Stíhač tanků Centauro II pro italskou armádu

Centauro II; větší foto / Iveco - Oto Melara

Italská armáda podepsala s italskou firmou Iveco - Oto Melara (CIO) smlouvu na výrobu a dodávku prvních deseti kolových stíhačů tanků Centauro II v hodnotě 159 milionů dolarů (včetně komplexního provozního zázemí). Armáda plánuje postupně pořídit 136 vozidel Centauro II.

CIO označuje Centauro II jako mobilní dělový systém MGS (Mobile Gun System). Vozidla rodiny Centauro jsou označována také jako stíhači tanků nebo vozidla přímé palebné podpory. Centauro však především slouží k přímé podpoře útoku (nebo k obraně) pěchoty.

 

 

V italské armádě najdeme 300 vozidel Centauro, dalších 64 je v rezervě. Centauro společně s tanky Ariete (200 ks), pásovými bojovými vozidly (BVP) Dardo (198 ks) a novými kolovými BVP Freccia (630 ks) tvoří páteř italských obrněných sil.

 

Původní Centauro o hmotnosti 24 tun s kanónem ráže 105 mm získala italská armáda v roce 1991. Armáda nakoupila více než 400 vozidel, ale 141 strojů bylo prodáno do Jordánska. Kromě toho 84 vozidel nakoupilo Španělsko a devět se 120mm kanónem Oman.
 

V letech 2012 až 2014 byla dokonce dvě vozidla Centauro s kanóny 105 mm a 120 mm testována ruskou armádou. Bylo to v dobách ruského ministra obrany Anatolije Sedjukova, tedy v dobách, kdy ruská armáda ve velkém plánovala nákup zahraniční vojenské techniky. Po příchodu  „jestřábů“ v podobě nového ministra obrany Sergeje Šojga a náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova však byl nákup zahraniční techniky okamžitě zastaven.
 

Za pozornost stojí pronájem 16 vozidel Centauro v letech 2000 až 2002 americkou armádou, která na základě získaných zkušeností vyvinula a zavedla vlastní stíhač tanků M1128 Mobile Gun System na podvozku Stryker. „Dělový Stryker“ měl v americké armádě plnit úlohu lehkých tanků, ale vozidlo se ukázalo jako nepříliš povedený produkt. Ve stísněném prostoru chybí klimatizace, 105mm dělo neobstojí proti moderním tankům a navíc nepanceřovaný nabíjecí mechanismus M1128 vyřadí i palba z útočných pušek. 
 

Centauro II vstoupí do výzbroje italské armády na konci letošního roku. Stíhač tanků Centauro II společně s BVP Freccia se stanou páteří nově budovaných středních brigád italské armády.

 

Jde v podstatě o další pokus zkloubit palebnou sílu těžkých mechanizovaných jednotek s mobilitou motorizované/mechanizované pěchoty. Nejde jen o schopnost rychle se přesouvat po vlastní ose na velké vzdálenosti, ale také o rychlou aktivaci jednotek a rychlé nasazení do boje. Například Centauro II po běžné silniční sítí velmi rychle překoná stovky nebo tisíce kilometrů.
 

Samozřejmě na rozdíl od tanků mají kolová vozidla mnohem menší průchodnost těžkým terénem (omezení pro vedení manévrového boje) a slabý pancíř. Prakticky jakýkoliv zásah protitankovou municí, ze všech směrů a úhlů, bude pro posádku kolového vozidla znamenat katastrofu. Nebezpečí pro vozidlo představují i rychlopalné kanóny bojových vozidel pěchoty s moderní municí nebo dělostřelectvo protivníka. Úkolem Centauro II je tak v modelové situaci rychle navázat kontakt s protivníkem a udržet jeho postup do příchodu tanků.

 

Propgační video CIO se záběry Centauro II a BVP Freccia.

 

„Nový Centauro je ničitel tanků určený spíše na ochranu vojáků než tanků, které mohou vážit více než dvojnásobek 30t hmotnosti Centaura. Zásadní je kombinovat Centauro s BVP Freccia, které dopravuje jednotky. Centauro je agilní, přizpůsobivý a na silnici může jet až 100 km/h. Toto vozidlo je levnější, lehčí a přizpůsobivější než tank, ale se stejnou ničivou silou,“ uvedl při představení vozidla v roce 2016 generálporučík Francesco Castrataro.
 

Centauro II využívá podvozek 8×8 kolového BVP Freccia, avšak při použití výrazně výkonnějšího dieselového motoru Iveco Vector 8V (522 kW). Naproti tomu starší Centauro pohání motor o výkonu 382 kW a BVP Freccia 405kW motor. Díky použití výkonnější pohonné jednotky je poměr výkon/hmotnost 17,6 kW/t, místo 12 kW/t u původních vozidel Centauro.
 

Prázdná hmotnost Centauro II vzrostla na 30 tun a posádku tvoří čtyři osoby (řidič, velitel, střelec, nabíječ). Podle propagačních materiálů výrazně vzrostla úroveň (modulární) balistické a protiminové úrovně, přesné údaje ale nejsou k dispozici. Nicméně fyzika se nedá obejít, proto se dá očekávat tento standard ‒ přední polosféra odolná proti průbojné munici ráže 30 mm a boky odolné proti munici ráže 14,5 mm. Některé zdroje (military-today.com) však mluví, při použití přídavného pancíře, o čelní odolnosti proti průbojné munici ráže 40 mm.
 

Vozidlo lze vybavit kanónem ráže 120 mm (L45) a kanónem ráže 105 mm (L52). Dělo ráže 120 mm vzniklo evolucí kanónu z tanku Ariete.

 

Veřejná prezentace Centauro II

 

Obě manuálně nabíjené zbraně jsou usazeny v bojovém modulu Oto Melara HITFACT II. Hmotnost věže s kanónem ráže 120 mm je 5800 kg. Stejnou věž jsme mohli vidět i na předváděcím vozidle ASCOD 2, které firma General Dynamics Land Systems (GDLS) nabízí Armádě ČR. Modul HITFACT II je možné vybavit automatickým nabíjením, ale není jasné, zda má o toto řešení italská armáda zájem.

