Polský pohled na krizi v Bělorusku
-
20. 8. 2020
-
37 komentářů
-
Bartlomiej Kucharski
Dne 9. sprna Bělorusové již pošesté vybrali prezidenta své země. Podle oficiálních výsledků vyhrál úřadující prezident Alexandr Lukašenko se ziskem 80,1 % hlasů. Mnoho Bělorusů, včetně Svjatlany Cichanouské (jeden z oponentů Lukašenka; oficiálně získala 10,1 % hlasů), považovalo volby za zmanipulované a rozhodlo se protestovat.
Alexandr Lukašenko autoritativně vládne Bělorusku od roku 1994, kdy byl vůbec poprvé zvolen prezidentem. V druhém kole těchto voleb získal 80 % hlasů, když porazil Vjačeslava Kebiče, předsedu Rady ministrů Běloruské sovětské socialistické republiky v letech 1990–1991. Lukašenkův obrovský úspěch pojistila široká sociální nespokojenost v Bělorusku způsobená všeobecnou krizí a všudypřítomnou chudobou. Oficiální výsledky všech následných prezidentských voleb v Bělorusku pro něj dopadly rovněž příznivě.
Po většinu svého funkčního období běloruský prezident Alexandr Lukašenko prosazoval proruskou politiku, počínaje referendem z roku 1995 o zahájení úzké hospodářské a politické integrace s Ruskem, rovnosti ruských a běloruských jazyků v Bělorusku a nahrazení národních symbolů ze sovětské éry. Byl také spoluautorem Dohody o Svazovém státu Ruska a Běloruska z roku 1997 a řady dalších integračních iniciativ. Ve vzájemných vztazích mezi Moskvou a Minskem byla chladnější období, obvykle však souvisela s hospodářskou politikou Kremlu (zejména prezidenta Vladimíra Putina), který chtěl zvýšit příjem z prodeje fosilních paliv do Běloruska nebo se pokusil vyvinout politický a ekonomický tlak na dočasně problematického souseda. Ruská politika se obvykle osvědčila.
Druhým charakteristickým rysem Lukašenkovy vlády je postupný rozklad demokratického systému. Lukašenko nebo jeho stoupenci ve všech prezidentských a parlamentních volbách dosáhli perfektních výsledků, mnohem lepších, než předpovídaly domácí instituce v průzkumech veřejného mínění. Osud běloruských opozičních a nevládních aktivistů také vrhá stín na Lukašenkovu vládu ‒ mnoho z nich za nejasných okolností zemřelo. Zdá se proto odůvodněné nazvat běloruského prezidenta diktátorem.
K určitým změnám v jeho politice došlo po vypuknutí druhé ukrajinské revoluce (tzv. Euromajdan), po které proruské a antidemokratické síly na Ukrajině ztratily moc. V reakci Rusko anektovalo Krym a vypukla občanská válka na východní Ukrajině (kolem měst Luhansk a Doněck), kde Moskva aktivně podporovala tzv. separatisty. V té době se Lukašenko, možná obávající se ruského zásahu ve své vlastní zemi, pokusil manévrovat mezi Moskvou a Západem. Zejména se pokusil získat široké hospodářské výhody, mimo jiné vydělávat na pololegálním obchodu s Ruskem, do kterého Bělorusko vyváželo zboží zakoupené na Západě, na které Rusko uvalilo embargo (Bělorusko se tak například stalo vývozcem krevet).
Lukašenko se postupem času vrátil ke své staré politice, která vyvrcholila posledními volbami 9. srpna. Ještě před volbami se snažil hrát na emoce Bělorusů a strašit je vnějším nepřítelem. Zajímavé je, že mezi vnější nepřátele zařadil „Wágnerovce“ (běloruské služby měly zajmout několik desítek žoldáků z tzv. Wagnerovy skupiny spojené s ruskými úřady) a Poláky, kteří údajně zasahovali do voleb. Také se pokusil zastrašit opozici. Výsledky voleb překonaly Lukašenkovy nejdivočejší očekávání – na jedné straně získal přes 80% podporu, na straně druhé běloruská opozice a mnoho zemí západního světa považovalo volby za zmanipulované (jako pravděpodobně všechny předchozí). V Minsku, a postupem času i v jiných městech, rychle začaly masové protesty proti oficiálním výsledkům voleb. Některých demonstrací se zúčastnilo několik set tisíc lidí, což je velmi obrovské číslo na zemi s 10 miliony obyvatel.
Svjatlana Cichanouská musela uprchnout do Litvy – po krátké přestávce oznámila, že je připravená stát se vůdcem Bělorusů a vést je k demokracii prostřednictvím nových, spravedlivých voleb. Lukašenko si zpočátku vybral možnost násilí a pokusil se demonstranty uklidnit – nebylo to první ohýbání nebo porušování lidských práv v Bělorusku. Reakce davu však byla kontraproduktivní a k protestujícím se začalo přidávat osazenstvo mnoha továren a dokonce i někteří vládní úředníci nebo uniformovani funkcionáři. V aktu zoufalství Lukašenko oznámil zahájení velkých vojenských manévrů v západní části země a dokonce oznámil, že v případě potřeby mu v zemi pomohou nastolit pořádek Rusové.
Jeho prohlášení není úplně zbaveno faktů, protože Rusko přesunulo některé vojenské síly západního vojenského okruhu směrem k běloruské hranici a mezi osobami napojenými na prezidenta Putina se dala najít svolnost k vojenské intervenci do Běloruska. Chaos je také umocněn demonstracemi příznivců současné vlády. Hodně o atmosféře v Bělorusku vypovídá to, že zatímco většina opozičních transparentů navrhuje současnému prezidentovi opustit zemi, zaměstnanci jisté psychiatrické léčebny ho zvou, aby je navštívil ... Co ale znamená situace v Bělorusku pro Polsko a další země v regionu?
Polsko a volby na Bělorusku
Území Běloruské republiky bývala v polské sféře vlivu po několik staletí, od roku 1385 až do roku 1569, kdy se země kolem Grodna, Minska a Polocku staly součástí společné Polsko-litevské unie (Rzeczpospolita Obojga Narodów, 1569–1795) a zůstaly její součástí až do kolapsu na konci 18. století. Také druhá polská republika (II Rzeczpospolita Polska, 1918-1939) měla západní část Běloruska ve svých hranicích až do roku 1939 (a oficiálně ještě o něco déle). Není divu, že i po skončení druhé světové války hrálo běloruské (a ukrajinské nebo litevské) téma významnou roli v diskusích o prioritách polské zahraniční politiky.
Jedním z jeho milníků byla formulace tzv. Giedroycovy doktríny. Je zajímavé, že její široce používaný výklad („Polsko musí za jakoukoliv cenu bránit nezávislost Ukrajiny, Litvy a Běloruska, i na úkor zájmů Polska a polské menšiny v těchto zemích“) byl zformulován mnohem později než text, v němž se objevil první nástín doktríny (1974), a mezi tímto nástínem a pozdější verzí jsou jasné rozdíly ‒ kníže Jerzy Giedroić upozornil na prioritu polského národního zájmu v kontaktech s Východem, ačkoli samozřejmě doporučil podporovat Ukrajinu, Bělorusko a Litvu proti Rusku (pamatujte, že v té době byly všechny čtyři země součástí SSSR!) ‒ obával se, že jejich ovládnutí Ruskem povede ke ztrátě nezávislosti Polska. Určitě však neradil použití tak dalekosáhlých ústupků Bělorusům, Litevcům a Ukrajincům jako polští politici později.
