Vojenský vesmír: boj o kosmický prostor

X-15
Foto: Raketoplán X-15 létal na hranici kosmu, ilustrační foto / U. S. Air Force

Vypuštění první družice Sputnik vyvolalo krom jiného otázku, zda družice neporušují vzdušný prostor cizích států. Začalo se v této souvislosti řešit, ve které výšce končí vzdušný prostor jednotlivých zemí a kde začíná kosmický prostor. Nakonec se samozřejmě začalo hovořit rovněž o zákazu vynášení zbraní hromadného ničení na oběžnou dráhu a ostatní nebeská tělesa.

Kam až sahá vzdušný prostor…

Problém se prakticky vyřešil již na konci ledna 1958, kdy svou první družici vypustili také Američané. V Sovětském svazu nebyli nadšeni, ale nemohli proti tomu říci ani slovo. Vždyť i jejich družice přelétávaly nad jinými státy, aniž by k tomu měli Sověti jakékoliv povolení.

Z právního hlediska šlo ovšem o porušování suverenity cizích zemí, protože vzdušný prostor v rámci svrchovanosti států nebyl nijak výškově vymezen a využívání kosmického prostoru neupravovala žádná mezinárodní smlouva.

Důležitým milníkem se stalo podepsání tzv. Kosmické smlouvy (Smlouva o zásadách činnosti států při výzkumu a využívání kosmického prostoru včetně Měsíce a jiných těles) roku 1967. Svým podpisem ji stvrdily současně Spojené státy americké, Sovětský svaz a Velká Británie. Od této chvíle byl kosmický prostor právně považován za obdobu mezinárodních vod.

…a kde začíná kosmický prostor

Žádnou smlouvou ale není ohraničen začátek kosmického prostoru. Pod 200 km je každopádně hustota atmosféry natolik značná, že se na tak nízké oběžné dráze nemůže dlouhodobě udržet žádná družice. Též Mezinárodní vesmírná stanice ISS musí ve 350 km pravidelně navyšovat svou dráhu, neboť ji zbrzďuje zemská atmosféra.

Video: Kosmická éra lidstva začíná. / YouTube

Podle Mezinárodní letecké federace FAI nicméně začíná kosmický prostor ve výšce 100 km nad zemským povrchem. Toto stanovisko akceptuje i celá řada dalších organizací, států a odborníků na související témata.

Oproti tomu americké letectvo považuje za hranici kosmického prostoru výšku 50 mil, tedy 80 km nad zemským povrchem. Z tohoto důvodu jsou označováni za astronauty všichni piloti experimentálních raketových letounů X-15, kteří se v 60. letech pohybovali těsně pod nebo i nad výškou 100 km nad zemským povrchem.



Zákaz jaderných a jiných zbraní hromadného ničení

Kromě specifikace kosmického prostoru ošetřuje Kosmická smlouva rovněž použití zbraní v kosmickém prostoru. Konkrétně je zakázáno umisťovat zde jaderné zbraně a dále zbraně hromadného ničení. A tak nejsou špionážní družice, vojenské raketoplány a v krajním případě palné či laserové zbraně právně postižitelné.

Zároveň je zakázáno budovat na Měsíci a jiných nebeských tělesech vojenské základny a podobná zařízení. Přivlastnit si přitom nelze žádnou půdu na kterémkoli tělese nebo prostor v kosmickém prostoru. V této souvislosti bychom si měli připomenout, že jakákoliv aktivita spjatá s prodejem pozemků na kterémkoliv tělese nemá oporu v mezinárodním právu, stejně jtak i jakékoliv budoucí přivlastňování území.

Na konci sedmdesátých let pak vznikl dodatek, jenž stanoví, že jsou přírodní zdroje Měsíce a dalších těles společné celému lidstvu. Podepsalo jej však jen několik málo zemí – a není se čemu divit. Měsíc i další tělesa se do budoucna jeví jako vítané zdroje (např. helium-3 na Měsíci) těžby, a tak se nikdo nehodlá vzdát svého práva předem…

Nahlásit chybu v článku


Související články

Vojenský raketoplán X-37B opět na cestě do vesmíru

Americké letectvo US Air Force již potřetí pošle do vesmíru svůj malý robotický raketoplán X-37B. ...

