou, od roku 1967 platí zákaz zkoušek jaderných zbraní ve vesmíru. Umístění jiných zbraní však není nijak omezeno.

V roce 2008 se sice objevil požadavek Ruska a Číny na úplný zákaz zbraní ve vesmíru, ale Spojené státy takový zákaz neshledaly potřebným. Je opravdu nepravděpodobné, že Rusko a Čínu ženou mírumílovné důvody. S největší pravděpodobnosti obě velmoci jednoduše nelibě nesou americké úspěchy ve vojenském využívání kosmického prostoru. Američané na to mají technické a finanční prostředky, a na pošramocená ega obou zemí zřejmě moc nehledí.

Zdroj: Space.com, Space Safety, Wikipedia