Dokonalým příkladem je politická podpora Ukrajinců během obou revolucí nebo vytvoření společné vojenské jednotky (tzv. LITPOLUKRBRIG). Činnost polských politiků na východě byla bohužel spíše náhodná a neexistovala skutečná strategická vize. Rezignace z aktivní východní politiky ve prospěch pokusů o zapojení Evropské unie (EU) na východě usnadnila Rusku znovu získat vliv na Ukrajině za prezidenta Viktora Janukovyče (což byl jeden z důvodů vypuknutí druhé ukrajinské revoluce, která byla pravděpodobně tentokrát účinná).
Polské úřady se pokusily ovlivnit Bělorusko a Bělorusy pomocí televize Belsat napojenou na běloruskou „tvrdou“ opozicí, zdá se však, že spíše podporuje zájmy správní rady televize, které se nemusí vždy shodovat se zájmem Varšavy. Pokusy o vypracování kompromisu s Alexandrem Lukašenkem také neměly žádný významný účinek, částečně díky samotnému běloruskému prezidentovi. Svůj význam měla také stanoviská západních zemí z EU, které donedávna považovaly Bělorusko a Ukrajinu za ruskou sféru vlivu. Naštěstí po připojení Krymu a vypuknutí války na Ukrajině se tento postoj začal měnit, ačkoli až do protestů způsobených pravděpodobným volebním podvodem bylo Bělorusko považováno za téměř součást Ruské federace.
Možná se ale v myslích západoevropských politiků odehrává určitá změna, protože francouzský prezident Emmanuel Macron vyjádřil podporu prodemokratickým protestům v Bělorusku a společně s německou kancléřkou Angelou Merkelovou se pokusil přesvědčit Vladimíra Putina, aby „reguloval vzniklé problémy“ ‒ zdá se však, že nejdůležitější vůdci EU toho moc nezískali, kromě prohlášení prezidenta Putina, že „zásah do voleb v Bělorusku je nepřijatelný“. Spojené království zaujalo ostřejší postoj ‒ ve svém oficiálním prohlášení britský ministr zahraničí Dominic Raab výslovně odmítl výsledek prezidentských voleb v Bělorusku a vyzval k uspořádání nových demokratických voleb, za dozoru nezávislých zahraničních pozorovatelů. Je však pochybné, že Putin a Lukašenko dovolí jejich příchod.
Zdá se, že kníže Jerzy Giedroyć dospěl ke správným závěrům. Polsko obecně hraničí s Ruskem pouze kvůli malému ruskému území známému jako Kaliningradský obvod. Ačkoli jsou zde rozmístěny relativně velké vojenské síly, malá oblast, ve které se nacházejí, usnadňuje jejich neutralizaci v případě války, a to i za použití klasického dělostřelectva.
Nejbližší jednotky západního vojenského okruhu Ruské federace se nacházejí stovky kilometrů od polských hranic a jsou od Polska odděleny územím Běloruska, Ukrajiny a Litvy. S důrazem na Bělorusko lze provést následující srovnání: Bělostok, významné město v severovýchodním Polsku, leží téměř 700 km od Smolenska (důležité centrum v západním Rusku). Začlenění Běloruska do Ruské federace (ať už formální nebo jen praktické, při zachování zbytkových struktur státu) znamená, že území spravované přímo z Moskvy (a tím i eventuálně i oblast koncentrace vojsk) budou od Bělostoku vzdálené pouhých 50 kilometrů ‒ a budou tedy také mnohem blíže k Varšavě a dalším centrům důležitým pro Polsko.
Bělorusko je tak vhodnou základnou ruských jednotek pro možný výpad. I bez vyhlášení války půjde o velmi nepříjemnou situace pro Polsko, jehož území by bylo pod velkým ohrožením ze strany Ruska. Takový krok Rusku usnadní vyvinout trvalý tlak na Varšavu a postupem času dokonce hrozí, že Polsko se může připojit k nově vybudovanému východnímu bloku. Realizace takového scénáře pravděpodobně přinese Polsku hospodářskou a civilizační katastrofu kvůli oslabení vazeb s bohatým Západem. To platí ještě ve větší míře pro Litvu, Lotyšsko a Estonsko (které by byly v praxi obklíčeny Ruskem ‒ spojení mezi Litvou a Polskem by bylo udržováno pouze přes region Suwalki, velmi obtížně nebo dokonce dlouhodobě neubranitelný) a v jistém smyslu pro Ukrajinu, ohroženou Ruskem ze severu. V každém případě, pokud se v důsledku krize Rusko trvale spojí s Běloruskem (například v důsledku vojenské intervence), může se Litva, Lotyšsko a Estonsko brzy vrátit do ruské sféry vlivu, protože šance na pomoc v případě ozbrojeného konfliktu budou malé. Určitě se také zvýší politický tlak na Ukrajinu a Polsko, v menší míře také na další státy, které kdysi patřily do sféry vlivu Sovětského svazu. Pro Kreml může být opětovné získání skutečné kontroly nad Běloruskem klíčem k vládnutí nad celým regionem.
Rusko se přitom přímo snaží realizovat výše uvedený scénář. Je to jasně vidět od začátku volební kampaně v Bělorusku ‒ sám prezident Lukašenko informoval o zajetí skupiny ruských žoldáků, z nichž 29 podle Ukrajiny bojovalo ve válce na Donbasu proti silám loajálním vůči Kyjevu. Měli být zatčeni běloruskými útvary jako potenciálně nebezpeční pro Bělorusko, ale Lukašenko znovu ukázal hrubou nekonzistenci tím, že je předal Rusům, místo aby přivedl žoldáky před soud v Bělorusku nebo je předal Ukrajině. Za to byl kritizován ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který to považoval téměř za zradu ‒ nezapomeňme, že během války na Ukrajině udržovaly Minsk a Kyjev téměř partnerské vztahy.
Dalším aktivním projevem činnosti Kremlu během běloruské krize bylo vyvolávání obav u části běloruské společnosti související s údajným polským imperialismem. Rusko se v tomto scénáři jeví jako dobrotivý opatrovník, který chrání své děti ‒ Bělorusy ‒ před záludnými nepřáteli ze Západu, kteří nabízejí pěkně zabalené bonbony, ale ve skutečnosti chtějí těmto dětem ublížit.
V každém případě, tedy podle Rusů, se Polsko snaží znovuvybudovat Polsko-litevskou únií, prezentovanou jako polské impérium. Samo o sobě je tvrzení o polské říši propagandistickou lží, protože elity pocházející z území moderního Běloruska hrály v Polsko-litevské únii obrovskou roli (lze uvést například Tadeáše Kościuszko, amerického a polského národního hrdinu ‒ pocházel z Grodna).
