Stratosférické a bojové drony v Armádě ČR

Stratosférické a bojové drony v Armádě ČR

Armáda ČR v následujících letech výrazně posílí své schopnosti v oblasti bezpilotních vzdušných prostředků UAS (Unmanned Aircraft Systems) ‒ před pár dny vznikl 533. prapor bezpilotních systémů, počítá se s nákupem minimálně jedné sady operačních bojových dronů a zřejmě také s nákupem výškových dronů v rámci projektu STRATOM (stratosférický obrazový systém).

Operační bezpilotní prostředek

Nedávno proběhla médií zpráva o zájmu armády nakoupit minimálně jeden taktický bojový dron. Ve skutečností Armáda ČR nakoupí minimálně jednu sadu taktických bojových dronů, což odpovídá jedné pozemní řídící stanici a minimálně dvěma nebo třem bezpilotním letadlům.

Armáda ČR požaduje drony o maximální vzletové hmotnosti 1200 kg a s nosností minimálně 300 kg. Drony poslouží zejména k obrazovému průzkumu, k provádění úderů vzduch-země a k vedení elektronického boje. Stejně tak lze drony využít jako komunikační a datové relé pro jednotky na zemi. 

„V roce 2022 začne akvizice operačního bezpilotního prostředku, který kromě senzorického vybavení bude mít i vybavení zbraňovým systémem,“ uvedl náčelník generálního štábu Aleš Opata při příležitosti vzniku 533. praporu bezpilotních systémů v Prostějově. Zajímavé je, že ještě v roce 2018 Armáda ČR zvažovala pořízení taktického dronu o hmotnosti 600 kg. Požadavky na maximální vzletovou hmotnost tak vzrostly dvojnásobně.

O jaké drony půjde? Ve skutečnosti výběr není příliš široký, nota bene, pokud Armáda ČR bude požadovat certifikované zbraňové systémy, či dokonce bojem nebo provozem ověřené stroje.

Armáda ČR v tomto projektu jistě nekoupí MQ-9 Reaper, což je patřičně akvizičně a provozně drahý strategický dron. Navíc s vzletovou hmotností 4760 kg jde o zcela jinou kategorii. Na druhou stranu o Reaperu lze uvažovat v rámci projektu STRATOM (viz dále).

Další americký stroj MQ-1C Gray Eagle je se svou maximální vzletovou hmotností 1633 kg také mimo hru. Mimochodem jednotková cena obou amerických dronů (bez vybavení) se pohybuje v rozmezí 15 milionů až 20 milionů dolarů.


533. prapor bezpilotních systémů

Čínské a ruské drony lze pochopitelně vyřadit, pravděpodobně stejně tak drony turecké. Turecký Bayraktar TB2 (který nedávno koupila Ukrajina) má vzletovou hmotnost jen 650 kg a nosnost 75 kg. Další turecký dron TAI Anka má zase vzletovou hmotnost 1600 kg a nosnost 200 kg. Překážkou může být také politické hledisko nákupu tureckých zbraní.

Pokud posoudíme komerčně dostupné a typizované COTS (Commercial off-the-shelf) modely, které splňují představy Armády ČR, tak jediné takové najdeme v Izraeli. Izrael je jednoduše jediný ze spojenců České republiky, který nabízí certifikované a provozně ověřené bojové drony s vzletovou hmotností do 1200 kg.

Izraelské drony přitom mohou používat munici, která je nebo bude ve výzbroji Armády ČR ‒ především protitankové řízené střely Hellfire. Možné je také doplnění výzbroje o laserem naváděné střely ráže 70 mm APKWS (Advanced Precision Kill Weapon System).

Požadavky Armády ČR na první pohled plní dron Hermes 900 (Hermés je v řecké mytologii mimo jiné poslem bohů) od izraelské společnosti Elbit Systems. Jedná se o bojem ověřený dron s maximální startovací hmotnosti 1180 kg, s nosností 350 kg a rozpětím křídel 15 metrů. Výdrž Hermes 900 ve vzduchu je až 36 hodin a dostup až 9000 metrů. Nedílnou součásti dronů Hermes je také pozemní řídící stanice UGCS (Universal Ground Control Station) od společnosti Elbit.


Hermes 900

Maximální rychlost Hermes 900 je 220 km/h a cestovní rychlost 112 km/h. Podle izraelské wikipedie Hermes 900 unese až čtyři střely Hellfire, čtyři střely vzduch-vzduch AIM-92 Stinger, či dvě laserem naváděné pumy GBU-12 Paveway II nebo dvě satelitem naváděné pumy JDAM (Joint Direct Attack Munition). Hellfire, GBU-12 i Stingery jsou / budou ve výzbroji Armády ČR. A pochopitelně, Hermes 900 běžně operuje s prostředky elektronického boje.

