Výroba F-35 Lightning II trvá 41 541 hodin

Výrobní linka F-35 Lightning II; větší foto / Lockheed Martin

Podle nejnovější zprávy Kontrolní komise amerického Kongresu GAO (Government Accountability Office) trvá výroba stíhačky F-35A Lightning II 41 541 člověkohodin. Výroba složitější verze F-35B vyžaduje 57 152 člověkohodin, námořní verze F-35C pak 60 121 člověkohodin.

Proč se starat o to, jak dlouho se vyrábí nějaký zbraňový systém? Důvod je prostý ‒ doba výroby zbraňového systémů má přímý vliv na celkovou bojovou hodnotu armády, ve které daný zbraňový systém slouží.

 

 

Složitější zbraňový systém vyžaduje více „energie“ (lidské, organizační, materiální, strojní) a času pro svou výrobu. V případě masových ztrát ve velkém konfliktu tak reálně hrozí, že nebude možné rychle obnovit bojové ztráty vojenské techniky.
 

Ostatně to si plně uvědomoval Sovětský svaz během druhé světové války, kdy dokázal rychle a v obrovském množství vyrábět tanky T-34. Po druhé světové válce podobnými masovými zbraňovými systémy byly například stíhačky MiG-15 ‒ od roku 1949 do roku 1953 bylo v Sovětském svazu vyrobeno více než 13 000 stíhaček MiG-15. Díky jednoduchosti dokázali Sověti i v případě masových ztrát stíhačky MiG-15 rychle nahrazovat. Ostatně z tohoto pohledu Alexandr Sardurio ze známého ruského vojenského magazínu Vojensko-průmyslový kurýr (VPK) kritizoval vývoj stíhačky Suchoj Su-57.

 

V moderním konfliktu samozřejmě výše uvedené sovětské zbraně neobstojí. Avšak i nyní je nutné hlídat si poměr mezi komplexnosti zbraňového systému a mezi časovou (energetickou) náročnosti výroby. Vždy je nutné sladit požadavky vojáků a možnosti průmyslu, především výrobní možnosti průmyslu ve válečném stavu.

 

Výroba stíhačky F-35A Lightning II (klasický vzlet/přistání) tedy trvá 41 541 člověkohodin. Lapidárně řečeno ‒ jeden člověk vyrobí jednu F-35 za 4,74 let (rok má 8760 hodin) nebo pět lidí vyrobí jednu F-35A za méně než jeden rok.

 

Samozřejmě na výrobní lince stíhaček F-35 a v dodavatelském řetězci pracují tisíce lidí. Letos tak Lockheed Martin vyrobí 60 letounů F-35 všech tří verzí (A,B,C) a v následujících letech, podle nejnovější zprávy GAO, bude vyrábět 77 letadel (nebo více) ročně.
 

Je však třeba zdůraznit, že program F-35 má značené zpoždění. V roce 2001 se plánovalo dosažení plné rychlostí výroby FRP (Full-Rate Production) v roce 2012, ve skutečnosti se ale plná sériová výroba rozjede až v roce 2019, tedy o sedm let později.  V příštím roce již mělo být podle původních plánů vyrobeno 1966 letadel, ale prozatím bylo vyrobeno a dodáno 266 letadel. V lednu 2018 bylo v různém stupni rozpracovanosti 170 letadel F-35 (nárůst o 20 % oproti lednu 2017).

 

Přitom téměř všechny dříve vyrobené a dodané F-35 požadují zpětné hardwarové/softwarové úpravy a opravy, které odhalil až letos ukončený vývoj (po 17 letech). To je nezbytná daň za zvolenou strategii, kdy probíhal vývoj F-35 ale přitom byly letouny již zaváděný do výzbroje.

