Vyzvednutí norské fregaty Helge Ingstad se odkládá

Vyzvednutí norské fregaty Helge Ingstad se odkládá
Potopená fregata HNoMS Helge Ingstad / Royal Norwegian Navy

Norská fregata, která se v listopadu potopila po strážce s ropným tankerem, stále leží na mořském dně. Záchranné práce komplikuje počasí. Mezitím se podařilo shromáždit základní informace o průběhu nehody. Ledacos vypadá jinak, než bezprostředně po ztroskotání.

Jen málo pohledů je smutnějších, než na proděravělý lodní trup ležící na mořském dně. Žel, právě takový pohled se naskytl operátorům dronu od firmy Blueye Robotics. Najalo si ji norské námořnictvo za účelem podrobného průzkumu dvaceti procent své hladinové flotily. Ty v současnosti reziví několik metrů pod hladinou u pobřeží ostrova Seløyna, severozápadně od druhého nejlidnatějšího norského města Bergenu. Na můstku fregaty Jeho Veličenstva norského krále drží hlídku místní ryby. Občas je navštíví potápěči nebo drony. Vrak musí na svahu přidržovat ocelová lana. V silném větru, který na Nový rok zasáhl ostrov, dokonce jedno z lan prasklo a nebohá Helge se posunula o třicet centimetrů.

Norové mají v plánu fregatu vyzvednout, naložit na ponton a odtáhnout na blízkou námořní základnu. Zatím jim to však příliš nevychází. Celá operace měla původně být hotová do konce prosince. Současné odhady mluví o konci ledna. Z lodě se už podařilo vyložit munici. Další krok bude dostat pod trup lana.

Jejich pomocí by pak měl plovoucí jeřáb Rambiz ztroskotanou fregatu vyzvednout. Podle norského námořnictva je k operaci potřeba vhodné počasí. To však záchranným pokusům, vzhledem k roční době, nepřeje. Co bude s lodí, pokud se ji podaří vytáhnout z vody, není jisté. Norové se nevzdávají naděje, že Helge opraví. Podle serveru maritime-executive.com může trvat roky, než bude fregata znovu schopná plavby.

Předběžná zpráva

Zatím pokračuje vyšetřování nehody. Tanker Sola TS, do nějž Helge narazila, plul pod maltskou vlajkou. Norové proto přizvali k vyšetřování nehody zástupce příslušných maltských úřadů. Takto sestavená čtrnáctičlenná komise se hned stejný den, kdy se nehoda odehrála, pustila do vyslýchání svědků a průzkumu datových záznamů. Komise dosud zveřejnila jen předběžnou zprávu, ve které popisuje okolnosti srážky. Hned na začátku dokumentu píše, že nehoda byla komplexní. Zahrnovala několik plavidel, posádek, stanoviště řízení lodního provozu a interakce mezi nimi.

Komise sama přiznává, že předběžná zpráva téměř jistě obsahuje chyby a bude potřeba další vyšetřování. Dokument přesto stojí za přečtení. Už pouhý popis nehody leccos osvětlil. Předně vyšlo najevo, proč posádka fregaty odmítla uhnout tankeru a tvrdila, že jí v tom brání překážky. Těmi překážkami byl samotný tanker Sola TS. Považovala ho za součást pobřežního zařízení. Podívejme se, jak podle komise nehoda proběhla. Stala se ve čtvrtek 8. listopadu 2018 nad ránem. Fregata HNoMS Helge Ingstad plula jižním kursem podél souostroví Øygarden.