 

Kromě toho Elbit nabízí také výkonnější stroj Hermes 900 StarLiner, ten má ale vzletovou hmotnost 1600 kg a nosnost 450 kg. Hermes 900 StarLiner je speciálně certifikován pro létání v běžném civilním provozu, nikoliv jen ve vyhrazeném vzdušném prostoru.

Základní verze Hermes 900 je rovněž exportně velmi úspěšná. Šest těchto dronů létá ve Švýcarsku, další najdeme na Islandu, Mexiku, v Brazílii, Kolumbii a Azerbajdžánu.

Jaká je cena Hermes 900? Mexiko v roce 2011 nakoupilo jednu sadu letounů Hermes obsahující dva drony Hermes 900 a jednu UGCS za 50 milionů dolarů (57 milionů v dnešních cenách). Mexiko ale drony kupovalo pro svou policii a není známo, co vše přesně smlouva pokrývala.

Do tendru MO ČR na nákup bojových operačních dronů se může samozřejmě přihlásit kdokoliv, ale vzhledem k zahraničně-politické orientaci ČR a také ze zveřejněných parametrů je horkým kandidátem právě Hermes 900.


Stratosferický dron Heron TP

STRATOM 

Tisková zpráva o založení satelitního centra SATCEN ČR zmínila tři zajímavé projekty, vlastní satelitní konstelaci GOLEM, stratosférický obrazový systém STRATOM a modulární expertní systém MODES. O satelitech GOLEM jsme již psali, nyní se podívejme na projekt STRATOM.

Na stránkách Armády ČR se dočteme: „Dále se uvažuje o projektu STRATOM (stratosférický obrazový systém) zajišťujícím průzkumné obrazové informace v rámci teritoria ČR.“

Toliko oficiálních informací o projektu STRATOM. Následné řádky jsou tedy spekulací, takže pokud spekulace nemáte rádi, raději nečtěte. Nicméně vyřazovací metodou a průzkumem trhu se dá dovtípit, jakým směrem Armáda ČR v rámci projektu STRATOM uvažuje.

Pokud se nejedná jen o reklamní slogan, projekt STRATOM řeší průzkumný prostředek schopný létat ve stratosféře. Ač to zní „kosmicky“, ve skutečnosti ve stratosféře léta každý letoun (teoreticky i klasicky dopravní), který se dostane výše než 11 000 metrů nad mořem. Stratosféra je jednouše vrstva atmosféry nacházející se ve výškách 11 000 až 50 000 metrů nad hladinou moře.

V poslední letech se objevila řada projektů (včetně civilních) snažící se využít prostor stratosféry. Objekty létající vysoko ve stratosfeře mohou totiž flexibilně a levně nahradit práci klasických satelitů. Proto se této kategorii stratosférických létajících prostředků často říká atmosférické satelity nebo pseudosatelity.


Heron TP umí předávat obrazové informace přes satelity

V podstě existují tři druhy platforem (využitelných pro vojenský účely) schopných létat v této výšce. První jsou pilotovaná letadla, přičemž nejznámější je americký špionážní letoun U-2. Druhým jsou výškové průzkumné drony, jako je americký RQ-4 Global Hawk.

Existují rovněž projekty (včetně civilních) solárně poháněných dronů a vzducholodí, ale i pilotovaných letadel (Scaled Composites Model 281 Proteus). Většinou ale šlo nebo jde o technologické demonstrátory či vývojové prototypy. 

Skutečných vojenských stratosférických průzkumných prostředků je tedy poskrovnu a navíc jde téměř výhradně o drony. Armáda ČR žádné Global Hawky ani U-2 kupovat nebude. Šance na koupi výškových vzducholodí nebo různých solárních letadel můžeme označit také ze nízké.

Pokud se podíváme na produkty typu COTS, tak v podstatě lze zvolit jen izraelský dron Heron TP nebo americký MQ-9 Reaper.

Heron TP (exportní označení pro IAI Ejtan) má maximální startovní hmotnost 5760 kg, nosnost 2700 kg a výškový dostup větší než 13 700 metrů (45 000 stop).

Z výšky 13 000 metrů Heron TP dokáže nejen provádět obrazový průzkum země, ale umí sledovat i vrtulníky či letadla letící pod ním. Izraelci k Heron TP nabízejí řadu elektro-optických multispektrální pozorovacích systémů, včetně širokoúhlých. Protože jde o strategický průzkum, obrazové informace případně zpracuje SATCEN ČR.


