Výroba F-35 Lightning II trvá 41 541 hodin

Výrobní linka F-35 Lightning II; větší foto / Lockheed Martin

Podle nejnovější zprávy Kontrolní komise amerického Kongresu GAO (Government Accountability Office) trvá výroba stíhačky F-35A Lightning II 41 541 člověkohodin. Výroba složitější verze F-35B vyžaduje 57 152 člověkohodin, námořní verze F-35C pak 60 121 člověkohodin.

Proč se starat o to, jak dlouho se vyrábí nějaký zbraňový systém? Důvod je prostý ‒ doba výroby zbraňového systémů má přímý vliv na celkovou bojovou hodnotu armády, ve které daný zbraňový systém slouží.

 

 

Složitější zbraňový systém vyžaduje více „energie“ (lidské, organizační, materiální, strojní) a času pro svou výrobu. V případě masových ztrát ve velkém konfliktu tak reálně hrozí, že nebude možné rychle obnovit bojové ztráty vojenské techniky.
 

Ostatně to si plně uvědomoval Sovětský svaz během druhé světové války, kdy dokázal rychle a v obrovském množství vyrábět tanky T-34. Po druhé světové válce podobnými masovými zbraňovými systémy byly například stíhačky MiG-15 ‒ od roku 1949 do roku 1953 bylo v Sovětském svazu vyrobeno více než 13 000 stíhaček MiG-15. Díky jednoduchosti dokázali Sověti i v případě masových ztrát stíhačky MiG-15 rychle nahrazovat. Ostatně z tohoto pohledu Alexandr Sardurio ze známého ruského vojenského magazínu Vojensko-průmyslový kurýr (VPK) kritizoval vývoj stíhačky Suchoj Su-57.

 

V moderním konfliktu samozřejmě výše uvedené sovětské zbraně neobstojí. Avšak i nyní je nutné hlídat si poměr mezi komplexnosti zbraňového systému a mezi časovou (energetickou) náročnosti výroby. Vždy je nutné sladit požadavky vojáků a možnosti průmyslu, především výrobní možnosti průmyslu ve válečném stavu.

 

Výroba stíhačky F-35A Lightning II (klasický vzlet/přistání) tedy trvá 41 541 člověkohodin. Lapidárně řečeno ‒ jeden člověk vyrobí jednu F-35 za 4,74 let (rok má 8760 hodin) nebo pět lidí vyrobí jednu F-35A za méně než jeden rok.

 

Samozřejmě na výrobní lince stíhaček F-35 a v dodavatelském řetězci pracují tisíce lidí. Letos tak Lockheed Martin vyrobí 60 letounů F-35 všech tří verzí (A,B,C) a v následujících letech, podle nejnovější zprávy GAO, bude vyrábět 77 letadel (nebo více) ročně.
 

Je však třeba zdůraznit, že program F-35 má značené zpoždění. V roce 2001 se plánovalo dosažení plné rychlostí výroby FRP (Full-Rate Production) v roce 2012, ve skutečnosti se ale plná sériová výroba rozjede až v roce 2019, tedy o sedm let později.  V příštím roce již mělo být podle původních plánů vyrobeno 1966 letadel, ale prozatím bylo vyrobeno a dodáno 266 letadel. V lednu 2018 bylo v různém stupni rozpracovanosti 170 letadel F-35 (nárůst o 20 % oproti lednu 2017).

 

Přitom téměř všechny dříve vyrobené a dodané F-35 požadují zpětné hardwarové/softwarové úpravy a opravy, které odhalil až letos ukončený vývoj (po 17 letech). To je nezbytná daň za zvolenou strategii, kdy probíhal vývoj F-35 ale přitom byly letouny již zaváděný do výzbroje.

 

Počty dodaných F-35, počty člověkohodin nutných k výrobě draku F-35 a počet hodin nutných na opravy/úpravy dodaných F-35. / GAO

 

Výroba všech F-35 tak podle současných plánů skončí až v roce 2044, místo plánovaného ukončení v roce 2038. Do roku 2044 bude přitom Pentagon ročně na vývoj a výrobu F-35 vydávat průměrně 10 miliard dolarů ročně, tedy 219 miliardy Kč (v současných cenách).

 

Nicméně časová náročnost výroby F-35 klesá v přímé úměře tomu, jak se vylepšují výrobní technologie a postupy. Ještě v roce 2012 výroba jedné F-35A trvala 108 355 člověkohodin, v roce 2016 již 47 269 člověkohodin a o rok později zmíněných 41 541 člověkohodin. Stejně masivní urychlení výroby se týká i dalších dvou verzí. Samozřejmě zásadní roli hraje masovost výroby ‒ v roce 2012 byl dodáno 29 F-35, v roce 2016 46 letadel a minulý rok 66 letadel.

 

Kapitolou samou o sobě jsou člověkohodiny nutné k úpravám a opravám již dodaných F-35. Podle zprávy GAO (k lednu 2018) testování odhalilo na letadle 966 nesrovnalostí ‒ 111 nesrovnalostí „kategorie 1“ a 855 „kategorie 2“. Nesrovnalosti kategorie 1 jsou takové, které ohrožují bezpečí, zabezpečení a další kritické vlastnosti letadla. Přitom 25 nesrovnalostí kategorie 1 a 111 kategorie 2 nebudou vyřešeny před začátkem FRP.

 

Výrobní linka

 

V roce 2017 si tak průměrně úpravy, opravy jedné F-35 (průměr všech tři verzí) vyžádaly 6237 člověkohodin. Tento údaj má sestupnou tendenci, ale tato hodnota opět stoupne ‒ nedávno letectvo odhalilo korozi mezi drakem letounu a pláty tvořící opláštění letounu, protože Lockheed Martin nenanášel základní nátěr na drak, když připevňoval povrchové panely. Z toho důvodu byla zastavena výroba F-35 mezi zářím a říjnem 2017. Oprava každého z dodaných F-35 tak potrvá 30 až 40 dní.

 

Nesmíme však zapomenout, že výše uvedené údaje platí pouze pro výrobu draku. Vývoj a výroba motorů běží v samostatném režimu. V roce 2012 firma Pratt & Whitney dodala 35 motorů, v roce 2016 již 60 motorů a minulý rok 73 motorů. Výroba jednoho motoru Pratt & Whitney F135 si v roce 2017 vyžádala 1272 člověkohodin.

 

Dodávky a výroba motorů Pratt & Whitney F135. / GAO

  

Pro získání potřebné perspektivy, jak uvádí web The Drive, je nutné se podívat na výrobní časy dalších bojových letounů. Podle zprávy nevládní organizace POGO (Project On Government Oversight) z roku 1999 výroba jedné F-16A trvala 29 000 člověkohodin a složitější F-16C 45 000 člověkohodin.

 

Pokud se podíváme až do druhé světové války, tak výroba jedné britské stíhačky Spitfire Mk V trvala neuvěřitelných 13 000 člověkohodin, ale Němci dokázali Messerschmitt Bf 109 vyrobit za 4000 člověkohodin.

 

Současné výrobní možnosti se však nedají srovnávat s výrobními možnostmi z 80. lety minulého století, natož s obdobím druhé světové války. Složitost letounů řádově roste, ale díky moderním výrobním technologiím se daří relativně krotit časovou náročnost výroby.

 

Samozřejmě zabezpečení výroby ve válečném stavu, kdy jeden dalekonosný úder dokáže vyřadit klíčovou továrnu/sklad v jakémkoliv bodě výrobního řetězce (a tím na týdny nebo měsíce zastavit výrobu), je věc jiná.

