Vývoj vojenského raketoplánu XS-1 pokračuje

Foto: Představa raketoplánu XS-1 od firmy Northrop Grumman; větší foto / Northrop Grumman
Představa raketoplánu XS-1 od firmy Northrop Grumman; větší foto / Northrop Grumman

Americká agentura DARPA pokračuje ve vývoji vojenského miniraketoplánu XS-1 (Experimental Spaceplane 1). Agentura vybrala pro příští armádní fiskální rok tři firmy, které budou rozpracovávat koncept raketoplánu XS-1.

Pentagon dosud používal pro vynášení malých nákladů na nízkou oběžnou dráhu LEO (Low Earth Orbit) raketu Minotaur V – upravenou mezikontinentální balistickou raketu LGM-118 Peacekeeper. Raketu je možné vypustit desetkrát do roka, při ceně 55 milionů dolarů za start. Nosnost rakety je 1735 kg.

Úkolem miniraketoplánu XS-1 je především řádově snížit náklady za vesmírné lety a řádově zrychlit roční frekvencí startů. Cenová hranice pro start XS-1 je 5 milionů dolarů.

Podle současných představ bude XS-1 urychlen na rychlost větší než Mach 10 (způsob urychlení je předmětem vývojových prací). Při této rychlosti XS-1 dosáhne výšky okolo +100 km nad hladinou moře. Následně se oddělí jedno nebo vícestupňová raketa, která vynese náklad (max 2300 kg) na nízkou oběžnou dráhu.

Požaduje se velmi rychlá frekvence startů. XS-1 musí být připraven odstartovat do vesmíru za méně než 24 hodin od návratu. Při takovém tempu musí pracovat minimálně 10 dní. Podle představ agentury DARPA bude XS-1 provozován „podobným způsobem jako letadlo." Rozměry i hmotností se přiblíží malým obchodním tryskovým letadlům.

Koncepce XS-1 podle agentury DARPA.

Pentagon, resp. americké letectvo, chce v raketoplánu XS-1 získat nástroj, jak velmi rychle a logisticky nenáročně dopravit do vesmíru užitečný náklad - průzkumné, špionážní nebo komunikační družice.

Důvodem je rozvoj proti-satelitních zbraní schopných ničit americké satelity na oběžné dráze. Nejvyspělejší země světa za tímto účelem rozvíjejí laserové a anti-satelitní řízené střely. Řada zemí navíc sleduje a katalogizuje veškerý satelitní provoz nad svým územím.

Koncepční práce pro agenturu DARPA zajišťují tři konkurenční firmy - Northrop Grumman, Boeing, Masten Space Systems. Každá z firem získala 6,5 milionu dolarů pro vývojové práce. Cílem koncepčních prací je identifikovat klíčové technologie a prozkoumat nejzávažnější možné vývojové problémy. Příští rok DARPA zhodnotí výsledek koncepčních prací a rozhodne se o dalším osudu programu.

Firmy si již našly partnery ze soukromé sféry. Boeing spolupracuje s Blue Origin, Northrop Grumman s Virgin Galactic a Masten Space Systems s XCOR Aerospace. Všechny tři civilní firmy pracují na prodeji a realizaci krátkých suborbitálních letů v rámci vesmírné turistiky. Jednoznačně nejdále je firma Virgin Galactic s suborbitalní kosmickou lodí SpaceShipTwo.

Pokud půjde vše podle plánů, první demonstrační let se uskuteční v roce 2018. Půjde však o testovací technologický demonstrátor. Vývoj plnohodnotného vojenského systému potrvá následně ještě několik let.

Zdroj: IHS Janes

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Americký X-37B již rok ve vesmíru

Zítra tomu bude přesně rok, kdy na oběžnou dráhu Země odstartoval americký špionážní raketoplán ...

Vesmírný letoun Skylon míří do armády

Zájem armády o vesmírný letoun Skylon jsme předpovídali již dříve. Nyní se naše předpovědi naplnily. ...

CST-100: Vesmírná loď od společnosti Boeing

Ve Spojených státech v rámci programu CCDev vyvíjí několik společností nové vesmírné lodě. Jednou ze ...

Technologie vesmírného pohonu EM Drive

Technologii mikrovlnného kosmického pohonu EM Drive v současné době testuje NASA, resp. texaské ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Beld
    19:48 31.08.2015

    Takze znova ,abyste to pochopil . To cislo 20x Bylo ciste jen matematicke vyjadreni , kolikrat by bylo treba znovupouzit PRVNI i DRUHY stupen s naklady pod 2M za recyklaci , aby celkova cena klesla pod 10M dolaru ( bez pojisteni ) . To cislo nema s spaceX a muskem nic spolecneho , to je jen alesuv vypocet nakladů . Samozrejmne je to cislo zcela nerealne .

