Výzbroj pre slovenské vrtuľníky UH-60M Black Hawk

Výzbroj pre slovenské vrtuľníky UH-60M Black Hawk
UH-60M Black Hawk / mod.gov.sk (Zvětšit)

Slovensko obstaralo v roku 2015 deväť vrtuľníkov UH-60M, ktoré sú dodávané bez výzbroje. Nikdy nebolo zdôvodnené, prečo si Slovensko vybralo takýto drahý vrtuľník a nie napríklad o niečo lacnejší americký typ UH-1Y Venom, o ktorý sa zaujíma Česká republika. Venom má pritom až 85 % zhodných dielov s útočným vrtuľníkom AH-1Z Viper, čo dáva možnosť uvažovať o jeho zavedení do českej výzbroje. V roku 2015 bola pritom dostupnosť UH-1Y Venom jednoduchšia ako teraz po ukončení jeho výroby pre americkú námornú pechotu.

Na druhej strane náhrada vrtuľníkov UH-60 je tiež jednou zo šiestich hlavných modernizačných priorít amerických ozbrojených síl (treťou najvýznamnejšou). Základné modely helikoptéry Black Hawk majú byť vyradené do roku 2024 a s náhradou neskorších verzií sa začne okolo roku 2030.

Pokiaľ ide o samotný fakt, že vrtuľníky sú neozbrojené, pre objektivitu treba napísať, že pred  rokom 2015 nebolo možné dostať ozbrojený Black Hawk priamo od výrobcu, ktorým je firma Sikorsky. Vtedy totiž patrila pod koncern United Technologies Corporation, ktorý neobchodoval so zbraňovými systémami vrtuľníku. Na získanie ozbrojeného Black Hawku bolo potrebné nakupovať vrtuľník a zbrane oddelene.

Túto „nadprácu“ v roku 2014 vykonalo Tunisko, ktoré si objednalo 12 vrtuľníkov UH-60M a k nim aj protitankové riadené strely, neriadené rakety a guľomety gatling kalibru 7,62 mm ako aj 12,7 mm. Okrem toho tuniské stroje dostali obranné systémy, ktoré slovenské stroje nemajú. Ide o protiraketový varovný systém AN/AAR-57, prijímač radarového varovania AN/APR-39A a pasívny laserový varovný systém AN/AVR-2B.   

Naopak Poľsko v roku 2014 najprv odmietlo neozbrojené stroje S-70i Black Hawk, paradoxne napriek tomu, že sa od roku 2009 vyrábajú v poľskej firme PZL Mielec. Po určitých peripetiách sa ale k nemu znovu vrátilo. Situácia sa totiž zmenila už koncom roka 2015. Firmu Sikorsky za 9 miliárd USD kúpil jej momentálny vlastník Lockheed Martin. V roku 2016 tak bola k dispozícii komerčne dostupná ozbrojená verzia a Poľsko sa ochotne podieľalo na vývoji S-70i. Jeho výsledkom je okrem iného špeciálny nosný systém určený pre  inštaláciu zbraní a prídavných palivových nádrží. Vznikol evolúciou nosného systému ESSS (External Stores Support System), čo sú dve pomocné krídla so štyrmi závesnými pylónmi.

Samotný výrobca teraz v rámci programu Battlehawk ponúka tri modernizačné kity pre ozbrojenie Black Hawku, ktoré sa líšia cenou, druhom použitej výzbroje a potrebou zásahov do vybavenia vrtuľníka:

  • Level 1 - pri zachovaní plnej prepravnej kapacity počíta len s integráciou dopredu namierených hlavňových zbraní a neriadených rakiet spolu s elektro-optickou pozorovacou vežou pod prednou časťou vrtuľníka.
  • Level 2 - pri prepravnej kapacite až 11 plne vybavených vojakov podľa hmotnosti nesenej výzbroje umožňuje integrovať protitankové riadené strely spolu s neriadenou výzbrojou na vnútorných pylónoch ESSS.
  • Level 3 - počíta so zástavbou otočnej veže s 20mm kanónom pod trup pričom už dochádza k výraznej redukcii priestoru v pilotnej kabíne a celkovej prepravnej kapacity.

Hovorkyňa MO SR D. Capáková pritom o vrtuľníkoch Black Hawk na jednej strane hovorí, že „Ministerstvo obrany SR plánuje ich ďalšie upgrady na zvýšenie súčasných spôsobilostí. Pripravuje sa napríklad dozbrojenie vrtuľníkov guľometmi z oboch strán, tak, aby boli spôsobilé poskytnúť pozemným silám podporu. A nie sú nám známe žiadne dôvody, ktoré by bránili vykonať takéto upgrady v budúcnosti, či už z technických alebo iných dôvodov.“

Na druhej strane že „obstaranie vrtuľníkov UH-60M Black Hawk sa realizuje prostredníctvom amerického vládneho programu FMS, teda maximálne transparentne a za najnižšie ceny, komunikujeme len so zástupcami vlády USA, nie priamo s výrobcom.“ Takéto informácie vzbudzujú obavy, že MO SR v skutočnosti nemá nič pripravené.


Přílet prvních UH-60M na Slovensko

Otázkou je ako by prípadná snaha MO SR ozbrojiť 9 vrtuľníkov vyzerala v kontexte riešenia, pre ktoré sa rozhodlo Maďarsko a to aj s ohľadom na cenu. Maďarsko si v Ruskej federácii nechalo repasovať svoje vrtuľníky Mi-24 V/P, ktoré v počte 8 kusov plánuje využívať minimálne do roku 2025. Okrem toho nakúpilo 16 viacúčelových vrtuľníkov Airbus Helicopters H225M Caracal, ktoré sú väčšie ako Black Hawk, ako aj 20 ľahkých viacúčelových vrtuľníkov Airbus Helicopters H145M. Od nich odvodené stroje v počte 427 kusov používajú aj americké ozbrojené sily pod označením UH-72A Lakota a uvažuje o nich aj Česká republika.

Maďarské stroje H225M aj H145M budú vybavené integrovaným bojovým systémom HForce, ktorý im umožní použiť celú škálu zbraní určených pre útočné vrtuľníky – hlavňové zbrane, neriadené rakety aj ich navádzané modifikácie, protilietadlové strely Mistral a výkonné protitankové riadené strely MMP (Missile Moyenne Portée), resp. verziu s predĺženým doletom MLP (Missile Longue Portée), ktorá má od roku 2021 na útočných helikoptérach Airbus Tiger nahrádzať americké strely Hellfire. Maďarsko iste utráca pozoruhodne veľa peňazí, ale v rámci svojej premyslenej stratégie obnovy a modernizácie ozbrojených síl bude mať okrem iného najväčšie a najmodernejšie vrtuľníkové letectvo v strednej a východnej Európe.     

Naopak slovenské stroje UH-60M na rozdiel od  zdravotníckych vrtuľníkov MEDEVAC nechráni pomyslene ani červený kríž. Americké ozbrojené sily pritom po skúsenostiach z vojen na strednom východe zvažovali  ozbrojenie aj zdravotníckych helikoptér napriek tomu, že by to odporovalo Ženevským Konvenciám.

Úplným protikladom slovenských neozbrojených vrtuľníkov Black Hawk v aktívnej službe sú stroje amerických špeciálnych síl (konkrétne 160th Special Operations Aviation Regiment) MH-60L DAP (Direct Air Penetrator). Tieto stroje však už vôbec neplnia transportné úlohy, pretože ich nosnosť aj prepravný priestor sú úplne využité na nesenie rôznych zbraní a munície.

Iným príkladom je 12 kolumbijských AH-60L Arpía IV, ktoré si v závislosti od hmotnosti nesenej výzbroje zachovávajú možnosť prepravovať výsadok. Napriek tomu, že si táto (izraelská) modifikácia vyžiadala minimálne zásahy do konštrukcie stroja a pilotnej kabíny, svojou výzbrojou sa môže vyrovnať útočným helikoptéram.

Black Hawk je  však možné ozbrojiť aj stand off zbraňami, ktoré jeho bojové možnosti posúvajú za hranicu potenciálu útočných vrtuľníkov ako takých.

Účelom tohto článku je predovšetkým rozobrať aktuálne možnosti ozbrojiť UH-60M, ktoré sa bežne používajú alebo sú v súlade so svetovými trendmi, perspektívne a dostupné.


V polovině roku 2018 slovenská armáda již měla čtyři Black Hawky

Guľomety

Základnou výzbrojou vrtuľníkov UH60 po ich zavedení do výzbroje koncom 70. rokov minulého storočia boli guľomety M60D kalibru 7,62×51 mm NATO. Zbraň počas svojej služby vo vietnamskej vojne excelovala na fixných inštaláciách, pri použití na vozidlách a v letectve. Problémy boli pri jej pechotnom využití z dôvodu nižšej spoľahlivosti pri znečistení a určitého nepohodlia pri prenášaní na väčšie vzdialenosti. Americká armáda sa preto rozhodla pre ich všeobecnú zámenu za guľomety M240 a zdalo sa, že guľomet M60 odíde do histórie. V roku 2015 sa ale dočkal určitej reinkarnácie v atypickom tendri dánskej armády na zámenu Maskingevær M/62 (MG3). Verzia M60E6 vo finále porazila vtedajšiu horúcu novinku – nemecký guľomet HK 121.

Odvtedy sa však oba guľomety výraznejšie nepresadili, keď HK 121 sa tesne pred začiatkom veľkosériovej výroby pre Bundeswehr dostal do problémov kvôli údajnej nepresnosti. Dánska armáda ale pri zámene MG3 požadovala práve lepšiu kontrolu zbrane  s nižšou kadenciou (500-650 rán za minútu oproti 1200 MG3) v rôznych streleckých polohách, úsporu munície, vyššiu presnosť a tým aj redukciu rizika vzniku vedľajších škôd, čo sa vo finále podarilo splniť M60E6.

Treba dodať, že guľomety M60E4 používali v malom množstve aj špeciálne jednotky českej armády a vyjadrovali s nimi spokojnosť.

Obstaranie guľometov M60, ktoré už americké ozbrojené sily  armáda nepoužívajú by mohlo byť najlacnejšou, prípadne aj bezplatnou možnosťou vyzbrojenia UH60M formou ich delimitácie zo skladov, kde sú teraz uložené.

Už v roku 1977 si americká armáda ako náhradu M60 vybrala guľomet M240 (belgický FN Mag 58). Dôvodom boli porovnávacie skúšky s verziou M60E2, kde bola hlavným kritériom spoľahlivosť. Obe zbrane vystrelili počas testov 50 000 rán. FN Mag 58 počtom vystrelených rán bez zaseknutia 2962  výrazne prevýšil 846 rán M60E2, prípadne 215 rán referenčného M219. V prípade počtu rán vystrelených bez závažnejšej závady zbrane bol pomer 6442 proti 1669 M60E2 resp. 1090 M219. Od roku 2004 sa na amerických vrtuľníkoch používa vylepšená verzia M240H s kadenciou zníženou na 550-650 rán za minútu, predtým M240D (možnosti 650-750, 750-850, 850-950 rán za minútu).

Tretím typom guľometu kalibru 7,62 mm je šesťhlavňový gatling M134 Minigun. Táto zbraň bola zavedená do výzbroje už počas vietnamskej vojny s kadenciou 2000-6000 rán za minútu. Neskôr bola zdokonalená spoločnosťou Dillon Aero a označená M134D. Rýchlosť paľby je štandardne 3000 rán za minútu a obsah zásobníkov je od 1500 do 4400 nábojov. Zásadne sa zvýšila spoľahlivosť zbrane a poklesla jej hmotnosť. Okrem pohyblivej inštalácie vo dverách strelca za pilotnou kabínou sa používa aj fixná inštalácia (avšak mimo pylóny ESSS) pre streľbu dopredu, ktorá našla využitie na vrtuľníkoch MH-60L DAP a pravdepodobne aj vrtuľníkoch určených pre Spojené arabské emiráty. K dispozícii je aj iná modernizácia M134G od výrobcu Garwood Industries, ktorý považuje za optimálnu kadenciu 3200 rán za minútu.


Kulomet GAU-21 a mingun M134 v akci

O potrebe vyzbrojiť vrtuľníky aspoň guľometmi hovoril svojim spôsobom aj slovenský minister obrany P. Gajdoš už v roku 2017. Pre doplnenie treba uviesť, že česká armáda vyzbrojila svoje vrtuľníky Mi-171š pred nasadením v Afganistane trojicou ruských guľometov PKM, čo bolo v danej chvíli zrejme najrýchlejšie lacné a efektívne riešenie s využitím dostupného materiálu.

Nevýhodou guľometov kalibru 7,62 mm je nižší účinný dostrel. Použiteľné sú skôr len na umlčanie protivníka napríklad bezprostredne v miestach výsadku. Preto aj česká armáda zvažovala ich náhradu za belgické guľomety kalibru 12,7×99 mm  FN M3M. Ide o modifikáciu dlhovekej a úspešnej zbrane Browning M2. Pod označením GAU-15/A, GAU-16/A alebo GAU-18/A tieto guľomety typicky používajú americké vrtuľníky HH-60/MH-60 Pave Hawk na podlahe vo dverách nákladovej kabíny (v kombinácii s guľometmi M134 za pilotnou kabínou).

Na svetovom zbrojnom trhu je tiež široká ponuka zbraňových kontajnerov s týmto guľometom. V roku 2016 bol napríklad v Poľsku na výstave MSPO predvedený S-70i Black Hawk s belgickým kontajnerom, ktorý kombinuje 12,7mm guľomet so 400 nábojmi a 3 neriadené 70mm rakety. Guľometné kontajnery sú však skôr určené pre ľahšie lietadlá a vrtuľníky.

Ak je na vrtuľníku Black Hawk požadovaná vyššia hustota paľby veľkokalibrových guľometov nasadzuje sa trojhlavňový gatling GAU-19 (GECAL 50). Aktuálne je k dispozícii odľahčená verzia GAU-19/B s hmotnosťou asi 48 kg oproti 63 kg verzie GAU-19/A.  Kadencia je 1300 rán za minútu a zbraň je zásobovaná z nábojových pásov obsahujúcich od 500 do 1200 kusov munície. Účinný dostrel je okolo 1800 m. Zbraň je údajne schopná vypáliť až 40 000 nábojov bez poruchy, preto sa po vystrelení 35 000 rán vykonáva servis.

Určitou nevýhodou náboja 12,7×99 mm oproti 7,62mm je samozrejme jeho vyššia hmotnosť, čo v konečnom dôsledku znižuje nosnosť vrtuľníka. Na tento problém sa však našlo čiastočné riešenie - začiatkom apríla 2019 objednala americká námorná pechota 2,4 milióna nábojov 12,7×99 mm s polymérovými nábojnicami od firmy MAC, LLC. Dá sa tým ušetriť až 25 % hmotnosti pôvodných nábojov, niektoré zdroje ale udávajú až 45 % (!).   

Okrem dverí nákladovej kabíny možno GAU-19 inštalovať aj pod ESSS. Na jeho vnútorných pylónoch by v kombinácii s M134 mali tvoriť výzbroj vyššie zmienených strojov Spojených arabských emirátov. Boli tiež s obľubou využívané na vrtuľníkoch Arpía I,II a III. Pre najnovší model sa však kolumbijské velenie rozhodlo hľadať ešte účinnejšiu zbraň.


Kanón M621

Kanóny

Ako priameho konkurenta GAU-19 predstavuje spoločnosť Nexter Group svoj kanón M621, ktorý  používa muníciu 20x102mm (rovnakú ako kanón M61 Vulcan na F-16). Pre letectvo sú k dispozícii tri verzie. THL 20 je určený pre vežovú zástavbu pod trup vrtuľníkov a poskytuje odmer 180°. NC621 POD je podvesný kontajner so 180 kusmi munície určený pre vrtuľníky aj ľahké lietadlá. Nakoniec SH20 je kanón určený pre dverové inštalácie vo vrtuľníkoch. Práve takéto použitie 20mm kanóna ako palubnej zbrane má vo francúzskom letectve dlhú tradíciu.

Začínalo sa ešte s nemeckými leteckými kanónmi Mauser MG 151/20, ktoré boli inštalované do historických typov vrtuľníkovej techniky a použité v Alžírsku. Francúzske skúsenosti na základe vlastného vývoja využila Juhoafrická republika, ktorá tieto zbrane inštalovala do helikoptér Alouette III, rovnako ako Portugalsko a Rodézia. Výhodou 20mm kanónu oproti guľometom je väčší dostrel ako aj možnosť pôsobiť proti obrnenej technike predovšetkým pri paľbe na slabšie pancierované partie pod výhodnými uhlami. Práve kanón M621 si vybrala Kolumbia pre svoj stroj AH-60L Arpía IV. Okrem toho sa používa aj na indických vrtuľníkoch HAL Rudra (ozbrojený Dhruv), HAL Light Combat Helicopter a modernizáciách Mi-24, napríklad pre Alžírsko a Azerbajdžan.

Zaujímavé riešenie pre Black Hawk v transportnej konfigurácii priniesla izraelská firma Duke Airborne Systems. Ide o výsuvnú zbraňovú stanicu s kanónom používajúcim programovateľnú muníciu 25x59mm  optimalizovanú pre vzdušný výbuch.

V podvese pod pylónom ESSS je možné niesť 30×113mm kanón M230, známy z použitia na vrtuľníkoch AH64 Apache/Guardian. Kanón má kadenciu okolo 625 rán za minútu a efektívny dostrel asi 1500 m. Bez munície váži asi 56 kg. Aktuálne sú k dispozícii tri druhy streliva M789 HEDP (High Explosive Dual Purpose), M799 HEI (High Explosive Incendiary) ako aj M788 TP (Target Practice). Momentálne sa kladie dôraz na použitie M799 s menšími potenciálnymi kolaterálnymi škodami. Prebíja asi 25 mm pancier a na stojacu nechránenú živú silu má smrtiaci polomer okolo 1,5 m.

Na Black Hawk bol dokonca inštalovaný aj mierne upravený kanón  Mk 44 Mod 0 Bushmaster II pre streľbu prieraznou muníciou Mk 248 Mod 1 typu Armor-Piercing Fin-Stabilised Discarding-Sabot Tracer. Túto zbraň kalibru 30×173 mm používa aj české KBVP Pandur II (resp. dá sa dať do Turra30). Na Black Hawku bol umiestnený do dverí nákladovej kabíny paralelne so smerom letu. Stalo a to v rámci programu RAMICS (Rapid Airborne Mine Clearing System).

Kanón mal teda strieľať protipancierovou muníciou so stopovkou na námorné míny položené v plytkej hĺbke a ničiť ich rýchlo a s malými nákladmi. Toto určenie pôsobí ako kamufláž, dá sa predpokladať, že skutočnými cieľmi by sa nakoniec mali stať iné prostriedky asymetrického vedenia námorných bojov ako napríklad rôzne poloponorné člny alebo miniponorky či už v Hormúzskom prielive, pri pašovaní drog a podobne. 


M-139 Volcano

Protitankové míny

Vrtuľník Black Hawk je v amerických ozbrojených silách jediným vzdušným prostriedkom schopným niesť mínovací systém M-139 Volcano. Štandardne pozostáva zo 160 kanistrov M87, z ktorých každý obsahuje päť protitankových mín GATOR a jednu protipechotnú mínu. Slovensko je ale signatárom Ottawskej dohody o zákaze použitia, skladovania, výroby a prevodu protipechotných mín a ich zničení. K dispozícii je však aj kanister M87A1, ktorý obsahuje 6 protitankových mín. Tie sú podľa taktickej situácie postupne zničené programovanou autodeštrukciou za 5 hodín, 48 hodín alebo 15 dní. Vrtuľník Black Hawk ich kladie zhruba pri rýchlosti od necelých 40 do 220 km/h a z výšky minimálne 1,5 m.