Dějiště nehody fregaty Helge Ingstad / Google Maps

Noční plavba

Souostroví Øygarden je řetěz hustě obydlených ostrovů severozápadně od Bergenu. Vede zhruba z jihu na sever. Jeden z těchto ostrovů je Seløyna. Na jeho východním pobřeží leží ropný terminál Sture. U mola terminálu se chystal k vyplutí tanker Sola TS, s nímž se Helge později srazila. Provoz v oblasti řídila vysílačka na ostrově Fedje (Fedje Vessel Traffic Service Centre, dále VTS). Helge se VTS řádně ohlásila. Fregata byla vybavena Automatickým identifikačním systémem (AIS). Je to zařízení, které vysílá za plavby informace o lodi jako je poloha, kurz, rychlost a identifikační kód. AIS Helge Ingstad byl v příjmovém módu.

Fregata registrovala data o poloze ostatních lodí. Sama o sobě je ale nevysílala. Důležitější než AIS jsou však poziční světla. Fregata je měla řádně rozsvícená. Byla tma. To by ale nemuselo zvlášť vadit. Nebyla mlha ani déšť. Za takových nocí bývají poziční světla lodí i majáky krásně vidět. Leckdo dokonce tvrdí, že v noci je pobřežní navigace jednodušší než ve dne. Helge byla vidět na radaru.

Mezitím se Sola TS dál připravovala na cestu. Ležela vyvázaná u mola ropného terminálu Sture. Ve tři hodiny ráno se na tanker nalodil lodivod. Brzo po něm dorazily dva remorkéry, které měly za úkol odvléct tanker od mola. V 03:13 zavolal lodivod VTS, že tanker začíná s procesem uvolňování vyvazovacích lan a připravuje se vyplout. V blízkosti terminálu byla tou dobou další tři plavidla směřující na sever.

Otáčka u mola

Ve 3:40 se na můstku Helge Ingstad vystřídaly směny. Navigační důstojník nové hlídky se dozvěděl o zmíněných třech plavidlech. Na můstku Helge si také všimli masivního objektu poblíž terminálu Sture. Byla to Sola TS. Vedle pozičních světel, ale měla rozsvícená i světla palubní. Jejich jas ztěžoval rozpoznání pozičních světel. Tohle je velice důležitý poznatek. Ve 3:45 informoval lodivod VTS, že Sola vyplouvá. Asi ve 3:55 se tanker dal s pomocí remorkérů skutečně do pohybu. Molo vedlo z jihu na sever.

Tanker u něj ležel pravobokem, takže příď měl otočenou na jih. Poněvadž potřeboval na sever, musel se otočit. Přídí k severu ho natočily remorkéry. Kurz Soly TS na konci manévru byl 350°, tedy skoro přesně na sever (000°). Trojice dalších plavidel, plujících rovněž na sever, byla v tom okamžiku pořád za ním. Asi ve 3:57 si lodivod na radaru všiml obrazu neznámého plavidla směřujícího k jihu.


Podvodní dron Blueye Pioneer norského námořnictva u vraku fregaty Helge Ingstad.

Zavolal VTS a zeptal se, co je neznámá loď zač. Zároveň se posádka Soly snažila tajemné plavidlo na sebe upozornit signalizační lampou. Na Helge si však jejich pokusů nikdo nevšiml. Pravděpodobně kvůli jasným palubním světlům tankeru. Lodivod na Sole TS nařídil změnu kurzu o deset stupňů vpravo, to znamená z 350° na 000°.  V 04:00 se VTS konečně ozvalo, že tajemná loď mohla být Helge Ingstad. Lodivod zavolal Helge jménem a požádal, ať se otočí vpravo. Tady je na místě vysvětlení.

COLREGs

Lodě na moři se řídí pravidly podobně jako auta na silnici. V případě lodí se jim říká COLREGs. Je to zkratka z anglického Collision Regulations. Celý oficiální anglický název je International Regulations for Preventing Collisions at Sea, tj. Mezinárodní pravidla pro předcházení srážkám na moři. Jednotlivá pravidla mají čísla, která si námořníci pamatují. COLREGy určují, jak se mají lodě chovat, když hrozí nebezpečí srážky. Popisují barvu a umístění pozičních světel v noci, zvukové signály v mlze, a spoustu dalších podobných věcí.