MQ-9 Reaper

Letoun lze vybavit radiolokátory typu SAR (Synthetic Aperture Radar), prostředky elektronického boje nebo nejrůznějšími komunikačními prostředky. HERON TP může také zajišťovat mobilní (GSM) pokrytí ‒ ostatně z výšky 13 000 metrů Heron TP propojí místa mezi sebou vzdálená až 400 km.

Podobné výkony a možnosti nabízí americký MQ-9 Reaper, který má dokonce dostup 15 000 metrů (50 000 stop). V neozbrojené verzi Reapery pro účely průzkumu mimo jiné používá Španělsko, Maroko, Itálie, Francie, Nizozemsko nebo Německo. Drony MQ-9 také objednala Indie a Belgie.

Reaper lze mimo jiné vybavit novým průzkumným kontejnerem AgilePod, který kombinuje špičkové elektro-optické senzory a laserový radar (LIDAR). K dispozici jsou ale také průzkumné kontejnery MS-110 a širokoúhlé DB-110.

Na závěr opět upozorněme, že výše uvedené řádky jsou pouze spekulací a opírají se prakticky o dvě slova, a to „stratosferický“ a „obrazový“. Na první pohled ale požadavky STRATOM plní pouze izraelský Heron TP a americký Reaper.

EDIT 20. 1. 2020 : V rozhovoru pro iRozhlas ředitel nového Satelitního centra Ladislav Stahl uvedl: Máme teď vizi projektu STRATOM, je to projekt strategického obrazového systému. Do výšky asi 22 kilometrů by byl vynesen prostředek, který by kontinuálně monitoroval území Česka včetně příhraničí v případě ohrožení nebo krize.

Zdroj: ČT, army.cz, Elbit, IAI

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích
Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Rase
    19:53 21.01.2020

    nevíte někdo novinky k tuzemskému dronu Cantas? Konkrétně zda by mohl spadat do hledané kategorie, nebo jde o úplně jiný typ, případně MO raději zavedený dron.

    • technik
      20:53 21.01.2020

      tak MO ještě úplně nespecifikovala parametry nových dronů. Každopádně výběr je natolik specifický, že v první vlně nákupu jistě dostanou přednost zavedené typy. Každopádně tebou zmíněný CANTAS je z mého pohledu velmi moderní a perspektivní řešení, ale jak je na tom jeho vývoj těžko odhadovat. Určitě si ale SCG dřív nebo později bude chtít ohřát polívčičku, technologie a zázemí na to má.

    • faraonamumu
      22:15 23.01.2020

      Rád bych viděl u AČR i dron Primoco, tak se snad někdy dočkám

      • Nesher
        20:51 24.01.2020

        Nedočkáte, firma Primoco od počátku deklaruje, že nechce vyrábět vojenské systémy. Byť samozřejmě by použít šly. Hlavní zákazníci jsou energetické firmy (produktovody, elektrické sítě...) a jiní civilní provozovatelé.
        Podle mě jsou zajímavější, z pohledu AČR, drony CANTAS co vyvíjí CSG:
        https://newspacetechnologies.c...

        • tomas.kotnour
          19:39 25.01.2020

          Špatně jste rozhovor s panem Semetkovským poslouchal, Primoco UAV nechce vyrábět prostředky s letálním působením. S výrobou létajících průzkumných či rušících prostředků problém nemají. Otázkou tedy zůstává, jak by se postavili k otázce objednávky letounů pro navádění dělostřelecké palby.

  • cejkis
    06:52 21.01.2020

    Klíčem k úspěchu je satelitní přenos dat. Jaké satelity chce AČR využívat k přenosu ?

    • Larry
      18:50 21.01.2020

      Zatím privátní od INTV. Datové spoje VSAT, smlouvy podle registru s nima mají i MZV kromě MO.
      MO (AČR spojení s misemi, dále satelitní spojení mezi řídícími letového provozu na jednotlivých TWRs. atd...) MZV využívá pro spojení se zahraničními ambasádami, včetně přenosu dat z EZS a EPS do Prahy.
      https://intv.cz/dalsi-sluzby/...
      Nevíme, ale co bude vše umět v nejbližší budoucnosti GOLEM.
      S drony by měli dát šanci tuzemskému výrobci. třeba firmě Primoco.
      https://uav-stol.com/...
      Už vyrábějí a prodávají. Jistě by se jim reference AČR hodila.

