Ajax vs. M8: Lehký tank pro americké výsadkové jednotky

První zmínka o programu MPF se objevila v roce 2015, po „facce“ v podobě ruské anexe Krymu. Po anexi Krymu Spojené státy a vůbec všechny země NATO se začaly opět připravovat na možný boj s technologicky a početně rovnocenným protivníkem.

MPF je součástí širší snahy US Army modernizovat své obrněné jednotky. Nejdále v rámci této snahy je program již zaváděných víceúčelových obrněných transportérů AMPV (Armored Multi-Purpose Vehicle). Po AMPV vstoupí do výzbroje právě tank MPF, následně nové bojové vozidlo pěchoty OMFV (Optionally Manned Fighting Vehicle). MPF je po vývoji nových dělostřeleckých a raketových systémů druhou největší modernizační prioritou US Army.

Američané programem MPF navazují na lehký výsadkový tank M551 Sheridan, který byl z výzbroje amerických výsadkových jednotek stažen v roce 1996. MPF je tedy určen pro brigádní pěchotní bojové týmy IBCT (Infantry Brigade Combat Team), přednostně pro 82. a 101. výsadkovou divizi. Tanky MPF mají být ale zaváděny i k jiným jednotkám IBCT, zřejmě poté k 10. horské divizi.

MPF je určen k rychlé letecké přepravě po celém světě přímo do místa bojů. V místě bojů (města, klíčové dopravní uzly, letiště, atd.) pak výsadkáři s tanky MPF navážou kontakt s nepřítelem a udrží pozice až do příchodu hlavních bojových sil.

Nyní se američtí výsadkáři v prvních hodinách a dnech bojů spoléhají jen na obrněná vozidla Humvee (HMMWV), na dělostřeleckou podporu vysazených 105mm houfnic M119 a 155mm M777A2 a samozřejmě, pokud to počasí a nepřítel dovolí, na leteckou podporu. Pro boj s obrněnými jednotkami pak výsadkové jednotky používají přenášené nebo lafetované protitankové raketové komplety Javelin.

Nový lehký tank tedy posílí schopnost výsadkářů provádět manévry na bojišti (přesouvat se do lepších pozic) a umožní ničit bunkry, opevněné pozice a obrněnou techniku nepřítele. Tanky MPF se rovněž uplatní při boji v městské zástavbě. Proti M551 Sheridan je zde však jeden rozdíl ‒ MPF nebude možné vysazovat na padácích.

Tanky MPF budou rovněž nasazeny v rámci amerických sil velmi rychlé reakce GRF (Global Response Force). GFR je brigádní úkolové uskupení (5000 osob) vybraných výsadkových jednotek. V současnosti vyčleněná brigáda GFR je postavená na základě jednotek 82. výsadkové divize. Brigáda GFR je připravená do 96 hodin od vydání rozkazu začít bojovat s nepřítelem kdekoliv na světě, a to 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.

Základním požadavkem programu MPF je tedy přepravitelnost dopravními letadly C-17 Globemaster III (pojme dva tanky MPF), ideálně menšími C-130J Super Hercules. Požaduje se také 24 hodin dlouhá nezávislost na zásobování z hlediska vezené munice a proviantu.

Během cvičení Exercise Crescent Reach 2015 testovaly jednotky GRF svou připravenost vyrazit do boje do 96 hodin.

US Army v rámci přípravy finální žádosti o nabídku RfP (Request for Proposal) pro program MPF zadala americké firmě SAIC výrobu technologického demonstrátoru lehkého tanku. SAIC demonstrátor „poskládala“ z podvozku singapurského vozidla NGAFV (Next Generation Armored Fighting Vehicle) a belgické věže Cockerill 3105. US Army demonstrátor využila k získání know-how, k pochopení současných možností průmyslu a k přípravě a vydání zmiňované RfP (listopad 2017).

