Východní štít proti Rusku: Polsko zajistí ochranu Evropské unie. S pomocí evropských peněz

„Zahajujeme rozsáhlý projekt na vybudování bezpečné hranice, včetně systémů opevnění, ženijních úprav a rozhodnutí v oblasti životního prostředí, která učiní tuto hranici pro potenciálního nepřítele neprůchodnou. Projekt za deset miliard zlotých začal. Práce běží. Chceme polskou hranici bezpečnou v době míru, neprůchodnou pro nepřítele v době války,“ uvedl Tusk. „Chceme odradit nepřítele, aby všichni ti, kteří přeji zlé Polsku, kteří mají ve svých plánech útok, agresi proti našim spojencům nebo proti naší zemi ‒ aby dnes z krakovského Rynku slyšeli: ‚Jděte pryč od Polska, Polsko je silné, Polsko bude v bezpečí,‘ díky našim vlastním činům a díky našim vlastním spojenectvím."

Východní štít o délce 400 kilometrů ochrání polské hranice s ruským Královcem a Běloruskem. Mnoho informací o projektu není. Zatím nikdo přesně neví, co se a kdy postaví. Jedno je však jisté. Nepůjde o novodobou Maginotovou linii s obřími železobetonovými bunkry. Cílem je zejména připravit terén na hranicích tak, aby se výrazně snížila schopnost ruských a běloruských jednotek vést manévrovou válku proti Polsku.

Dojde tedy zejména k rozsáhlým ženijním úpravám terénu, výstavbě nejrůznějších zátarasů, stejně tak k využití přírodních překážek, jako jsou vodní plochy, řeky (změna toku), bažiny, odvodňovací příkopy, lesy (včetně nového zalesňování) a další přírodní prvky.

Pokládání železobetonových zátarasů lotyšskou armádou

Vznikne systém polních opevnění, opěrných bodů, palebných postavení, zákopů a ženijních zátarasů v podobě různých železobetonových bloků, dračích zubů nebo protitankových ježků, ale i klasických plotů s ostnatým drátem. Po nových rokádových cestách se budou pohybovat zejména jednotky těžké 18. divize s tanky Abrams.

Součástí mohou být i různé rampy (vyvýšená palebná postavení), zákopy a maskované úkryty pro tanky a další bojová vozidla. Zhotoví se různé kryté polní sklady pro výbušniny, munici, protitankové miny nebo ženijní materiál.

Případný pohyb ruských nebo běloruských jednotek – pozemních i leteckých (dronů) – odhalí a zaměří konstelace senzorů. Bavíme se o radarech, kamerách (včetně termovizních), zvukových senzorech, seizmických čidlech, prostředcích elektronického průzkumu atd. Samozřejmostí jsou různé pozorovací a strážní věže, stožáry se senzory, možná balóny atd.

Budou také vypracovány plány na přípravu nejdůležitějších dopravních tepen – silnic, železnic a mostů – pro rychlé a účinné zatarasení, aby se zabránilo jakémukoli postupu nepřítele.

Nejde o budování nepřekonatelné bariéry. Cílem je negovat určité vojenské schopnosti (nástroje) nepřítele, které může zejména Rusko (případně vazalské Bělorusko) použít k politickému nátlaku na Polsko. Obrovskou výhodou je, že současná úroveň vojenské vědy a techniky upřednostňuje obránce nad útočníky.

Polská hranice je neustále pod tlakem. Rusko skrze vazalské Bělorusko weaponizuje migranty a tlačí je na polskou hranici.

Obranná linie mimo jiné znemožní provádění rychlých nájezdů a vpádů motorizovaných, mechanizovaných a tankových jednotek a pronikání diverzních skupin – tyto vojenské nástroje musí Moskva smést ze stolu. A Varšava, polští občané, spojenci a investoři to budou vědět. A o to jde. Takové možnosti prostě Rusko mít nebude. Žádné ruské tanky za pár hodin nebo dnů do Varšavy nedojedou. Dobré vědět, ne?

Finálně tedy pro Moskvu bude mnohem výhodnější hledat diplomatická řešení před vojenskými. Ať chce, nebo (spíše) nechce.

Pochopitelně nezbytností je mít linii pokrytou palebnými prostředky, zejména dělostřelectvem a raketovými systémy – proto Polsko v takovém množství kupuje houfnice a raketomety. Další nutností je mít schopnost vést palbu s bodovým i plošným účinkem na uskupení běloruských a ruských vojsk desítky, ideálně stovky kilometrů od polské hranice. S tím je spojena potřeba adekvátního množství munice ve skladech. Bez plných skladů munice je obranná linie prakticky k ničemu.