      • cejkis
        23:03 21.01.2020

        Zajímavá společnost INTV. Z výsledovky je patrná marže 100%.

        • Larry
          10:18 22.01.2020

          Firma INTV poskytuje služby MO od poloviny 90tých let. První zaměstnanci v ČR byly odejití armádní spojaři. Proškoleni v USA. :-)) v mateřské firmě. Myslet si můžeme své...
          Tady se k tomu co dělají pro AČR hrdě hlásí.
          https://www.satkom.cz/...

  • SKmartinTO
    19:01 20.01.2020
    • (3)
    Oblíbený příspěvek

    Je to skvelý projekt, držím palce a dúfam, že naše velenie OSSR bude podobne pružne reagovať na nové výzvy. Obdivujem ten optimizmus, ktorý sprevádza všetkého do čoho sa ACR v posledných 12 mesiacoch pustila.
    WE ARE NATO.)

    • Tesil
      19:24 20.01.2020

      Je to skutečně obrovský krok vřed.Až na to,že první UAV provozovala armáda již v polovině 80. let.Jasně byly, to sovětské stroje,ale přece jen je to téměř 40 let.
      Jednalo se o taktické průzkumné prostředky VR-3 Rejs.

      • Jura99
        19:39 20.01.2020
        • (0)
        Oblíbený příspěvek

        Tak treba stihacky ma nase letectvo uz 100let, presto by nakup F-35A byl pokrok :-).

      • Scotty
        19:56 20.01.2020
        Oblíbený příspěvek

        Po pádu na školu v roce 1988 už u nás nelétaly, nebo ne?

        • Tesil
          20:36 20.01.2020

          Letka měla zaniknout v r.1995,nevím zda létaly.Druhá letka byla po rozdělení přesunuta na Slovensko.
          Jura
          Máš jistě pravdu,jde jen o to,že každý nákup techniky se považuje za přelomovou událost v historii armády.

          • Larry
            19:07 21.01.2020

            Dovolím si doplnit:
            116. letka bezpilotních průzkumných prostředků redislokována z letiště Krašovice na letiště Pardubice LKPD, kde setrvala od r.97-2000 a zrušena.
            Ve výzbroji byl prostředek Sojka III. To bylo stále v permanentním vývoji VTÚ
            L a PVO cca do r. 2010. Občas to zkoušeli na LKKB. Následně projekt zrušen.
            To, že se Rejs snesl na padáku vedle školky no a co??
            Já se 20/12 lońského roku dotázal na ÚZPLN v následující záležitosti a dosud odpově´ď NULA!!!
            "Dobrý den, obracím se na Vás s dotazem, kdy bude vydána Závěrečná zpráva k letecké katastrofě vrtulníku Enstrom 480B reg. značky OK-CLV S/N 5244 provozovatel DSA.a.s. poblíž obce Slavoňov na Náchodsku ze dne 22.3. 2019.
            Předpokládám, že 3/4 roku je dostatečná doba na provedení expertiz a v mnohem kratším časovém období byly došetřeny vaším úřadem i jiné závažné události.
            Předpokládám, že se bude jednat o veřejnou informaci a nebude nutné použít úřední postup dle zákona 106/99Sb " o přístupu k informacím"

            https://helidat.cz/vrtulnik.ph...
            https://www.dsa.cz/index.php/a...
            https://www.lidovky.cz/domov/n...

            Děkuji za informaci s pozdravem xxxxxx "

          • Scotty
            21:41 21.01.2020

            Larry
            Když selže řídící systém a takové UAV spadne do hustě zalidněné oblasti tak to jistě není nic bezpečného. To že se nikomu nic nestalo je spíš štěstí.
            Nevím co s tou havárií Enstromu pořád otravujete. Ostatně to co musíte udělat pokud chcete dostat odpověď sám píšete.

          • Larry
            10:58 22.01.2020

            To Scotty:
            Víte že ČR je velmoc ve výrobě záchranných systémů pro drony, letadla, UAV, kde čeho co létá ?? V EU jsme jednička. Jenom v ČR co vím, jsou 3 výrobci. Všichni si nechávají paropatrony nalaborovat v Explosii. Prováděl jsem smluvně měření.
            viz např. zde:
            https://www.galaxysky.cz/...

