Význam armád národních států ve 21. století – Část 4. Zahraniční nasazení

Význam armád národních států ve 21. století – Část 4. Zahraniční nasazení
Foto: Český voják v Afghánistánu, ilustrační foto / Radek Venglář, Flickr AČR

Nasazení vojenských jednotek mimo fyzické území vlastního státu vyvolá v mnoha případech velmi vášnivou reakci. Není tomu jinak ani v současnosti kdy vojáci AČR slouží v Afghánistánu, Mali, na Balkánu a jinde. 

Masmédia velmi ráda využívají jakoukoliv koncentraci emocí, aby zvýšila svou sledovanost a zvětšila svůj zisk. Proto bylo možné pozorovat první letecké údery na Irák téměř v přímém přenosu a ze stejného důvodu je možné vidět i stoupající odpor vůči nasazení sil států v zahraničí.

A toto se může týkat stejně tak ČR jako i USA nebo Velké Británie. Je potřebné si, ale uvědomit, že první obětí každé války je pravda. A aby bylo možné se dívat na jakékoliv konflikty, do kterých jsou zapojeni i naši vojáci, je potřebné, aby bylo jasně řečeno, proč jsou vojenské jednotky vysílány do zahraničí.

Základním principem existence armády i zahraničních misí je teze barona von Clausewitz o tom, že válka je jen pokračování politiky jinými prostředky. Toto konstatování skutečnosti, ať už se někomu líbí a někomu ne, je v současnosti stále platné a ještě dlouho bude. Vojenské jednotky jsou tedy do operací v zahraničí výsílány na základě politického rozhodnutí, které sleduje záměr určený zahraniční politikou státu.

Důvodem vyslání je snaha státu získat území nebo prestiž, vytvořit atmosferu, která mu umožní přenášet svou vůli na jiné státy. Na druhé straně to, ale může být také snaha bránit své území a zájmy, snaha dostát svým závazkům vůči spojencům anebo také idealistický princip solidarity.

Jelikož princip solidarity je a bude nahlíženo s podezřívavostí, protože málokdo bude chtít uvěřit, že stát koná bez nároku na hmotný zisk, tak bude tento princip popsán jako první. Princip solidarity je postaven na idealistickém (zde jde ale o politický idealismus, tedy o teorii) přesvědčení, že pokud jeden stát pomůže jinému (udržet mír, obnovit pořádek apod.) potom v případě potřeby i jemu bude poskytnuta taková pomoc.

Díky tomuto principu jsou nasazovány mírové jednotky OSN po celém světě. Ať už se názory na záměry OSN nebo i jednotlivých států vysílajících své jednotky pod touto vlajkou budou lišit, není možné popřít, že tisíce vojáků sloužilo v desítkách misí právě na základě tohoto principu.

Jako další v řadě zde jsou zištné principy, které sledují konkrétní a jasný politický cíl. Zde není potřebné vyjmenovávat všechny důvody, proč docházelo, dochází a bude docházet k zahraničním intervencím. Je jich tolik, že by to vydalo nejméně na jednu obsáhlou publikaci.

Co je potřebné si uvědomit, je skutečnost, že to je v prospěch státu. Zahraniční intervence s cílem obsadit 30 kilometrů široké pásmo u hranice je zaměřena ať už na odstranění sil sousedního státu, které se tam hromadí anebo na vytvoření širšího nárazníkového pásma. Cílovým záměrem je větší bezpečnost státu. Pokud stát vyšle své síly, aby obsadily území bohaté na nerostné suroviny, sleduje tím svůj ekonomický prospěch.

Tímto nechci omlouvat všechny zahraniční intervence, z nichž některé jsou odsouzení hodné. Chci tímto článkem i argumenty, které jsem zde použil, poukázat na skutečnost, že vojenské jednotky jsou vysílány do zahraničí na základě politického rozhodnutí.

Tedy, pokud někdo opravdu cítí potřebu označovat naše vojáky sloužící v zahraničí za žoldáky nebo okupanty, rád bych ho upozornil na jeden fakt. A sice, že rozhodnutí o tom zda se tam budou nacházet či ne leží v rukou politiků.