Kromě toho obviňování Polska, ale také Litvy a České republiky (jejichž vůdcové také aktivně oponují současné situaci v Bělorusku a podporující jeho demokratizaci), ze zasahování do voleb v Bělorusku v situaci, kdy má Rusko v této zemi největší vliv, má za cíl odvrátit pozornost od role Moskvy v pomalém kolapsu běloruské suverenity. Pro Vladimíra Putina, v roli hrdiny chránícího Bělorusy před chaosem způsobeným Západem, by byl kolaps velmi výhodný ‒ i kdyby důvody kolapsu neměly nic společného s realitou. Jeho využití (tedy ztráty běloruské suverenity) zajistí důležitý krok na cestě k přestavbě ruské říše a obnovení sféry vlivu ve střední Evropě. Je třeba si uvědomit, že Putin vyjádřil svou ochotu pomoci svému běloruskému spojenci.
Pro Rusko ponechání Běloruska svému osudu může v určité prospektivně znamenat ztrátu velké moci. Zaprvé, vítězství demokratů v Bělorusku může být vzpruhou pro demokratické síly v Rusku, které za několik let mohou svrhnout prezidenta Putina nebo jeho nástupce. Celý politický systém v Rusku, který řídí výhradně oligarchové věrní prezidentovi (který hraje v Rusku podobnou roli jako car v minulosti), by se obrátil vzhůru nohama, proto všichni zapojení ho budou bránit za jakoukoliv cenu.
Již vítězství Euromajdanu na Ukrajině a zastavení postupu separatistů z Donbasu představovalo ohrožení pro vládu Putina. Z pohledu Kremlu byla tato krize částečně vyřešena, ale dnes ji nahradily protesty v Minsku, Gomelu, Lidě a jinde. Mezitím převzetí, pravda chudého, Běloruska umožní Putinovi oznámit obrovský úspěch a Rusku pomoci získat opětovnou moci, kterou Moskva měla během sovětské éry nebo za vlády Romanovců. Putin dostane běloruský ekonomický potenciál, pravda, ne příliš velký, ale se šanci na rozvoj díky několika perspektivním společnostem. Také geopolitické postavení Ruska se promění, protože hranice se výrazně posunou na Západ, a vytvoří se tak zcela nové příležitosti k vyvíjení tlaku na země tohoto regionu (viz výše).
Třetím ziskem pro Rusko jsou obyvatele Běloruska. Pro Moskvu je určitým problémem velký demografický úspěch ruských muslimů, kteří se mohou časem radikalizovat a pokusit se vytvořit svůj vlastní islámský stát v jižní části země (například Dagestan), tedy prostě řečeno – mohou vyvolat ozbrojené povstání proti vládním orgánům. Desetimilionová země Slovanů (Bělorusů, ale také Rusů a běloruských Poláků) umožní provést určitou korekci ve stále méně příznivém poměru k muslimské populaci.
Každopádně ani dočasné vítězství demokratických sil v Bělorusku nemusí nutně znamenat, že tento úspěch bude dostatečný. Lukašenko se dostal k moci na vlně nespokojenosti s vládou lidí zvolených v demokratických volbách – tyto vlády ale nespojovala svoboda, ale chudoba a krize. Po současné revoluci, i v případě jejího vítězství, se ekonomická situace Bělorusů na nějakou dobu zhorší, může tedy nastat podobná situace a tedy i návrat proruských politiků do vlády.
Scénáře a možnosti
Stejně jako ostatní země v regionu (zejména Litva a Česká republika), i Polsko přijalo některé kroky na podporu běloruských opozičních sil. Předseda vlády Mateusz Morawiecki oznámil 14. srpna začátek realizace plánu „Solidarita s Běloruskem“.
Má pět klíčových předpokladů:
- Podpora pro pronásledované osoby ‒ rozšíření polského programu pomoci lidem poškozených režimem Alexandra Lukašenka;
- Stipendijní program Wincenty Konstanty Kalinowski ‒ stipendijní vědecký program určený studentům a vědcům vyloučeným z běloruských univerzit (budou moci studovat a pracovat na polských univerzitách);
- Usnadnění vstupu na území Polska a přístup na trh práce ‒ Bělorusové budou osvobozeni od vízových poplatků a ve zvláštních případech také od povinnosti mít dokumenty; usnadní se také získání práce v Polsku;
- Pomoc sdělovacím prostředkům nezávislým na běloruském režimu ‒ finanční pomoc běloruským sdělovacím prostředkům a vydavatelům, nezávislých na Alexandru Lukašenkovi a jeho administrativě;
- Program pro nevládní organizace ‒ v rámci Fondu mezinárodní solidarity (Solidarity Fund PL) bude zahájen program finanční podpory běloruských prodemokratických nevládních organizací.
V prvním roce Polsko vynaloží pro tento účel 50 milionů zlotých (přibližně 12 milionů euro). Jedná se o nevelké prostředky, ale je obtížné očekávat, že v prvním roce lze vyvinout systémové mechanismy, které umožní financovat plán optimálním způsobem.
Polská ekonomika navíc pociťuje dopady krize způsobené epidemií COVID-19, která se promítne do zhoršené situace polského rozpočtu. Přesto se v současné situaci jeví tento plán jako racionální nápad. V současné situaci Polsko, které nemá silnou armádu, globální média, ekonomiku schopnou nabídnout velké investice v Bělorusku, nebo dokonce rozvědku schopnou poskytnout skutečnou podporu běloruským opozičníkům, se musí omezit na tento typ gest. Varšava může také hledat pomoc od silnějších zemí, zejména od EU, Velké Británie nebo USA, a o to se snaží polská vláda. Je pravda, že úřady v Bruselu zamítly žádost Varšavy o uspořádání mimořádného summitu EU ve věci běloruské krize, přesto se však Varšavě podařilo zorganizovat videokonference hlav států a vlád EU, mimo jiné o běloruské krizi.
Pro mnoho komentátorů jsou akce ve Varšavě nedostatečné, ale jak bylo uvedeno výše, možnosti Polska jsou relativně omezené. Značně větší váhu ale má společný hlas států našeho regionu, tj. východní části EU. Stojí za zvážení uspořádání zvláštní schůzky nebo videokonference za účastí Polska, České republiky, Litvy, Lotyšska, Estonska, Slovenska atd., na niž dojde k přijetí společného stanoviska ke krizi v Bělorusku a k apelu vůči ostatním zemím EU a NATO o projevení solidarity. Obdobný apel před časem vydali ministři obrany Francie, Německa, Španělska a Itálie, přičemž argumentovali tím, že země EU by se měly během epidemie navzájem podporovat a nakupovat zbraně vyrobené v EU, což zachrání jejich vlastní a spřátelené ekonomiky.
Stejný formát Polsko, Litva, Česká republika atd. lze použít v případě současné volební krize v Bělorusku. Možná by to usnadnilo vypracování společného stanoviska celé EU, a určitě půjde o nátlak na vůdce Francie a Německa, který ochrání náš region před eventuální změnou jejich stanoviska, prozatím přívětivého k protestujícím.