            Věřte Tesilovi. Jde nejenom o záchranu pilotů, ale i o lidské životy a škody na zemi. Provozují se i drony a modely, s proudovými motory, které jinak bezpečně nepřistanou, než na padáku. Návratový modul s astronauty - capsule nebo tank na padáku obecně těžké a rozměrné věci mají ještě reaktivní motor, který zažehne a vyvine protitlak 1-2m nad zemí a zbrzí silové účinky pádu. (Používá se kapalné palivo pro jeho lepší dynamické účinky)
            Padák je nenahraditelný, dělaly se pokusy s obdobou rollstopů a zachycením do sítí. Padák vychází nejlépe.

            P.S. OK-CLV kauza. Mám trochu informace a jednu nahrávku z VHF air bandu. Škodolibě čekám, jak se s tím státní úřad popasuje, v ofiko zprávě :-)))

        • Tesil
          21:07 20.01.2020

          Scotty
          O nic nejde,ale ten Rejs nespadl.Snesl se na padáku,což byl standartní způsob přistání.Nešlo o technickou závadu,ale tu školu fakt trefil.

          • Scotty
            21:42 20.01.2020

            Tesil
            O technickou závadu šlo původně měl "přistávat" úplně někde jinde. Na wiki píšou že od tohoto incidentu už na našem území nelétali.

          • Tesil
            22:14 20.01.2020

            Pokud se snášel na padáku stačil poryv větru.Nedošlo ke zranění ani k větší škodě.

          • Jura99
            08:18 21.01.2020
            Oblíbený příspěvek

            Tesil: ten VR-3 byl na svou dobu vzniku (70tá léta) asi slušný počin, ale jinak se bavíme o pravěku UAS. Třeba vytrvalost pouze 13min a omezená schopnost řízení, nejspíš už před startem nastavená lokalita nasazení, se dvěma zatáčkami. A také ten letounek bylo možné použít pouze pětkrát. To neplánované přistání do mateřské školky bylo podle wiki právě v důsledku vynechání jedné z těch zatáček. Ale jinak souhlas v tom, že v ČSLA existovala letka bezpilotních prostředků (ovšem pod letectvem), takže vznik 533. praporu není úplná novinka.

          • Scotty
            12:26 21.01.2020

            Tesil
            Vtip je v tom že se ten Rejs neměl do okolí Prahy vůbec dostat. Selhala jeho řídící jednotka a odchýlil se od plánované trasy. Původně měl přistát v některém vojenském prostoru, možná v Milovicích.

          • ALCR
            13:46 21.01.2020

            Pád sovětského průzkumného bezpilotního letadla Tu-143 Reis (či též VR-3 Rejs) na pražskou školku v roce 1988.

            https://ct24.ceskatelevize.cz/...

            https://www.minulost.cz/cs/inc...

          • Tesil
            16:00 21.01.2020

            Tak jo,jenom k ukončení diskuse o VR-3

            Systém Rejs byl dokonce i bojově nasazen a to nad Izraelem v roce 1982, kdy Sýrie použila svůj průzkumný komplet. Izraelská protivzdušná obrana o nasazení průzkumného letounku věděla, nicméně nebyla schopna letounky zachytit nebo sestřelit. Podle některých zdrojů byly též stroje Tu-143 také použity k akcím v horách, vzlétaly a přistávaly ve výškách až 2000 metrů nad mořem a létaly i v horách ve výškách kolem 5000 metrů.

            https://www.valka.cz/10610-Tup...

    • flanker.jirka
      21:46 20.01.2020

      optimista = špatně informovaný pesimista

  • Rase
    18:42 20.01.2020
    Oblíbený příspěvek

    Koncem listopadu 2018 se Aero zapojilo do evropského projektu MALE RPAS, jehož cílem je stavba dronu pro střední výšky s dlouhým doletem. Práce započaly v roce 2009, kdy společnost EADS získala finance pro vývoj dronu Talarion s dvojicí proudových motorů. Od září 2016 byl projekt transformován do na navazujícího programu MALE RPAS (Medium Altitude Long Endurance Remotely Piloted Aircraft System), na kterém od poloviny roku 2016 pracují společnosti Airbus (Španělsko, Německo), Dassault (Francie) a Leonardo (Itálie).
    Účast Aera sice neznamená nic závazného (prý se ani finančně nepodílí), ale myslím že by šlo o zajímavý letoun i z pohledu AČR.

    http://www.palba.cz/album/albu...

    • Rase
      20:17 20.01.2020
      Oblíbený příspěvek

      asi jsem měl dodat, že MALE RPAS je kategorií někde úplně jinde. Jeho maximální vzletová hmotnost činí 11 000 kg a nosnost 2 300 kg. Hermes 900 od Elbit Systems má maximální vzletovou hmotnost 1 180 kg a nosnost 350 kg. Tedy by se požadavky AČR musely zase navýšit a to násobně.