 

S průbojnou municí ráže 120 mm Centauro II penetruje až 600 mm oceli (RHAe) na vzdálenost 3000 m (úhel dopadu není uveden). S municí ráže 105 mm pak 480 mm oceli (RHAe) na 2000 m.

 

Italská armáda rovněž zvažuje nákup německé tankové munice ‒ průbojnou DM53A1, víceúčelovou DM11, tříštivo-trhavou RH31 a cvičnou DM78. Centauro II úspěšné zkoušelo německou munici již v roce 2015.

 

Dělu sekunduje koaxiální kulomet Beretta MG 42/59 a na věži je dálkově ovládaný bojový modul Oto Melara HITROLE s kulometem ráže 12,7 mm.
 

Klíčovým senzorem vozidla je kulové elektro-optické pouzdro SELEX ES Attila umístěné na věži. Pouzdro obsahuje digitální TV kameru s desetinásobným zvětšením, termovizní kameru Erica-FF a laserový dálkoměr. Střelec k zaměření cílů využívá elektro-optický senzor SELEX ES Lothar-S s digitální denní kamerou, termovizí Tilde-A a laserovým dálkoměrem. Kromě toho má střelec také záložní optický zaměřovač.


 

Zdroj: Defence24

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Nové britské obrněnce Ajax – šance pro českou armádu

Britská armáda začala od minulého roku zařazovat do výzbroje rodinu nových obrněných pásových ...

SMART PROTech: Nový hybridní pancíř pro tanky

Německá firma IBD Deisenroth Engineering (IDB) představila prototyp balistické ochrany SMART PROTech ...

Izraelský tank Merkava Mk 4 Barak s umělou inteligencí

Izraelský průmysl vyvinul nejnovější verzi tanku Merkava Mk 4 označovanou jako „Barak“. Hlavní ...

Puma StormBreaker: Závěrečné testy ničitele tanků

Přesně naváděná malá puma GBU-53/B StormBreaker, dříve známá jako GBU-53/B Small Diameter Bomb II ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

UPOZORNĚNÍ: Zeleně budou vždy označeny nejnovější příspěvky za 24 hodin. Podobu diskuze stále ladíme a snažíme se vyjít vstříc všem konstruktivním připomínkám.

Stránka 1 z 2
  • Hajo
    11:34 02.08.2018

    Aký počet tankov tvorí tankový prápor u nás resp. AČR?
    Resp. Je rozdiel v počte tankov v jednotlivych práporoch v členských štátoch NATO a tiež v porovnaní s Ruskom?

  • Scotty
    19:41 01.08.2018

    Gibon
    Tak třeba vůz řady Uaai má ložnou váhu 348 tun. Chtěl jsem spíš ukázat že železnice nebude mít s přepravou západních MBT problém.

  • Jirosi
    19:39 01.08.2018

    Vagony i podvalníky si umíme udělat sami. V tom snad žádný problém není. Problém je spíše z místy, kde je s toho vagonu složit a naložit. Ale s tím válčí i T72...

    Vzhledem k tomu, že se tu poměrně běžně přepravují nadměrné náklady a klidně i více jak 100 tun, po silnici. Mosty pro těch pár přejezdů opravdu nejsou problém.

    Někdo tu argumentoval "brody pro T72", no pokud tam projede bez problémů T72 se svojí výškou. Tak Abrams/leopard si tam maximálně umyje pásy.

  • Gibon
    18:52 01.08.2018

    Scotty: Desatnapravovy Uiii ZSSK Cargo ma nosnost 120ton. :) a to je len nosnost bez vahy vagona.

    Na europskom trhu existuje viacero velkych prenajimatelov zeleznicnych voznov na kratkodobe aj dlhodobe prenajmy.
    Dokonca v ramci zakona o mobilizacnych prostriedkoch mozes CD/ZSSK nakazat nakup vhodnych voznov na prepravu vojenskej techniky, ktore bude CD/ZSSK vacsinu roka vyuzivat na prepravu tovaru. Cize budu na seba zarabat a zaroven budu k dispozicii na cvicenia a presuny techniky. A Vagonka Poprad ich rada vyrobi ;-)

  • Gibon
    18:33 01.08.2018

    PavolIR: no hej, nie je to idealne. Ale pri fakte, ze ak by aj prislo k nejakej krizovej situacii, tak tie tanky budu najskor niekde zakopane pri Dukle :-D tak to bude zatial stacit.
    Videl by som to na postup -> BOV 8x8, 4x4, nasledne pasove BVP a az nasledne riesit nove tanky, cize po roku 2030. To uz bude v celku zrejme, ci bude existovat nejake europske riesenie MBT. Zaroven by malo byt aj dostatok zdrojov (podla velkosti dalsej recesie), kedze najhorsie by mali mat OSSR zasebou.

    Modernizacia T72 prinesie zrucnosti a investiciu do ludi, ktora je potrebna ak chce SR v buducnosti rozmyslat o participacii na vyrobe noveho europskeho MBT.

  • Scotty
    18:32 01.08.2018

    S přepravou 70ti tunové zásilky by i naše železnice neměla mít problém. Pro ilustraci běžná elektrická lokomotiva řady 363 váží 80 tun a jezdí na většině elektrifikovaných tratích.

  • PavolR
    18:06 01.08.2018

    Gibon: Ach jaj, T-72 pokladám za už prinajmenšom 30 rokov prekonanú konštrukciu a ku kanónom kalibru 125mm pochybujem, že existuje konkurencieschopná munícia. A to tvrdím bez ohľadu na to, že ma "úspešnosť" nášho kanónu teší a koncepciu T-72M2 považujem za suprovú (len keby bola použitá na iný tank ... ). Utešujem sa iba tým, že teoreticky tam je stále možné dať 120mm kánón (je mi jasné, že zbytočne) a že s takým tvarom prídavného pancierovania, aký má PT-16, by vyzeral fakt pekne.

