Výdaje na obranu? Ministr obrany krčí rameny a doufá, že bude líp

Jana Černochová
Jana Černochová / Autor

Asi budete znát ty chvíle, kdy všechna slova a představy jsou správné, ale přesto výsledek jen pokulhává. Pak je na místě rozpačitý pocit a pátrání po tom, co je vlastně špatně, i když všechno vypadá zdánlivě dobře.

Přesně takový pocit mám ze slov koaličních představitelů o tom, jak se změnilo vnímání bezpečnosti (což je bezesporu pravda) a jak je nutné věnovat naší armádě, respektive obranému sektoru jako celku, větší pozornost (to je také pravda). S těmito proklamacemi souhlasí – možná až na drobné a nepodstatné výjimky – i opoziční strany. Jinými slovy, co se týče obrany, vláda má zelenou.

Téměř přesně před rokem představitelé koaličních stran schválili Smlouvu koaličních stran o zajištění obrany České republiky. Podle této smlouvy se má zdvihnout podíl výdajů na hrubém domácím produktu (HDP) do roku 2020 na 1,4 %. Původní vyjednávání všech stran zastoupených v parlamentu hovořilo o tom, že se podepíše dohoda o zvýšení výdajů na alianci přislíbená dvě procenta HDP ročně do roku 2025.

Premiér Bohuslav Sobotka a ministr financí Andrej Babiš ovšem opozičními stranami opovrhli a rozhodli se vydat vlastní cestou. Škoda. Nicméně i ta 1,4 % HDP nakonec mají podporu ODS a dalších opozičních poslanců.

To, co ovšem nechápu, je tragický výsledek, který si můžete v datech prohlédnout na grafu výše (oranžová linka je skutečný a odhadovaný vývoj HDP a modrá rozpočet MO v korunách) a který ukazuje, že výdaje na obranu vůbec nekopírují nejenom podepsanou smlouvu, ale ani vývoj HDP. Jen pro shrnutí:
+ premiér chce přidávat obraně;předsedové stran vládní koalice také, dokonce o tom podepsali i smlouvu;
+ ministr obrany a ministr financí jsou ze stejného uskupení;
+ zvyšování podporuje i opozice
+ ekonomika roste.

  •  

Přesto vítězí úřednický duch a vše běží jako obvykle. Vláda si může stanovovat priority, jaké chce (že by taková generálka na aplikaci zákona o státní službě?) Ukázkovým příkladem je zvýšení letošního rozpočtu na obranu ministerstvem financí.

Obrana HDP Růst výdajů na obranu vzbuzuje pochyby. / Autor

To přidalo asi 1,5 miliardy korun nad plánovanou částku podle střednědobých výdajových rámců z loňského roku (lehce přes dvě miliardy) ne proto, že by mělo pocit, že se má armádě přidávat, ale proto, že by podíl obranných výdajů na HDP klesl pod jedno procento, což by bylo ostudné a naprosto nezodpovědné.

Podle odhadů tak v příštím roce dosáhne podíl výdajů na obranu 1,02 % HDP, a pokud bude dodrženo to, co je ve střednědobých výdajových rámcích doprovázejících rozpočet na rok 2016, pak v roce 2017 budou výdaje činit 1,03 % a v roce 2018 1,06 %. Vůbec mi není jasné, jak chce tato vláda smysluplně do roku 2020 dosáhnout 1,4 %. V zásadě jsou čtyři tak možnosti:
+ zhorší se výkon hospodářství;
+ vláda radikálně změní své chování;
+ v letech 2019 a 2020 poroste rozpočet ministerstva skokově o 10 miliard korun;
+ nebude dodržen závazek 1,4 % HDP.

A to ještě nesmíme zapomenout na politický cyklus, který má vždy své dopady. Příští rok na podzim proběhnou krajské a doplňovací volby do senátu. Bude to pro koalici poslední živý test před rokem 2017, kdy nás na podzim čekají volby do sněmovny a krátce po nich volby prezidentské.

Dá se tedy předpokládat, že od příštího jara se začne rozjíždět volební kampaň, která s vysokou pravděpodobností nebude mít na ČSSD a ANO stmelující účinek. Přes zimu bude relativní klid, ale pak od jara 2017 se rozjede spojená kampaň sněmovní s tou prezidentskou. A kdo bude v těch chvílích myslet na armádu? Zajímavé také je, jak tato koalice odsouvá hlavní břímě závazků k výdajům na obranu na příští vládu, ať už bude jakákoli.

Vojáci mezitím začínají veřejně hovořit o tom, že kvůli nižším výdajům naberou méně vojáků a nakoupí méně techniky. Zacelování děr z minulosti tak bude probíhat pomaleji. A ministr obrany Martin Stropnický? Krčí rameny s tím, že určitě bude líp.

Autor: Jana Černochová, poslankyně Poslanecké sněmovny PČR a starostka Prahy 2

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

ROZHOVOR: Jana Černochová, poslankyně Parlamentu České republiky

Jana Černochová: "Největší hrozbou je, že budeme k bezpečnosti a obraně přistupovat stejně hazardním ...

NÁZOR: Dohady o vrtulnících odhalují hlubší chaos

Způsob, jakým probíhá obměna vrtulníkového letectva u Armády České republiky, sleduji s obavami a ...

TATRA TRUCKS opět dodává nákladní vozy indické armádě

Kopřivnické automobilce TATRA TRUCKS a.s. se po dvou a půl letech pod novým vedením daří stále lépe. ...

Vojáci 5. strážní roty jsou připravení na Afghánistán

5. strážní rota BAF (Bagram Air Field) v operaci Resolut Support se již 6 měsíců intenzivně ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
Stránka 1 z 2
  • Zbrojir
    08:28 22.09.2015

    CZUB samozřejmě není jediným zdejším molochem, který přes problematické státní zakázky, s politickým pozadím, soustavně vysává státní rozpočet.

    Na produkty SVOS jsem slyšel nemalou kritiku z více míst a osobně viděl i věci, za které bych se, jako výrobce, opravdu styděl.

    Pokud se v uvedených situacích používá argumentace o podílu české výroby, obvykle je za tím snaha zlomit rozhodnutí politickými a nikoli odbornými kritérii. V takovém případě, tedy pokud zvítězí neodborná kritéria, je ale téměř jisté, že se pro ozbrojené složky nakoupí málo vhodný, či zcela nevhodný produkt, často i za přemrštěnou cenu.

    Popravdě, argumenty o nutnosti upřednostnit výhradně české produkty, resp. subdodávky, jsou jen ryze účelové bláboly, které tvrdě naráží na základní principy podnikání i obchodní praxi, tak, jak to naznačuje ředitel Tatry. Bylo pro ně mnohem výhodnější spolupracovat se zahraničním partnerem.

    Pokud mám informace, a už jsem to zde vícekrát popisoval, chovají se zahraniční dodavatelé k našim státním složkám zpravidla nesrovnatelně lépe, než mnohé domácí firmy. Podobnou zkušenost však mají i soukromé tuzemské subjekty při realizaci svých projektů, kdy neoficiálně přiznávají, že je pro ně mnohem výhodnější, když mohou spolupracovat se zahraničními renomovanými partnery, protože některé domácí firmy (mj. CZUB je v této souvislosti zmiňována opravdu velmi často), především ty s politickou podporou, jsou jako obchodní partner krajně problematické, a během „spolupráce“ zkoušejí na partnera prakticky stejné nehorázné praktiky, jako při obchodování se státem.

    Divili by jste se, jak špatné vztahy mezi mnohými domácími výrobci jsou, a to právě na základě špatných zkušeností z minulých projektů.

  • KOLT
    23:05 21.09.2015

    pro petres: Aniž bych do toho nějak viděl, tak mám podezření, že máte pravdu. Minimálně v tom, že argumentace SVOS stylem "je to české, tak to koukejte koupit", skutečně trochu připomíná argumentaci CZUB. Ti tedy ještě před "českým" tlačí "nejlepší na světě" ;-)

  • petres
    20:05 21.09.2015

    Byla tu řeč o výběrovém řízení na pistole pro CS. Dám sem čerstvější případ, bohužel neznám konkrétní parametry pro výběr (je jich 7, dost by mne zajímali). Je to TITUS vs VEGA . Argumentace SVOS mi připomíná CZUB.
    http://zpravy.e15.cz/byznys/pr...

  • Zbrojir
    22:32 20.09.2015

    A to je právě velký omyl, kdo jiný by měl posoudit vhodnost pro výkon služby, než ti, pro které je zbraň určena, oni neměří, neváží, oni posuzují konkrétní oblasti dle interních předpisů pro oblast výcviku u své ozbrojené složky, a to z pohledu uživatele.

    Stejně se to dělá v celém světě, jen u nás, když se to někomu hodí, se obvyklá a úspěšná praxe zpochybňuje.

    To by znamenalo, že pro všechny na obraně by měla testovat 601. skss, protože je nejlepší, ale ne, do testování při výběru pro smíšený sbor je třeba zahrnout celé spektrum, tedy dle fyzického typu i úrovně dovednostních návyků, a to celníci udělali, měli tam od výborných střelců, po málo zkušené, od silných mužů po evidentně slabší ženy.

    Opravdu nevím, jak bych obhájil, že zbraně pro CS testují vojáci a podobní, kteří příliš netuší, o čem služba u CS vlastně je a co se od zbraní primárně chce....

    Opačně by byli asi "nadšení" vojáci, že jejich výzbroj testují celníci, kteří rovněž neznají jejich potřeby.... Ano, tento závěr lze vyvodit z blábolů šířených kolem výběrového řízení, ale to jsou argumenty ryze účelové...

    Mj. zkoušky jsou technické, někteří je nazývají kontrolní, to je prostor pro zkušebny…

    a uživatelské, chce-li někdo tak vojskové, a to je zase prostor pro reprezentativní vzorek uživatelů…


    Celníci drahé a časově náročné technické zkoušky nezahrnuly, což bylo vcelku logické, zbraně jen porovnali s požadavky technické specifikace, a provedli pouze zkoušky uživatelské, výsledky dosadili do již zmiňovaného vzorce, kdy svojí vahou dominovala cena, a výsledek byl takový, že CZUB zůstala ze tří hodnocených nabídek evidentně třetí.