 

Zdroj: The DriveGAO

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Vylepšené F/A-18E/F Super Hornet místo F-35C Lightning II

Rozpočet Pentagonu pro fiskální rok 2019 (FY2019) počítá s nákupem dalších 24 námořních stíhaček ...

Po 17 letech končí vývoj stíhačky F-35 Lightning II

V následujících týdnech oficiálně skončí vývojová a demonstrační fáze „společné stíhačky“ JSF (Joint ...

Šéf německého letectva odešel kvůli americké stíhačce F-35

Ještě v listopadu se jako o hlavním kandidátovi pro plánovanou generační výměnu bojových letadel ...

Testování stíhaček F-35 Lightning II nejnovější verze Block 4

Americké letectvo (USAF) začíná s počátečními testy čtvrtého výrobního bloku (Block 4) stíhaček F-35 ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
Stránka 1 z 3
  • Shania
    09:55 03.07.2018

    Tady najdete 17 technických esejí o F-35

    http://www.palba.cz/viewtopic....

  • jj284b
    09:15 18.06.2018

    Czertik: a co sa presnosti tyka, tak znova nemas pravdu.. ustova rychlost nema s rozptylom nic... v tomto pripade boli prave projektily z 7.5cm kwk37 presnejsie ako 50mm projektily z 5cm kwk 38... 76mm ani netreba spominat... ide skor o celkovu konstrukciu strely... ustova rychlost je uzitocna pri postrelovani pohyblivych cielov,lebo skracuje dobu letu na ciel... no rozptyl ostava..

  • jj284b
    08:45 18.06.2018

    Czertik: o Shermane nikto netvrdi ze to bol revolucny tank.. len ze to bol najlepsi stredny tank druhej svetovej vojny.. co sa o T34/76 neda ani zdaleka povedat.

  • Shania
    10:10 16.06.2018

    Czertik: ani 85 po 44 neměla všechny problémy vyřešené a spolehlivost byla pořád špatná, dost těch problémů je uvedeno např. zde:

    http://chris-intel-corner.blog...

    Samozřejmě v porovnání s těžkými tanky jako Panter (panter je defakto už těžký tank) a nebo Tiger 2 v té době byla schopnost jejich přesunu vyšší. Ale ja to porovnaval se shermany, tak byla spolehlivost někde jinde.

    Testy v US zde

    http://tankarchives.blogspot.c...


    Taky jsou ruské zkušenosti se Shermanem

    https://iremember.ru/en/memoir...

    madrabbit: myslím, že šlo o ty motory, v kopcích s tím byl prostě problém.

  • Czertik
    20:49 15.06.2018

    shania
    co se tyka t34 a prevodovky, tak to mas pravdu jen co se tyka pocatku vyroby, v pozdejsich letech uz tecka meli velmi spolehlivou prevodovku.
    u t34/85 nenajdes toho moc co by mu slo vytknout, at uz spolehlivosti, palebne sily ci cehokoliv jineho.
    a co se tyka tech tezkych tanku, tak to nesouhlasim, kdyz se mrknes na is2/3, tak to byly relativne spolehlive a mobilni tanky, to ze nabijeni dela u nich trvalo vecnost neresme.

    dany
    kde se docit o tom t34 v usa ? o tom sem doted neslysel.

  • Czertik
    20:31 15.06.2018

    jj284
    ¨hmm, myslim ze stale nechapes o co mi jde.

    a co jake ze zadne konstukcni prvky t34 neprervzal zadny jehi nasledovnik ?
    jake konstukcni prvky sermanu prevzaly jeho nasledovnici ? skutecne moc jich nenajdes, a proto budes tvrdit ze sherman byl shit ?

    tady jde proste o to, co nejsi schopen pochopit, ze revolucnost t34 byla v tom, ze idealne kombinoval palebnou silu, pancerovou ochranu a mobilitu. spolu s prevodovkou vzadu a dislovym motorem.

    to byla koncepce, kterou prevzaly vsechny VSECHNY nasledujici tanky, dokonce tak ze v 50 tych letech koncepce tezkych tanku prsakticky vymyzela a vznikla nova kategorie MBT.

    ano, prubojnost dela na t-34/76 nebyla extra super, ale prubojnost dela neni to co dela delo delem, dulezita je ustova rychlost strely, ktera krome presnosti tez ovlivnuje jak snadno se bude delo zamerovat, hmnotnost trhave naplne pro protipechotni ucely apod.

    ano, skutecne z kratsiho dela jde ziskat stejna prubojnost jako z delsiho dela - ale podivej se za jakou cenu - za cenu vyssich tlaku plynu pri vystelu a tim odpovidajicim vyssimu opetrebeni hlavne a kratsi zivotnosti, nemluve o nunosti mit kvalitnejsi zelezo a hlavne prisady aby ty tlaky zvladaly - zjednodusene - drazsi a narocnejsi vyroba.
    a tady uz ti mozna svitne proc nemci nikdy nemohly vyrabet vice tanku,a ni kdyby se rozkrajely.

    to ze u t34/76 byla naprosto mizerne situacni povedomi, to tu nikdo nikdo nepopiral, nebo o tom ze rusove meli optiku mizerne kvality.
    stejne jako to, ze 2 msitan vez nebyla to prave orechove, coz zmenili 3 mistnou u t34/85.

    a to ze pz3/4 mely byt testovaci modely s 50mm delem...nijak neodpovida na moji otazku S CIM TEDA nemci chteli vest valku ?

    a co se tyka sturmoviku - jiste ze sou situace kdy nadhodnotili pocty znicene techniky, ale opet co jako ?
    jak si krasne naspal - nadhodnocovaly vsichni.

    duvod proc sturmoviky byly lepsi nez stuky je prosty, unesli jak vic vyzbroje, jak bombove, kulometne tak i rakety (coz stuky nenesly), ale hlavne byly rychlejsi a obratnejsi, coz pomohlo omezit jejich ztraty.

  • Czertik
    20:31 15.06.2018

    jj284
    ¨hmm, myslim ze stale nechapes o co mi jde.

    a co jake ze zadne konstukcni prvky t34 neprervzal zadny jehi nasledovnik ?
    jake konstukcni prvky sermanu prevzaly jeho nasledovnici ? skutecne moc jich nenajdes, a proto budes tvrdit ze sherman byl shit ?

    tady jde proste o to, co nejsi schopen pochopit, ze revolucnost t34 byla v tom, ze idealne kombinoval palebnou silu, pancerovou ochranu a mobilitu. spolu s prevodovkou vzadu a dislovym motorem.

    to byla koncepce, kterou prevzaly vsechny VSECHNY nasledujici tanky, dokonce tak ze v 50 tych letech koncepce tezkych tanku prsakticky vymyzela a vznikla nova kategorie MBT.

    ano, prubojnost dela na t-34/76 nebyla extra super, ale prubojnost dela neni to co dela delo delem, dulezita je ustova rychlost strely, ktera krome presnosti tez ovlivnuje jak snadno se bude delo zamerovat, hmnotnost trhave naplne pro protipechotni ucely apod.

    ano, skutecne z kratsiho dela jde ziskat stejna prubojnost jako z delsiho dela - ale podivej se za jakou cenu - za cenu vyssich tlaku plynu pri vystelu a tim odpovidajicim vyssimu opetrebeni hlavne a kratsi zivotnosti, nemluve o nunosti mit kvalitnejsi zelezo a hlavne prisady aby ty tlaky zvladaly - zjednodusene - drazsi a narocnejsi vyroba.
    a tady uz ti mozna svitne proc nemci nikdy nemohly vyrabet vice tanku,a ni kdyby se rozkrajely.

    to ze u t34/76 byla naprosto mizerne situacni povedomi, to tu nikdo nikdo nepopiral, nebo o tom ze rusove meli optiku mizerne kvality.
    stejne jako to, ze 2 msitan vez nebyla to prave orechove, coz zmenili 3 mistnou u t34/85.

    a to ze pz3/4 mely byt testovaci modely s 50mm delem...nijak neodpovida na moji otazku S CIM TEDA nemci chteli vest valku ?

    a co se tyka sturmoviku - jiste ze sou situace kdy nadhodnotili pocty znicene techniky, ale opet co jako ?
    jak si krasne naspal - nadhodnocovaly vsichni.

    duvod proc sturmoviky byly lepsi nez stuky je prosty, unesli jak vic vyzbroje, jak bombove, kulometne tak i rakety (coz stuky nenesly), ale hlavne byly rychlejsi a obratnejsi, coz pomohlo omezit jejich ztraty.