Všetky kontajnery môžu byť pri  maximálnej rýchlosti vyprázdnené za 17 sekúnd, kolmo na smer letu. Vytvorí sa tak mínové pole (960 mín) s dĺžkou 1100 metrov a šírkou 120 metrov. V prípade obratu vrtuľníka na kontrakurz vo vzdialenosti 200 metrov od pôvodnej trasy letu teda jeden vrtuľník vytvorí nesúvislé mínové pole s  rozmermi 550×320 metrov. Pokiaľ ide o dostupnosť systému, vyrábal sa v priebehu januára až júla 1995 v spoločnosti Brunswick Corp. a prvá jednotka ním bola vybavená v auguste 1995. Potom sa aj dlhšiu dobu nepoužíval ale zhruba na prelome rokov 2016-17 bol vyňatý zo skladov a znova nasadený.

Treba dodať, že mínovanie protitankovými mínami z vrtuľníkov sa v bývalej ČSĽA uplatnilo už na historickom type Mi-4, ktorý bol zo ZSSR dodaný v roku 1956.  

Neriadené rakety a ich modifikácie

Vrtuľník Black Hawk najčastejšie používa 70 mm neriadené rakety Hydra 70, prípadne kanadské CRV7 v blokoch neriadených rakiet na 19 prípadne 7 rakiet.

Neriadené rakety Hydra 70 majú účinný dostrel 8000 m (10 500 m za optimálnych podmienok). Podľa druhu a určenia hlavice je k dispozícii 12 možných zapaľovačov a veľký počet hlavíc. Ide o vysokovýbušné, kumulatívne, priebojné, osvetľovacie (v optickom aj v infračervenom spektre), zadýmovacie a cvičné. Protipechotné hlavice nesú až 2500 flešiet s hmotnosťou od 1,3 g.

Kanadské raketa CRV7 bola zavedená začiatkom 70. rokov ako kompatibilná a zdokonalená verzia amerických rakiet a  dnes je preferovaná mnohými členskými štátmi NATO. Ako prvá neriadená raketa mala dosť energie na prebitie štandardného úkrytu leteckej techniky krajín Varšavskej zmluvy. Pre takýto účel a na ničenie zodolnených betónových stavieb je dnes k dispozícii semi-armor-piercing high-explosive incendiary (polopriebojná vysokovýbušná zápalná)  hlavica WDU-50001/B "Anti-Bunkerette". Zaujímavosťou je protitanková hlavica FAT s piatimi tungstenovými flešetami, ktoré majú na vzdialenosť 3000 m prebíjať stropný pancier tankov T-72 (používa ČR a SR).  

Pri streľbe zo stíhacieho lietadla CF-18 Hornet má neriadená raketa CRV7 menší rozptyl – 3 miliradiány ako kanón M61 Vulkan (používa sa na F-16) s 8 miliradiánmi, prípadne referenčný kanón GAU-8 lietadla A-10 s 5 miliradiánmi. Pre pomaly letiace stroje ako vrtuľníky sú pre rakety CRV7 k dispozícii dva nové motory so zníženým vývojom dymu, čo uľahčuje pilotáž a kontrolu výsledkov streľby.

Trendom uplynulého obdobia je však transformácia neriadených rakiet pomocou modernizačných kitov na lacné riadené strely, väčšinou s laserovým navádzaním. Príčinou je zníženie rizika vedľajších škôd - z podobného dôvodu sa rozhodli krajiny,  ktoré podpísali Konvenciu o kazetovej munícii z Osla nepoužívať neriadené rakety s kazetovou hlavicou. Tiež sa objavila potreba použiť takéto malé a lacné riadené strely napríklad na bezpilotných lietajúcich prostriedky, ľahkých helikoptérach, prípadne  pozemných platformách. Prispeli k tomu aj praktické skúsenosti z nedávnych bojov proti Islamskému štátu, kedy mali piloti irackých ľahkých vrtuľníkov problém zasiahnuť jednotlivými neriadenými raketami pohyblivé ciele typu SVBIED (improvizované výbušné zariadenie vo vozidle riadenom samovražedným útočníkom).


Neřízené rakety Hydra 70

Naopak Ruská federácia evidentne stratila v Sýrii útočný vrtuľník aj s posádkou pri streľbe neriadeným raketami salvou, kedy jedna z nich zlyhala a dostala sa do kontaktu s chvostovou časťou stroja. Rusi sa snažili pripísať stratu na účet protitankovej riadenej strely TOW, ktorá sa vtedy začala vo veľkom počte objavovať v rukách protivládnych síl. Prejavili sa aj problémy vrtuľníku Mi-28N, kedy pri streľbe salvou neriadených rakiet pri malej rýchlosti alebo výške dochádzalo k pumpáži motorov.

Rusko používa hlavne 80mm rakety S-8, najmodernejšou je verzia S-8OFP1 úspešne otestovaná v Sýrii. Rusko sa tiež nevzdalo na svojich vrtuľníkov použitia neriadených rakiet S5 kalibru 57 mm a S13 kalibru 122 mm – minulý rok bola objednaná výroba verzie S13DF s termobarickou hlavicou s ekvivalentom 40 kg TNT. Pre všetky tieto typy sa navrhuje systém laserového navedenia a riadenia roja až 7 rakiet za letu UGROZA (doslovne z ruského Hrozba - označenie riadených verzií rakiet S-5Kor, S-8Kor, S-13Kor z ruského корректируемые - korigovateľné).

Treba dodať, že hlavnou zbraňou vrtuľníkov ruskej výroby sýrskych vládnych síl počas občianskej vojny boli letecké bomby a to aj improvizované, ktoré sa na západných helikoptérach nevyskytujú.

Pokiaľ ide o riadené 70mm rakety, tieto vznikali úpravou neriadených rakiet Hydra 70 a CRV7.  Výnimkou je veľmi perspektívna turecká strely Roketsan Cirit, ktorá je kompatibilná s blokmi pre vypúšťanie 70mm neriadených rakiet ale nevyužíva ich pôvodné komponenty. Ide o vývoj úplne novej rakety, ku ktorému sa pripojil nadnárodný európsky výrobca rakiet MBDA Missile Systems. K dispozícii je okrem viacúčelovej hlavice (určenej ako protipancierová, protipechotná a zápalná) aj vyskovýbušná a termobarická hlavica. Dosah je 1,5-8 km z leteckých, pozemných a námorných platforiem.

Na trhu je aj veľký počet modernizačných kitov pre premenu 70mm rakiet na riadené strely. Začiatkom apríla 2019 si napríklad americké námorníctvo objednalo tisíce kusov navádzacích kitov APKWS (Advanced Precision Kill Weapon System) of firmy BAE Systems.

Pritom samo americké námorníctvo vyvinulo na báze rakety Hydra 70 strelu LOGIR (Low-Cost Guided Imaging Rocket), ktorá však má infračervenú hlavicu typu fire-and-forget. Používa sa aj v mobilnom systéme pobrežnej obrany juhokórejskej námornej pechoty Bigung.

Firma Lockheed, pod ktorú teraz patrí výrobca vrtuľníku Sikorsky ponúka kit DAGR (Direct Attack Guided Rocket). DAGR je plug and play kompatibilný s ťažšou protitankovou riadenou strelou Hellfire a jej odpaľovacím zariadením M299, pričom je ich možné nabiť v pomere 4:1.

Americko-izraelské konzorcium ATK/Elbit zase ponúka strelu GATR-L (Guided Advanced Tactical Rocket – Laser) a firma Raytheon TALON.

V Kanade vyvinuli raketu CRV7-PG, ktorá kombinuje presné laserové navedenie s vyššie zmienenou hlavicou typu FAT (Flechette Anti-Tank) a považujú ju za lacnú alternatívu pre protitankové riadené strely.

Z európskych riešení je k dispozícii RPM (Roquette à Précision Métrique) od Thales Group a SAL-Laser Guided Rocket (FZ275 LGR) od menšej belgickej firmy Forges de Zeebrugge, ktorú však už tiež zastrešuje Thales. Túto strelu si otestovali maďarskí piloti vo Švedsku, kde s ňou úspešne zasiahli cieľ na vzdialenosť 4,5km (maximálny dostrel 6 km, kruhová odchýlka v cieli CEP je 1 meter). Stalo sa to v rámci testovania systému HForce.  Neriadené zbrane boli už predtým odskúšané v Maďarsku na základni Pápa.


Hellfire je nejrozšířenější protitanková střela současnosti

Protitankové riadené strely  

Lockheed Martin ponúka v rámci Level 2 upgradu na Battlehawk integráciu protitankových riadených striel TOW (Tube-launched, Optically tracked, Wire-guided), protitankovú strelu  navádzanú po drôte. Už v roku 1989 však bola navrhnutá aj prvá bezdrôtová verzia strely a intenzívne sa priebehu rokov vyvíjala aj fire and forget (vystreľ a zabudni) spôsobilosť pre jednotlivé verzie striel TOW, neboli však vyrábané. Maximálny dosah 4500 m má v súčasnosti TOW-2B  určená pre top-down attack, kedy výbuchom formovaný projektil, resp. penetrátor prebíja slabší stropný pancier obrnenej techniky. Rýchlosť letu je štandardne 278 metrov za sekundu. Protitankové riadené strely TOW však napríklad americká námorná pechota vyradila z používania na všetkých svojich lietajúcich platformách už v roku 2013. Preto sa nezdá byť príliš perspektívnym riešením.

Zastúpila ju ťažšia protitanková riadená strela Hellfire, ktorá má väčší dostrel minimálne 8 km, nadzvukovú rýchlosť 1,3 Mach alebo 445 metrov za sekundu a poloaktívne laserové navádzanie. Neskôr bola vyvinutá aj verzia s aktívnym samonavedením pomocou milimetrového rádiolokátoru umiestneného priamo v strele. Určitou nevýhodou je  ale jej vyššia cena. Strelu používajú aj bezpilotné lietajúce prostriedky a okrem kumulatívnej tandemovej hlavice sa teraz používa aj termobarická a trieštivotrhavá. Variantou strely je RBS 17 používaná v systéme švédskej pobrežnej obrany. Ideovo ovplyvnila britské letecké strely Brimstone a Brimstone 2.

Strely Hellfire budú pravdepodobne spolu AGM-65 Maverick a BGM-71 TOW postupne nahrádzané strelou s duálnym navádzaním  AGM-179 Joint Air-to-Ground Missile, ktorá je už v malosériovej výrobe. 

Alternatívou k strele Hellfire sú izraelské protitankové riadené strely Spike, ktorých existuje široké  spektrum. Vývoj sa začal od najvýkonnejšej z nich, Spike NLOS (Tammuz) a to už bezprostredne po Yom Kippurskej vojne v roku 1973. Izraelskí tankisti vtedy nedostali očakávanú blízku leteckú podporu a rozvinutím ich prevahy v presnej streľbe na dlhé vzdialenosti tak mal byť prostriedok schopný presne ničiť ciele mimo priamu viditeľnosť. Je pozoruhodné, že podobnú technologickú výzvu v 70. rokoch prijali. Každopádne v roku 1981 už bola k dispozícii prvá generácia strely. V roku 2011 bola potom priznaná existencia prakticky jediného aktívneho raketového tanku Pereh na podvozku  Magach 5 (vychádza z M48A5 neskoršie verzie Magach z M60), ktorý prepravuje 12 striel NLOS a má len atrapu tankového kanóna. Postupne sa tieto strely začali objavovať na stále ľahších a mobilnejších platformách, Napríklad navádzací komplex spolu s ôsmimi raketami s váhou asi 1350 kg bol umiestnený na hybridnú elektrickú buginu Tomcar TE6. Výlučne na tichý elektrický pohon je schopná prejsť 40 km a ovládací pult je možné umiestniť 500m od vozidla.

Jej celková váha aj raketami je údajne len 1780 kg čo umožňuje ľahkú prepravu vzduchom, vrátane v podvese pod UH-60 Black Hawk. Dostrel strely NLOS je bežne udávaný na 25 km (verzia Tammuz 4 okolo 30 000 m), čo  podstatne prevyšuje dostrel protilietadlových systémov veľmi krátkeho dosahu. Navedenie v počiatočnej fáze letu zrejme prebieha prvých 8 km po optickom vlákne ako pri ostatných strelách Spike, potom pomocou rádiodatalinku, pričom strela vyhľadáva cieľ EO-IR/CCD senzorom (electrooptical and infrared/CCD). Tammuz 5 bude mať pravdepodobne duálny senzor EO-IR/CCD  SAL (semi-active laser) čo zvýši univerzálnosť strely. Najvýkonnejšia ruská protitanková riadená strela Hermes-A má tiež kombinovanú infračervenú a laserovú navádzaciu hlavicu a dostrel minimálne 15 až 20 km, nad túto hranicu musí už momentálne spolupracovať s predsunutým stanovišťom. Špekuluje sa o dostrele 100 km pri rádiovom navádzaní dvojstupňovej verzie.

Otázka je, či by práve výber striel Spike NLOS nebol ideálnym riešením pre SR, keďže aj malému počtu vrtuľníkov aktuálne bez ochranných systémov by umožnil relatívne bezpečne splniť aj náročné úlohy. Každopádne vybrali si  ich kolumbijské ozbrojené sily pre svoje vrtuľníky AH-60L Arpía IV spolu s menej výkonnými verziami Spike LR a ER, ktoré sú navádzané len pomocou optického vlákna a majú menší dostrel. Zaujímavé je, že Arpía IV, ktorá je vybavená izraelskou elektronikou (Rafael Toplite III FLIR senzor, helmový Elbit ANVIS HUD 24T) má mať zachovanú možnosť použiť celý diapazón zbraní predchádzajúcich modelov  Arpía I, II a III a to doslova od striel Hellfire po guľomety M219. Strelu Spike LR používa aj české KBVP Pandur II.

Protilietadlové riadené strely

Účelom rozmiestnenia protilietadlových riadených striel na vrtuľníkoch je vzdušný boj nielen s lietadlami s pevným krídlom a helikoptérami, ale v poslednej dobe aj bezpilotnými lietajúcim prostriedkami, vrátané kamikadze dronov a inej riadenej munície s dostatočnou signatúrou.

Americké MH-60L DAP špeciálnych síl majú pri letoch nad územím vyspelého  protivníka integrované letecké strely veľmi krátkeho dosahu kategórie MANPADS AIM-92 Stinger. Podobne to vidia aj Poliaci, ktorí pre svoje vrtuľníky S-70i Black Hawk vybrali nielen domáci MANPADS Grom, ale aj oveľa väčšiu a  výkonnejšiu protilietadlovú strelu krátkeho dosahu AIM-9 Sidewinder (používa sa na F-16).


Delilah; větší foto / KGyST, CC BY 3.0

Riadená strela s plochou dráhou letu Delilah

Najambicióznejším spôsobom vyzbrojiť vrtuľník Black Hawk je integrácia malej izraelskej riadenej strely s plochou dráhou letu Delilah. Má hmotnosť 187 kg, z čoho 30 kg pripadá na bojovú hlavicu. Strela má dĺžku 2,71 m a priemer tela 33 cm. Rozpätie krídel je 1,15 m. Lieta podzvukovou rýchlosťou 0,3-0,7 Mach, v terminálnej fáze letu pri strmhlavom lete z výšky 8,5 km na cieľ dosahuje rýchlosť 0,85 Mach. Navádzanie je kombinované inerciálne a družicové respektíve pomocou CCD/IIR senzora. Dostrel je 250km. Pôvodne bola strela určená pre lietadlá s pevným krídlom F-16 a Kurnass 2000 (izraelská modernizácia F-4E Phantom II).

Neskôr sa objavila aj pozemná (Delilah GL) a námorná verzia, ako aj verzia pre helikoptéry,  určená predovšetkým pre Black Hawk. Strela je aktuálne s úspechom používaná proti sýrskym a iránskym cieľom, vrátane systémov protivzdušnej obrany. Deklaruje sa zničenie komplexov SA-2, SA-5, SA-17 či SA-22, rádiolokačnej techniky a súvisiacich objektov infraštruktúry. Je však otázkou do akej miery by zavedenie takejto zbrane zvlášť vo vrtuľníkovej verzii bolo opodstatnené pre slovenské ozbrojené sily.

Okrem toho sa na vrtuľníkoch Black Hawk objavuje aj námorná výzbroj určená proti lodiam a ponorkám, čo už však presahuje rámec článku.

Momentálne je potrebné neozbrojeným strojom UH-60M slovenských ozbrojených síl, ktoré sú navyše bez obranných systémov popriať pokojnú službu, ktorá bude obmedzená mierovým výcvikom. Úlohy, ktoré sú teraz schopné plniť by zvládli aj oveľa lacnejšie osvedčené a spoľahlivé ľahké civilné vrtuľníky.

Zdroj: Armádní noviny, American Special Ops, US Ordnance, Defence-Blog, Army.mil, Military, Axis History, Strategy Page, Tacairnet, Defense Update

 
 

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Nákup UH-60 Black Hawk pre Vzdušné sily OS SR

19. februára 2015 bola na stánkách americkej Agentúry pre obrannú a bezpečnostnú spoluprácu (Defence ...

Vozidla Corsac 8x8 pro slovenskou armádu?

Slovenská společnost MSM Group představila na letošní výstavě IDEB (International Defence Exhibition ...

Slovenská armáda získá samohybné houfnice Zuzana 2

Zástupci slovenského ministerstva obrany minulý týden v pátek podepsali s firmou KONŠTRUKTA - ...

FLRAA: US Army zveřejnila technické požadavky nástupce UH-60 Black Hawk

Americká armáda (US Army) vydala žádost o informace RFI (Request For Information) ohledně nástupce ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • mikojan29
    16:46 17.07.2019
    • Flader
      13:05 18.07.2019

      Tak som zvedavý, s čím všetkým prídu tieto posledné.

  • Molle
    10:52 07.05.2019

    Je to sice od konkurence,ale jest-li je to pravda ...

    http://m.militarybox.cz/news/v...

  • premek
    10:33 22.04.2019

    Velmi solidní a informačně obsáhlý článek o to, že SR vyhazuje peníze svých daňových poplatníků oknem. Oproti maďarské strategii jde o doslova marnotratnost. K technickým otázkám je v článku dost údajů, takže to komentovat nehodlám.

    • HEKTOR
      10:49 22.04.2019

      premek - až čas ukáže,ktoré riešenie bolo lepšie...a podmienky financovania maďarskom sú tiež veľmi nejasné...a to nepíšem preto,že som slovák...ale maďarsko nakupuje ako nejaký emirát :)

      • Sgt Murphy
        16:37 22.04.2019

        Myslím že OS SR spravili to najlepšie z najekonomickejších možností, ktoré mali na stole.

        Tiež sme napríklad mohli kúpiť ľahké utility helikoptéry bez výzbroje, čo by bola už úplná katastrofa, ale ušetrili by sme ešte viac. Spravil sa teda kompromis na čo naj univerzálnejší stredne veľký utility vrtuľník, ktorý (v rôznych konfiguráciách, ktoré existujú a nie sú len na papieri), dokáže zvládať naozaj široké spektrum úloh, od mierového nasadenia s pomerne ekonomickou prevádzkou, po SAR/CSAR operácie, špeciálne úpravy pre SOF až po priamu leteckú podporu (CAS) pomocou rôznej výzbroje, od guľometov, neriadené až po riadené rakety a rôzne kanóny zbraní, pričom ale OS SR stratilo možnosti väčšieho transportného vrtuľníka, akým bol Mi-17.

        Preto myslím, že najlepšou možnosťou, ktorá by pokryla všetky potreby OS SR, bola náhrada starých Mi-17 moderným modelom tohto vrtuľníka, pričom by sme naň už mali z veľkej časti vybudované logistické zázemie a tiež by sa dal upraviť aj na variantu pre špeciálne operácie, aj keď z aktuálneho geopolitického hľadiska táto možnosť nebola na stole (neprihliadajúc na môj osobný názor, kam by sa mala SR z geopolitického hľadiska do budúcnosti orientovať, teda nezdieľať mocenské chúťky buď jednej alebo druhej strany a čo najviac vystupovať politicky neutrálne a snažiť sa vychádzať s obomi stranami).

