Výcvik Aktivních záloh: Peklo začíná II

Výcvik Aktivní zálohy
Foto: Výcvik Aktivní zálohy / Archiv autora

Druhý týden výcviku Aktivních záloh AČR ve Vyškově byl zároveň mým posledním. Proč? Co mne – a nebyl jsem toho týdne jediný – vedlo k ukončení výcviku, zřeknutí se AZ a přesunutí se do pozice vyděděnce a odpadlíka? To vám přiblíží následující řádky.

(V reportáži má většina osob přezdívky nebo změněná jména. Považuji to za férové vůči nim, jejich soukromí i práci.)

Text níže je pokračováním článku Výcvik Aktivních záloh: Peklo začíná

Když se něco mele, mele se vše

Je středa, sedím u snídaně a snažím se udržet oči otevřené. Všechno mi už leze na nervy. Nikdy jsem nebyl armádní typ, tohle opravdu není pro mě. Na marodce máme tři lidi, většinou je trápí zranění kotníků či kolen. Okurka stále šílí a dělá problémy, kudy chodí. Doktor nás trestá naprosto bezdůvodně, s masochistickým úsměvem na rtech. Jsem tu dobrovolně, nic za to nemám, jen nejistý pocit vlastenectví a hrdosti, který mi soustavně nahlodává opovržení vůči „záložkám“, které je tu nepokrytě cítit.

Doktor nás zkouší. Je sedm a všichni jsou po snídani ještě zblblí a zničení. Odpovídáme jako ve snu. Víme toho dost, ale jemu to nestačí: "Dneska tu budete do půl jedné, nic neumíte, a tak se budete učit organizovaně." Neumíme, protože jsme unavení, proto nás utahá ještě víc, abychom zítra uměli. Skvělá logika! Očividně "pokrokový" studijní přístup!

O hodinu později přichází kontrola ze štábu. Doktor nás opět zkouší a my plynule odpovídáme. Jde to, už jsme se probrali. Jenže odměna žádná, zato trest trvá. Šarže, která přišla na inspekci, vytáhla Rychlonožku ven a tam se ho ptá na fungování programu a celého kurzu. Chyba!

Rychlonožka vypoví všechno o Okurkovi i o tom, jak se bojíme, co se stane, až mu dají do ruky zbraň, o fyzickém napadání atd. Šarže vlétne do místnosti, řádí a začne vše řešit. Je to průšvih. Nejhorší je, že jsme už ráno informovali Kečupa a měli to řešit asi o hodinu později. V klidu, v rámci jednotky. K tomuhle dojít nemělo.

Jedná se asi hodinu. Doktor přemlouvá Šarži, aby si to nechal pro sebe, že se to vyřeší. Šarže slíbí. Bohužel slib nedodrží, o pár hodin už to vědí celá kasárna, bude z toho pěkná polízanice. Doktor jenom kroutí hlavou a nechápe. Mám z toho trošku sadistickou radost.

Výcvik Aktivní zálohy Foto: Výcvik Aktivní zálohy / Archiv autora

Uběhnou hodiny výcviku. Playboy přinese kulomety vzor 59 a my je rozebíráme a skládáme. Možná by to byla naprosto obyčejná střelecká příprava. Až na drobný incident: Milionář se ptá Playboye, jak rychle by musel zbraň složit a rozložit, aby prošel testy (tyto se AZ netýkají). Playboy chvíli hledá. "Rozložení: na jedničku 30, na dvojku 40 a na trojku 50 vteřin. Složení: na jedničku 1:10, na dvojku 1:20 a na trojku 1:30," čte z materiálů.

Milionář se nabídne, že to zkusí. Zatím kulomet rozebral a složil všehovšudy dvakrát. Playboy mu stopne rozložení. Všichni na to koukáme jako u vytržení. Milionářovy ruce se jen míhají vzduchem. "Třicet šest vteřin," zamumlá překvapeně Playboy. Pokračuje se složením, které zvládne v čase 1:15 minuty. Neuvěřitelné!  "No, někdo to má holt v rukou," zhodnotí situaci se smíchem Milionář.   

Ze štábu přichází na "návštěvu" praporčík. Nechá si nás odvést do konferenční místnosti a požádá instruktory, aby odešli. Promlouvá nám do duše a opět vyjadřuje svou nedůvěru k Aktivním zálohám. Moc milé. A pak nás vyzývá, abychom si stěžovali, pokud se nám nebude něco líbit. Ale znáte to, půjdete s problémem nahoru a výsledek pocítíte obratem na svých bedrech.

Okurka spí. Praporčík ho okamžitě posílá za instruktory. Za okamžik slyšíme z chodby křik a dupání. Terve druhý den se dozvídáme, že Okurka skončil na ošetřovně s kolapsem, od rána se necítil dobře a byl unavený. Jestli pouze tohle způsobilo kolaps, nevím, ale nemyslím si to.

Stěžujeme si tedy na nedostatek spánku. Na to, že máme mnohem tvrdší výcvik než profesionálové. Oni chodí na dvanáct týdnů, my na šest. Když přicházíme z učeben, oni už většinou spí. Náš trénink trvá čtyři a půl dne, oni už jsou ve čtvrtek na oběd doma. Na konci máme prakticky stejné testy, což považujeme za nespravedlivé. Nejsme však jednotní, gesta některých našich "spolubojovníků" jasně naznačují "držte sakra hubu".

Výcvik Aktivní zálohy Foto: Výcvik Aktivní zálohy / Archiv autora

Bez valných nadějí na změnu se vracíme na učebnu. Snažím se přežít. V deset se ukáže Doktor. "Takže taktika. Máte hodinu na studium, pak si přijdu vyzkoušet čtyři lidi, pokud dva nebudou umět, jste tu o půl hodiny déle," vydá rozkaz a odejde. Tak tohle fakt ne, po šestnácti hodinách drilu, učení, panákování na mrazu a dalších příkořích je toho už opravdu hodně! Každý z nás hledá jen stěží motivaci k dalšímu učení. Po hodině přijde Doktor v doprovodu Kečupa (marně přemýšlím proč) a dáme to. Půl hodina spánku zažehnána.

"Tak teď střelecká příprava, to samé," řekne. To už nikdo nedává, všichni toho máme dost a učení je příliš. Víme, že to nepůjde, tudíž na to prakticky všichni kašlou. "Půjdeme na hodinu spát, alespoň něco, s tímhle pakem jsme tu stejně do rána," nese se sborově davem. Málokdo se učí, odpočíváme. Po šedesáti minutách přichází Doktor. Nikdo nic "překvapivě" neumí. Šedivák napovídá a instruktor si ho všimne. "To si myslíte, že jsem blbej? Zůstanete tu do půl třetí," zařve a naštvaně opouští místnost. Pokrčím rameny a upadám do letargie.

Mám toho opravdu dost. Zítra vstáváme v pět ráno a jedeme na první výcvik do prostoru. Nejsem profesionál a nikdo mě za tohle neplatí. Koukám na kulhající kolegy a na prázdná místa těch, kteří jsou na pokojích. Ten výcvik, zvláště pod takovým magorem, který se sadisticky vyžívá v trápení svých svěřenců, mi za to nestojí. Nehodlám si tu trvale pochroumat tělo kvůli nějakému egoistickému maniakovi, který mě nenechá ani odpočinout a připravit se na náročnou službu.

Po deseti minutách se Doktor vrací. Mám pocit, že mu někdo vyčinil, jelikož najednou nabízí Šedivákovi obchod. Pokud bude dva dny, vždy "když ho instruktor uvidí", nosit polní nosítka, mohou jít ostatní spát. Šedivec souhlasí, co jiného mu zbývá, když se chce i on trošku vyspat. Přicházíme na ubikace po půlnoci, všichni ostatní už spí, ale my potřebujeme PET- lahve. Tedy jenom jako zátěž do batohů, čtyři litry.

Jelikož nám Doktor nedovolil koupit si pití v Armě, prohrabujeme kvůli plastovým lahvím popelnice. Je mi trapně, v uniformě české armády se štrachám v kontejneru mezi odpadky a hledám petky jako nějaký bezdomovec.  

Konec! Mrzačit se tu nenechám

Je čtvrtek. Se samopalem v ruce sedím na tatrovce a mířím do vojenského prostoru. Spal jsem asi tři hodiny. Cesta trvá jen pár minut. Vyskakujeme ven a jdeme na cvičiště. Sníh pomalu roztává. Rozhodně to nebude procházka parkem. Tohle je poslední pokus. Jestli mě ani cvičení venku nebude motivovat, končím. Jsem rozhodnutý.