    S počtom nie je priestor veľmi variovať - bude to proste jeden prápor ... a nič nesvedčí, že by sa v OSSR odpútali od zabehnutých počtov (vidno na počtoch BOV 8x8).

  • danny
    17:05 01.08.2018

    Gibon: Ty podvalníky beru pořád jako tu příjemnější část. I když předpokládám, že by to nedávaly ani současné tahače, takže to zase skáče. Největší náklady vidím u mostů a cest, které na takovou zátěž nejsou dělané.
    Proto se mi líbí nápad vykašlat se zatím na tanky, místo nich pořídit těžké BVP se 120 kanonem a o tancích uvažovat až ve chvíli, kdy se vybudují aspoň koridory pro NATO..

  • Gibon
    16:54 01.08.2018

    PavolR: co som cital, v ramci podpory domaceho zbrojneho priemyslu, by sa mali T-72 modernizovat. Otazny je pocet ks. Ostatne Polsko by kanon na svoje modernizacie malo brat od nas (2A46MS)

    Bohvie v akom stave su ulozenky, celkom by malo byt k dispozicii vraj okolo 100vky T72.

  • Gibon
    16:25 01.08.2018

    danny: EU momentalne pracuje na vypracovani vojenskych koridorov na uzemi unie s navrhom financovania rekonstrukcii koridorov. Tieto budu urcite rozdelene na zeleznicne a cestne. Vyhoda CR a aj SR je, ze nejaka ta zeleznicna vlecka ide takmer vsade.

    Prerobenie P-50N nebude musiet stacit. Ide o napravove tlaky a tiez tlak, ktory vydrzi pneumatika.
    Ak si vsimnete podvalnik na Abrams ma usporiadanie 5 naprav na kazdej strane s usporiadanim prenumatik 2+2. https://goo.gl/images/vhegds
    Toto z P50N neurobite. Resp vyrobit nieco nove od zaciatku Vas vyjde lacnejsie.


    Avsak nemyslim si, ze to treba riesit. Maximalna hmtnost BVP Puma s pridavnym pancierovanim je 43t. A co sa prenajmu tankov Leopard tyka, myslim si, ze budu prenajate aj s podvalnikmi.

  • danny
    15:20 01.08.2018

    Před rokem jsem viděl odhad nákladů na vybudování páteřní infrastruktury pro přepravu těžké techniky do Pobaltí přes naše území. Jen úpravy koridorů dle specifikací NATO vycházely na 190 mld. Tak si nějak nedovedu představit, o jakou částku by se jednalo, kdybychom pořídili pár kousků něčeho blížícího se 70t a vážně uvažovali o zajištění možnosti nasazení na většině území.

  • Starlight
    01:45 01.08.2018

    Zajímavost: Ohledně železniční přepravy amerického ministerstva obrany jsem dohledal, že se zavedením tanků M1 Abrams a další techniky museli řešit i nové plošinové vagóny.

    Americké ministerstvo obrany proto v letech 1980-1197 zakoupilo stovky vojrnských plošinových vagonů označovaných jako DODX. Největší jsou plošinové vagóny řady 40000, které uvezou až dva tanky M1 Abrams (6 os, nosnost až 150 krátkých tun, 566 kusů), řada 41000 (4 osy, 103 krátkých tun, 236 kusů) a 42000 (4 osy, 94 krátkých tun, 334). řada 41000 se dá použít k přepravě jednoho tanku M1. Všechny tyto vozy jsou navrženy pro rychlé uchycení vozidle pomocí stahovacích řetězů, což je opravdu něco jiného než plošinové vozy s dřevěnou podlahou jako u nás.

    Takto vypadá video z vagónování celé obrněné brigády ABCT. Plošinové vagóny řady DODX a jejich systém poutání stahovacími řetězy je tam pěkně vidět: https://www.youtube.com/watch?v=JPdB76TSzJs

    A takto vypadá vojenský železniční transport obrněných jednotek na území USA: https://www.youtube.com/watch?v=ZXb2uCcldqc

    Studie z přelomu tisíciletí ukázaly, že na amerických železnicích je k dispozici celkem cca 9800 komerčních plošinových vozů použitelných pro vojenské účely, z nichž cca 3000 uveze jeden tank M1 (komerční sféra v USA prakticky nevlastnila ceněné vozy k přepravě dvou tanků M1).

  • Scotty
    10:00 31.07.2018

    V posledním ATM je článek o nových BVP kde mimo jiné rozebírají použitelnost současných podvalníků a podvalník P-50N bude s novým BVP zatížen téměř na hranici maximálního limitu. Možná by je armáda mohla zkusit přestavět a zvýšit jim maximální zatížení?
    Pokud jde o železnici ta by měla být na přepravu MBT o hmotnosti 70t připravena. ČD Cargo vlastní plošinový vůz Sammp10 který dokáže přepravit náklad do hmotnosti 80t. Otázka je kolik jich je reálně k dispozici.
    Pokud jde o nový MBT stále si mi zdá nejlepší varianta pronájmu Leopardu 2A7 do doby než bude dostupný evropský tank nové generace.

  • Rase
    09:10 31.07.2018

    PavolR:
    pronájem EuroLeopardů je nejrychlejším řešením pro státy jako ČR, Maďarsko, Slovensko, Bulharsko, Chorvatsko a asi se najde ještě někdo. Přeci jen tyto státy potřebují jen pár desítek nových tanků, na nákup nových nemají peníze a ani politickou vůli. Takhle jim evropská agentura naservíruje tanky i s mašličkou přímo pod nos. Osobně s tím problém nemám, jelikož budou mnohem dřív než fungl nové. nemyslím že je potřeba kvůli nim budovat hned celou infrastrukturu, stavět nové mosty a podobně. Zkrátka budou pěkně uložené na posádce a občas je někam vyvezou do terénu. Němci na Bahna ty Leopardy taky nějak vozí a nepadají pod nima mosty...