 

Počty dodaných F-35, počty člověkohodin nutných k výrobě draku F-35 a počet hodin nutných na opravy/úpravy dodaných F-35. / GAO

 

Výroba všech F-35 tak podle současných plánů skončí až v roce 2044, místo plánovaného ukončení v roce 2038. Do roku 2044 bude přitom Pentagon ročně na vývoj a výrobu F-35 vydávat průměrně 10 miliard dolarů ročně, tedy 219 miliardy Kč (v současných cenách).

 

Nicméně časová náročnost výroby F-35 klesá v přímé úměře tomu, jak se vylepšují výrobní technologie a postupy. Ještě v roce 2012 výroba jedné F-35A trvala 108 355 člověkohodin, v roce 2016 již 47 269 člověkohodin a o rok později zmíněných 41 541 člověkohodin. Stejně masivní urychlení výroby se týká i dalších dvou verzí. Samozřejmě zásadní roli hraje masovost výroby ‒ v roce 2012 byl dodáno 29 F-35, v roce 2016 46 letadel a minulý rok 66 letadel.

 

Kapitolou samou o sobě jsou člověkohodiny nutné k úpravám a opravám již dodaných F-35. Podle zprávy GAO (k lednu 2018) testování odhalilo na letadle 966 nesrovnalostí ‒ 111 nesrovnalostí „kategorie 1“ a 855 „kategorie 2“. Nesrovnalosti kategorie 1 jsou takové, které ohrožují bezpečí, zabezpečení a další kritické vlastnosti letadla. Přitom 25 nesrovnalostí kategorie 1 a 111 kategorie 2 nebudou vyřešeny před začátkem FRP.

 

Výrobní linka

 

V roce 2017 si tak průměrně úpravy, opravy jedné F-35 (průměr všech tři verzí) vyžádaly 6237 člověkohodin. Tento údaj má sestupnou tendenci, ale tato hodnota opět stoupne ‒ nedávno letectvo odhalilo korozi mezi drakem letounu a pláty tvořící opláštění letounu, protože Lockheed Martin nenanášel základní nátěr na drak, když připevňoval povrchové panely. Z toho důvodu byla zastavena výroba F-35 mezi zářím a říjnem 2017. Oprava každého z dodaných F-35 tak potrvá 30 až 40 dní.

 

Nesmíme však zapomenout, že výše uvedené údaje platí pouze pro výrobu draku. Vývoj a výroba motorů běží v samostatném režimu. V roce 2012 firma Pratt & Whitney dodala 35 motorů, v roce 2016 již 60 motorů a minulý rok 73 motorů. Výroba jednoho motoru Pratt & Whitney F135 si v roce 2017 vyžádala 1272 člověkohodin.

 

Dodávky a výroba motorů Pratt & Whitney F135. / GAO

  

Pro získání potřebné perspektivy, jak uvádí web The Drive, je nutné se podívat na výrobní časy dalších bojových letounů. Podle zprávy nevládní organizace POGO (Project On Government Oversight) z roku 1999 výroba jedné F-16A trvala 29 000 člověkohodin a složitější F-16C 45 000 člověkohodin.

 

Pokud se podíváme až do druhé světové války, tak výroba jedné britské stíhačky Spitfire Mk V trvala neuvěřitelných 13 000 člověkohodin, ale Němci dokázali Messerschmitt Bf 109 vyrobit za 4000 člověkohodin.

 

Současné výrobní možnosti se však nedají srovnávat s výrobními možnostmi z 80. lety minulého století, natož s obdobím druhé světové války. Složitost letounů řádově roste, ale díky moderním výrobním technologiím se daří relativně krotit časovou náročnost výroby.

 

Samozřejmě zabezpečení výroby ve válečném stavu, kdy jeden dalekonosný úder dokáže vyřadit klíčovou továrnu/sklad v jakémkoliv bodě výrobního řetězce (a tím na týdny nebo měsíce zastavit výrobu), je věc jiná.

 

Zdroj: The DriveGAO

Nahlásit chybu v článku


Související články

Vylepšené F/A-18E/F Super Hornet místo F-35C Lightning II

Rozpočet Pentagonu pro fiskální rok 2019 (FY2019) počítá s nákupem dalších 24 námořních stíhaček ...