Moudré je také obrátit se na prezidenta Donalda Trumpa. Je pravda, že v různých záležitostech jeho postoj bývá vratký a nejistý, ale měli bychom se alespoň pokusit zapojit nejsilnější světovou mocnost do záležitostí našeho regionu. Zdá se, že prozatím má zájem krizi řešit a podporovat skutečně svobodné volby v Bělorusku, ale nezaměří potom svou pozornost na něco jiného? Možná se ale Donald Trump bude držet svých současných postojů, protože prezident Čínské lidové republiky Xi Jinping, hlavní světový konkurent Trumpa, byl prvním vůdcem, který uznal výsledky běloruských voleb.
V současné době je politika vnější bezpečnosti Varšavy téměř zcela založená na spojenectví se Spojenými státy, kterému vládne poněkud vrtošivý Donald Trump. Mezitím USA právě zahájily proces stažení některých jednotek z Německa nebo obecněji z Evropy. Ačkoli počet vojsk rozmístěných ve formátu rotační přítomnosti v Polsku vzroste asi o 1000 vojáků, celkově americké síly se v Evropě se sníží. Důvodem je rostoucí hrozba Číny ‒ tichomořský region je v současnosti nejvyšší prioritou USA.
Zdá se tedy, že USA se vlivem vnějších okolností stávají stále méně spolehlivým garantem bezpečnosti ‒ možná se tato situace změní po podzimních prezidentských volbách v USA. Na druhou stranu si západní Evropa pravděpodobně uvědomuje, že s Ruskem nelze zacházet jako s plně spolehlivým partnerem (zdá se, že si to alespoň uvědomují Spojené království a Německo), ale na druhou stranu ho nevnímají jako hrozbu, jakou býval Sovětský svaz.
Země jako Francie, Španělsko nebo Itálie mají své zájmy hlavně ve svém okolí, v Africe nebo na Středním východě a záležitostem střední a východní Evropy věnují pozornost v menší míře. Je proto nezbytné vést informační kampaň mezi jejich občany a vládami o potřebě uplatňovat solidaritu, která je nakonec jedním ze základů samotné existence EU. Kromě toho stojí za to rozvíjet spolupráci v rámci regionu ‒ v současné době Visegrádská skupina pracuje ve velmi omezené míře, zatímco častější schůzky vůdců Polska, České republiky, Slovenska a Maďarska by měly vést k tomu, že náš společný hlas získá v rámci EU větší váhu. Je vhodné rozšířit tento formát o Litvu, Lotyšsko, Estonsko a případně Švédsko, Rumunsko a skandinávské země.
Rovněž je třeba přehodnotit státní priority. Rostoucí hrozba Ruska by se měla odrazit na prudkém nárůstu výdajů na obranu. Alianční požadavek utratit 2 % HDP na obranu mezi zeměmi střední a východní Evropy plní pouze Estonsko a Polsko a vzhledem k velikosti ekonomik obou zemí (zejména Estonska) jsou skutečné výdaje na obranu, ve vztahu k dnešním potřebám, nedostatečné ‒ a co když bezpečnostní prostředí se zhorší? V současné době nemá žádná ze zemí v regionu silnou, moderní a skutečně účinnou armádu. Každá z armád našeho regionu je jen částečně moderní a většina z nich je relativně malá. S ohledem na rostoucí hrozbu Ruska má proto společná obrana v souladu se zásadou „jeden za všechny, všichni za jednoho“ zvláštní význam.
Možná mají Litva, Slovensko nebo Česká republika malé armády, možná Polsko má čtyři divize pouze na papíře, ale společně tyto země pravděpodobně mohou shromáždit dostatek sil, aby odolaly možné invazi z východu, zejména po provedení náročné modernizace a možná rozšíření ozbrojených sil. O to více, kdyby modernizace a rozšíření ozbrojených sil byly koordinovány v rámci spolupráce, doplněné například společným nákupem zbraní a střeliva.
Rovněž stojí za zvážení navázání širší spolupráce s Ukrajinou, přestože nepatří do NATO nebo EU. Navíc, pokud budeme silní, budeme-li účinně spolupracovat, tím větší bude šance, že se Rusko nerozhodne zaútočit, a pokud ano, budeme schopni získat pomoc od západních zemí. To však může přinést budoucnost, dnes bychom měli společně uplatňovat politiku podpory běloruské opozice a přesvědčit ostatní země EU, že solidarita je klíčem k budoucnosti EU. Nyní je opět testována, po gruzínské a ukrajinské krizi a krizi související s nelegálními přistěhovalci. Prozatím zbývá doufat, že společné zájmy převáží nad krátkozrakým vnímáním vlastních zájmů jednotlivých států ‒ jinak budeme čelit velmi obtížné budoucnosti.
Přes některé překážky se ve středu konal mimořádný summit EU o bezpečnosti (kromě případu Běloruska byla také diskutována situace v Mali). Vedoucí představitelé EU se společně rozhodli neuznat výsledky voleb v Bělorusku. EU poskytne 53 milionů euro na podporu Bělorusů (včetně 50 milionů euro na boj proti COVID-19) a oznámila uvalení sankcí na běloruské orgány, které podle čelních představitelů EU zfalšovaly volby a podvedly tak běloruské občany.
Originální polský článek napsaný pro Armádní noviny (překlad: Jan Grohmann)
Bartlomiej Kucharski, 29 let, pracuje pro vydavatelství Vojenského výzkumného a analytického týmu (Zespół Badań i Analiz Militarnych). Píše články pro zbiam.pl, je pravidelný spolupracovníkem časopisu Wojsko i Technika a Wojsko i Technika Historia. V minulosti psal pro časopisy Armia a Nowa Technika Wojskow, think-tank Fundacja Pulaski a pro webové stránky radar.pl a dziennikzbrojny.pl. Spolu s několika dalšími lidmi provozuje fórum Obrona PRO. Kromě armády a bezpečnosti se zajímám o historii, astronomii, paleontologii a fantasy literaturu.
Související články
Rusko-běloruské cvičení Zapad-2017: Úhly pohledu
Včera skončilo obří rusko-běloruské cvičení Zapad-2017. Západ v reakci na cvičení vyjádřil obavy, že ...
-
20.09.2017
-
57 komentářů
-
Jan Grohmann
Ozbrojené síly Běloruska a běloruské koketování se Západem
V posledních týdnech a měsících lze spatřit obrat v zahraničně-politické orientaci Běloruska. ...
-
06.01.2020
-
56 komentářů
-
Jan Grohmann
Volby v Bělorusku ‒ silnější vyhraje
Dne 9. srpna v Bělorusku proběhly již šesté prezidentské volby v postkomunistické historii země. ...
-
17.08.2020
-
125 komentářů
-
Jan Grohmann
Alexandr Lukašenko: Jak chutná moc
Novela s názvem Jak chutná moc před více než čtvrtstoletím zesnulého československého spisovatele ...
-
18.08.2020
-
87 komentářů
-
Kristián Chalupa
Komentáře
Samozřejmě Lukašenko už silně přesluhuje, ale že je v Bělorusku všeobecná bída? Co je pak v Polsku? Zajímavé je, že polští politologové považují okupaci západního Běloruska v ...Zobrazit celý příspěvek
Samozřejmě Lukašenko už silně přesluhuje, ale že je v Bělorusku všeobecná bída? Co je pak v Polsku?