        Osobne za najlepšiu možnosť (pokiaľ pozerám na západnú techniku) by som videl variantu AW-139M ako ľahký transportný/SAR vrtuľník (tieto vrtuľníky nám boli ponúkané, zvolil sa ale UH-60) plus HH-101A ako plnohodnotnú náhradu za Mi-17 pre CSAR/SOF operácie aj ako stredne ťažký transportný vrtuľník s rampou (rýchlejší výsadok/extrakcia, guľomet chrániaci chvost vrtuľníku, možno ľahkého naloženia a vyloženia materiálu cez rampu, možnosť niesť napr. štvorkolky pre SOF jednoty vo vnútri vrtuľníku, možnosť tankovania za letu atď.)

        • Jura99
          18:52 22.04.2019

          Kombinace AW-139M a HH-101A je skutečně dobrá myšlenka. Nemít vrtulník s rampou je dost hendikep.

        • flanker.jirka
          21:56 22.04.2019

          "Myslím že OS SR spravili to najlepšie z najekonomickejších možností, ktoré mali na stole."

          Proč jinde, právě z ekonomických důvodů šli do AW 139 nebo Carracalu?

          • Sgt Murphy
            00:28 23.04.2019

            V skratke, AW 139M je menšia, ľahšia helikoptéra a menej toho unesie ako UH-60M, H225M je zas ťažšia helikoptéra s drahšími prevádzkovými nákladmi a žravejšími motormi než UH-60M.

            Netvrdím ale že najlepšie z najekonomickejších možností je to najlepšie čo mohlo OS SR dostať. Keď sa jedná o čo najekonomickejšie riešenia, vždy sa jedná o kompromisy. Výber UH-60M je jeden veľký kompromis.

      • flanker.jirka
        21:54 22.04.2019

        @Hektor
        To aby si se šel podívat před, zda tam nemáš naftový vrt. Započti si rozhodnutí SR o nákupu F 16 a uvidíš jaký nákup to bude. Máte podobný HDP na osobu, ale vás 5,5 milionů, jich 9,8 milionů.

        • Clanek
          22:54 22.04.2019

          To "podobny" je zde docela nepresne.
          https://countryeconomy.com/cou...
          Rozdil je to temer 23% ekonomicke vykonosti per capita ve prospech slovenska. Takze ikdyz ma madarsko temer 2x tolik obyvatel, tak ekonomickou vykonosti je jen o polovinu silnejsi ( a k tomu vice zadluzene). Rozdily mezi HU a SK jsou ve skutecnosti 3x vetsi, nez rozdily mezi CR a SR.

          • Jura99
            08:16 23.04.2019

            Čísla jsou dobrá věc a zrovna ta maďarská nepatří k nejlepším, ale když jde na věc, dokážou překvapivě efektivně zamakat, viz. bleskové natažení plotu proti nelegálnímu překročení hranice. Rovněž ty nákupy vojenské techniky jsou efektivně vynaložené peníze (ač nevíme kolik), kupují vyváženou skladbu techniky a poslouží jim desítky let. Není důležité, kolik se vydělá peněz, ale jak se s nim naloží.

          • Clanek
            09:04 23.04.2019

            Efektivita je o pomeru, a abychom vedeli pomer potrebujeme znat obe nezname. A ty nezname. Zname jen co Madari jdou nakupovat (i to jen priblizne, ale to co vime zni velice dobre, to nemam nejmensi problem uznat), ale kdyz nevime za kolik tak se o efektivite nemuzeme bavit. To je zcela zasadni. Vlastne o tom i sam pisete "Není důležité, kolik se vydělá peněz, ale jak se s nim naloží." kde to "jak s nimi nalozime" je presne to co nevime.

            PS: Madarska cisla ne ze nepatri k nejlepsim, ta patri k nejhorsim.

          • flanker.jirka
            17:13 23.04.2019

            @Clanek
            vycházel jsem z jiného zdroje, kde je sice rozdíl 3500 dolarů, ale z jiných částek pro GDP per capita, tak že to o tolik procent rozdílu nevypadalo
            https://www.cia.gov/LIBRARY/pu...
            https://www.cia.gov/library/pu...

          • PavolR
            21:04 23.04.2019

            Jura99:
            Nenechávajte sa namotať na propagandistickú habaďuru. Maďarské hospodárske ukazovatele sú na úrovni Bulharska, už aj Rumuni ich podľa eurostatu predbehli a v porovnaní so zvyškom V4 nie sú +- nikde. Výstavba plota bola v skutočnosti natoľko "efektívna", že stála kreslo ministra vlastibrany, Csabu Hendeho. A o jeho reálnej efektivite dosť hovorí, že Rakušania majú na hraniciach s Maďarskom rovnaké kontroly, ako na hraniciach so Slovinskom. No a o efektívnosti zbojných nákupov veľa svedčí, že údajne plánujú kúpiť NASAMS, ktorý je iste dobrý proti lietadlám, no leteckému úderu predchádzajú spravidla raketové údery na kľúčové ciele, proti ktorým si ani neškrtne. Efektívnosť nákupov nie je reálne kritérium, nanajvýš sa to príležitostne môže tak javiť v porovnaní s niektorými inými krajinami.

  • semtam
    00:47 21.04.2019

    Vrtulníky typu UH-60 a UH-1 jsou dobré stroje a jejich pořízením se případný uživatel nemusí obávat, že ho tyto stroje budou trápit (minimálně po technické stránce jako bohužel v případě NH90).

    Otázkou ovšem je, jak si uživatel představuje své vrtulníkové letectvo. Pokud chce provozovat UH-60, tak se bude muset zříci "cargo" vrtulníku a nebo případný "cargo" typ dokoupit. Dvojnásob to platí pro UH-1Y.
    Proto také Polsko jako náhradu za MI-8/17 zvolilo EC725 Caracal na úkor UH-60. Ovšem politická páka již poněkolikáté v Polsku zatlačila a Polsko musí poslušně koupit UH-60.

    Pokud by se AČR měla v dohledné budoucnosti vzdát svých MI-171Š, tak osobně bych viděl náhradu nejraději v typu EC725 Caracal. Vhodnou náhradou W-3A Sokol vidím v typu H145M a konečně náhradu MI-35 bych viděl v typu AH-64.
    Takto myslím by vrtulníkové letectvo bylo vyvážené a schopné plnit celou škálu úkolů. To s typy UH-60 a UH-1Y lze vykonávat úkoly sice dost dobře, ale pouze v jejich kategorii. Oba dva typy si zaslouží k sobě lehčího a těžšího parťáka a tím pádem vzroste v letectvu počet transportních vrtulníků na 3 typy. Což v rámci malé armády jako je CZ, SK a HU je marnost. Jinak Maďaři výběrem vrtulníků dokázali nejen to, že si "koupili spojence" , ale také to, že mají smysl pro koncepčnost, což u CZ a SK moc nevidíme.

    P.S: C-295 vs. C-27J. C-295 má výhodu v lepší pořizovací ceně a levnějším provozu a také má lepší schopnost operovat z nezpevněných drah letišť. C-27J má lepší výkony jako dolet, rychlost a přepravu nákladu (záleží na rozměrech).
    To, že C-27J dokáže přepravit vozidlo jako je třeba HMMWV je věc velmi specifická a zpravidla v této třídě málo využitelná schopnost. Auta najdem všude ve světě.
    Díky provozním nákladům a vlastnostem je s letouny C-295M AČR spokojena i když vlastní pouhé 4 kusy, což je na hranici smyslu provozu jako se vším v AČR... Další 2 kusy C-295W by se měli pořídit jako náhrada za letouny Jak-40, kterým končí životnost draku.
    Docela by mě zajímalo, zda Slovensko má v plánu dokoupit C-27J, protože 2 stroje jsou spíše na udržování schopností, než jako schopnost transportu (udržitelného). To už i Bulharsko a Litva koupili 3 stroje a to mají armádní rozpočet více napnutý. Pouhé 2 stoje C-27J koupil spolu se Slovenskem Čad. Ten ale vlastní ještě AN-26, tak jeho transportní schopnosti jsou větší než v případě Slovenska.
    Myslím, že politický vliv zapříčinil, že Slovensko bude mít moderní muzeum letecké techniky.

    • flanker.jirka
      09:21 21.04.2019

      souhlas, Maďarská volba je podařená, i s možností využití systému H Force, systém je totiž modulární s minimálními zásahy na zástavbu do vrtulníků. Zástupci Airbusu se vyjadřovali v tom smyslu, že by pro ně nebyl problém "vylepšit" takto ani Hindy i s možností ponechat stávající zástavbu a výzbroj.

      Pokud již máme C 295, tak to chce přidat něco dalšího k přepravě. Vážně si myslíte, že je AČR spokojena s tím, že tyto letouny neplní ani výrobcem deklarované technické parametry? Armáda chtěla letoun pro taktickou přepravu, nikoliv pouze autobus.
      O spolehlivosti bych se tu nevyjdřoval, nejednou museli vytrhnout trn z paty staré Jak 40 a Challengery CL 601, protože Casa nefungovala. Klidně se tak může stát, že dva Spartany mají lepší dostupnost než čtyři Casy. Reálné porovnání cen pro AČR nelze použít, zástupci bývalé Alenie, dnes Leonardo company, byli odmítnuti bez relevantního důvodu, i když prokazataleně nabízeli pro zadání lepší letoun.
      Ale o tom by už konečně mohla zazpívat superstar jednotného zemědělského družstva a plemenářů.
      Jak to bylo se stanoviskem armády a jeho "změnou" najdete zde. Armádě se to nelíbilo.
      https://www.euportal.cz/Articl...

      • Jura99
        09:57 21.04.2019

        C295 ma priliz mnoho zakazniku na to, aby to byl smejd. Preprava jednoho auta moc nevytrhne. Tato velikost letadel je spis pro dopravu osob nebo paletovaneho materialu, k cemu by bylo vozit jeden hummer a zabrat s nim cele letadlo ? Pokud jde o poruchovost, zrovna slovenske C27J maji se spolehlivosti potize a vyber letadla bez systemu DAS byl take ne zrovna dobry napad.

        • Gibon
          11:10 21.04.2019

          Poruchovost slovenskych C27J? A na to si ako prišiel? Minuly rok tie stroje vykonali cez 50 misii a to druhy Spartan prisiel v priebehu roka. Medzinimi aj let do AFG bez medzipristatia.
          Do Spartanu sa paleta vojde cela, netreba material naskladat do pyramidy...

          System ochrany pre Vase C295 bola prechadzka ruzovou záhradou, ze? ;-)

          • flanker.jirka
            12:00 21.04.2019

            máte na mysli trnovou zahradu? :-D

        • flanker.jirka
          11:59 21.04.2019

          Musíte brát v potaz to k jakému účelu je daní zákazníci používají. A kdy si je k tomuto účely začali pořizovat. Například Polsko je chtělo v roce 2001, tehdy se ještě Spartan nevyráběl, výroba Spartanů nabíhala na konci roku 2006. Tak že na výběr tolik neměli.
          Samozřejmě, pokud je AČR má, tak se naučí je nějak používat.
          A k čemu je na českých C 295 DAS, když se v zónách, kde by byli potřeba nepoužívají? Kolikrát byla Casa AČR například v Afghanistánu? ... nasazují se s bídou jako autobus na Sinaji.

      • semtam
        10:20 21.04.2019

        flanker.jirka

        C-295M sloužící v AČR je dokonce jedním z nejlépe vybavených C-295 co ve světě létá. Spolehlivost C-295 a jejich provoz je opravdu bezproblémový. Což samozřejmě neznamená, že poruchy se jim nevyhýbají.
        Do C-295 je (bylo) v Česku dost kopáno a jako důvod vidím senzace chtivost médií a také politický boj v rámci politické konkurence.
        Jinak argument typu, že 2 kusy C-27J jsou (budou) provozuschopnější, než C-295 je jen a pouze nepodložený argument a jeho relevantnost začíná a končí u touhy autora textu...

        Obdobně jako Gripen, C-295 slouží v AČR bez průserů (samozřejmě stát se může ledaco) jako u dalších několika desítek uživatelů a C-295 si našel cca 2,5x více zákazníků než C-27J. Vznik obou letadel je prakticky stejný (časově).

        AČR by slušelo k C-295 ještě pořídit C-130-J30, ale vzhledem k tomu, že expediční mise již ztrácí svůj punc a větší vliv se nyní dává teritoriální obraně, tak C-130 již není v rámci AČR nějak zvlášť potřebný.

        • Gibon
          11:25 21.04.2019

          Prosim popis mi matematicku sustavu kde 169ks C295 je 2,5krat viac ako 101ks C27J?

          C295 bola vyberana hlavne vacsimi armadami, kedze popri nich spravidla prevadzkuju vacsie stroje. Z toho vyplyvaju aj vacsie objednavky na pocty kusov.
          Taky bol vlastne plan aj u AČR. Zatial stale plan a KC390 je v zatial v nedohladne.
          Mensie armady, ktore sa musia uspokojit len s jednym typom lietadla, si vyberali prave vykonnejsi Spartan.
          Za vsetko vlastne hovori aj to, ze AČR chcela Spartan. Politici im kupili C295.

          • semtam
            12:26 21.04.2019

            Gibon

            Vycházel jsem k objednávkám k únoru 2016 C-295 167 kusů, C-27J 69 kusů.

            https://www.armadninoviny.cz/t...

            Matematicky: 167 vydělíme 69 výsledek je 2.44.

          • Gibon
            13:03 21.04.2019

            Ok, chapem, ale dnes je stav iny. Kedze mame rok 2019.
            Co je ale zaujimave, tak Airbus na svojich strankach stale uvadza pocet vyrobenych kusov na 169. To iste na wiki. Za tri roky sa im nepodaril ziaden deal?

            https://www.airbus.com/defence...

          • semtam
            13:26 21.04.2019

            Gibon

            Opravdu nevim, zas až tolik se o tuto problematiku nestarám. Z vašeho odkazu lze vyčíst, že je objednáno 208 C-295 a dodáno 169 C-295.
            Dle wiki jsem zase zjitil, že C-27J má být objednáno celkem 85. Kde jste vzal 101 kusů nevim (ale jak píšu, nezajímám se o to).
            https://it.wikipedia.org/wiki/...

          • Gibon
            13:40 21.04.2019

            Ak info z wiki, tak jedine anglicka verzia.
            Preukazatelne ma najviac citacii a aktualizacii.
            Number built - 101 as of 5 May 2018
            https://en.m.wikipedia.org/wik...

          • semtam
            14:05 21.04.2019

            gibon

            A když se podíváš odkud wiki čerpá, tak odkaz uvádí i zrušené objednávky. Italská wiki je v tomto případě ok, protože jde o italský stroj a většinou ddomácí zdroje jsou mnohem přesnější, než globální anglické.

        • flanker.jirka
          12:08 21.04.2019

          "AČR by slušelo k C-295 ještě pořídit C-130-J30" s tímto naprostý souhlas, tak to mělo od začátku vypadat, pak ovšem se podívejte jak byl Spartan koncipován (shodné motory a avionika jako C 130, z větší části společná logistika.
          Ale to by se na politici na MO ČR sekli a zpetli, protože by to už začalo vypadat jako "koncepce"
          https://www.airforce-technolog...
          https://en.wikipedia.org/wiki/...

          • Jura99
            13:39 21.04.2019

            Jenze v USA bylo pricinou vyrazeni C27J prave to, ze radeji pouzivali C-130, protoze C27J mely vysoke provozni naklady na to, co uvezly. C295 ma uz jen spotrebu o 1/3 nizsi, coz se projevi na kratkych tratich, delsi prodrazuje mezipristani. Tak ci onak, diskutovat o 2 nebo 4ks je trochu o nicem.

          • Sgt Murphy
            14:20 21.04.2019

            Jura99 v USA vyradili zo služby C27J kvôli škrtom v obrannom rozpočte, nie preto lebo by to lietadlo po boku C-130 neslúžilo dobre.

          • Gibon
            14:27 21.04.2019

            Je aj otazne, aj ake presne su udaje vyrobcu.
            Kedze C295 podla info z ACR nedokaze dosiahnut uvadzany dostup s nalozenim lietadlom, tak spotreba paliva bude pre podstatne nizsiu letovu hladinu rast...

          • Sgt Murphy
            14:34 21.04.2019

            Osobne by som si ale C-130 dokázal v službách OS SR v budúcnosti predstaviť tiež, plus dva ks C-27J, len dva kusy čo máme sú totiž len nutné minimum. Spektrum spôsobilostí OS SR je potrebné rozširovať, nie udržiavať alebo znižovať.

          • flanker.jirka
            17:06 21.04.2019

            @Jura99
            Armáda USA má nepoměrně jiné nároky než slovenská nebo česká. Spotřeba o 1/3 nižší je pěkné číslo, ale vztahuje se ke spotřebě na hodinu letu. A tam se to musí trochu upravit, protože Spartan má cestovní rychlost 584 km/h a Casa pouze 482 km/h ...cca rozdíl 20%.
            Možná by to chtělo zapátrat někde po tom proč se pro Spartan rozhodlo Slovensko nebo Litva? Nějaké důvody k tomu jistě byly. V době rozhodování na Slovensku již byly zkušenosti s C 295 jak v Polsku, tak v ČR.

          • Clanek
            21:50 21.04.2019

            OSSR vysoutezili spartan v roce 2008, tedy rok predtim nez ACR vubec podepsala smlouvu na CASA. O sdileni zkusenosti cez reku moravu tedy jit nemohlo. Nakup byl pak pro financni krizi odlozen a realizovan temer o dekadu pozdeji. Tendru se krom CASA ucastnil jeste Hercules 130 30j. Spanele si tehda stezovali, ze nedostali presne technicke zadani, ale tak horke to zrejme nebylo, protoze zadny oficialni protest, nebo zaloba se nekonala (narozdil od CR).
            Proc jevi letectvo SR, Litvy atd. zajem spise o spartan nez o CASA je nasnade, je to proste v kazdem ohledu (krom ceny) vykonejsi/lepsi stroj. Pokud letectvo toho ktereho statu nema ambice na to provozovat i vetsi stroj je Spartan lepsi volbou. Polaci maji jak CASA tak Herkulesy, tam dava tahle kombinace smysl (i kdyz i to jen castecne, vzhledem k tomu ze spartan vlastne je takovym "dvoumotorovym" herkulesem). CR dopadla jak dopadla, koupilo se "podmerecne" letadlo s tim, ze snad, nekdy, mozna, doufejme se prikoupi vetsi stroj, se kterym CASA bude davat smysl. Ubehlo 10 let, po vetsim stroji ani slechu a tak se nekteri musi opajet alespon tim jak CASA dobre slouzi (jak spravne pisete, hlavne jako autobus, s omezenym dojezdem :) ).

          • Scotty
            22:24 21.04.2019

            Jako náhrada An-26 slouží CASA víc než dobře. Pro naše výsadkové jednotky je velká výhoda že polská partnerská 6. výsadková brigáda používá taky letouny CASA. Takže není problém s použitím českého padáku OVP-12 na polských C-295. Pro letouny C-130 se tyto padáky musí certifikovat což pokud vím dodnes není dokončeno.
            Pro AČR by dávalo větší smysl pořídit místo C130 raději pořídit KC-390 nebo pokud by se armáda chtěla praštit přes kapsu tak Kawasaki C-2. Oba jsou to mnohem perspektivnější stroje než C-130.