  • madrabbit
    19:12 13.06.2018

    Shania - co přesně byl špatného s Pershingem v Koreji? Jediné, co posádkám vadilo byl slabý motor. Jinak nebyly problémy. Nehledě na to, že z M-26 pochází řada M47, M48 a M60 - což nepovažuji za špatné. Zatímco revoluční tank v Rusku byl T-44 - byť se nevyráběl, byl základem pro T-54, T-55, T-62.

    T-34 byl poslední evolucí předchozích designů a dotáhl je na maximum. Pak už cesta dál nebyla.

    Jasně, je to OT, ale zajímavá diskuze podložená "většinou" daty a zkušenostmi. Lepší než diskuze na téma "F-35 bazmek neboz zázrak", kde je všechno cucané z prstu :-D

  • jj284b
    17:58 13.06.2018

    vidis.. a zacalo to konstatovanim ze vyrobit F35 trva menej ako vyrobit T34/76 M1940 v 1941 :)

  • Falko
    16:48 13.06.2018

    Super páni .Pod článkom o F 35 začať a udržiavať offdebatu topic debatu o tankoch WW2,je jednoducho top......načo je na armádnych novinách kolónka pozemní technika ?
     
    Jakákoliv diskuze končí u druhé světové války. A já vůl tomu ještě pomohl zmínkou o T-34. :) Admin

  • jj284b
    16:02 13.06.2018

    tak oni Rusi od Americanov ani nedostavali rovnake tanky ako pouzivala US Army.. v 1944 napr, US Army pouzivala prakticky len M4A3, kym Sovietom sli dieselove M4A2

    a uz len taka malickost, verzie Shermanov neznamenaju novsiu generaciu, ale fabriku kde sa vyrabali... takze jedna fabrika vyrabala M4A1, ina M4A2 a dalsia M4A3.. prakticky slo o to aby doslo k zachovaniu vyrobneho procesu, takze fabrika ktora vyrabala odlievane korby sa neprestavovala na zvarovanu vyrobu ale pokracovala vo vyrobe tak ako bola.. takze US Army dostavala ako M4A1 76W tak M4A3 76W

  • Slavoslav
    15:19 13.06.2018

    Danny

    Tak čo som čítal tak napr gardové jednotky dostávali shermany aj práve preto, že boli proti t34 spoľahlivejšie. Napr 6 gardová armáda v Brne.

  • danny
    15:04 13.06.2018

    Shania: co jsem četl, tak už cca od poloviny r. 42 spolehlivost T-34 převyšovala všechny německé tanky a je právě uváděna jako jedna z hlavních výhod. Samozřejmě, značná část nespolehlivosti německé techniky padala na vrub katastrofálnímu nepochopení, jak s technikou nakládat v extrémním počasí.
    Ty filtry byly vzduchové a když byla ještě před začátkem války jedna T-34 poslaná do Států, označili je američtí technici za dílo sabotéra:-D Ale ty se měnili už v létě 41.
    Víš co, já to beru jen z pohledu na manévry a přesuny RA a rychlost postupu např. při operaci Bagration, tak mi nepřipadá, že by zrovna tanky znamenaly nějakou brzdu. Naopak si nedovedu představit, že by si Rokossovskij dovolil útok přes pripjaťské bažiny, kdyby tankové síly neměly dostatečnou míru spolehlivosti. Šance na odtah techniky blokující haťové cestičky byla asi dost mizivá. Ale uznávám, že to už je až r. 44...

  • jj284b
    14:11 13.06.2018

    na zapadnej fronte to obmedzovalo mobilitu hlavne preto, ze tanky Panther neboli schopne presunov po vlastnej ose, a ak ich potrebovali poslat na vzdialenost vacsiu ako 50km, sli nalozene na vlak... no a vlaky spojenecke lietadla bombardovali uplne bezne... Preto si aj myslim ze Nemci by si viedli ovela lepsie ak by sa na Panthery uplne vykaslali, a pouzivali by Panzer IV... tie nemali problem so strategickymi presunmi, dali sa lahko odtiahnut ak bolo treba. navyse, ich mohli vyrobit ovela viac ako Pantherov.. minimalne 2-3x viac... Nemecke Panzer divizie boli od 1941 permanentne pod papierovymi stavmi, zvycajne mali len 50% tankov.. velmi casto navyse bol jeden z tankovych battalionov odveleny niekam inam, takze cela divizia si musela vystacit s jedinym...

    balm: ja som ale nikde nespochybnoval takticke bombardovanie ako neucinne.. samozrejme ze malo ucinok na zasobovanie.. no proti tankom ako takym bolo nanic.. jedine pozitivum bolo mozno zvysovanie moralky vlastnym vojakom ktori videli ako ich lietadla busia do nepriatela... no ci to naozaj aj stalo za tie straty lietadiel... tazko povedat. len taky Il-2 Sturmovik mal priblizne 10 zostrelov na kazde znicene obrnene vozidlo...

  • balm
    11:44 13.06.2018

    @Shania
    "jo ničení tanků letectvem je jen legenda, to ale neznamená, že nemělo zásadní vliv... omezilo hlavně na západní frontě mobilitu (na vychodě se koncetrovali jen v blizkosti fronty, na zapade air interdiction šlo do hloubky), zničilo logistiku, takže i když samotných zničených tanků bylo malo, dopad na jejich bojeschopnost byl obrovský. "

    Legenda snad proto, že existuje neochota pochopit myšlenku a raději se omezovat na úzké spektrum leteckých sil, které nalétávají svými kanóny a neřízenými střelami. Což je samo sebou hloupost, ale očividně další přemýšlení bolí. Spočítejte nálety těžkých bombardérů, které shazovali své těžké bomby do prostoru (nikoliv na konkrétní tanky či techniku) a s jakými následky. To samé ničení vlaků s nákladem tanků ... a to všechno se dělo za pomocí leteckých sil.

    Ve větší míře ničili logistické tepny a poškozovali techniku ještě dříve, než vůbec dojela na bojiště. S tím nelze nesouhlasit. Dokázali zastavit a těžce poškodit celé obrněné divize, které se přesouvali na západní frontu aniž by museli mířit jednu nebo dvě neřízené střely na konkrétní cíl.

  • Shania
    11:05 13.06.2018

    danny: tak amerikanizovaná verze T-34 by byla uplně jiný tank, kvalita vyroby a tím padem spolehlivost by byla uplně jinde... jiné vybavení a redizajn určitých částí které byli fakt navrženy blbě, myslím že zrovna olejový filtr byla naprostá katastrofa. A to by amici by asi v 44 asi pořád použivali T-34/76, pokud by nebyl v předchozích operacích nevedla katastrofalne.