Výcvik Aktivní zálohy Foto: Výcvik Aktivní zálohy / Archiv autora

Plazíme se po zasněžené zemi, padáme na ni, do směsky vody a ledu. Doktor běhá a křičí, za nejmenší prohřešek se dělají kliky. Asi se nás snaží zlikvidovat. Netuším, jak dlouho se plazíme, slyším jenom jeho křik. "Pane Kaláte, v klidu, zbraň si dejte, jak máte, a pokračujte," uklidňuje mě Kečup. Jeho hlas se ztrácí v řevu Doktora. Dokončím cvičení.

"Omlouvám se kluci," pronáším k ostatním. "Dovolte mi skončit," žádám Kečupa. Zprvu nechápe, ale pak souhlasí. Hlásím to ještě Doktorovi. Odcházím do malé betonové buňky, kde už sedí Lucka. Na nohou má ohromné modřiny a nemůže chodit. Je zklamaná, ale zkusí to příště znovu, anebo půjde rovnu k profesionálům, kam skutečně chce. John skončil včera večer, takže jsme tento týden tři (v pátek přibude další). Koukám, jak ostatní procvičují, tedy nazval bych to jinak, ale asi i to je armáda.

U oběda jsou všichni naprosto vyřízení. Tváře mají bez výrazu, jako by ho někdo vymazal, vygumoval, nic nezůstalo. Někteří se diví, proč jsem to zabalil, ale není čas vysvětlovat, musejí pokračovat ve výcviku. Obíhám "papírovací" kolečko a skoro všude vysvětluji, proč končím.

Vracím se na pokoj. Šedivák se převléká do suché uniformy. Mávnu mu na pozdrav a padám do postele. Za pár minut je zpět, tak mi to alespoň připadá. Jenže je deset večer a on se vrací z učeben. V mokré uniformě jsem spal pět hodin na hraně postele. Převlékám se a jdu zase spát. Tentokrát až do půl šesté ráno.     

Poslední seřvání

 Je pátek šest ráno. "Dokud máte na sobě uniformu, budete se podle toho chovat," nadává mi Playboy před internátem. Chtěl jsem se jenom rozloučit, zakouřit si a odjet. Takhle to být nemělo. Nechápu, proč tolik křičí. Odcházím a nechávám toho "čertíka vypuštěného z krabičky" pobíhat kolem a chrlit na ostatní záplavu slov vtipných i urážlivých. Já končím. Ostatní ne.

Více o výcviku zase za týden. 

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Výcvik Aktivní zálohy: než to vůbec doopravdy začalo II

V komentářích pod první reportáží zabývající se výcvikem Aktivní zálohy Armády ČR se vyskytlo ...

Výcvik Aktivní zálohy: tři dny na zahřátí

První týden výcviku Aktivní zálohy AČR ve Vyškově, ještě nebyl tak plný křiku, nadávek a trestů, i ...

Výcvik Aktivní zálohy: peklo začíná

Druhý týden výcviku Aktivní zálohy AČR ve Vyškově byl i mým posledním. Jak se to stalo? Co moji ...

Výcvik Aktivní zálohy: pár odpovědí

Pod předešlými texty se objevilo mnoho otázek, dohadů i obvinění a proto tento týden malá vsuvka. ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Beld
    10:13 11.09.2015

    Jde pouze o to , k cemu jsou AZ v koncepci obrany CR urceny . Pokud by mel byt z velke casti clen AZ schopen zastat praci vojaka z povolani , tak je takovy zpusob vycviku jiste v poradku . JENZE , potom necekejte ze za tu almuznu tech 5000 zalozaku sezenete . To vam pujde delat jen "par" nadsencu .

    Mozna by nebylo od veci zavest jeste nejaky typ bezplatnych kurzu domobrany . Prace se zbranemi , strelby , zakladni vycvik . 2-3 tydny . Vetsina dnesnich dvacatniku videla zbran maximalne na PC .

  • Ruddy
    05:41 11.09.2015

    Na povinnou vojenskou službu jsem moc mladý, základní výcvik za sebou ještě nemám, ale tento i předchozí článek mi příjde jako hrozné fňukání. Co jste čekal nevím, ale s jistotou vím, že základní výcvik je tvrdý. S tím počítám teď a počítal jsem i když jsem se k AZ hlásil. Za 6 týdnů se musíte naučit vše, co bylo na vojně na 1,5 roku. To znamená, že to je prostě horší (opravte mě jestli se mýlím) než u profíků ne? V předchozím článku píšete, že kdo se trochu hýbe, pro toho není trest ve formě běhu tak strašný - pro mě znamená "trochu hýbe" 12h zvedání břemen v práci, odpolední tréning (posilování s vlastní vahou, běh cca 3km a víkendový tréning s Airsoft týmem (rád bych upozornil že to není Airsoft takoví, jako je o něm zmínka v příspěvku níže, ale tvrdý drill, posilovna, taktika, atd.). Sice nevím co to je pořádně se nevyspat 6 týdnů, stále se něco učit a trénovat, ale vím, jaké to je nespat celý víkend, běhat, být neustále ve střehu (v týmu jsem průzkum, takže jsem většinu času sám za sebe) a poslouchat co se mi řekne (i když to jsou občas také nesmysly). Dále píšete že jste nikdy nebyl armádní typ a že jste šel k AZ dobrovolně. Nějak mi nedává smysl proč jste se vlastně hlásil, když nejste armádní typ a po dvou týdnech toho je na vás moc (možná se objeví námitky, ale tohle prostě nechápu. Patriotismus stranou, na vstup do AZ to člověka přece alespoň trochu musí táhnout do armády ne?)

  • Lucie
    11:52 28.07.2015

    Dobry den, článek je jiz par let starý a příspěvky také, ale pro mě je toto tema aktuální. Ráda se tu docitam, že výcvik pro AZ je takto náročný. Protože bez toho by to asi ani nemělo smysl. Jsem na sebe zvědavá jak tento boj sama se svým tělem zvladnu já.

  • Pepa
    19:57 24.03.2013

    Tak jsem zjistil, po Peklo2 počátek, že pakárna v přijímači, kdy jsme se přískokem v před a plížením - plazením v zad pohybovali více než po klusem klus, byl výcvik. Uff a já myslel, že to výpot bezmozků. Stejně jsem nikdy nepochopil jak nerýt se vz.58 plížením hlavní v zemi. Sem ten krám smýkal prostě nějak a nikdo mne kupodivu nic. Asi, už neměl sílu. Tak, a správně nevojáka nakonec seřvat, že se nechová jako voják. Ještě, že jsem tam sloužil Vlasti povinně, taky bych s tím sek.

  • Miroslava Pašková
    13:39 22.03.2013

    Nevím, zda zde mohu komentovat sérii článků o KZP pro AZ ve Vyškově oficiálně za resort, nicméně od počátku je sdílím na oficiální facebookové stránce AZ a pročítám komentáře jak tam, tak zde na portálu AN. A nemám s nimi problém, naopak považuji za skvělé, že dochází k jisté popularizaci tématu. Z hlediska naší resortní komunikace jsem díky tomu odhalila jeden zásadní nedostatek a jak zde, tak kdykoli a kdekoli v budoucnu se na něj budu zaměřovat. A sice jde o to, že AZ je některými potenciálními rekruty chápána jako jakási záchranářská odnož armády (viz častá srovnání s dobrovolnými hasiči, rozčarování z náročnosti výcviku...). Ráda bych zde uvedla, že AZ slouží primárně k doplňování OSČR. Z toho logicky plyne, že voják v AZ musí být schopen zastat místo vojáka z povolání. Rozepsáno je to v Koncepci AZ a v Koncepci mobilizace. Smysl existence AZ je v tom, že je připravena jako plnohodnotná záloha. Že je pravděpodobnější její nasazení jako pomocné síly při přírodní katastrofě, ale tím to nemůžeme poměřovat. Klíčové je naplnění primárního cíle, tedy bojeschopnost. A tomu musí výcvik, fyzické a psychické schopnosti vojáků v AZ odpovídat.

  • Šedivák
    23:52 18.03.2013

    to Martinius: Tak tebe jsem zrovna nemyslel :-).. tvoje příspěvky mají hlavu a patu. Ze všech čtyř článků jsem tu četl mnohem horší věci a někdy přímo velkohubé výkřiky do tmy.