          • Flader
            09:30 22.04.2019

            Pri výbere dopravného lietadla pre OSSR sa zvažovala aj možnosť C-130. Ako optimálny stroj pre potreby OSSR bol ale nakoniec vybraný C-27J. To, že tieto stroje pravidelne zásobujú zahraničné misie ozbrojených síl a že sú pomerne slušne vyťažené potvrdzuje, že výber stroja bol správny. Len ten počet je naozaj minimálny. Snáď niekoho napadne využiť obciu aj na tretí kus. Podľa vyjadrení veliteľa VzS v jednom zo starších čísel Obrany by si rozšírenie flotily Spartanov želali.

        • flanker.jirka
          12:30 21.04.2019

          Neposuzujte dobu vzeltu prototypu, ale uvedení na trh a výrobu, obě letadla tak dělí cca 6 let. V té době si pořídilo C 295 například Polsko.
          Ale najdete i uživatele obou typů, mexické letectvo má u přepravní letky pro osoby malé Aravy společně s C 295M a v další letce, taktické přeravy má Spartany a C 130.
          Záleží vždy na preferencích, bohužel, jak bývá zvykem v ČR šlo o preference politiků a ne o preference armády. Jinak by se asi pan Picek původně ke Casám nevyjadřoval s tím, že armáda by raději něco jiného.
          https://www.euportal.cz/Articl...

          https://www.aeroweb.cz/clanky/...

        • flanker.jirka
          12:43 21.04.2019

          ... jak českému, tak slovenskému letectvu se divím, že si letadla nepořídili s nástavci pro tankování za letu, zase tolik peněz navíc to není, ale posune to případně schopnosti pro nasazení v rámci aliance, Litva je na spartanech má.

          • Gibon
            13:07 21.04.2019

            Pri ACR sa skor cudujem, ze nezakupili pre svoje C295 vybavenie na fungovanie ako tanker.
            Nemuseli by ste lietat na trening tankovania za letu do Svedska...

          • flanker.jirka
            13:44 21.04.2019

            @gibon
            Airbus deklaruje, taktické doplňování paliva za letu v takové úpravě, která je na paletě umístněna na otevřené rampě. Obávám se, že to bude při nízkých rychlostech okolo 200 km/h a pro stíhače to bude moc pomalé. Praktické využití bude asi tak jako zahradnická nástavba pro Mercedes SLK.
            https://www.flightglobal.com/n...

          • Gibon
            14:21 21.04.2019

            Flanker: aha. Tak nestudoval som to, len som o moznosti pocul.
            Tak to je celkom nepouzitelne.

          • tomas.kotnour
            15:50 21.04.2019

            Tam je hlavně problém s množstvím přepravovaného paliva. Takže spíše koupit tankovací nástavce na vrtulníky a tankovat je z CASY. Pro tankování proudových letounů bych uvažoval o přestavbě jiného letounu z výzbroje vzdušných sil, který uveze cca 30 tun paliva a za hodinu letu pápne 2.

    • Rase
      10:07 21.04.2019

      Taky se mi hodně líbí kombinace H145M a H225M (dřív EC725) + bitevní AH-64E. Je to elegantní řešení a myslím že by nevyšlo dráž jak provozovat střední vrtulník (UH-60 / UH-1Y) a k nim se snažit přikoupit nějaké větší / menší / bitevní vrtulníky, případně jejich kombinaci.

      • premek
        11:01 22.04.2019

        Já to považuji za vysoce racionální sestavu, byť jsem si jistý, že AH-46E za Kamovy poměrně jasně zaostává. Zato ale nezruinuje nás, daňové poplatníky na markýrování jakés takés bojové připravenosti. Filozofie Gripenu se nám ekonomicky prostě jako jediná vyplácí.

        • premek
          11:03 22.04.2019

          Ještě dodánm, že jakio velký problém s AH-64 se může stát ekonomická situace jeho výrobce. Do dvou let to taky můžou zavřít.

    • Scotty
      10:33 21.04.2019

      semtam
      /To s typy UH-60 a UH-1Y lze vykonávat úkoly sice dost dobře, ale pouze v jejich kategorii. Oba dva typy si zaslouží k sobě lehčího a těžšího parťáka a tím pádem vzroste v letectvu počet transportních vrtulníků na 3 typy. Což v rámci malé armády jako je CZ, SK a HU je marnost./

      Pokud pořídíte UH-1Y už další lehký vrtulník nepotřebujete, co ovšem musíte pořídit je těžší transportní vrtulník. Osobně nechápu co lidi tak fascinuje na zeleně nataženém policejním vrtulníku jako je H145M. Naopak u velkého přepravního vrtulníku bych si klidně EC725, AW101 nebo NH-90 představit dokázal.
      Pokud si má vrtulníkové letectvo zachovat plně své schopnosti, provozu tří typů se do budoucna nevyhne. Je samozřejmě na zvážení jaké stroje to mají být, ale už dnes AČR provozuje tři dalo by se říct že i čtyři tipy vrtulníků a zjevně to zvládá.

      • semtam
        12:13 21.04.2019

        Scotty

        UH-1Y není lehký vrtulník, ale střední vrtulník.
        H145M (UH-72) je lehký vrtulník, který si našel již řadu uživatelů. Lehký vrtulník oproti střednímu má výhodu v ekonomičnosti provozu a také mnohem širší možnost přistání nejen na heliportech.
        Myslím, že doplnit větší střední vrtulník menším středním vrtulníkem nemá moc velký smysl. Samotné USA si jako nový LUH vybralo typ H145 (EC145) jimi označovaný jako UH-72.
        Pokud se podíváme na složení letectev, které mají v arzenálu UH-1 (apod.), slouží v drtivé řadě letectev ještě i lehčí verze vrtulníků a samozřejmě i těžší.

        Jinak AČR provozuje nyní pouze 2 typy transportních vrtulníků a to W-3A Sokol a typ MI-8/171Š.
        Přesněji 3 "salónní" MI-8, 5 MI-17, 15 MI-171Š (z toho 7 MI-171ŠM modernizace pro Afghánistán) a 10 W-3A Sokol.
        Prostě 3 typy vrtulníků nevidím a jedná se pouze o verze jednoho typu. Verzí vrtulníků má tedy AČR 5 a typů 2.
        Samostatnou kapitolou je bitevní vrtulník MI-24V/MI-35.

      • Scotty
        15:02 21.04.2019

        semtam
        Uh-1Y stojí na pomezí mezi lehkým a středním. Je to pro naši potřebu univerzálnější tip který dokáže plnit všechny úkoly lehkého a některé úkoly středního vrtulníku.
        AČR není tak bohatá jako US Army která si může dovolit provozovat lehký tip vrtulníku výlučně pro týlové nasazení (UH-72).
        Co se tipů týče tak armáda provozuje bojově transportní Mi-24/35, lehčí transportní W-3A, transportní staré Mi-17 a nové Mi-171 které se pravda dají brát jako jeden tip, ale těch rozdílů je mezi nimi víc než pár. Já tady vidím tři až čtyři tipy transportních vrtulníků, podle toho jak se díváte na rozdíly mezi Mi-17/Mi-171. V každém případě armáda provozuje tři kategorie vrtulníků které můžou plnit transportní úkoly.

        /Lehký vrtulník oproti střednímu má výhodu v ekonomičnosti provozu a také mnohem širší možnost přistání nejen na heliportech./
        Ekonomiku provozu má nejspíš lepší, ale je otázka jestli je to u armádní techniky nejdůležitější parametr. Civilní heliporty ke svému provozu UH-1Y opravdu nepotřebuje, jedna z jeho velkých výhod je schopnost dlouhodobého provozu z předsunutých základen s velmi omezeným zázemím.

        • semtam
          00:39 22.04.2019

          Scotty
          UH-1Y se řadí mezi vrtulník střední. Dokonce jeho konkurent AW139 je lehčí než UH-1Y a také se označuje jako střední vrtulník. Tím pádem je jisté, že UH-1Y není někde mezi, ale pevně ve střední třídě.
          Střední vrtulník dokáže zastat prakticky všechny úkoly lehkého vrtulníku. Jediné omezení se vztahuje na jeho hmotnost z důvodů přistání na heliportech. Lehké vrtulníky mají výhodu v ekonomičnosti provozu, protože na některé úkoly jsou střední vrtulníky zbytečně výkonné. Úkoly jako LZS, Medevac, SAR, transport, apod. dokáže plnit prakticky každý střední vrtulník (jen ho vybavit). Dokonce krátce službu LZS v ČR vykonával MI-24...
          Smysl lehkých vrtulníků je v úspoře financí, protože střední vrtulník je pro některé úkoly předimenzovaný a to je důvod víc proč by malá armáda neměla používat kategorii vrtulníků od středních výše, když si takový luxus nedovolí ani USA. Samozřejmě objemy objednávek H145M apod. mluví za vše.

          Pletou se vám pojmy jako typ vrtulníku, kategorie vrtulníku a verze vrtulníků. AČR provozuje 2 kategorie vrtulníků a to střední a bitevní. AČR disponuje 3 typy vrtulníků a to W-3A Sokol, MI-8/17/171 a MI-24/35. AČR má celkem 6 verzí vrtulníků (včetně bitevní) o kterých jsem již psal.
          Pro zajímavost W-3A Sokol je kritizován kvůli své vysoké hmotnosti (heliporty) a proto úkoly jako LZS, MEDEVAC, apod. (zdravotnické) nemůže plnohodnotně vykonávat.
          Paradoxem je to, že Sokoly se generálkují a jejich provoz se tím pádem prodlužuje o 8 let. MI-171Š se nahrazovat nemá. MI-24/35 se také generálkuje a jeho celková životnost je až za rok 2030. AČR nemá urgentní potřebu náhrady vrtulníků. Bude zajímavé sledovat, zda prohlášení, že v půlce tohoto roku se vybere víceúčelový vrtulník se opravdu vyplní. Vzhledem k tomu, že vláda slíbila zvyšování sociální zabezpečení a AČR má primární zájem o nákup BVP, který dokonce je i potřebný kvůli vlažnému servisu, tak neočekávám, že na vrtulníky opět dojde i když vláda slíbila Trumpovi, že utratí v USA, koncepce nekoncepce.

          • Scotty
            18:50 22.04.2019

            Myslím že se mi kategorie vrtulníků opravdu nepletou. Ovšem jako střední vrtulník je označován například i NH-90. Proto je nutné v táto kategorii rozlišovat a UH-1Y i AW139 stojí jednoznačně na jejím spodku těsně nad LUH.
            Sám vidíte že AČR dnes provozuje 3 typy transportních vrtulníků. Pokud by se někdy realizovala moje představa klesl by počet typů transportních vrtulníků na dva plus jeden bitevní.
            Znovu US Army provozuje své lehké UH-72 a ostatně i AW139 pouze pro službu v týlu, to je pro armádu velikosti AČR obrovský luxus. Posláním armády není létat záchranku, ostatně jim do budoucna zůstane jen jeden kraj. Není proto žádný důvod se pří nákupu vojenského vrtulníku nechat limitovat civilní infrastrukturou.
            Z mého pohledu je nákup UH-1Y dobrý první krok k postupnému opuštění východní vrtulníkové techniky. Samozřejmě musí následovat nákup většího transportního vrtulníku a optimálně i bitevního AH-1Z.
            Mi-35 se sice generálkuje, ale v jejich provozování za rok 2026 nevěřím. Tou dobu to bude naprosto morálně i technicky zastaralý stroj.

          • semtam
            01:34 23.04.2019

            Scotty

            Omlouvám se, nebudu již s vámi diskutovat na tuto problematiku. Pokud mi napíšete, že někde vidím, že AČR má 3 typy transportních (!) vrtulníků, tak jsem vám vše psal očividně zbytečně. Vysvětlil jsem vám, co je kategorie, typ a verze.
            Pokud se v tom nadále neorientujete, tak je mi líto, lépe to již vysvětlit nedovedu.
            Ano, střední třída vrtulníků je poměrně široce zastoupena a z logiky věci lehčí vrtulník ze střední má blíže k lehké kategorii a těžší ze střední zase k těžké kategorii. hmm. To je jasné jak facka.
            Vrtulníky si má armáda vybírat podle toho k čemu je bude využívat. Ne naopak, že si koupí vrtulník a kvůli němu se bude přizpůsobovat.
            Pro potřeby AČR a i co rozpočet dovolí, nyní provozujeme dostatečný počet vrtulníků. Nyní chceme 12 víceúčelových. Někdo musí z kola ven a pokud nákup proběhne, tak půjdou MI-35. Pokud se nákup neuskuteční (jako doposud) nikdo z kola ven nejde. Problém je ten, pokud argumentujete s pořízením AH-1 po UH-1, tak není pro ně po nákupu v AČR místo. Místo pro AH-1 vznikne nejdříve po vyřazení Sokolů, které by zastoupili UH-1. Chce ale opravdu armáda jako náhradu za Sokoly UH-1?!
            Opět narážíme na bizár ohledně vrtulníků pro AČR. Pokud se chceme zbavit MI-35, tak jedině bitevním vrtulníkem či obdobou (dron) a ne nějakým paskvilem.
            A hlavně mi prosím nepiště, že vrtulníky mají být pořízeny pro nově vznikající výsadkový pluk. Ne, to opravdu nemají. Výsadkový pluk je de-facto zdvojnásobený výsadkový prapor a tomuto praporu se tím pádem uleví, protože je permanentně nasazován v misích. Bude více možností pro rotaci a i lepší podmínky pro výcvik. Pro jeho potřeby nebude vyčleněno nějaké zvláštní letecké křídlo.
            A MI-35 nemůže být po roce 2026 technicky zastaralým když jeho životnost končí cca k roku 2034. Morální zastaralost se řeší průběžnou modernizací, které se nyní kvůli zmatkům v koncepci MI-35 nedostává.
            Tomuto argumentu nerozumím dvojnásob, protože UH-1 koncepčně není zrovna mladík a jeho filozofie konstrukce je ještě starší. To bude spíše dáno vaší neznalostí.

          • Scotty
            18:29 23.04.2019

            Ty tři přepravní typy jsou Mi-17 -teoretická kapacita 26 přepravovaných
            W-3A- teoretická kapacita 12 přepravovaných
            Mi-24- teoretická kapacita 8 přepravovaných
            Nepopírám že Mi-24 je primárně bitevník ovšem přepravní úkoly může plnit také.
            Mi-24V které momentálně provozuje AČR měl první let v roce 1976 a od té doby se moc nezměnili. Je tedy hodně zvláštní srovnávat je s UH-1Y který měl první let v roce 2001.
            Napsat že naše Mi-24 nebudou v roce 2026 technicky zastaralé proto že mají teoreticky vydržet látat do roku 2034 je vyloženě směšné. Troufnu si napsat že jsou technicky zastaralé již dnes. Modernizace by to mohla částečně vylepšit, ovšem nejsem si jist že by byla finančně efektivní. Navíc přechod na západní techniku je do budoucna nevyhnutelný.
            Budoucnost ukáže čí představa se bude víc podobat realitě.

  • honzasenkyr
    21:46 20.04.2019

    Skoda, ze se teto diskuze neucastni realny odbornik TF_HU.
    Jinak jsem jediny komu stavajici tvar ci forma diskuze prijde neprehledna? Puvodni verze, pres tech par chyb, byla zlata. Navic ty odstiny zelene, me se ukazuje jen jedna.

  • tryskac
    18:15 20.04.2019
    Oblíbený příspěvek

    Mna by zaujimalo s akou taktikou nasadenia vrtulnikov sa pocita v dnesnej dobe,mam na mysli posobenie proti +/- vyspelemu protivnikovi. Ak ma pamat neklame, USA/NATO rozmiestnili Ah64 v Albansku pocas kampane Kosovo 1998,ale nepouzili/neodvazili sa ich pouzit. (dokonca som pocul spravu, ze tie ah64 znicili srbi priamo na letisku pri nalete super galebmi/orao, ale nikde som o tom nenasiel ziadnu zmienku) Skratka na modernom bojisku je riziko straty enormne vysoke proti praci, ktoru mozu vrtulniky vykonat. Na Ukrajine tiez ziadna podstatna letecka cinnost vyvijana nie je, zato su zverejnene videa zostrelenia mi24.
    Dany clanok ponuka vhodnu enumeraciu prostriedkov, ktore su pouzitelne na uh60m, ale nic viac by som za tym nehladal.
    Osobne mam pocit, ze co sa tyka sk uh60m, pojde sa cestou ako sli cesi, tj nejaky gulomet do dveri. Mozno par ks vyzbrojit neriadenymi raketami na podporu vysadku, ale do avantur typu nicenie tankov a podobne nema zmysel ist pri pocte 9ks,znicenie 1 tanku skratka nema cenu ohrozenia 1 vrtulniku.

    • tryskac
      20:47 20.04.2019
    • Hajo
      13:21 21.04.2019

      Suhlasim, UH 60 nie je frontovy stroj,takze pri vyzbrojovani je potrebne uvažovať s dovyzbrojenim gulometmi, neriadenymi raketami pre podporu vysadku v zaujmovom území resp. na vlastnu ochranu. Pre boj s pancierovou technikou su určené iné stroje.

  • Jura99
    21:07 19.04.2019
    Oblíbený příspěvek

    UH-60M je jiste kvalitni stroj a patri mezi ty lepsi akvizice OSSR. Maji ale pravdu ti, kdo tvrdi, ze nenahradi Mi-8/17, to uz je videt na prvni pohled a neni potreba hledat a porovnavat cisla. Pri poctu 9ks je take chybou se snazit ovesit jej zbranemi, ktery stroj pak bude letat transport ? Stroj to je dobry, ale nemel by zustat jedinym vrtulnikem ve vyzbroji.

    • Gibon
      22:14 19.04.2019

      Suhlasim ale len z casti.
      Cisla su prave tie dolezite a ked chcela ACR urobit z Mi171 vrtulnik s vybavenim zapadneho standardu (od elektroniky po dvernych strelcov) tak nabral na vahe, ze ekvivalent vahovej kapacity sa z cvrkol na 13 vojakov. Lieta sa s kravou, ktora odvezie ani nie polovicu delkarovaneho poctu.
      A aj to riesenie dvernych strelcov bolo take ako konstrukcia dovolila a v AFG sa Mi171 ACR museli pocas letu rozne naklanat aby strelci mali vyhlad aky potrebuju a mohli si skontrolovat perimeter. Jednoducho sovietska konstrukcia s dvernymi strelcami neratala a mi 17 na to nie je pripravena. Ved je to original konstrukcia z 50tych rokov.

      9ks vrtuľníkov je skutocne malo a bolo by treba uplatnit opciu.
      Na ovesanie BH zbranami nemam vyhraneny nazor. Ale bolo by fajn, kebyze mame nieco co dokaze zvrchu zabezpecit vysadok.

      • HEKTOR
        22:28 19.04.2019

        Gibon - môžete mi prosím Vás vysvetliť rozdiel medzi bočným strelcom v mi-17/171 a uh-60.??veď tie pozície sú dosť totožné,dokonca po odstránení dverí u mi-17/171 sú podmienky dokonca lepšie...nakláňa sa strelec ako u mi-17/171,tak aj u uh-60...
        dokonca u mi-17/171 je ešte jedna ďalšia výhoda,že po ostránení zadných dverí a doplnení zadného palpostu je pokrytá aj zadná polosféra-čo pochopiteľne u uh-60 neni možné...
        táto možnosť sa spomína aj v knihe o ruskom pôsobení v afgháne,kde to spomínali ako veľkú výhodu oproti mi-24...