  • PavolR
    06:31 31.07.2018

    KOLT:
    Slovensko i Maďarsko budú rozširovať svoje tankové kapacity, keďže u nás vznikne tankový prápor a v Maďarsku komplet ťažká brigáda. A obe krajiny majú ešte T-72 v takej verzii, ako zišli z pása - na papieri počtom síce teoreticky dostatok pre jeden prápor, ale v stave takom, akom. Neviem, ako to budeme riešiť my, ale Maďari sú údajne medzi záujemcami o prenájom Euroleopardov.

  • Jirosi
    05:31 31.07.2018

    Rase: " zázemí co jde použít na T-72M4CZ, se dá využít i pro nová těžká BVP. Problém vidím spíš v tom, že zázemí pro T-72 je u nás docela dost bídné. Nemluvě o ještě těžším MBT. Tedy nákupu vagonů, valníků atd. se nevyhneme tak jak tak. "

    Nejde, většina ho je ve stavu jako T72M4CZ... tedy levnější koupit nové.

    My tanky nekoupíme, a co spojenci? Ti už je přece mají... a mít budou... tedy argument pro menší mosty, vagony opět 0.

    Kolt: I Puma byla udělána jako lehká z hmotností jen "31,5t"... jenže takovou Pumu nikam neposíláš. Při porovnávat s přechozí generací "marderem" je hezky vidět ta úspora hmotnosti proti předchozí generaci.. "puma je těžší" a ať si přeješ, sníš o čemkoliv u MBT to proběhne stejně.

  • KOLT
    00:17 31.07.2018

    Rase, však jsem psal, že je to utopie ;-) Ačkoliv zrovna v oblasti tanků by tahle spolupráce měla snad největší logiku. Nemuseli bychom se omezovat jen na V4, ono třeba i Rumunsko a Bulharsko tohle budou muset řešit. Koneckonců z V4 řešíme tanky hlavně my, Slovensko a Maďarsko na ně v podstatě resignovaly, Polsko má Leopardy a modernizuje svoje T-72. Kdyby to intenzivně řešili i Poláci, pak bych i věřil v nějaký projekt (já vím, že dohodnout se s nimi je pakárna, ale.... asi jsem nenapravitelný optimista ;-) ). Takhle je to ale fakt jen utopie.

  • KOLT
    00:11 31.07.2018

    Jirosi, na něco vám odpověděl Rase. Já jen doplním, že
    a) nemusíme tu techniku obměnit, pokud se vykašleme na tanky (tuhle debatu jsme tu už ale vedli) nebo koupíme relativně lehký tank (Leclerc, kupříkladu);
    b) především ale o tom, že nikdo v nejbližších 30 letech nepřijde s ničím lehčím než jsou téměř 70 t vážící tanky aktuální generace, bych si dovolil velmi pochybovat. Už ten Leclerc váží pod 60 t. Pokud má být nový eurotank postavený podobně jako Armata (posádka komplet v korbě, navíc možná jen 2, max ale 3 členové, automatické nabíjení...), tak s ohledem na pokrok v materiálech, bych se divil, kdyby byla váha na 60 t, spíš bych to viděl podobně jako u Armaty na něco málo přes 50 t. Snaha odlehčit MBT je obrovská, protože momentálně jsou ty kolosy na hranici použitelnosti (taktické, operační i strategické). Se zdokonalováním AO je navíc možné soustředit se primárně na kinetické penetrátory, protože HEAT střely mají stále menší šanci se vůbec k pancíři dostat. I ten Japonský Type 10 (což je asi nejmladší MBT s výjimkou Armaty) má méně než 50 t. Dokonce i Izraelci, jejichž Merkava je snad vůbec nejtěžší (byť nejnovější Abramsy a Leopardy zaostávají jen o málo), chystají v nové generaci výraznou redukci váhy (pokud ne zcela změnu doktríny kolem MBT...). Čili za nějakých dvacet let bychom mohli mít k dispozici onen eurotank (za tu dobu snad stihneme upravit i infrastrukturu, když nám na to EU dá dokonce peníze).

    S ohledem na to, co všechno potřebuje v AČR obměnit, bych prostě radši ty peníze nacpal do více BVP (ideálně včetně VPP a minometné verse) než řešil šíleně nákladný přechod na extrémně těžké a zastarávající MBT (ale to jsme zase u té debaty, co už jsme několikrát vedli :-))

  • Rase
    23:07 30.07.2018

    Jirosi:
    zázemí co jde použít na T-72M4CZ, se dá využít i pro nová těžká BVP. Problém vidím spíš v tom, že zázemí pro T-72 je u nás docela dost bídné. Nemluvě o ještě těžším MBT. Tedy nákupu vagonů, valníků atd. se nevyhneme tak jak tak.

    KOLT:
    obávám se, že V4 nápady jsou tradičně utopie, sami nemá smysl cokoliv řešit (licence / počeštit exotiku). Musíme tedy brát z toho co je a ono nic není. Možná bysme z Britů nebo Francouzů vydyndali cca 30-50 jejich ojetých tanků, ale nevím zda by to bylo nejlepší řešení. Pořád to bude exotika. V Evropě všichni mají Leopard, tomu bych se ale radši vyhl, při tom počtu a za ty prachy. Ať se mi to líbí nebo ne, tak bych se na tanky vykašlal, ve prospěch lepšího kanónu (než 30 mm) u BVP a většího počtu. Třeba i ve prospěch minometných BVP

  • Jirosi
    22:24 30.07.2018

    KOLT:", že bychom museli kompletně obměnit techniku nutnou k jejich provozu (vagóny, tahače....). Navíc je stav našich komunikací (především mostů) "

    Což, budeme muset udělat tak jako tak. Takže tohle není vůbec validní argument. Těžká technika, stejně jezdí na vagonech mezi vojenskými prostory případně zahraničními cvičeními. Takže argument o mostech, taky padá.
    Stejně, pokud dojde k boji a spojenci sem přisunou svoje tanky, se bude muset budovat u každého mostu buď brod 99%, nebo pontonový most, provizorní přemostění. Takže naše, tanky klidně mohou přejet přes ně...
    Stejně, tak by bylo logické, aby naše ženijní vojska měla schopnost vytvářet tyto "nutné" provozní stavby.