Po 17 letech končí vývoj stíhačky F-35 Lightning II

V následujících týdnech oficiálně skončí vývojová a demonstrační fáze „společné stíhačky“ JSF (Joint ...

Šéf německého letectva odešel kvůli americké stíhačce F-35

Ještě v listopadu se jako o hlavním kandidátovi pro plánovanou generační výměnu bojových letadel ...

Testování stíhaček F-35 Lightning II nejnovější verze Block 4

Americké letectvo (USAF) začíná s počátečními testy čtvrtého výrobního bloku (Block 4) stíhaček F-35 ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • jj284b
    21:19 11.06.2018

    danny: T34 ani nahodou nebola nejaka revolucna konstrukcia.. prave naopak, slo o slepu vetvu ktora po T34 dalej uz nepokracovala.. a Sovieti si to sami uvedomovali, prave preto ...Zobrazit celý příspěvek

    danny: T34 ani nahodou nebola nejaka revolucna konstrukcia.. prave naopak, slo o slepu vetvu ktora po T34 dalej uz nepokracovala.. a Sovieti si to sami uvedomovali, prave preto chystali T34M, ktory mal mat podvozok inspirovany Nemeckym PzIII..

    kazdopadne, konstrukcia T34 bola z praktickeho hladiska zla, sikmy bocny pancier trupu zmensoval vnutorny priestor, takze neslo osadit rozmernejsiu vezu co znamenalo neefektivne rozmiestnenie posadky a velitel co musel zaroven plnit funkciu strelca..

    povojnove tanky si z T34 nevzali prakticky nic, T44 a neskor T54 boli konstrukcne totalne odlisne (ok T44 pouzivalo vezu z T34/85, no ta bola povodne konstruovana pre KV-85)

    T34 bol ergonomikou posadky velmi zly tank az do verzie s 3-miestnou vezou, ktora ergonomiu trocha napravila. No Nemci v tom neboli ovela lepsi.. vela ludi napr nevie, ze nabijac v Pantherovi musel municiu nabijat lavou rukou cez kovovu konstrukciu chranica uzaveru co celkom vyrazne znizovalo kadenciu palby.. k tomu este strelcovi montovali len 5x optiku s uzskou viditelnostou, takze strelec bol kompletne odkazany na velitela tanku aby ho presne naviedol na ciel...

    Sherman (alebo M4 Medium, ako ho Americania pocas WW2 volali) mal idealne rozmiestnenu posadku, strelec mal dualnu optiku s 4x a 0x so sirokym vyhladom, nabijac mal dostatok priestoru a municiu (verzie oznacovane W) v mokrych schrankach v podlahe, navyse poklopy osadky boli dostatocne velke a vybavene pruzinami, takze slo poklop rychlo otvorit a tank opustit do 10sekund (v T34 to trvalo kludne aj minutu, co pri horiacom tanku musel byt horrorovy zazitok)...

    M4 nebol len tank ktory slo vyrabat rychlo, no zaroven slo o stroj ktory ostatne prekonaval aj v bojovej efektivite.. co sa tyka stretov s Panthermi, US Army publikovalo po vojne studiu 35 tankovych bitiek kde sa M4 stretli v boji s Panthermi, pricom na jeden zniceny Sherman pripadali 3 znicene Panthery... celkom odlisne cisla od toho co sa obecne publikuje...Skrýt celý příspěvek

  • balm
    20:59 11.06.2018

    @Miroslav Nadsázka, přesto nic se nemá přehánět. V současnosti se rozvíjí intenzita tréninku na realistických simulátorech, protože ekonomická realita, kapacita a technické ...Zobrazit celý příspěvek