    Tady vůbec nebyl spor o nějaké měřitelné hodnoty, ale o uživatelské vlastnosti zbraně….

    Pokud si úřad nebyl ochoten zjistit potřebné odborné záležitosti, pak logicky nemohl rozhodnout správně….

    Už jsem ale obvyklé chyby dohlížejících institucí v minulých komentářích popisoval (úředníci jsou přesvědčeni, že mohou dobře rozhodnout, aniž by odborné stránce řešené věci rozuměli)...

  • kazd
    22:02 20.09.2015

    S danou skutečností to má společného to, že tedy neexistuje důvod aby hodnocení prováděli pouze budoucí uživatelé. To je dost zásadní věc, kterou jsem napsal hned v počátku.

  • KOLT
    21:52 20.09.2015

    "Osobně nechápu jaké zásadní odlišnosti může mít použití zbraně u policie státní, městské, celníků atd. (nemyslím spec. útvary)."

    Moc velké odlišnosti to skutečně nebudou (na rozdíl od vojenského použití). Ale co to má co společného s danou situací? CS vypsala výběrové řízení podle zákona. Nic jiného dělat nemohla, tak v čem je problém? Jak postupovala PČR všichni víme – zuby nehty se bránila tomu, co ji politici nadiktovali. V dnešní situaci by tehdejší přímé zadání zakázky skončilo u Evropského soudu. Zbraním z CZUB se bránila i vězeňská správa a ochranka prezidenta. Armáda vypsala naprosto směšné výběrové řízení, díky němuž dostává útočné pušky za dvojnásobek jejich velkoobchodní ceny! Z toho všeho vyplývá, že CS se nejen chovala ze všech nejracionálněji, ale také nejvíce podle principu řádného hospodáře.

  • Zbrojir
    21:38 20.09.2015

    Kdepak, tady se především svedl boj o svobodu volby nejvhodnějšího dodavatele zbraní....

    V žádném výběrovém řízení nelze zajistit, že se občas nějaká chyba stane, zejména, když se na takovém administrativně složitém procesu podílí desítky lidí, včetně běžných řadových příslušníků a příslušnic. Jde o to, zda taková chyba, nebo chyby něco podstatného ovlivnily.

    Jak hodnotitelům z výkonu služby, bez jejich ovlivňování, např. diktovat, jak podrobně a jakými formulacemi mají svá zjištění popsat, aby byl UOHS spokojený. Popravdě, jak může někdo od laika chtít naprosto exaktní vyjadřování, logicky přece postačí, že je jeho vyjádření nepodjatým odborníkům srozumitelné, tedy, že je jasné, co chtěl autor hodnocení říci.

    A tady jsme u jádra mé kritiky zákona, jeho výkladu a úřadů, protože chtějí prakticky nemožné a odrazují tak všechny zadavatele od jakéhokoli pokusu něco opravdu, bez předešlé domluvy, testovat.

    Pokud máte informace z prostředí, tak Vám každý opravdu znalý řekne, že pokud chcete dnes uspět, i před očekávané námitky konkurence, musí být zakázka předem domluvené a dobře režírované divadlo. Hrůza je v tom, že úředníci dohledu pak dávají takové zakázky jako příklad, aniž by je zarazilo, jak do sebe všechno tak pěkně zapadá, tak to v reálném životě přece nefunguje…

    Kdyby celníci hráli skutečně levou, zpracovali by dokumentaci jinak, prostě by při zkouškách konečné uživatele - testující patřičně nabrífovali, nebo by jim byly výsledky a patřičným textem do protokolu rovnou nadiktovány, a věc by byla posunuta jinam, ale i tak si myslím, že CZUB by to přes politiku nakonec zlomila….

    Pokud něco celníků vyčítám, tak podcenění největšího protivníka, tedy tuzemské firmy, která zde o žádná regulérní výběrová řízení nestojí, mj. proto, že je nemůže vyhrát. Jenže prý byli pod obrovským tlakem, aby se CZUB neskřípl ani prst, a tak to vlastně nemohlo dopadnout jinak.

    Je to trochu jako při obraně, pokud se hned, od počátku nebráním s použitím všech prostředků, nemusím mít již v další fázi střetnutí žádnou šanci….

    Už jsem zde popisoval nedokonalost zákona a vítězství formy nad obsahem v zadávací praxi, i byrokratické a nekompetentní rozhodování úřadu. To si chce sehnat kompletní dokumentaci k případu, včetně protokolů, analyzovat je se znalostí problematiky zbraní a pak dělat závěry a nikoli přečíst materiál se závěry ÚOHS a věřit mu bezezbytku.

    Opakuji ještě jednou, Celní správa ČR na české poměry vybírala v rámci vytvořeného prostoru neobyčejně komplexně a v rámci možností i objektivně. Její výsledek je stejný, jaký bych očekával ve většině případů, kdyby si ozbrojené složky mohly vybírat pistoli bez vnějších ingerencí politiků a lobbisty ovlivněných vysokých manažerů.

    CZUB zaplatila, mj. z předražených státních zakázek si to mohla dovolit, právníky, jejichž úkolem bylo postup znevěrohodnit, a to se jim, mj., i díky problematické legislativě a byrokratickému přístupu a postupu ÚOHS podařilo, tedy jen u těch, co problematice vůbec nerozumí.

    Ano, dle nich není např. transparentní hodnotit manipulační síly, resp. schopnost uživatelů manipulovat se zbraní, reprezentativním vzorkem smíšených hodnotitelů z řad konečných uživatelů, naopak transparentní je prý změřit sílu v akreditované zkušebně…. Takže, lepší je mít nějakou, nic neříkající hodnotu na papíru s razítkem, že pak zbraň ženská v praxi nezvládne, to není přece důležité, my máme protokol akreditované zkušebny. Snad to pro vysvětlení rozdílného přístupu k výběru a hodnocení pistolí již stačí…..

    Skutečnost, že CZUB u nás jinde „vyhrává“, zde není vůbec relevantní, vždyť je to na základě ingerencí s hora.. Popravdě, většina zakázek byla přidělena bez testování napřímo, zbytek evidentní manipulace. Opravdu se již o tom nechci rozepisovat. To bych musel rozebrat každou z nich….

    K žádnému regulérnímu opakování již nedojde, to jsem snad již popsal, CZUB prostě celníky podcenila, i když se dle mých informací již před samotným výběrovým řízením vedení CS ovlivnit snažila, patrně očekávala, že celníci nejsou příliš znalí problematiky a před CZUB a jejími druhořadými produkty si sednou na zadek. I v CZUB nejsou úplní pitomci, a další svobodný pokus o výběr dodavatele pistolí pro Celní správu ČR už nepřipustí. Oni totiž velmi dobře vědí, že uživatelé ze státních složek jich mají za dodávky nekvalitních zbraní a arogantní chování již plné zuby a byl by to velmi nebezpečný precedent, signál, že CZUB už nemá trh přes politiku zcela pod kontrolou a ozbrojené složky si nyní mohou svobodně vybírat, a to by byl začátek konce CZUB a jejích produktů v ozbrojených složkách ČR, to nesmí v žádném případě připustit...

    Pokud se někomu nezdá krajně podivné, že vedení CS jedná o výběru pistole s jinými instituty a nikoli se svými věcně příslušnými podřízenými, a v komisi patrně nebude žádný skutečný odborník, tak asi nemá smysl se dále rozepisovat. Stačí se zeptat jinde, přesně takto začíná nákup zbraní od CZUB….

    O nezdravé situaci v některých ozbrojených složkách, která mj. vznikla díky mnohaletým politickým ingerencím, doporučuji si přečíst také jiné příspěvky, naposledy ten od CerVuse…

  • kazd
    20:19 20.09.2015

    Tady jsou argumenty jako kdyby se rozhodlo co mají celníci koupit.
    Podle mého se jen zrušilo výběrko.

    Smyslem řízení není vybrat nejlevnější ani technicky nejvyspělejší.
    Osobně nechápu jaké zásadní odlišnosti může mít použití zbraně u policie státní, městské, celníků atd. (nemyslím spec. útvary).

    Způsob hodnocení byl podle mého vadný a administrativně s chybama. Nic nebrání za poměrně malých nákladů opravit a vyhlásit znovu.
    Velmi častá kritika UOHS (o němž si nemyslím nic extra) zaznívá při státních zakázkách v oblasti dálnic. Pokud se na některá rozhodnutí podíváte, tak nebudete chápat co jsou schopni v ředitelství dálnic vyhlásit.
    Nikdy následně nepřiznají chybu. Vždy za to může nejasný zákon nebo UOHS.
    I v situaci kdy úředník nedodržel triviální vyvěšení na nástěnce 30 dnů byl na chybě zákon.
    Takže bych z toho rozhodnutí nedělal takovou vědu.

  • Zbrojir
    17:12 20.09.2015

    Ano, Kolt, naprosto souhlasím, v uvedeném případě nešlo jen o pouhý nadstandard, ale o uživatelské vlastnosti, zda jsem vůbec a jak efektivně schopen pistoli v podmínkách blízkých reálnému nasazení manipulovat.

    Chápu, že neinformovaní nemohou uvěřit, že CZ při komplexním hodnocení tolik zaostává, je to ale tak. Vždyť také "vymetá" státní zakázky jen ve třetím světě, a to ještě za "tradičních podmínek".

    Ty v tuzemsku přeci počítat nemůžeme, protože ty si s vysokou pravděpodobností CZUB u aktuálně vládnoucích garnitur koupila, alespoň všechny dosavadní znaky tomu nasvědčují: přidělení napřímo, nebo ve zmanipulovaném řízení, v mnoha případech zjevně nekonkurenceschopné ceny, nevyhovující výkony produktu, nutný dodatečný dovývoj do akceptovatelné podoby, četné vady a nedostatky, zákaz hromadných reklamací, popř. řešení jen takových vad, jejichž odstranění není pro CZUB příliš nákladné, škody ve stamilionech, vyšetřování žádné......