    --

    Porovnávám to s ruskou produkcí, kde by trpěli velkým počtem porouchaných strojů při dlouhých přesunech a unavené posádky... prostě by to brzdilo operační tempo, dalo němcům víc času k reorganizaci atd..
    Stále by na tom asi byli líp jak s pantery.

  • Slavoslav
    10:59 13.06.2018

    Danny

    Stále mi to nepríde revolučné, len dobre optimalizované. T34 nebol prvý sériovo a masovo vyrábaný tank aby sa dal označiť za revolúciu v tomto ohľade akou bol Ford.

    Akurát toto bol masovo vyrábaný tank s dobre vyváženými vlastnosťami. A hmotnosťou ktorá by ho na západe klasifikovala ako ťažký tank preto s ním Rusi vydržali v pohode do konca vojny.

    Golf tiež neoznačí niekto za revolučné auto i keď sa napriek tomu berie ako etalón triedy

  • danny
    10:41 13.06.2018

    Slavoslav: revolučnost nějaké konstrukce nemusí být dána jen samotným designem. Jak už jsem naznačoval několikrát dříve. T-34 byla revoluční konstrukcí v tom, že pánové, kteří si tank namalovali a následně dávali dohromady prototyp svůj produkt rovnou optimalizovali pro dosažení nejlepších výsledků s dostupnými výrobními kapacitami a procesy, materiály, lidským materiálem.
    T-34 byla v dané době to nejlepší, co byl SSSR za dané situace schopen vyrábět. Byl to univerzální stroj, který Sovětům značně pomohl obrátit průběh války. Kdyby místo něj začali vyrábět Kulikem tlačenou A-20, válka by asi probíhala trochu jinak (nebo jakoukoli jinou konstrukci. Žádný sovětský tank by neměl lepší optiku a vysílačku a asi ani lepší motor a převodovku).

    A znovu opakuji. Fordův model T taky nebyl revoluční automobil co se konkrétních technických řešení týče. Neměl klimatizaci a palubní počítač, žádná revoluce. Revoluce byla v tom, že někdo poprvé v historii začal vyrábět auto, které mělo motorizovat masy, ne pár zbohatlíků. Bylo dostatečně velké, přiměřeně spolehlivé, a díky vyladěným výrobním procesům taky dostupné. Přestože většina technických řešení nebyla převzata do jiných modelů, změnil svět.

    jj284: Jak píše Shania, podceňovat vliv letectva na východní i západní frontě je zásadní chyba. Byť jsou čísla tanků trvale vyřazených z boje pouze leteckými útoky výrazně nižší, než hlášená, není do efektu průletu Typhoonu nebo Šturmovika nad kolonou obrněné techniky možné započítávat jen stroje zničené na místě. Z boje byla vyřazena i poškozená technika, kterou se podařilo evakuovat. Postup jednotky dokázalo podstatně víc zkomplikovat poškození doprovodných vozidel, jako cisteren s palivem a municí, než samotné bojové techniky. A kromě pocuchaných nervů mohly postupující jednotky počítat s tím, že po odletu obtížného hmyzu mohou očekávat pozdrav od dělostřelců a lépe připravené jednotky ve směru postupu.

    Úplně stejnou legendou jsou ale také tankové bitvy. Asi 80% bojových ztrát tanků padá na vrub pěchotě, dělostřelectvu, minám. Takže takovéto klasické porovnávání který tank je lepší ve vzájemném střetu, je vlastně taky postavené na hlavu.

    Shania: Jestli si dobře pamatuju, vozily posádky na korbě T-34 až do srpna1942, kdy byly konečně provedeny úpravy převodovky, náhradní kus. Tahle úprava sice nezlepšila komfort obsluhy, ale aspoň výrazně zvýšila spolehlivost. Pořádná převodovka začala být dodávána až s verzí T-34/76 F. Ale to už je konec roku 1943.
    Proč ale myslíš, že by měl Patton problém, kdyby byl vybaven T-34? (samozřejmě, počítám s tím, že by si je Američani vybavili vysílačkami a používali vlastní munici)

  • Slavoslav
    09:27 13.06.2018

    KOLT

    A čo také koncepčne nové t34 priniesol, že to je revolučný koncept? Zatiaľ tu okrem spomínaného dobrého vyváženie vlastnosti nikto nič nenašiel.

    Stg ako taký definoval novú kategóriu a spolu s ním prišiel nový druh náboja strednej balistickej výkonnosti. Áno tam to bol revolučný koncept.

  • Shania
    09:04 13.06.2018

    jo ničení tanků letectvem je jen legenda, to ale neznamená, že nemělo zásadní vliv... omezilo hlavně na západní frontě mobilitu (na vychodě se koncetrovali jen v blizkosti fronty, na zapade air interdiction šlo do hloubky), zničilo logistiku, takže i když samotných zničených tanků bylo malo, dopad na jejich bojeschopnost byl obrovský.

    ---

    T34/76 je dobrý tank na papíře, ale asi nikdo by v něm tady nechtěl bojovat, hlavně v produkci z 42-43... když opomenu co napsal jj o problémech tanku co snižovali jeho efektivitu v boji.

    Tak pak je tu problém jako spolehlivost, hlavně byl problém s převodovkou což prostě mělo dopad na vedení operací, omezovalo mobilitu jednotky a snižovalo dostupnost strojů... a nebojové ztráty byli obrovské...hlavně v době kdy němci měli ještě iniciativu a imobilizované tanky se dařilo odříznout.

    Což se pak postupně zlepšovalo, pro SSSR to ale byla nutnost a nemohli si dovolit zastavit linku a provádět změny konstrukce...


    Němci zase se zaměřením na těžké tanky, včetně panteru a to je hlavní důvod, proč to byl opravdu špatný tank použitelný jen pro defenzivní válku... bylo mimo spolehlivosti (nikdo neuměl udělat spolehlivý těžký tank - i pershing stal zaprd ješte v korei) bylo zněkolikanásobení požadavků na logistiku vs PzV... takže ty tanky měli obrovské problémy se přesouvat, vest ofenzivní operace atd...

    Sherman přestože nebyl na papíře uplně top ( i když byl jeden z top tanku min na začátku války a Němci by s ním měli dost velký problém). Tak byl ve všech oblastech dostatešně dobry, spolehlivý tank, snadno zásobovatelný a opravitelný, snadný na provoz (defakto to byl traktor)... To znamenalo výbornou taktickou a strategickou mobilitu, velkou dostupnost atd...

    Patton by měl např. velký problém vest jeho agresivní operace v evropě s T-34 a nebo Pantery...

    Stejně jako u T-34 tu byla snaha co nejmíň narušit logistiku, takže 75mm verze zustali ve velkých počtech až do konce války a na 76mm se hledělo jako na něco co není třeba... a asi ani nebylo, těch tankových bitev bylo málo a 75mm dělo bylo lepší proti živé síle a opevněním. A myslím, že i 75mm je schopé prostřelit Tygra zepředu na pár stovek metrů. U Panteru už to byl ale problém.

    Jumbo dokazalo vydržet i čelní zasah z 88.. a Easy eight byl pak vyborný střední tank schopný bojovat se vším co němci měli a bojoval ještě dlouho po ní.

  • KOLT
    08:47 13.06.2018

    Možná nebyl T-34 revoluční konstrukčně, nicméně jeho koncepce v podstatě určila směřování tanků do budoucna – nesdílely s ním sice konstrukční prvky, ale koncepci ano. Přesně, jak píše skelet, balm a další.