    @Miroslav

    Nadsázka, přesto nic se nemá přehánět. V současnosti se rozvíjí intenzita tréninku na realistických simulátorech, protože ekonomická realita, kapacita a technické limity strojů jsou neúprosné. Cena za letovou hodinu dosahuje u moderních stíhacích letadel průměrně 20 - 25 000 dolarů. Další obtíž se skrývá v konstrukci stroje, který získává nějakou konkrétní životnost a servisní limity, které musí řešit přímo výrobce ve své centrále a generální prohlídky se umí řádně protáhnout. Zvláště, jedná-li se o nalétané bojové letové hodiny, se kterými si zadělalo US Navy intenzivním nasazením palubních F/A-18 Hornet na pořádný problém ve stavech bojeschopných letounů a požadovalo konstrukci s navýšeným limitem bojových letových hodin (F/A-18E/F SuperHornet). Například naše letectvo je schopno zajistit servis jen do limitu 800 letových hodin (nikoliv bojových letových hodin s výzbrojí a intenzivním zatěžováním letounu v bojových podmínkách) a poté musí nastoupit servisní středisko Saab ve Švédsku.

    Započítám-li běžnou pilotní historii větroně, ultralighty .... až po usednutí do stíhačky, určitě to nebudou tisíce hodin, rozhodně ne u drtivé většiny vojenských pilotů. Běžná PPL-A licence čítá nějakých 350 hodin teorie, do které započítávám základní výcvik, způsobilost pro létání v noci i létání podle přístrojů v rámci licence PPL-A). Vlastních letových hodin zase tolik není a ještě nemám hotových 35 letových hodin na simulátoru v Kunovicích (výcvik pro získání licence IFR).Skrýt celý příspěvek

  • dusan
    20:48 11.06.2018

    "Produkcia v núdzových podmienkach bola síce obdivuhodná, ale faktom je, že až katastrofálne nekvalitná" - oprava.

    "Produkcia v núdzových podmienkach bola síce obdivuhodná, ale faktom je, že až katastrofálne nekvalitná" - oprava.

  • dusan
    20:47 11.06.2018

    danny Najväčší problém s výrobou obrnených vozidiel Nemecka nie je ani náhodou typová roztrieštenosť, ale to, že Nemecko prešlo na totálnu vojnovú výrobu až v roku 1943 ...Zobrazit celý příspěvek

    danny

    Najväčší problém s výrobou obrnených vozidiel Nemecka nie je ani náhodou typová roztrieštenosť, ale to, že Nemecko prešlo na totálnu vojnovú výrobu až v roku 1943 !!!
    Samozrejme, že typová roztrieštenosť to komplikovala, ale na rozdiel od automobilovej produkcie, kde Nemecko vlastne úplne pohorelo, to nebol prípad obrnenej techniky.
    Nemecká produkcia bola po nábehu totálnej výroby vyšpičkovaná naozaj až v roku 1944 - ale s počtom typov to nemá nič spoločné.
    Síce sa často spomína, že i v roku 1942 Nemci vyrábali málo hodnotné tanky ako Pz.II či LT-38, ale v tom istom čase Rusi vyrábali tak isto bezcenné tanky T-70 ...a až v roku 1943 sa tieto typy z výroby ruských tovární vytratili.
    Sovieti síce v zime výrobu T-34 preniesli za Ural, ale rýchla výroba bola možná len preto, že sa previezli i rozpracované stroje a tí sa finalizovali. Kvalita v núdzových podmienkach bola síce obdivuhodná, ale faktom je, že až katastrofálne nekvalitná. Úspech bol už to, keď sa tank vlastnou silou navagónoval ...
    Či bol T-34 "pokrokovou konštrukciou" by za dlho diskutovať. Výzbrojou a pancierovaním určite. Absenciou strelca vo veži to však bola koncepčne zastaralá konštrukcia. I podvozok Christie bol už za zenitom. T-34/85 (ale až s kanónom S-53) sa poriešila veža, podvozok až na type T-44 (torzné tyče mal už prototyp T-34M, ale ten sa nedostal do výzbroje).