    O pouziti druheho stupne se spekuluje v ramci dalsich 20+ let ( nejspise se to nikdy nevyplati ) a pro ZNOVUPOUZITI prvniho stupne se pocita s celkovymi naklady kolem 14M . S tim ze podle poctu znovupouzitelnych motoru ( nejdrazsi cast ) To bude reuse 2-4x na jeden . Ze by byl motor znovupouzitelny 20x je s dnesnimi typy absolutne nerealne .

    TAKZE ZNOVA , vas prvni prispevek bylo vesteni z kristalove koule , co teoreticky muze byt za 30+ let . A psal jste to jako blizkou realitu .

  • logik
    00:07 31.08.2015

    Psal jsi "Cisla o 30% uspor jsou oficialni cisla spaceX . A to je opravdu maximalni hodnota , pokud se vse podari"

    Mezi "vše podaří" spadá evidentně i to, že se první stupeň podaří recyklovat dvacetkrát.

    Další diskuse není třeba, protože fakta už tu padla, zbytek je jen otázka křišťálových koulí, ve kterých vy možná umíte vyčíst, co se povede a co ne. Já křišťálové koule nemám a diskutovat s člověkem, co místo faktů hází jen urážky mě nebaví.

  • Beld
    22:28 30.08.2015

    aholub@centrum.cz klidne piste co vam odpovi :D .

    My se max pobavime na vas ucet .

  • Beld
    22:25 30.08.2015

    Vy jste nejak mentalne postizeny ????? Vzdyt ten clovek tam sam napsal , ze je to za urcitych okolnosti ( ktere ani spaceX neplanuje , reUse obou stupnu min 20x teoreticky ) . A vsichni ostatni VCETNE NEHO se shodli , ze to bude MAX 30 % v nasledujicich 20 letech .

    Nechcete do toho vlakna napsat , at vam tam ti lide vysvetli cemu nerozumite . Nebo klidne PM tomu adminovi , ja ho znam temer 16 let .

  • logik
    14:03 30.08.2015

    V podstatě jeden z posledních příspěvků na toto téma - tedy založený na aktulních datech -, navíc podložený nikoli "zdáním", ale výpočty (pravda nepublikovanými) - a od člověka, který je evidentně na tom fóru respektovaný, je administrátorem toho fóra a evidetnně se v komonautice dosti orientuje (je např. autorem stránek: http://mek.kosmo.cz/)... -
    tvrdí 10%, a v podstatě nikdo tam proti tomu neprotestuje. To myslím jasně dokládá, že obecné mínění v tom threadu je jiné, než tvrdíte.

    Takže Vy vlastně ani nevíte, co se v tom threadu, kterej jste linkoval, vlastně píše. Proč jste ho vůbec linkoval??

    ====

    A Vám vadí a překvapuje Vás, že se kouknu na to, co jste linkoval? Vy nejste zvyklý číst to, co druzí píšou? To dosti vysvětluje... Urážky jsou zábavnější, než se snažit nalézt pravdu, že?

  • Beld
    00:34 30.08.2015

    To si ze mne delate srandu ? jaky druhy odkaz na strane 53? :) Vzdyt se tam VSICHNI shoduji na tom ze to bude max 30% ..... A tim myslim opravdu vsichni i ti nejvetsi optimisti ...

    Vy vazne prohledavate stranku na foru o 600+ postech abyste nasel alespon jeden ktery vzdalene podporuje vasi teorii ? :)

    K ad hominem jsem se snizil z toho duvodu , ze jinak se s necim vaseho formatu diskutovat asi ani neda .

  • logik
    22:07 28.08.2015

    Diskutovat nemůžeme, protože s názorem podloženým pouze argumentem ad hominem se diskutovat nedá.

    Jinak děkuji za odkazy, kde i jiní (navíc Ti machři, na které se odvoláváš) potvrzují, co jsem tvrdil, konkrétně např. druhý odkaz na straně 53 tvrdí, že při dvaceti opakovaných startech prvního stupně a dobře zvládnuté recyklaci spadne cena pod deset milionů dolarů. A to do výpočtu není zahrnuto zlevnění výroby způsobené lepším zvládnutím technologií a vývinem nových levnějších technologií výroby, které se nedá předvídat a zajistit, ale ani vyloučit.

  • Beld
    21:23 28.08.2015

    BTW: Pro jistotu jsem si to ted jeste od Davida P. neoficialne overil , prvni start se ceka na 2 tyden 11/15 . Cili tezko stihnou vice nez 2 . Protoze pro ACR je lhuta 3 tydny na samotne vyhodnoceni a pochybuji , ze tesne pred pred vanocema tam nahazou 2-3 starty .