        • Gibon
          23:50 19.04.2019

          Mozme si pomoct textom pana Jakuba Fojtika.
          a) Lafety – u Mi-8/17 (tím myslím celou rodinu Mi včetně 171 atp.) jsou nedostatečné. To že tam jsou a unesou PKM je fajn, ale je třeba se zkusit zamyslet nad vykrývacími úhly a variací použitelných zbraní. Úhly u držáku ve dveřích nebo oknech (kde je střelba omezená závěsníky, nádrží atp.) nevyhovují, protože střelec nevidí pod vrtulník a téměř vůbec ani před něj. Proto se u západních typů prosazují výklopné lafety, kde je střelec vykloněn z trupu. O tom, že na tom něco bude, svědčí i nejnovější prototyp Mi-171Š-VN představený před měsícem na MAKSu. Měl jsem možnost se do něj podívat (článek i s fotkama bude cca v L+K 10) a je to první ruský vrtulník, který má skutečně plnohodnotnou lafetu s odpovídajícím vykrývacím rozsahem. Ozkoušena byla i v Sýrii, ale dojde u ní ke změnám. Docházelo při střelbě ke kolizi podávacího pásu. Jinak osazena je novým kulometem 2P49 namísto PKT, protože ten není pro daný účel ideální s ohledem na kadenci i účinek v cíli.
          b) Zadní střeliště – u Mi-17V-5 nelze použít. Rampa je v sériové podobě jednodílná (ne trojdílná s bočními segmenty jak někdo z Vás udával, to byl jen prototyp), ale prostředkem vede poháněcí teleskop. Rampu není kam dát. Mít jí může jen Mi-171, tam jsou teleskopy dva a po stranách, proto jsou Mi-171 jediné s rampou, kde je kulomet a u Mi-17V-5 je třeba objednat „krovky“, aby bylo střeliště kam dát. U nejnovějších typů, Mi-171 i Mi-17V-5, je v krovkách nová lafeta pro PKM (výkonnější zbraň není pro toto střeliště schválená), ale v sérii ji má jen pár zákazníků z let 2014 a následujících. Otvor v pravé straně krovek (postupně zvětšený pro umístění lafety) není s ohledem na výhled a možnosti palby ideální. Pokud jde o návrhy létat bez krovek jak „doporučují v USA“, to má klimatická omezení (v zimě je to téměř nemožné) a také bezpečností (třeba české Mi-17 i Mi-171 zde měly koberce z kevlaru pro ochranu, pokud tam nic není, je převážená skupina nechráněná) jak a to nejen pro případ střelby na vrtulník, ale i bezpečnosti převážených osob při prudkém manévrování atp. Tento systém používaly americké speciální jednotky a jimi cvičené země (Mexiko, Niger, Čad, Irák), ale rozhodně nejde o běžnou taktiku.
          c) Krytí přední polosféry – od devadesátých let, kdy se středový avionický panel v Mi-17 a dalších erzích používá k instalaci dodatečných přístrojů (nezávislý horizont, navigace atp.) není příďová lafeta téměř vůbec dosažitelná. Doporučuji knihu od WWP „Latest Hips“, kde jsou fotky a je tam krásně vidět, jak se musí střelec dostat mezi palubní desky, tam si kleknout a ze stran obejmout rukojeti kulometu, zatímco obličej má namáčklý na displeji doplňkové navigace. Jinak se tam vejít nelze. Kdo se domnívá, že to je efektivní zbraň, tak její dosažitelnost u posledních verzí v praxi nikdy neviděl. I proto se zbraň fixuje pomocí dvou vzpěr a střelbu ovládá druhý pilot, avšak ten míří až dle dopadu střel, protože nemá pro kulomet zaměřovač. Výhodou UH-60 je, že lafety (dle typu) lze vysunout a fixovat pro střelbu dopředu s tím, že je ovládá druhý pilot. Mi-17 a další nic takového nemají. O tom, že to je problém, zase svědčí poslední Mi-171Š-VN. Na závěsnících („hrábě“) má nainstalovány dva kulomety 2P49 pro střelbu dopředu.
          d) Způsob lafetace – u UH-60 lafeta neomezuje pohyb výsadku (přední okno), kdežto u Mi-17 můžete buď vysazovat, nebo střílet a krýt výsadek, ale ne obojí najednou (a u toho nejnovějšího Mi-171 lafeta s nábojovou schránkou navíc ubírá dost místa v trupu).

          • Sgt Murphy
            01:34 20.04.2019

            Problém vidím jedine v krycej palbe dopredu a v priebehu výsadku z bočných dverí.

            V prvom prípade je riešenie jedine vrtuľník samotný vrtuľník otočiť smerom tak, aby do daného uhle mohol viesť paľbu palubný strelec, čo má strelec UH-60M výhodu.

            V prípade, že sa očakáva kontakt s bokov, môže byť výsadok vedený zo zadnej rampy, pričom obaja palubný strelci môžu viesť účinnú palbu do oboch strán. V prípade palubných strelcov, ktorý nesedia v ceste výsadku je to výhoda UH-60 oproti mnohým vrtuľníkom, nie len Mi-17. Napríklad CH-47 tiež sedia palubný strelci vo dverách podobne ako u Mi-17, ale Ch-47 je intenzívne využívaná helikoptéra aj špeciálnymi jednotkami a často preferovaná oproti HH-60G (malá nosnosť a dolet kvôli výzbroji a pancierovaniu). Napríklad u V-22 prebieha výsadok len zo zadnej rampy. U NH-90, AW 101, AW 159 sedia tiež strelci vo dverách a majú približne tie isté pozorovacie uhly ako u Mi-17.

            V prípade výhľadu palubných strelcov u Mi-17 oproti UH-60M nevidím problém žiaden problém ... https://221sqn.cz/video_mi-17_...

            V prípade ochrany zadnej polosféry helikoptéry sa na Mi-17 nevidím problém prečo by sa tam nedal namontovať guľomet alebo viesť paľbu z ručných zbraní. Minimálne na tom bude Mi-17 narovnako ako UH-60M. Túto možnosť nemajú mnohé helikoptéry.

          • flanker.jirka
            08:47 20.04.2019

            @Gibon:
            "d) Způsob lafetace – u UH-60 lafeta neomezuje pohyb výsadku (přední okno), kdežto u Mi-17 můžete buď vysazovat, nebo střílet a krýt výsadek, ale ne obojí najednou (a u toho nejnovějšího Mi-171 lafeta s nábojovou schránkou navíc ubírá dost místa v trupu)."

            A k čemu pak má Mi 171 rampu vzadu a dveře po obou stranách trupu?

            ... pěkně jste popsal rozdílnosti v konstrukcích, ale kdy vůbec nějaké střeliště budete mít u vašich hightech BH?

          • Gibon
            09:05 20.04.2019

            Flanker:
            Vsetky Vas Mi17/1 maju zadnu rampu?
            Vsetky Vase Mi17/1 maju lafetaciu pre dverneho strelca?

          • flanker.jirka
            17:42 20.04.2019

            @gibon
            Lafety pro minigun jsem viděl pouze na mašině s rampou, jinde je standardem asi jen PKM. Samozřejmě, máme 17 i s vraty.
            Problém u milu je vtom, že celková šířka dveří je menší než BH. Možnosti budete mít mnoho, ale co z toho pořídíte?

    • Sgt Murphy
      00:02 20.04.2019

      Nechcem tu hanobiť kvalít vrtuľníku UH-60M a na niektoré úlohy sa hodí lepšie ako väčší Mi-17, ale treba poukázať aj na to že UH-60M je jasne menší a ľahší stroj, ktorý samozrejme nedokáže plnohodnotne nahradiť Mi-17, čo je snáď jasné každému normálnemu človeku že vnútorný priestor na transport o veľkosti 3,80x1,82x1,32 m a max nosnosti 1197 kg nenahradí priestor o veľkosti 5,34x2,32x1,8, max nosnosti 4000 kg a zadnými vrátami poprípade rampou.

      Tu Gibon na jednu stranu poukazuje na to, ako UH-60M nemá problém zastať v transporte Mi-17 a na druhú stranu dá fotku, ako sa do Mi-17 zmestí 27 vojakov na sedačkách v troj rade (mimochodom do Mi-17 sa zmestí aj štvor rad sedačiek vedľa seba), čo sa do UH-60M nezmestí ani náhodou.

      Tiež treba povedať že Mi-171Sh plne vyzbrojeného s pancierovaním kabíny a doplnkovou výbavou pre špeciálne operácie je jednoznačne jedinečný stroj, ktorý si zaslúži obdiv, skombinovať kvality východnej a západnej leteckej školy a myslím že svoje poslanie zastáva dobre. Samozrejme že takáto verzia bude mať iné výkony ako "prázdna" nepancierovaná verzia a horšie letové vlastnosti vo vysokohorskom prostredí Afganistanu, kde ale majú problémy aj UH-60 a CH-47.

      Potom nosnosť takto vybaveného vrtuľníku treba ale porovnávať s podobne vybaveným UH-60, taktiež keď sa naň pridá flir system, dva stojany na guľomety, systémy ochrany, pancierovanie podlahy, navijaky atď. jeho dolet a nosnosť rapídne klesnú.

      • Gibon
        08:43 20.04.2019

        Ale to nie je iba o velkosti lozneho priestoru.
        Ked vypichnes cisto tento parameter, Mi17 samozrejme vyhrava.
        Ale ked k tomu pridas dalsie parametre ako napriklad vykon motorov 2x1435kw verzus 2x1500kw, pricom UH60 je pri max hmotnosti 3t lahsi. (Ved v podvese su vykony priblizne rovnake)
        Vyrazne smadnejsie motory Mi17 posielaju dolet dole a oproti UH60 vyrazne zaostava.

        Lepsia stupavost, dostup, cestovna rychlost, priemer hlavneho rotora, to vsetko su parametre na strane UH-60.

        Jednoducho si vyberies jeden parameter a na zaklade neho tvrdis, ze Mi17 je lepsi vrtulnik. Pricom vo vsetkych ostatnych parametroch zaostava.

        • Sgt Murphy
          13:34 20.04.2019

          S tým doletom by som to nepreháňal, ako som napísal, Mi-17 vie niesť prídavné nádrže, ktoré nezavadzajú palubným strelcom, naopak UH-60 ich ponesie len v podvese.

          No konečne si to napísal. UH-60 nemôže Mi-17 plnohodnotne nahradiť, lebo veľkosť úložného priestoru. Takže pokiaľ ten istý náklad naložíš do závesu, rapídne ti stúpne spotreba, klesne dolet aj rýchlosť. Veľkosť transportnéhi priestoru u transportnej helikoptéry nieje dôležitý faktor podľa teba?

          Samozrejme, na niektoré úlohy stačí UH-60, avšak v stále v transporte materiálu vo vnútri sa nemôže rovnať Mi-17 a to je jednoducho nepopierateľný fakt. Jedoducho buď pošleš UH-60 a náklad v podvese alebo to dáš do nákladného priestoru Mi-17. Preto mi príde Mi-17 univerzálnejšia helikoptéra. Zastane aj úlohy kategórie utility helicopter aj kategórie cargo helicopter. Preto Hektor píše o potrebe väčšieho CH-47.

          • Sgt Murphy
            13:41 20.04.2019

            Samozrejme že dnes pre Mi-17 existujú omnoho výkonnejšie verzie, ako majú naše dosluhujúce helikoptéry (Klimov VK-2500) ale my musíme mať samozrejme všetko vyrobené na západe.

          • Scotty
            15:50 20.04.2019

            Sgt Murphy
            /ale my musíme mať samozrejme všetko vyrobené na západe./
            Tak konečně jste napsal o co vám celou dobu jde.

          • Scotty
            16:21 20.04.2019

            Sgt Murphy
            /Preto mi príde Mi-17 univerzálnejšia helikoptéra. Zastane aj úlohy kategórie utility helicopter aj kategórie cargo helicopter./
            Pro rychlé výsadky v bojové zóně je právě Mi-17 naprosto nevhodná. Je to zkrátka stroj vyroben pro ruský způsob nasazení vrtulníků. Tady přepravit maximum vojáků do bezpečného zázemí. Proto museli být naše Mi-171 pro speciální operace nákladně upravené. Pro takové nasazený jednoduše nejsou navrženy a naroubovat západní způsob nasazení vrtulníku na východní techniku je vždy o kompromisech.

          • Sgt Murphy
            16:23 20.04.2019

            Scotty, je mi jedno, či tento stroj bude vyrobený v USA alebo Rusku, pokiaľ bude vyhovovať potrebám OS SR viac než ten druhý. Osobne tu nevidím nejaké dôvody preferovať jednu stranu pred druhou, keď môžme mať dobré vzťahy s oboma stranami a zastávať neutrálny názor.

          • Sgt Murphy
            16:27 20.04.2019

            "Pro rychlé výsadky v bojové zóně je právě Mi-17 naprosto nevhodná. Je to zkrátka stroj vyroben pro ruský způsob nasazení vrtulníků. Tady přepravit maximum vojáků do bezpečného zázemí."

            Aha, tak potom ak Mi-17 k tomuto účelu nie sú vôbec vhodné, prečo sa na tento účel využívajú aj helikoptéry ako CH-47, CH-53 alebo V-22? Dokonca Americké SOF jednotky mnoho krát uprednostňujú CH-47 pred verziou UH-60.

          • Sgt Murphy
            16:37 20.04.2019

            Áno, jedna platforma nebude nikdy úplne dokonalá na všetko, ale môže si OS SR dovoliť lietať na UH-72, UH-60, CH-47 poprípade aj V-22, aby sme zastali všetky spôsobilosti dokonale?

          • Flader
            16:53 20.04.2019

            Len malý detail. UH-60M môže ma´t aj vnútorné prídavné nádrže. 7641 a 7642 prileteli už s nimi. Ale samozrejme ej to na úkor vnútorného priestoru.

          • Scotty
            19:06 20.04.2019

            UH-60, CH-47, CH-53 a V-22 překonává Mi-17 v jedné důležité věci a to je rychlost výsadku.Stačí porovnat dvojité široké boční dveře u UH-60 nebo UH-1Y proti dveřím Mi-17 ty nejsou navržené na rychlé opuštění vrtulníku.
            CH-47, CH-53 a V-22 mají zase standardně zadní rampu která je pro vysazení velkého počtu vojáků ideální a opět porovnejte s dveřmi u Mi-17. Naše Mi-171š mají už dveře už alespoň na obou stranách, ale i tak to není ideální. Rampu má ale jen 7 kusů.
            Mi-17 je dobrý jako autobus pro dopravu vojáků s plným vybavením, ovšem na rychlé výsadky v bojové zóně opravdu není stavěný.
            Jestli je OSSR schopné provozovat tři tipy vrtulníků nevím, ale AČR dnes v podstatě provozuje druhy čtyři. I když dva jsou si velmi podobné.
            Za mě je ideální kombinace amerických vrtulníků UH-1Y, AH-1Z a CH-47. Tahle kombinace je dle mého schopna zastat většinu úkolů vrtulníkového letectva.

            S tím že všichni budeme přáteli a budeme nakupovat ruské zbraně jste tak o patnáct let zaspal dobu. Tyhle úvahy jsou naštěstí dávnou minulostí. Vy přece jako Slováci nejste neutrální jste stejně jako my v NATO a nějaké vaše kličkování nebo neutrální názory (co to vůbec je?) na tom nic nezmění.
            Mě to že nám můžou Rusové jedním nařízením výrazně zkomplikovat provozování celého vrtulníkového letectva moc dobře nedělá.

          • Sgt Murphy
            19:30 20.04.2019

            "S tím že všichni budeme přáteli ... jste tak o patnáct let zaspal dobu. Tyhle úvahy jsou naštěstí dávnou minulostí ... neutrální názory (co to vůbec je?)"

            ...Tak práve takýmto tupcom sa národy vo svete furt prehrabávajú sračkami. Zastánca NATO, čo?

            "Mě to že nám můžou Rusové jedním nařízením výrazně zkomplikovat provozování celého vrtulníkového letectva moc dobře nedělá."

            ...To že vám to isté môžu spraviť američani vám dobre robí?

            "Mi-17 v jedné důležité věci a to je rychlost výsadku"

            ... Práve o variante Mi-17 s rampou som tu písal, ktoré má AČR na podporu špeciálnych operácií a na tento štandard modernizujete aj ostatné.

          • Scotty
            22:08 20.04.2019

            Sgt Murphy
            /...Tak práve takýmto tupcom sa národy vo svete furt prehrabávajú sračkami. Zastánca NATO, čo? /
            Ano zastánce NATO a pokud se dnes něco nezměnilo je v NATO i Slovensko.
            /...To že vám to isté môžu spraviť američani vám dobre robí?/
            Američani na rozdíl od Rusů jsou ve stejné alianci jako my. Pokud jste si neráčil všimnout sami Rusové nás označují jako své protivníky.
            /... Práve o variante Mi-17 s rampou som tu písal, ktoré má AČR na podporu špeciálnych operácií a na tento štandard modernizujete aj ostatné./
            Verzí s rampou má AČR pouze 7 kusů, o jeden přišli při nehodě ve Španělsku. Verzi s krovkami nikdo modernizovat nehodlá a pokud jde o OSSR ta má Mi-17 s rampou přesně 0 kusů.

          • Scotty
            22:58 20.04.2019

            Bylo by dobré si taky připomenout jak se Mi-171 dostali do AČR. Rozhodně to nebylo pro jejich technické kvality, ale byl to důsledek politického rozhodnutí o deblokaci ruského dluhu. Kdy se kromě jiného ne úplně potřebného materiálu nakoupilo i 16 kusů Mi-171 a z nějakého záhadného důvodu byla jen polovina s rampou. Ty byli dál modernizovány do dnešní podoby. V roce 2015 přišla armáda o jeden modernizovaný stroj při nehodě na cvičení Trident Juncture.

          • Sgt Murphy
            00:11 21.04.2019

            NATO vnímam len ako predĺženú ruku politiky Washingtonu pomocou armády, sledujúc vlastné ciele a záujmy, ktoré majú za následok vojny po celom svete, tisíce mŕtvych, desiatky tisíc zranených, státisíce utečencov. Začalo sa to po rozpade Sovietskeho zväzu, kedy východný blok padol a USA je od vtedy ako odtrhnutá z reťaze. Začalo sa to vojnou o ropu v 1991, pokračovalo to bezletovou zónou trvajúcou nad Irakom od 1991 do 2003 a bombardovaním Iraku počas tohto obdobia. Vytvorenie tejto zóny bolo kritizované aj OSN, s ktorými si USA "vytiera riť". Pokračoval by som špinavým bombardovaním Juhoslávie v 1998, znovu bez mandátu OSN. Od 2001 trvá vojna v Afganistane, ktorá nemá konca a nič sa v tom regióne za tú dobu nezmenilo k lepšiemu. V 2003 druhý krát NATO prinieslo "demokraciu" do Iraku a od vtedy v tom regióne panuje bordel. Tak isto, ako po bombardovaní Líbie v 2011, alebo napadnutí Sýrie v 2014. Spomeniem tiež arabskú jar v iných krajinách severnej Afriky a blízkeho východu, ktorými sa začali v týchto krajinách nepokoje a utečenecká kríza pretrvávajúca dodnes, tiež dobré si pripomenúť zapojenie západu do prevratu na Ukrajine v 2014, od kedy tam tiež panujú neutíchajúce nepokoje a kritizovanú podporu Saudskej Arábie vo vojne v Jemene. V poslednom rade sa snaží USA priniesť "demokraciu" do Venezuely (samozrejme, kde je ropa, tam je USA a ich forma "demokracie")

            Tieto veci sú pekne zabalené do vojenskej spolupráce, kolektívnej obrany a neviem ešte čoho všetkého, tak aby sme pekne tancovali podľa toho, ako Washington zapíska, stavali si tu ich základne atď.

            Tiež s obavami sledujem rozmach ambícií Ruska napríklad v Sýrii, na východe Ukrajiny, tajné operácie v Pobaltí, atď., tu si je ale treba povedať na rovinu, či to nie sú akcie vyvolané len na podnet rozpínavej politiky USA. Spomeniem výrok George Friedmana z roku 2008: "Ruské akcie sa v budúcnosti budú zdať ako agresívne, aj keď v skutočnosti to budú akcie obranné."