    KOLT

    Sovieti získali z USA obrovské množstvo obrábacích strojov, polotovarov, palív a mazív. To im umožnilo od roku 1942 zvyšovať produkciu pri zvyšujúcej sa kvalite. Ale "čo kus to originál" platilo na ruských strojoch počas celej vojny a dodnes s tým bojujú zberatelia, ktorým nesedia napr. pancierové kryty motorového priestoru - hlavne otvory pre skrutky.Skrýt celý příspěvek

  • KOLT
    20:33 11.06.2018

    Luky, aniž bych se vás chtěl dotknou, mám tendenci předpokládat, že k tomu chlapci a děvčata od Skunků měli nějaký důvod ;-)

    danny, přesně.

    Luky, aniž bych se vás chtěl dotknou, mám tendenci předpokládat, že k tomu chlapci a děvčata od Skunků měli nějaký důvod ;-)

    danny, přesně.

  • danny
    20:26 11.06.2018

    KOLT: jak to němečtí Rachmaninov vnímali, netuším. Každopádně Stalin překvapivě bistre pochopil, že má-li nějak industrializovaných zaostalé agrární Rusko a přidružená území, má ...Zobrazit celý příspěvek

    KOLT: jak to němečtí Rachmaninov vnímali, netuším. Každopádně Stalin překvapivě bistre pochopil, že má-li nějak industrializovaných zaostalé agrární Rusko a přidružená území, má nulovou průmyslovou základnu v drobnych, kvalifikovaných řemeslníků. A dobře odhadl potenciál modelu výroby, který zavedli u Forda. Takže celé meziválečné období investoval všechny devizy do nákupů technologií pro hromadnou výrobu. K pasu je totiž možné postavit negramotného pasáka krav nebo ženskou.Skrýt celý příspěvek

  • KOLT
    20:08 11.06.2018

    danny, nepletu-li se, tak Němci v podstatě neuplatňovali "pásovou" výrobu. Pracovali v týmech, kdy každý tým měl na starosti určitou část výrobku a každý člen týmu měl svoji úlohu. ...Zobrazit celý příspěvek

    danny, nepletu-li se, tak Němci v podstatě neuplatňovali "pásovou" výrobu. Pracovali v týmech, kdy každý tým měl na starosti určitou část výrobku a každý člen týmu měl svoji úlohu. Že je to systém náchylný na problémy ve chvíli, kdy začnou vypadávat lidé z těch týmů i celé týmy, asi není třeba zdůrazňovat.

    Naproti tomu SSSR získal především z USA technologie na sériovou výrobu, působili tam odborníci, kteří ji pomáhali zavádět atp. Navíc mám pocit, že pro Rusy to byl obecně dobře přijatelný způsob práce, zatímco spousta německých "fachmanů" něco takového vnímala jako potupu (ale to je jen můj dojem, třeba ouplně špatný).Skrýt celý příspěvek

  • Luky
    20:01 11.06.2018

    člověkohodina rulez.

    člověkohodina rulez.

  • Czertik
    19:59 11.06.2018

    je sice pekne ze prelozil anglicky clanek, ale chtelo by to pouzivat i hlavu :).
    sice anglicky je to manhours, ale cestina pro to zna normohodinu, ne clovekohodinu.

    je sice pekne ze prelozil anglicky clanek, ale chtelo by to pouzivat i hlavu :).
    sice anglicky je to manhours, ale cestina pro to zna normohodinu, ne clovekohodinu.

  • Luky
    19:59 11.06.2018

    Tohleto radar neuvidí možná jen proto, že sklopí zrak... Na dvaadvacítce plochý břicho a křídla neva, pětatřicítka (aka pětašedesátka :) má k tomu taky plochej čumák i křídla, ...Zobrazit celý příspěvek

    Tohleto radar neuvidí možná jen proto, že sklopí zrak...