Helge Ingstad a Sola TS se ocitly v situaci, již popisuje pravidlo 14: „Přibližují-li se dvě lodě se strojním pohonem v opačném kurzu tak, že vzniká nebezpečí srážky, musí každá z nich změnit svůj směr plavby vpravo.“ (Celé pravidlo je o něco delší, tohle je jen výňatek.).

Kdyby se obě lodě pravidla držely, mohlo všechno dopadnout lépe. Jenže Helge změnu kurzu odmítla. Její radiooperátor prohlásil. „To bychom se dostali moc blízko k překážkám.“ Vypadá to, že překážkami mínil Solu TS.  Posádka Helge považovala tanker za pevnou součást ropného terminálu. V té době už byla vzdálenost mezi oběma plavidly jen okolo čtyř set metrů. Jak Sola, tak VTS zavolali Helge ještě jednou. Znovu ji požádali, ať situaci vyřeší. Teprve pak se směna na můstku fregaty rozhodla otočit.


Rádiová komunikace fregaty Helge Ingstad během incidetnu.

Srážka

Otočila však doleva. V 04:01 do sebe obě plavidla narazila pravobokem. Pro Helge Ingstad byla srážka horší. Není divu. Sola TS byla osmnáctkrát těžší. Pravoboční kotva Soly zafungovala jako otvírák na konzervy. Udělala do trupu 134metrové fregaty pětačtyřicetimetrovou díru. Trhlina vedla od pravobočních torpédometů až do poloviny heliportu na zádi. Sola vyšla ze srážky rovněž s malou trhlinou. Byla však nad čarou ponoru. Tanker dále ztratil jeden těžký úvazník a několik masivních šeklů. Ve srovnání s Helge Ingstad bylo jeho poškození zanedbatelné.

Fregata přišla o ovládání kormidla i motoru a najela na mělčinu. Tohle je mimochodem další zajímavý moment. Podle starších zpráv měla být Helge navedena na mělčinu úmyslně. V předběžné zprávě vyšetřovací komise se ale píše, že plula k břehu nekontrolovaně. Od srážky se Solou do nasednutí na dno uplynulo deset minut.

Helge Ingstad dál nabírala vodu. Fregata sice měla vodotěsné přepážky, ale voda pronikala do nezaplavených částí válečné lodi hřídelí lodního šroubu. Posádka musela Helge opustit. Ze 134 námořníků se během neštěstí zranilo sedm. Nešlo však o těžká zranění. Všech třiadvacet námořníků na Sole TS bylo v pořádku. Helge se dál pomalu nakláněla na pravobok. Třináctého listopadu se potopila celá. Zbytek příběhu už znáte.

Osudová záměna

Nejzajímavější z celé zprávy je vysvětlení jednání posádky Helge Ingstad. Podle počátečních popisů nehody to vypadalo, jako by nevěděli, kde jsou, a mysleli si, že když odbočí na pravobok, skončí na mělčině. Pokud však považovali tanker Sola TS za součást osvětleného ropného terminálu (kvůli jasným palubním světlům), není divu, že se báli odbočit na pravobok. Tanker se pohyboval velice pomalu. Helge plula rychlostí 18 uzlů (asi 33 kilometrů za hodinu). Z rychle plující fregaty mohl tanker vypadat jako nehybný.