„Pokud jde o Východní štít, 400 kilometrů hranice s Běloruskem a Ruskem, budou vybudovány opevnění, kryty a infrastruktura, která všem místním obyvatelům vrátí pocit bezpečí,“ uvedl pro polskou televizi Tusk. Varšava hodlá do projektu investovat deset miliard zlotých, tedy 58 miliard Kč.

Cvičení polských raketových jednotek

Budování „obranného válu“ je součástí širší strategie obrany Polska. Má čtyři základní pilíře, kromě Východního štítu to jsou:

Geopolitická bezpečnost

Trvalé zakotvení Polska v západní komunitě. Tedy absolutní odmítnutí podvolení se ruským imperiálním požadavkům, které před ruskou invazi na Ukrajinu prezentoval ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov: „Stažení [aliančních] zahraničních vojáků, techniky a výzbroje a dalších kroků s cílem vrátit konfiguraci z roku 1997 [před rozšířením NATO o Polsko, ČR a Maďarsko] v zemích, které k tomuto datu nebyly členy NATO. To se týká Bulharska i Rumunska.“

Podle Tuska se tohle nikdy nestane: „Při rozhovorech s evropskými a světovými lídry denně slýchám: ‚Poláci, vy jste lídři.‘ […] Jaká bude Evropa, takové bude Polsko. Evropa bude bezpečná, pokud bude Polsko silné a bezpečné. A proto je naším úkolem společně s ostatními chránit západní společenství.“

Podle dalších západní Evropa konečně začíná přijímat pohled Východoevropanů na Rusko. „Evropa věří polskému pohledu a dnes se na dění na Východě dívá prizmatem polského postoje,“ uvedl aktuálně Cezary Tomczyk, státní tajemník polského ministerstva obrany. „Je důležité, aby zbrojní výroba v Evropě jela na plné obrátky, aby ekonomika, včetně polské, přešla na téměř válečný režim.“

Vnitřní bezpečnost

Podle Tuska v Polsku hrozí nebo probíhají provokace a pokusy o sabotáže. „Polský stát jedná efektivně: Bráníme, zadržujeme a zatýkáme ty, kteří se pokoušejí zaútočit na Polsko. Budeme k nim naprosto bezohlední,“ uvedl Tusk. „Polsko bude odolnou zemí a bolestně nemilosrdné vůči všem, kteří chtějí destabilizovat situaci v naší zemi.“

Včera večer kancelář premiéra Tuska oznámila zadržení devíti lidí pracujících pro ruské tajné služby: „V současné době máme devět obviněných podezřelých, kteří se na příkaz ruských služeb přímo podíleli na sabotážích v Polsku. Jedná se o napadání, žhářství a pokusy o žhářství,“ a dodal: „V Litvě dochází k sabotážím. Zadržené osoby mohou být spojeny se žhářskými útoky v Polsku. Probíhá nejen vyšetřování, ale také rozsáhlá akce k eliminaci těchto hrozeb.“

„Jde o občany Ukrajiny, Běloruska a Polska,“ řekl Tusk a naznačil, že někteří z nich se mohli rekrutovat z kriminálních kruhů. Dodal, že ruská spiknutí se týkají nejen Polska, ale také Litvy, Lotyšska a možná i Švédska.

Nejvyšší vrstvu ochrany ESSI budou tvořit izraelské interceptory Arrow 3

Protivzdušná obrana

Předchozí vládnoucí strana Právo a Spravedlnost investovala obří prostředky do protivzdušné obrany (PVO). Současná vládnoucí Občanská platforma (OP) pak aktuálně zajistila připojení Polska k evropskému projektu ESSI (European Sky Shield Initiative). Jehož součástí je i Česká republika.

Cílem ESSI je vytvořit evropský systém PVO prostřednictvím společných nákupů zbraňových systémů a munice. To posílí integrovanou PVO NATO. Polsko může využít společný nákup munice, techniky a služeb pro své systémy Patriot.

Současně polská vláda rozhodla pro ESSI přispět průzkumnými satelity. Polsko za tímto účelem získá půjčku od Evropské investiční banky (EIB) ve výši 300 milionů EUR. Prezidentka EIB Nadia Calvino ve Varšavě oznámila vytvoření speciálního finančního plánu na podporu evropského bezpečnostního a obranného sektoru.