    Nikdo z ničím lehčím v nejbližších 30. letech nepřijde. A i kdyby cena bude někde mezi 15-20M€. A čekací doba pro naši mikro obědnávku minimálně dalších 10.let.

  • KOLT
    21:49 30.07.2018

    danny, všechno, co jste popsal, zní naprosto logicky, takže se asi nepletete :-) Každá armáda vychází jednak z tradic, jednak ze specifik svého určení. Takže mi Centauro přijde pro italské ozbrojené síly jako poměrně logický koncept.

    Eiffelos, jenže ono prostě není fyzicky kde brát :-/ Dostupné Leopardy jsou ve stavu, že by jejich znovuzprovoznění a modernizace stály skoro jak výroba nových, tzn. hodně přes 10 M€. K tomu si připočtěte, že bychom museli kompletně obměnit techniku nutnou k jejich provozu (vagóny, tahače....). Navíc je stav našich komunikací (především mostů) v takovém stavu, že bychom měli problémy s jakoukoliv operační/strategickou mobilitou. To už fakt vyjde lépe nakoupit BVP s tankovým kanónem a vydržet s tím do doby, než se buď v EU zrodí nový tank (pracuje se na něm) nebo s něčím novým a lehčím přijdou Amíci či Izraelci.
    Jako utopie pak zní nápad, že by se státy, které by potřebovaly nahradit staré tanky (převážně Téčka) domluvily na společném projektu, který by vycházel z existujícího tanku, ale relativně drobnými úpravami ho a) přizpůsobil modernímu bojišti, b) by zapojil domácí průmysl. Vybírat by teoreticky bylo z čeho, namátkou třeba T-84, Type 10, Leclerc. Ideálně s novým kanónem (vysokotlaká 120 či rovnou 130 od Rm, XM360...).

  • Eiffelos
    19:15 30.07.2018

    Ono hlavně oproti tanku , třeba to Centauri v pohodě prostřelí i staré rpg a kola zničí kdejaky sniper s padesatkou, tanku kola neprostrelite...naše tanky bych měnil za leopardy 2 v nejvyšší verzi, stačilo by do 50 kusů, k tomu ty pumy a máme sedmičku hotovou

  • tektzby
    16:25 30.07.2018

    @Rase:

    Tou Armatou jsem myslel modifikovatelnost, ne přímo velikost.
    Každopádně jsem zvědav

  • Rase
    15:39 30.07.2018

    danny:
    jsem hodně zvědavý, zda Centauro II pořídí i Španělsko, přeci jen B1 mají 84. Tamní socialistická vláda ale spíš na armádě škudlí, tak asi si budou muset vystačit s těmi starými.

    tektzby:
    nemyslím, američané si už dlouho hrají s myšlenkou tanku, houfnice atd. na podvozku spíš podobného na BVP - není to jen FCS (Future Combat System) ale i programy od něj odvozené. Je možné že se tady vrátí opět k ráži 105 mm, ale v podobě Railgunu nebo něčeho podobného, případně často zmiňovaného XM360 ráže 120 mm, který má být připravený již 2021 a půjde nejšpíš i na Abrams M1A3. Čekám, že nový tank bude hodně lehký s maximálním důrazem na rtransportovatelnost - čekám tedy něco takového:

    https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/56/XM1202_MCS.jpg/300px-XM1202_MCS.jpg

    Pokud bude mít nové BVP ráži 50 mm, bude na stejném podvozku, tak to bude ještě hodně zajímavé. Rozhodně ale nečekejme dlouhý / velký podvozek, jako má Armata nebo soudobá MBT

  • tektzby
    15:04 30.07.2018

    @Rase:

    Spíš bych v tom viděl pokus o novou US platformu.
    Která by v jisté míře kopírovala vývoj platformy Armata v Rusku.

  • danny
    14:41 30.07.2018

    Matně si vzpomínám, že jsem před lety o B1 Centauro četl nějaké povídání a tam byla koncepce vysvětlována potřebou Itálie bránit extrémně dlouhé pobřeží proti případné invazi. Jestli si dobře pamatuju, byl kladen důraz na maximální mobilitu po vlastní ose, schopnost zdolávat klikatých silnic ve skalách kolem pobřeží, provádět průzkum a v případě potřeby disponovat dostatečnou palebnou silou proti expedičním jednotkám.
    K lehčí pasivní ochraně se vyjadřovali tak, že expediční jednotky obvykle nedisponují nejtěžší technikou, naopak před rizikem palby z výsadkových plavidel neochrání žádný pancíř.
    Klíčovou schopností je ale dostat se na místo rychle, po vlastní ose, provést průzkum a komplikovat budování předpolí bojem proti pěchotě a lehce pancéřovaným cílům.

    Je to ale fakt dlouho a nejsem si jistý, že nemotám víc věcí dohromady.

  • Scotty
    14:30 30.07.2018

    tektzby
    To co jsi postnul je zatím jen plán a modernizace Abramsu je realita. Až budou vyvinuty prototypy, tedy nejdříve v roce 2022 můžeme debatovat jestli nahradí Abrams nebo ne.
    V každém případě to jako stagnace nevypadá.

