Vojenský raketoplán X-37B stále na orbitě

X-37B
Foto: Grafické znázornění X-37B na oběžné dráze Země. / NASA

Třetí mise raketoplánu X-37B překonává rekordy. Raketoplán na své tajné misi a s tajným nákladem zůstává již více než 470 dní.

Současný raketoplán X-37B  odstartoval do vesmíru 11.12.2012 v rámci mise  Orbital Test Vehicle 3 (OTV-3)  z armádního kosmodromu Cape Canaveral Air Force Station. Oběžná dráha X-37B je 177 až 805 km nad povrchem Země.

Raketoplán má malé rozměry a s vyřazenými raketoplány Space Shuttle se nemůže srovnávat. X-47B měří na délku přibližně (oficiální údaje nejsou k dispozici) 8,8 metrů a na šířku 4,5 metrů. Nákladový prostor má rozměr 2,1 metrů na délku, 1,2 metrů na šířku. Hmotnost letounu je téměř 5 tun.

Původně spadal projekt raketoplánu X-37 pod NASA. V roce 1999 pověřila NASA firmu Boeing, aby zkonstruovala malý raketoplán. Vývoj trval čtyři roky a přišel na 192 milionů dolarů.

Druhá fáze začala v roce 2003. Dokončení raketoplánu mělo přijít na 301 milionů dolarů. O rok později však projekt převzala americká agentura pro pokročilé vojenské projekty DARPA a projekt se stal tajným.

Největší zvědavost budí obsah nákladového prostoru X-37B. Americké letectvo US Air Force, které má program a provoz raketoplánů X-37B na starosti, však náklad raketoplánů nekomentuje. Podle některých analytiků, citovaných deníkem Daily Mail, může být náklad použit na podporu amerických sil v současných bojových zónách.

Podle astrofyzika Jonathana McDowella však americké letectvo spíše hledá nové kapacity. Air Force má nyní politiku získávání schopností, nikoliv misí. Někde je asi generál, který si myslí, že je dobré mít letadlo schopné rychlého startu,“ říká McDowell.

Jedinečným rysem raketoplánu X-37B je schopnost zůstat na orbitě velmi dlouho a v případě potřeb y se r y chle vrátit na Zemi . Během několika dnů či týdnů je možné v y měnit náklad a poslat raketoplán znovu na orbitu Země.

A jak je to s nákladem? „Věřím, že testují nějaký nový druh experimentálního senzoru pro National Reconnaissance Office; například hyperspektrální snímač nebo nějaký výzvědný balíček pro studium signálů,“ řekl McDowell. „Zdá se, že náklad byl úspěšnější než se čekalo, takže zákazník požádal lidi od X-37B, aby raketoplán zůstal na orbitě déle.“

H y pers p ektrální senzory získávají informace napříč elektromagnetickým (EM) spektrem (různé vlnové délk y ). Senzor y získávají obrázk y z jednotlivých oblastí EM spektra a skládají je do jediného trojrozměrného obrázku – spektrální kostk y .

Lze také mnohem lépe identifikovat objekty a jev y na snímcích. Každý objekt má jedinečné chemické složení, což mu dává jedinečný „otisk“ v elektromagnetickém spektru. Pomoci správných nástrojů se tak dá poznat druh konstrukčního materiálu, horniny, kapaliny, plynu, ale dokonce i konkretní druh vegetace, apod.

Zdroj: Mail Online

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Vojenský raketoplán X-37B opět na cestě do vesmíru

Americké letectvo US Air Force již potřetí pošle do vesmíru svůj malý robotický raketoplán X-37B. ...

NROL-65: Americká armáda vypustila špionážní satelit

Americký Národní úřad pro průzkum NRO (National Reconnaissance Office) před pár dny vyslal v rámci ...

RQ-180: Tajný stealth letoun CIA

Firma Northrop Grumman pro potřeby CIA a amerického letectva US Air Force tajně vyvinula nový ...

Americký X-37B již rok ve vesmíru

Zítra tomu bude přesně rok, kdy na oběžnou dráhu Země odstartoval americký špionážní raketoplán ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Smirnov
    16:02 06.04.2014

    pro Blazer00: Při vývoji obvykle probíhají testy. Pokud by to byla zbraň, tak by bobmbardování z oběžné dráhy by již dávno vyzkoušely, vrátily by se zpátky. Rozhodně by netvrdli ve vzduchoprázdnu. Špionážní účely jsou stale nejlepší typ účelu.