    Napadá mě docela dobré přirovnání – Stg. 44, také konstrukčně nepřinesla nic moc zásadního. Ze dvou hlavních konstrukčních uzlů pušky po něm jeden – systém zamykání – žádné obdobné a rozšířené zbraně nepřejaly (nejblíž tomu je asi Sa. 58); druhý – systém pohonu pístem – nebyl žádnou novinkou. Nicméně koncepčně se jedná o zbraň, která definovala novou kategorii, jež se stala základní zbraní jednotlivce. A je jí dodnes.

  • jj284b
    08:38 13.06.2018

    na doplnenie:

    tych 457 tankov bolo najdenych po Operacii Goodwind, kym straty za Mortain su separatne uvedene

  • jj284b
    08:33 13.06.2018

    Czertik:

    nie nepletiem, pleties si to ty. po konstrukcnej stranke je T34 slepa vyvojova vetva ktora po T34 nepokracovala. ziaden rusky tank nezdielal ziadne konstrukcne prvky z T34.

    Sedel si v Churchile? urcite nie, no na youtube je kopec videi kde si to mozes pozriet.. v tom tanku je strasne malo miesta.... ak by mal skoseny pancier, musel by by este vacsi ako je, a miesta by tam bolo este menej...

    Panzer IV mal zakladnu veze 1650mm... T34 ju mala 1200mm.. a len tak mimochodom, to "dlhe" delo u T34 malo balisticky vykon nie tak velmi odlisne od toho nemeckeho kratkeho dela... T34/76 M1940 totiz pouzivalo delo L11 s dlzkou L31.5, a na 1000m prestrelilo 50mm panciera.... Nemecke delo s dlzkou L24 prestrelilo na rovnaku vzdialenost 46mm panciera....

    no vykon dela nie je podstatny, podstatnejsie bolo, ze tankisti v T34/76 mali obrovsky problem identifikovat ohrozenie na bojisku, lebo velitel tanku nemal vobec prehlad o tom co sa deje, kedze musel obsluhovat delo.. takze Nemci aj s menej vykonnymi delami dokazali nicit T34 v obrovskych mnozstvach... statistika za rok 1941 hovori ze Rusi prisli o viac nez 90% vsetkych tankov T34 ktore ten rok zaviedli k jednotkam...

    PzIII a PzIV boli oba tanky navrhnute ako "testovacie" PzIII mal byt odzaciatku vybaveny 50mm delom.

    no a co sa tyka Sturmoviku, tak ten je este vacsi nastroj propagandy ako T34... cisla ktore Rusi zverejnovali o poctoch znicenych tankov sa absolutne nezakladaju na realite... tak napr pri Kursku, Rusi hlasili ze 7.jula IL-2 znicili 70 tankov z 9.Panzer divizie, problem bol ze ta divizia mala len jeden tankovy battalion s 83 tankami, pricom udaje z divizie neukazuju ziadne vyrazne straty tankov a divizia bojovala dalsie 3 mesiace...

    dalsi priklad - 2.jula, VVS IL-2ky hlasili 270 znicenych tankov na 3.Panzer divizii, problem bol ze divizia mala len jeden regiment s 90 tankami...

    a do tretice, tretie hlasenie z Kurska, IL-2 proti 17.Panzer divizii, hlasenie o zniceni 240 tankov, pritom divizia mala len 67 tankov.. 17.Panzer div neskor ustupila na zapad, pricom stale mala povodny pocet 60+ tankov...

    Takze, hlasenia pilotov o zniceni tankov treba brat s VEEEELKOU rezervou.. a Rusi v tomto neboli sami.. rovnake nezmysly hlasili aj Americki, Britski ci Nemecki piloti

    Par prikladov - z druhej strany - Luftwafe pri Kursku, a slavne Hs129 - hlasili znicenie 50 tankov 2heho Gardoveho tankoveho zboru. problem je ze 2.hy Gardovy nic take nehlasil a o tanky prisiel v boji s nemeckymi tankami.

    no podme k zapadnym spojencom - pocas Operacie Goodwood, 2nd Tactical Air Force a 9th USAAF hlasili znicenie 391 znicenych tankov, pricom piloti Tyhoonov sami o sebe hlasili znicenie 222 tankov.
    Pocas Nemeckeho protiutoku pri Mortain, spojenci hlasili znicenie dalsich 252 tankov.piloti Typhoonov z toho nahlasili 135.

    problem je, ze po bitke spojenci v oblasti nasli dokopy 456 znicenych tankov, pricom 301 z nich bolo preskumanych podrobne. Len 10! tankov z tejto skupiny sa dalo pripisat zasahom z neriadenych rakiet ktore pouzivali Typhoony..

    no a aby toho nebolo malo, Nemci pri Mortain nasadili len 177 tankov a utocnych diel, z coho stratili 46 v boji a 9 pri utokoch zo vzduchu...

    zoznam zdrojov tych cisel:

    (2) P. Moore, Operation Goodwood, July 1944; A Corridor of Death, Helion & Company Ltd, Solihull, UK, 2007, p. 171.
    (3) N. Zetterling, Normandy 1944, J.J. Fedorowicz Publishing Inc, Winnipeg, Canada, 2000, p. 38.
    (4) S. Wilson, Aircraft of WWII, Aerospace Publications Pty ltd, Fyshwick, ACT, Australia, 1998, p.85.
    (5) P. Moore, Operation Goodwood, July 1944; A Corridor of Death, Helion & Company Ltd, Solihull, UK, 2007, p. 171.
    (6) N. Zetterling, Normandy 1944, J.J. Fedorowicz Publishing Inc, Winnipeg, Canada, 2000, pp. 38 and 52.

  • Czertik
    02:49 13.06.2018

    jj284
    t-34 skutecne revolucni byl, preze vsechny nedostatky co mel.
    myslim ze si pletes konstukcni/technologicke novinyky s konstukcnim provedenim.

    co se tyka zkosenych panciru u britskych tanku, ano meli je..ale proc na ne vsichni zapominaji ? mozna prave proto ze to bylo u vehiklu, u kterych nezalezelo, a treba takovemu britskemu tahounu churchilovy by zkosene pancerovani usetrilo nemaho vahy, byt posadka by mela min vnitrniho prostoru.

    to ze skopcaci pozdeji dodali na pz4 dlouhe delo je pekne..ale jde o to, ze puvodne melo kratke a prodluzovale se jen diky nutnosti vest protitankovy boj, kdezto t-34 mel dlouhe delo uz hned od zacatku, a bylo skutecne univerzalni.

    a siroke pasy nebyla jedina velka vyhoda t-34.

    ze naftovy motor neni zadna vyhoda ???? tak proc potom vsechny povalecne tanky mivaly disely misto benzinaku ? bez vyjimky.

    a zapomeli ste na dalsi novinku t-34 - ze mel prevodovku vzadu, hodne nezvykle na tu dobu, kdy se montovaly prakticky vsude jinde dopredu, aby se snizila namaha ridice.

    no a kdyz nemci nemeli jit s pz4 do valky...s tim ji teda planovaly vest ? jen se slabe vyzbrojenou pz3 ?
    nezapominej ze pz 1 a 2 byly hlavne cvicne tanky.

    a co se tyka niceni tanku letadly, tak holt bylo letadlo ktere bylo v tom jetsse lepsi nez stuky - a to sturmovik :).

  • skelet
    22:13 12.06.2018

    ano, to zásadně nové byly ty tři složky v jednom tanku :D
    zásadně novou věc přinesl akorát FT-17, zbytek jsou už jen deriváty na stejné téma.