  • KOLT
    16:29 20.09.2015

    Ono nešlo o uživatelský komfort, šlo o to, zda daná zbraň splňuje podmínky pro služební zbraň. Není náhoda, že Walther a Glock dostaly téměř stejně bodů (rozdíl cca 1 promile!). Věřím, že kdyby se do soutěže přihlásil třeba SIG, HK nebo Beretta, dopadly by pravděpodobně velmi podobně. CZ ne náhodou získala o cca 1/3 bodů méně, tedy ten rozdíl je vskutku markantní.

    Hodně záleží na tom, jak se nastaví kritéria uživatelského testu. Pokud bychom v něm položili otázku: "Jak hodnotíte komfort jízdy?", načež necháme uživatele vybrat na stupnici od jedné do pěti, může se stát, že Škodovka dostane 2, Audi 4 a Mercedes 5. Pak skutečně může být rozdíl mezi Mercedesem a Škodou tak velký, že odůvodní rozdíl v cenně. Pokud ale otázku položíme způsobem: "Je komfort jízdy dostatečný s ohledem na určení vozidla?", přičemž odpovědi budou ve stylu 1=zcela nedostatečný....4=dostatečný, 5=více než dostatečný, nemůže se stát nic jiného, než že Škodovka dostane 4 a ostatní dva 5. Přičemž v hodnocení klidně můžeme obě hodnoty považovat za stejné a zohlednit rozdíl pouze v případě, že ostatní parametry produktů budou zcela vyvážené. Prostě celé je to o dobře udělané metodice. Samozřejmě žádná metodika není neprůstřelná, ale zrovna ta celníků mi nepřišla špatná. Zkouška, zda průměrný příslušník sboru je vůbec schopen natáhnout zbraň, je dle mého názoru poměrně logická.

  • Zbrojir
    15:17 20.09.2015

    ke Kazd

    Snažím se oponentovi věc vysvětlit a nikoli z něj dělat b…, protože nemohu vždy odhadnout míru jeho informovanosti, raději vezmu věc více ze široka…

    S těmi automobily máte pravdu, pokud neexistuje pádný důvod k unifikaci vozů jedné značky, není mezi komerčními vozy z pohledu běžného uživatele, jakým takový úřad nepochybně je, příliš významnějších rozdílů, a rozhodovat by zde měla především pořizovací cena, záruky a náklady na servis.

    Mj. já osobně jsem přesvědčen, že české úřady, zcela v rozporu s ekonomickou situací (státní rozpočet neustále v deficitu) nadužívají luxusnější vozy, než reálně potřebují, tzn., že kdejaký „podržtaška“ si vozí zadek v automobilu min. o třídu až dvě výše, než reálně ke své pracovní činnosti potřebuje. Šéfové větších státních institucí si neváhají nechat pořídit automobily i za několik mega, a navíc disponují i více podobnými vozy….

    U výzbroje je však nutné zohlednit určitá specifika, tak, jak jsem to v minulých komentářích popisoval. Pokud je tedy nějaká složka zákonem definována jako ozbrojená a příslušné služební posty mají přidělenou zbraň, nemůžeme se na věc dívat tak, že jsou to jen celníci a tak jim stačí cokoli, co střílí.

    Vzhledem k odpovědnosti státu za použití represe, tedy za řádné fungování příslušného ozbrojeného bezpečnostního sboru, musíme vybrat takové zbraně, které s perspektivou, pro řadové složky se u tohoto druhu zbraní jedná cca o dvě desetiletí, plně vyhoví výkonu služby.

    Testy, které celníci udělali, byly naprosto logické. Kdyby např. Glock před CZ upřednostnili jen proto, že Glock má více než dvojnásobnou garantovanou životnost než CZ, pak by byl Váš pohled při roční spotřebě munice u řadového celníka celkem správný, ale Glock zvítězil v celém spektru z hlediska manipulace a reálného použití důležitých vlastností, zatímco pistole CZ se ocitly na samé hraně hodnocení nevyhovující.

    Pokud věc zjednoduším pouze na náročnost obsluhy a manipulační síly, tak pokud dáte běžným celnicím, ale i mnohým celníkům řídit Pragu V3S (náklaďák s nesynchronizovanou převodovkou a bez posilovačů řízení), tak nebudou schopny zadané úkoly plnit, fyzicky a s dnešními běžnými návyky řidiče vůz prostě nezvládnou. K čemu je mi tedy o něco levnější pistole, s jejíž manipulací má významná část ozbrojeného sboru značné problémy, která je mnohem náročnější, tedy i nákladnější na výcvik a jeho udržení (systém SA/DA), a která za konkurenty (oběma Glock i Walther) citelně zaostává.

    Jen poznámka: I u Celní správy ČR jsou exponované složky s intenzívnějším výcvikem.

    Mj. výběrové řízení donutilo CZUB stáhnout kalhoty s cenou, takže nabídla své zbraně celníkům podstatě levněji, než např. MO ČR, kam dodává v mnohem větších objemech, což opět potvrdilo, že v ČR jde CZUB na ruku nejvíce resort obrany, protože od ní nakupuje za ceny, které si v podstatě, bez ohledu na ceny konkurence, určuje samotná CZUB. O kvalitě snad ani nemluvě. Jen, že i při pár kusech vzorků pistolí CZ pro zkoušky u celníků, se u některých z těchto kusů vyskytly zjevné vady, co dodat. Snad jen, že se mezi výzbrojaři již léta traduje: „Chceš-li mít problémy, kup si zbraně z České zbrojovky“ a praxe to jen potvrzuje…

    k CerVus

    Bohužel i proto zde politici a lobbisté většinou tak snadno prosadí svou. Je známo, že na obraně je situace doslova zoufalá, kdy si i vysocí důstojníci o problémech privilegovaných dodavatelů, ke kterým samozřejmě náleží i CZUB, jen šeptají ze strachu, aby neměli problémy. Je to o osobní odvaze.

    Já ze své dosavadní praxe příliš nevěřím, že důstojníci, kteří nechtějí pro své vojáky skutečnou kvalitu, a takto nehorázně ovlivňují podřízené ze strachu, aby s těmi nahoře neměli žádné problémy, v sobě mají i dostatečný potenciál k obraně země. Zbabělec v podstatě zůstává zbabělcem, zejména, jde-li o jeho život. Asi se mnou nebudou mnozí souhlasit, ale já v krizových okamžicích očekávám, že značná část ozbrojených sil selže.

    Jen k té podpoře domácího průmyslu. CZUB je vlastněna nadnárodní společností, tuto společnost vlastní jiná nadnárodní společnost, který vydala tuším 100 akcií na jméno, kdy jména vlastníků nejsou veřejně známa. Takže skutečně transparentní vlastnická struktura státem tolik protěžované zbrojovky, že ano....

  • CerVus
    14:06 20.09.2015

    Zbrojir: nj, ale jak může reprezentativní vzorek naší armády podat nezkreslené údaje, když je vojákům vždy ze strany jejich nadřízených "doporučeno" se vůči dané technice vyjadřovat pouze pozitivně a pokud někdo má tu odvahu tohoto doporučení nedbat tak jeho negativní recenze bude buď založena nebo ignorována.

  • Muhaha
    13:56 20.09.2015

    Bohužel, musím potvrdit slova pana Zbrojire o "kompetentnosti" úředníků ÚOHS.

    Titíž úředníci potom po pár letech přecházejí do největších českých advokátních kanceláří jakožto "experti" na soutěžní právo.

    Pokud chcete, můžete si myslet, že je to pro jejich vysokou odbornou způsobilost.

  • kazd
    12:53 20.09.2015

    Nevím k čemu takové litanie.

    Já netvrdím, že tahle zbraň je lepší než druhá.
    Já tvrdím, že výběrové řízení zde komentované je jasná ukázka jak obejit smysl zákona.
    V podstatě složka, která zbraně prakticky nepoužívá dělá takovéhle šaškárny.

    Co obhajujete je prakticky tohle:
    živnostenský úřad pro své potřeby otestuje Audi a Škodu. Zjistí, že Audi je lepší z hlediska komfortu pro její potřeby, to může být. Následně rozhodne koupit Audi, protože váha uživatelské přívětivosti přebije matematicky výrazně vyšší cenu Audi.

    Všichni víme, že referent úřadu může jezdit ve fábii a na kvalitu odvedené práce to nebude mít žádný vliv.

  • Zbrojir
    23:20 19.09.2015

    Ještě poznámka k výroku: „Prostě si celní správa chtěla udělat malou domů, stejně jako vězeňská služba a neprošlo to. To je asi vše.“

    Kdyby to vyslovil nějaký CZUBák, chápal bych to. Jejich svět je naprosto zvrácený, oni jsou přesvědčeni, že na zakázky u domácích ozbrojených složek mají nárok, a když si za jejich přidělení připlatí promazáním politických soukolí, je to OK.

    Zatímco jiné bez jakýchkoli důkazů a byť jen náznaků pomlouvají (nákup zahraničních zbraní přece musí být automaticky korupce....), všechny kontrakty CZUB se státem nesou většinu příznaků korupce: Přidělení zakázky na přímo, nebo ve zmanipulovaném řízení, nespokojenost uživatelů, nutný dovývoj, opakované vady produktů, které se tutlají a většinou ani nereklamují, v některých případech je neobhajitelná i cena…..

    Mj. autor ve svém výroku nechtě přiznal, že i Vězeňská služba se již chtěla vymanit z područí neoblíbeného molochu jménem CZUB.

    Dále to asi nemá smysl již rozebírat.

    Nezasvěcený se musí rozhodnout sám, buď jsou prakticky všechny ozbrojené složky proti CZUB podjaté, a otázka zní proč, nebo mají pravdu, když chtějí pořídit mnohem kvalitnější produkty a jednat s korektními dodavateli a nikoli se „sňatkovými podvodníky“….

  • Zbrojir
    22:58 19.09.2015

    Absolutně zkreslený pohled, ovlivněný propagandou CZUB a nekompetencí ÚOHS. Kdo jiný, než namátkově vybraný reprezentativní vzorek příslušníků konkrétního ozbrojeného sboru, by se měl vyjadřovat k uživatelským záležitostem produktu….

