Výzkumné plavidlo Paula Allena objevilo vrak japonské bitevní lodě Hiei

Výzkumné plavidlo Paula Allena objevilo vrak japonské bitevní lodě Hiei
Hiei Sasebo / Public Domain (Zvětšit)

Kdysi sloužila samotnému božskému císaři Hirohitovi. Teď leží mocná Hiei v hloubce 985 metrů severozápadně od pobřeží ostrova Savo. Průzkum vraku by mohl odhalit bezprostřední příčinu jejího potopení.

Vloni zesnulý spoluzakladatel Microsofu Paul Allen by měl jistě radost, kdyby věděl, že za jeho peníze vypravená loď RV Petrel si může udělat další zářez za objev slavného vraku. Tentokrát je to opravdová lahůdka pro milovníky námořní historie: japonská bitevní loď Hiei. Potopila se 14. listopadu 1942 během první námořní bitvy u Guadalcanalu. Jak a proč šla ke dnu není jasné. Snad by to mohla objasnit důkladná obhlídka vraku. Přítomnost pozůstatků velké lodě poblíž ostrova Savo odhalil sonarový průzkum dna už v roce 2018. Že je to opravdu Hiei, však zjistily až drony z RV Petrel.

Podařilo se najít přibližně stopadesátimetrový kus zadní části trupu bitevní lodě. Zbylých asi sedmdesát metrů délky ocelového obra zatím chybí. „Je velmi pravděpodobné, že z nějakého důvodu vybuchl příďový muniční sklad,“ komentoval to Kazušige Todaka, ředitel námořního muzea v Kure. Loď leží na dně kýlem vzhůru a obrůstá svijonožci.

Výzkumníkům se podařilo natočit její šrouby, kormidla, 127milimetrová děla, bedny s protiletadlovou municí, nebo jako zázrakem neporušená skla v průzorech. „Je to příležitost znovu zvážit válečné utrpení,“ prohlásil Todaka. V době svého spuštění na vodu byla Hiei jednou z nejsilněji vyzbrojených válečných lodí všech dob.


Poloha vraku bitevní lodě Hiei / Google Maps

Britská konstrukce

Patřila do čtyřčlenné třídy Kongó, kterou navrhl britský námořní architekt George Thurston. Její konstrukce byla vylepšením britské třídy Lion. První z lodí, Kongó, ještě postavila Firma Vickers v Anglii. Její kýl se poprvé dotkl vody v roce 1912. Zbylé tři, Harunu (1912), Kirišimu (1913) a Hiei (1913) už postavily japonské loděnice. Lodě třídy Kongó byly původně označovány jako bitevní křižníky.  Japonské námořnictvo změnilo jejich klasifikaci po rozsáhlých přestavbách ve třicátých letech. Jejich hlavní výzbroj tvořilo osm děl ráže 356 milimetrů.

Hiei přežila první světovou válku, aniž by zakusila skutečnou bojovou akci. V roce 1923 se účastnila záchranných prací po zemětřesení v Kantó. (Mimochodem, zažila ho i česká cestovatelka a spisovatelka Barbora Eliášová.) V roce 1929 hrozilo Hiei sešrotování kvůli dodržení podmínek Washingtonské námořní konference z roku 1922.

Japonci ji proto částečně odzbrojili a překlasifikovali na dělostřeleckou výcvikovou loď. V roce 1931 obsadili Japonci Mandžusko. Společnost národů rozhodla, že tím porušili Čínskou suverenitu a mezinárodní právo. Japonsko obratem ze Společnosti vystoupilo. Zároveň přestalo dodržovat Washingtonskou a Londýnskou (z roku 1930) smlouvu, které omezovaly stavbu válečných lodí.

Císařova favoritka

Pro Hiei to znamenalo opětovné vyzbrojení a celkovou rekonstrukci. Proti svým sestrám byla privilegovaná. V roce 1933 sloužila jako vlajková loď samotného císaře Hirohita při velké jokohamské přehlídce flotily. V roce 1935 cestoval vladař, který sám pojmenoval období svého panování šówa, čili „zářící mír,“ na její palubě na návštěvu prefektur Kagošima a Mijazaki. Později dostala císařova oblíbená bitevní loď Hiei nový typ nástavby. Stejný chystali konstruktéři pro největší bitevní lodě všech dob: Jamato a Musaši.