  • PJK
    20:53 17.03.2013

    Zdravím, na úvod - sloužím v AZ 10tým rokem - 4 roky u krajské pěší roty a 6let u čety AZ 41. mpr. Předtím rok ZVS, kdy jsem si "užil" např. i 22. výcvikové středisko Janovice nad Úhlavou a pak posádky, které ve své době nebyly zrovna moc oblíbené destinace pro kluky, co museli tehdy na vojnu - tedy pokud si nezařídili modrou knížku nebo nešli na civilku. Já nemusel, ale chtěl a šel. Ocitl jsem se v kolektivu těch, kde tak 80-90% nechtělo a potom třeba na jedné posádce se ocitl (nějakou souhrou osudu) i mezi těmi, kteří často měli různé "škraloupky" z civilu. Opravdu moc "hezká" služba tehdy v rámci ZVS mezi takovými lidmi, když jdete třeba do služby se zbraněmi s nadřízeným, který předtím seděl za loupežné přepadení apod... Usínat třeba na palandě pod někým o kom víte, že v civilu někoho pobodal... :-)
    To píši proto, aby si někteří adepti o službu do AZ uvědomili, že v armádách bývá často normální, že si nemůžete nijak vybírat s kým a jak budete kdy sloužit. Navíc s vidinou řady měsíců. V AČR naštěstí je vyžadován čistý trestní rejstřík, ale tresty se dají v RT také zahladit, takže nikdy tak úplně nevíte. Vojenskou službu jsem si prošel od střelce jako vojín. Znám tedy pocity, radosti a strasti mužstva, poddůstojníků, praporčíků i důstojníků. Lze říci jediné - vojenský výcvik má být a musí být přípravou na boj (4.brn má i heslo "Pot šetří krev" - velmi pravdivé). Pokud někdo čeká, že když jde do AZ (a ne do VZP), že bude základní výcvik ("základní" je proto, že má z toho procesu vypadnou voják se základními návyky a znalostmi) leháro, tak se plete. Nemůže a nesmí to být leháro a nesmí a nemůže to být jiné. Voják AZ musí umět a být schopen dělat to samé (na určitém stupni), co jeho protějšek VZP na stejné pozici u stejného útvaru. Takže i zničující výcvik, fyzická námaha, psychická deptačka, nevyspání, neustálé běhání z místa na místo, spěch, čekání, spěch, čekání atd. atd. - to vše má opravdu svůj smysl. Voják musí fungovat a plnit úkol i zcela nevyspalý, unavený, v těch nejhorších představitelných podmínkách. Prostě v řadě situací se dokázat přepnout do jakéhosi "automatického" režimu a plnit úkol (jakýkoliv - i triviální) i při totální únavě. Když voják nemůže, tak už jen leží na zemi, má bělmo v očích a chrčí. Nebo je mrtvý. Jinak může. Kdo to nechápe, zůstaňte prosím doma a nechtějte být vojáky. Ani AZ ani VZP. Na druhou stranu vojenská služba je o cti a ideji a ta by neměla být snižována, ani během výcviku, zejména povídáním typu, že "AZ jsou hovna" apod. Více jsem se k tomu vyjadřoval již ve svém předchozím příspěvku. Rekrut během výcviku může být ničen (fyzicky i psychicky), ale musí vidět nějaký vyšší smysl svého konání - toho, že do toho šel, že to vše podstupuje místo toho, aby si někde užíval doma. Ta idea by v něm naopak měla být podporována a ne pošlapávána. To je jediné, co mi vadí z toho všeho, co jsem četl. Možná bych měl popsat jeden takový běžný den výcviku u naší čety AZ v Žatci, pro porovnání... :-) Nebo by mohli třeba kolegové z čety AZ v Přáslavicích, průzkumné čety v Prostějově nebo roty Z 601.skss či další... Věřte, že se mnohdy z hlediska fyzické či psychické nálože příliš neliší od popsaného v tomto seriálu, s tím rozdílem, že většinou nespíte v domečku, nevaří vám v jídelně a nemáte před sebou žádné datum konce :-) Protože to pokračuje dále a dále vybrali jste si to přeci sami.... :-)))))))))))))))))


    Celkově bych ale rád uvedl, že vítám tento seriál. Za prvé autor dokázal řadu věcí ve výcviku popsat, pojmenovat a přiblížit případným novým aktuálním zájemcům. Pomíjím, zda s přeháňku nebo bez přeháňky. Za druhé autor, který podle mne z toho co jsem o něm našel na netu nepatří mezi zbabělce, dokázal celkem vymezit tu hranici "nejsem voják". Tím získal můj zájem. Za třetí rozpoutal autor debatu k otázkám kolem KZP, přístupu k AZ ze strany instruktorů a AČR celkově, smyslu AZ atd. a to je podle mne nemalý přínos ;-)

    Pane Kaláte děkuji.

    Pavel, četa AZ 41. mpr

  • Jaromír Gadula
    17:52 17.03.2013

    Stale stejne veci... AZ neni profesionalni vojak takze prece jen tam jsou a mely by byt mensi naroky... a potom clanek psal jeden clovek sam za sebe takze neni to objektivni jo to jen z pohledu jednoho cloveka... kdyby tu psal clanek zase ten co to bez problemu prosel tak by to tu zase bylo uplne jine :-D moc se to tu resi :-) ale zaroven me stve jak nekdo porad prirovnava AZ k necemu k cemu to neni urcene.... AZ nebude jezdit do boju atd. takze porovnavat cviceni pro AZ s necim jinym kde jsou profici atd je myslim zbytecne a prehnane...

  • Vena
    10:25 17.03.2013

    Takove hovna jsem dlouho necetl....pral bych ti nas druhy komplexak, dle toho co pises, by te z tama vezli rovnou do lecebny....asi by meli dat prisnejsi psychotesty, protoze to co do te armady kolikrat leze, to je az neuveritelne.....

  • Vočko
    22:37 16.03.2013

    Kalát: Nevím, jestli Milionář myslí to samé, ale např. na FB jeden člověk psal, že jestli je na výcviku taková buzerace, k záloham nepůjde (další lidi pravděpodobně taky, jen to nenapíšou). Přitom další účastníci kurzu ho nepovažují za tak nesnesitelný.

  • JIří Kalát
    15:29 15.03.2013

    Milionář: mohl bych vědět komu a jaké problémy vznikají?

  • Jaromír Gadula
    15:18 15.03.2013

    Však ať ten co chce tak ať to zkusí a ten co se bojí tak ne :-) a je jedno co se tu napíše každý má jiný názor na stejnou věc... jeden řekne že to bylo v poho a druhý že se to nedalo zvladnout :-D dokud to člověk nezkusí tak neví k jaké verzi je blíž realita :-) proto 2.4 nástup :-D

  • VU 3771
    15:03 15.03.2013

    Prostě slabý kus.

  • Milionář
    11:10 15.03.2013

    Žádám šéfredaktora, aby ukončil tuhle sérii článků.
    Díky nim vznikají určitým lidem, zbytečný, nepodložený problémy.
    Výcvik byl ve všech ohledech v pořádku a práce instruktorů byla zcela profesionální !!!


    S pozdravem jeden z 11 účastníků kurzu.

  • Jaromír Gadula
    21:19 14.03.2013

    Musím se přiznat že když jsem se hlásil v listopadu do AZ tak jsem si myslel že to bude trochu mírnější když jde přece jen o dobrovolné záložky a ne profesionální vojáky... bral jsem to i podle toho co se psalo k čemu je AZ určena atd.. no ale na druhou stranu aspoň poznám co ve mě je :-) Jinak myslel jsem že to bude podobné jak u hasičů taky jsem dobrovolný hasič a sem tam jedeme na výjezd kde jdeme do stejné akce jako profíci a berou nás dobře jako výpomoc i když nemáme takové zkušenosti a výcvik ale vojáci jsou asi na tom jinak jak slyším... :-( AZ = nepotřebná a nechtěná složka armády :-( místo aby nás brali trochu s rezervou a byli za nás rádi že se vůbec do AZ někdo hlasí... Holt, když chcou jen pořádné chlapy tak musí déle čekat než se naplní ta požadovaná kapacita... tak uvidíme kolik nových v květnu přibude do AZ :-)

  • Martinius
    19:00 14.03.2013

    Add Šedivák.