  • Beld
    21:11 28.08.2015

    Ja si na tomto foru vazne nekdy pripadam jako "alenka " . Ale pro lidi , co nedokazou ani pouzit gooogle radeji pripojim odkazy .

    Nosič (huh) vazne neni reusable , mozna bude v dalne budoucnosti znovupouzitelny po relativne drahe rekonstrukci PRVNI stupen . Mozna , to zatim neni jiste , muzeme doufat .

    Cisla o 30% uspor jsou oficialni cisla spaceX . A to je opravdu maximalni hodnota , pokud se vse podari , vetsi cast se usetri snizenim vyrobnich nakladu .

    http://www.kosmo.cz/modules.ph...

    http://www.kosmo.cz/modules.ph...

    Hlavne ten druhy doporucuji precist vsech 60 stranek , rozsiri vam to obzory .

    Cene 10 M se nikdy priblizit nemuzeme , pokud se neco nestane s dolarem , pripadne neprobehne nejaky dulezity obev . ( Coz se evidentne nechysta ) .

    Muzeme podebatovat na srazu . Ale vzhledem k vasi informovanosti , pochybuji , ze se o kosmonautiku vubec zajimate . Vymysly o 99% zlevneni jsou smesne , vzhledem k tomu ze cena 1 stupne bez paliva neprekracuje sama o sobe 60% ceny startu . U casti GTO to bude jeste mene , to ani nehovorim o realne znovupouzitelnosti tech motoru . To je zatim ciste kristalova koule . Muzeme podebatovat na kosmo foru , moje jmeno snad bez problemu uhadnete .

  • logik
    20:44 27.08.2015

    pet.rok: může, a nemusí. Pokud tu ale na jedné straně argumentuje Shania hromadou odkazů a je to podpořené výrokem chlapa, co jako první dostal do vesmíru komerční raketu - a na druhé straně je beld, který když se ho zeptám na něco co podloží jeho tvrzení, tak začne mluvit vulgárně, tak je myslím jasné, která strana přinesla důvěryhodnější argumenty.

    To, že znovupoužitelný nosič nesníží cenu stokrát je jasné, ale v principu opravdu není nemožné dostat lety do vesmíru na podobnou úroveň, jako dnes běžně dělané mezikontinentální lety. Jistě, je to asi hudba daleké budoucnosti, ale jak rychle se jí budeme přibližovat a kdy se pokoří úroveň 10 milionů za let je otázka. A pro tvrzení, že něco srazí cenu zrovna o x% a ne o y% chce více argumentů, než jen jak tvrdil beld "někde jsem četl", Shania alespoň přinesl nějaké argumenty, Beld nikoli. Před dvaceti lety by každý pokládal za utopii všeobecné mobilní připojení.

    Ohledně Tvého rozboru nákladů, tak např. palivo dělá opravdu minimální součást ceny - tam těch 99% opravdu platí. Ceny za montáž a testování pak jsou velmi závislé na tom, kolik je letů - v principu by údržba neměla být dražší, než např. pravidelné servisní prohlídky letadel, takže u té analýzy hodně záleží, z jakých dat a jak to vlastně počítala. A kdo a za jakým účelem ji vydal, i v tomhle oboru už existuje velkej lobing a konkurence.

  • pet.rok
    22:28 26.08.2015

    nech si kazdy vezme s verejnych vyjadreni Elona co sa mu paci pre mna je to divadlo kombinovane s marketingom a PR pre investorov
    to vsak neznamena ze neocenujem jeho vysledky a prinos k tomu aby boli kozmicke technologie po rokoch stagnacie znovu dynamicky rozvijali

    logik: "ale že 99% z ceny tvoří cena na výrobu nosiče"
    obavam sa ze to je dost hlboky omyl.
    cital som kedysi dobru analyzu s pomerne vystiznymi kolacovymi grafmi rozdelenia nakladov na start a ak si spravne spominam samotna vyroba rakety predstavovala zhruba len 60% nakladov, zvysok su pripravne prace na vypustenie, palivo, montaz, testovanie a pod. Snazil som sa to vygooglit ale bohuzial sa mi to zatial nepodarilo.
    Ak na to narazim tak to sem hodim.

    takisto si treba uvedomit ze znovu pouzitelnu cast rakety ktora pristane po uspesnom starte treba dokladne prekontrolovat (dokladnejsie ako po vyrobe) a to ma taksito svoju cenu, nehovoriac o nutnosti obetovat cast paliva a zvyseni hmotnosti konstrukcie (pristavacie nohy + zvysenie tuhosti) k dosiahnutiu schopnosti pristat.
    Kazdopadne cislo o 30% uspore pri opakovanom pouziti 1. stupna nosica ktore tu uviedol Beld moze byt blizke realite.