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Česká armáda zůstane v Afghánistánu i po roce 2014

Vzdor všeobecnému mínění zůstanou Spojenci v Afghánistánu i po roce 2014. Hlavní odpovědnost za ...

Význam armád národních států ve 21. století – Část 1. Historický vývoj

Účast na mezinárodních cvičeních, nasazení v zahraničních misích, pomoc při povodních, toto jsou ...

Význam armád národních států ve 21. století – Část 2. Pozice a úkoly armády v státě

První díl našeho seriálu skončil konstatováním, že armáda – ať již vnímaná jako ozbrojené síly nebo ...

Význam armád národních států ve 21. století – Část 3. Civilní kontrola armády

Po zveřejnění posledního článku jsem byl požádán, abych se v dalším pokračování více věnoval civilní ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:6h12h24h
  • flanker.jirka
    22:37 11.07.2013

    Zdravím!
    Význam armád se moc nezmění, budou nadále dělat práci určenou politiky a těch co za politiky stojí v pozadí. Poroste míra jejich zneužívání zájmy privátní sféry moci. Jediné co se nebezpečně mění je "privatizace" armád a jiných ozbrojených složek. Postupem času si mocní založí firmy a ty si rozdělí armády pod sebe. AČR je toho dobrým příkladem, využilo se "profesionalizace" k tomu, aby armáda se zde stala závislou na privátním sektoru i v takových věcech jako je základní údržba automobilní techniky, věci co kdysi vyřešil VZS sám řeší firma na druhém konci republiky za sumy, které by privátnímu sektoru nemohla nabídnout, protože by se jim vysmáli. Trošku nechápu proč si řidič VZS mohl udělat na strojích skoro vše sám a profík na to sáhnout nemůže - povětšinou díky dobře sepsaným smlouvám.
    Tak že pokud se peníze točí mezi správnými lidmi a firmami tak nikoho nebude zajímat, že voják padne v konfliktu a dokonce i nadále nám bude někdo povídat pohádky o smyslu vedení konfliktu, i když se množí případy útoků green on blue. Ať už se tomu bude říkat okupace, mezinárodní pomoc, boj proti dopředu umělě zorganizovanému terorismu, boj za svobodu - implementaci a vnucování svého demokratického světonázoru někomu kdo o to nestojí. V příspěvcích tu je zmiňováno božské slovo demokracie, demokraté by měli respektovat názor druhých a ne jim nutit, pod nejrůznějšími ekonomickými záminkami, názor svůj.

  • David Khol
    10:06 10.07.2013

    K tomu vysvětlování důvodu potřeby armády - ano, myslím si, že by to měla dělat armáda, či spíše ministerstvo obrany, mají ostatně peníze na PR a reklamu. A nejde jen o formu, ale i o obsah. Měly by být shromážděny jasné logické argumenty, proč tu vlastně armáda je, neměly by trapně a populisticky být zmiňovány jen povodně, které jsou přece sekundárním a nikoliv primárním úkolem armády.
    Chybou je podle mne i to, že zde nevznikla politická strana či politická síla - řekněme trochu zdravě konzervativně laděná-, která by brala obranu a armádu vážně a trochu ji prosazovala. Bohužel, místo toho tady jsou převážně jen političtí populisté, kteří se zviditelňují výkřiky typy k čemu vlastně máme ty Gripeny apod

  • Beny
    15:14 09.07.2013

    Naprosto musím souhlasit s liberal shark, lépe to snad ani napsat nelze.

    I když se zde oběvuje stejný problém na který jsem poukazoval ve svém prvním komentu. A to je naprostý nezájem lidí, kteří raději hned nadávají, ale dále se nezajímají o dané věci hlouběji :-(

  • liberal shark
    12:43 09.07.2013

    Dobrý článek.
    Vyslání naší armády do Afghánistánu je zcela v pořádku. Bývalá Talibánská vláda Afghánistánu umožnila vedení Al-Káidy vést činnost z afghánského území. Al-Káida zaútočila na USA. Tím se i Tálibán dopustil válečného aktu proti USA a NATO. ČR jako člen NATO se podílí na kolektivní obraně. Na tom není nic špatného ani nelegálního. Označovat naše vojáky za žoldáky je lživé a sprosté.