  • balm
    22:12 12.06.2018

    @skelet

    Nelze sloučit neslučitelné požadavky vlastností tanku. Chtěl jsi říci, že se konstruktérům podařilo vyvinout a vyrobit tank, který kombinoval optimální poměr palebné síly, pancéřování, mobility (průchodnosti terénem), minimální údržbu, výcvik posádek a výrobní náročnosti. Vymysleli efektivní zbraň, kterou dokázali produkovat a nasazovat ve velké počty snadno nahraditelných tanků, se kterým mohl jezdit každý prosťáček.

    Ruskou konstrukční školu lze obdivovat v jejich přístupu. Maximální výkon, odolnost a hrubé zacházení, které se promítá napříč celým zbrojním průmyslem. Němci se u Panterů zapálili pro důmyslné a složité odlitky bloků motoru, revoluční keramickou vrstvu, která se nanášela a vypalovala (zabraňuje přichycení magnetických min k povrchu tanku), Rus odlil věž v pískové formě a spěchal na frontu. Hlavně minimalizovat svařování, protože s tím měli problémy i po válce a legenda AK-47 se jim rozpadala. Technologie sváření plechového pouzdra závěru byla příliš složitá, tak to dlouhou dobu obráběli (neefektivní i na jejich poměry), ale fungovalo to. Později se vrátili ke svařování. Ostatně jejich filozofie se promítá i v leteckém průmyslu. Proč se párat s hladkým povrchem v místech, kde to není zapotřebí? Na západě každý den běhají mezi hangáry a plochou stovky specialistů a speciálního vybavení. Musí denně čistit letištní plochy od úlomků, odhánět ptáky ... Rus nechá ležet vrak tam kde je a do sacích otvorů před 1. stupeň kompresoru narve sklopnou titanovou mříž, protože přemýšlí o provozu v podmínkách, které nebudou ideální a s nadsázkou lze říci, že jejich letecké technice stačí pole a dvě kladiva, klíč, šroubovák a cisterna s palivem. Princip aplikovaný i pro vyvíjené Su-57, které podle všeho nese stejné sklopné mříže, jako jeho předchůdci (Su-27, Su-35).

  • Slavoslav
    22:11 12.06.2018

    ok, ak vhodne vyladenie pomeru pancier / pohyblivost / vyzbroj pokladas za revolucia tak ano

    ja od revolucneho konceptu cakam, ze prinesie nieco zasadne nove

  • skelet
    21:46 12.06.2018

    Slavoslav: T-34 je střední tank, KV-1 je těžký tank. Střední tanky se před T-34 s oblibou dělily na jezdecké a pěchotní. Po T-34, který tyto dvě subkategorie jako první zkombinoval toto není.
    Je celkem jedno co bylo posléze převzato ze samotné konstrukce T-34 v následujících generacích. Koncept silného pancíře, silného motoru, pohyblivosti a univerzálního silného kanónu už prostě zůstal až do dnešních dnů.

  • Slavoslav
    21:38 12.06.2018

    skelet

    revolucny dizajn sa u mna rovna dizajn ktory priniesol nieco zasade nove co sa stane standardom, alebo aspon siroko rozsirenym prvkom pre dalsie generacie. V com bol revolucnejsi od KV1? dieslom?

    a u t34 take nieco neviem jednoznacne definovat ba da sa povedat, ze sovietska konstrukcna skola potom aplikovala vsetko mozne, len nie prvky z t34

    zmenili podvozok, zmenili zasadne tvar a umiestnenie veze, zaviedli nabijaci automat, zredukovali pocet clenov posadky, zaviedli kanon s hladkym vyvrtom atd.

  • skelet
    21:06 12.06.2018

    Ano, svět se po T-34 nadále dělil na jezdecké a pěchotní.. (zjednodušeně řečeno).
    Jestli se bavíte o revoluci a lá FT-17, tak ne, žádná jiný tank tak revoluční jako FT-17 nebyl a nikdy nebude. Boha..

  • Slavoslav
    21:03 12.06.2018

    skelet

    ako hovorim, bol to dobre vyvazeny stroj z hladiska uzitnych vlastnosti, ale v pripade konstrukcie nepriniesol nic revolucne ci zasadne co by prevzali nasledujuce generacie tankov

    btw, keby nevypukla druha svetova tak t34 v podobe ako ho pozname nieje vobec masovo vyrabany kedze mal byt znacne vylepsovany na zaklade komparacnych skusok s Pancez III

  • skelet
    20:52 12.06.2018

    Slavoslav:
    T-34 sloučil rychlost, pancíř a palebnou sílu do jedného tanku. Něco na co zbytek světa došel rok po zavedení T-34 do služby (PzIVG, Sherman).
    V tom byl revoluční a v tom se stal etalonem.

  • Slavoslav
    19:56 12.06.2018

    Jirosi

    Až na to, že v tej dobe to bola nevýhoda t34 ťa dvoj členná posádka. Z tohoto pohľadu bol revolučný skôr t64. Z t34 nebol použitý ani podvozok. Ani tvár či poloha veže atď. Bol to skvelý tank, ale žiadna revolúcia

  • jj284b
    18:50 12.06.2018

    Jirosi: preto som neriesil celkovu statistiku, ale len cisla publikovane po vojne z 35 tankovych bitiek kde sa Shermany stretli s Panthermi... vyhrali to Shermany 3:1..

  • Jirosi
    18:39 12.06.2018

    jj284b: Třeba to, že Němci vedli válku na dvou frontách. Tedy musíš počítat součet těch proti kterým vedly válku. Jenže pak už ta masová výroba nevypadá vůbec jako dobré řešení! I když nakonec vyhrála válku.

  • jj284b
    18:28 12.06.2018

    Jirosi: netusim co s tym maju T34... ak to ma byt cislo kolko ich bolo vyrobenych, tak Rusi ich vyrobili nieco cez 50.000.

  • jj284b
    18:16 12.06.2018

    danny: az na to ze v juli 1941, mali Rusi viac T34 ako Nemci tankov Panzer IV... v tej dobe mali totiz u frontovych jednotkach 957 tankov T34 (dalsich 1886 vyrobili do konca roka 1941).. Nemci mali 571 tankov Panzer IV u bojovych jednotiek a 41 v oprave...

  • Jirosi
    17:46 12.06.2018

    madrabbit: "T-34 - 1943 - rozpětí mezi 3700 - 5200 NH"

    Tohle je opravdu střízlivý odhad xD. Možná počítaly jen dopravu na frontu.


    jj284b: "prave vseobecne sirene cisla su ovela viac skreslene a vychadzaju v prospech Pantherov, lebo ich skratka bolo postavenych len 6000, kym Shermanov 45000... "

    Stěmi Panthery máš pravdu, ale nevím kde se ti u těch Shermanů stratilo těch 40 000+ T34.

    A jen pro informaci ještě během prvních měsíců Barrbarosy běžela výroba Pz. IV rychostí 12-14ks měsíčně.

    Slavoslav: "prave T34 co tu dovtedy nebolo a co by pretrvalo"

    Dvojčlený posádka(Velitel, střelec) ve věži, ke které se stále snažíme vrátit.

    Ať se na to díváte jak chcete, tak zrovna hromadná výroba nebyla v SSSR žádným hitem, stejně tak kvalita. Je krásné říct, že vyrobily tolik a tolik toho či onoho, ale za jaké náklady na lidskou sílu? Ono když naženete do továren miliony dělníku, pak vám ty tisíce tanků vypadnou skoro sami.