    Stejně se to dělá v celém světě, jen u nás celý proces poražená CZUB pošpinila a překroutila účelovými bláboly, které převzal ÚOHS (již min. jednou tento úřad ve zcela jasné lumpárně rozhodl v její prospěch, viz nákup Opu CZ 750 pro Hradní stráž a dodnes prý brání stěžovateli nahlédnout do své dokumentace….), jenž může akceptovat jen problematiky velmi neznalý a celkově neinformovaný člověk, včetně úředníků ÚOHS. Už jsem zde nekompetentnost rozhodování úřadů obecně popisoval…

    Pistole musely splnit požadavky technické specifikace, následně byla posouzena vhodnost pro výkon služby z hlediska potřeb CS, a to v rámci uživatelských zkoušek, které byly samozřejmě stejné pro všechny testované pistole. Zbraně se testovaly pod dohledem instruktorů v několika logických zkouškách a každý testující se pak písemně vyjádřil do protokolu. Protokoly se zprávou byly předány příslušné hodnotící komisi.

    Následně byla cena, resp. její váha, váha výsledků uživatelských zkoušek, tuším ještě váha kritéria záruky, dosazeny do obvyklého vzorce. Že produkty CZUB propadly (P 07 a P 09) a ze tří testovaných nabídek (dále Walter PPQ a vítězné Glock 17 Gen4 a 19 Gen3) byly až třetí, a to na samé hraně hodnocení nevyhovující, mj. i proto, že s nimi nedokážou ženy v nepříznivých podmínkách (mokro) manipulovat, není nic neočekávaného.

    Nedostatky, které celníci zjistili, jsou o produktech CZUB všeobecně známy… a byly zjištěny i v testech u jiných ozbrojených složek. Navíc se zde setkala překonaná koncepce pistole SA/DA s moderní a mnohem efektivnější koncepcí, s jednou charakteristikou spouště pro první a další výstřely, která je, jak je obecně známo a praxí prověřeno, pro služební potřeby mnohem vhodnější. Zde přispěvateli mohu jen doporučit podívat se, čím jsou vyzbrojeny speciální jednotky v ČR, CZ to tedy nejsou. Byly by patrně stejně vyzbrojeny i ostatní složky, ale politici na žádost CZUB nařídili kupovat druhořadé produkty CZ, a to bez ohledu na značné problémy a následné škody…..

    Chápu, že by se CZUBákům hodilo, kdyby zbraně pro ozbrojené složky vybral někdo jiný, tedy někdo, na koho mají přímý vliv. Např. jako MO ČR, které na testování samopalů EVO pošle vojáky, záměrně je, na rozdíl od předchůdce, neurážím, kteří s takovými zbraněmi nemají vůbec žádnou zkušenost, a pak se divme, že se do výzbroje zavede „druhořadý polotovar“, jehož vývoj nebyl doposud, ani po několika letech, ukončen, a který jiné ozbrojené složky, mj. které zmiňuje i můj předchůdce, označí jako nevyhovující…

    Aniž bych se chtěl dotknout Slavičína, je to zkušebna akreditovaná pro jiný model zkoušek (technické a nikoli uživatelské) a jsem rovněž přesvědčen, že ačkoli se jedná o pracovníky dobře seznámené se zbraněmi, patrně nebudou mít přehled o současných manipulačních postupech v ozbrojených složkách, a jak by tedy nahradili uživatele ze smíšeného sboru, opět nějakým vzorkem testujících.

    Cituji: Pokud k tomu Slavičín napíše, že "Srovnáme-li výše ověřované parametry, neshledáváme mezi zbraněmi velmi výrazné rozdíly,"

    No, právě, zkoušku si objednala CZUB, významný zákazník této zkušebny, samozřejmě s cílem nepříznivý výsledek zvrátit… Už jsem to zde v minulém komentáři popisoval, že často zvítězí nepravda, nebo i zjevná hloupost nad odborně správným závěrem, stačí předložit nějaký účelově zformulovaný dokument a podložit závěry nějakou autoritou, např. spřízněnou zkušebnou.

    Předchůdce mohu upozornit, že bych úředníkům ÚOHS snadno a rychle dokázal, jak velké rozdíly zde existují, to by ale znamenalo tzv. slyšení u úřadu (v ČR se nevyužívá) a vybrané zkoušky jim v komparaci v jejich přítomnosti předvést, a bylo by to jasné, jenže tady v ČR se prostě dá na nějaký účelově zpracovaný dokument.

    Podobné chyby mají i předchůdci testovaných pistolí CZ, např. tzv. policejní compact, tj. CZ mod. 75 D Compact. Autorovi s tak vyhraněným názorem proto doporučuji zkusit si např. manipulaci s touto služební zbraní v podmínkách „mokré ruce“. Upozorňuji, že odpadají i mnozí muži, natož pak ženy, ty mj. často odpadají i za podmínek optimálních.

    Vážený, protože se v této oblasti docela pohybuji, mnohé zbraně mám vyzkoušené, a vím, co potřebuje smíšený ozbrojený sbor, jedno či Celní správa ČR, Policie ČR, Vězeňská služba atd… Pistole produkované CZUB k vrcholu vhodné produkce tedy v žádném případě nepatří, patrně stejně, jako celníci, by vybrali i jiné ozbrojené složky, tedy za předpokladu, že by měly prostor ke svobodnému rozhodování, a to v ČR většinou nemají.

    Mj. CZUB již asi zlomila vedení CS, výběr pistole řeší výhradně management, jednají s CZUB a MO ČR, takže tušíme, jak to asi dopadne… Jsme přeci v Čechách, kde se musí jakýkoli pokus o korektní výběr pošpinit a nahradit tradiční manipulací. Sežeňte si prosím kompletní protokoly a zeptejte někoho opravdu znalého, mě naopak celníci výsledky v jednotlivých zkouškách překvapili, to co zjistili, koresponduje i s mými zkušenostmi…. Vše ostatní jsou bláboly z neznalosti, nebo s cílem získat zakázku pro sebe.

    Jen ještě jedna poznámka: Druhý v pořadí, uchazeč nabízející Walthery PPQ, který by měl největší důvod pokusit se zakázku z druhého místa získat, námitku nepodal, asi si byl vědom, že výsledný poměr výkon/cena byl zjištěn v rámci možností objektivně.

  • KOLT
    22:25 19.09.2015

    pro kazd: Zbrojir vám k tomu asi řekne víc, neb má více informací. Mně osobně ale vaše argumenty připadají trochu zcestné (alespoň některé).

    Proč CS vedla vlastní řízení? Chtělo by se říct, že nechtěla dopadnout jako Policie či Armáda. To mi přijde jako dostatečný argument. Ti "maníci" byly vybráni právě naprosto logicky – vezme se reprezentativní vzorek uživatelů a nechá se je posoudit zbraň, na níž může záviset jejich život. Co, krucinálhergot, jiného dělají při výběrových řízeních armády? Tedy ty s rozumem, ne naše. Navíc hodnocení testovateli bylo pouze jedním z kritérií (takže tady buď nevíte, mlžíte nebo... ani jedno moc důvěryhodnosti nepřidá). Velký vliv měla pochopitelně cena – konkrétně cena 55 %, uživatelské vlastnosti 40 %, záruka 5%. Společný postup s Policií či s Vězeňskou službou by dával smysl, kdyby tyto ovšem uspořádávaly skutečné tendry a ne jejich parodie (PČR dostala nákup dokonce befelem od vlády, ačkoliv se bránila zuby nehty). Nákup těchto složek společně s armádou je naproti tomu pitomost, neb požadavky na služební zbraň u bezpečnostních a ozbrojených složek jsou v některých ohledech dosti odlišné.

    Jestli Slavičín neshledává rozdíly v manipulaci mezi CZ P 07/09 a Glock G17/19, tak k tomu není moc co dodat. Naví žádné dvounásobné rozdíly, jak píšete, se nekonají. Glock a Walther dostaly téměř shodně bodů (465.5 a 466), CZ pak 318 => ani ne jedenapůl násobek.

    A naprosto nechápu, co myslíte tou malou domů. Že chtěli otestovat, jaké zbraně jim budou vyhovovat a podle toho nakoupit? Nehoráznost, že :-/ Že měli zkušenosti jak s produkcí CZUB tak s Glocky, takže věděli, proč chtějí tendr a ne rovnou nakoupit produkty Závodů približného strojárstva? Nepochopitelné... Že byli ochotni připlatit si něco málo za kvalitnější zbraně, které navíc po celou dobu životnosti vykazují podstatně méně závad, takže ve výsledku jsou mnohem levnější? A koneckonců i tu životnost mají delší. No to by jeden fakt nevěřil, že.

    Prostě někdo konečně chtěl udělat skutečně rozumný tendr, jenže podcenil ochotu chlapců z Brodu rvát se za "jejich" píseček...

  • kazd
    21:25 19.09.2015

    Tak zpátky k faktům. Kdo chce může si výběrové řízení celní správy projít zde
    https://www.uohs.cz/cs/verejne...

    Kolikrát celní správa vystřelí a co má tak specifického, že musí mít své vlastní řízení?
    Pokud něco smrdí tak právě tohle řízení a díky bohu UOHS za jeho zrušení.

    Už ten začátek, že se vybere náhodně par maníků a ti rozhodnou.

    Kdyby ty paka aspoň vybrali testovače napříč policií , armádou atd + nezávislá zkušebna.
    Pokud k tomu Slavičín napíše, že "Srovnáme-li výše ověřované parametry, neshledáváme mezi zbraněmi velmi výrazné rozdíly,"
    Tak si o Slavičínu můžu myslet co chci, ale rozhodně to není taková prasárna jako výsledek nezávislých testovačů, kde byl rozdíl dvojnásobný aby se pokryla vyšší cena.
    Prostě si celní správa chtěla udělat malou domů, stejně jako vězeňská služba a neprošlo to. To je asi vše.

  • KOLT
    11:23 19.09.2015

    ls: Díky! Zajímavá informace.