    Asi máš v tomhle pravdu. Nechal jsem se unést. Mám za sebou základní vojenskou službu i výcvik specialistů v dalších odvětvích ozbrojených složek ČR. Jen jsem si vzpomněl na své počátky, kdy jsme se jako nováčci potýkali s tím hnusem, co po nás chtěli. Každopádně fyzická připravenost je jen nepatrná výhoda. Základem je opravdu psychika. Vím, že na pokoji brečeli kluci, co byli sportovci, protože je drtilo ponížení a frustrace s nespravedlností, které jsme čelili. Ale na druhou stranu tam byli kluci, co se pravidelně třeba fyzicky zhroutili, ale náladu nikdy neztratili. Podle mého názoru musí být voják a to i ten záložák, odolný především psychicky. To prostě k té vojně musí patřit. I ty zálohy je třeba brát vážně a ne jen jako zájmový klub. Určitý druh teroru na osobnost člověka je například u profesionálů ve většině armádách, standardní součástí výcviku. Až když jsem si sáhnul na úplné dno svých sil, tak jsem pochopil, kdo jsem. A všem těm blbcům, co mne k tomu dohnali, v podstatě děkuji. Protože v reálu bych jako voják zažil i větší hnusy. Takto jsem mohl mít o tom alespoň vzdálenou představu. Z popisu zážitku z výcviku AZ u tohohle autora jsem nevyčetl nic tragického a už vůbec ne nesnesitelného. Naopak, připomnělo mi to běžný pohled do záklaďácké vojny, kterou si v určitém čase prošlo mnoho generací kluků a dodnes na to u piva s humorem vzpomínají. Ale možná to utrpení není pro mne jen barvitě vylíčeno a tudíž se neoprávněně schyluji k bagatelizování. Pakliže tomu tak je, tak se opravdu omlouvám. Ale spíše bych chtěl autorovi říct : každé utrpení ber jako zkušenost, která tě posílí. Pokud bereš službu v AZ jako možnost zážitků a studnici bojových zkušeností, pak to nehledej asi v regulérní armádě nikde na světě. Zkus airsoft, nebo něco, kde se k sobě kluci chovají férově a sportovně. Vojenský výcvik je vždy příprava na utrpení a zabíjení. Nikdy to nebude nic jiného. Otázka je jen, za jakým účelem jsi ochoten tento hnus podstoupit.

  • Šedivák
    16:07 14.03.2013

    Když teď pominu dle mého trochu nešťastné články a formu, jakou je Jirka píše, tak se ho musim zastat. Jako jeho spolubydla z internátu musím říct, že Jirka na to fyzicky měl (a má! Sice ne jako top Rambo, ale vůbec na tom fyzicky není špatně). A musím vyčinit všem, kteří si z něho utahují za výroky "nejsem armádní typ" nebo " nejsem voják" a dělají z něho, s prominutím, dámičku bez sebereflexe. Těmito výroky naopak jistou míru sebereflexe prokázal.

    Mě by totiž zajímalo, jak se podle mnohých diskutujících zde pozná, jestli na to být vojákem člověk má nebo ne. Protože jediný způsob, jak to v dnešní době zjistit, je to jít zkusit. Jirka má za sebou leccos, takže měl důvod se domnívat, že by to mohlo být pro něj. Bohužel, nebylo. No tak šel. Hotovo. K jeho štěstí už vojna není povinná a nemusel trpět celý rok, ale jen pár dní. Jsou opravdu zbytečné výroky o tom, jaký je to slaboch, fňukna a bla bla bla. Spousta lidí to ani nezkusí a ještě větší skupina lidí si ťuká na čelo, když se jim oznámí nástup do výcviku AZ.

    Hlavně něteré dámy z laboratoře by měly přehodnotit svůj přístup k věci (protože mít za přítele vojáka není to samé, jako tím vojákem být, byť polo-vojákem AZ) a místní gerojové, kteří se jako vojáci asi už narodili, by také mohli brzdit. Prostě to není v každém a buďme rádi, že v dnešní době s tím člověk může seknout hned a ne se psychicky drtit rok nebo dva. Za stávající situace smekám před všemi, kteří jsou v armádě třeba jen pár dní, než se sklopenými zraky odchází do civilu. Už jen za ten pokus, protože jak jsem zmínil výše, je hodně lidí, co budou kafrat a diskutovat, ale jen zlomek z nich to opravdu zkusí nebo to má za sebou a tudíž opravdu ví, o čem je řeč.

  • Martinius
    08:13 14.03.2013

    No z článku je patrná změkčilost autora. Vojenský výcvik v těch počátcích má naučit jenom jedno, zda mám na to, abych byl tvrdý smířit se s utrpením, na jehož konci bude nejspíše smrt. Nelogičnost, nespravedlnost, zoufalství a zbytečné utrpení formují charakter vojáka. Bez těchto zkušeností žáden voják nemůže čelit realitě války, či nějaké přírodní katastrofy. Jen poté, co se dokážu vyrovnat s nespravedlivým utrpením, mohu sám sobě říci, mám na to. Pak teprve může začít nějaký specializovaný výcvik.

  • Left
    23:18 13.03.2013

    Když se na tím tady tak zamyslím, tak už to na mě osobně působí jen úplně komicky.
    Zmatek, úroveň debaty při nejmenším pochybná, protichůdné informace, vzájemné obviňování...

  • Velitel
    22:40 13.03.2013

    Pro Simonu: Nesmíte všechno brát tak vážně. Jedna série článků sestavená nikoliv jako prostá reportáž, ale spíše jako novela včetně nadsázky a autorské licence, která v takovém tvaru má své místo a dává autorovi možnost nepopisovat pouze suchá fakta, ale převyprávět "historii" po svém, to přece nemůže inteligentní člověk brát jako signifikantní vzor a odraz skutečnosti. To je něco podobného, jako kdybych úroveň znalosti českého pravopisu mezi vysokoškoláky hodnotil pouze na základě Vašeho, eufemicky řečeno, velmi volného přístupu k němu.

  • Matt
    22:25 13.03.2013

    Left, Simona:

    Ono byl ten Simonin příspěvek spíše ukázkou stejného přístupu jaký aplikoval pan Kalát v článku... Zevšeobecňování, pokroucení reality a vytrhávání z kontextu. Dokáži pochopit proč to napsala, ale studentka (studující i z mých daní, když už to ona tak pěkně použila u AZ) by dle mého názoru měla zvládat kritické uvažování a vyjadřování svých názorů na úrovni vyšší, než jaké předvedla zde.

    Dále pevně doufám, že jsem absolvoval ten správný - normální výcvik, neboť narozdíl od slečny Simony ani po 5 letech v AZ nevím co si pod termínem normální výcvik představit. ;) Už jsem jich absolvoval celkem dost a rozdíly byli značné. KZP, Krajská rota, teď útvar... nefňukal jsem snad při žádném, ale které bylo tím normálním výcvikem nemám tušení... :)

  • Simona
    21:51 13.03.2013

    to: Left

    V první řadě děkuji za informace. Už chápu, proč spousta věcí je tak jak je. Což je celkem na nic. A taky rozhodně chápu proč nikdo moc nemá zájem jít k aktivním zálohám...A k tomu dalšímu...Pochopila jsem proč šel pryč a bohužel jsem četla tolik pozormě až mě to rozčílilo. Dala jsem debilní příklad, který byl míněn spíš na jiný aspekt něž jako nějaký osobní útok. Tak to rozhodně nemyslím. Pan Kalát na to prostě neměl nebo si představoval něco jinýho tak odešel. To není nic zahambujícího nebo nic špatnýho.
    Štve mě to, že k tomu má spousty keců kolem. Že to nafukuje. Spousta lidí odešla (sou určitě taky nastvaní a zklamaní a ukřivdění a tak) ale neřeší to. Nevyšlo to jedu dál. Pak si něco takovýho přečte tady civilista jako já, co o tom ví třeba úplnýkulový a žačne si myslet no tak to je teda výborný....Sposta takovejch lidí pak začne držkovat že CELKOVĚ v armádě (protože tomu nerozumí - ne že já bych všemu strašně rozuměla) je šíleně zbytečně moc lidí a moc peněz a dejte to na důchody a zdravotnictví radši a bla bla bla. Když si pustíte do oběhu takovýto články tak shazujete všechny....Na to je potřeba taky myslet

  • Left
    21:29 13.03.2013

    To: Simona
    Dokážu pochopit, proč píšete, co píšete, ale problém je v tom, že se jedná o AZ.