    Na dvaadvacítce plochý břicho a křídla neva, pětatřicítka (aka pětašedesátka :) má k tomu taky plochej čumák i křídla, bé dvojka má krásný velký plochý obliny....tohle STEALTH nezlepší, to chce plastiku.Skrýt celý příspěvek

  • KOLT
    19:57 11.06.2018

    Miroslave, ona je to podle mě tak trochu pověra. Při dnešní úrovni automatizace a strojního obrábění a s ohledem na celkové kapacity průmyslu by při přepnutí z civilní na válečnou ...Zobrazit celý příspěvek

    Miroslave, ona je to podle mě tak trochu pověra. Při dnešní úrovni automatizace a strojního obrábění a s ohledem na celkové kapacity průmyslu by při přepnutí z civilní na válečnou výrobu byl mnohem větší problém dostatek materiálu než pomalost výroby. Ono na takovém Panduru není o tolik složitějších věcí než na BVP/BMP, hlavní rozdíl je v elektronice & spol. A o tom, že ta se dá sekat v ohromných sériích, ani nepochybujte. Samozřejmě řezací, svářecí ap. stroje/prostředky na takhle velké a pevné díly nejsou běžně dostupné a má je málokterá fabrika. Takže první krok by muselo být jejich pořízení. Nicméně poměrně rychle si myslím, že by problém byl spíš nedostatek materiálů a lidí na frontě.Skrýt celý příspěvek

  • KOLT
    19:50 11.06.2018

    Luky, a na co? Aby to bylo víc vidět na radaru? ;-) U pětapadesátnice taky máte důležitější jak vaří než jak vypadá :-D

    Luky, a na co? Aby to bylo víc vidět na radaru? ;-) U pětapadesátnice taky máte důležitější jak vaří než jak vypadá :-D

  • Luky
    19:34 11.06.2018

    čtyřicetjednaapůltisíce člověkohodin a výsledek: http://www.f-16.net/forum/down... ...pětapadesátnice po ...Zobrazit celý příspěvek

    čtyřicetjednaapůltisíce člověkohodin a výsledek:

    http://www.f-16.net/forum/down...

    ...pětapadesátnice po těžkým porodu má hezčí břicho.
    Nešlo by to trochu nahřát a srovnat?Skrýt celý příspěvek

  • Miroslav
    19:17 11.06.2018

    Kedysi sme sa tu už o tom bavili... Dnešné zbrane sú tak zložité systémy na výrobu aj obsluhu, že v prípade globálneho konfliktu sa po prvom roku bojov začnú z mobilizačných ...Zobrazit celý příspěvek

    Kedysi sme sa tu už o tom bavili... Dnešné zbrane sú tak zložité systémy na výrobu aj obsluhu, že v prípade globálneho konfliktu sa po prvom roku bojov začnú z mobilizačných skladov vyberať 40 a viacročné mašiny lebo tých high-tech zbraní bude málo a personálu ešte menej. V dnešných podmienkach je nemysliteľné aby niekto vyrobil v krátkom čase tanky či stíhačky v tisícových sériách ako tomu bolo za druhej svetovej vojny. Vtedy posadili odvedenca do lietadla, rýchlokurz trval 1-2 dni a už letel na ostrú akciu. Dnes treba odlietať tisíce hodín aby z niekoho bol pilot stíhačkySkrýt celý příspěvek

  • danny
    17:56 11.06.2018

    Shania: máš pravdu, Němci prakticky do konce války nezavedli standardní masovou výrobu. Když to přeženu, tak co tank, to prototyp. Je to stejně fascinující, jak dokázali vyvinout a ...Zobrazit celý příspěvek

    Shania: máš pravdu, Němci prakticky do konce války nezavedli standardní masovou výrobu. Když to přeženu, tak co tank, to prototyp. Je to stejně fascinující, jak dokázali vyvinout a precizně vyrobit geniální detaily (jako skvělé kanony, střelivo, zaměřovače atd...), a na druhou stranu ani po pořádném prostudování stroje nepřítele se nedokázali poučit ze sice odfláknutě provedené, ale geniální koncepce. Vlastně převzali jen vnější design ale zase to totálně překombinovali.Skrýt celý příspěvek

  • danny
    17:49 11.06.2018

    dusan: Ano, legendární T-34. Co se ti na tom nezdá na označení legendární? Tank měl určitě velmi pokrokovou konstrukci, ale kdyby byla pravda tvé tvrzení o složitosti výroby ...Zobrazit celý příspěvek

    dusan: Ano, legendární T-34. Co se ti na tom nezdá na označení legendární?