  • Zbrojir
    10:18 19.09.2015

    Mj. celá ta složitá legislativa ohledně veřejných zakázek vznikla proto, aby se zadávalo transparentně a nediskriminačně, tedy, aby se zadavatelé chovali korektně a v souladu s dobrými mravy....

    Většině lumpáren vydané zákony a předpisy stejně nezabrání (dají se vždy obejít, zejména pokud je podjatý samotný zadavatel, viz známé aktivity MO ČR), proces je složitý a zdlouhavý, laik se v něm prakticky nevyzná, zaměstnává množství úředníků, kdy menšina zadává a většina jen kontroluje a výsledek, forma zvítězila nad obsahem. Jelikož instituce ročně zadávají desítky, či spíše stovky veřejných zakázek a u drtivé většiny musí být vše zrealizováno do konce příslušného rozpočtového roku, nedivme se, že se to již zvrhlo k formalismu, který logicky pomáhá především těm méně renomovaným výrobcům a výrobkům, mj. ve značné míře produkovaných mimo členské EU.....

  • Zbrojir
    10:00 19.09.2015

    Ano, je to tak.

    Mnoho oblastí je snahou o detailní svázání lidského jednání již doslova rozvráceno.

    Je to dáno i odlišnou mentalitou, způsobem vzdělávání a průběhem kariéry mladších generací.

    Kolik mladších manažérů včetně kohorty poradců vlastně vůbec rozumí tomu, co řídí, sebevědomí jim ale samozřejmě nechybí.

  • liberal shark
    09:45 19.09.2015

    to KOLT : Vzhledem k vysokému státnímu podílu v ČEZ se nenašel nikdo tak odvážný, aby to udělal jinak. Na druhou stranu to mělo i pozitiva - dokonalou dokumentaci procesu, která se vyplatilo na UOHS, nepřetržitou právní podporu a donutilo to uchazeče pořádně specifikovat nabízený projekt i komerční podmínky. Navíc to do značné míry odbouralo politické vměšování, které si jistě dovedete představit.

  • KOLT
    09:27 19.09.2015

    pro Zbrojir: Pěkně napsáno. Za hlavní problém považuji právě skutečnost, že se snažíme vymyslet paragraf na všechno. Jenže šedá je teorie, zelený strom života. Snaha všechno přesně ošetřit paragrafy, z jakéhokoliv důvodu!, je prostě blbost. Výsledkem je pouze nevýkonný systém vedoucí lidi k tupému plnění paragrafů, bez vlastní invence ale také bez odpovědnosti.

    Když už jsme tady hodně řešili auta, dám příklad z automobilismu. Snaha vyřešit všechny záludnosti na cestách značkami je ve výsledku kontraproduktivní. Snížená rychlost v kdejaké zatáčce, plná čára na přehledných rovinách a podobné vedou k tomu, že lidé si zvykají, že každá jen trochu složitější situace je "patřičně" označena, a přestávají u řízení přemýšlet :-(

  • KOLT
    08:51 19.09.2015

    pro liberal shark: A já myslel, že ČEZ jakožto a.s. nemusí postupovat podle stejných paragrafů jako státní správa a jí zřizované organizace.

  • liberal shark
    08:38 19.09.2015

    A teď si představte, že podle ZVZ vybíráte dva bloky jaderné elektrárny s opcí na další tři, a ještě navíc nemáte peníze :-(((((.

  • Zbrojir
    23:01 18.09.2015

    Problematika veřejných zakázek je velmi složitá a není zde čas a prostor sepisovat mnohastránkový elaborát. Pravdu máte v podstatě všichni.

    Současná tuzemská legislativa vychází zejména ze směrnic EU (2004/18/ES a 2009/81/ES). ČR má nyní jen omezenou suverenitu, kdy rozhodující část zdejší legislativy je přísně vázána na předpisy EU. Jeden zákon o veřejných zakázkách (č. 137/2006 Sb.) obsahuje pravidla jak pro civilní veřejné zakázky, tak i pro veřejné zakázky na úseku obrany a bezpečnosti (částečně optimalizované pro specifika licencované speciální techniky, materiálů a služeb), což jsou však ustanovení, která se vztahují prakticky jen na ozbrojené síly, protože ač z důvodové zprávy a příslušné preambule k směrnici 2009/81/ES jasně vyplývá aktuální důležitost bezpečnostních sborů pro bezpečnost členských států EU, dle dodatečného výkladu věcně příslušných úředníků EU drtivá většina zakázek bezpečnostních sborů prý nesplňuje kritéria zakázek na úseku bezpečnosti, a proto bezpečnostní složky prakticky vše zadávají dle pravidel pro civilní část, tedy dle stejných pravidel, podle kterých se nakupuje na trhu volně dostupné komerční zboží!!!

    Současná západní společnost na problémy, které se dříve běžně řešily zdravým rozumem (zkušenostmi a odbornou kompetencí), zpravidla reaguje soustavným zpřísňováním norem, snahou maximálně omezit prostor pro svobodné rozhodování jednotlivce. Tzn., že obecně platné předpisy a zejména interní akty řízení, které požadavky obecně platných předpisů pro potřeby jednotlivých resortů, či institucí detailněji rozpracovávají, úředníkovi direktivně stanovují určité postupy, se kterými však musí vyřešit neobyčejně široký okruh veřejných zakázek.

    Protože tyto předpisy obvykle zpracovávají lidé naprosto odtržení od reality, z nichž mnozí ani nezadali jedinou větší veřejnou zakázku, nebo z praxe znají pouze hodnocení „papírových nabídek“, a obvykle si drží i názor, že po odborné stránce není třeba rozumět pořizovanému materiálu, resp. řešené oblasti, prý postačí, když zadavatel obdrží dobrou technickou specifikaci, a zadání je jen dílem rutinních postupů, jsou vydávané předpisy spíše překážkou, než návodem ke skutečně dobrým nákupům.

    Na první pohled se může zdát názor úřednictva logický, ale ďábel se skrývá v detailech a proto se zadávání postupně zvrhlo v proces, kde zjevně dominuje forma nad obsahem (hlavně, že byly dodrženy stanované postupy, že se koupila málo vhodná či předražená věc, toť dnes věc druhotná)...

    Zkusím dát příklad rozdílu při nákupu rodinného osobního automobilu:

    Soukromník si zpravidla vyčlení příslušnou částku na nákup vozu, stanoví základní požadavky (prostor pro osádku, zavazadelník, dynamika, spotřeba, jízdní komfort, dostupnost a náklady na servis….), a začíná typovat vhodný výrobek, popř. okruh výrobků. Většinou zjistí, že výrobek vyhovující všem požadavkům není na trhu, min. není na trhu k dispozici za jím vyčleněnou původní částku, a své předpoklady proto bude muset ještě korigovat. Jeho základní výhodou je skutečnost, že na rozdíl od veřejného zadavatele, může požadavky korigovat operativně, bez zásadního prodlužování lhůt, v souladu se svými reálnými potřebami a hlavně v souladu se zdravým rozumem. Při vyhodnocení priorit (kritérií) nemusí složitě a exaktně nikomu dokazovat, o kolik je jeden parametr důležitější, než jiný, prostě selským rozumem a jednáním s prodejci se rychle dopracuje k výsledku, který je z jeho pohledu a potřeb optimem mezi výkonem a cenou.

    Veřejný zadavatel však musí své požadavky i kritéria hodnocení jednoznačně, a to se značným předstihem nadefinovat, pokud je dodatečně změní (lze to jen v omezené míře a především do určité fáze), musí adekvátně opravit i celé výběrové řízení, a zpravidla prodloužit i příslušné lhůty pro předložení nabídek. Základním problémem této fáze je především správné nastavení pomyslné laťky. Požadavky blízké ideálním potřebám uživatele výrazně zvyšují riziko, že na trhu nebude žádný výrobek, který je bezezbytku splní (existuje zde zákonná povinnost takového uchazeče vyloučit), nebo nevznikne potřebné konkurenční prostředí, což se může velmi negativně projevit na výši nabídkové ceny. Požadavky zahrnující nezbytné minimum zase vytváří riziko, že nakonec vyhraje nikterak dokonalý výrobek, protože laťku ještě těsně překoná a pokud bude i dostatečně levný, jasná dominance ceny při hodnocení (matematický vzorec), jejíž váhu stanovily resortní interní předpisy, zpravidla mezi 60-80% celkové váhy!!!, totiž nedá kvalitnějším a pro potřeby uživatelů mnohem vhodnějším výrobkům prakticky žádnou šanci.

    Druhým problémem jsou kritéria hodnocení. Nejde jen o odbornost a korektnost, ale především o schopnost je obhájit, a to nikoli před odborníky, ale před úředníky - laiky, kteří zastávají významné posty v různých kontrolních a dohledových orgánech, včetně ÚOHS. Jestliže tam převládá názor, že stačí znát předpisy na úseku zadávání veřejných zakázek a problematice pořizovaného majetku není třeba vůbec rozumět, jsou rozhodnutí inkriminovaných institucí obvykle v rozporu s odbornými zásadami, tedy v podstatě v rozporu se zdravým rozumem.

    Zakázku lze hodnotit dle nabídkové ceny, tedy dle jediného kritéria, nebo dle ekonomické výhodnosti, tedy dle více kritérií. Jak jsem již uvedl, resorty obvykle svými vnitřními předpisy stanovily, že cena musí mít váhu min. 60-80%, tzn., že je naprosto dominantní. Lze sice vyjednat výjimku, ale to znamená dohadovat se s ministerskými úředníky, s velmi nejistým výsledkem a tak se do toho nikomu moc nechce.