Ve druhé světové válce se Hiei účastnila mnoha bojů. Jako doprovod se zapojila do útoku na Pearl Harbor. Účastnila se operace C proti britským lodím v Indickém oceánu, bitev o Midway, u ostrovů Santa Cruz, nebo u východních Šalomounových ostrovů. Osud ji dostihl v listopadu 1942, když se stala vlajkovou lodí eskadry kontradmirála Hiroaki Abeho.

Úkolem eskadry bylo bombardování Hendersonova letiště na Guadalcanalu (domorodý název je Isatabu), jednoho z Šalamounových ostrovů. Letiště začali stavět Japonci, ale pak ho dobyli Američané. Japonci ho chtěli zpět. Po bombardování letiště měla následovat invaze. Abeho eskadra vzbuzovala respekt. Kromě Hiei v ní plula její sesterská loď Kirišima, lehký křižník Nagara a jedenáct torpédoborců.


Záběry potopené lodě

Noční bitva

Abemu se postavil operační svaz amerického kontradmirála Daniela J. Callaghana. Byl slabší. Jeho páteř tvořily dva těžké křižníky USS San Francisco a USS Portland. Doplňovaly je tři lehké křižníky, USS Helena, USS Juneau a USS Atlanta, a devět torpédoborců. Abeho flotila dorazila do průlivu mezi ostrovy Guadalcanal a Savo nad ránem 13. listopadu. Počasí Japoncům, plujícím od severozápadu, přálo. Silně pršelo, a z měsíce byl jen úzký srpek. Viditelnost byla velmi špatná, což se jim hodilo. Lodě se ale v sestavě promíchaly, a nepluly na určených pozicích.

To způsobilo později v bitvě zmatek. Abe chtěl začít s bombardováním letiště v 01.45 místního času. Proto nařídil flotile nabít děla tříštivými granáty. V 01.42 však torpédoborec Júdači spatřil Callaghanovu eskadru. Japonci začali rychle přezbrojovat z tříštivých granátů na protipancéřové. Stálo je to šest minut. V 01.48 dal Abe rozkaz k útoku. Mocná Hiei a torpédoborec Akacuki osvítili americké lodě pomocí světlometů a zahájili palbu.

Byl to jeden z nejhorších bojů celé války v Pacifiku, ačkoliv trval jen 34 minut. Všechny americké křižníky z něj vyšly těžce poškozené. Callaghan a jeho štáb byli mrtví. Japonci potopili také čtyři americké torpédoborce. Sami však zaplatili vysokou cenu. Torpédoborec Júdači musel být opuštěn. Hiei a Akacuki doplatili na použití světlometů. Akacuki šel ke dnu. Hiei byla vážně poškozena. Největší škodu napáchal jeden ze zásahů, pravděpodobně ze San Francisca.

Příčina potopení

Vyřadil z provozu kormidelní strojovnu. Jedno ze dvou kormidel lodi se natočilo na pravobok. Kapitán lodi Nišida nařídil přejít na ruční řízení. Stateční námořníci otočili kormidlo správným směrem, ačkoliv přitom museli stát ve vodě, poněvadž příslušný úsek lodi byl částečně zaplavený. Situace Hiei byla vážná, ale zvládnutelná. Podařilo se jí desetiuzlovou rychlostí odplout na sever od ostrova Savo. Po rozednění však přišly nálety amerických bombardérů z Hendersonova letiště, letadlové lodě USS Enterprise a základny na ostrově Espiritu Santo.

Problém s kormidlem se zhoršil. Loď sice stále plula, ale byla neovladatelná. Japonci se ji proto rozhodli opustit. V líčení dalších událostí se však různé zdroje liší. V některých se dočtete, že Hiei úmyslně potopily japonské torpédoborce.