  • Filip
    22:14 08.07.2013

    Tady jsou stejně krásný diskuze... :) Pěkné, že i autor se zapojí. Super web :)))

  • palo
    21:48 08.07.2013

    Jan Grohmann: som rad ze prostestujete iba proti forme mojho prispevku a nie jeho obsahu :) prispevok bol obecne o politikoch, nie o armade. ospravedlnujem sa za lahky offtopic.

  • Ondrej Rajkovic
    20:45 08.07.2013

    Dovolim si reagovat asi jen na komentar Pavla (zbytek udelal uz Jan Grohman kteremu timto dekuji, lepe bych to ani ja nenapsal).

    Povinnosti armady neni rovnat se nekomu. A cela armada se uz vubec nemusi rovnat "vyhlasenym zahranicnim specialnim jednotkam". Pokud by jsme si to ale rozdelili na mensi casti potom zjistime, ze 601. skupina specialnich sil se opravu rovna zahranicnim specialnim jednotkam (at uz to jsou US Army Special Forces, 22nd Special Air Service nebo dalsim). Bylo by videt, ze 43. vysadkovy prapor je porovnatelny s jinymi zahranicnimi jednotkami teto kategorie a muzeme tak pokracovat dal.
    Pokud ale chceme vest diskusi o bojeschopnosti tak ji prosim definujte. Je bojeschopnym ten vojak ktery dokaze ujit urcenou vzdalenost s nakladem vybaveni, ktere potrebuje a nasledne splnit svuj ukol? Pokud ano, tak bez ohledu na typ ukolu si dovolim tvrdit, ze bojeschopna je cela armada.

  • Muerte
    20:28 08.07.2013

    Dovolím si nesouhlasit s tím, že by armáda měla vysvětlovat kam a proč je nasazena. To je přece úkol politiků. Jakkoli to dělají špatně. Armáda by měla v tomhle směru vždy končit u toho, že je jedná podle politického zadání a prezentovat průběh činnosti, ne důvody. Kdyby měla armáda nějaké důvody vymýšlet a prezentovat, tak se plete do politiky a to nikdy není dobře.

    Jinak článek prefektní.

  • Pavel
    19:51 08.07.2013

    Máme sice 21 tisíc vojáků, ale to je jen papírové číslo, kolik z nich je skutečně bojeschoných, kvalitně vycvičených profesionálů schopných jít na nahraniční mise?

    Kolik našich vojaků se kvalitou vyrovná vyhlášeným zahraničním speciálním jednotkam??? Odhaduji, že tak maximálně pár tisíc, ostatní jsou na urovni vojaků z povolání před "profesionalizací" .

  • pilot211
    19:35 08.07.2013

    Naprosto souhlasím s obsahem tohoto článku, je napsaný neutrálně a pouze vysvětluje důvody a možnosti zahraniční intervence armád. Jestli sem někdo plete, co je demokracie a kdo nastoupí proti lidu, když se vzbouří, tak si asi spletl článek, protože toto s tím nemá nic společného. Jestli někdo naše vojáky označuje za žoldáky, tak neví, že žoldák je voják, který nebojuje z politického přesvědčení nebo za svůj názor, ale za svoji peněženku, žoldák nikdy neskládá přísahu, ale voják AČR ano. Dále se naše armáda nedá nazývat okupanty, protože v Afghánistánu bojuje s nepřítelem NATO-Talibanem, naše armáda spolupracuje s Afghánskou armádou a cvičí ji. Všichni nadávají, jak se Amerika a NATO plete do cizích věcí, ale v Afghánistánu jsou její konání oprávněná, protože kdyby vám někdo shodil mrakodrapy, taky byste se do nich pletly a zhoršovali jim život.