Zajímavé je, že polští politologové považují okupaci západního Běloruska v letech 1920-1939 za naprostou normálku a když si Sověti to území podle Curzonovy smlouvy vzali zpět, tak to je ruská okupace.Skrýt celý příspěvekAž na to, že Cursonova linie byl docela paskvil, který nijak nectil etnickou linii. No a hlavně byli to Rusové kdo zaútočil v roce 1919 na západ s cílem vyvézt revoluci co nejvíc ...Zobrazit celý příspěvek
Až na to, že Cursonova linie byl docela paskvil, který nijak nectil etnickou linii. No a hlavně byli to Rusové kdo zaútočil v roce 1919 na západ s cílem vyvézt revoluci co nejvíc na západ...Skrýt celý příspěvek
Może dlatego, że kraj który po 123 latach odzyskiwał istnienie chciał wrócić do granic z 1772? https://cs.wikipedia.org/wiki/... Białoruś to dawne Księstwo ...Zobrazit celý příspěvek
Może dlatego, że kraj który po 123 latach odzyskiwał istnienie chciał wrócić do granic z 1772?
https://cs.wikipedia.org/wiki/...
Białoruś to dawne Księstwo Litewskie i na pewno bardziej naturalna było polskie Grodno i Brześć niż radziecki Mohylew
Curzon to doskonały przykład brytyjskiego "divide et impera" - Brytyjczycy zrobili wiele aby pokój po I WŚ nie był "zbyt trwały".
W sumie to nikt tak nie pomógł upadkowi Imperium Brytyjskiego jak brytyjskie intrygi...Skrýt celý příspěvek
Jenom nechápu proč se v článku píše o údajném polském imperialismu.
Jenom nechápu proč se v článku píše o údajném polském imperialismu.
Díky za zprostředkování polského pohledu. Velmi cenné pro pochopení možností dalšího vývoje událostí. Překvapilo mě hodně otevřené sdělení z polských zdrojů, že prostě Bělorusko ...Zobrazit celý příspěvek
Díky za zprostředkování polského pohledu. Velmi cenné pro pochopení možností dalšího vývoje událostí. Překvapilo mě hodně otevřené sdělení z polských zdrojů, že prostě Bělorusko považovali a stále považují za svou sféru vlivu. Že se Polsko aktivně podílí na vlivových operacích na Ukrajině i v Bělorusku. A také děkuji za připomenutí Giedroycovy doktríny, vůbec mi nedošlo, že byla vlastně formulována proti zájmům SSSR už v dobách dávného socialismu.
Docela by mě zajímalo, jestli se jedná o přístup, který je spíše výjimkou, nebo převažující styl, v jakém probíhá veřejná debata v Polsku. Působí to na mě jako velmi otevřené a realistické pojetí . Řádově, když to srovnám s úrovní diskuse u nás.Skrýt celý příspěvekJe to jeden z mediálně velmi výrazných a slyšitelných myšlenkových proudů. Nejznámějším zastáncem a mediálním propagátorem je Jacek Bartosiak. Vtip je v tom, že článek je napsaný ...Zobrazit celý příspěvek
Je to jeden z mediálně velmi výrazných a slyšitelných myšlenkových proudů. Nejznámějším zastáncem a mediálním propagátorem je Jacek Bartosiak. Vtip je v tom, že článek je napsaný jazykem, kterým mluví všichni nahoře (ať jsou z jakéhokoliv státu). Prostě geopolitika, tedy propojení geografie a politiky, je nadřazeno (ve svých důsledcích a dopadech na společnost) jiným společenským vědám, jako například ekonomie, sociologie, ekologie...Skrýt celý příspěvek
Pokud rozumíte polsky, doporučuji: https://strategyandfuture.org/...
Pokud rozumíte polsky, doporučuji: https://strategyandfuture.org/...
Super, děkuji. To vypadá tak zajímavě, že se snad polsky naučím:-) Naštěstí mám v okolí jednoho profi překladatele, navíc se solidní orientací v polské politice.
Super, děkuji. To vypadá tak zajímavě, že se snad polsky naučím:-) Naštěstí mám v okolí jednoho profi překladatele, navíc se solidní orientací v polské politice.
Niektórzy w PL są przekonanie, że Jerzy Giedroyć tworzył swoją doktrynę pod dyktando CIA*. Wojna informacyjna, agentura wpływu, czy taktyka " divide et impera" to pojęcia znane tak ...Zobrazit celý příspěvek
Niektórzy w PL są przekonanie, że Jerzy Giedroyć tworzył swoją doktrynę pod dyktando CIA*.
Wojna informacyjna, agentura wpływu, czy taktyka " divide et impera" to pojęcia znane tak samo Rosjanom jak i Amerykanom.
Polityka wschodnia PL ostatnich 25 lat czasem nazwana jest "doktryną Kwaśniewskiego" (Kwaśniewski - prezydent RP 1995-2005, członek komunistycznej partii )
Jest to "wypaczony" koncept Giedroycia - opisany w artykule.
Co do publicznej dyskusji - w mediach jest prezentowana tylko jedna opcja - opcja "doktryny Kwaśniewskiego". Czyli bezwzględne wspieranie "demokratyzacji" Ukrainy i Białorusi zupełnie bez kalkulowania czy zmiany będą korzystne dla układu sił. Czego przykładem było wsparcie "pomarańczowej rewolucji" dzięki której do władzy w Kijowe dorwała się proniemiecka ekipa gloryfikująca OUN/UPA z Juszczenko i Timoszenko na czele.
I taka ciekawostka
http://bramaby.com/ls//...