    " A když se ti něco nelíbí tak tahni. Na tvoje místo čeká dálších x lidí. To ti řeknou všude... "
    Toto tedy není vůbec pravda. Armáda se snaží nabrat 2000 lidí do AZ už 10 let! Číslo se poslední léta pohybuje okolo 1100-1200. Vzhledem k tomu, že v nové koncepci AZ se mluví o počtu 5000 lidí, tak by měli trošku situaci přehodnotit. A prodloužení výcviku na 12 (!) týdnů rozhodně většímu zájmu neprospěje.
    Taktéž kdyby jste pozorně četla, tak pan Kalát osobně nějaké problémy například s Vámi zmiňovanými sedy-lehy neměl. A co se týče fyzického aspektu celkově, tak to u něj nebylo hlavním důvodem toho, že výcvik ukončil. To si, prosím, uvědomte.

  • Simona
    20:57 13.03.2013

    Já se nastačím divit.

    Jsem civilistka takže o nějakým výcviku vim celkem kulový, jen z povídání v podstatě. Já bych jen chtěla říct, že všude je to stejný. Nelogický řešení a úkoly nejsou zdaleka jen v Armádě. všude musíš poslouchat nadřízený, všude buď poslechneš nebo ne. A když se ti něco nelíbí tak tahni. Na tvoje místo čeká dálších x lidí. To ti řeknou všude...

    Další věc (věřím, že to nikoho nezajímá, ale přece) studuji na Mendelově univerzitě jakost rostlinných potravinových zdrojů (hromada mikrobiologie, botaniky, biochemi a tak dále...) v prvním semestru sem byla ve škole od 7 do 7. Spala jsem v průměru 4-5 hodin. Ze začátku to bylo hrozný, ale pak jsem si zvykla. (do toho musí člověk stíhat ještě dalí povinnosti) Chápu nemusím tady cvičit a běhat v zimě a tak dále, ale stres, kterej přichází s učením až do rána, s tim, že nevidáte kamarády je taky celkem na nic. Ono první dny, týdna a tak dále jsou velký síto na elimonování nežádoucího zrní. Toť vše...

    Jen tak pro zajímavost jsem něco zkusila.
    Celej den sedim na zadku ve škole, pak sedím na zadku doma a učim se a jelikož je ještě zima, tak večer sedím na zadku v hospodě. Takže fyzička o,ooonic. Poprosila jsem taťku ať mě počítá lehsedy - 35 za minutu. Na to že dělám celý dny kulový a na to, že su holka tak si myslím, že u vás minimum 42 není nic když cvičíte. A že vy ste chudáčci a všichni kolem vás v podstatě šikanujou (ten článek je přesně tak podanej) taky není pravda. Kdyby ste něco předvedli, tak nikdo nemá důvod vám něco říkat...

    Chápu, začátky jsou těžký. Ale jde jen o to se zakousnou a jako všude držet hubu a krok. Když ne, tak hold deš pryč. Mě jen zařáží slova "nejsem armádní typ". Nepochopila jsem, proč de tento člověk do záloh. Je zajímavý, že zálohy si stěžujou na to, že nejsou vyspinkaní. A borci, co tam jsou na normálním výcviku, tak dokážou držet hubu a krok. A když řeknou, že se jim něco nelíbí, tak je jim žečeno "tak se seber a běž pryč". Samozřejmě, že borečci co sou tam normálně na výcviku taky držkujou, ale dělaj to doma svým holkám a né někde kde nemaj.

    Tyhle dva články chápu jako výkřik nespokojenosti někoho, kdo si myslel, že to bude pohodička a šeredně se přepočítal. Není tady ani slovo o tom cosi tady pán třeba posral sám a co mohol udělat jinak. Je to jen negativní blábol člověka, kterej má moc to napsat a publikovat. "Tak proč bych to pěkně od ruky nesepasl, že jo???" neříkám, že se to snůška lží, ale přiznejme si, je to hezky nafouklý názor.

    Kdybych já došla na redakci mendelky a chtěla otisknout něco tak podobně negativistickýho tak mě řeknou, že jsem se zbláznila. Je mě jasný, že je to psaný v afektu, ale myslím si, že to není psaný právem. Mám v armádě přítele takže aspoň trošičku vim jak to chodí a aspoň trošičku vim jakej výcvik měl on. A musim říct, že kdyby mě tak doma držkoval, tak ho asi pošlu někam s tím, že tam neměl lozit.

    Každej plátce daní platí aj vás chlapci. Začíná mě být těch peněz líto....

  • Gremlin
    14:49 13.03.2013

    Žasnu a to docela dost.
    Žasnu hlavně nad tím, jak lidi nejsou schopní alespoň elementární sebereflexe a sebekritiky. A to se týká jak autora článků o výcviku AZ, tak diskutujících. O základní slušnosti, kdy tady spousta lidí autorovi posměsně nadává ani nemluvě. Ale tak co už no, kdekoliv jinde ve společnosti to neni jiné a holt doba je asi taková.

    Osobně vidím realitu těch článků tak 50:50. Něco přifouknutého, ale určitě ne všechno. Bohužel armáda holt je a vždycky byla organizací, kde se spousta věcí dělá nelogicky nebo dokonce kontraproduktivně. Docela mě mrzí, že pokud už sem instruktoři psali, tak jen na svojí 100% obhajobu a nezazněla žádná sebekritika. Ale chápu, že si to nemůžou asi veřejně dovolit. Každopádně co mě osobně by tedy v AZ vadilo hodně, je spousta "zelenejch magorů" co jedou do Vyškova na kurz AZ a vidí se pomalu na Ranger kurzu v USA. Je špatně pokud do toho při výcviku někdo nedává všechno, na druhou stranu pro mě osobně je ještě horší, pokud to někdo žere až moc a díky uniformě si léčí nějakej komplex nebo si hraje na buhví co. Dle diskutujících, co lidi kteří na kurzech odpadli nazývají plevelem a maminčinýma mazánkama co sedí jen u PC, je takových lidí zřejmě bohužel pořád dost a mě osobně by od služby v AZ odradili teda spolehlivě.

    P.S. Nakonec by mě zajímalo, jak to dopadlo s tim "Vokurkou" teda. A jak se řeší fyz. napadení / rvačka při kurzu AZ, protože pokud by tam na mě nějakej vypatlanej spolubojovník "Vokurka" nastoupil, případně mě sám první fyz. napadnul, tak bych mu díky 12 letům boxu radikálně upravil xicht...

  • Jiří Kalát
    08:42 13.03.2013

    Máš pravdu, dostal jsem pojeb za neústrojovou kázeň, přesněji za to, že jsem měl ruce v kapsách. Dostal jsem ji ve chvíli, kdy jsem už nebyl členem AZ, jelikož papíry byly už podepsány a já odcházel, po tom, co někteří z našich instruktorů: vzorů (a to nemluvím o ostatních vojácích) si mnohdy nebyla ani schopna vzít pásek či čisté tričko, a o strkání rukou do kapes ani nemluvě. Ale jinak máš pravdu.

  • Šedivák
    23:32 12.03.2013

    To Jirka:
    Hele, nezapomněl jsem na nic... jenom jsem to pochopil v celém kontextu výcviku (jo a nakonec jsem ty kliky beztak nedal :o) - ale dělám na tom teď doma a je to na dobrý cestě). Za účast na vzájemné podpoře určitě dík (vzájemné je na místě, jestli si vzpomeneš na některé hodiny zdravovědy ;o)).

    Spíš ale ty jsi to vykreslil tak, jako kdyby to bylo všechno špatný. Jo, ze začátku těch pocitů moc dobrejch nebylo, ale to se všechno srovnalo, přesně jak jsem psal v mém příspěvku tady a přesně, jak jsem ti psal i mailem ještě před prvním nebo druhým článkem, že, téměř cituji: " se něco zlomilo a je to už celkem v pohodě"...

    Snad ten závěr budeš mít plastičtější, protože zatím to vypadá tak, jako kdyby jsme si vůbec nepsali... ostatní viz. níže.

    To Velitel: Tak Jirka to píše subjektivně stejně jako jeho reportáže z pásma Gazy apod. Nevím ale, jestli je to zrovna zde vhodné. Zvlášť jestli je vhodné dávkování takto na díly, protože vůči instruktorům to vyznívá zatím dost blbě a nefér, v předchozích článcích jsem dokonce viděl a četl nesmyslný komentář (možná i dva), který téměř volal po přezkoumání jejich chování a postupů (což je vyhroceno ad absurdum)... snad se instruktorský sbor dočká na konci nějaké rehabilitace.