Trasa tankeru Sola TS

Když tanker Sola TS volal Helge a žádal ji, ať otočí doprava, spletli si ho na můstku válečné lodě s jedním ze tří dalších plavidel, která se poblíž rovněž pohybovala. Helge však měla radar i přijímač AIS. Podle komise byl na jejich výstupu tanker Sola TS jasně vidět. Její posádka proto téměř jistě udělala něco špatně. V pravidlu 5 COLREGs se píše:
„Každá loď musí vést nepřetržité a zodpovědné vizuální a sluchové pozorování, dále pak pozorování pomocí všech dostupných prostředků podle převládajících okolností a podmínek, tak, aby bylo možno plně zhodnotit situaci a nebezpečí srážky.“
Chyba tankeru

Proč posádka fregaty nevyužila informace z radaru a AIS, i kdYŽ je měla k dispozici? Na odpověď si asi ještě počkáme. Zjištění komise o rozsvícených palubních světlech tankeru Sola TS, naznačuje, že na nehodě mohl mít také svůj podíl. Ještě jednou, už naposled, odcitujme COLREGs, tentokrát pravidlo 20:
„Pravidla týkající se světel musí být dodržována od západu do východu slunce a během této doby není dovoleno vystavovat jiná světla kromě takových, která nemohou být chybně považována za světla předepsaná těmito Pravidly, neoslabují jejich viditelnost či rozlišovací charakteristiku, nebo která by překážela v provádění náležitého pozorování.“

Nelze se ubránit dojmu, že tohle pravidlo Sola TS porušila. Poslední účastník nehody, jehož jednání vzbuzuje otázky, je řídící středisko VTS na ostrově Fedje. Když se tanker tři minuty před nárazem zeptal, kdo k němu pluje v kolizním kurzu, VTS, odpovědělo, že neví. Mělo by přitom být zodpovědné za provoz v oblasti. O Helge vědělo. Sama se mu ohlásila. Po dlouhých dvou minutách se VTS ozvalo tankeru, že by to „mohla být“ ona.

Všemocné senzory

Ve zprávě se píše, že komise nechce zjišťovat, kdo za co může, a jestli porušil zákon. Důležitější je odhalit, co nehodu způsobilo a jak se dá zabránit jejímu opakování. Z nehody se dá vyvodit i několik obecných závěrů. Světová válečná námořnictva se v poslední době soustředí na sofistikované senzorové vybavení. Panuje představa, že lepší situační uvědomění zaručuje převahu nad protivníkem. Helge Ingstad měla špičkový radar AN/SPY-1 (základní kámen systému Aegis), supermoderní námořní radar Reutech RSR 210N, elektro-optický pozorovací systém Sagem Vigy 20 a nejnovější sonar MRS 2000.


Počítačové animace incidentu

Přesto najela za jasné noci do skoro stojícího tankeru. Jistě, byla to nešťastná shoda okolností. Jenže podobných nehod se stalo víc. V roce 2017 se stejně špičkově vybavený torpédoborec třídy Arleigh Burke USS Fitzgerald srazil s pomalu plující kontejnerovou lodí. O pár měsíců později se stejná příhoda stala jeho sesterské lodi USS Fitzgerald. V roce 2009 najel křižník USS Port Royal na mělčinu poblíž ostrova Oahu. Loď plula pomocí špičkového inerciálního navigačního systému. Byl však špatně nastavený.

Neschopní navigátoři

Přitom stačilo určit polohu pomocí obyčejného ručního zaměřovacího kompasu a papírové mapy. Zkušenému navigátorovi to nezabere ani pět minut. Další banální navigační chyba dostala v roce 2016 do vážných potíží dva americké rychlé hlídkové čluny. Ztratily se cestou z Kuvajtu do Bahrajnu. Omylem vpluly do Íránských výsostných vod okolo ostrova Farsi. Íránci oba čluny zajali. Záležitost musel řešit americký ministr zahraničí John Kerry. Americké námořnictvo zpočátku svádělo problém na poruchu jednoho z člunů. Později ale přiznalo, že jeho námořníci prostě zabloudili. Používali GPS.

Špičkové senzory a elektronika zjevně nejsou lékem na všechno. Další zajímavý závěr je, jak křehké dnešní válečné lodě jsou. HNoMS Helge Ingstad se šla ke dnu. USS Fitzgerald a USS John S. McCain k tomu neměli daleko. Co se stane, až po nich bude někdo střílet? Helge Ingstad měla vodotěsné přepážky. Byly jí však k ničemu, protože voda pronikala okolo hřídele lodního šroubu.