^ To jest białoruski portal, porwadzony przez Białorusinów i promujący "międzymorze"
*Seth G. Jones, A Covert Action: Reagan, the CIA, and the Cold War Struggle in Poland, New York-London: W.W. Norton and Company, 2018Skrýt celý příspěvek
Toto je vazne vtipne uvazovanie, ze ked rusi uvidia, ze ked je mozna demokratizacia v Bielorusku, tak sa sami rozhodnu zvrhnut Putina. Uz nieco podobne som cital aj pri Ukrajine. ...Zobrazit celý příspěvek
Toto je vazne vtipne uvazovanie, ze ked rusi uvidia, ze ked je mozna demokratizacia v Bielorusku, tak sa sami rozhodnu zvrhnut Putina. Uz nieco podobne som cital aj pri Ukrajine. Pritom aby sa v Bielorusku nastartovala nejaka zmena tak sami poliaci priznavaju, ze tam musia najprv nasypat financne prostriedky (a nie male) pre podporu tych segmentov bieloruskej spolocnosti, ktore ju presadia a zaistia. Uz su nejake oficialne finacne a ine nastroje totozne s tymi pre Bielorusko vytvorene aj pre Rusko, ked sa teda autor clanku zamysla nad podobnou zmenou v nom? Lebo ak teda to je nutna podmienka pre zavedenie demokracie v Bielorusku tak asi nikto nepochybuje, ze to bude platit aj pre Rusko. Alebo ta poznamka o moznych demokratickych zmenach v Rusku je skor mienena alibisticky a samotnym poliakom vyhovuje aj terajsi stav v Rusku, nakolko vdaka tomu, ze sa Rusko stylizuje do role nepriatela Zapadu teda aj Polska, tak pod to mozu elegantne skryvat sami svoje postranne mocenske ambicie, pod podporou demokracie atd, pritom ide len o to, aby pretiahli urcite staty od Ruska, bez toho aby v tych statoch skutocne podporovali demokraciu, nakolko samotni poliaci maju problem demokratickym deficitom a postaci im aby v statoch, ktore takto ziskali bola vlada priatelsky naklonena polskym zaujmom. Neverim, ze niekto co aj len na chvilu uvazoval a tym nemyslim len v Polsku ale aj celkovo na Zapade, ze by zacali podporovat nejake demokraticke zmeny v Rusku ked to takto kazdemu vyhovuje (https://www.sme.sk/c/2065627/r... Ako samotnemu Putinovy tak aj Zapadu, ktory ma z Ruska jednak nepriatelia, co sa vzdy hodi, ked politikom treba ludi postrasit alebo, ked treba zdovodnit dotacie, granty ci navysenie prostriedkov na rozne casto zbytocne ci pochybne projekty vydavajuce sa za obranne a na druhej strane tecu z Ruska na Zapad rocne stovky miliard dolarov, ktore si tam ulievaju a nasledne utracaju ruski oligarchovia. Takze obojstranne vyhodny biznis.Skrýt celý příspěvek
Putin si uvědomil ,že případná vojenská akce proti Bělorusku by vedla k úplné ztrátě vlivu Ruska v této oblasti.Po podobné své naprosto nezvládnuté akci ruské vedení i přes ...Zobrazit celý příspěvek
Putin si uvědomil ,že případná vojenská akce proti Bělorusku by vedla k úplné ztrátě vlivu Ruska v této oblasti.Po podobné své naprosto nezvládnuté akci ruské vedení i přes pozdější usilovnou snahu ztratilo Ukrajinu a to i přes to ,že dříve byla minimálně polovina Ukrajinců proruská.Dnes si žádné vedení v Kyjevě nedovolí na spolupráci s Ruskem ani pomyslet,protože by do 24 hodin po nátlaku obyvatel skončilo.A podobný scénář by nebyl vyloučen ani v Bělorusku.Skrýt celý příspěvek
padre
Tak do 24 hodin po nátlaku Pravého sektoru ani omylem. Ba naopak Zelensky vyhrál volby také díky tomu, že chce urovnat vztahy s Ruskem a pro zajímavost je ruskojazyčný.padre
Tak do 24 hodin po nátlaku Pravého sektoru ani omylem. Ba naopak Zelensky vyhrál volby také díky tomu, že chce urovnat vztahy s Ruskem a pro zajímavost je ruskojazyčný.semtam pane semtame překvapuje mne fascinace vás a lidí vašeho ražení Pravým sektorem ,což je asi setina lidí kteří mají Ruska a jeho postimperialistické šovinistické ...Zobrazit celý příspěvek
semtam pane semtame překvapuje mne fascinace vás a lidí vašeho ražení Pravým sektorem ,což je asi setina lidí kteří mají Ruska a jeho postimperialistické šovinistické politiky plné zuby.Nevim jestli jste si toho všiml,ale Rusko vede proti Ukrajině válku se vším či k tomu patří.A sklízí to co svou politikou zaselo...nenávist a odpor.Skrýt celý příspěvek
Každého, kdo sledoval necenzurovanou válku na Donbase musel pravý sektor zaujmout. Bavím se o době, kdy do světa šla obrovská spousta necenzurovaných a živelně uploadovaných videí. ...Zobrazit celý příspěvek
Každého, kdo sledoval necenzurovanou válku na Donbase musel pravý sektor zaujmout. Bavím se o době, kdy do světa šla obrovská spousta necenzurovaných a živelně uploadovaných videí. Přímo z akce - každý mladíček, bandička, holčička a debílek postovali, nestyděli se, byli na sebe hrdí. Lecos ze svých výprav pouštěli i doněčtí tatíci, bylo toho spousta. Tenkrát bylo naprosto jasné, že když jim Rusáci nepomůžou a toho tuším 13. srpna tam nevjedou, dojde za mohutného potlesku "západu" k šíleným prasárnám, které budou následně přebarveny, zakamuflovány a vyloženy jako činy bestiálních bolševiků a degenerovaných Rusáků (+ jejich sympatizantů) a k tomu by bylo dodáno, že Rusové na nic nemají, armáda v rozkladu, na nic se nezmůžou. Někteří nejmenovaní by ejakulovali.
Takže nestojím o ruské Bělorusko, ruské Pobaltí, ruské Slovensko, či cokoli ruského neruského, ale pro zásah na Donbase mám určité pochopení (dodnes jsem bytostně a hluboce znechucen výkladem Jugošky). A Putin určitě nechtěl obsadit Ukrajinu, to by se vydal aspoň na Dněpr a ne s jedním tankovým praporem dovolenkářů.
Ukrajince beru za spojence a chápu jejich rozhořčení, stejně jako beru tu oblast na východě za dočasně "zakletou". Kdekdo se může cítit zneužitý a nasraný....často právem.Skrýt celý příspěvekPane Luky nezlobte se ,ale tato vaše slova už jsem někde slyšel a ta podobnost je až zarážející.Uplně stejně jako dnes vy o Ukrajině mluvila nacistická propaganda o šîlenych ...Zobrazit celý příspěvek
Pane Luky nezlobte se ,ale tato vaše slova už jsem někde slyšel a ta podobnost je až zarážející.Uplně stejně jako dnes vy o Ukrajině mluvila nacistická propaganda o šîlenych prasárnách a zločinech proti lidskosti,které provádějí československé bandy a čs armáda na nevinných německých občanech Sudet v roce 1938.Také byla podle nich Československa armáda v rozkladu a do Sudet československé vedení poslalo ty největší zločince.A samozřejmě pak museli nacisté poslat pár dovolenkářů aby situaci v Sudetech uklidnili podle svých představ.Skrýt celý příspěvek
Akorát si to tenkrát Jirkova náckovská páteční propaganda tiskla na papíře a pouštěla v rozhlase. Dneska máme mobily a na nich kamery. Ale jinak net už je asi dost vyčištěný a ...Zobrazit celý příspěvek
Akorát si to tenkrát Jirkova náckovská páteční propaganda tiskla na papíře a pouštěla v rozhlase.
Dneska máme mobily a na nich kamery. Ale jinak net už je asi dost vyčištěný a hlavně teď už to nikoho nezajímá. Tahle válka ale čeká na pořádný historický rozbor.