  • Beld
    20:39 26.08.2015

    Shania : Doufam , ze chapete , ze ty vymysly od logika "dopadaj"i i na vasi "hlavu" .....

    Diskutovat o tom muzeme , ale oba vime , ze ne tedy . Z naseho pohledu konec debaty .....

  • Beld
    20:33 26.08.2015

    logik : Ja vam nemam ani silu oponovat :D Jen reknu , pro zbytek lidi , kteri toto jeste berou vazne LOGIK keca p.....y .

    Pokud budete tvrdit naprosto prokazatelne blbosti v tomto pripade , kteremu evidentne nerozumite , tak vase Veskera ostani vrzeni poslete do "zachoda" ....



    Jo a musk nema zdny problem rikat 1+1 =27 . Paradoxne si tim i chlubi . Cela tato odiskuze je smutny doklad CR zdroju .

  • logik
    19:37 26.08.2015

    A ohledně toho, co je realita: realita je, že cena teď je 60milionů (ta je ovšem možná dotovaná, odhadovaná cena je kolem 200milionů), ale že 99% z ceny tvoří cena na výrobu nosiče. Zatím jste nedoložil svoje tvrzení, že cena po znovupoužití nosiče klesne max o 30% ničím.

  • logik
    19:31 26.08.2015

    Beld: máš teda dost odvahu označit citace člověka, co jako první vede firmu úspěšnou v komerčních letech do vesmíru, jako "bláboly".

  • Beld
    19:31 26.08.2015

    Shania : No vidite , naprosto souhlasim . Stacilo popsat realitu .


    Ceny budou diky konkurenci nizsi , pokud se povede reusable , tak se snad bohudik jeste vice snizi ( ale to az 16-17) . Kvuli posledni havarii se bohuzel cely program F9 a FH( a kobylka) trosku zpozdi . Vcetne D2 . Ceny jsou podle predpokladu ....


    A nemuseli sme se hadat ....

  • Shania
    19:17 26.08.2015

    Beld: já mám info od jednoho uživatel co se v v těhle věcech vyzná, jak techniky, tak politicky. To neznamená, že se nic nezměnilo, nebo že má vždy pravdu, ale byl bych radši, místo aby jsi psal, že to jsou dezinformace, tak radši hodil nějaké odkazy, nebo k tomu něco napsal...

    BTW i kdyby to bylo jen letos 9 nebo 7 startů, změní to na tom něco?

    Nebo že cena nebude pod 10 milionu, ale 40, tak je to stejně obrovský pokrok. (dost záleží v jakém roce se cena počítá....)

    Jinak oficiální ceny na rok 2016... pro nový falcon 9.2

    http://www.spacex.com/about/ca...

  • Beld
    19:16 26.08.2015

    O tom clanku na www.zmescience.com... se radeji nevyjadruji , tam si muze napsat klidne , ze za rok bude teleportovat suroviny z marsu . To by ani idnes nepublikoval .

  • Beld
    19:12 26.08.2015

    logik : Nejsmutnejsi na tom je to , ze pokladate odkazy na par let stare clanky od sympatizantu za relevantni odkazy . To je obecne extremni problem dnesniho internetu . Kdybyste si paradoxne ty dementni odkazy od nej(shaniii) precetl , tak budete pravdepodobne souhlasit se mnou .

    Smutne je hlavne to , ze samotny musk je ochoten tyto absolutni vymysly publikovat kvuli vlasni PR .

    CR ma celkem velkou zakladnu vedcu a sympatizantu obevovani vesmiru a verte , ze naprosta vetsina zastava muj nazor . Je smutne , ze fora s desitkami postu k tematu ignorujete ,ale jeden clanek ,prelozeny z anglictiny pravdepodobne translatorem + nedoukem pokladate za relevantni .

  • logik
    18:49 26.08.2015

    A abych také dodal nějaký odkaz, tak tady přímo Musk:
    http://www.zmescience.com/spac...
    mluví o tom, že pokud to půjde podle plánu, tak lístek na Mars bude stát půl melounu.

  • logik
    18:44 26.08.2015

    Beld: sorry, ale Shania své názory podkládá, Ty nikoli. Můžeš mít nakrásně pravdu, ale pokud Shania přinese deset odkazů co podkládají to co říká - a ty opáčíš, že to tak určitě není, protože jsi to "někde" četl, tak to je jen plevelení diskuse.

  • Beld
    18:29 26.08.2015

    Jezisi , nejake X let stare neautorizovane clanky od sympatizantu nejsou zadny argument . To je z meho pohledu na palici vubec s timdle diskutovat .