  • Rase
    14:04 30.07.2018

    Jsem hodně zvadavý, jak moc hodlají američané ten Abrams ještě překopat. Přeci jen plánovaný M1A3 už je hodně velká změna a ani bych se nedivil, kdyby mu na strop brzo namontovali laser. Pokud jde o osazení systémem Trophy, tak to beru jen jako provizorium a čekám že je v budoucnu nahradí kompaktnější / menší systém. Zmíněné překopávky starých MBT jsou v plánu i v Evropě. Rheinmetall chce v budoucnu sejmout celou věž z Leopardu a nahradit ji zcela novou, najspíš bezosádkovou s kanónem ráže 130 mm. U obou těchto tanků se nahrazují původní těžké komponenty zcela novými a odlehčují kde se dá. K zamyšlení ale je, zda by nebylo lepší rovnou tohle všechno nacpat na fungl nový stroj.
    Podobný problém teď řeší v USA i s vozidly Bradley. Přeci jen tam buď půjdou jen cestou lehké modernizace, nebo masivní překopávky (zvedání stropu korby a podobně) - která smysl moc nemá. To je nejspíš i důvod, proč zástupci armády tak tlačí na představení demonstrátorů NGCV

  • tektzby
    13:48 30.07.2018

    @Scotty:

    No tak nevím, co jim to bude platné.
    Pasivka měla být zavedena do roku 2017.
    Teď chtějí namotovat i aktivní Trophy.
    Ale do roku 2035 chtějí obměnit (jak MBT tak i FV) za multifinkční platformu.

    článek vám přikládám zde:

    https://www.defensenews.com/land/2018/02/15/next-gen-combat-vehicle-prototyping-to-be-accelerated/

  • Proxy
    13:36 30.07.2018

    Jirosi, Rase:

    Jestli bude pokračovat trend radarů na tancích, tak si dokážu představit sekundární věž schopnou fungovat v režimu CWIS. Proti APFSDS by bylo potřeba vyvinout speciální munici a proti nízké a střední ráži by to vyžadovalo tak efektivní střelbu, že už dříve asi vyvineme praktické lasery. Tj. proti nízké a střední ráži se asi ještě dlouho vyplatí nějaká forma pancéřování.

    V současné době hard-kill APS funguje jako takový buffer – skvěle proti smrtícím střelám v malém počtu a úvodní salvě protitankové ráže. Bez těžkého pancéřování by tank musel mít k dispozici daleko více hard-kill munice, vzhledem k přibližně 50 jednoho nepřátelského tanku. K takovému plnému nahrazení u tanků nedojde minimálně proto, že se APS dává na existující či zastaralé tanky, ale u nového konceptu by mě taková studie zajímala (spolehlivost, cena, váha, stárnutí, křehkost, závislost na elektronice, rušení, munice, integrace to povrchu tanku atd.)

    Výslední sci-fi tank by pak byl odolný plácnu třeba proti 30 mm v zadní polosféře, proti 90 mm v přední polosféře a o vše výš by se staral APS s několika tucty hard-kill projektilů. Minimálně mi ale spolehlivý APS přijde jako celkem nezbytná záležitost pro podpůrná vozidla typu Centauro.

  • PavolR
    13:35 30.07.2018

    No tak Ukrajinci tento rok vyviezli do USA jeden T-84 Oplot na výskum technológií ... nádejajú sa teraz vo vojensko-technickú spoluprácu.

  • tektzby
    13:10 30.07.2018

    @Scotty:
    Opravdu jsem si nevšiml.

    Ba právě naopak.
    Četl jsem, že se chtějí Abramů zbavit a jít do nějaké modernější platformy.

    Ta má nejenomže nahradit tanky Abrams, ale i přesluhující platformy FVček Bradley.
    takže to vypadá, že USA pokoukává po nějakémulti-platformě.

    Pravděpodobně podobné jako u T-15 a T-14 v Rusku.

  • Scotty
    23:42 29.07.2018

    tektzby
    Tak to si přeju aby ČR v tancích jednou stagnovala stejně jako Amerika. Pokud si nepostřehl tak Abrams se pořád vyvíjí. Navíc je jisté tankové jednotky z US Army mají budoucnost jistou.

  • Jirosi
    22:06 29.07.2018

    Proxy:"Zabývají se vůbec lidé tím, jakou ochranu tanky poskytují proti atypickým rážím jak 90, 76 a 57mm, zejména zboku? "

    Ono se to neřeší, protože statistika odkud přilétají je jasná. A ty prostě jdou z přední polosféry. Zase i u těchto ráží je potřeba se tanku dostat nepříjemně blízko. Potom, prostě vítězí situační povědomí. Kdo o kom ví a kdo na koho dříve a lépe reaguje.

    Oni sice disponují často kanonem schopným ohrozit, zničit MBT. Ale úplně se ignoruje to, že to MBT je dokáže smazat na podstatě větší vzdálenost z jakéhokoliv úhlu.

  • Rase
    22:06 29.07.2018

    Eiffelos:
    čím ale chcete ten hybrid zastoupit, tedy co by mělo nahradit T-72M / T-72M4CZ - ono totiž nic na trhu není. Já bych taky chtěl za tank opět tank, ale není kde brát. Pokud budeme chtít pořídit 30 MBT, třeba použité a modernizované Leopardy, tak to má smysl snad jen v pronájmu a to ještě že zůstanou trčet v kasárnách. NATO zkrátka nový, zajímavý tank nemá - zatím, a na nový si ještě počkáme. Stroje co připadají v úvahu u nás nemají tradici a tak se není od čeho odpíchnout (většině států stačí jen modernizovat to co už mají, nám ne).
    Pokud jde o balistickou ochranu, tak u tanku se řeší primárně čelo korby a věže. Boky a podobně jsou bídné. Koukněte se na Type 10, tam kladli důraz na elektroniku (všimnout si hrozby dřív) a taky má horší ochranu čela ve prospěch boků, při skvělé váze. Type 90 je obdobou Leopardu a Abramse, ale na ně byl moc těžký, pro nás jsou taky. Jediné co trochu připomíná, koncepcí Type 10, je francouzský Leclerc

  • tektzby
    21:29 29.07.2018

    @Scotty:

    Rase to dobře rozvinul.
    A co se týká Ameriky, tak je právě evientní drtivá podpora letectva a námořnictva.
    Co se týká tanků, tak spíše stagnují.