    A rýpnu si do úplného závěru tohoto posledního článku: Jirka dostal poslední pojeb za ústrojovou nekázeň a moc dobře jsme to všichni věděli (a neříkej, Jirko, že ne, protože zrovna Playboy nám to několikrát připomínal, že ať na odchodu či ne, budeme nějak vypadat, pokud budeme mít tu vlaječku na rameni... a přesně za to jsi dostal vyčiníno... právě tahle mlha z tvé strany na konci ve mně vyvolává obavy, jestli vůbec budeš schopen nějakého objektivního zakončení celého seriálu).

  • Velitel
    22:34 12.03.2013

    Já se Jirky Kaláta zastanu - kdyby to napsal jako suchou a věcnou reportáž, tak by to rychle zapadlo a v diskuzi by byly tak tři, čtyři příspěvky. Že do toho vložil autorskou licenci, zřejmou nadsázku a snad i emoce, je to čtivé a hlavně to vyvolává zájem. Takže převážně pochvala.

  • Left
    22:04 12.03.2013

    Už dlouho tu nic nikdo nenapsal na podporu pana Kaláta. :(
    Takže sem s tím...

    Podporuji ho a jsem přesvědčen, že na tom velká část pravdy je.

  • Jiří Kalát
    20:25 12.03.2013

    Mohu uklidnit Kečupa, že ty nejsi jediný, kdo mi poskytl fotografie, bylo Vás celkem dost, akorát, že jste mi všichni poslali fotografie stejné, jelikož jejich není moc. Tak k fotkám.

    Šedivák: ty texty jsou psaná ještě ve Vyškově, anebo těsně po něm. Proč? Aby zachytil atmosféru a pocity té chvíle. Proto jsem i rozhovory s tebou a se Sanem (které začnou brzy vycházet) se snažil dělat ještě, když jste byli ve Vyškově, dělat je nyní nemá smyl. Proč? Protože jste na vše špatné zapomněli a pamatujete si jen to dobré. Nebo si nevzpomínáš na naše rozhovory během výcviku? Kdo tě podpořil, když jsi nemohl, kdo s tebou klikoval každý večer, abys zvládl testy?

    A jeden detail na konec, já nedocházel s žádnými pocity, já prostě skončil, protože to nebylo to, co jsem očekával, bez zlosti a emocí.

    Tenhle seriál ke komplexní reportáží, která se uzavře až s posledním textem a ten je ještě daleko.

  • Jaromír Gadula
    16:10 12.03.2013

    Ohledně financí, zaměstnavatel ti vyplní papír kde ti napíše tvoji průměrnou hrubou mzdu a to se pak posle na kvv a ti to pak proplatí jako bys byl v práci takže za to cvičení dostaneš klasicky zaplacenou takže to neděláš zadarmo... jinak nelíbí se mi jak to tu pořad někdo porovnává s výcvikem nějakého komanda atd... přečtěte si co se píše o AZ k čemu mají sloužit atd. plno lidí jde do toho z jiných cílů než někde bojovat o přežití... jasně chápu naučit by se měli základy ale primární cíl není pro AZ jít do bojů... já to beru tak půl na půl takže jsem zvědav jak to zvladnu ale těším se že poznám to prostředí a tu makačku atd.. aspoň budu vědět jak na tom jsem jestli jsem maminčin mazanek nebo chlap :-D doufám tedy že ti co tam jdou teď v dubnu že ví do čeho jdou a že tam nebudou dělat zbytečné problémy za které pak boudo pykat všichni...

  • Šedivák
    14:37 12.03.2013

    A já už to nevydržím...

    Kečup je na mě nasranej, že jsem poslal autorovi fotky do článku, aby tu byly obrázky a jak čtu diskuzi, tak si říkám, že i já přihodím slovo k dílu. Trochu to uvést na pravou míru. Nebo se pokusit...

    Jirka skončil v době, kdy měl ty nejhorší pocity. Takže nemá důvod být moc pozitivní. To, že ale lehce přibarvuješ, buddy, to je bohužel taky pravda... mohl jsi ty články nejdřív konzultovat... ale jsi novinář, tvůj boj...

    Jasně, nebyla to ta nejtěžší záložácká vojna, jaká mohla být... ani omylem... měli jsme svým způsobem i trochu kliku na počasí a na to, že kvůli němu bylo dost činností omezeno a přitom nebyly ani ty největší krutomrazy. Ale taky jsme si občas zanadávali v duchu, proč musíme tamto a tohleto a proč tak daleko a bla bla a že se nevyspíme dost... ale to je přece normální, ne? :o). Pamatuju si totiž, že nám pořád opakovali, že pokud voják nenadává, tak není něco v pořádku :-D.

    Taky jsem měl ze začátku na mále a říkal jsem si, že se na to vydlábnu a pojedu domů... ale stačilo se zakousnout a druhá půlka výcviku (možná už po první třetině byl člověk adaptován na vojenské prostředí docela v klidu) už byla v pohodě... člověk si zvyknul... a pak nebylo ani tolik trestů, když nás zůstalo ze 17-ti jedenáct, kteří už prostě nějak fungovali.

    Jak se říká: každý začátek je těžký. I zde byl. Nebudu si hrát na Ramba, že jsem si to užíval od samýho začátku a že to vlastně byla nuda... nebyla. Občas to stálo za dvě věci, občas to bylo monotónní armádní gró, občas to bylo ale nejvíc super. Jak někdo předtím už zmínil... skoro jako v práci... když je blbá noc, taky se člověk nevyspí a druhý den v háku musí fungovat. Těžkosti výcviku, které spočívaly spíš v absorbci nárazu civil/vojna, než ve fyzické náročnosti a které už po první třetině vlastně nebyly, stačilo překousnout. A pak to bylo prostě v pohodě. Stačilo poslouchat a plnit rozkazy. Hotovo.

    I chování instruktorů, které se nám ze začátku v některých případech nelíbilo (samozřejmě, to je jasný, kdo by čekal, že to budou kamarádi, nebudou přece chodit zvlášť ke každému z nás se slovy: Pane Vojíne, mohl byste laskavě 100m plížením plazením? :-D), se vybarvilo do úplného, komplexně vypadajícího obrázku ... ke konci výcviku jsme opravdu všichni pochopili, že instruktoři moc dobře věděli, co dělají. Že to fakt mělo smysl a jinak to nejde a že jsme měli vlastně štěstí v mnoha věcech. Mohli jsme to mít mnooohem fyzicky horší a těžší ;o). Ale to už tu bylo řečeno milionkrát...

    Taková malá vsuvka... přišlo mi, jakoby instruktoři měli rozdělené nějaké role :o)... klasika, někdo byl v základu hodný, dokud jsme ho jo nenas*ali, někdo byl víc přísný a víc řval, někdo mistrně ovládal metodu cukru a biče... ti chlápci prostě věděli a ví, proč to bylo a v dalších turnusech 1. KZP i bude ;o).

    Holt Jirkův článek je potřeba brát s tím nadhledem, že on to prostě nedokončil a ani neodcházel s dobrými pocity. (Ne)výhoda dobrovolné vojny. Člověk může odejít, kdy chce, ale nečekejte od něj, že pak bude armádu ve svých projevech nosit na rukou... divím se docela některým přispěvatelům, že tohle nechápou a tak to ve svých komentech hrotí :-D... Jirka se prostě nedokázal zakousnout... nebyl ten typ, jako Milionář, který poté, co odplazil pětkrát, šestkrát větší vzdálenost, než my všichni ostatní, vstal a na Doktorovu otázku, jestli nechce skončit, bez zaváhání odpověděl: "To radši chcípnu!"... Frajer...

    Jsem rád, že jsem tím prošel a přiznám se, že jsem rád, v jaké to bylo formě. Byl to čirý výcvik. Žádné rajony, žádná mazácká vojna. Štve mě ale tenhle mediální humbuk kolem toho potom a ke kterému jsem přispěl posláním fotek. Protože to není prostě objektivní... tím, že jsi to, Jirko, nedokončil, nedokážeš zhodnotit výcvik v úplném rozsahu. Škoda... Snad další články dostanou objektivnější rámec.

  • Charlie
    07:58 12.03.2013

    No, pan autor by si měl přečíst pár článků o výcviku USMC, kurzech Rangers nebo třeba o výcviku v džungli ve Francouzské Guayaně, který pořádá Cizinecká legie - a nebo zmiňované Komando. Pak by mu možná došlo, co je peklo, a proč se tohle vlastně všechno dělá.