    A cisla jsou jasna zatim bylo 5 uspesnych startu v 2015 , 4 jsou teoreticky na poradu . Je jasne ze vsechny nejspise neprobehnou . RTF ani na konci srpna jeste neni urcen . To je podle me bez debat .

    Vymysly o startech v teto cenove relaci byly uz nekolikrat oficialne popreny a stale se to vraci . Ja sleduji nekolik mezinarodnich S stranek a nikde takove vymysly nepublikuji . Ani na zadne ceske , nechapu kde berete ty dezinformace . Pokud chcete pub CZ informace zajdete si na kosmo.cz\kosmonautix.cz tam jsou alespon informovani jedinci .

    + V oblasti reUse SpaceX zadne zmeny nenastartoval . Vsichni cekaji jak to dopadne . Musime doufat ze dobre . Zatim to ZADNA jina firma neplanuje .

  • Shania
    15:33 26.08.2015

    Beld:
    cena:
    http://www.parabolicarc.com/20...
    http://www.spaceflightinsider....

    Starty

    https://en.wikipedia.org/wiki/...
    http://spacexstats.com/upcomin...
    http://www.spacex.com/missions...
    https://en.wikipedia.org/wiki/...

    I kdyby SpaceX nakonec selhal, změny už nastartoval, všichni se teď snaží zavést znovupoužitelné boostry aby srazili cenu dolů.

  • Beld
    14:18 26.08.2015

    Shania : Nechapu kde berete ty divna cisla . Prakticky v kazdem odstavci mate par chyb ,. Kdyz pominu , ze Dragon nebude pravdepodobne certifikovan pred rokem 2023+ .Tak je i ta cena za astronauta je naprosto smyslena ( Ona pravdepodobne 7 clenna verze ani nikdy nevznikne )

    Pokud vyjde pristani s prvnim stupnem a jeho levny reuse , tak cena URCITE neklesne pod 10 M to je ciry vymysl . Cena klesne o max 20-30% . Pokud se realne dostane k 40M , tak budou vsichni nadseni ( Tam bude pak spise zalezet nad cenou pojisteni vyplyvajici z uspesnosti ) . Ja nerikam , ze musk a jeho firma neni po dlouhe dobe jeden z nejlepsich prispevku v kosmonautice , ale lhat kvuli tomu snad nemusime . Ty rady jsou proste jinde .

    Ty cisla o poctu startu jsou taky "na pest" . Videl jste nekde RTF pro F9 ? Pochybuji ze do konce roku udelaji vice nez 2-3 starty . A to rikam jako clovek co si na posledni launch stream vzal odpoledne volno a nasledne ten start obrecel ....

  • Shania
    13:10 26.08.2015

    pet.rok:
    rozdíl mezi sojuzem a dragonem 2 je 3 astronauti vs 7, kde space x muže startovat za 10 mil za jednoho. ale o to nejde, jde hlavně o komerční sferu a nákladní lety.

    Navíc se sojuzem je konec, pokud přijdou o bajkonur a angara konkurence schoplná není. ruský vesmírný program zatím žije z ISS a komerční sfery, co se jim stane, když Space X nabízí lepší ceny jak pro pilotované lety jak pro nákladní už teď, navíc ISS okolo roku 25 skončí a z čeho pak budou žít?


    Pokud se jim povede úspěšně přistát (v plánu příští rok) s nosnou raketou, cena za start spadne pod 10 milionu, nevím jak pro tebe, ale tohle je zcela revoluční zlepšení a komerční sektor by byl blazen, kdyby šel k někomu jinému.


    In 2015 there have been 11 In 2016, 26 flights are scheduled (not all to the ISS). It will be the most active launcher in the world starting next year. There have been 9 launches of the Falcon 9 in the past 12 months. SpaceX is currently producing Faclon 9 cores at a rate of 3.5 per month, which means it's assembly pipeline is also among the fastest in the world for a rocket of it's type (by comparison, the ULA Atlas V takes 30 months from order). SpaceX simply put, has a lot of rockets it can launch, and a lot of rockets scheduled to launch.

    Promin mi moje přílišné nadšení okolo SpaceX, ale tohle je zcela revoluční společnost, která je zcela zásadní pro další rozvoj tohoto odvětví a hlavně to řídí člověk, který nejde po penězích, ale jde za svou vizí.

  • pet.rok
    12:27 26.08.2015

    shania: uz asi chapem odkial sa zobrala suma $225 mil pre Sojuz. Je to cena kolko plati NASA za jednu miestenku ($70+ mil) vynasobena tromi (3 kozmonauti).
    Tolko ale nikdy neplatia pretoze 1-2 kozmonauti su vzdy rusi.