Zatím je to živá a cenná politická substance - se stačí podívat na vyšetřování letadla. Nikdy to neuzavřou, jen to vytahnou jako "hotovou" věc, když potřebují. Nejdůležitější stejně byla "ruská zrůda prznící medvídka na doutnajícím vraku", ostatní je nepodstatný.Skrýt celý příspěvekProblémem při vyšetřování zločinneho sestřelu malajsijskeho letadla není imaginarni obraz nějaké ,,ruské zrůdy prznící nějakého medvídka,,,jak se sama ruská vlàda snaží svoje ...Zobrazit celý příspěvek
Problémem při vyšetřování zločinneho sestřelu malajsijskeho letadla není imaginarni obraz nějaké ,,ruské zrůdy prznící nějakého medvídka,,,jak se sama ruská vlàda snaží svoje selhání zamlžit ,ale to že rusové sami neznají míru a lžou a lžou.A pak se stanou dvě věci ,za prvé jsou nevěrohodní a za druhé jsou ty jejich pohádky všem pro srandu.Skrýt celý příspěvek
To nebylo žádný mlžení ruský strany, ale poplatná interpretace uslzenýho opolčence, který tam našel hračku...
Každý se smějeme jiným pohádkám.To nebylo žádný mlžení ruský strany, ale poplatná interpretace uslzenýho opolčence, který tam našel hračku...
Každý se smějeme jiným pohádkám.
On chcel v prvom rade ukončiť vojnu a zabíjanie, čoho podpora je logická, ale samotné vzťahy bez vrátenia okupovaných území urovnať nemožno. Čo je nakoniec aj dôvod, prečo Putinov ...Zobrazit celý příspěvek
On chcel v prvom rade ukončiť vojnu a zabíjanie, čoho podpora je logická, ale samotné vzťahy bez vrátenia okupovaných území urovnať nemožno. Čo je nakoniec aj dôvod, prečo Putinov kamarát vo voľbách vyhorel - a to mu Putin poslal na pomoc aj svojho poskoka Olivera Stona. ;-DSkrýt celý příspěvek
Bělorusko musí posílit svou nezávislost. Jeho jednostranný příklon na západ by byl ohrožením pro Rusko, naopak jeho současná orientace na Moskvu je téměř nepřijatelná pro Pobaltí, ...Zobrazit celý příspěvek
Bělorusko musí posílit svou nezávislost. Jeho jednostranný příklon na západ by byl ohrožením pro Rusko, naopak jeho současná orientace na Moskvu je téměř nepřijatelná pro Pobaltí, Polsko a Ukrajinu. Další integrace s Ruskem by vedla k vážné destabilizaci bezpečnostní situace celé východní i střední Evropy. Zdá se, že i Putin s Lavrovem si uvědomují, že případný mocenský zásah v Bělorusku by nevyhnutelně vedl k otevřené roztržce se Západem a otevřené nepřátelství států střední a východní Evropy. I proruští kolaboranti z Francie a Německa by do něj dali ruce pryč.Skrýt celý příspěvek
liberal shark V současné době jediný kdo nějak tak dokázal skutečně udržet Bělorusko nezávislé je paradoxně Lukašenko. Bělorusko není Ukrajina, není Osetie, není ani Pobaltí. ...Zobrazit celý příspěvek
liberal shark
V současné době jediný kdo nějak tak dokázal skutečně udržet Bělorusko nezávislé je paradoxně Lukašenko.
Bělorusko není Ukrajina, není Osetie, není ani Pobaltí. To, že Rusko vyšle tanky do Běloruska už někteří píší několik let a nyní asi už nadrženě čekali, že jejich sny o tom, jak Rusko potlačuje násilně, brutálně a barbarsky s pomocí tanků demonstrace proti Lukašenkovi se zase rozplývají jak pára.
To jen dokazuje, že dotyční se absolutně nevyznají ani v Ukrajině, ani Bělorusku, natož Rusku či potažmo ve světovém dění.Skrýt celý příspěvek".. nezávislé Bělorusko.." To je newspeak jako poleno. Bělorusko není ničím jiným než puťkovou kolonií. A puťka diktuje lukašenkovi co smí a nesmí. Když puťka zapíská, tak ...Zobrazit celý příspěvek
".. nezávislé Bělorusko.." To je newspeak jako poleno. Bělorusko není ničím jiným než puťkovou kolonií. A puťka diktuje lukašenkovi co smí a nesmí. Když puťka zapíská, tak lukašenko běží do kremlu s vyplazeným jazykem. Jediné čeho se lukašenko lekl, a to čistě jen proto, že by to znamenalo ohrožení jeho osobní moci nad Běloruskem, byl puťkův plán na vytvoření nového sajůzu a puťkou jako vrchním vůdcem.Skrýt celý příspěvek
Nemožno súhlasiť, že by prípadná anexia Bieloruska bola pre Putina úspechom alebo ziskom a to z viacerých dôvodov: 1.- je jasné, že to medzinárodné spoločenstvo neuzná a ...Zobrazit celý příspěvek
Nemožno súhlasiť, že by prípadná anexia Bieloruska bola pre Putina úspechom alebo ziskom a to z viacerých dôvodov:
1.- je jasné, že to medzinárodné spoločenstvo neuzná a nasledovali by ďalšie sankcie.
2.- v Rusku ani Bielorusku neexistuje relevantná spoločenská požiadavka na spojenie krajín, naopak, väčšina obyvateľstva oboch krajín by bola proti tomu. V ruských mestách by došlo k demonštráciám.
3.- významné zložky bieloruskej armády nie sú v kasárniach, ale na západnej hranici, čo najďalej od ruského dosahu. Keby sa časť vojakov rozhodla obrátiť zbrane proti agresorom, bolo by im v tom ťažké zabrániť.
4.- v bieloruskej spoločnosti by prepukli protiruské nálady a Putin by tak len získal ďalší vnútropolitický problém k tým, ktoré má aj doteraz.
Vyššie uvedené samozrejme neznamenajú, že by sa o vpád do Bieloruska nemohol pokúsiť, keď nadobudne pocit, že je riziko pre Rusko priveľké, no nebude to žiaden "Krym".Skrýt celý příspěvekTak tak, Lukašenko sice poslal běloruské jednotky na západ, aby nepřekážely, ale na druhé straně jsou nyní jen kousek od potenciální podpory z Polska a Litvy.
Tak tak, Lukašenko sice poslal běloruské jednotky na západ, aby nepřekážely, ale na druhé straně jsou nyní jen kousek od potenciální podpory z Polska a Litvy.
Takto "logicky" som to videl i ja pred šiestimi rokmi na Ukrajine .... "Putin si nemôže dovoliť otvorený konflikt s Ukrajinou v Donecku" ... a už som sa "vyliečil" .. Putin s tým ...Zobrazit celý příspěvek
Takto "logicky" som to videl i ja pred šiestimi rokmi na Ukrajine .... "Putin si nemôže dovoliť otvorený konflikt s Ukrajinou v Donecku" ... a už som sa "vyliečil" ..
Putin s tým nemal absolútne žiadny problém, akurát sa len formálne zatváril, že s tým nič nemá .... a to isté by urobil i v Bielorusku ....on nič .. to nejakí "povstalci" ......