Stejný problém by mohly mít i čtyři její sesterské lodě třídy Fridtjof Nansen, páteř norského námořnictva. Fregaty postavila španělská firma Navantia. Vyrobila i španělskou třídu fregat Álvaro de Bazán. Se stejným designem se dostala i do finále zatím neuzavřené soutěže na stavbu nových fregat pro americké námořnictvo. Navantia staví i zbrusu novou australskou třídu torpédoborců Hobart.

Na závěr se hodí poznamenat, že nehoda nedopadla úplně špatně. Nikdo nebyl vážně zraněn. Kdyby se místo fregaty potopil 113tisícitunový tanker Sola TS, mohlo to být daleko horší.

Zdroj: Martime Executive, Martime Cyprus, The Drive, PM, PM
 

 
 

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Norsko nakoupí P-8A Poseidon proti ruským ponorkám

Americká vláda schválila případný prodej pěti protiponorkových a protilodních letadel P-8A Poseidon ...

Norsko kupuje jihokorejské samohybné houfnice K9

Jihokorejská firma Hanwha Techwin se svou samohybnou houfnicí K9 zaznamenala v Evropě další úspěch. ...

Norské protilodní střely NSM pro americké námořnictvo

Americké pobřežní lodě LCS (Littoral Combat Ship) a budoucí fregaty programu FFG(X) získají norské ...

Zkáza norské fregaty Helge Ingstad

Před několika dny došlo k nehodě norské fregaty Helge Ingstad třídy Nansen, která se 8. listopadu ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

UPOZORNĚNÍ: Zeleně budou vždy označeny nejnovější příspěvky za 24 hodin. Podobu diskuze stále ladíme a snažíme se vyjít vstříc všem konstruktivním připomínkám.

  • PavolR
    09:48 13.01.2019

    Síce to s touto nehodou asi nemá nič spoločné, ale tak globálne ohľadom navigácie to môže byť zaujímavé: https://tech.sme.sk/c/22026837/severny-magneticky-pol-sa-sprava-zvlastne-ovplyvnuje-navigaciu.html?ref=trz

  • danny
    09:38 10.01.2019

    Bohužel, další ukázka toho, že lidská blbost dokáže překonat sebelepší procesy, techniku a prakticky jakékoli bezpečnostní opatření.

  • liberal shark
    07:36 10.01.2019

    To: Snownomad
    K tomu nikdy nedojde. Norkové jsou přeborníci v zatloukání. Vlastní nacistickou minulostí počínaje a řáděním Barnevernu konče. Norsko je v podstatě jakousi Saúdskou Arábií severní Evropy :-(.

    • fenri
      09:27 10.01.2019

      Ale aspoň je tam hezky a mají parádní muziku :-)

      • balm
        11:47 10.01.2019

        Na venkově a malých městech. Takové Oslo je tmavé s tmavou kulturou.

        • raziel87
          12:59 10.01.2019

          Pardon za OT, už jsem si tu na tohle téma v minulosti stěžoval, ale vždycky mě reakce ostatních znovu a znovu naštvou. To je vážně hnus, jak se může během 10 let diametrálně změnit situace v tak nádherný zemi :(

          Dosud jsem nenavštívil krásnější místa než západní pobřeží Norska a měl jsem zakódováno "krásná země, skvělí lidé", alespoň tak jsem na to pohlížel v 90. letech jako dítě a někdy v roce 2007, kdy jsem tam byl naposled jako "dvacátník". Snad tam raději už nejezdit, když tu opakovaně čtu reakce lidí, kteří tam byli v dobách nedávných.