    Jednak sa neda porovnavat cena pilotovaneho letu s vynesenim druzic (jednorazova lod pre posadkou sa zapocitava do ceny) a potom rusi tazia z monopolnej vyhody ktoru v sucastnosti maju kedze nikto iny pilotovane lety neprevadzkuje.
    Kedze cena startu nosnej rakety Sojuz je v rade $50mil + cena orbitalnej lodi je to pre rusov nepochybne dobry biznis a ruski kozmonauti letia v podstate zadarmo.

  • pet.rok
    01:40 26.08.2015

    m164: osobne som trochu skepticky k prognozam ohladne SSTO
    myslim ze celkovy koncept je este vzdialeny sucastnym moznostiam (ibaze by sa opakovala situacia zo 60 rokov a do vyvoja sa naliali ohromne prostriedky ako za cias superenia v kozme)
    predovsetkym pri SSTO vznika problem s hmotnostou samotneho nosica
    kym u modernych konstrukcii rakiet je prazdna hmotnost v rade 7% u SSTO nosica to bude minimalne dvojnasobok ale skor viac.
    raketove motory dosahuju pomeru tahu k hmotnosti 130 : 1 v pripade prudovych motorov je to 7-10 : 1 a ramjetu v rade 30 : 1
    konstrukcia stroja na vztlakovy let musi byt pevnejsia (a teda hmotnejsia) ako na cisto balisticky let
    SSTO stroj potrebuje podvozok na start a pristatie a trup schopny odolat narazu pri pristati
    SSTO stroj potrebuje tepelnu ochranu pri opatovnom vstupe do atmosfery

    osobne si myslim ze sa ako prvy presadi koncept nosica typu lietadlo do 5-6 Mach (v buducnosti mozno viac) a z neho potom vypustenie rakety s motorom L2H2

  • pet.rok
    00:57 26.08.2015

    shania: "Tihle všichni nebudou mít šanci space X konkurovat a jediné nosiče které přežijí budou SLS pro extrémně těžké a objemné náklady."

    ak clovek vychadza z PR SpaceX tak je to nepochybne pravda :)
    realita je ale casto niekde inde
    1. uvadzana cena za start nemusi zahrnovat vsetky naklady a prave u SpaceX tomu tak je. Je to podobne nizkonakladovym aerolinkam, nizka zakladna cena ale vysoke priplatky za akukolvek sluzbu

    2. nevieme ako su na tom finance t.j. ci ponukana cena nie je napr. pod uroven nakladov (vratane amortizacie vyvoja a investicii) t.j. ci nie je cely biznis plan postaveny na tom ze sa dostanu na pozadovanu uroven nakladov az v buducnosti

    3. pomerne vazna brzda je malo efektivny motor vyssieho stupna
    pri vykone 13 t na LEO dokazu na GTO dostat len menej ako 5t, kym napr. u Ariane 5 je to skoro 2 ku 1 (21t ku 10t).
    Ak by ziskali licenciu napr. na RL10 situacia by bola ina
    Ale samozrejme vyvijaju vlastny system a uvidime ako to dopadne.
    Inac GTO draha je z komercneho hladiska najlukrativnejsia pretoze telekomunikacne satelity si na seba slusne zarobia kym ostatne (vedecke, meteo, vojenske, prieskum zeme, atd.) letiace na inych drahach su vacsinou dotovane a tam skor zavazi "narodnost" ako cena.

    este k uvadzanym cislam:
    Sojuz ma priradene uplne uletene cislo (225 mil patri pravdepodobne Ariane 5)
    cena startu Sojuzu je v rade 40-50 mil.

  • Vrata
    11:44 13.08.2015

    Shania:
    Jestli dobre rozumim Vasi kritice, tak vy se domnivate, ze XS-1 se musi urychlit raketovym nosicem (12.08.2015, 15:34 "Arccos: jasně, ale aby se na těch 5 mil dostali, tak musí mít nějaký levný nosič, který ho urychlí na mach 10 ve vysoké výšce. Pokud bude startovat na klasické raketě, tak pořád budou na 50 milionech za start")

    V clanku je napsano:
    Podle současných představ bude XS-1 urychlen na rychlost větší než Mach 10 (způsob urychlení je předmětem vývojových prací). Při této rychlosti XS-1 dosáhne výšky okolo +100 km nad hladinou moře. Následně se oddělí jedno nebo vícestupňová raketa, která vynese náklad (max 2300 kg) na nízkou oběžnou dráhu.

    Coz podle mne znamena, ze XS-1 se urychli sam (a je to predmetem vyvojovych praci), vlastni silou, nikoliv nejakym dodatecnym nosicem. Takhle to alespon vypada na animaci.