  • danny
    17:37 12.06.2018

    jj284b: Psal jsem "Měli obrovskou výhodu ve stabilní, rozvinuté průmyslové základně a jak u PzIII tak PzIV měli dávno vyladěnou výrobu, dodavatelsko odběratelský řetězec." a na tom trvám. Oba tanky se několik let vyráběly po stovkách ročně. V porovnání s výrobou T-34, kde se teprve ladila sériová podoba a do toho přišlo stěhování továren a celkovým zmatkem v zemi, kde zítra znamená včera (a ještě po napadení Německem) asi není o čem.

    Ano, Němci měli technickou převahu. Kanony, munice, optika, vysílačky, kvalita provedení výroby. Co chceš řešit? O taktické a strategické převaze se hádat nebudu, ta byla očividná.

    Nesouhlasím. T-34 byla celkem standardní koncepce - dva pásy, otočná věž, motor vzadu. Za revoluční považuji tu konstrukci. Vyladěnou pro schopnosti průmyslu, dostupná paliva, kvalifikaci posádek a optimalizavaná pro masovou výrobu.
    Stejně jako VW Brouk, Citroen V2C atd.... Žádné technické zázraky, ale vozítka, která motorizovala svět.

  • madrabbit
    16:17 12.06.2018

    T-34 byl testován s naftovým a benzínovým motorem. Benzínová verze byla hodnocena lépe! Nafta vyhrála pouze proto, že "zbyvala ". Jinak byl pohon naftou dražší a méně spolehlivý. SSSR tehdy potřeboval hodně leteckého paliva a nebyl schopen vyrábět i dostatek benzínu pro tanky. Nafta zbyvala jako nutná volba.

  • Slavoslav
    15:44 12.06.2018

    jj284b

    v com bol podla teba T34 revolucna koncepcia? Ano bol to nepochybne dobre vyvazeny stroj co sa tyka uzitnych vlastnosti, ale ked sa pozriem na jeho nasledovnikov ci na vychode ci na zapade tak ma nenapada co zasadneho priniesol prave T34 co tu dovtedy nebolo a co by pretrvalo

  • jj284b
    13:31 12.06.2018

    M3 medium bol hybrid a dosledok toho ze potrebovali rychlo stredny tank, no nemali este vyvinutu dostatocne velku vezu pre 75mm delo.. tak namiesto toho 75mm delo ulozili do kazematu a montovali vezu z lahkeho tanku s 37mm delom.

    M4 mal urcite prvky z M3 no bola to nova konstrukcia.

    a ked sme uz pri tom, v 1944 ked nabehla vyroba Shermanu s 76 delom, slo prakticky o iny tank ako M4.. nova veza T23 bola povodne vyvijana pre M6 medium, co mal byt nastupca M4 no nakoniec sa do vyzbroje nedostal, a namiesto toho sla do M4 jeho vacsia veza, takze bolo mozne lafetovat 76mm M1 bez problemov.. Briti napr montovali 17pdr delo do klasickeho Shermana (Firefly) no takato konverzia bola dost problematicka lebo 17pdr delo bolo brutalne velke a zabralo kopec miesta v uz tak malej vezi (US Army napr odmietlo M4 s 76mm delom lafetovanym do povodnej veze)

    zaujimave je porovnanie rozmerov zakladne veze u tankov T34/76, T34/85, M4A3 76 a PzIV..
    T34/76 1200mm, T34/85 1600mm, u M4A3 to bolo 1750mm. Panzer IV ho mal 1650mm.. Panther 1680mm

  • skelet
    13:16 12.06.2018

    M4 přímo vycházel z M3 Lee.. Proto taky vypadal tak jak vypadal, a proto také naběhla tak rychle výroba.

  • jj284b
    13:08 12.06.2018

    danny: Nemci ani nahodou nemali vyladenu vyrobu... ich tovarne nikdy nebezali na 100%.. prave naopak, koli komplikovani vyroby neustalym vylepsovanim produktu, ani jedna Nemecka tankova tovaren sa nedostala cez 50% kapacity vyroby! a tych par co sa dostalo na 50% tak bolo schopnych robit len niekolko mesiacov...

    Nemci nemali technicku prevahu.. ani zdaleka.. mali prevahu takticku.. ich velitelia mohli velit bez komplikacii, kdezto Sovietski velitelia mali ruky zviazane ci uz komisarmi NKVD, nedostatocnym vycvikom, alebo aj technickymi obmedzeniami ich tankov, kedze velitel tanku musel zaroven strielat (rovnako velitel caty a roty...)

    Nemci skratka Rusov na zaciatku vojny prevysovali takticky a strategicky. od 1942 ale strategicky Rusi Nemcov dorovnali a od 1943 totalne prebrali iniciativu.. Nemci stale takticky vyhravali vacsinu stretov s Ruskymi tankami (Kursk napr po taktickej stranke bola totalna katastrofa, ktoru potom Rotmistrov musel u Stalina zehlit.. nemecke straty potom propaganda totalne nadhodnotila aby ospravedlnila vlastne zlyhanie, pocty znicenych tankov ktore Rusi uvadzali Nemci na bojisku ani nemali..)

    Celkovo mi pride ze si skratka mylite dva veci a to "revolucna konstrukcia" a revolucna koncepcia... T34 ani nahodou nebola revolucna konstrukcia, no bola to revolucna koncepcia vozidla... konstrukcne slo o velmi zle vozidlo. koncepcne ale prekonavalo ostatne vozidla vo svojej triede (na vychodnej fronte)..

    a co sa Shermana tyka, netreba zabudat ze M4 bol produktom rocneho vyvoja, kedy este v 1941 v USA nebola ziadna specializovana tovaren na tanky... uz v 1942 ale USA vedelo dodat stovky M4 pre Britov, co kompletne obratilo situaciu v Afrike tesne pred rozhodujucou bitkou pri El Alameine.

  • Luky
    12:33 12.06.2018

    Danny - Římanům se taky nikdo nedokázal dlouhodobě postavit v konvenčním boji - rozložili se zevnitř a s oslabenou říší si už nepřátelé poradili.

    Čína nechce útočit na USA, Rusové, Jižní Amerika a Indové taky nechtějí. Nadruhou stranu si třeba nebudou chtít nechat diktovat.... pokud budou asertivnější, může to dospět k oslabujícím konfliktům. No a Evropani Amíkům v Pacifiku asi bůhví jak nepomůžou. Je to hlavně o politice USA (Austrálie, Malajsie) a míře jejich agresivity.
    --------------
    K F-35. Břicho má sice hrozný, ale jinak se mi tvarově líbí. Je to i poučný projekt. Otázka je, zda by jeho konkurent (třeba evropský) neměl hledat trochu jinou cestu. Jedna jednoduchá šachta pro palivový modul/ pokročilý průzkumný modul/ laserový modul nebo např. 4x Meteor či nějakou protizemní střelu.
    Koncept by mohl být velmi svižným strojem s podporou "zbraňových truckerů" a možností nést STEALTH kontejnery a STEALTH AG ŘS (např. kontejner pro 5 Meteorů a 2 IRIS na dleší CAP/SWEEP a podobně).

  • danny
    12:13 12.06.2018
    Oblíbený příspěvek

    Co se týče normohodin, man-days nebo čehokoli nutného k výrobě F-35, považuji je za úplně v pohodě. USA se v nejbližších 50 letech těžko dostanou do situace, kdy by čelili riziku, že je kdokoli napadne z moře nebo ze vzduchu (samozřejmě v mezích konvenčního konfliktu). Takže si mohou bez problémů dovolit vyrábět nejsofistikovanější hračky na světě. Převaha v počtech, provázanosti, technologiích, zdrojích, spojencích atd... je prostě neoddiskutovatelná. I bez nich jsou jejich konvenční síly autoritou, které dokáže s obtížemi vzdorovat jen několik zemí, a to za cenu ohromných ztrát živé síly, infrastruktury a kontrolovaného území. Systémy typu F-35 tuto dominanci pouze potvrzují.