V jiných se ale píše, že ji Japonci nechali volně driftovat. Mělo to být přímý rozkaz admirála Jamamota, který řídil celou kampaň. Hiei měla odvést pozornost Američanů. Útok na Guadalcanal totiž pokračoval a k ostrovu se blížily transportní lodě s pozemním vojskem. Která z verzí je správná, by snad mohl ukázat průzkum vraku.

Železná úžina

Podobnou otázku řešili historici u německé bitevní lodi Bismarck, rovněž z druhé světové války. Nebylo jisté, jestli ji v roce 1941 definitivně poslala ke dnu palba britských lodí nebo vlastní posádka. V současnosti se považuje za prokázanou druhá možnost. První námořní bitva u Guadalcanalu, je považována za Americké vítězství, třebaže draze zaplacené. Pokračovala druhou bitvou, 14. a 15. listopadu. Američané v ní potopili Kirišimu společně s jedním torpédoborcem, za cenu mírného poškození jedné své bitevní lodě a potopení tří torpédoborců.

Mezi ostrovy Savo a Guadalcanal se během druhé světové války odehrálo šest významných námořních bitev. Byly to bitva u ostrova Savo, u mysu Esperance, první a druhá námořní bitva u Guadalcanalu, bitva u Tassafarongy a operace I-gó.  Kvůli množství vraků se úžině přezdívá průliv se železným dnem. Paul Allen se svým vědeckým týmem jich většinu zmapovali už v roce 2015 z paluby Allenovy jachty Octopus.

Stejný rok objevili i vrak japonské bitevní lodě Musaši v Sibuyanském moři a vyzvedli lodní zvon z vraku britského bitevního křižníku HMS Hood na dně Dánského průlivu. V roce 2017 získal Paul Allen lepe vybavenou loď RV Petrel. Ta se pustila do hledání slavných vraků ve velkém. Už jich našla přes dvacet. Byly mezi nimi celkem tři velké japonské bitevní lodě, neblaze proslulý americký křižník USS Indianapolis, nebo letadlová loď USS Lexington. Sám Allen bohužel zemřel na podzim 2018. Poslední úlovek RV Petrel z 13. února je americká letadlová USS Hornet.

Zdroje: Paul Allen, Combined Fleet, Geek, Japan Times, Popular Mechanics
 

Nahlásit chybu v článku


Související články

Izumo, největší japonská válečná loď od 2. světové války

Japonské námořnictvo v brzké době významně posílí. Včera Japonsko oficiálně představilo loď Izumo, ...

Kaga: Vrtulníková loď pro japonské námořnictvo

Japonské námořnictvo získalo výraznou posilu v podobě vrtulníkového torpédoborce JS Kaga (DDH-184) ...

Stíhačky F-35B Lightning II pro japonské a jihokorejské námořnictvo

Japonské a jihokorejské námořnictvo se zajímá o víceúčelové stíhačky F-35B Lightning II s krátkým ...

Japonské kapesní letadlové lodě se stíhačkami F-35B Lightning II

Kdo aspoň občas sleduje námořní novinky, toho to nepřekvapí. Japonské lodě třídy Izumo přezbrojí ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:

  • SofF
    01:18 17.02.2019

    stejně je to zvláštní, evidentně stěstěna nestála na japonské straně, prakticky už měli vítězství v kapse a ikdyž těžce poškodili lodě a odpravili nepřátelské velení tak flotila ...Zobrazit celý příspěvek