Skrátka ja som pesimista .....tak ako som čakal krvavé rozdrvenie Honkongu - čo sa i stalo .... tak čakám krv v Bielorusku ...len ju nebude vidieť na uliciach ... sem tam sa niekto "stratí" ....sem tam bude mať niekto "nehodu" .... až pokým "málo chápajúci" nepochopia, že sa na nich svet vykašle ako sa vykašlal na Ukrajinu .... a diplomatické žvásty im nepomôžu ...
A sankcie ..... isto ....ale hneď budú kvákať nemeckí biznismeni, že sú zbytočné a Nemecko bude hlavný prispievateľom do ruského rozpočtu ako doteraz .....Skrýt celý příspěvek
Také zajímavé čtení
https://zpravy.aktualne.cz/zah...Také zajímavé čtení
https://zpravy.aktualne.cz/zah...No dobre im v rusku vyplachli hlavy :)
No dobre im v rusku vyplachli hlavy :)
Lukash Zde nejde ani o to, co si myslí běloruská armáda, ale o to, jaké názory, postoje a emoce jsou v běloruské společnosti. Protesty proti Lukašenkovi nemají nějaký unijní ...Zobrazit celý příspěvek
Lukash
Zde nejde ani o to, co si myslí běloruská armáda, ale o to, jaké názory, postoje a emoce jsou v běloruské společnosti.
Protesty proti Lukašenkovi nemají nějaký unijní nádech (vlajky EU se objevují ojediněle a dokonce se setkávají i s odporem od demonstrujících) a také vůbec nemají nějaký protiruský nádech.
Určitě ti, kteří cítí větší vazby na Rusko se Lukašenka moc zastávat nebudou a jsou vlastně v opozici vůči němu. Protože Lukašenko v současné době proruský určitě není. "Proruský" byl v 90. letech, kdy větřil šanci se stát prezidentem RF i BY, protože toho času byla v Rusku jistá mocenská nestabilita. Po příchodu Putina a vytvoření stabilní mocenské struktury již Lukašenkovy sny šli do prázdna.Skrýt celý příspěvekAle to ze protesty niesu prozapadne (proEU, pro NATO) to je vsetkym jasne. Len par tajtrlikov tu vykrikuje ako v bielorusku uz je pkanovana zakladna usa a neviem ake este nezmysly. ...Zobrazit celý příspěvek
Ale to ze protesty niesu prozapadne (proEU, pro NATO) to je vsetkym jasne. Len par tajtrlikov tu vykrikuje ako v bielorusku uz je pkanovana zakladna usa a neviem ake este nezmysly. Proste sa chcu zbavit diktatora ktory sa tam drzi zuby nechty. To ze mladi bielorusi nebudu chciet byt rusky privesok je taktiez vsetkym jasne, no nebudu ani vyhranene protirusky. Putin si tam nedovoli kroky ako na ukrajine pretoze tam mu islo o vsetko ukrajinci protirusky boli, bielorusov si postvat proti sebe nechce. V bielorusku je to uplne otvorene zatial, mozu tam vyhrat proruske sily tovnako ako protiruske. No a stym tvojim prispevkom o ruskych vojakoch ktori studovali v rusku a maju proruske postoje to tiez nema nic spolocne. Keby studovali na zapade tak by zistili ze rusko je diera a proruske postoje by neboli.Skrýt celý příspěvek
Lukash Vtip je v tom, že aby mohl uspět "západ" v Bělorusku jako na Ukrajině, tak musí vytvořit protiruskou nenávist. V Bělorusku to ovšem moc nejde, protože historicky jsou s ...Zobrazit celý příspěvek
Lukash
Vtip je v tom, že aby mohl uspět "západ" v Bělorusku jako na Ukrajině, tak musí vytvořit protiruskou nenávist. V Bělorusku to ovšem moc nejde, protože historicky jsou s Ruskem spjatí více než jiní.
"Západ" by chtěl z Běloruska udělat další "Polsko", ovšem na to není moc dobrá půda. Bělorusko má s Ruskem de-facto Shengen a díky jazykové příbuznosti a kultuře a prakticky minimum třecích ploch současných i minulých.
Proto se na demonstracích nyní chce přiživit jak EU, tak potažmo USA a samozřejmě Rusko, protože i když všichni něco plácají o běloruské suverenitě, tak všichni chcou urvat co největší vliv v zemi.
EU spolu s USA nemá moc co Bělorusku nabídnout, jeho hospodářství je primárně nastaveno na vývoz do Ruska a aby na oplátku Bělorusko uměle vytvářelo svár s Ruskem tak to nemá zapotřebí a hlavně obyvatelstvo by tuhle komedii jen tak nepřijalo.
A nepomůže ani to, že se odveze pár generálů na západ, vypláchnou se jím mozky, vrátí se a budou mluvit a brutálních barbařích na jejich východní hranici.Skrýt celý příspěvekNo vidis a to je presne to p com vsetci volame nezavisle a slobodne volby v ktorych si bielorusi zvolia. A vysledok nebude nadiktovany diktatorom. Tak nechapem coho sa vsetci tito ...Zobrazit celý příspěvek
No vidis a to je presne to p com vsetci volame nezavisle a slobodne volby v ktorych si bielorusi zvolia. A vysledok nebude nadiktovany diktatorom. Tak nechapem coho sa vsetci tito prorusky ladeni panacikovia bojite. Ze nahodou nevyhra putinova nastcena bábka? Ale ved tvrdite ze to nehrozi tak o co vam ide?Skrýt celý příspěvek
Současný stav, kdy je Bělorusko nárazníkovou zónou mezi Ruskem a Evropou je pro všechny nejlepší. Bělorusko je ekonomicky na Rusku naprosto závislé a kdyby se to mělo změnit, ...Zobrazit celý příspěvek
Současný stav, kdy je Bělorusko nárazníkovou zónou mezi Ruskem a Evropou je pro všechny nejlepší.
Bělorusko je ekonomicky na Rusku naprosto závislé a kdyby se to mělo změnit, musela by jej namísto Ruska dotovat EU. Jen ať si to Rusko užije.Skrýt celý příspěvekLukash On se bojí voleb každej, otázkou je kdy volby budou a jací kandidáti půjdou do voleb i Rusko připustilo, že volby byli cinklé. Sledujeme vysokou politiku, Lukašenko není ...Zobrazit celý příspěvek
Lukash
On se bojí voleb každej, otázkou je kdy volby budou a jací kandidáti půjdou do voleb i Rusko připustilo, že volby byli cinklé.
Sledujeme vysokou politiku, Lukašenko není vhodný kandidát ani EU, ani USA, ani Ruska. To, že v posledních letech se snažil vztahy diverzifikovat si sice udělal "kamarády" tak na půl, ale i tak je to každému málo.
Rusko bude chtít Lukašenka ještě chvíli udržet, aby stav v zemi stabilizovalo a zároveň nyní jako všichni ostatní se sanží vyprofilovat své budoucí kandidáty.
Což je ale poměrně smutná zpráva pro Bělorusko, protože pro-běloruský kandidát asi moc šancí mít nebude a kandidáti budou pro evropští, ruští, američtí a dalších zájmových skupin, jen ne pro-běloruský.
P.S: A ty tvoje urážky a debilní nálepky si nech na doma ty chadžo.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...