          U Paříže jsem tu prasečinu bohužel pozoroval na vlastní oči. Jako dítě "sladká Francie", jako dospívající, "trochu tmavší, ale pořád sladká Francie" a naposled v roce 2015 - a to už byl hnus nejhrubšího zrna.
          V noci jsme už raději ani nechodili z hotelu.....Pardon za nářek, ale kdykoli čtu v tendenčních denících něco o obohacování evropské krve - o "jaderných fyzicích" a "leteckých konstruktérech" tak se mi otvírá kudla v kapse...

          • raziel87
            13:05 10.01.2019

            a "žlutý vesty" bych vylískal z ulic karabáčem, všechny do jednoho.

            Šmejdi zasvinění. Kdykoli koukám na aktuální videa z Paříže na serverech "18+" (NDR, RM, atd.), tak se divím, že v ulicích ještě není armáda a nestřílí do těch křupanů nějakou "neletální" municí.

            Molotovy házené na policejní složky, dlažební kostky ze zadu do hlavy, všude zapálené civilní vozy občanů, kteří s momentálním stavem ve Francii nemají nic společného. A půlka demonstrantů černejch jak bota. Tohle Vám ale v 19:30 na ČT1 a TN Nova nepustí :( ať žije objektivní zpravodajství....

          • balm
            14:47 12.01.2019

            Válka o přežití naší civilizace je nevyhnutelná. Vyhrajeme jedině tak, že se zbavíme pseudohumanismu a bez slitování, nebo zanikneme, protože jejich největší zbraní je schopnost intenzivní reprodukce a stupidní víra. Místo Mimiků přicházejí "raketoví vědci", bez schopnosti ovládat čas, ale za to s Koránem v ruce.

            Je na čase akceptovat, že před námi stoji odlišný invazní druh. V Africe se celé staletí dařilo přežívat svým osobitým samoregulačním mechanizmem v podobě nemocí, hladu a mačet. Řeky jako Kongo byly plné ryb a vše bylo v rovnováze. Potom nastala doba pseudohumanismu, která způsobila extrémně strmý růst populace, řeky jako Kongo jsou v podstatě vylovené a už se to valí do Evropy, kde se budou chovat úplně stejně.

            Válka přichází ze západu a je na čase začít zbrojit.

            P.S.: V Norsku se nezamykalo ani ve velkých městech, dnes už ani nechodí ven. Sociální pseudohumanismus v praxi.

    • major
      11:54 10.01.2019

      Zverejnenie tejto predbežnej správy skutočne nemožno označiť inak, než "zatloukání". A to typicky nórske a navyše krajne "levicové". Fujky!

      • liberal shark
        08:38 11.01.2019

        Já myslel ten oslavný dramatický filmový příběh z námořního prostředí, o kterém píše Snownomad :-). Stejně tak nikdo nenatočí další "Bez dcerky neodejdu" z norského prostředí :-(.

        • major
          12:21 11.01.2019

          Snownomad sa halvne nevie dočkať premiéry ruského veľkofilmu o holandských gerojoch vyťahujúcich z mora Kursk - rakvu pre 118 námorníkov. Takže jeho chápem.

          Ale ako si na to našrouboval "zatloukání", to čumím (pod článkom o zverejnenej správe!), plus ešte nejaký blebt o nórskej nacistickej minulosti - akoby to v našich končinách bol samý odbojár. Pritom premiérom je ŠtBák a na akých "hrdinoch" sa po vojne ŠtB budovala snáď netreba pripomínať...

    • strikehawk
      21:10 11.01.2019

      On jim spadne hrebinek az britove konecne vypadnou z EU a ztrati hlavniho zastance

  • Snownomad
    01:23 10.01.2019

    kvalitní NATO komedie, doufám, že o tom jednou někdo natočí dramatické námořní drama

  • marfolodej
    22:30 09.01.2019

    třeba norové řeší rozšíření ponorkové flotily :D

  • Czertik
    20:49 09.01.2019

    At se na to divam jak chci, tak me vyjde ze nejvetsi vinu nese posadka one fregaty a pak pohodlnost rizeni provozu, kde sou zvykly na to, ze vsechny lode maji zaply odpovidac, no a pak kdyz se objevil "pirat" co ho mel vyply, tak z toho byl problem, kolize a ostuda.