            Z tohto pohľadu nevidím, prečo by malo Slovensko sa montovať do politiky buď jednej alebo druhej mocnosti a prečo by sme nemali zastávať neutrálny postoj voči jednej aj druhej strane, ale neustále byť naklonený buď na jednu alebo druhú stranu, prečo neísť vlastnou cestou.

          • Sgt Murphy
            00:14 21.04.2019

            Ale je to je zas iná téma ako vrtuľníky a podľa vašich doterajších názorov ťažko sa baviť o tejto veci s niekým, kto má tak čierno biely a pokrivený pohľad ako vy.

          • Sgt Murphy
            00:20 21.04.2019

            Samozrejme môj názor na Rusko sa odvíja aj skúseností z minulosti a aktuálnych ambícií Putina vrátiť Rusko "späť do hry". Ak by ma niekto chcel označiť za "rusofila".

          • Sgt Murphy
            00:24 21.04.2019

            Moje názory a presvedčenie ukazujú na jediné, udržať mier v tomto regióne. Vy samozrejme budete zdieľať iný názor, asi podobný "veľký dobrý brat spoza mláky nás chráni voči zlému Rusovi" alebo niečo na ten spôsob.

          • Scotty
            08:41 21.04.2019

            Pokud nechápete že provozovat techniku potencionálního protivníka přináší mnoho zbytečných rizik je zbytečné se dál bavit.
            Pokud budete v NATO budou se na vás Rusové dívat jako na soupeře a nějaké neutrální názory na tom nic nezmění.

            Nechci reagovat na ten váš politický manifest který je nepřesný a ve spoustě věcí značně jednostranný. Nicméně jasně ukázal že americkou techniku omítáte spíše z politického hlediska a ze stejného důvodu já odmítám tu Ruskou. Nemám ale problém říct že konstrukce Mi-17 má své přednosti ovšem na některé způsoby nasazení se prostě nehodí. Navíc pokud by armáda požadovala stroj podobných výkonů je na západě mnoho lepších alternativ.

          • Sgt Murphy
            11:18 21.04.2019

            Nie je to dlho dozadu čo Ruské jednotky chodili na spoločné cvičenia do EU a USA, ich špeciálne jednotky si vymieňali poznatky, úzko spolupracovali v boji proti terorizmu, vymieňali spravodajské informácie, atď. Rusko kupovalo know-how, aj celé kusy techniky na západe (Iveco LMV aka Rys, Iveco SuperAV aka Bumerang, Jak-130, lode Mistral atď.). Nevidím dôvod, aby nás videli ako potencionálneho nepriateľa a nie partnera, nie len vojenského ale aj ekonomického. Samozrejme aj tu platí zákon akcie a reakcie.

          • Gibon
            11:34 21.04.2019

            ...Tak práve takýmto tupcom sa národy vo svete furt prehrabávajú sračkami. Zastánca NATO, čo?

            - NATO vnímam len ako predĺženú ruku politiky Washingtonu pomocou armády, sledujúc vlastné ciele a záujmy

            Tak prosim ta nebude pokrutec, nebud sucastou armady NATO a zvlec tu uniformu. Chod do civilu.
            Posledne co OSSR potrebuje je nelojalnych vojakov.

            Prejavil si sa o co ti cely cas pri porovnavani Mi17 a UH60 islo.

          • Sgt Murphy
            12:43 21.04.2019

            Gibon tebe tak 90% z obsahu mojich príspevkov uniklo neviem kam, ale nevadí. Pre teba a tebe podobných kto nezastáva rétoriku "S Washingtonom na večné časy a nikdy inak!" tak je Rusofil, zradca, verejný nepriateľ, atď. vrátila sa tu tá istá doba, ako keď tu bol komunizmus, ale dnes veci neriadi Moskva, ale Washington. Ja som rád, že môj pradedo bojoval v SNP po boku partizánov a armády lojálnej SR nie nacistom, za samostatnosť SR nie za komunistov, som rád že môj dedo aj napriek absolvovaní vojenskej služby nikdy s komunistami nekolaboroval, som rád že tak nerobil ani môj otec a ja sa nikdy nepostavím za tú istú rétoriku, či už bude zo strany Ruska, USA, Číny či inej mocnosti.

          • HEKTOR
            14:14 21.04.2019

            Gibon - neodolal som, nereagovať... :)
            ja osobne som pravičiar a som skôr na orientáciu na západ...ALE, musel by som byť slepý a hluchý, aby som veril, že napr. invázie do iraku a afghanistanu boli za účelom šírenia demokracie a zastavenia útlaku... :)))
            obe veľmoci + tretia (čína) robia všetko v prvom rade pre svoj prospech...
            a hlavne slovensko nepotrebuje občanov a vojakov lojálnych, ale skôr triezvo premýšľajúcich...
            aj keď uznávam, že je ťažké byť "samostatný" pre krajinu s populáciou veľkosti väčšieho mesta napr. číne...

            takže Gibon nebuďte zaslepený pre jeden smer...lebo už sme tak boli zaslepený- cca 40r a tak sme aj dopadli...

          • Scotty
            15:31 21.04.2019

            HEKTOR
            Invaze do Afganistanu byla reakce na 11.září.
            Invaze do Iráku nebyla operace NATO, ale takzvané koalice ochotných. Z důvodu nesouhlasu některých členských zemí.
            Do téhle debaty zatáhl politiku Sgt Murphy který nechápe že kupovat nebo provozovat techniku potencionálního protivníka není úplně ideální.

          • HEKTOR
            15:59 21.04.2019

            Scotty - no,nechcem rozoberať ako to bolo s 11.září (lebo ako to bolo naozaj neviem-teóriu u samo odpálení ale považujem za blbosť,skôr to myslím politický),fakt ale je,že čo sa za tých skoro 20r v afganistane dosiahlo...

            irak - pekne ste to nazvali-koalícia ochotných...vyzvali nás usa...otázka je,ako by taka koalícia vyzerala,keby ju napr. iniciovalo portugalsko...druhá vec je,že usa vaších 500 a naších 250 vojakov nepotrebujú...účel svätí prostriedky- a koalícia západných štátov takej operácii dáva punc demokracie...
            podobne ako invázia v roku 56 a 68...sovieti piskli a my sme "ochotne" a "dobrovoľne" išli do koalície...

            súhlasím s Vami že neni úplne ideálne používať techniku potencionálneho protivníka,ale ako vidíme v čr/sk/pl/hu sa to deje ešte cca 30 od pádu režimu...a ešte tak tipujem 10r to trvať bude...a dobrým príkladom bolo napr. aj fínsko...

          • Scotty
            22:05 21.04.2019

            HEKTOR
            Irák bylo špatný krok a je velká chyba že se dodnes USA nevypořádali s tím že jejich tajné služby přinesli vysloveně nepravdivé informace. Divím se že se Trump nesnaží vyjasnit tuhle záležitost místo svolávání nesmyslné vyšetřovací komise k jedenáctému září. na druhou stranu se alespoň Američani nesnažili "důkazy" později zfalšovat.
            S provozem ex. sovětské/ruské techniky se naše armády budou muset ještě nějaký čas potýkat, ale jde o to se téhle závislosti zbavovat jak to bude možné.

  • cejkis
    19:30 19.04.2019
    • (10)

    Když se podíváte na mapu, uvidíte pás zemí na perimetru Ruska skrze které promítají Američané tlak na Rusko.

    Poznáte je podle akvizic amerických zbraní.

    Do uvedeného schématu zapadne i americká základna na Slovensku.

    Akvizice jsou v duchu: “Amerika na prvním místě”. Nelze tedy očekávat, že slovenské akvizice budou levné či nějak zvýhodněné.

    • balm
      21:20 19.04.2019
      Oblíbený příspěvek

      Zájmy vlastního státu jsou přeci na prvním místě, bez ohledu slavnostní focení a řečnění o vzájemném partnerství. Upřímně nechápu, co Vás na tom tak strašně překvapuje.

      Vyšlete-li do socialistické Francie elitní ministryni Janu "Venezuelu" Maláčovou v doprovodu europošahankyně Michaeli Šojdrové, tak Vám přitáhnou nejtvrdší levicový socialismu, žluté vesty, "sirotky" a deset smluv o partnerství, spolupráci, rovnosti, spojenectví ... ale střely SCALP se nedočkáte, protože dostane maximálně podřadnou exportní verzi.

      Tak to prostě je, bez ohledu jaké vrány k vránám pošlete, zájmy vlastního státu jsou nad zájmy ostatních. Vždy tomu tak bylo a vždy tomu tak bude.

      • cejkis
        13:48 20.04.2019

        Problém je v tom, že pro řadu diskutujících politiků jsou zájmy mocností postaveny výše než zájmy vlastní země.

  • Sgt Murphy
    15:41 19.04.2019

    Gibon: Tiež tu mám tabuľky na porovnanie...

    UH-60M - 5675 prázdna hmotnosť, 9980 kg max vzletová hmotnosť, 4300 kg náklad (palivo, vybavenie, posádka, zbrane, munícia, pasažieri) z
    zdroj: Lockheed Martin

    Mi-17 - 7055 kg prázdna hmotnosť, 13000 max vzletová hmotnosť, 5945 kg náklad (palivo, posádka, zbrane, munícia, pasažieri)
    zdroj: ačr

    Práve tých 8400kg, čo uvádzaš vo svojom príspevku, vážia upravené vrtuľníky Mi-171Sh SOATU.

    • Sgt Murphy
      16:33 19.04.2019

      To nehovorím o tom, že slovensko má starší motorov T700-GE-701C, aké mala aj verzia UH-60L, americké majú novšie výkonnejšie T700-GE-701D a tie chcú nahrádzať ešte výkonnejšími. Takže výkony slovenského UH-60M nie sú tie isté ako amerického UH-60M, ktoré majú tiež dlhšiu životnosť a spoľahlivosť.

      • niko
        16:40 19.04.2019

        Slovenske BH maju samozrejme Dckove verzie motorov. Rovnake ako americke UH-60 M. Nie je pravda, ze maju starsie Cckove verzie motorov.

        • Sgt Murphy
          16:50 19.04.2019

          Je možné že v tomto vychádzam zo staršieho dokumentu spred nákupu, kde je uvedená cčková verzia. Možno sa to pomenilo, samozrejme len dobre.

          • Sgt Murphy
            16:54 19.04.2019

            Jo, vo FMS sa uvádzajú už Dčkove verzie, takže sorry moja chyba.

          • Gibon
            18:07 19.04.2019

            Ak niekedy preukazes tolko informovanosti a orientacie v problematike ako Starlight, tak budem brat tvoje argumenty ako relevantne.
            Starlight je uz na army forach celkom nespochybnitelna autorita, pripraveny kedykolvek svoje tvrdenia podlozit zdrojmi. Dokonca to takmer vzdy aj robi.
            A su to skutocne zdroje s vyrazne vyssou vahou, ako "sedel som v tom"
            Tvrdis, ze sa do UH60 11 vojakov v plnej nezmesti. Ci to nebude ako s tymi nasimi Cckovymi motormi.
            Dole mas video ako sa nezmestia.

          • Sgt Murphy
            20:19 19.04.2019

            Technické info o Mi-171šm pochádza zo stránky,

            https://221sqn.cz/helicopter-m...

            kde nájdeš technické info o upravených vrtuľníkoch Mi-171Sh pre potreby nasadenia v Afganistane a potreby SOATU (Special Operations Task Unit). Práve LOSO (Letecký odřad speciálních operací) je vyčlenený z 222. letky, ktorá patrí pod 22. základňu vrtuľníkového letectva a lieta s nimi 601. skss.

            Tu sa mimochodom píše, píše, že tento vrtuľník váži 8400 prázdny so základným vybavením a kvapalinami, bez paliva. Do tejto hmotnosti patrí samozrejme všetko nové vybavenie vrtuľníka, čo tam všetko patrí a vrtuľník je o 1300kg ťažší než pôvodná verzia nájdeš aj tu:

            https://www.armadninoviny.cz/c...

            Technické parametre pôvodnej verzie nájdeš napríklad tu:
            http://www.acr.army.cz/technik...

            Kde sa píše, že hmotnosť prázdneho vrtuľníka Mi-17 je 7055 kg, tak isto sa táto hmotnosť opakuje aj na všetkých iných stránkach o technických parametroch tohto vrtuľníku aj priamo v dokumentácii.

            Nechci mi povedať že vlastne kvapaliny a základné vybavenie váži 1300 kg a v tom je ten rozdiel hmotnosti, lebo to ma už fakt trafí, ale ty si toho schopný.

            A skús si vymerať priestor 3,80x 185cm a natlačiť doň 16 chlapov aj s veľkými batohmi, aby to simulovalo výstroj vojaka. Neviem či sa ti to podarí.

            Už viac písať nejdem, míňa mi to čas aj energiu niekoho takto presviedčať.

          • Sgt Murphy
            20:22 19.04.2019

            Mimochodom v článku https://221sqn.cz/soatu/... nájdeš aj perfektnú fotku so špeciálmi od 601. skss aj so psom, čo ti dá presnú predstavu o rozmeroch nákladového priestoru Mi-171 a prečo tam normálne 26 ľudí do štvorradu nenapcháš.

          • Sgt Murphy
            20:32 19.04.2019

            Resp. pardon tvrdíš že do priestoru 380cm x 182 cm čo je nákladový priestor UH-60 sa zmestí 14 vojakov vo full geare, tak si skús ten priestor niekde vymerať a natlačiť doň 14 chlapov najlepšie s veľkými batohmi, aby to simulovalo výstroj vojaka. Možno sa ti to podarí, ale budú vyzerať ako somálsky utečenci v ukrajinskej dodávke. PS: Nezabudni to odfotiť a pridať tu odkaz, chcem sa zasmiať.

          • HEKTOR
            21:17 19.04.2019

            Gibon - a možno 1x zažiť ako 5x čítať z overených zdrojov...

          • Gibon
            23:53 19.04.2019
          • Sgt Murphy
            14:18 20.04.2019

            https://youtu.be/YUHyY4XT9jI...

            Tu máš predstavu o tom, ako sa sedí ôsmim vojakom v UH-60 bez nejakej ťažšej výstroje a výzbroje. Jednoducho na sedenie máš priestor šírke cca 45 cm a všetci tam sedia natlačený na sebe ako také teplé rožky. Samozrejme, maximálny počet sedačiek je 12+ dvaja strelci (1 medzi sedačka medzi strelcami +3+4+4). Táto konfugurácia sa viac menej v praxi nepoužíva, skôr 11+2 a medzi sedačkami majú strelci osobné vybavenie a výsadok o jedenástich sa ti bude stále tlačiť aj s minimom výbavy. Pri váčšej výbave môže ísť časť na tri sedalá za strelcov v konfigurácii 2 stelci + 8 výsadok, lenže vojaci pre čo najrýchlejší nástup a výstup nesú výstroj a výzbroj na alebo pri sebe. Pokiaľ sa jedná o výsadok s ťažkou výbavou, znižuje sa priestor na 2+3+3. Jednoducho kabína UH-60 neposkytuje priestor pre plne vyzbrojených vojakov so 75-100 l batohmi, poprípade iným vybsvením. U Mi-17 sa všetko zmestí do uličky medzi vojakov.

            Neviem ako inak ti to vysvetliť lepšie, predstav si priestor o niečo málo kratší a užsí než je vlakové kupé, vysoký 132 cm a natlač doň 8 chlapov 85 kg 190 cm plus 50+ kg výstroje a výzbroje na každého.

        • Gibon
          19:40 20.04.2019

          Tvrdis, ze do UH-60 sa zmesti max 8 vojakov v plnej polnej.
          Vysvetli mi ako je mozne, ze US lieta standardne s 9 clennym druzstvom.
          Video je super, je na nom vidiet ako sa na 8 sedaciek zmestilo 8 vojakov, maju priestor ako pod sedackami, tak medzi nohami na dalsiu vybavu. Som si isty, ze na zvysne tri, by sa zmestili dalsi traja.
          Samozrejme ak si sedel v nasom UH60M s vnutornou nadrzou, tak miesta je menej.


          Ale uz chapem to nekriticke adorovanie Mi17 a vypichnutie jednoho parametru bez jeho popisu v sucinnosti s ostatnymi. Robia to tak vsetci obhajovaci ruskej techniky.
          Svojim argumentom o zapadnej technike si sa prezradil o co ti ide a dalsia diskusia nema zmysel.

          Je len dobre, ze Mi sa vyradia a ziadne dalsie sa nekupili a ani nekupia.
          Sam by si nekupoval vyrobky od spolocnosti, co ti repasovany diel preda ako novy a tym ohrozuje tvojich ludi, kedze ratas s inou zivotnostou. A to sa bavime o klucovych konponentoch ako listy rotorov a podobne. (Skusenosti OSSR).

          • HEKTOR
            21:10 20.04.2019

            Gibon - nemyslím že Sgt Murphy je zástancom "východnej" cesty, skôr asi chce objektívne porovnávať výhody a nevýhody bez ohľadu že na výrobku je akékoľvek - made in...

            a to že nejaká spoločnosť predá nejaký repasovaný diel ako nový ,tak je len "chytrosť" tej spoločnosti a naša hlúposť...píšem hlúposť a nie že aj niekto "náš" musel byť v takom obchode zapojený, ako býva štandardom...

          • semtam
            09:50 21.04.2019

            Gibon

            Starlight je takový kouzelník, ten aby "dokázal", že technika z USA je lepší a mnohonásobně levnější dokáže použít všelijaké nesmyslné argumenty. Navíc zdroje z kterých čerpá zásadně neuvádí a informace v nich si upravuje k obrazu svému. Navíc kdysi se označil za lobistu (či nějak obdobně), tak věř šarlatánovi, který ti poví, že do malého prostůrku narveš x vojáků. To už bych radši jezdil nadosmrti v BVP-2, než abych měl postupovat praskání žeber v UH-60 jen z toho důvodu, že v letáku je napsáno to a to. Díky nechci.

          • Starlight
            11:11 21.04.2019

            @semtam

            Nic z toho, co jsi napsal, není pravda. Tvůj příspěvek beru jako hrubou pomluvu a urážku. Protože se neumíš slušně chovat, tak už na tebe nebudu přímo reagovat a budu to řešit přímo s majitelem těchto webových stránek.

          • semtam
            12:15 21.04.2019

            OK, Starlight, až budu mít čas trochu rozeberu tvé články.

          • Hajo
            16:35 21.04.2019

            Preco tu dookola diskutujeme o Mi17, ked článok popisuje UH60.Ked bude článok o Mi17 tak sa bavme o ňom. Sú to dva rozdielne stroje. Riešme UH60, ktoré máme. Mi17 končí, je to otazkou času. Napr. Maďarsko ide europskou cestou, riesia vrtuľníky komplexne co je fajn. Otazkou je akou cestou sa vyberu v Cesku. My sme sa pohli dopredu vyberom UH čiek, tak to je a zostane.Sme v NATO a nie vo Varsavskej zmluve. Kto za nou citi nostalgiu, tak sup na sputnik. Aktualnou ulohou je zabezpecit zmysluplne dovyzbrojenie za rozumnu cenu a casom uplatnit opciu na nakup dalsich kusov. Otazkou je ci na zostavajucich 9 kusov alebo menej, s tym ze ušetrené financie pouzit na ich plné vybavenie.

  • niko
    15:18 19.04.2019

    Uplne zbytocny clanok. Pisat o vyzbrojeni slovenskych BH a motat tam vezove gulomety a rakety s plochou drahou letu ... No jo. Nic som sa ani nedozvedel, ani ziadne temy sa neotvorili. Clanok je kompilat hejtov i intetnetu, zmiesany s wikipediou.