    Vlastní vyhodnocení není složité, tam existují osvědčené matematické vzorce (modely), problémem je však obhájit váhy a přidělené body, kdy lze většinu složitějších a exaktně nezměřitelných způsobů hodnocení poměrně snadno napadnout. Proto se většina zadavatelů, kteří mají přidělené finanční prostředky rozpočtovány obvykle na jeden rozpočtový rok (státní rozpočet), kdy než se tyto prostředky detailně rozepíší, a zaregistrují se investice (nákup věci za 40 tis. Kč a výše) je pryč minimálně první čtvrtletí (dřív nelze dle jiných obecně platných předpisů začít, tedy ani schválit zakázku), kdy ve zbývajících měsících do konce příslušného roku musí být vyhlášeno a realizováno výběrové řízení, vybrán dodavatel, uzavřena kupní smlouva, a to při dodržení všech zákonných lhůt, dodáno zboží a zaplaceny faktury, uchyluje k výběru výhradně dle ceny a nebo k výběru na základě hodnocení pouze „papírových nabídek“, a to dle několika jednoduchých a nezpochybnitelných kritérií, např. cena, užitečná hmotnost, spotřeba, kdy cena má největší váhu, tedy 60-80% a ostatní kritéria sestupně, kdy součet všech vah musí být logicky 100%.

    Dříve, tedy ještě za starých časů, kdy to stálo za ho…., měl zadavatel mnohem větší prostor. Mohl např. ve specifikaci zadat požadovaný osobní automobil, a to mnohem více obecněji, požádat o předložení vzorků, určit okruh testujících a stejný tým a za stejných podmínek otestoval např. tři osobní vozy, u kterých nabídky splnily požadavky zákona a základní požadavky zadání. Vyzkoušel se např. vnitřní prostor s plnou osádkou, samozřejmě s vezenou výstrojí a výzbrojí, možnosti zavazadelníku, reálné jízdní výkony a spotřeba při přepokládaném způsobu užívání, dále se přihlédlo k dostupnosti servisu a ceně vytypovaných náhradních dílů, dosadilo se do hodnotícího modelu a vybral se vůz, který je nejlepší jako poměr výkon cena. Dnes však prakticky nemožné, protože by byl postup okamžitě napaden…

    Jaká pak reálná spotřeba dosažená v testu, dle jaké metodiky jste testovali, máte ji snad schválenou, prováděla testování akreditovaná laboratoř, můžete dokázat, že jste dodrželi naprosto stejné podmínky pro všechny testované automobily,… argumenty o stísněnějším vnitřním prostoru i horším komfortu pro osádku jsou ryze subjektivní, …. jaká pak horší dynamika, dle jaké metodiky jste měřili, provedla měření akreditovaná laboratoř…, vždyť máme srovnatelné zrychlení z 0 na 100 km/h jako konkurence...

    Nechci zde rozebírat problematiku automobilů, ale všichni víme, že např. spotřeba dle metodiky EU je vlastně podvod na zákazníky, který nekoresponduje s realitou, že různé automobily jsou odlišně náchylné na styl jízdy, tzn., že některé mají při zvýšené zátěži mnohem větší nárůst spotřeby, než jiné, že zrychlení z 0-100 km/h, nemá o dynamice vozu dostatečně vypovídající hodnotu, zejména bývá-li při dynamické jízdě více využito celkové užitečné zatížení vozu….

    Takže, buď se v dnešní době nakoupí automobily výhradně na základě výše nabídkové ceny (musí splnit technickou specifikaci) nebo na základě ekonomické výhodnosti, kdy kritérii jsou cena, a několik dalších, do značné míry formálních parametrů typu, oficiálně uváděné údaje o užitečné hmotnosti, spotřebě dle předpisů EU a zrychlení z 0-100km/hod. Je jasné, že ani druhá varianta žádné komplexní a objektivní srovnání automobilů vlastně nepřinese…

    Že bylo původní testování mnohem objektivnější, výrazně snižovalo riziko nákupu nevhodného automobilu, to říkejte úředníkům, dnes by bylo naopak označeno za příliš subjektivní…

    Kolt zde dal opravdu velmi dobrý příklad s výběrem pistole pro Celní správu ČR. Celníci vybrali reprezentativní vzorek příslušníků a příslušnic a ten všechny pistole za stejných podmínek otestoval. CZUB při dosazení do vzorce, kde mj. také dominovala váha ceny, zcela propadla. Nechci to prodlužovat, ale jeden příklad dnešní stupidity. CZUB, mj. v pořadí až třetí ze tří hodnocených nabídek, např. napadla to, že celníci posuzovali natažení pistolí prostřednictvím reprezentativního vzorku příslušníků, což je dle CZUB proces velmi subjektivní, přitom by jej prý šlo objektivizovat přesným změřením síly pro natažení zbraně. Hezký blábol, že. Která pak síla je ta mezní, má snad někdo obecně platnou studii pro smíšené ozbrojené sbory, jak se do takového exaktního měření na akreditované zkušebně promítne tvarové provedení a rozměry hmatníků, celková povrchová úprava a negativní vlivy, např. mokro, mráz, zpocené ruce apod. na schopnost uživatele se zbraní manipulovat. Proces se přeci objektivizuje právě výběrem reprezentativního vzorku hodnotitelů a vyzkoušením všech vzorků pistolí za stejných podmínek, ale vyprávějte to tupým úředníkům… Něco podobného, jako upřednostnit nějaké rozsahem zjištění velmi omezené, byť exaktní měření před osobním vyzkoušením bot na vlastní noze…

    Neřešil jsem zde samozřejmě v ČR velmi typický jev, a to morální a odbornou nezpůsobilost zadavatele…

  • KOLT
    17:34 18.09.2015

    pro Josef: Pokud máte flotilu z Toled, můžete koupit přímo Toledo, neb se jedná jen o doplnění počtu. Jiný problém by byl, kdybyste měli flotilu Toled a chtěli jste ji doplnit o nějaká menší auta. Z logiky věci byste chtěl Ibizy, abyste nemusel řešit dva servisy. Jestli by se vám tohle podařilo ve výběrovém řízení zohlednit, nedokážu posoudit. Nicméně je možné vybrat výběrové řízení na generálního dodavatele automobilů s požadavkem na 4 různé typy (např. prcek, obchoďák, manažer, dodávka), přičemž jako zásadní parametr bude servisovatelnost na jednom místě. Pak sice můžete dostat Fabii a Toledo, ale obě vám bude servisovat Porsche, s.r.o. Je to hodně o tom přemýšlet už od začátku. A umět v tom chodit. Mmchd, MO kupříkladu vypisuje výběrka na kolovou ženijní ap. techniku tak, že požaduje podvozky Tatra. Právě kvůli logistice. A nevšiml jsem si, že by Scania, Volvo nebo Man nějak protestovaly.

    U velkých zakázek typu vrtulníky se stejně nehraje na měsíce, dodací termíny jsou tak jako tak v řádu roků, takže pokud by MO máklo, za rok dokáže zkompletovat požadavky a vypsat výběrko, které půl roku poběží. Pokud se pak nikdo neodvolá, do dalšího půl roku je smlouva, stroje jsou dodané do čtyř let. A moc rychleji to prostě udělat nejde. Zato pomaleji ano, jak vidíme....

    Tímto nerozporuji vaše tvrzení, že celý systém zakázek je děs a běs. kazd má sice pravdu v tom, že cena nemusí být jediný parametr, nicméně v praxi se tak velmi často používá, protože napsat podmínky výběru tak, aby nebyly napadnutelné, je extrémně složité. A i když to dokážete, stejně nakonec můžete dopadnout tak, jako Celní správa, které se podařilo si zcela korektně vybrat Glocky, načež se CZUB odvolala k ÚOHS, ten si nechal vypracovat posudek, který "parametry" výběrového řízení shodil (ačkoliv byl zcela logické), a bylo vymalováno :-( CS bude muset vypsat nové výběrové řízení. A proslýchá se (je to JPP!), že napodruhé prostě nasadí jako jediné kritérium cenu, protože nechtějí riskovat, že jim to zase někdo napadne a oni znovu přijdou o hromadu peněz a lidských zdrojů (protože to první VŘ bylo skutečně dobře udělané, včetně komparativních zkoušek uživateli atp.).

  • Josef
    16:27 18.09.2015

    Zřejmě nechápu. Mám pocit, že jsem nic vámi uvedeného nenapsal. Zde uvedený příklad světel samozřejmě musí být naspecifikován přesně, ale ne tak, aby byl jedinečný a tím vyloučil dodavatele jiné značky. A to i za předpokladu, že se vlastně jedná o parametr pro mně zásadní. Pokud mám flotilu postavenou z Toleda, mám tomu přizpůsobenou logistiku, zabezpečený výcvik řidičů, tak logicky nechci Rapid, kde budu nucen dublovat vše, co jsem doteď budoval.

    Tudíž když chci Toledo, není vyloučeno, že jej dostanu. Nicméně pravděpodobnost, že dostanu Rapid, je stejná. A to se zde bavíme o autech, jejichž díly jsou z velké části asi společné. Příklady z praxe mohou být bizarnější. Nehledám viníka (to ani díky počtu schvalovacích razítek na každém projektu nejde), jen poukazuji na zmatečnost legislativy, kterou lze uplatňovat několika způsoby. Legislativu, která umožňuje tisíceré odvolání a tím odklady projektů o léta apod. Nicméně tato diskuse nic nového nepřináší. Chtěl jsem jen poukázat na fakt, že navýšení finančních prostředků nemusí být tím zásadním problémem. Jako zákazník chci nakoupit to, co mi zabezpečí ambice, které deklaruji. Nechci čekat na losování sportky. Přeji hezký víkend.

  • kazd
    13:33 18.09.2015

    nezlobte se ale to je stejny nesmysl jako 100 x omílané, že podle zákona musí zvítězit nejlevnější nabídka.
    Nikdy nic takového v zákoně nebylo napsáno.
    Vyhlašovatel měl vždy možnost stanovit jiná kritéria, ale s rizikem, že kritéria musí být vzhledem k zakázce smysluplná.

    K vašemu příměru s Oktávií.
    Takže když budete chtít Toledo tak nemůžete dosta Rapid, i když jsou to prakticky stejná auta?
    Do požadavků si napíšete, že světla musí být tak jak má toledo a hurá ? To je přesně cesta kterou se AČR dostala tam kde je.

  • Josef
    13:13 18.09.2015

    Rozumím dlohodobému plánu (pokud je) v otázkách vrtulníků a jiných strategických položek. Nicméně proces od sepsání specifikace po výběrové řízení trvá cca 2 roky (a to i v případě jen milionových položek). Takže to nejde, ani když se chce.