    stejně je to zvláštní, evidentně stěstěna nestála na japonské straně, prakticky už měli vítězství v kapse a ikdyž těžce poškodili lodě a odpravili nepřátelské velení tak flotila byla provozuschopná. Stejně jako úvodní útok na Harbor kde ty nejdůležitější lodě zrovna odpluly. Tyhle drobné náhody změnily jasná vítězství v Pyrrhova nebo rovnou prohry. Podobné lapálie ovšem zpočátku pronásledovaly i SSSR kdy docházelo k neuvěřitelným náhodám a prakticky zničení celé první armády. Jenže Japonsko a ani jiný stát neměl takové rezervy aby tohle ustál, však to trvalo mnoho desítek let než se stav populace normalizoval. Faktem zůstává že i sebelépe připravený přepad s nejlepší výzbrojí se může ošklivě zvrtnout, ovšem některé souhry okolností jsou hodně zarážející zvlášť když se v řadě střetů opakují - buď se nepřítel objeví dřív/v jiném složení nebo hned při prvních výstřelech padne důležitý důstojník či dojde k nečekanému útoku těsně před vlastním kdy se teprve rozdělují zbraně, to jsou rozhodující momenty a Japonci si jich užili stejně jako Sověti. Někdo to vysvětluje superdokonalou špionáží a někdo i magickými praktikami, viz runové Německo, jaké bylo ale "kung-fu" USA se pochopitelně tají. Sověti našli svoji medicínu až když Stalin obrátil a povolil zpět náboženství, odvrhl přísný ateismus. Možná také náhoda možná v tom bylo víc a pochopil že s mocí zaštítěnou hákovým křížem (tibetským znakem štěstí) musí bojovat i jiným než technickým umem. Japonci ale svoje "kung-fu" proti americkému nenašli a bojovali by stejně jako Němci až do hořkého konce že by těch atomovek muselo být víc a stejně cena by byla pro Američany enormně vysoká. Když se to vezme kolem a kolem tak by Japonci měli být Sovětům vděční protože takhle spousta civilního obyvatelstva přežila - po dalším jaderném bombardování by z ostrovů moc nezbylo...Skrýt celý příspěvek

  • dusan
    17:22 15.02.2019

    Bitevné krížniky Kongó boli japonskými "hviezdami" v bitke o Pacifik v kategórii ťažkých lodí. https://cs.wikipedia.org/wiki/... Japonci veľmi málo efektívne ...Zobrazit celý příspěvek

    Bitevné krížniky Kongó boli japonskými "hviezdami" v bitke o Pacifik v kategórii ťažkých lodí.

    https://cs.wikipedia.org/wiki/...

    Japonci veľmi málo efektívne využívali svoje ťažké plavidlá. Síce na jednej strane boli veľmi progresívny pri nasadení lietadlových lodi, ale nejako im "nedošlo", že staršie nákladné plavidlá sú vhodné ako sprievodné plavidlá pre operačné zväzy lietadlových lodí. Minimálne ako protilietadlová platforma. Ak ich Japonci nasadili, tak sa doslova spolu s väčšinou ťažkých "kanónových" lodí ťahali za operačným zväzom lietadlových lodí, kde akurát pálili drahocenné pohonné hmoty a na do reálneho boja sa málokedy vôbec dostali.

    Trieda Kongó bola svetlá výnimka a Japonci ich agresívne nasadzovali. Síce samozrejme utrpeli straty ... ale "odpracovali" si svoje na rozdiel od zvyšku bitevných lodí, v rátane mohutných bitevných lodí Jamato a Musaši, ktoré boli pre Japoncov viac menej len požieračmi vzácneho paliva a ich bojové nasadenie boli minimálne - v čase, keď bolo už o výsledku vojny dávno rozhodnuté.

    Treba povedať, že síce už v druhej svetovej vojne ťažké kanónové hladinové lode rýchlo zastarávali, ale neboli až tak na "odpis" ako sa niekedy prezentuje. V prípade vhodného nasadenia boli nenahraditeľné hlavne pri palebnej podpore pri vylodeniach. Tam ich nedokázalo nahradiť nič .. ani letectvo ...
    Každý videl už xy-filmov o vylodení v Normandii, ale málokedy sa spomína rozhodujúci článok úspechu... a to ťažké delostrelectvo plavidiel delostreleckej podpory, od ťažkých bitevných lodí po "malé" torpédoborce, ktoré ignorovali všetky predpisy, priblížili sa až k pobrežiu s svojimi 127 mm kanónmi likvidovali presnou paľbou bodové ciele buď samostatne, alebo v spolupráci s pozemnými jednotkami či prieskumnými lietadlami.Skrýt celý příspěvek

    • Jura99
      19:01 15.02.2019

      To bych netvrdil, že Japonci nevyužívali těžké lodě. Kromě třídy Kongo totiž zbývaly jen třídy Nagato a Jamato, zbytek byl kvůli malé rychlosti spíš nepoužitelný, zdržoval by svaz. ...Zobrazit celý příspěvek