      Jsem z Prostějova, tak bych byl rád, kdyby z našeho letiště startovaly pořádně mocné mašiny :-D

  • NeoXII
    17:28 20.01.2020
    • (12)

    Stratosférické bojové drony? Len aby to nestálo viac, ako tie vaše požičané švédske šunky. Gripen, či ako sa to volá. Dúfam, že to nevyzerá, ako to lietadielko na videu vyššie. To sme skladali pred 30 rokmi :-))) Z balzy. A teraz sa to volá uhlíkový komponent. Asi by sme sa mali na Slovensku začať báť. Už ste fakt po zuby ozbrojení. Snáď vám švédsky kalifát povolí útok na Slovensko. A pozor, na rozdiel od vás máme stále funkčné S-300. Na tie Gripeníky bez prilbových zameriavačov a úbohou výzbrojou bohatie stačia.

    • Malarkey
      17:48 20.01.2020

      Kolik do těch S-300 máte na Slovensku střel, tak 40-50 ? Jen aby ten jeden komplet k něčemu byl když se dalších 5-6 let bude spoléhat na nefunkční migy a jezdit na koňských povozech :)

      • Janko Paliga
        15:45 21.01.2020

        " Jen aby ten jeden komplet k něčemu byl ".... jasné že je.... na pestovanie hrdze a pravidelné päťtýždňové oprašovanie prachu.... :-D

        Ináč si sa vcelku trafil :-D.

    • TF_HU
      17:55 20.01.2020
      Oblíbený příspěvek

      Copak je to za stupidni komentare?

    • technik
      18:03 20.01.2020

      pochopil si pana doktora když říkal brát pilulky třikrát denně?

    • Jura99
      18:40 20.01.2020
      Oblíbený příspěvek

      Toho S-300 si važte, to každé muzeum zdaleka nemá.

      • Janko Paliga
        21:32 21.01.2020

        ... ani MiG-29.... :-D My ich už máme pár v múzeu, dokonca sme Vám jeden československý poslali do Kbel... :-D

    • SKmartinTO
      18:45 20.01.2020
      Oblíbený příspěvek

      Ale nó.) Lieky ešte nezabrali ? Načo to žereš ked ti potom takto j...e .? Chlapče tu
      takýmito primitívnymi poznámkami nikoho neohúriš takže hop šup späť na Sputnik "Kotleba" .)To ako fakt aj takéto hovna tu v SR máme ? ? ? bohužiaľ máme, sorr.
      https://www.zomri.onli... ne/2020/01/17/varovny-prst/

    • Danik
      19:03 20.01.2020

      Ty jsi mi ale rozkošnej piškůtek

    • Sgt Murphy
      19:06 20.01.2020
      Oblíbený příspěvek

      Českým bratom palec hore a prajem zdarené budovanie týchto spôsobilostí nevyhnutných pre armádu 21. storočia. V OS SR môžu len vyvaľovať smutné oči do prázdna. Dúfajme že po voľbách príde zmena, máme čo dobiehať...

    • IS-3
      19:20 20.01.2020
      Oblíbený příspěvek

      Ty se tim komplexem vůči všemu českýmu snad ani netajíš... smutný.

    • mudry.udrzbar
      15:19 21.01.2020

      ach ty hlupak... taketo demetne komentare by sa mala redakcia rovno mazat

    • Janko Paliga
      15:51 21.01.2020

      ... celkom si fandíš.... nikto si ťa nepríde vybojovať, nestojíš im o to .... :-D

      "Švédska šunka" je omnoho lepšia ako svojstojný jednoúčelový zastaraný MiG-29, z ktorého po dodaní na Slovensko ešte museli technici vyťahovať slamu .... Takýto odpad nám vybavil Veľký Mufti.... Alebo také Samary....

      Zablokovali ťa na Pravde, Smetiach či na inej stránke, že sem chodíš smradiť? :-D

  • Matesaax
    16:56 20.01.2020

    Jen mi je divné, jak tyhle velké stroje jako je Heron budou v Prostějově startovat, když tam není zpevněná dráha.Navic mi přijde rozumnejsi, že bojové drony by měli spíše patřit letectvu a ne pozemakum.

    • NeoXII
      17:33 20.01.2020
      • (10)

      Nebudú tam štartovať, ani pristávať. Nebudete ich mať. Momentálne škrečkujete na helikoptéry, čo lietajú iba v Pakistane. A viete vôbec po pakistánsky? Lebo vás musia na tom naučiť lietať :-)))

      • Danik
        19:06 20.01.2020

        Kouknout na večerníček, vyčistit zoubky, vyčůrat, pomodlit, vzít si prášky a alou na kutě :-)

    • TF_HU
      17:56 20.01.2020

      Velka draha je v Prerove...napriklad.