  • Jan Grohmann
    18:55 08.07.2013

    Pánové palo a hovorko11, nemám nic proti tomu, že nesouhlasíte s obsahem článku a máte na to jiný názor. Ale zkuste dát vaším příspěvkům nějakou úroveň a formu.
    Pan palo si zjevně potřeboval jen ulevit od svých negativních emocí (k tomu diskuze na AN opravdu neslouží) a pán hovorka11 naopak (opět) naházel do jednoho příspěvku doslova desítek témat, většinou vzájemně nesouvisejících nebo rovnou bizarně mixující jevy, které nemají se sebou nic společného.

    Já vím, že to tak "cítíte", ale opět, znovu (zřejmě ne naposled), vyberte si jedno téma a nepoužívejte diskuzi na AN jako svůj blog, kde vypisujete všechny nápady, pocity, domněnky, spekulace a bůhví co ještě, které Vás zrovna napadnou.

    Tykadla, korupce, islám, MUS, neodvolatelnost...

    Dporučuji pane paulo a hovorko nejprve si prostudovat tohle http://cs.wikipedia.org/wiki/A... a pak můžete pokračovat u nás v diskuzi.

  • palo
    18:32 08.07.2013

    velke deti sa hraju, bez ohladu na ostatnych.
    velka cast politikov, celosvetovo, su iba ludske odpadky, ktore by objektivnymi testami kvalit cloveka nikdy nepresli

  • hovorka11
    18:05 08.07.2013

    mart, Beny:
    O čem je demokracie ?
    O vůli lidí reprezentované většinou. Jestli sledujete současné dění v ČR tak zjistíte. že většina lidí je proti korupci. Proto i před odhalením korupčních afér byla většina cca 86% proti jednání vlády , která např. neposkytovala ani vyšetřovatelům ze Švýcarska přístup ke korupčním materiálům z MUS a ignorovala možnost připojit se k vyšetřování a objeveným miliardám bez vlastníků.. O korupci v armádních zakázkách se píše a politici to zahrabávají. Dokonce zavřeli autobusáka za urážku namalování tykadel politikům, ačkoliv škodu nahradil.
    -------------------
    Pokud se lidé vzepřou aroganci moci kterou nevolili a která nechává rozkrádat tento stát, tak první kdo po policii nastoupí v tomto režimu proti obyvatelstvu bude armáda (už neexistují lidové milice).

    Jestli se vojákovi bude vymývat mozek, tak bude poslušný totalitě a ne demokracii.
    To by jste si pánové měli uvědomit, než budete urážet lidi, kteří nezmůžou nic proti neodvolatelnosti a nepotrestatelnosti politiků, kteří dělají opak toho, proč byli zvoleni.
    Armáda má lidi bránit a ne jít s korupčními politiky proti lidem a na "zahraniční mise" proti státům, které se po rozbombardování předávají do nadvlády islamistů jako Kosovo, Líbye a postupně i Sýrie.
    Každý voják má bojovat v prospěch své vlasti a ne v prospěch islamistů !

  • Jan Grohmann
    17:45 08.07.2013

    Pro Beny. Podle našeho názoru si to lidé neuvědomují, protože to nevědí, nikdo jim to neřekl. Bohužel je smutné, že podobné vysvětlující články musí psát soukromý subjekt a nepostará se o to Armáda ČR, která má podobné věci vysvětlovat veřejnosti non stop.

    Popravdě, kdo za posledních 20 let viděl na českém a slovenské mediální scéně nějaký článek, který nám srozumitelně vysvětluje, proč potřebujeme armádu, proč vysíláme vojáky do zahraničí?

  • mart
    16:08 08.07.2013

    No, a kdopak volí politiky? Ano, občané demokratické země. Takže pokud někdo nadává na vojáky a označuje je za okupanty, měl by vlastně nadávat sám sobě... Jak je to jednoduché, že ano?!

  • Beny
    15:24 08.07.2013

    Řekl bych, že ten poslední odstavec je nejdůležitější z celého článku.

    Hlavně proto, že si to většina lidí vůbec neuvědomuje a nadává na lidi co nemají na taková rozhodnutí vůbec žádný vliv. Ale ono se také není čemu divit, je přeci 100x jednodužší nadávat na vojáky a už se nezatěžovat nad tím, kdo je tam vlastně skutečně poslal a dává jim primární úkoly (cíle). Prostě klasika