    Otázkou pro mě je spíše to, zda je vůbec reálné, aby se v nejbližších 20ti letech někdo rozhodl proti této dominanci vzbouřit, a omezit strategické zájmy USA ve vlastní zájmové oblasti. např. kdyby se Čína rozhodla použít hrozbu za účelem vytlačit americké základny z Filipín. Byla by Čína schopna produkovat dostatečné množství strojů s horšími parametry, aby narušila technologickou nadřazenost alespoň v lokálním konfliktu?
    Otázkou pro mě není není schopnost urychlení výroby totálního premianta, ale spíš kohokoli ze skupinky, která se ho s velkým odstupem snaží stíhat.

  • skelet
    11:49 12.06.2018

    K článku.. vše je relativní. Vždy záleží na tom, jak moc se zvládne přechod ekonomiky ve prospěch vojenské mašinérie. I ty CNC stroje se dají vyrábět v obrovských množstvích, když bude potřeba.
    Abych zde připomněl, ve své době relativně složitý letoun B-24 dokázal Ford vyrábět, tak rychle že každých 55minut vyjel z továrny jeden letoun.
    Takže jediný problém bude především u zahraničních subdodavatelů, respektive u následné logistiky.

  • danny
    11:41 12.06.2018
    Oblíbený příspěvek

    jj284b: točíš se na detailech, a byť v nich máš často pravdu, vyvozuješ z nich chybné závěry. Ano, Němci měli prakticky od začátku převahu v kanonech, munici, optice, komunikačním vybavení, vycvičenosti posádek, strategii. Měli obrovskou výhodu ve stabilní, rozvinuté průmyslové základně a jak u PzIII tak PzIV měli dávno vyladěnou výrobu, dodavatelsko odběratelský řetězec. Vše podpořeno okupací většiny Evropy a vládou nad zdroji. Měli spojence (Finsko), který jim mohl předat cenné know-how, jak se bojuje v zimních podmínkách (např. že se při -40 musí zbraně po vyčištění vytřít do sucha a ne je nechat zasrané od oleje).
    Německé tanky obecně deklasovaly sovětské tanky (tedy při střetnutí tank vs. tank), protože byly primárně konstruovány jako specializovaná protitanková zbraň. Sověti měli jinou doktrínu, proti tankům bylo určeno levnější protitankové dělostřelectvo- Tank byla univerzální platforma určená k boji proti měkkým cílům, likvidaci zodolněných postavení, prorážení obraných linií a se schopností protitankového boje. Jen na okraj, tomu odpovídá skladba vezené munice - 80% trhavo-tříštivé. Ale také je nutné zmínit, že více než 70% tanků na východní frontě padlo za oběť jiným jednotkám, než tankům.

    Diesel byl pro Sovětské tanky výhodou. Umožňoval min. o 50% vyšší dojezd (na začátku války 300 km proti 200 u PzIV). Vézt na korbě přivázané sudy s naftou nepředstavovalo takové nebezpečí a operační dosah se tím zvyšoval až na 450 km. To výrazně zjednodušovalo logistiku a menší počet zastávek na shromaždištích, kde probíhalo tankování, omezovalo riziko leteckých útoků. Ale hlavně, Nemci používali benzín, protože ho mohli syntetizovat z uhlí, všechnu naftu vyžrala Kriegsmarine. Naproti tomu pro Sověty bylo jednodušší zajistit produkci dostatečného množství nafty.

    Ale to hlavní, co nechápeš je, že Sověti dovedli k dokonalosti racionalizaci výroby - výrobky byli maximálně optimalizované a standardizované pro využití metod hromadné výroby (odlévání, kování, lisování, automatické svařování atd...). Samozřejmě, že by zvládli vyrábět tank odpružený torzními tyčemi. Ale v menším množství továren. Zkomplikovali by logistiku náhradních dílů, vybavenost polních dílen a přínosy výrobně náročnějšího odpružení by nepřinesly zásadní kvalitu, která by ospravedlnila snížení produkce.

    T-34 byl revoluční právě v té "jednoduchosti" (bez ohledu na to, že si po stránce konstrukční komplexnosti a komplikovanosti s Pz-IV moc nezadal) pro hromadnou výrobu. V úrovni optimalizace pro dostupnou průmyslovou základu, přenositelnost know-how do dalších výrobních závodů za extrémně ztížených podmínek a při zachování uspokojivých výkonů pro plnění požadovaných úkolů.

    Jediný tank 2.sv. války, který se T-34 v tomto komplexním pojetí může rovnat, je právě Sherman. Taky se mu dá ledasco vytýkat, ale prostě to byl skvěle vyvážený produkt. Možná bych se se Skeletem trochu hádal, jestli byl revoluční, já ho jako revoluci na Západní frontě vnímám určitě, byť sama koncepce nic až tak převratného nebyla.

  • skelet
    11:39 12.06.2018

    KwK37 stačila na začátku vojny, od začátku roku 42 začaly přeživší tanky s tímto kanónem přezbrojovat na dlouhohlavňovou pětasedmdesátku. Proč? Protože nestačila.
    M4 s 75mm dělem mělo převahu leda tak během Afrického tažení, kde lítaly dlouhohlavňové 50mm PzIII a krátkohlavňové Pz.IV. Pak už se to začalo přiklánět na německou stranu.
    M4A3 76W je záležitost léta 44 a dále, a již níže jsem jejich existenci nezapřel.

    Pochopitelně, že se vždy snažíš o zaujetí co nejlepší palebné pozice :D

    a ještě jednou NIKDE NETVRDÍM, ŽE SHERMAN NEBYL DOBRÝ TANK !

  • dejf
    11:31 12.06.2018

    no sice to zjednoduším, ale jinak by to bylo kilometr dlouhý. předmětem sdělení je, kolik člověkohodin je potřeba, ale reálně by mě zajímal strojní čas, teda kolik hodin na CNC strávěj díly, než to jde do výroby. ono totiž ve fabrice jak hokejovej stadion může na X mašin klidně pobíhat (se započtením provozu na 3 šichty) třeba jenom 20-30 lidí. což je trochu rozdíl, když to porovnáte s výrobou T34, kde prostě k jednomu kladivu (soustruhu, frézce) musí bejt na jednu šichtu minimálně jeden člověk. i když teda pokud se maká 7 dní v tejdnu a 12 šichty, jednodušší práce dělaj děti a podobně, tak je to hned snažší.

    druhá věc je, že fabriku plnou cnc si opravdu nikdo nenapíská za dva tejdny.

    a problém spíš vidim v rychlosti nahrazování vylítanejch strojů, než v nahrazování zničenejch, protože to sebou nese i ztráty na pilotech, který jaksi vyrobit nejdou a pokud jich není dostatečný množství, tak to dopadne tak, že do nový pracně udělaný mašiny nacpete někoho, kdo to rozfláká a přijdete o mašinu i pilota "napůl hotovýho"....

    holt už se dneska neválčí tak, že vesničan vzal cep a šel, v práci s cepem byl vyškolenej tak nějak ze života.

    ale vnímat válku budoucí kontextem války minulé byl, je a bude oblíbenej způsob, jak se dostat do průseru.

Stránka 1 z 3