  • ALCR
    14:02 19.04.2019

    Mnozí zde plácají, že tzv. Black Hawk je lepší než UH-1Y protože se na něj dá navěsit více druhů a vetší množství zbraní než na UH-1Y, ale už jim očividně nedochází, že zatímco UH-1Y https://en.wikipedia.org/wiki/... (když ho nekoupíte vyzbrojený rovnou) má možnost jednoduchého dodatečného osazení různých zbraní protože je na to z výroby již mechanicky i elektronicky a softwarově připraven a že tzv. Black Hawk je velká spousta typů https://en.wikipedia.org/wiki/... a Slováci pořídily typ UH-60M do kterého si tak akorát můžou namontovat do dveří držáky ručně ovládaných kulometů a zaplatit dodatečnou integraci ochranného systému který si v základu nekoupily, ale to je vše, na víc není z výroby verze UH-60M připravena a překopávka na tzv. Battle Hawk by vyžadovala překopávku elektroniky, konstrukce draku a zřejmě osazení výkonnějšího motoru a to je naprostá blbost to nemůže být technicky a ekonomicky reálné.

    Takže ne ze Slovenských UH-60M nikdy neuděláte UH-1Y s větší nosností a doletem.

    Když někdo chce tzv. Battle Hawk tak jedině originál z výroby, ale zde se samozřejmě bavíme úplně o jiných cenách za pořízení a provoz než u UH-1Y.

    Co se týče žvástů typu UH-1Y je zastaralý krám z Vietnamské války UH-60 je novější, ne UH-1Y je ve všech ohledech modernější a vybavenější vrtulník než Slovenskem nakoupený UH-60M.
    http://www.radiodixie.cz/clane...

    • balm
      15:15 19.04.2019
      Oblíbený příspěvek

      Přípravami disponuje prakticky každý nabízený stroj současnosti, ale už se nemluví o skutečném významu slova příprav, přenesené k praktické integraci. Ve finále je to totiž úplně jedno, tak či onak se nevyhnete nákladnému vývoji integračního balíčku - od úprav po testování. O čas a prostředky přijdete tak jako tak. Integrovat zbraně na transportní vrtulníky je pitomost a slepá ulička. Boční kulomety/rotační kulomety jsou dostatečnou výzbrojí a zbytek patří bitevním vrtulníkům, nebo jejich "skromným" příbuzným v podobě lehčích eskortních vrtulníků. Bohatě stačí starý DŠK nacházející se v každém zákopu, okopu, zemljamce, jeskyni, nebo Toyotě spolupracující s mobilními hlídkami pasáčků koz.

    • Gibon
      08:50 20.04.2019

      Ja len technicka?
      Ake vykonnejsie motory by sme si do nasich UH60 mali namontovat.
      Ono su momentalne nejake vykonnejsie motory ako General Electric T700-GE-701D?

      A teda dufam, ze Vase UH1Y budu lepsie vybavene. Ved maju stat o 12mil€ za kus viac, ako nase UH60, kus za 26mil€.

      • Scotty
        13:20 20.04.2019

        Nabízené UH-1Y měli mít stejnou výbavu jako stroje dodávané pro USMC.

        • Gibon
          19:27 20.04.2019

          No to je logicke. Mali ste dostat stroje pre USMC.
          Ja som sa po precitani vsetkych nazor pre a proti UH1Y pre AČR a to ako mate vrtulnikove kridlo postavene zaradil medzi obhajovacov.
          Proste ten stroj uplne zapada do vrtulnikoveho kridla pre potreby AČR a buduceho vysadkoveho pluku.
          Je to sice palka, no pretoze je to maloseriovy special.

  • Kichot
    08:00 19.04.2019

    No ty koky. Označit největší výhody BH za jeho mínusy je věc... Že, je to vojenský stroj je plus, to že nebyl vyzbrojený je plus, protože každá akce potřebuje něco jiného. A podle toho si BH můžete dovybavit. Říká se tomu modularita. Jde jen o to nakoupit potřebné vybavení...BH je rozšířený po celém světě a to taky něco ukazuje. Označit jeden z nejlepších strojů ve své kategorii za šrot to chce silný žaludek

  • Gibon
    07:43 19.04.2019

    Inak BKO z roku 2017 rata s obnovou bojovych vrtuľníkov.

    Ci sa pojde vyzbrojenim BH alebo sa kupia plnokrvne AH momentalne asi nie je uplne rozhodnute.

    • Sgt Murphy
      11:29 19.04.2019

      Kúpa bojových vrtuľníkov by bola fajn, ale nepokladal by som ho za nevyhnutný a otázka je či sa nám to zmestí do rozpočtu, ktorý bude nasledujúce možno celé desaťročie dosť napätý a rozhodne by sa nemal robiť na úkor výmeny techniky, výzbroje, výstroje u pozemných síl.

      • flanker.jirka
        11:50 19.04.2019

        Než se rozhodne někdo pro bojové vrtulníky, budou k dispozici účinné bezpilotní platformy. Ale při výměně techniky musíte vycházet právě z reality kolik na co můžete vynaložit prostředků. Ne jen z přání mít to nejlepší (vož většinou znamená i nejdražší).
        Otázkou je, zda někdo z politiků střední Evropy má skutečnou strategii a vizi minimálně na polovinu plánované technické životnosti nové techniky. Osobně to vidím, tak že budete více potřebovat vrtulníky než stíhače, zatím to v Evropě vypadá tak, že s klimatickými změnami vzroste četnost záplav nebo naopak lesních požárů vlivem sucha, všude tam vrtulníky mohou působit.

      • Gibon
        13:43 19.04.2019

        Rozhodne najvacsiu potrebu vyvolava pozemne vojsko.

        Nakup zbrani(PTRS,...) pre BH by mohlo priniest budovanie sposobilosti. S tym, ze prechod na plnotucny AH by v pripade potreby bolo ovela jednoduchsie, ako zacinat od nuly.

      • niko
        19:15 19.04.2019

        O 3 roky nam konci zivotnost vsetkych Mi-17 a podla teba nakup BH nebol nevyhnutny nakup ? Toto je fakt dobre. :-)))

        • Jura99
          21:03 19.04.2019

          Prehlidl jsi slovo "bojovych" ? Cti pozorneji, sgr. Murphy nepise o nakupu UH-60 ale o hypotetickem nakupu bitevnich helikopter.

        • Sgt Murphy
          00:17 20.04.2019

          niko, reagujem na to, že kúpa BOJOVÝCH helikoptér, ako je to písané v bielej knihe z roku 2016, (ang. attack helicopter, chýba ti asi porozumenie písaného textu) nemá aktuálne prioritu.

          • Sgt Murphy
            13:09 20.04.2019

            Pre tých čo nepochopili

            UH (utility helicopter)
            OH (observation helicopter)
            CH (cargo helicopter)
            AH (attack helicopter)

            A daľšie.. (napr. HH, SH atď.)

            Tým že Mi-17 niesli aj rakety, ale povedal by som že sa stále jedná o kategóriu cargo helicopter. Mi-24 sme už vyradili, bez náhrady. Smozrejme tieto spôsobilosti si môžme udržať napríklad kúpov Battlehawkov podporu špeciálnych operácií, do doby kým budú peniaze na napr. AH-64.

          • Flader
            17:00 20.04.2019

            Nákup akýchkoľvek strojov kategórie AH nieje ani tak finančný ako skôr politický problém. Politikom sa totiž bude veľmi ťažko ľudom vysvetľovať načo sa takýto špecializovaný stroj. Druhá vec nepríjemná pre politikov, keď už sa nakupuje takýto stroj, tak musí byť aj vôľa na jeho použitie.

          • honzasenkyr
            21:41 20.04.2019

            KVACR hovori o tom, ze v 2024 dojde k rozhodnuti o porizeni bitevnich helikopter. Ve vyhledu 2035 z 2019 pisi opet datum 2024, avsak je mozne ze budou nahrazeny drony. Cili budou 3 typy: stredni transportni, viceucelovy a bitevni/dron.

  • NeoXII
    07:08 19.04.2019

    Hneď v úvode: prečo si Slovensko objednalo tak drahý vrtuľník?
    A prečo by si Slovensko malo objednávať tie najlacnejšie šunky??? To ako že Slovensko je malé a nemá si čo vyberať kvalitné veci? To sme si mali odkúpiť BELL UH-1 z vietnamskej vojny, alebo Gripeny C/D zo skladov? BH, ako aj F-16V sú špičkové stroje a ja som rád, že sa naši vojaci nenechali opiť rožkom a nekúpili lacné krámy. Dovyzbrojiť sa dá všetko. A pri BH verím, že k tomu príde. Gajdoš to už avizoval.

    • flanker.jirka
      09:42 19.04.2019

      "BELL UH-1 z vietnamskej vojny"
      tak tím jste se kompletně zazdil, zkuste se podívat na rozdílonst UH 1 Huey a UH 1 Venom a zjistíte, že jsou si pouze tvarem podobné, nic víc, jde o kompletně nový stroj, který je na úrovni.
      https://en.wikipedia.org/wiki/...
      https://cs.wikipedia.org/wiki/...
      Ani další stroje v podobné kategorii nejsou levné šunky, Carracal si Polsko vybralo po zralé úvaze, a to i přestože se americké vrtulníky vyrábějí v Polsku. ...nakonec jim to amíci osolili s argumentem, buď koupí od nich nebo propustí lidi v podnicích vyrábějících vrtulníky, které jsou v majetku USA.
      Tak že i v Evropě je na výběr, samotné USA si jako náhradu starých UH 1 Huey nevybrali pro taktickou přepravu na ochranu svých jaderných zařízení UH 1 Venom, ale italský AW 139.

      • Flader
        09:48 19.04.2019

        flanker.jirka

        Oni práve tie staré olietané Huey boli ponúkané "darom" minimálne Maďarsku. Takže v tomto je to celkom dobrý príklad.

        • flanker.jirka
          11:46 19.04.2019

          ... vy jste opět součástí Maďarska?
          Maďarsko se nedávno rozhodlo pro velmi pěknou kombinaci vrtulníků.

      • NeoXII
        09:52 19.04.2019

        Čo som "zazdil"? Píšem len, že aj Slovensko má právo kúpiť kvalitu. A o tom UH Venom/Huey len toľko: Pri vašom Venome píšete o novom stroji v pôvodnom tvare, ale u našich F-16 už to neplatí. To sú staré "šunky". Som rád, že máme Spartany, UH-60, a už za krátko aj F-16 block70.

        • Clanek
          10:27 19.04.2019

          Vy kdo? Od flanker.jirka jsem tu nikdy nic o starych sunkach ve spojeni s F16 block70 necetl. Takze kolektivni vina... ?

        • flanker.jirka
          16:05 19.04.2019

          berte to tak, že je trochu mim mísu srovnávat možnost odkoupení UH 1 Huey a nevidění toho, že mezi novými vrtulníky je dost na výběr, než si přímo koupit předražených 9 kusů BH.
          Pokud chcete srovnávat F 16 podobně jako vrtulníky, tak je F 16 V prakticky nový stroj na který se aplikovalo dost vývoje oproti původním F 16 A. S radarem AESA na tom hodně dobře. Ale dokážete při tak malém počtu strojů využít všechno to co kupujete? Narazíte na obdobný problém jako AČR u Gripenů, pro kvalitní výcvik je počet letadel v současnosti vytížen na výcvik AA misí. Na mise AG by bylo dobré mít větší počet strojů.
          ... btw, zaobíral se někdo případným přechodem na F 16? V tomto směru by mohlo být efektivní využít nových dvoumístných L 159 s radarem.

        • flanker.jirka
          16:06 19.04.2019

          ... C 27 J vám budeme dlouho závidět, u nás se s Casami vozí akorát koně, auto to neuveze, Spartan ano.

          • Scotty
            20:59 19.04.2019

            S tím že se v C-295 vozí jenom koně by výsadkáři nespíš nesouhlasili. Občas se taky podlívá s nákladem do světa.
            http://www.acr.army.cz/informa...

          • Jura99
            21:56 19.04.2019

            Akorat kone je nepravda. Stroje slouzi vice nez dobre, jeden je dlouhodobe v misi na Sinaji.

  • Clanek
    19:19 18.04.2019

    Trosicku nechapu ty odsuzujici komentare hned v uvodu diskuse. Autor si spravne klade otazku proc UH-60, ne snad proto ze by nasledne chtel tvrdit ze existuje jina lepsi moznost (to se v clanku vicekrat nevyskytuje ani dale nerozebira), ale aby znovu poukazal na nekoncepcnost (coz naopak opakuje nekolikrat, a ja osobne mu nemam problem dat za pravdu) pri nakupu vrtulniku do OSSR. Dlouze se tu debatovalo, debatuje a jeste debatovat bude o vyhodach ciste vojenskeho stroje vs. upravenych civilu, ale porizeni vojenskeho specialu (tedy draheho reseni) oholeneho na kost proste postrada logiku. Ne zcela, treba ma OSSR plan na dokoupeni dalsich 9ks, ktera budou vyzbrojeny a jen tech pristich 9ks bude tedy zamysleno do prvni linie, ale o tom nic nevime, spis jen doufame.
    Takze ja ten clanek chapu jako 1) v mensi mire povzdech nad nekoncepcnosti a 2) predevsim vycet vsech moznych i nemoznych variant kterymi se da BH dovybavit, at uz z fabriky nebo jako prestavba. A to od zakladnich systemu az po Deliah, vycerpavajici. Me tenhle clanek udelal radost.

    • Miroslav
      20:19 18.04.2019

      Keď sa kupovali UH-60 tak súčasťou zmluvy bola aj opcia na ďalších 9 kusov. Či sa však budú kupovať, to naozaj neviem. Objednaných bolo tiež 9 kusov Bell 429 GlobalRanger pre potreby LZPS ale zatiaľ je okolo toho ticho. Dokonca ani v médiách sa o tom nič nepísalo. V každom prípade, aj keď je BH kvalitný stroj, nedokáže nahradiť priestranosťou Mi-8/17. BH je taký hybrid. Ani transportný, ani útočný, len taký vrtuľník čo dokáže z každého trochu a nič poriadne

      • flanker.jirka
        09:45 19.04.2019

        Prostosnor a vrata (u některých verzí rampa) je u Mi 17/171 super. To už by se u západních ekvivalentů muselo koukat na úplně jiné stroje, například NH 90, ale nevím zda se ještě vyrábí.

    • HEKTOR
      21:15 18.04.2019

      Clanek - no neviem...ja som to pochopil tak,že autor v úvode odsudzuje práve uh-60 a spomenie konkrétne uh-1 ako lepšiu voľbu pre x možností ...
      a ono to je dokola to isté... -ak sa nukupuje nič,frfle sa že sa nič nekupuje... -ak sa kúpi napr. uh-60/f-16,frfle sa že sa mohlo kúpiť niečo iné...lepšie,lacnejšie,atď...atď...

      Miroslav - nepovedal by som že uh-60 je hybrid...myslím že je vytvorený práve pre potreby amerických aeromobilných jednotiek...

      • Miroslav
        21:40 18.04.2019

        UH-60 určite nepovažujem za zlý stroj. Keby bol zlý tak by toľké roky neslúžil u takého množstva operátorov a nebol by nasadzovaný v konfliktoch. Akurát nesúhlasím aby bol BH náhradou za Mi-17 a súčasne Mi-24 ktoré boli resp. budú vyradené. Osobne som preferoval kombináciu ľahšieho stroja ako palebnú podporu (napríklad hoci aj AW-109) a ťažšieho stroja na transport ako napríklad AW149 alebo NH-90. Ale to by som asi chcel veľa

        • HEKTOR
          22:03 18.04.2019

          Miroslav - tak súhlasím s Vaším názorom,že uh-60 ťažko nahradí kapacitne mi-17...a už vôbec nie mi-24...

          • Flader
            09:50 19.04.2019

            Páni, lenže UH-60M nebol nakupovaný ako náhrada za Mi-24. Tie boli predsa vyradené bez náhrady. To, že sa majú vyzbrojovať a slúžiť aj k podpore pozemných vojsk ako avizoval Gajdoš je vlastne budovanie "novej" spôsobilosti od začiatku.

    • Gibon
      07:59 19.04.2019

      O nekoncepcnosti sa hovori akurat tak na diskusiach AN.
      Medzitym v Presove vladne vseobecna spokojnost a tesia sa na kompletizaciu dodavky. Jedine co ich mrzi, ze sa BH nekupili ovela skor.
      Rocne nálety tych strojov a skusenosti zas posledne dva roky hovoria jasne, ze BH Mi17 nahradia v OSSR s uplnym prehladom.


      Bell429 neboli objednané. Len Defence Security Cooperation Agency predložila informáciu o možnom predaji vrtuľníkov na Slovensko Kongresu USA.

      Osobne by som bol rad, kebyze sa najdu peniaze na aspon 3-6 ks BH. Cim by ich bolo 12-15.

      • HEKTOR
        09:45 19.04.2019

        Gibon - tak viete,nová hračka vždy poteší...tak to bude aj keď prídu svk-patrie,tiež bude prevládať všeobecná eufória,ktorá ale časom pominie...bohužiaľ...
        ale fakt je,že posádkam uh-60 sa dostal taký výcvik o akom by doma mohli len snívať...osobne si ale stále myslím,že aj napriek tomu že uh-60 je overený a vynikajúci stroj,tak kus za kus uh-60 - mi-17/171 nenahradí...

        • Gibon
          10:02 19.04.2019

          Skutocne odporucam precitat na palba.cz vlakna vrtuľníky pre AČR.
          Zistite ako UH60 rovnocenne nahradi Mi17/171. Aj najvacsi obhajovaci sovietskej techniky mohli pod vahou dokazov akurat tak ostat ticho.

          Rocny nalet 240h, o tom sa prevadzkovatelom Mi17 moze akurat tak zdat.

          • HEKTOR
            10:52 19.04.2019

            Gibon - opakujem,ja nespochybňujem kvalitu uh-60 a som rád že ich máme...ja len tvrdím že ako všetko,tak aj uh-60 /mi-17 ma svoje +/-...afhanistan používa mi-17/171,ale majú zo známych dôvodov prejsť na uh-60 a nadšení moc nie sú...dokonca v afgane používajú mi-17/171 aj američania-stroje majú afghansky marking ale piloti sú američania...
            a ročný nálet neni dôkaz o spolahlivosti daného stroja,ale o servisovní a vyčlenení financií na samotné lietanie...
            problém bude v samotnej ossr...chceme nahradiť x strojov jedným...a to proste nejde...
            a otázka z "praxe"...koľko súdruhov vo full výstoji a výzbroji odvezie uh-60 kontra mi-17...???..

          • Sgt Murphy
            12:08 19.04.2019

            Ak vravíme o možnosti výsadku, do UH-60 sa zmestí tak 6-8 chlapov s plnou poľnou plus dvaja palubný strelci aj to budú natlačený ... toho miesta tam nieje moc, je to taká klietka na krysy. Mi-171Sh je proti tomu luxus, tam sa plne vyzbrojených vojakov aj s výstrojov zmestí minimálne 2x toľko, veľkým plus je rampa (pokiaľ by sme sa bavili o tejto variante) - jeden strelec chráni vrtuľníku zadok, jeden východ pre výsadok navyše. Ak by sme vraveli o preprave materiálu vo vnútri vrtuľníku, vyhráva opäť Mi-171Sh (nosnosť, rozmery, rampa). V preprave materiálu externe remíza, ale aj tak vzdušné sily stratili možnosť väčšieho transportného vrtuľníku, tým Uh-60 konkurencia Mi-17 nieje a nebude.

            K nosnosti oboch vrtuľníkov na misiách. Pokiaľ vyzbrojím UH-60 dvoma guľometmi, muníciou, pridám dvoch palubných strelcov, v tejto konfigurácii prídavné nádrže nepridám lebo nemám kde, takže dolet sa mi zníži a pridám vysokú nadmorskú výšku ... bude na tom Mi-17 stále lepšie, práve kvôli možnosti niesť prídavné nádrže externe bez toho, aby zavadzali palubným strelcom.