  • cernakus
    13:38 09.01.2019

    By člověk čekal, že Norci budou mít zkušenosti s vyzvedáváním velkých plavidel, protože v jejich vodách se potopí loď relativně snadno.

    A nebo ji už odepsali (beztak je již zničená za hranici rozumných oprav) a jako správní "ekologové" nechtějí říci na plnou hubu, že na odklízení toho šrotu z moře kašlou.

  • Civil
    12:58 09.01.2019
    • Luky
      13:46 09.01.2019

      Čtyři z pěti je dost. Kdyby NATO plánovalo nějakou sexmisi do Norska, tak se hlásím - dělám kluky.
      Asi si ale budeme muset počkat, dokud nebudou mít odřený šecky tanky, letadýlka a tak.

      • PavolR
        09:47 13.01.2019

        Niečo mi hovorí, že Vaša manželka tento web nečíta. :-D

    • Czertik
      20:41 09.01.2019

      Nejen na palube, nejen na ni.

  • glasspix
    12:48 09.01.2019

    Norsko ma kolem 1 000.000.000.000 dolaru statnich rezerv, bude je asi bolet ta ostuda vic nez financni skody.

  • Charlie
    12:32 09.01.2019

    Mno na Helge prostě směna chrápala - tanker velikosti Soly musel být na radaru krásně vidět, stejně tak musel výstup AIS ukazovat co je zač, kde je a kam jakou rychlostí pluje. Jenže to by se na ty obrazovky musel někdo podívat, že jo... A taky - někdo vám několikrát volá "Srazíme se, uhněte doprava." co uděláte? Podle posádky Helge nic. Kdyby ti šulíni stáhli motory o dva tři uzle, tak tanker v klidu proplul a oni ho minuli na levoboku, protože by na místo srážky dorazili o nějakou minutu pozdějc - a ta kráva by tam už nebyla. Takovýhle bohorovný chování by člověk chápal, kdyby seděli v bitevní lodi s pětačtyřiceti tisíci tunama a metrovou pancéřovou obšívkou, jenže od kocábky, která tahá při srážce na moři prakticky pokaždý za kratší provaz (pokud se nejedná o soukromou laminátku), by člověk trochu opatrnosti čekal.

    To že moderní válečný lodě nic nevydržej je obecně známej fakt, že jsou za tu cenu předražený taky, a pro úsporu je ještě kolikrát budujou podle civilních norem, aby se ušetřilo. Přitom stavba je modulární, uměj se dělat velký ocelový tabule, řezání dělaj automaty naprosto přesně, ta loď (bez výbavy) by měla reálně stát pár šupů, místo toho i to železo je krvavě drahý a škudlí se kde se může. Je až s podivem, jak v minulosti dokázaly loděnice postavit za použití parních strojů a lidský síly obrněný giganty, vyzbrojit je těžkejma dělama a udržet cenu. Co do těch lodí cpou?

    • markus223
      20:50 09.01.2019

      Drahá je ta veškerá elektronika a tohle má navíc AEGIS. Oproti tomu je to železo nic.

      • liberal shark
        08:35 10.01.2019

        Tím spíš nechápu, proč tomu nepostaví normální ocelový trup s odolností alespoň na úrovni lehkého křižníku z WW2.

    • RiMr71
      20:33 10.01.2019

      ...evidentně objevils díru na trhu, jak česky geniální!

  • liberal shark
    12:05 09.01.2019

    Autor se neubránil jisté ironii, když napsal:

    "Žel, právě takový pohled se naskytl operátorům dronu od firmy Blueye Robotics. Najalo si ji norské námořnictvo za účelem podrobného průzkumu dvaceti procent své hladinové flotily".