      To bych netvrdil, že Japonci nevyužívali těžké lodě. Kromě třídy Kongo totiž zbývaly jen třídy Nagato a Jamato, zbytek byl kvůli malé rychlosti spíš nepoužitelný, zdržoval by svaz. A všechny jmenované se ve válce zapojily, v druhé polovině války o něco méně, protože se s nimi čekalo na "rozhodující bitvu".Skrýt celý příspěvek

  • dusan
    16:25 15.02.2019

    "Pokračovala druhou bitvou, 14. a 15. listopadu. Američané v ní potopili Kirišimu společně s jedním torpédoborcem, za cenu mírného poškození jedné své bitevní lodě a potopení tří ...Zobrazit celý příspěvek

    "Pokračovala druhou bitvou, 14. a 15. listopadu. Američané v ní potopili Kirišimu společně s jedním torpédoborcem, za cenu mírného poškození jedné své bitevní lodě a potopení tří torpédoborců."

    Čo je to za nezmysel ?

    Stretu sa zúčastnili dve americké bitevné lode a to South Dakota a Washington. South Dakota nebola "mierne poškodená" ... ale rozstrieľaná zásahom 42 ťažkých granátov tak, že musela odplávať na celkovú opravu na pobrežie USA .....

    Treba dodať, že následne Washington rostrieľal Kisišimu, druhú zničenú loď triedy Kongo.Skrýt celý příspěvek

    • -rjh-
      22:03 15.02.2019

      Jasně, myslel jsem South Dakotu. Máte pravdu, mírným poškozením jsem to asi podcenil. Na druhou stranu zásahů nebylo 42 ale 26 (viz ...Zobrazit celý příspěvek

      Jasně, myslel jsem South Dakotu. Máte pravdu, mírným poškozením jsem to asi podcenil. Na druhou stranu zásahů nebylo 42 ale 26 (viz https://www.nationalww2museum.... Nikde se nepíše o zaplavování, poškození kormidla nebo pohonu. Uvádí se zničení radarů, nefunkční rádio a jeden požár. Ve srovnání s Hiei po první bitvě se mi to nezdálo tak hrozné (Ta prý hořela jako vánoční stromeček.).Skrýt celý příspěvek

  • Jura99
    15:32 15.02.2019

    Pěkný článek, krásná loď i válečný příběh. V Tichomoří si bitevní lodě slušně zabojovaly.

    Pěkný článek, krásná loď i válečný příběh. V Tichomoří si bitevní lodě slušně zabojovaly.

  • Czertik
    15:02 15.02.2019

    By me zajimalo odkud autor cerpa presvedceni se kanclere (bismarka :) ) potopila vlastni posadka. Zvlast kdyz se ta teorie objevila az po valce, a zadny ze zaznamu z ...Zobrazit celý příspěvek

    By me zajimalo odkud autor cerpa presvedceni se kanclere (bismarka :) ) potopila vlastni posadka.
    Zvlast kdyz se ta teorie objevila az po valce, a zadny ze zaznamu z odposlechu/vysledchu zajate posadky se o tom, ze by ho potoplila vlastni posadka se nezminuje.Skrýt celý příspěvek

    • Jura99
      15:26 15.02.2019

      Ale ano, je to celkem známé tvrzení, že údajně otevřeli kingstony, ovšem v bezvýchodné situaci, loď by šla ke dnu i tak.

      Ale ano, je to celkem známé tvrzení, že údajně otevřeli kingstony, ovšem v bezvýchodné situaci, loď by šla ke dnu i tak.