    Tank měl určitě velmi pokrokovou konstrukci, ale kdyby byla pravda tvé tvrzení o složitosti výroby speciálně pro sovětské podniky, dost těžko by ho pár týdnů po zahájení války rozjeli výrobu v kdejaké vagonce nebo traktorovém závodu.
    Ne, jednoduchost si opravdu nikdo neplete s vybavením sekundární výbavou, jako jsou zaměřovače a radiostanice. Máš pravdu, že tyto komponenty, které v SSSR prostě nebyly k dispozici v odpovídající kvalitě a množství, snižovaly bojovou hodnotu tanku. Ale montáž kvalitnější komponenty třetí strany by rozhodně nezvyšovala složitost výroby.
    Nízká spolehlivost a kvalita výroby je obvykle zmiňována do poloviny r. 42. V pozdějším období je naopak ve srovnání např. s Panzerem spolehlivost 34 vyzdvihována jako klad.
    Co jsi naopak nezmínil, tak nejvíc asi bojovou hodnotu T-34 snižovala horší munice. Ale ta opět nemá nic společného se složitostí tanku jako takového.Skrýt celý příspěvek

  • Shania
    17:47 11.06.2018

    dusan: ten německý model ale nebyl vůbec dobrý. milion různých verzí a modifikaci, custom díly pro každý tank, plýtvání časem, draha pracovni sila a myslím že ani neměli ...Zobrazit celý příspěvek

    dusan: ten německý model ale nebyl vůbec dobrý.

    milion různých verzí a modifikaci, custom díly pro každý tank, plýtvání časem, draha pracovni sila a myslím že ani neměli zavedenou sériovou výrobu ve většině továren na tanky. Až se do toho rozhodli šlápnout, je to vidět na produkci v 44, tak už bylo moc pozdě.

    Vůbec nemluvě o tom jak by si pomohli, kdyby místo těžkých tanku na nic produkovali střihače tanku...

    Další věc byla že konstruktéři moc nemysleli na udržbu...

    Když se to srovná s produkcí M4, tak všechny díly pasovali všude, celá rodina vozidel založená na stejném podvozku, snadná udržba, atd. Prostě geniální systém aspoň z pohledu logistiky.Skrýt celý příspěvek

  • jj284b
    17:06 11.06.2018

    31:50 - rozobera sa ekonomika vyroby..

    31:50 - rozobera sa ekonomika vyroby..

  • jj284b
    17:05 11.06.2018

    madrabbit:

    https://www.youtube.com/watch?...

    2013 International Conference on WWII - Kursk The Epic Armored Engagement - 35-50000 pre T34,10000 pre M4

    madrabbit:

    https://www.youtube.com/watch?...

    2013 International Conference on WWII - Kursk The Epic Armored Engagement - 35-50000 pre T34,10000 pre M4

  • palo satko
    17:00 11.06.2018

    ked sa k "človekohodinam" a ceny prace vo vyrobe a upravach ešte priratali "človekohodiny" a ceny prace pri vývoji, dostali by sme ine a iste zaujimavejšie čisla. Lenže na nich by ...Zobrazit celý příspěvek

    ked sa k "človekohodinam" a ceny prace vo vyrobe a upravach ešte priratali "človekohodiny" a ceny prace pri vývoji, dostali by sme ine a iste zaujimavejšie čisla. Lenže na nich by sa asi nedal ukazat progres.Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 5 z 6