          • Flader
            12:25 19.04.2019

            Sgt Murphy

            Porovnanie je to zaujímavé. Ale má jedne háčik. OSSR Mi-171 s rampou nemali a nemajú. VzS mali a majú k dispozícii len Mi-17 s krovkami.

          • HEKTOR
            12:32 19.04.2019

            Sgt Murphy - to som presne myslel...

          • Gibon
            13:38 19.04.2019

            UH60M odveze konfiguraciu 2+2+11(v plnej polnej).
            Cena za letovu hodinu je v porovnani s Mi17 asi tretinova. Porovnanie US (2200 USD) a OSSR (6600EUR), AČR vycislila cenu za LH Mi17 pre LZS 6700€. Ceny bez pohonnych hmot. Mi17 si pritom na km potiahne vyrazne viac ako UH-60.

            A teda tu skopirujem Starlightov prispevok z palba.cz


            4. Nově přidám i Mi-171Š AČR. Pro původní Mi-171Š by mohla platit základní prázdná hmotnost (bez paliva, ale s provozními kapalinami a základním vybavením) 8 400 kg. Hmotnost 2 615 litrů paliva JET A-1 (bez přídavných nádrží) je cca 2 100 kg. Při maximální vzletové hmotnosti 13 000 kg tedy zbývá 2 500 kg na posádku, pasažéry a extra vybavení. Palivo spotřebované do vzletu zase přidá cca 120 kg. Pokud odečtu základní posádku (3 x 111 kg), tak zbývá 2 287 kg na pasažéry/náklad. Pokud beru vojáka v plné polní po 131 kg, tak to je 17 vojáků. Standart Mi-171 jsou dvě boční lavice pro 26 vojáků, tedy pokud váží jen po cca 90 kg (nebo se ubere palivo). Pokud do vrtulníku AČR přihodím 2 palubní střelce (bez kulometů a munice!), tak vrtulník Mi-171Š AČR s plným palivem přepraví cca 15 vojáků v plné polní.

            5. Modernizované Mi-171ŠM AČR budou hodně specifické. Při modernizacích došlo k instalaci velkého množství vybavení. O kolik se ale celkově navýšila prázdná hmotnost, je neveřejná informace, kterou ví jen pár zasvěcených. Z veřejných dat lze spočítat například šestihlavňové kulomety M134D-H ráže 7,62 mm. Každý kulomet má hmotnost 25 kg bez stojanu, každý stojan minimálně 10 kg a každá nábojová schránka s 3000 náboji pak 96 kg. Cekem tedy dvojice kulometů (se stojanem, každý s nábojovou schránkou s 3000 náboji) má hmotnost cca 262 kg. Tedy přesně další dva vojáci v plné polní. S kulomety M134 vrtulník tedy uveze jen 13, tedy pokud je v operační konfiguraci s plným palivem. A to byla jen první položka z modernizace AČR. Berte to jen jako orientační výpočet, který ale ukazuje, jak klíčová jsou přesná čísla. Opět je potřeba hlídat omezení na maximální vzletovou hmotnost. V podmínkách Hot&High to může jít ještě více dolů, o čemž se AČR přesvědčila v Afghánistánu.

          • HEKTOR
            13:47 19.04.2019

            Gibon - do uh-60 nedáte 11ks vo full combat gear ani náhodou...chlapi by sa tam ešte nejak natlačili,aj keď bez komfortu...ale tie batohy tam už nedáte...

          • Gibon
            13:55 19.04.2019

            Pise Starlight:

            "2. UH-60 může vést s plným palivem v operační konfiguraci 2 piloty + 2 střelce (vše po 111 kg) + 11 vojáků v plné polní (131 kg) na energii pohlcujících taktických sedačkách. Zdroj dat: Sikorsky a US ARMY."

            OSSR lietaju v konfiguracii 4+10 alebo 2+12. Rakusaci maju evakuacnu konfiguraciu UH60 pre 20 civilistov.

            http://www.palba.cz/viewtopic....

          • Sgt Murphy
            14:03 19.04.2019

            Ješišmarja Gibon, ja navychádzam o veľkosti výsadku neseného UH-60 z nejakého fóra ale z toho, že som v tom vrtuľníku sedel..

          • tomas.kotnour
            14:16 19.04.2019

            Naši vojáci v Německu normálně v BH v 11 lidech létali, ve vestě + 30 - 45l batoh.

          • Gibon
            14:25 19.04.2019

            Konfiguracia rakuskych UH60 pre 20osob.

            Sgt.Murphy.
            No tak asi mas zle priestorove vydenie. UH-60 zvlada 11 vojakov v zapadnych armadach bezne.
            To, ze to vojaci OSSR nezvladnu nebude problemom stroja, vsak ze, ale asi v niecom inom.

          • Gibon
            14:26 19.04.2019
          • HEKTOR
            14:32 19.04.2019

            Gibon - podobne ako Sgt Murphy tiež čerpám z osobných skúseností... a keď tam boli ešte komplet taktické sedačky ,tak batohy sme pri sebe ani nemali...

            tomas.kotnour - chcel by som to osobne vidieť a keby tam aj boli 11 +batohy tak by som tých chlapov chcel vidieť napr. po 45min lete...ako by napr. zaujali kruhovku po pristáti...

          • HEKTOR
            14:35 19.04.2019

            Gibon - fotky pekné...ale prax je trochu iná...ale už to nebudem viac rozmazávať...

          • tomas.kotnour
            15:40 19.04.2019

            Otázkou je doba letu
            https://www.youtube.com/watch?...

          • Sgt Murphy
            16:11 19.04.2019

            K videu: Ja tiež do svojho auta natlačim 6 osôb, ale aj 20 keby bolo treba. Otázka je, či to bude bezpečné a pohodlné.

            Áno, v UH-60M máš k dispozícii 11 sedačiek na sedenie v konfigurácii s dvoma strelcami. Zmestíš, ale sú tam dobre natlačený, pretože tie sedačky nie sú stavané na chlapa vo full gear.

            Šírka nákladového priestoru UH-60M je 182 cm na šírku, 132 cm na výšku a 380 cm na dĺžku čo dáva 45 cm na jedného chlapa, ak sú tam štyria. Plus im pridaj povedzme 75l batoh, vestu, helmu, samozrejme zbrane, povedzme že špeciálne jednotky môžu niesť napríklad lyže, snežnice a iné vybavenie.

          • Gibon
            17:58 19.04.2019

            Ahaaa, bude to nepohodlne.
            No ja som myslel ze sa bavime o vojakoch, nie baletkach.


            https://www.army-technology.co...
            Kapacita 27 vojakov v Mi17.
            Ako si mozme vsimnut, vsetci su v plnej polnej, kazdy ma svoju protinarazovu sedacku.

          • Sgt Murphy
            19:26 19.04.2019

            Gibon, tvoje argumenty je niečo ako písať si s opicou. Keď tým 26 vojakom na obrázku pridáš potrebnú výstroj, tak ich tam pomestíš možno polovicu, tak isto to bude aj s UH-60, do tak malého priestoru je natlačiť toľko ľudí jednoducho umenie. Mimochodom ten obrázok mi pripomína scénu zo seriálu MASH, keď do Jeepu Willis natlačili 20 ľudí.

          • HEKTOR
            21:37 19.04.2019

            Gibon - pochopte už konečne že aj ten "konfort" má svoj význam...na tom videu mali chlapi 30l batohy...ak by ste mali veľké batohy +ďalšie veci prichytené na batohu a to Vám dám na kolená na cca 60 min let,tak potom chcem vidieť ako sa budete flexibílne pohybovať v mieste vysadenia a ešte keď bude to miesto "horúce"...budete stuhnutý,že sa ani nepohnete...
            tam nejde o nejaké baletky,alebo premaznanosť...ide o praktickosť,jasné vieme nastrkať 11 chlapov v fullke do uh-60,lebo to je v manuále a v núdzovej situácii by sa to možno dalo-ak to úloha dovolí...ale takéto riešenia sú také slovenské...

            a neviem ako ste vydedukovali že tých 27 sovietov je v plnej polnej,lebo podľa foto tam také nič nevidím...a ceľkom aj pochybujem že tam maju protinárazové sedačky,ale to je už vedľajšie...

            a napr. deklarované rozloženie 2+20 môžeme využiť pri záplavách,keď naberie 20 dospelých a nejaké deti na kolená...alebo ešte 1 premier + 19 ministrov/poslancov...

          • Gibon
            08:57 20.04.2019

            Hektor:
            To s plnou polnou a protinarozovymi sedackami bol samozrejme sarkazmus.
            Ale tu sa nezne s kapacitou 27 vojakov u Mi17opetuje. Dokonca sa tvrdi, ze tam zmestia este jednu lavicu a zmesti dalsi 9 vojakov

  • flanker.jirka
    18:14 18.04.2019

    Bude to boj a bude to stát hodně peněz do dodaných vrtulníků integrovat případnou výzbroj. Výrobce si to nechá královsky zaplatit. V případě rozhodování, zda Venom nebo Black Hawk, tak je asi rozumnější Black Hawk, protože mimo USMC používá Venomy pouze Pakistán a nikdo jiný.
    pro původní účel jste však mohli na Slovensku mít i AW 139 nebo AW 149 a ušetřili by jste, nebo by jste jich měli plnou letku. (další úspory jsou pak při porovnání nákladů na provozní hodiny)

    Zajímavé jakým způsobem autor nazval vydírání ze strany USA Polsku, protože se jednalo už na té úrovni, buď koupíte vrtulníky od nás, nebo v polských továrnách propustí značnou část zaměstnanců.
    ... to byly ty "určité peripetie"
    A že Carracal by pro Polsko byl lepším řešením je bez debat, ale rozkaz zněl jasně.

    • Clanek
      19:07 18.04.2019

      Nez se poustet do uvah je nejprve potreba si odpovedet na otazku, zda 9 BH je vse co Slovensko potrebuje, nebo zda se planuje vyuzit cela/cast opce na dalsich 9 kusu. Me osobne pouhych 9ks na to vse co maji v OSSR zastat nestaci, takze doufam ze se bude priobjednavat. No a pokud se bude priobjednavat, pak se mohou nechat vyzbrojit prave ty nove kusy (stejne, i kdyby se od zacatku pocitalo s 18 kusy by se neozbrojovali, nebo ne plne, vsechny ) a lze se tedy te "nakladne dodelavce" elegantne vyhnout. IMHO az tak nakladna ta dodelavka podle me byt nemusi. Primo z vyroby je clovek nucen vzit to co ma v nabidce vyrobce, kdezto aftermarket zahrnuje vyrazne vic dodavatelu a snad i konkurence (a tlak na cenu) bude vetsi. Kazdopadne by se pak stalo pred otazkou, zda vyzbroj z FMS, nebo nekterou z desitek jinych moznosti ktere zminuje clanek (ktery me osobne velice potesil a ty ofensivni komentare nize spis nechapu).

      • flanker.jirka
        19:20 18.04.2019

        Ale i o tom úvaha je, 9 přepravních vrtulníků je podle mne nutné minimum a optimum bude někde mezi 18 a 24 kusy. U tak malého počtu bude možná i z provozních důvodů obtížné plnit jak základní úkoly, tak případně mise se zbraněmi. Zaobírali se na Slovensku i tím zda koupit jiný typ stroje v Evropě?
        BH jsou dost drahé na provoz. A v té oholené výbavě, v jaké je aktuálně mají, jde o zbytečně drahý stroj, ale asi je to politicky řízeno jednosměrně k USA, tak jako případ F16, ale tam není moc na výběr ani v Evropě, jediný ekonomicky dostupný stroj je pak Gripen.

    • HEKTOR
      21:23 18.04.2019

      flanker.jirka - a je tu ešte jedna možnosť (a veľmi dúfam že sa to nestane),že si "vyzbrojíme" uh-60 ...šikovné slovenské ruky niečo dobré zostroja...niečo na spôsob turra 30 -za veľa penazí málo muziky...

      18-24ks je veľa,pokial sa nebudú realizovať zahraničné misie...som za menej kusov ako je 18-24 a skôr doplnenie o cca 6ks ch-47...len ch-47 dokáže efektívne nahradiť mi-17...

    • Gibon
      08:52 19.04.2019

      Slovenské vrtulníky UH-60M su v standardnej konfiguraci US ARMY. Nebola k nim sice zakupena výzbroj a drahý systém vlastnej ochrany, ale vrtulníky su dodane s namontovanými všetkymi potrebnými konzolami a kabelazou. Staci len dokupit vlastne bloky systémov, logistiku a školenie letových posádok a pozemneho personalu.

      Co sa tyka AW139,Mi17... treba si ist precitat diskusiu k nakupu vrtulnikov pre AČR na palba.cz. je tam vyvratenyxh niekolko vseobecnych mytov. hlavne snerom k Mi17 a jej uzasnej kapacite. Ktoru AČR riesi pri beznych misiach Mi171 s podvesenymi pridavnymi nadrzami a tym vyrazne znizuje japacitu vrtulnik. Nakoniec tak kapacita UH-60 a Mi17 vychadza velmi podobne.

  • palo satko
    17:10 18.04.2019

    Naozaj nechapem, prečo by sme nemali mat Čierneho jastraba vo verzii "Mierova holubica". Žiadna realna vojna nam najbližšich 30 rokov nehrozi, ak sa sami do nej neprihlasime. A ako poznam svojich spoluobčanov, tak Afgan 2001 a Irak 2003 sa nezopakuje.

    • alexa123
      17:31 18.04.2019

      Ak je to tak, tak potom nám stačí civilná t.j. nie vojenská helikoptéra - mám na mysli vyhotovenie pre mier a nie vojnu a tým pádom aj rozdiel v cene - ten asi nebude nezaujímavý. Ale potom nám stačí donekonečna modernizovať BVP-2, sapíky SA-58, Migy, Boženy a pod. t.j. do skutočne novej techniky potom netreba investovať ani jedno € - veď "najbližších 30 rokov nám nehrozí žiadna vojna".

      • palo satko
        18:45 18.04.2019

        Ale ved to oficialna doktrina slovenskej politiky. NATO a EU su fundament. Ty si naozaj mysliš, že pri Čiernej nad Tisou budeme branit vlast? Proti komu? Banderovcom?

    • Sgt Murphy
      19:20 18.04.2019
      Oblíbený příspěvek

      Poznám ukrajinca, čo si to tiež myslel, až pokiaľ mu na dom nepadli rakety a on neušiel na Slovensko. Armáda má byť jednoducho pripravená na vojnu, pretože keď sa už strieľa, je neskoro uvažovať nad tým aké zbrane sme mohli mať a nemáme. Takže nechápem tieto úvahy o tom, že armáda má byť len nejaký humanitárny mierový zbor.

      • palo satko
        11:32 19.04.2019

        ten tvoj Ukrajinec sa mal dohodnut s tym druhym Ukrajincom a nemusela ani facka padnut. Vid rozdelenie Československa. aby sme si rozumeli, toto je web o tych čo chcu bojovat, web pre tych čo utekaju, ako napr. tvoj Ukrajinec, je niekde inde.

        • Sgt Murphy
          12:27 19.04.2019

          Ukrajinec dostali povolávací rozkaz, aby bojoval proti druhému Ukrajincovi, za štát, ktorý vlastná pár oligarchov, ktorý mu rozpredávali pôdu pod nohami západu a vlastný ľudia sú im kradnutý. Ako mnohý iný Ukrajinci počas mobilizácie, armáda preňho nemala ani uniformu, topánky, výstroj, zbraň, náboje, pretože mala na očiach ružové okuliare a nebola pripravená na možnosť, že bude treba povolať ľud do zbrane, čo by sa stalo aj v prípade SR. Takže toľko k tvojmu argumentu, aby sme si rozumeli.

          • palo satko
            14:19 19.04.2019

            Ked sa rozpadol Sovietsky zväz, Ukrajina bola najrozvinutejšou republikou, dokonca aj vo vojenstve. Že sa stala chudobincom, nie len dosledok kradnutia oligarchov, ale vlastnej autentickej hluposti ludu ukrajinskeho a na urajine žijuceho ludu ruskeho pospoliteho. Aj my sme nakoniec nakopali do zadku Mečiara a jeho zlodejov, Dzurindu a jeho gorile, a nakopeme aj dalších. Lenže tamti na Vychode sa nikdy ani len poriadne nepokusili oligarchov potrestat a v jednom jedinom pripade pri "plynovej princeznej zvanej aj Vianočka, urobil cely "demokraticky svet" a EU natlak, aby tu nevinnu invalidku pustili z basy. Kedže sa vyčerpali všetky možnosti, rozhodli sa Ukrajinci podpisat zmuvu s EU s predstavou, že oni si dovezu zapadny tovar, zabalia do Made in Ukrajina a bez cla ho vyvezu do prosperujuceho Ruska. Ked im Rusi povedali, že tak to nepôjde, začali rebeliu a svoju pofidernu demokraciu zmajdanizovali s tym, že za všetko zle čo sa im kedy stalo môže Moskal.
            V pripade Slovenska by sa to nezdalo. idiotov čo si mysleli, že za všetko zle u nas môžu Česi, bolo vyrazne malo.

        • HEKTOR
          14:01 19.04.2019

          palo satko - no ak si myslíte že rozdelene československa bolo také zamatové a mierové len preto že sme boli ako česi a slováci vyspelí,tak ste asi romantik... :)

          a inak,ja osobne bojovať tiež nechcem-pokiaľ to nie je nevyhnutné...asi budem musieť teda zmeniť web :))

          • palo satko
            14:21 19.04.2019

            Možna sme neboli vyspelejši, ale boli sme moralnejši. Čo je to nevyhnutne?

  • hurvo
    16:04 18.04.2019
    • (1)
    Oblíbený příspěvek

    Autorovi to treba to napisat ako pre deti asi> Medium lift UTILITY helicopter. V preklade uzitkova helikoptera strednej nosnosti. Ma sluzit na prepravu osob a lahkeho nakladu. Na vacsie naklady je mi-26, mi-17 alebo chinook. Na boj je urcena AH assault helicopter napr Apache, tiger alebo AW-129.

    Autor sa stazuje ze kupil Tatru 815 a ta nemoze mat vezu s leoparda, ale iba gulomet v prieleze na kabine, a ze gulomet nebol v cene.

    Stroj nemoze za to kto ho nakupil. BH je dobry v tom co ten stroj ma robit. Ta kritika je silne mimo.

    • Flader
      18:22 18.04.2019

      Toto si vyjadril presne. Ja som bohužiaˇľ nedokázal článok ani dočítať. Po prvom odstavci som mal dosť. Autorovi trochu uniklo, že sa U.S. Army zbavuje strojov UH-60A a plánuje vyraďovať aj modernizované UH-60L.

    • niko
      19:31 19.04.2019

      Autorovi uniklo, ze ked vyzbrojime BH tazkymi zbranami, nebudeme mat stroje na vozenie vojakov. :-)))

  • Gibon
    15:59 18.04.2019
    • (1)
    Oblíbený příspěvek

    Autor clanku si na otazku preco UH-60M a nie UH1Y odpovedal sam.
    A to celym tym vypoctom, cim vsetkym sa da UH-60 dovybaviť.

    Je to vrtulnik zavedeny v armadach celeho sveta, kde bude prevadzkovany este desatrocia. Z toho vyplyvaju aj neustale modernizacne aktivity. Co sa o UH1Y neda povedat.

  • HEKTOR
    13:35 18.04.2019
    Oblíbený příspěvek

    priznám sa, že som nepochopil zaujatosť autora na uh-60 v prospech uh-1...takže keby ossr kúpili uh-1, kúpili by lepší stroj.??lebo to asi nie...
    netvrdím že uh-60 bola naj kúpa, ale takéto špekulácie budú vždy...
    a riešiť vyzbrojenie/nevyzbrojenie tiež nemá význam...logika tam chýba,proste modernizácia a la ossr