Vesmírný letoun Skylon

Dnes si představíme technologii, která není sice primárně vyvíjena pro vojenské účely, ale jsme si ...

Projekt Hydronaut: Pod vodu i do vesmíru

V roce 2010 se Česká republika stala centrem světové kosmonautiky. Tehdy se v Praze konal 61. ...

Vojenský vesmír: Zabiják hlavic EKV

Po dlouhou dobu neexistovala před útoky mezikontinentálních raket nesoucí smrtonosný jaderný náklad ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • Ultramarinus
    11:24 26.03.2013

    Vzhledem k tomu, ze ovladaci radiove systemy maji rychlost svetla, bych rekl, ze i na druhou stranu zemekoule by zpomaleni bylo nanejvis sekundu, nebo dve. Pro srovnani, vetsina ...Zobrazit celý příspěvek

    Vzhledem k tomu, ze ovladaci radiove systemy maji rychlost svetla, bych rekl, ze i na druhou stranu zemekoule by zpomaleni bylo nanejvis sekundu, nebo dve. Pro srovnani, vetsina lidi za tu dobu ani neotevre zamcene dvere. Navic pokud cil neklickuje jako zajic, je mozne napsat program, ktery vypocita z jeho prumerne rychlosti a vektoru misto na ktere bude treba strilet, aby tu plesku trefili s odchylkou na centimetry, nebo potom nemirit na cloveka, ale na vozidlo kterym se pohybuje.

    Technicky neni tvorba zamerneho krize pro strelbu s predsazenim nic tezkeho a kdyz je mozne ovladat presne UACV prez celou planetu, aniz by jejich munice padala "za" cil, je to mozne i se satelity.Skrýt celý příspěvek

  • RiMr
    14:23 25.03.2013

    "když se dívali na satelitním přenosu na nějákého nepřítele, určitě jim červený čudlík "pal" celkem chyběl" ...otázka je, jaký je "input/output lag" tohoto přenosu, jestli tedy ve ...Zobrazit celý příspěvek

    "když se dívali na satelitním přenosu na nějákého nepřítele, určitě jim červený čudlík "pal" celkem chyběl"
    ...otázka je, jaký je "input/output lag" tohoto přenosu, jestli tedy ve chvíli kdy se soudruzi imperialisti dívají zhora a střílejí elektromagnetickým dělem ingot z ochuzeného uranu na plešku teroristy, tam ona pleška v tu chvíli skutečně je, nebo tam byla před třemi vteřinami, s dopadem za další dvě...
    Za pět vteřin se může stát věcí...Skrýt celý příspěvek

  • Ultramarinus
    09:48 25.03.2013

    Není to vůbec špatný článek, ale trochu mi v něm chybí info, že nějáké zbrojení skutečného kosmického prostoru "za" oběžnou dráhou Země nemá opodstatnění do té doby, než bude ...Zobrazit celý příspěvek

    Není to vůbec špatný článek, ale trochu mi v něm chybí info, že nějáké zbrojení skutečného kosmického prostoru "za" oběžnou dráhou Země nemá opodstatnění do té doby, než bude kosmický prostor hospodářsky využíván.

    Dneska by mělo nějáké zbrojení kosmu jenom dva možné důvody
    - přesné bombardování tepluodolnými kinetickými projektily (ty by neměly být považovány za "zbraň hromadného ničení") a libovolný projektil, který je vystřelen railgunem z orbity je dost silná forma "podpůrného" bombardování pro pozemní činnost. Taková hi-tech verze Damoklova meče, dalo by se říct. Je s podivem, že US vláda u družic nějáký takový systém nemontovala - když se dívali na satelitním přenosu na nějákého nepřítele, určitě jim červený čudlík "pal" celkem chyběl.

    - orbita je už dnes velmi intenzivně využívána pro komunikační, televizní, poziční, vědecké, špionážní, nebo jiné satelity. Ty představují nejenom značný zdroj ekonomických příjmů, ale i vojenské cíle (obzvlášť zničením významné části systému GPS by moderní armády z hlediska bojové efektivity značně utrpěly). Ke zničení satelitů není POTŘEBA vyzbrojovat vesmír (jde to i ze země), ale když už tam "náhodou" máte vlastní bezpilotní ozbrojené vesmírné drony, půjde to snáz... :DSkrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...