  • dickhead
    00:14 12.03.2013

    Jak je to s tím zmiňovaným "nejsem za tohle placenej", dyť náhrada mzdy je ne? A vůbec, neví někdo z čeho se vypočítává?

  • Kečup :)
    22:58 11.03.2013

    No jo no, byl to záděr .....šílený, v zimě byl sníh a mokro - trochu. Tak ale říjnový kurz AZ neměl obyč kurz , ale asi měli komando, jelikož dřeli a makali.
    Mart, to by mě zajímalo odkud mě znáš ? :) No na předchozí působiště mám jak spoustu pěkných vzpomínek, tak i pár špatných = všude ale chleba o dvou kůrkách .....Každopádně vzpomínky zůstavají. Asi bych o tom měl napsat knihu: "Roky hluboko v pekle" :D
    Lidi nevěřte všemu co čtete, každý novinář musí trochu přidat, aby to bylo zajímavé a čtivé. Autorovi se daří, dle odezvy vás co reagujete :) Tak je asi vše jak má být

  • Jirka
    22:27 11.03.2013

    Tak teď už zbývá jen díl o tom, že venku byla zima a uvnitř budov zase moc horko a bude to komplet :-D Divím se, že Vám tu za takovou novinářskou práci nedali 6 metálů z pěti možných :-D Takové bajky zkuste vykládat chlapům co si prošli povinnou vojenskou službou, ti to nemohli vzdát, po nocích se občas někteří vybrečeli a přece to dali! O tom je služba vlasti, každý kdo si takhle na vojně naříkával dostával od ostatních deku.

  • mart
    21:40 11.03.2013

    Přemýšlel jsem, co napsat....
    Nakonec asi nic.
    Civil žasne, profik se směje. O kvalitě vyškova se ví... (čest vyjímkám, že Kečupe ;-), doufám že o svém předchozím působišti mluvíš dobře). Ale tak to prostě chodí.
    Kdo to nezaźije, nepochopí...

    A jen mě tak napadá. Pokud bylo tohle peklo, jak potom označit kurz Komando?
    O realném nasazení v afg nebo jinde ani nemluvě...

  • liberal shark
    20:53 11.03.2013

    Je to více než 20 let co jsem byl na vojně, ale jedno si pamatuju moc dobře. V boji se vás nikdo nebude ptát, jestli jste dobře napapaný a vyspinkaný. Buď budete fungovat, nebo chcípnete. Ne nadarmo se říká: "pochoduj nebo zemři".

  • jerry
    20:27 11.03.2013

    pro Petra: zdraví máš jen jedno, tak se na to teď vykašli a jdi až na podzim až budeš ok....

  • Petr
    20:16 11.03.2013

    Připravuji se momentálně na výcvik ve Vyškově. Objevil se u mě problém s pravým ramenem. Chci se zeptat jak moc velký je nápor na ramena? Nerad bych totiž poté riskoval nějaké hlubší zranění, kvůli kterému bych musel předčasně ukončit.

  • ondra
    18:39 11.03.2013

    Ještě jeden komentář přidám:

    Na nás záložáky se vždy budou dívat profíci "z patra" a budou nám dávat otevřeně najevo, že nejsme opravdoví vojáci. To je prostě fakt, se kterým je potřeba počítat. A ti, kdo to nepřekousnou, by do AZ neměli lézt. U záloh nenajdete ani respekt ani uznání od vojáků-profíků. Prostě naše zálohy nejsou bojový útvar. Těžko chtít po někom, kdo roky nosil červený baret, aby obdivně hleděl na AZ :-)

    A jestli někdo do Vyškova přijde s tím, že je mistr světa, hrdina české žurnalistiky apod., ale pak psychicky neunese, že s ním instruktor nemluví jako jeho maminka doma, tak to vypadá komicky a ještě více to shazuje nás všechny záložáky.

    Uvědomte si pánové, že americké, britské i francouzské zálohy společně s profíky jezdí do zahraničních misí. Čeští záložáci mají naproti tomu pověst jakou mají. Vzpomeňte si na to až zase potkáte vojáka-profíka, protože většina z nich vidí AZ jako bandu povalečů...

  • ondra
    17:53 11.03.2013

    dobře zveličený příběh... že by se teorie ke střelecké přípravě nedala naučit za 60 min? :-) tétédéčka k pár zbraním, povely a bezpečnost na střelnici - to je pár informací k zapamatování, úplně minimální info, co člověk musí znát, aby mohl vzít zbraň do ruky - vůbec nejde o nějaký "sadismus" :-). Myslím, že kdo opravdu byl ve Vyškově, tak se tomuhle článku musí vesele smát... :-) Já jsem sice KZP udělal "s odřenýma ušima", zvlášť na silovou fyzičku jsem byl docela slabý (a to i na poměry AZ), ale tahle série článků se mi zdá hodně přifouknutá. Realita není tak "pekelná" jak se tu píše. Stačí trochu zkousnout a vydržet (nevzdat to uprostřed výcviku, když se člověk trochu zadýchá), dodržovat základní pravidla (nespát před velitelem), které platí nejen v armádě, ale i v jakékoliv civilní práci.

    Otázka na autora článku: Kolik toho asi za tu osudnou noc naspali ti instrukoři, když trávili čas s Vámi, abyste se něco naučili (třeba tu střeleckou)? :-)

  • Matt
    16:39 11.03.2013

    UDO a Rošťák:
    Myslíte, že tam dnes ještě někdo pamatuje strejdu Rusnáka a MaFuKo Hajšmana? Vždyť už jsme skorem dinosauři... :D
    Mě z toho co je v článku taky nějak nepřijde nic divného, snad až na to hledání flašek v odpadcích, ale jinak celkem nic co bychom tam neabsolvovali i my, tedy ktom toho samostudia v prvním týdnu. Domnívám se, že bylo velkou výhodou, že jsme tam byli promícháni s profi, že Rošťáku? Nemuseli jsme si stěžovat jak to máme těžké, to že jsme k ničemu a nejhorší co tam kdy byli jsme slyšeli společně, všichni jsme měli gumotexy a pěkně společně se pekli na slunci, spali jsme stejně málo jako oni... Zajímavé je, že mě nikdy nenapadlo přemýšlet jestli to tak má být a proč to tak je, prostě to tak bylo. Úkoly byly jasné. Jak řekl plk. von Lettow - Vorobeck (doufám, že si to nepletu) : "Voják má jen dvě povinnosti, splnit rozkaz a přežít.", přesně takhle jsem ve Vyškově fungoval a prošel jsem, nezbláznil jsem se a zdravotně to na mě negativní účinky nemělo. Ale možná jsem prostě divnej... :)

  • Velitel
    16:36 11.03.2013

    Pro anonyma: Vyhýbání se ZVS není žádné hrdinství. Pokud věříte každému psanému slovu, tak se vyhněte pohádkám, tam jsou napsány ještě horší věci (draci, čarodějnice, pokaždé výhra dobra apod.)

  • anonym
    16:29 11.03.2013

    nedokážu si představit že ještě před několika lety nutily úplně všechny mužský aby si timhle prošly. a ne pár tejdnů ale ROK (dřív dokonce 2). Já už sem se tomu vyhnul.

  • Jan Grohmann
    16:16 11.03.2013

    Bohužel neduhem některých diskutujících je, že vidí svět pohádkově bílo-černě. Realita je bohužel komplikovanější, než závěr:" Neudělal jsi výcvik AZ, jsi nula". To, že někdo snese buzerován a dril z něj nedělá automaticky odvážnějšího, tvrdšího nebo dokonce lepšího člověka.

    Stačí se podívat na články pana Kaláta z jeho cest po palestinských územích. Myslím, že o jeho odvaze, duchapřítomnosti a tvrdosti jsou více než vypovídající.

    Prostě ne každý se hodí na práci vojáka…

  • Jaromír Gadula
    16:04 11.03.2013

    No jak to tak čtu tak se nejvíc bojím toho učení... fyzickou namahu psychiku atd... to nějak snad zvládnu ale učení je u mě problém... Doufám teda že do AZ nepočítají jen s lidmi co měli na škole vyznamenaní a učení jim šlo samo....