    Na podporu sveho argumentu jeste cituji WIKI:
    "As envisioned, XS-1 will directly replace the "first stage" of a multistage rocket in that it will be capable of flying at hypersonic speed at suborbital altitude, enabling ..."

    Klicovy je tedy onen novy pohon a je samozrejme otazka, jak dobre se jim tu motorovou cast XS-1 podari zkonstruovat.

  • shal
    21:31 12.08.2015

    Shania: Vždyť je jenom dobře že bude existovat několik nezávislých, vzájemně si konkurujících systémů. Prospěje to všem.

  • m164
    20:33 12.08.2015

    Vývoj SSTO (single-stage-to-orbit) v posledných rokoch značne pokročil. Obzvlášť Britský projekt Skylon, ktorého prvý let je plánovaný do 5 rokov.

    Prelom nastáva vo vývoji motorov, ktorých efektivita niekoľkonásobne prevyšuje efektivitu súčasných chemických. Obzvlášť pokročilý je motor SABRE s kombinovaným cyklom, ktorý spája výhody prúdových, náporových a chemických motorov v jednom. Zaisťuje efektívny chod a šetrí stovky ton váhy, ktorú by musel nosič niesť vo forme paliva, ktoré je uskladnené v ťažkých nádržiach, ktoré musí poháňať výkonný a teda ťažký a neefektívny motor a ktoré taktiež zväčšujú objem nosiča a teda i odpor vzduchu, ktorý musí prekonať opäť ďalším palivom a to všetko navyše treba samozrejme zaplatiť.

    Na dosiahnutie LEO pri štandardnom letovom profile potrebujete v priemere okolo 10km/s delta-v (zmena v rýchlosti), z ktorých necelých 8km/s je obežná rýchlosť na tejto výške. Prvá úspora motorov s kombinovaným cyklom je už v samotnom vzlietnutí, počiatočnom zrýchlení a dosiahnutí výšky 25-30km. Cena dv LEO pri plytkom stúpaní je síce vyššia než pri tradičnom "kolmom" stúpaní, no prúdové motory sú až 10 násobne efektívnejšie než chemické a úspora značne prevyšuje zvýšenie ceny dv. Prvý 1km/s dv vzostupu, ktorý by musela tradičná raketa minúť v počiatočnej fáze, motory s kombinovaným cyklom zvládnu veľmi ľahko a úsporne a ponúkajú efektívny chod až do mach 5.5, čo znamená, že v úspornom režime dosiahnu 2 z 8km/s obežnej rýchlosti. Síce dokážu ísť v efektívnom režime "iba 30% cesty", výsledná úspora narastá exponenciálne, a to až do takej miery, že loď, resp lietadlo, s motormi s kombinovaným cyklom vôbec nepotrebuje booster. Navyše sa dá kompletne celé znovu použiť. Je tu priestor na výrazné zvýšenie pomeru užitočného nákladu k váhe nosiča.

    Konkrétne projekt Skylon hovorí o cene 1000 USD za 1kg váhy v počiatočnej fáze projektu, čo je 25% ceny už zabehnutých najlacnejších agentúr. Samozrejme presná cena za kg bude závisieť od požadovanej výšky a s ňou bude primerane rásť, no to platí pre všetky nosiče. Pri porovnávaní cien nemôžeme porovnávať iba celkové náklady na štart, ale musíte porovnávať kg/USD na požadovanú dráhu. Na cenu taktiež značne vplýva cena vývoja pretavená do ceny za 1kg, čo výrazne zvýhodňuje už zabehnuté agentúry s overenými nosičmi. Skylon má plánovaný turnus 48 hodín.

    Americký projekt raketoplánu teda nie je vôbec nereálny, dokonca by sa dalo povedať, že by mohol byť i ambicióznejší.

    Okrem SABRE je ale vo vývoji a v súčasnosti testovaných viacero ďalších motorov s perspektívnou budúcnosťou ako napríklad VASIMR, ktoré by mohli byť komerčne dostupné do 10 rokov, ak nenastane výraznejší problém. Inak pre porovnanie, cena cesty v dv na Mesiac je okolo 14 km/s, pristátie (vykonané ale ľahkým modulom, teda sa nedá pripočítať k celkovej hodnote) do 2km/s + 2km/s vzlet, návrat ďalších 4-5km/s, cena cesty na Mars, za využitia jeho atmosféry, s pristátím okolo 16km/s, vzlet 4km/s, návrat okolo 6km/s. Sami ale vidíte, že dopravný aspekt cesty na Mars nie je až tak veľký problém, ide skôr o krehkú ľudskú posádku. Hodnoty som narýchlo spočítal od oka, celkové hodnoty ciest dokopy +- 2km/s. Hovorí sa, že kto sa dostal na obežnú dráhu Zeme, ten je na pol ceste kamkoľvek.

