Vztahy Rusko–Čína: Ruská strategie počítá s jaderným úderem na Čínu

Vztahy Rusko–Čína: Ruská strategie počítá s jaderným úderem na Čínu
Ruský mobilní komplex s jadernou balistickou raketou Topol / The Presidential Press and Information Office (Zvětšit)

Zatímco ruský prezident Vladimir Putin a čínský generální tajemník Si Ťin-pching vytvářeli „novou epochu ve vztazích“ mezi svými zeměmi, Rusko ještě v roce 2014 plánovalo možnost jaderné války proti Číně. Nedávno uniklé ruské dokumenty odhalují plánování pro případ takové války proti Číně na Sibiři, včetně možných scénářů použití jaderných zbraní proti čínskému území.

Hrozba, která Rusku hrozí ze strany Západu, bledne ve srovnání se narůstajícím geopolitickým bojem o hegemonii ve Střední Asii, stejně jako s čím dál tím více zřetelnými čínskými nároky na Sibiři a ruském Dálném východě. Přes všechna přátelská gesta již probíhá přetahování mezi Pekingem a Moskvou o zajištění loajality středoasijských států, jako jsou Kazachstán, Uzbekistán, Turkmenistán, Kyrgyzstán a Tádžikistán. Obě mocnosti jsou si vědomy strategické hodnoty regionu a místních přírodních zdrojů.[1]

V komentáři k íránsko-irácké válce v letech 1980-88 řekl vloni zesnulý Henry Kissinger: „Je škoda, že prohrát nemůžou obě strany“. V zástupné válce mezi Západem a Ruskem se Peking chystá dosáhnout toho, co Kissinger považoval na Blízkém východě za nemožné. Obě strany mohou prohrát, protože válka na Ukrajině nejenže vyčerpává západní zdroje, ale také zvyšuje závislost Moskvy na Číně, čímž se Vladimir Putin dostává do prekérní situace, pokud se nějaký budoucí čínský lídr rozhodne, že pouhé přejmenování ruského území na čínských mapách nestačí. Koneckonců, pokud se ruský prezident může odvolávat na historii (a to do značné míry falešně a účelově interpretovanou), aby ospravedlnil anexi ukrajinského území, co Číně brání poddat se pokušení použít stejnou taktiku? V tomto smyslu představuje zejména rostoucí migrační vlna z Číny do ruského vnitrozemí zapeklité dilema.[2]

Dálný východ; větší foto / Volné dílo

Kolonizace Dálného východu

Ruský Dálný východ skýtá mnoho přírodních zdrojů, které je třeba rozvíjet, ale Rusko na to nemá lidi, zatímco Čína je stále ještě má. Tento region obsahuje velkou část ruského nerostného bohatství a je základem pro významný (a s rostoucí ruskou izolací čím dál důležitější) čínsko-ruský obchod, včetně významného plynovodu. V příhraniční oblasti Primorského kraje se rozmáhají čínští zemědělci a jejich rostoucí ekonomický vliv už nyní předstihuje místní obyvatele. Obavy ze „žlutého nebezpečí“ (jak situaci nazývají mnozí Rusové) na ruském Dálném východě nejsou nové. Existují již desítky let, ne-li staletí, a to kvůli obrovské nerovnováze v poměrech obyvatelstva na obou stranách hranice.[3]

Tento článek je součástí exkluzivního obsahu Armádních novin! Chci PREMIUM účet

Související články

PREMIUM Rusko-čínská vojenská spolupráce je stále symbolická

Rusko a Čína směřovaly k užší vojenské spolupráci po celou postsovětskou éru, od roku 2014 se však ...

PREMIUM Severní Korea a Rusko. Společné zájmy na pozadí paranoie a nedůvěry

V posledních dnech se do centra zájmu světových médií dostala návštěva Kim Čong-una v Rusku a jeho ...

PREMIUM Rusko-Čína: Euroasijská pevnost nebo ruský otrok pod čínským pánem?

Když média rekapitulují výsledky návštěv mezi ruskými a čínskými lídry, komentáře z velké většiny ...

PREMIUM Vztahy Rusko–Čína: Století čínského ponížení a Den opričníka v Rusku

Od dob covidu je Čína na mezinárodní scéně mnohem agresivnější a asertivnější, což vidíme ve všech ...

Do diskuze PREMIUM článku mohou přispívat jen uživatelé s premium účtem.