    Na rozdíl od vás (a to nemyslím špatně) jako zákazník chci jednoznačně specifikovat konkrétní typ a jediné jednání, které bych byl ochoten připustit, je cena při dodání. V opačném případě dochází k absurdním a značným výdajům za logistiku (několik typů pro stejnou věc) apod. Přičemž konkrétní typ specifikuji na základě deklarované schopnosti,logistické podpoře jak v domácích podmínkách tak při nasazení, již prodělané zkušenosti v rámci koaličních jednotek apod.

    Dnes je to tak, že máte 700 000 kč na osobní auto. Na základě testů a doporučení si vyberete Octavii, ale specifikaci musíte napsat na čtyřkolové vozidlo s volantem. Nesmíte být pak smutný, když vám dodají za stejnou cenu Dacii. Příměr sice absurdní, ale odpovídající realitě (s velmi lehkou nadsázkou).

  • Zbrojir
    12:01 18.09.2015

    Evropská legislativa (směrnice 2004/18/ES a 2009/81/ES), která je implementována do našich obecně platných předpisů, je opravdu velký problém. Představy právníků a úředníků o reálném světě, jsou většinou zcela mimo mísu. Mj. příští rok má být vše zase jinak, takže se budou resorty opět učit pracovat dle nových pravidel, než se vše vyladí, trvá to léta, a mezitím samozřejmě přijde několik dalších změn. Jedno je ale jisté, citelně lepší nová pravidla nebudou…

    MO ČR se však pravidly zase až tak neřídí, prakticky každý, jen trochu větší „tendr“, je zadán min. nekorektně. Je to obvykle kombinace nekompetence a nemorálního přístupu, kdy je obvykle někdo předem, aniž by to mělo opodstatnění, preferován...

    Mj. jiné státní instituce to mají při nákupu „speciální techniky“ ještě těžší, než MO ČR, neboť jedou dle civilní části zákona, tedy např. výzbroj pořizují dle stejných pravidel, dle kterých se pro obecní úřad nakupují třeba ledničky…

    Pokud by si teroristické skupiny musely zajišťovat potřebné vybavení dle evropských pravidel, mohli bychom být vcelku klidní, žádný útok by se pro nedostatečné materiální zázemí nekonal….

  • kazd
    11:35 18.09.2015

    I kdyby byla lhůta 5 let, tak v případě těch nejdražších akcí je to u armádní techniky naprosto OK.
    Vybírat teď vrtulník, BVP, radar, nadzvuk atd. s dodáním za 5 let nemá pro armádu typu naší, žádný kvalitativní dopad.
    Ty menší zakázky v řádu milionů mohou být vcelku rychlé pokud se chce.

    Představa, že si vojádi nadiktují co chtějí detailně v podobě typu, je naprosto zcestná. Zcela by zmizela možnost jednání.
    V podstatě by to vedlo k situaci pacienta u doktora, který mu řekne: máte vysoký tlak a budete brát tohle (protože doktor by na dovolené se zástupce výrobce léku).
    Na tlak je samozřejmě x léků a o jejich aplikaci rozhoduje x kritérií a ne všechny má vyhodnocovat lékař.

  • Josef
    10:52 18.09.2015

    Problém není výše finančních prostředků na armádu, ale legislativní omezení v jejich využití. Můžou armádě přisypat klidně desítky miliard, ale v současném stavu, kdy si ani nesmíme říci co přesně chceme a čekáme co vlastně vyleze ze všeobecné (čti protidiskriminační) specifikace, stejně nedokážeme tyto miliardy profinancovat. Současně je problém v dlouhodobém či střednědobém plánování, kdy si dnes naspecifikujeme co chceme za dva roky (nejdříve). V době pořizování se tedy již vlastně jedná o technologicky zastaralé věci a nepřítel (soukromě financovaný) je opět napřed, protože jeho flexibilita využívat nové technologie není limitována "protikorupční" legislativou.

    Za mně tedy klidně nechat současné finanční prostředky, ale zcela přehodnotit možnosti způsobu jejich využití. Současný přístup popírá jakékoliv zákonitosti trhu či obchodování a stát je dojná kráva a ne nejsilnější a nejvlivnější hráč na trhu.

  • Zbrojir
    10:10 18.09.2015

    Muhaha, zajímavý názor, musím s Vámi souhlasit.

    Nářky nad podfinancovaným rozpočtem MO ČR je třeba konfrontovat s těmito fakty:

    1. MO ČR je i na české poměry vskutku nadprůměrně neefektivní instituce, která kromě toho, že nemá dlouhodobou kontinuitu v koncepci rozvoje ozbrojených sil, nadále mrhá a již promrhala min. desítky (někteří hovoří i o stovkách) miliard Kč. Navýšení zdrojů bez zásadních strukturálních a personálních změn by bylo jen litím prostředků do černé díry. Podívejte, kolik je jen v naší armádě reálně bojeschopných vojáků, je to zlomek celkových počtů….

    2. Ozbrojené síly ČR skutečně nejsou schopny bez pomoci významných spojenců ubránit již beztak omezenou suverenitu (EU - Lisabonská smlouva) státu proti většině předpokládaných hrozeb (nedělejme si přehnané iluze o některých současných spojencích a jejich skutečných cílech). Na tom nic nezmění ani zvýšení výdajů na armádu o řád jednotek, či nějaké desítky procent. Je to úděl zemí velikosti a postavení ČR. V praxi nás patrně nikdo nenapadne, jen nás donutí dělat to, s čím nesouhlasíme, ale to hrozí primárně od spojenců z NATO….

    3. Tíže aktuálních rizik je především v oblasti bezpečnosti (terorismus, organizovaný zločin) a zde je situace s financováním (bezpečnostní složky) patrně ještě mnohem horší…

    4. Obecně jsou podfinancovány reálné potřeby většiny oblastí v ČR, počínaje zdravotnictvím, přes školství, oblast bezpečnosti… Je to dáno především naprostou nekoncepčností, nekontinuitou, rozparcelováním již beztak malé země na velmi silné regiony (kraje), které si hrají na svém písečku, kdy centrální vláda mnohé důležité v parlamentu prostě neprosadí, megalomanskými projekty na úkor reálných potřeb a samozřejmě i neustálým rozkrádáním zdrojů.

    Souhlasím i s naznačeným trendem. Po vzoru Romanum imperium evidentně směřujeme k naprostému kolapsu.

  • Muhaha
    17:38 17.09.2015

    krátce to RiMr71:

    Německo a Rusko jsem zvolil jako příklad "těžké váhy", jenž má v našem geopolitickém prostoru své historické opodstatnění; kdybych zvolil za příklad třeba Japonsko, přišlo by Vám to za hlavu přitažené mnohem více. Pokud Vám to přesto dělá problém, dosaďte si za konkrétní stát raději abstraktní agresivní entitu o síle, jež je řádově vyšší než naše.

    Nevím čeho je členství v paktu zárukou; asi byste si o tom lépe podiskutoval s nějakým řeckým nebo tureckým důstojníkem, případně historikem zabývajícím se Trojspolkem, ať nezacházím moc daleko v čase a místě.

    "Napadnout" je možná široký pojem, já ho však nepoužil.
    Intervenci lze jistě vést na mnoha úrovních.

    De facto ku konci svého příspěvku docházíte k témuž, jako občané Kostariky.

    Hezký večer.

  • RiMr71
    16:24 17.09.2015

    "intervenci takového Ruska nebo Německa? "
    Je tam malý rozdíl, Německo je členem paktu jehož jsme členem, Rusko jeho nepřítele, ja? Tudíž nutno tot editovat spíše na "pomůže nám Německo když nás Rusko napadne?".
    Jestli Německo nevím, Ale od amerických a polských jednotek by se to asi čekat dalo. A "napadnout" je široký pojem. Jiná by byla reakce na bombardování Hradu či sněmovny (když pominu nadšené ovace běžného lidu), jiná by byla reakce na nějaké zelené mužiky kteří by chtěli co... připojit KArlovy Vary k Rusku? Není to moc reálné. A hlavně je to zbytečné. Karlovy Vary, Teplice a Hrad jsou k Rusku připojené už dávno...
    A mělo by na toto NATO reagovat? A jak?

  • Muhaha
    16:03 17.09.2015

    Není to s naší armádou tak hrozné, jak to na první pohled vypadá.

    Mě třeba připadá naprosto úžasné, že stále existuje politická vůle z toho okna, jímž celý rezort obrany bezesporu 25 let je, vyhazovat další a další relativně velké balíky prostředků (byť generalita tvrdí, že je jich málo), a to bez jakékoliv zásadnější snahy o změnu řízení a struktury, dodržování dlouhodobých koncepcí atp.

    Samozřejmě, že mi můžete namítnout, že kapříci si sami rybník nevypustí. No dobře.
    Potom ale musíte alespoň ocenit tu setrvalou ochotu daňových poplatníků celý ten cirkus několika lehce vyzbrojených expedičních jednotek a pár prestižních symbolických vzpomínek na celospektrální armádu nejen platit, ale ještě dokonce křičet, že chtějí platit víc - bez ohledu na tristní výsledky v poměru "cena/výkon", jichž je setrvale dosahováno.

    Existují přitom mnohé horší alternativy k současnému stavu.
    Například by se daňový poplatník mohl kriticky zamyslet:
    Před čím mě ta armáda vlastně reálně je schopna ochránit?
    A ochránila by mě před něčím, i kdybych na ni dával pětinu, nebo i polovinu všeho, co vydělám?
    Jak by to asi s námi - jako vždy v minulosti opuštěnými spojenci, jelikož jsme strategicky bezvýznamní a nikdo kvůli nám do války nepůjde - dopadlo při intervenci takového Ruska nebo Německa?

    Takže podle mě můžou být fandové armády rádi za to, jaké to je (výše uvedený myšlenkový pšouk není jen čistě mojí fantasmagorií: v Kostarice se nad tím zamysleli - ochrání nás naše armáda před USMC? - a rozpustili ji).