  • Kečup :)
    16:04 11.03.2013

    :D
    jen dvě věty: Tenhle kurz AZ byl procházka růžovou zahradou oproti říijnovému kurzu AZ.
    A za druhé bych rád napsal více,ale zde to nelze....nebudu se dohadovat......zbytečné

  • Martin
    14:55 11.03.2013

    "nikdy jsem nebyl armádní typ"... to mi připomíná člověka kterej šel s náma na výcvik ( a brzy to ukončil) protože chtěl na armádu ještě víc nadávat. Dále, chceš odměnu že se chlapeček probudil a dopoledne je schopnej odpovídat ?! :-D 50 kliků.
    "Pokoušíme si tedy stěžovat na nevyspání" - nojo, nejsi doma u maminky.
    " Jsem unavený, nejsem profesionál a nikdo mě za tohle neplatí" si dělá autor prdel ne ?
    Jinak je určitě lepší že autor z výcviku odešel, ne každý je "vojenský typ". Asi bude zase hrát PC hry, nebo snad už ne ? ...

  • rostak
    14:43 11.03.2013

    Jj UDO, promin, furt na ten úhel zapomínám :)
    Jinak, pokud někdo chce vstoupit do záloh a projde UVN, ne ni dle mě problém sehnat relevantní informace o KZP a plno materiálu, které se tam člověk bude učit.... a pokud někomu dělá problém vyhledat konkrétní lejstra, má plno možností, kam se obrátit :)

  • Velitel
    14:38 11.03.2013

    Pro Martina: Jak tu bylo napsáno, kdo má za sebou VZS, ten na základní klurz do Vyškova nejede. Ale pozor, nová koncepce už obsahuje záměr, že v budoucnu tomu tak nebudu a kdo bude mít od VZS více než X let, ten by tam na nějakou formu základního kurzu musel.

    Pro ostatní: Bylo by velmi užitečné si přečíst předcházející články a také diskuzi k nim. Mj. tam reaguje i jeden z instruktorů, o němž je v článku řeč a také někteří a některé, kdo s autorem kurzem procházeli.

    Pro autora: Dobrý. Nadsázka, která v minulém díle být nemohla, se tady objevila zase a fakt se mi ten článek líbí.

  • Michal
    14:10 11.03.2013

    Chci teplou veceri a 12 hodin spanku! Tak proc ses prihlasil do armady a do zaloh??? Ze na tebe rvou v armade?? Tak co z toho? Jestli budes muset bojovat tak po tobe budou strilet! Mas pravdu, realita je jinaci nez pocitacovy hry and to co vidis ve filmech. Vzbud se, prosim!

    Meli by zase zavest zakladni vojenskou sluzbu jako jsme meli v 90 letech.

  • Krtek
    13:57 11.03.2013

    Proč mám pocit že příběh je to pěkný, ale že autor a drama jsou velcí kamarádi. Jak psal Jirka, ani v říjmu takováhle akce nebyla a že jsme si užili. Ale uznávám že šlo o přístup. Někdo si to zdramatizoval sám a někdo to prostě přežil a o tom Vyškov je.

  • Oliver
    13:50 11.03.2013

    To my jsme měli na instruktory štěstí. Zajímalo by mě jestli se pod těmi přezdívkami skrývá i některý z těch co jsem poznal...

  • Jan
    12:59 11.03.2013

    To UDO: tu novou vystroj co maji jsme nefasovali ani letos v lete...

  • Udo
    12:56 11.03.2013

    Tom- hned první odkaz na googlu http://www.uloz.to/xzrxQic/pri... není to sice poslední vydání, ale kromě nových hodností tam žádný rozdíl není...

  • Tom
    12:12 11.03.2013

    Můžu vědět, kde se dá stáhnout nebo sehnat aktuální příručka pro "vyškovské sviště"? Dík.

  • Udo
    11:26 11.03.2013

    Martin- pokud máte za sebou základní vojenskou služu, tak se Vás Vyškov netýká a jdete rovnou ke konkrétní jednotce AZ.

    Rostak- sám víš že strašně moc záleží na úhlu pohledu. Pro jednoho peklo, pro druhého procházka růžovým sadem. Někdo to bere jako ponižování, jiný se povznese nad to že instruktoři jsou za to "vygumovávání" placení, protože je to jediná účinná metoda jak v krátkém čase oddělit zrno od plev. Nelze brát tvrzení jednoho člověka jako objektivní pravdu a o to víc se těším, až si toho úspěšného absolventa lednového KZP v červnu vyzpovídáme a budeme moct porovnat s časy dávno minulými, tehdy by nás nikdo nenechal trávit 3 hodiny "samostudiem", ale okořenil to nějakou "bránou sever" a tak :)

    pro autora: Aktivní zálohy, od slova aktviní, počítají s tím, že než tam člověk vleze, zjistí si co nejvíce o tom do čeho se vlastně chystá a bude se snažit na to maximálně připravit. Obzvláště to platí pro ty, co jsou prozatím armádou a vojenským životem nepoznamenaní, pro ně je to jako náraz do zdi a buď prorazí, nebo padnou. Když se tak dívám na fotky, vidím co všechno jste dostali či mohli nosit za výstroj, která před pár lety ve Vyškove nejen že nebyla, ale když si ji člověk koupil za vlastní, stejně si jí vzít nemohl - chrániče kolen, goráče, batohy, kelarové helmy. To všechno je potřeba vědět dopředu a využít ke své výhodě, nakoupit co je třeba atd. Vyškovská příručka mladých svišťů je také ke stažení na internetu stejně jako většina té "teorie", co se tam bere. Voják se stará, voják má. A o tom to celé je.

  • jirka
    11:11 11.03.2013

    já sem si tohle zažil v říjnu minulého roku.my jsme takovou buzeraci neměli sice jsme 70 hodin v kuse nespali ze jsme plnili ukol.ale zalezi na člověku jestli chce splnit na vojně svuj ukol a nebo ne.ale jinak se mi tam libilo hlavně ta dřina.jinak tohle je pro lidi co neco dokazou a nee pro nejaky flákače co si doma valej jen sunky a sedej porad u PC.meli jsme tam kluka kterej nedokazal ubehnout klusem 5 km udelal jen 2 kliky na cas a asi 6 sed lehu taky na cas.tohle je pro chlapy a ženy a nee pro nejaky šamponky co si neustale zehlej vlasy

  • Honza
    11:02 11.03.2013

    Tak jestli to opravdu je tak, jak popisuje autor a to zejména buzerace a ponižování kvůli tomu, že jsou tam jako AZ mělo by se takovému jednání instruktoři vyvarovat....Ano, v rámci výcviku by měli instruktoři posluchače položit až na samé dno jejich schopností.. Ale k výcviku patří i motivace a pochvala a pokud jsou posluchači od začátku přesvědčeni o tom, že vlastně to AZ je úplně k hov*** tak je jasně, že ta motivace není.
    ALe na druhou stranu, autor to popisuje subjektivně, jaké byly jeho pocity, uvidíme v dalších dílech vyprávění od jiných kadetů ;) Nechce se mi věřit, že by instruktoři ve Vyškově nevěděli, že AZ je platná a nedílná součást OS ČR stejně jako třeba SDH je součástí HZS..

  • Rus
    10:58 11.03.2013

    Koukám, že jak do AZ tak do AČR leze čím dál víc lidí, co na to zkrátká nemá. At už fyzicky nebo psychicky (v tomto případě) celej Vyškov je jen o psychice člověka...Jinak to je jak skaut...

  • rostak
    10:48 11.03.2013

    Ahoj,
    Nechci nic soudit, ani nikoho, ale nezdá se mi to tak drsné, v roce 2008 se jelo 19-21 hodin denně a konec byl ve čtvrtek odpoledne a za celej kurz byla úmrtnost 2 z 238. Nevim, prostě ne každému to sedne....

  • Martin
    10:27 11.03.2013

    Uvažuju ve svých 36 letech o návratu do armády k AZ. Základní službu jsem absolvoval před 16 lety v roce 1997. Sloužil jsem u strážáků. Nyní dělám X let military, bojová umění a mám zbrojní průkaz. Nevím až na mě nějaký zamindrákovaný jedinec s buzerací okoukanou z amerických akčních filmů a dokumentů o cizinecké legii bude zkoušet výše popsané postupy, jak dlouho vydržím než ho kopnu kanadou do hlavy, a dobiju ho do krve na zemi. Ale myslím že to je i o tom co si člověk nechá líbit a o vzájemném respektu. Je hodně maminčiných mazánků co chtějí být vojákem a neumějí ani poslouchat ani běhat. A vojna dnešním klukům chybí. Je to vidět všude okolo nás. Ale určitě by nemělo být prací instruktorů udělat ze svěřenců mrzáky a nervově labilní osoby. Byl bych pro dotyčné jmenovat jejich pravými jmény, aby se tyto informace dostaly na mezi veřejnost.