      • flanker.jirka
        18:25 20.01.2020

        V Přerově je skoro standard, jako na ostatních bývalých základnách 2,5 km. Mošnov má 3,5 km.

      • flanker.jirka
        18:27 20.01.2020

        Nejlepší by bylo je mít na nějaké existující základně, parametry těch navrhovaných dronů jsou takové, že bych to traktoristům raději nesvěřoval.

    • technik
      18:01 20.01.2020

      tyto drony, respektive ty velké budou umístěny v Bochoři, tam je velké bývalé vojenské letiště momentálně spadající pod státní podnik LOM Praha.

    • Jura99
      18:30 20.01.2020

      Velké drony jako Heron budou určitě pod letetcvem, takže nebudou v Prostějově, ale na některé letecké základně. Otázka spíš, jestli dvě LZ pro taktické letectvo budou stačit, když přibudou vrtulníky, přibudou stíhačky podle KVAČR v "dostatečném počtu" (takže třeba 36ks F-35A? :-) )

    • Poly
      19:11 20.01.2020

      Musí se pro drony nutně používat vojenské letiště? Některé civilní máme prakticky opuštěné případně s jedním letem za den...

      • technik
        06:47 21.01.2020

        Bohužel musí. Pro bojovou techniku platí jistá ustanovení která civilní letiště prostě neplní. Sklady munice, dílny, zázemí pro operátory na 24/7 služby a zejména ostraha objektů. Drony jsou klasifikované jako tajné, k tomu se váže zabezpečení budov, objektů a perimetru letiště. Těžko tedy lze tyto věci skloubit s civilním letištěm.

  • Jan Grohmann
    14:34 20.01.2020
    Oblíbený příspěvek

    https://www.irozhlas.cz/zpravy...

    Máme teď vizi projektu STRATOM, je to projekt strategického obrazového systému. Do výšky asi 22 kilometrů by byl vynesen prostředek, který by kontinuálně monitoroval území Česka včetně příhraničí v případě ohrožení nebo krize.

    Že by opravdu balón či vzducholoď?

  • JP--
    14:32 20.01.2020

    Neřešit, kupit v boji ověřenou konstrukci, v dostatečném množství. STRATOM mě příjde jako trošku overkill, navíc NATO snad tuhle schopnost také chce koupit. No snad ppánové na MOD vědí co chtějí.

    Jinak vývoj malých dronů, velikosti Scaneagle v čechách proč ne, tam není co zkazit, maximálně to nevýjde a koupí se relativně levné rychle off shelf řešení. Nebo se radši jako obyčejně nekoupí nic a amíci když uviděj to zoufalství nám třeba zase něco darují, aby se nemuseli tolik stydět co mají za spojence.
    Bojový dron CZ rovnou bych se velmi bál, že to bude zase nějakej kočkopes.

  • Jura99
    14:28 20.01.2020

    Zní to logicky, mít vlastní satelitní zdroj informací, k tomu drony a dobrá volba je postavit to na izraelské technologii, odkud by bylo dobré koupit i PVO. Snad jen trochu přidat na tempu, mnoho států už větší drony nebo bojové či kamikadze drony provozuje. Úvahy nad domácí výrobou, co na to říct, produkce dílů a tradice modelářů je tu značná :-). Jelikož máme trochu zpoždění, nečekal bych až se něco vyrobí, ale koupit to od těch Izraelců. Nějaký domácí produkt se může pořídit paralelně. Ten nově vzniklý prapor UAS asi nebude spadat pod letectvo, větší a bojové drony by ale pod letectvo patřit měly.

  • Pepin Nešpor
    11:04 20.01.2020

    Zajímavé! Určitě izraelské drony jsou velmi lákavá a dobrá volba.
    Ale... nemohli by jsme si takový dron sami vyrobit určitě ano, ale otázkou jsou výkonné systémy uvnitř zda by jsme to zvládly. Pochybuji, že by druhé země se chtěly dělit o sve vyspělé technologie.
    Co myslíte???

    • VlaLang
      11:29 20.01.2020
      Oblíbený příspěvek

      Sami? S operačními schopnostmi výrobků ElbitSys nebo GeneralAtomics? Ani náhodou!