    • dusan
      16:56 15.02.2019

      Potvrdil to i výskum vraku. Samozrejme, že loď bola už vyradená z boja, ale Angláni ju skutočne nedokázali poslať ku dnu ani delostreľbou, ani torpédami. Definitívnou bodku za ...Zobrazit celý příspěvek

      Potvrdil to i výskum vraku. Samozrejme, že loď bola už vyradená z boja, ale Angláni ju skutočne nedokázali poslať ku dnu ani delostreľbou, ani torpédami. Definitívnou bodku za trápením urobila až vlastná posádka.Skrýt celý příspěvek

      • Czertik
        13:07 16.02.2019

        Tak sem si nasel clanek o tom na palbe, kde se to, ze bismark byl potopen vlastni posadkou vychazi z toho, co se podarilo prozkoumat a zedostattku der na boku/pod carou ponoru. Ale ...Zobrazit celý příspěvek

        Tak sem si nasel clanek o tom na palbe, kde se to, ze bismark byl potopen vlastni posadkou vychazi z toho, co se podarilo prozkoumat a zedostattku der na boku/pod carou ponoru.
        Ale jak bylo spravne poznamenano, nektere casti proste nemohly byt (v vnejsku) prozkoumany, protoze se zaboril celkem hluboko. I kdyz definitivni tecku za tim jestli jo nebo ne, by nam dokazaly ony ventily samotne, jestli sou v poloze otevreno nebo zavreno.
        Otazka zni, jestli by byly vubec pristupne.

        Jinak hodne me pobavili ty probehy lodniho koroura oskara a to, jak potapel britske lode :). A pak to, jak si italove na palubu dotahly kozu (udajne kvuli mleku).

        Ale rad bych podotknul, ze ani serizni prohledani vraku nemusi vest ke spravnym zaverum, ci dokonce muze podporit/vytvorit silene legendy.
        jako treba to, ze kdyz byl prozkouman titanik - a zadna viditelna trhlina nebyla objevena, tak se to pokladalo za "dukaz" ze ho ledovec nepotopil, a ze pravdu meli ti co rikali ze se potopil kvuli pozaru v uhelnem skladu, ci dokonce ze se titanik nepotopil, ale misto nej se potopil britanik ktery se jen jako titanik tvaril.Skrýt celý příspěvek

        • Slavoslav
          07:14 18.02.2019

          tak on by sa mozno ten bismarck navela potopil. Ale aks i dobre spominam stale sa drzal na hladine a tie dve torpeda ktorými ho chceli briti dorzait neprerazili trup co ten ...Zobrazit celý příspěvek

          tak on by sa mozno ten bismarck navela potopil. Ale aks i dobre spominam stale sa drzal na hladine a tie dve torpeda ktorými ho chceli briti dorzait neprerazili trup co ten prieskum ukazalSkrýt celý příspěvek

    • Slavoslav
      18:23 15.02.2019

      par rokov dozadu ju skumala ponorka co bola aj pri Titanicu. V podstate nenasli nejake poskodenie trupu ktore by ju malo poslat ku dnu.

      par rokov dozadu ju skumala ponorka co bola aj pri Titanicu. V podstate nenasli nejake poskodenie trupu ktore by ju malo poslat ku dnu.

    • -rjh-
      22:07 15.02.2019

      Kromě průzkumu vraku na to i výpovědi svědků, které vytáhli z vody HMS Dorsetshire a HMS Maori.

      Kromě průzkumu vraku na to i výpovědi svědků, které vytáhli z vody HMS Dorsetshire a HMS Maori.

      • -rjh-
        23:14 15.02.2019

        *jsou

        *jsou

      • Czertik
        13:08 16.02.2019

        A kde bych ty vypovedi mohl najit ? krome toho, ze sou zminovany jako vypovedi takove ? At sem se snazil jak chtel, tak sem je nenasel.

        A kde bych ty vypovedi mohl najit ? krome toho, ze sou zminovany jako vypovedi takove ? At sem se snazil jak chtel, tak sem je nenasel.