  • Double
    21:13 29.07.2018

    Tak to si na omyle, Ukrajinci nic nove nevymysleli, a ani zdaleka neboli prvi.. napr. Jordanci prezentovali ich Tamsah (konverzia Centuriona) davno pred nimi (2001). Jednoducho nie je to nic revolucne..

  • PavolR
    20:33 29.07.2018

    Double: Je zhola jedno, z čoho je Armata odvodená. Koncepciu konverzie medzi tankom na ťažkým bvp otočením korby o 180 stupňov ako prví v praxi prezentovali Ukrajinci v roku 2007 v podobe BMP-55. Všetky dovtedajšie konštrukcie (Achzarit, BTR-T, ...) sa iba nejakým spôsobom pokúšali obísť motor ponechaný v zadnej časti.
    Object 299 mal ešte v každom variante motor vpredu, podobne ako Merkava/Namer.

  • Proxy
    20:27 29.07.2018

    Jirosi:
    Pravda, pokud vezmu 12 za minutu jako moderní standard u 120mm, tak to je samo o sobě hodně na hraně pro současné APS. Spíš uvažuji o tom, na kolik tun se celkem vyškrábe tank, který ustojí moderní 130mm z přední polosféry bez použití hard-kill APS. Zabývají se vůbec lidé tím, jakou ochranu tanky poskytují proti atypickým rážím jak 90, 76 a 57mm, zejména zboku?

    U IFV mi přijde, že je velká propast mezi rážemi ošetřenými pancéřováním a tím, o co se dokáže postarat dostatečně vybavený hard-kill. Takový „tankový mezistupeň“ by pro mě musel být schopný pokrýt díky APS všechnu příchozí proti-tankovou střelbu a současně mít dostatek pancéřování proti příležitostným salvám třeba 57mm.

  • Double
    19:12 29.07.2018

    Pavolir, cela armata je odvodena od sovietskeho objectu 299 z 80-tych rokov, ktory vyvijali v Leningrade ako nastupcu T-80. S ukrajinskymi bmp to nema nic spolocne.

  • Jirosi
    17:20 29.07.2018

    Proxy: Rychlost střelby u 105 je skoro stejná jako 120. Pokud bude 130/140 s automatickým nabíjením, tak to bude obdobné.

    Tedy bude stále důležité mít dost pancíře na přežití předního zásahu. Zbytek asi zůstane na APS, protože limitem je hmotnost.

  • Proxy
    17:05 29.07.2018

    Díky za dovysvětlení. Souhlasím s Eiffelosem, i když s hard-kill APS vidím budoucnost návratu „středních“ tanků jako T-14 a Type 10. Bod zlomu bych viděl v dostatečně odolnosti pro určitému kalibru, nad který je střelba natolik pomalá a nebezpečná, že se vyplatí spolehnout se na hard-kill a ušetřit na materiálu a váze.

    Pokud Pumu s tankovým kanónem vyřadí i něco tak „malého“ jako 57mm, tak tanky nenahradí. I moderní 105mm by hádám střílel dostatečně rychle na vyčerpání APS, zvlášť s MRSI nebo normálním přečíslením. Pro malé státy by ale mohlo být praktické, pokud pro ustání přímého 130mm zásahu lze tank pod 50 tun osadit APS a alternativa by byla kompozitní konstrukce na 60 tun.

    Nevíte, kam se spíš přiklání „Leopard 3“? Pokud by hrozilo 65 tun, co bude alternativa pro malé státy?

  • PavolR
    16:27 29.07.2018

    Proxy:
    T-15 je skutočne ťažké bvp obvodené z tanku a nie naopak. Vznikol rovnakým konštrukčným trikom, ktorý vymysleli Ukrajinci pri BMP-55 a od nich to prebrali Číňania a nakoniec Rusi - proste sa korba otočí o 180 stupňov, čím sa dostane dopredu a vzadu je možné vytvoriť dvierka pre výsadok. neviem koľko m potom to vozidlo rýchlostí pred a koľko vzad, ale v zásade to funguje. :-)
    (pozor Kurganets a Bumerang sú do rodiny Armata iba adoptované pre efekt)

    Vozidlá palebnej podpory, vytvorené na báze IFV, majú naproti tomu motor na rovnakom mieste ako IFV, z ktorých vznikli. Výnimkou je Merkava/Namer, pri ktorých Izraelci použili rovnakú filozofiu, lebo východnému triku s otáčaním korby neprišli buď na kĺb, alebo na chuť.

    Zvedavec:
    Podmienkou takého toho belgického modelu bez ťažkých jednotiek je vybudovanie brutálnych vzdušných síl, čo pre AČR nie je príliš reálne. Čiže to nie je o nič lacnejšie, ba dokonca o dosť drahšie (Belgičania majú 54ks F-16 a hromady militarizovaných AW109 - A109BA), ak len nechcete skĺznuť na úroveň Moldavska ...

  • Eiffelos
    15:06 29.07.2018

    Tank, - bvp ani kbvp zatím ani náhodou nenahradi. To jsou špatné úvahy. Navíc práci co ma Kentaur my nahradíme částečně už dneska Pandury diky Spikum... My potřebujeme , nové pásové bvp , čistě bvp a pak vyměnit tanky. Čtyřka s pandury naváže nepřítele , a zdrží ho do doby než dojede sedmička s tezkou technikou.... Mit ještě nějaké hybridy by pro AČR bylo vyhazování peněz. A proti většímu nepříteli sami stejně šanci nemáme, musíme stavět síly jako součást Nato , sami mužem bojovat tak max. se Slovenskem...

  • Jirosi
    14:01 29.07.2018

    Zvedavec:"V tom excelují, ale vše ostatní zvládá střední/lehká pěchota lépe za méně peněz. "

    Jenže, to hlavní proč máte armádu není, "ušetření peněz", ale odstrašení a zastavení nepřítele. A pokud nepřítel nasadí "těžkou jednotku" velice rychle zapláčete nad ušetřenými penězi.

    Ve válce se hrot útoku vždy vede z s tím nejtěžším co máte. Bez ohledu jestli tím nepřítel disponuje taky.