      • Larry
        12:03 20.01.2020

        Dobrý den,
        Sami jsme schopni vyvinout drony požadovaných vlastností, ale v horizontu řádově roků.
        Materiálově se dnes dá koupit nejenom v ČR i po světě cokoliv, pouze otázka peněz.
        Pokusy tady i byly, projekt Sojka. Satelity zvládlo vyrábět Československo, viz funkční a úspěšný satelit Magion1 z roku 1978.
        Proč nedat úkol VZL´´U ??? Otázkou zůstává cena. Vývoj není zdarma. To se promítne do finální ceny podle počtu vyrobených kusů. Na druhou stranu nejsme schopni předvídat ekonomickou situaci v letech 2022+ a tak by stálo za zvážení začít s akvizicí ještě letos.
        Provozování stratosférického systému nebude ve vzdušném prostoru ČR nic jednoduchého, vzhledem k jeho využití, náročné na koordinaci s civilním ŘLP. Bude to znamenat více "bookovat" a využívat TRA prostory. Osobně jsem zvědav až uvidím jejich odpovídače na českém nebi.

        • Poly
          12:22 20.01.2020

          Celé by to muselo být postaveno jinak. Ne zase zakázka "vyrobit + za těžké háky prodat AČR" a pak dál dělat něco jiného a nebo vyčkávat na další předraženou jednoúčelovku. Tohle je o dlouhodobé specializaci. Tak nějak to udělal Elbit. Začal u medicínských přístrojů, pak nějaká avionika a teď už dlouhé roky vyrábí UAV. Celé by se to muselo postavit na na tom, že se nebude jednat o dotovanou akci, ale půjde o výdělečný podnik. Kapacity na to z velké části máme. Nemusí to být hned mašina konkurující General Atomics, ale levnější s omezenějšími schopnostmi. A opět by to nesměl někdo zazdít tím, že bude mít trapný nebo žádný marketing. Stačí se mrknout na videa na youtube od Aera a Elbitu...

        • satai
          14:33 20.01.2020

          A co se podívat, co ten Magion byl zač?

          • Larry
            16:31 20.01.2020

            Internetové připojení máte na co??
            Magion (celkem jich bylo 5), vznikly v Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd v Praze na Spořilově. Magiony sledovaly stav magnetosféry a ionosféry Země, obálek naší planety, kterou ovlivňuje Slunce.

            Částice ze Slunce vyvolávají magnetické bouře – a ty mají vliv na rádiové spojení i na dálkové trasy elektřiny, na dlouhodobé výkyvy počasí a změny klimatu, patrně i na vznik zemětřesení, výbuchy sopek a vlny tsunami.

            Zdroj: https://www.idnes.cz/technet/v...

            P.S. Ing. František Hruška je dnes vědeckým pracovníkem Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.
            http://www.ufa.cas.cz/struktur...

          • satai
            13:17 21.01.2020

            @larry

            Pravě, že vím, co byl Magion zač, tak říḱám, že je v tomhle kontextu totálně irelevantní.

        • technik
          18:06 20.01.2020

          no co si pamatuji tak Sojka byl docela provar, moc bych ji tu nevzpomínal. Na tom éru nebylo snad nic dobrýho.

    • Poly
      12:11 20.01.2020

      Ale zajisté, bohužel těžko jen tak fleku na zakázku. Kdyby místo předělávky L-39 raději Aero dlouhodobě investovalo do vývoje dronů, tak by to problém nebyl. Elektrooptické systémy by zvládli v Meoptě, radar a komunikace snad ERA, SAR by se musel koupit někde venku, motor by se pořídil u Rotaxu - ty nakupují skoro všichni tak jak tak, případně Lycoming.

      • Larry
        16:42 20.01.2020

        Rotax je takový Rolls Royce v oboru. Kamarád měl kdysi když takové věci nebyly k sehnání motor z Trabantu s reduktorem. Také to křídlo létalo.
        Mimochodem CSG zůstala za drápy značka Avia. S tím že budou vyrábět drony. Asi pozdě.
        +++++++++++++
        Co říká P.T. čtenářům a manažerům Mo , velení AČR firma Primoco??
        https://uav-stol.com/...
        Tohle je výchozí bod a tady by se mělo pokračovat tuzemským vývojem.

    • PetrTechnik
      13:35 20.01.2020

      Já vím o jednom projektu, výroby podobných zařízení. Celé to skončilo hned na začátku u Meopty, která odmítla dodávat optická zařízení.Navíc postavit to ekonomicky na dodávkách pro AČR je nesmysl a o další konkurenci ve světě nikdo nestojí. Veškerá optika a elektronika je navíc vázána na licenční souhlast vlastníka s prodejem.