    Ak sa nestihneme navzájom pozabíjať, 21. storočie bude patriť dobývaniu Slnečnej sústavy.

    Inak existuje aj koncept spomínaného katapultu, ale je reálny predovšetkým na telesách s nižšou gravitáciou a pre ľahké predmety, rádovo v desiatkach kg so zrýchlením na 6km/s, takže pre ľudské posádky zatiaľ nie.

  • mattea
    17:11 12.08.2015

    Napadl mne EM katapult, ale tady bude problém s ohromným přetížením při startu.

  • Arccos
    16:52 12.08.2015

    Pochopil jsem to tak, že těch pět milionů má být konečná cena za start (se vším). Pokud je to cena bez nosiče, pak je to něco jiného. I pak ale zůstávají jiné vlastnosti, které jsou pro potenciální mise podstatně důležitější než cena, tj. zmiňovaná flexibilita.
    Ale kdyby chtěli posadit raketoplán na klasickou raketu, tak tu flexibilitu do značné míry ztrácí - takže bych čekal něco jiného.

  • Shania
    15:34 12.08.2015

    Arccos: jasně, ale aby se na těch 5 mil dostali, tak musí mít nějaký levný nosič, který ho urychlí na mach 10 ve vysoké výšce. Pokud bude startovat na klasické raketě, tak pořád budou na 50 milionech za start, to že raketoplán můžou použít znovu je irelevantní, když budou muset postavit nový nosič a úlohu raketoplánu (pokud je to jen vynést náklad, třeba bude dělat i něco jiného) pak může lehce plnit druhý stupeň rakety a nebude to o moc dražší.

    Pak jsou tu ještě nosiče mikrosatelitů odpalované např z F15 (podstatně nižší váha, asi 50kg)

    Třeba se jim nějak povede udělat z raketoplánu SSTO, nebo bude aspoň schopen dostat se na oběžnou dráhu po vysazení z konvenčního letadla. Bude zajímavé sledovat s čím přijdou.

  • Arccos
    15:16 12.08.2015

    Tohle konkurovat SpaceX nebude a platí to i naopak:
    - F9 má mít cenu startu 7mil$, tohle má mít 5mil$. F9 vynese víc nákladu a tím bude cena za 1kg příznivější, ale to je naprosto nepodstatné, když taková náklad není třeba.
    - Výsledný raketoplán má mít možnost startu do několika (desítek) hodin po zadání úkolu, což SpaceX nemůže zajistit ani vzdáleně (a ani nikdo jiný).

  • Shania
    12:59 12.08.2015

    beepee: ne, ale nepotřebuješ přeci jen jednu raketu, space X bude mít dost velkou flotilu.

    Spíš jde o náklad, který tento raketoplán unese, navíc k 10 startu za 10 dní jsou velmi daleko.

    Navíc problém toho raketoplanu, není ten samotný raketoplán, ale potřebný nosič který ho urychlí na mach 10, aby se dostal na oběžnou dráhu. To je to co ho prodražuje. Zatím je to jen druhý supěn rakety, který se dá znovu požít. Třeba z toho udělají SSTO a za cenu 5 mil za lauch by to bylo ok.

    Ale ok, tohle má vojenské použití, takže stojí za to ten projek rozvíjet. SpaceX je spíš velký problém pro klasické nosiče.

  • beepee
    12:44 12.08.2015

    A dokáže Falcon startovat 10x za 10 dní?

  • Shania
    12:36 12.08.2015
  • Shania
    12:26 12.08.2015

    Nevím jak s tímhle chtějí konkurovat cenám za nosiče SpaceX v okamžiku, kdy se jim povede s nosiči přistát, budou mít cenu za launch Falcon 9 (aktuálně 61 mil usd bez znovupoužití nosičů) na 7 milionech usd (13 tun) a Falcon Heavy unese 53 tun.

    Delta IV Heavy: $375 million (29tun)
    Atlas V 551 - $225 million (18,5 tun)
    Atlas V 401 - $180 million (9tun)
    Soyuz - $225 million
    Angara A5 - $166 million (max 24tun)
    Long March 3B - $100 million
    Raketoplan (24 tun)

    Tihle všichni nebudou mít šanci space X konkurovat a jediné nosiče které přežijí budou SLS pro extrémně těžké a objemné náklady.

    SLS Block I - June 2018 launch date - 70 ton to LEO (only planned for a single launch)
    SLS Block IA Crew/Cargo - by December 2019 - 105 tons to LEO, identical to Block I other than a new upper stage, the EUS.
    SLS Block II - around 2028 - 130t-155t, thanks to Earth Departure stage and advanced boosters.