    Trochu mi to připomíná starý anglický vtip: "Nové španělské válečné loďstvo pořizuje lodi se skleněným dnem, aby mohlo pozorovat staré španělské válečné loďstvo".

    Jinak nehoda dokládá smutnou skutečnost, že lidé stále více spoléhají na moderní technologie a stále méně myslí. To bohužel platí ve všech oborech.

  • kazd
    10:40 09.01.2019

    Důležité také je, že měla Helge vypnutý odpovídač.
    Připomíná mě to naše letadla a vrtulníky z Kbel.
    Lítají letištní okruhy nad krajem Prahy, kříží koridory na letiště Ruzyně a Letňany, ale vypnou si odpovídače... a hrajou si na vojáky. Jediný význam je ohrožení provozu.

    • CerVus
      15:06 09.01.2019

      A nebo Ruský AWACS, který s vypnutým odpovídačem v Sýrii přistává ve směru ve kterém se stahují Izraelské letouny po kterých zběsile (totálně na slepo) pálí PVO.

      • raziel87
        20:29 09.01.2019

        CerVus

        +1 :-D

        pro mě osobně reakce týdne na původní komentář.

        • Snownomad
          01:30 10.01.2019

          Za tohle může dát +1 jen dežo.
          Když se to tehdy v Sýrii stalo, tak tady bylo komentů jak nasráno od demokratického bloku a když podobnou kokotinu udělají ti správní a nejlepší hoši, tak se to ještě používá jako argument.
          Myslící člověk by teď mlčel, při vědomí, že stejné kokotiny dělají i ti jeho oblíbení (trouba by řekl "naši").

        • Luky
          12:10 10.01.2019

          Taky nechápu, co tím srovnáním "trefil".
          V Sýrii k události došlo v boji, kdy izraelská letadla napadla pozemní cíle v těsné blízkosti ruské základny. Jednalo se o nebezpečnou a riskatní akci, při které byla letadla ozbrojena a připravena působit proti všem typům cílů, tedy i vzdušným. Piloti v takové situaci byli připraveni na vše. My ve skutečnosti nevíme, co se stalo a je jen na nás, zda budeme věřit jejich vysvětlení (tj. že Rusa trefila třetí strana v zuřivé PL palbě). Proč se jedna F16 oddělila - Willi z Ockhamu by třeba řekl, že si vystřelila na Rusa...
          Oproti tomu se tenhle babinec vracel v míru do přístavu a spletl si tanker s ostrovem.

          • CerVus
            12:54 10.01.2019

            Tak já to beru v tom smyslu, že kdo jiný by měl vědět o extrémním nebezpečí vlétnutí do přátelské PVO než letoun včasné výstrahy. A když už do toho prostoru letěl, tak proč měli vypnutý odpovídač. Kdyby přistávali v Doněcku budiž, ale oni přistávali v přátelské Sýrii na jejíž území útočily letouny další zpřátelené země. Takže nebyl jediný důvod hrát si že tam nejsou.

          • Luky
            13:34 10.01.2019

            Když tímto způsobem v míru za výborného počasí ztroskotá čidly nacpaná loď v perfektně pokrytém prostoru a ještě ohrozí ostatní, je to demence.

            Co se stalo v Sýrii bohužel nevíme.
            Když máš ale ve válečném konfliktu dohodu se stranou, která podniká egresivní bojové akce, že tě bude informovat předem o správném místu úderů a oni ti to oznámí až při akci a ještě se špatným místem, nemůžeš vinit pilota.
            IL-20 letěl na jih k základně údajně z toho důvodu, že izraelský důstojník oznámil, že budou útočit na severu Sýrie. Chtěl se tedy vyhnout problémům, místo toho vletěl do bojové zóny. Jestli ho sestřelil SAM nebo někdo jiný se můžeme dohadovat, neb politikum....