    Já si navíc myslím, že situace naší armády se bude postupně zlepšovat (přesněji řečeno, výše prostředků na ni formálně vynakládaných se bude stále zvyšovat).

    To bude souviset nejen se zhoršováním bezpečnostní situace v Evropě, ale především s postupující transformací ekonomického systému.

    Tak jako byla ekonomika nejprve založena na zemědělství, potom na průmyslu, a po WWII na službách, je nyní stále větší měrou založená a závislá na státních rozpočtech (a centrálních bankách).

    Stejně jako neustále rostou počty učitelů, úředníků, policistů, sociálních pracovníků, asistentů a všelikých "neziskových občanských aktivistů", tak i vojáků bude časem přibývat.

    Jedinou brzdou je, že náklady na učitele jsou jednotkově menší, než na vojáka.
    Ale než se zhroutí do sebe, bude mít i náš stát relativně velkou armádu.

    pozn.: otázku vhodnosti navázání výše výdajů na obranu na určité % HDP, kejklí při způsobech jeho výpočtu, a jeho reálného odrazu v bohatství mediánu společnosti zcela pomíjím - jistě většina z vás tuší, co je to za ...

  • Trener
    15:57 17.09.2015

    Samozřejmě, že by bylo záhodno více investovat do armády a mít nějakou dobrou koncepci. Na druhou stranu je potřeba mít na armádu dost peněz (na nějaké přidávání peněz důchodcům bych to neházel). To znamená mít výkonnou ekonomiku, fungující stát a státní správu a hlavně omezit všeobecné rozkrádání veřejných prostředků v celém státě, aby bylo na všechno, nejen na armádu. A určitě se dost prostředků zadře za nehty politickým stranám a nějakým dalším zájmovým skupinám, kvůli neprůhledným podmínkám při zadávání zakázek. A podle toho, co jsem viděl v letáku k předešlým volbám (už nevím do čeho) od organizace Vyměňte politiky.cz pro potírání korupce atd., tak ODS byla nejhůře hodnocená politická strana, co se týče podpory zákonů ke zprůhlednění státní správy. Co se děje v armádě zevnitř nevím.

  • Spalda
    13:50 17.09.2015

    MAXXPRO

  • mart
    13:31 17.09.2015

    Saracen: MRAP... ?

  • Rase
    12:53 17.09.2015

    Přijde mi že problém není ani tak v MO (samozřejmě má své mouchy), ale hlavně v armádních špičkách. Přeci jen pokud by byli průraznější a zmohli se na definování toho co armádě chybí, co potřebuje atd. prosadit je u ministra a získat peníze od vlády je sice běh na dlouhou trať, ale jsou věci které ministr sám vymýšlet nemůže (byť některé věci dost bijí do očí - výstroj atd).
    Bylo by zkrátka lepší kdyby špičky armády předvedly víc iniciativy a méně se snažili udržet teplá místečka. Ministr by měl jen rozhodnout co je reálné a co nikoliv, jak věc vyřešit a jak na ni získat peníze. Případně určit kdo je kompetentní a kdo nikoliv

  • saracen
    12:24 17.09.2015

    Je to síce mimo, ale v čom to pani Černochová sedí.

  • Carl
    11:18 17.09.2015

    A je to opět u toho samého: jak jsou nastavené priority v rámci českých politických stran. Když se na MO kouká primárně jako na "pohřebiště ministrů" (vzpomeňte na povolební vyjednávání) a jako pol. program obranné politiky se prezentuje schopnost "ušetřit", tak se asi nelze divit, že jsme kde jsme s výdaji na obranu.

    Na jednu stranu je super, že se někdo z opozice a dokonce i relevantního výboru snaží k tématice něják pravidelněji vyjadřovat (spolu s Gabalem), ale fakt si nejsem jistý jestli současná ODS/TOP 09 zvládne něco lepšího. Ostatně jejich dosavadní historie není o moc lepší. Obranná (a do jisté míry i zahraniční) politika je pořád na chvostu zájmu českých stran a, protože strany reflektují formulaci zájmových proudů ve společnosti, vlastně i společnosti samotné. Pořád je to pro nás jako společnost okrajové téma při volbách. Ale to už odbíháme k jiný debatě.

  • Vrata
    10:34 17.09.2015

    A co jsme tak asi mohli od levicove vlady cekat? Jejim prvnim ukolem je podplaceni casti volicu. Jenom v poslednich par tydnech se mluvi o zvysovani platu statnich zamestnancum o nekolik procent - a hned je par miliard fuc, duchodcum se honem jednorazove prida 600Kc - to je suma-sumarum nejakych 1.5mld Kc.
    A takhle levicove vlady vzdy po par miliardach a za aplausu desitek procent volicu prosustruji tech miliar desitky rocne. A vetsinou se zatezi do budoucich let.

  • CerVus
    10:24 17.09.2015

    Pravdou je, že kdyby armáda lépe hospodařila v provozních nákladech a údržbě, tak by ani menší objem prostředků z rozpočtu nevadil.
    Jenže tady je prostě problém, že se musela otevřít podnikatelské sféře, rozprodala se technika, propustili zaměstnanci a teď se vše dělá 3x tak draho přičemž kvalita je žalostná. Takže se po pár letech musí opravovaný objekt opět opravovat a že se platí astronomické sumy za prohrnování sněhu a sekání trávy je jen špička ledovce.
    Ale to samé je i u PČR, takže co na to říct.

  • lorgarius
    10:15 17.09.2015

    Ako o nejakom vselieku sa tu hovori o peniazoch. Bohuzial ked budeme hadzat viac penazi do "ciernej diery" neviem ako to zlepsi situaciu v armade. Problem aj u nas je ze na postoch kde sa ma nieco rozhodovat, riadit, riesit su dosadene/zvolene vacsinou totalne blbe politicke kreatury, ktorym ide iba o peniaze do vlastnej/stranickej kapsicky, takze kazdy nakup sa meni na zlodejinu. Armada je zavreta v kasarnach a okrem pilotov vrtulnikov a mozno zenistov zasahujúcich pri poziaroch/povodniach sa o "nasich chlapcoch" dozvedame iba ked sa ozrati idu previezt po cyperských plazach a na miestnych policajtov vytiahnu sampiky. System je nastaveny zle a mozeme si zato sami. niekde v diskusii som cital, ze za to ze nemame nemecke platy mozu rusi, lebo sme boli v ich sfere vplyvu, skor si myslim ze za to moze nasa mentalita a snaha vydrbat s pravidlami. Bud pravidla platia pre kazdeho rovnako a dodrziavaju sa alebo sa budu pre vyvolených ohybat, ale potom sa kazdy bude snazit pravidla obist a mame tu bordel.

    Co sa tyka podnikania armady, rata sa aj predaj phm, za ktore sa plati aj z mojich dani miestnej benzike, kamionistom a kamosom? Sice to uz nie je tak rozsirene ako povedzme 10 - 15 rokov dozadu, ale este stale sa v tom veselo podnika.

  • jarpe
    09:34 17.09.2015

    Jak už jsem jednou říkal, jestli chceme mít silnou armádu, tak se z armády musí stát podnikatelé a vidělat si sami na sebe. Čekat na to, až někdo utrousí nějaké peníze, se nevyplatí. A s naší ekonomikou se ani nedočkají.

  • Charlie
    08:21 17.09.2015

    mart: ale oni body hrabou, viz prohlášení jak je obrana priorita a tak podobně, a přidání 1,5 miliardy. To běžnej Franta slyší ve zprávách na TV h@vna a říká si, jakou máme zodpovědnou vládu, která nás chrání před těma muslimákama. Kolik lidí se asi tak dohrabe k číslům, jako je reálný procentní poměr k HDP?

    Ve skutečnosti je to vládě jedno, respektive - vláda přes reálnej ekonomickej růst zadlužuje republiku 80 giga, přitom všechny ministerstva bečí, jak maj málo. Na druhou stranu do nesmyslnejch neziskovek proudí stamiliony (který ale na klokánky chyběj), policajtů máme, že bysme jima mohli dláždit (a přesto je jich fut málo, říkal to náčelník) a sociální systém pro nemakačenky, byť jen taková demoverze proti německýmu, je nafouklej jak stratosférickej balón.

    Můj dojem je ten, že věrchuška to bude takhle tlačit pořád a jediný, co nás chrání před obsazením Andělou, je ten bordel, co tu máme.

  • Wenet01
    08:21 17.09.2015

    Opomenu-li, že to slavné HDP je ukazatel k ničemu, musím přesto vyjádřit své zklamání. Jediné pozitivum, které jsem spatřoval v té rétorické třetí světové válce s Ruskem byla naděje, že se politické elity zaměří po dvaceti pěti letech na obranu země a namísti expedičního sboru, kterému pomalu co dva roky mění zadání a koncepci, začnou seriózně řešit obranu ČR. Doufal jsem, že konečně nebudu muset číst, že není na maskáče a nebudu slýchat debaty o tom zda v příští válce budou potřeba tanky, dělostřelectvo nebo vrtulníky a my jako průkopnici moderního válčení se jich pro jistotu zbavíme jako první...Nikdo neví co čeká Evropu, ale kvalitní a silná armáda se nedá vybudovat přes noc a v rozpočtu by jí slušela lepší pozice než pozapomenutého otloukánka - zvlášť když z bývalé praxe vidím kolik peněz stát nacpe do neziskovek a dalších zbytečných projektů.
    Bohužel zase jsme skončili u keců - byl jsem naivní jako vždy. Ruská třetí světová skončila Německým podpisem Nordstreamu 2, který s konečnou platností obchází Ukrajinu (Bulhaři, kteří podlehli tlaku Německa před rokem a odmítli vlastní plynovod se můžou jít oběsit) my jsme prožvanili vzácné období, kdy politici mluvili o obraně země a vše se vrátí do starých kolejí

  • mart
    06:05 17.09.2015

    Sice trochu zpolitizovaný, ale jinak pěkný článek.
    Zajímavé je, že si vládní strany (asi) neuvědomují, že v současné době (migrace, IS...) si mohou podporou armády nahrabat politické body u občanů.

Stránka 1 z 2