  • Zvedavec
    13:50 29.07.2018

    Ad Rase)

    1. S vnitřním dluhem máte samozřejmě pravdu - ten údaj 100 mld Kč je z roku 2012, kdy se psala Bílá kniha. Od té doby uplynule hodně vody, ale ne investic...

    2. Je třeba si uvědomit dělení rolí mezi těžkými a lehkými jednotkami. Těžké jednotky si na sebe vydělají vlastně jen v jedné roli - manévrový/atriční boj v podmínkách konfliktu střední/vysoké intenzity a odstrašování od něj. V tom excelují, ale vše ostatní zvládá střední/lehká pěchota lépe za méně peněz.

    Proto pro stát našeho typu je nerealistické být "heavy army". Pokud bude něco ve střednědobém horizontu expandovat, jsou to střední/lehké jednotky.

    3. S těmi tanky je třeba vnímat, jak se k nim ty státy dostaly. Bylo to za plnou cenu, nebo přes FMS, FMS či prostě darem? Kolik z nich je v provozuschopném stavu.

    Při současné velikosti AČR a rozpočtu podle mne schopnost plně operovat tanky končí někde u velikosti 2 praporů. Přičemž ten druhý spíše záložní. Až někdy dosáhneme 2% HDP (což by bylo přes 120 Mld Kč), tak se můžeme bavit o inkrementálním navýšení...

  • Proxy
    13:37 28.07.2018

    Vzhledem k váze věže, rozměrům, síle motoru a kolové platformě je to rozhodně cvalík. Na první verzi se mi líbilo pancéřování věže- zdá se mi, že často IFV používají bezosádkovou věž s pancéřováním, které ani nedosahuje kategorie 6 zepředu. Tj, 105mm+ pro palebnou podporu je sice hezké, ale věž vyřadí IFV i bez použití ATGM.

    Dále se mi líbila existující rodina odvozených vozidel (IFV, houfnice, minomet, 76mm AA, průzkumné a další varianty). Jak těžkou pásovou, tak kolovou platformu v slušném množství asi neuživíme, ale přišlo by mi nešikovné, kdyby ani jedna z nich nebyla na vysoce odolná (Puma, Boxer, potenciálně Centauro II a odvozené).

    Asi už to bylo řečeno, ale právě T-15 a T-14 mi přijdou jako IFV s tankovou verzí. Propagované eRHA se mi zdá dost nadsazené, ale s Pumou by se možná dalo podobně čarovat. Pro menší státy je to asi lepší řešení než maličký počet těžkých, moderních tanků, když obstojný počet neuživíme.

  • Starlight
    12:48 28.07.2018

    Trochu se budu snažit potlačovat místní nadšení pro lehké stíhače tanků jako „náhrady“ plnohodnotných MBT nebo jako doprovod těžkých BVP. Ne, italská armáda není parta bláznů a nic takového po vozidle Cantauro II nechce.

    1)

    Vozidla Centauro II v italské armádě nahradí některá vozidla B1 Centauro (Centauro I). Některá B1 Centauro zase nahradí kolové bojová vozidla Freccia (má řadu různých variant).

    Vozidla Centauro II budou jen ve výzbroji obrněné jízdy – neboli průzkumných jezdeckých pluků. Italská armáda má celkem asi 8 těchto pluků – jeden pro každou manévrovou brigádu (obrněná, mechanizované jezdecká a výsadková). Toto je tradiční model řady západních států NATO, kdy průzkumné jednotky tvoří nějakých 20-25% manévrových sil.

    Řada zemí je tradičně označuje jako „jezdectvo“. Jsou to ale víceúčelové jednotky a kromě průzkumu plní i úkoly útočné nebo obranné s využitím větší mobility než má zbytek brigády. Tedy tradiční úlohy, které po staletí plnila lehká jízda.

    Východní armády budované po vzoru SSSR toto tradičně nemají, i když i v Rusku například u výsadkových sil po problémech s průzkumem v rusko-gruzínské válce v roce 2008 začaly změny po západním (americkém) vzoru.

    AČR asi potřebuje nějaký konflikt, aby přišla na to, že pro těžkou 7. mb jsou její stávající organické průzkumné týmy každého praporu málo, a že "posilový" 102. průzkumný prapor nemá vůbec adekvátní těžkou obrněnou techniku.

    2)

    V italské armádě průzkumný jezdecký pluk (v symbolice NATO je to průzkumný pluk s kolovými stíhači tanků). Každý pluk má jednu průzkumnou korouhve (prapor, průzkumný pluk s kolovými stíhači tanků). V korouhvi jsou celkem tři švadrony (roty) - dvě průzkumné švadrony (průzkumná rota s kolovými stíhači tanků, každá s 8 x B1 Centauro + 12 IVECO LMV, po přezbrojení 7 x vozidlo Freccia + 12 IVECO LMV) a jednu těžká švadrona („neprůzkumná“ rota s kolovými stíhači tanků, v současnosti 14 x B1 Centauro, po přezbrojení 14 x Centauro II). Organizačně je tato švadrona dělaná na tři čety po 4 x Centauro + velitelské družstvo roty, které má další dvě Centaura.

    Je to velmi podobné umístění a úlohy jako mají systémy M1128 MGS Stryker v amerických brigádních týmech SBCT.

    3)
    Pro přezbrojení 8 průzkumných jezdeckých pluků po 14 vozidlech Centauro II je potřeba minimálně 112 vozidel. Další možná půjdou do velitelské sekce korouhve, něco do výcvikových zařízení a něco do zálohy. To by mohlo dát těch podepsaných 136 vozidel.

  • Scotty
    09:15 28.07.2018

    tektzby
    Americká armáda se také nezbavuje tanků a ani v budoucnu je rozhodě neplánuje nahradit. V Evropě se také rozjíždí projekt "Leopard 3" čily tanku ve výzbroji vyspělých určitě neodzvonilo.

Stránka 1 z 2