Pentagon nyní vybral dvě vítězné nabídky. Oproti předpokladům neuspěla firma SAIC ‒ vítězi se stala firma BAE Systems s M8 Armored Gun System (AGS) a GDLS s lehkým tankem Griffin II. Obě firmy v následujících 14 měsících postaví a armádě dodají 12 testovacích prototypů. BAE Systems získala na stavbu 375 milionů dolarů, GDLS 335 milionů dolarů. Klíčové je, že obě konstrukce využijí stávající technologie, řešení a konstrukční uzly, což dovolí zkrátit vývojový čas a snížit vývojové / akviziční náklady.

Vítězné řešení armáda vybere v první polovině roku 2022 (resp. ve fiskálním roce 2022) a výsadkáři první MPF převezmou na přelomu let 2024 a 2025. Armáda chce nakoupit až 500 tanků MPF.

M8 AGS navazuje na projekt stejnojmenného lehkého tanku z 90. let minulého století. Projekt před několika lety převzala firma BAE Systems (právě kvůli programu MPF), která M8 vylepšila za využití technologií nejnovější verze bojového vozidla pěchoty CV90.

V nejlehčí variantě (přepravitelné v C-130J) M8 váží pouze 16 737 kg, jde o konfiguraci bez posádky, munice, zásob a zřejmě také bez plné zásoby paliva. V této odlehčené verzi M8 chrání posádku jen před palbou ručních zbraní (ochrana Level 1 podle STANAG 4569). Bojová hmotnost (tedy s posádkou, municí, atd.) je 18 052 kg.

Řešení GDLS vychází z platformy Ajax; větší foto / GDLS

V případě zvýšení ochrany pomocí přídavného  pancíře na Level 2 (ochrana proti průbojné munici 7,62×39 mm) M8 váží 20 411 kg a v případě Level 3 (průbojná 7,62×51 mm) 23 586 kg. Výkon motoru je 427 kW při použití nafty, 405 kW při použití univerzálního vojenského paliva JP-8. Maximální rychlost je 72 km/h a dojezd po pevné cestě 450 km.

Hlavní výzbroj tanku M8 tvoří kanon M35 ráže 105 mm. Nabíjecí automat umožní pálit rychlostí až 12 ran za minutu. Doplňkovou výzbroj tvoří spřažený kulomet M240 ráže 7,62 mm a velitelský kulomet do ráže 12,7 mm nebo 40mm granátomet.

Konkurenční Griffin II od GDLS je postaven na britské platformě Ajax, která zase vychází z rakousko-španělské platformy ASCOD. Ohledně Griffinu je méně informací. Ví se však, že má získat odlehčenou a upravenou věž z tanku Abrams se 120mm kanonem. Silnější pancíř a výzbroj se však podepsaly na hmotnosti 28 tun, ale není jasné, zda jde o prázdnou nebo bojovou hmotnost. S touto hmotností je Griffin II přepravitelný pouze pomocí C-17 Globemaster III.

Pentagon se tak bude muset rozhodnout mezi lehčí a těžší verzí MPF. Lehčí M8 má sice slabší ochranu a výzbroj, ale vyniká lepší strategickou a taktickou mobilitou, včetně lepší „udržitelnosti“ (menší nároky na palivo, servis, náhradní díly). Těžší Griffin II nabízí lepší ochranu (větší volnost manévru na bojišti) a silnější výzbroj, ale vyžaduje větší nároky při dopravě a údržbě.

Tank MPF, ať už M8 nebo Griffin II, nepochybně získá aktivní systém ochrany (APS) proti RPG a protitankovým řízeným střelám odpalovaných ze země i vzduchu. S největší pravděpodobností půjde o nový systém MAPS (Modular Active Protection System), který vyvíjí tankové centrum TARDEC (Tank Automotive Research Development and Engineering Center). Modulární (s otevřenou architekturou) MAPS se skládá ze senzorové sady, řídící jednotky a pasivních (dýmová clona, fléry, rušení, atd.) i aktivních (přímé ničení munice) obranných prvků.

Zdroj: The Drive