  • shal
    10:45 06.04.2014

    papaHoth: Vzhledem k tomu, že ani jeden z nás nezná povahu mise a její cíle, tak jsou to čisté spekulace. Kdyby jenom potřebovali dostat něco na oběžnou dráhu, tak použijí levnější rakety. Takže je to něco, co potřebují bezpečně dostat i zpátky. Pak vůbec nemusí záležet na tom, jak dlouho ve vesmíru bude, pokud to zařízení dělá přesně to, co se od něho žádá a pokud palivo vystačilo na dobu delší než jaká byla původně plánovaná, tak není důvod neprodloužit misi.

  • papaHoth
    08:57 06.04.2014

    pro shal: mise dlouhá skoro rok a půl mi prostě jen přišla dlouhá pro prostředek, který jako návratový a tedy je v zásadě autobusem. Jako by zájezdní autobus zůstal s výletníky na místě po celou dobu pobytu.

  • Blazer00
    08:37 06.04.2014

    Ohledně nákladu je tu hodně spekulací, tak přidám také jednu. Do nákladového prostoru se vleze podstatně více jak nějaký snímač, navíc snímače mohou nést v klidně i družice a tajných družic má US. armáda dostatek. Naopak časté manévrování spotřebovává nemálo paliva, takže přesné zaměřování snímače by zkrátilo délku letu. Né prodloužilo. Podstatně reálnější mi přijde jiná možnost. US armáda se snaží získat supersonické letouny, ale do těch mají zatím daleko. Takže mohli využít nosič ve vesmíru který latentně spí a nese bojovou hlavici. Takováhle zbraň pak může být použita kdekoliv a ve velmi krátké době zasáhnout. Navíc s téměř nulovou možností obrany proti ní. Berte v úvahu i ten fakt že nosič musí použít pozvolnou sestupnou křivku. Bomba ji bude mít podstatně prudší a bude rychlejší.
    Co se týká přistávání na zemi a prodlužování se každé mise oproti předchozí, tak bych v tom viděl jen kontrolu vybavení a nákladu a tím i ověření naprosté spolehlivosti.

  • Blazer00
    08:37 06.04.2014

    Ohledně nákladu je tu hodně spekulací, tak přidám také jednu. Do nákladového prostoru se vleze podstatně více jak nějaký snímač, navíc snímače mohou nést v klidně i družice a tajných družic má US. armáda dostatek. Naopak časté manévrování spotřebovává nemálo paliva, takže přesné zaměřování snímače by zkrátilo délku letu. Né prodloužilo. Podstatně reálnější mi přijde jiná možnost. US armáda se snaží získat supersonické letouny, ale do těch mají zatím daleko. Takže mohli využít nosič ve vesmíru který latentně spí a nese bojovou hlavici. Takováhle zbraň pak může být použita kdekoliv a ve velmi krátké době zasáhnout. Navíc s téměř nulovou možností obrany proti ní. Berte v úvahu i ten fakt že nosič musí použít pozvolnou sestupnou křivku. Bomba ji bude mít podstatně prudší a bude rychlejší.
    Co se týká přistávání na zemi a prodlužování se každé mise oproti předchozí, tak bych v tom viděl jen kontrolu vybavení a nákladu a tím i ověření naprosté spolehlivosti.

  • shal
    23:58 04.04.2014

    Proč by se mělo hned něco kazit? Zřejmě mise byla úspěšná, tak ji protáhli.

  • Smirnov
    15:07 04.04.2014

    To si opravdu myslíte? Manévry toho prostředku jsou bedlivě sledované. Dlouho by to netrvalo, než by se přišlo, že je stroj mrtvý. A asi by už tu ostudu někdo zveřejnil.

  • Ezekyl
    11:55 04.04.2014

    Také se domnívám, že "výborná funkce nákladu" není důvodem prodlouženého pobytu, ale vyloučit se to samozřejmě nedá.

    Nevěřím že by jakákoliv vojenská velmoc přiznala, že její nejmodernější kosmická hračka je rozbitá. I rozbitého kusu šrotu se musí nepřáteleé obávat, pokud neví že je šrotem :-)

  • papaHoth
    10:21 04.04.2014

    Vzhledem k době, po jakou zůstává na misi a i s ohledem na to, že má jít v podstatě o "pendlující" prostředek mě napadá, jestli překonává rekordy dobrovolně....