        • PaulieK
          14:41 21.02.2019

          Pro uživatele Czertik: Hledat musíte v odborných publikacích, pokud možno ne cca. 50 let starých, a od různých autorů, ne jen českojazyčných. Výpovědi svědků zachyceny jsou, ...Zobrazit celý příspěvek

          Pro uživatele Czertik: Hledat musíte v odborných publikacích, pokud možno ne cca. 50 let starých, a od různých autorů, ne jen českojazyčných. Výpovědi svědků zachyceny jsou, rozkaz k samozatopení "vydal komandér-poručík Hans Oels, který se nacházel v dolním patře opancéřované velitelské věže a správně usoudil, že jako jediný z vyšších velitelů přežil. Stejný rozkaz dostal i strojní důstojník Gerhard Junack od svého nadřízeného komandér-poručíka Waltera Lehmanna těsně předtím, než se telefon natrvalo odmlčel." Jak píše František Novotný (Veleobři oceánů, 2003) obsluhy strojovny uvnitř lodi v pancéřované citadele "nevěděly, co se děje nad jejich hlavami, neboť otřesy zásahů se nedaly odlišit od otřesů po vypálení vlastních děl." O stavu "nahoře" tak bylo možné usuzovat na základě zvyšujícího se počtu hluchých telefonních linek, neboť námořníci "nahoře" byla zabiti tak rychle, že ani nestačili své kolegy uvědomit o beznadějné situaci.Skrýt celý příspěvek

  • dusan
    14:58 15.02.2019

    "V jiných se ale píše, že ji Japonci nechali volně driftovat. Mělo to být přímý rozkaz admirála Jamamota, který řídil celou kampaň. Hiei měla odvést pozornost Američanů. Útok na ...Zobrazit celý příspěvek

    "V jiných se ale píše, že ji Japonci nechali volně driftovat. Mělo to být přímý rozkaz admirála Jamamota, který řídil celou kampaň. Hiei měla odvést pozornost Američanů. Útok na Guadalcanal totiž pokračoval a k ostrovu se blížily transportní lodě s pozemním vojskem. Která z verzí je správná, by snad mohl ukázat průzkum vraku."

    Čo sú to za absurdné fabulácie ....

    Osud bitevného krížnika je celkom jasne zdokumentovaný. Japonci sa snažil loď zachrániť, ale po sérii náletov bolo plavidlo ťažko poškodené a potápalo sa a tak ho logicky Japonci opustili, keď už nebola šanca na záchranu a preživších členov posádky evakuovali torpédoborce.Skrýt celý příspěvek

    • Jura99
      15:30 15.02.2019

      Rozlomení trupu by spíš svědčilo pro náhlou explozi nebo pro potopení vlastními torpédoborci po opuštění lodi. Zajímavé je, pokud loď leží kýlem vzhůru i v hloubce ca 1000m, ...Zobrazit celý příspěvek

      Rozlomení trupu by spíš svědčilo pro náhlou explozi nebo pro potopení vlastními torpédoborci po opuštění lodi. Zajímavé je, pokud loď leží kýlem vzhůru i v hloubce ca 1000m, většinou se má za to, že bitevní lodě se převrátí a potápí kýlem vzhůru dokud nevypadnou hlavní děla z barbet a ve větších hloubkách se pak loď stihne obrátit a na dno dopadne kýlem (případ Bismarcku).Skrýt celý příspěvek

      • Slavoslav
        18:24 15.02.2019

        nie nutne, ak sa zaplnila jedna cast lode a druhu zdvihlo do vzduchu mohlo dojst k rozlomeniu poskodeneho trupu

        nie nutne, ak sa zaplnila jedna cast lode a druhu zdvihlo do vzduchu mohlo dojst k rozlomeniu poskodeneho trupu

        • Jura99
          07:07 16.02.2019

          takto se zlomil Titanic, jenže ten měl pláty trupu o síle asi jednoho palce, bitevní lodě měly okolo 20cm a množství přepážek. Také nevím, že by se nějaká bitevní loď potápěla ...Zobrazit celý příspěvek

          takto se zlomil Titanic, jenže ten měl pláty trupu o síle asi jednoho palce, bitevní lodě měly okolo 20cm a množství přepážek. Také nevím, že by se nějaká bitevní loď potápěla způsobem, že by kolmo či pod velkým úhlem trčela vody. Je to taková masa oceli, a věže tak těžké, že se to obvykle převrátilo.Skrýt celý příspěvek

    • -rjh-
      22:12 15.02.2019

      Píše se to v tom článku na Combined Fleet. Doporučuji k přečtení.

      Píše se to v tom článku na Combined Fleet. Doporučuji k přečtení.

Načítám diskuzi...