„Patří sem vojenská mobilita, drony, výzkum a vývoj a také speciální systémy proti rušení. Toto je velmi důležitá otázka – vesmírná politika. Celá řada investic, které přispějí k míru a bezpečnosti v Evropě,“ řekla Calvino. Rýsuje se tak zřejmě plán na společné evropské investice do ochrany východní hranice Evropské unie – příjemci investic budou především Pobaltí a Polsko. Lapidárně řečeno: Brusel bude platit, Polsko chránit Evropu.

Návštěva Calvinové ve Varšavě signalizuje novou etapu win-win spolupráce mezi Bruselem a Varšavou. Polsko bude strážcem Evropy, Evropská únie bude Polsku za ochranu platit.

Varšava hodlá v rámci programu Globe ve spolupráci s Paříži vypustit dva průzkumné satelity založené na komerčních satelitech Pléiades Neo. V paralelním programu MikroGlob pak – opět ve spolupráci s Paříži – vypustí celou konstelaci malých průzkumných satelitů.

„Dnes se nám podařilo získat evropské prostředky – formou půjček a grantů – pro široce chápanou bezpečnost a stabilitu Evropy a Polska. Využijeme těchto evropských příležitostí, protože bezpečnost Evropy závisí do značné míry na bezpečnosti Polska. Neexistují bezpečné evropské hranice bez bezpečné hranice s Běloruskem a Ruskem na východě Polska,“ uvedl mimo jiné polský premiér.

Jde o skutečné názorové zemětřesení. Tehdejší vládnoucí PiS v roce 2021 postavila na hranicích s Běloruskem ochrannou bariéru o výšce 5,5 metru a délce 187 kilometrů, aby zabránila nelegálnímu překračování hranice. To vyvolala nenávistné reakce ze západní Evropy, opozice (nyní vládnoucí garnitury) a různých aktivistických skupin.

„Velmi jasně jsme se vyjádřili ke skutečnosti, že existuje dlouhodobý společný postoj Komise a Evropského parlamentu, že nebude existovat žádné financování ostnatého drátu a zdí,“ prohlašovala tehdy Ursula von der Leyenová. Za pár měsíců Rusko rozpoutalo největší válku v Evropě…

Pobaltí

Polsko se svou linií přirozeně navazuje na podobný projekt Litvy, Lotyšska a Estonska ohlášený v lednu letošního roku. Baltská obranná linie vzniká koordinovaně, ale každá země tak učiní s vlastním rozpočtem. Přispějí i Američané. Kongres v březnu schválil návrh zákona o přidělení 228 milionů USD (5,1 miliardy Kč) na vojenskou pomoc pobaltským zemím.

„Výstavba obranných zařízení proti mobilitě je pečlivě prozkoumaný a promyšlený projekt, jehož potřeba vyplývá ze současné bezpečnostní situace,“ vysvětlil estonský ministr obrany Hanno Pevkur. „Ruská válka na Ukrajině ukázala, že kromě vybavení, munice a lidí jsou na hranicích nutná i fyzická obranná zařízení.“

Před měsícem lotyšští ženisté provedli první výkop na hranici. V letošním roce na vojenské posílení lotyšské hranice padne 25 milionů eur. Peníze půjdou na ženijní průzkum a instalaci prvních zábran.

Budování obranné linie v Pobaltí již probíhá – Lotyšsko například již tři týdny buduje protitankové příkopy jako součást první linie, a to u hraničního přechodu Terekhovo v obci Ludza ve vzdálenosti asi kilometr od hranic s Ruskem. „Rozkopáváme silnici a děláme zde protitankový příkop, aby se po této silnici nemohla pohybovat vozidla. Včetně tanků,“ řekl podplukovník Kaspars Lazdins. „Tento příkop má stanovené parametry a má odpovídající hloubku, aby splnil svůj úkol.“

Budování obranné linie je psychologickým a praktickým nástrojem zvyšování bezpečnosti Polska a Pobaltí – jde o velmi jasné strategické poselství zejména vladařům v Moskvě, k vlastním občanům, spojencům i potenciálním zahraničním investorům. Praktické důsledky? Například polští občané získají pocit bezpečí a nebudou zvažovat emigraci, minimálně z východní části země. Investoři se nebudou bát v Polsku, nebo na východě, pouštět do různých projektů, například výstavby továren. Současně se usnadní rozhodování spojenců, zejména Američanů, zda nechat své vojenské jednotky v Polsku a Pobaltí.

Poselství Východního štítu je tedy krystalicky jasné: Polsko zůstane západní zemí, zůstane na Západě a Rusko nemá absolutně žádné možnosti to změnit. Fait accompli. A co více: Pokud chce mít Rusko (nebo Čína) fyzické spojení se západní Evropou, musí se s Polskem domluvit. Protože tady je šéfem Varšava.