New World Order: Washington může obětovat okrajové spojence

Oficiálně Američané na své současné strategii, tedy zamezení vzniku nepřátelského regionálního hegemona za pomocí (v případě nutnosti) „osobního“ vedení válek ve všech klíčových částech světa, zatím nic nemění. Stále tedy oficiálně platí americký závazek „osobně“ se účastnit vojenské obrany Pobaltí nebo Tchaj-Wanu. Spojené státy proto neustále prokazují svou důvěryhodnost tento závazek plnit, například rozmístěním jednotek v Pobaltí, pořádáním cvičení nebo demonstrativními lety bombardérů.

Tato americká strategie byla nastolena po spektakulárním vojenském vítězství Spojených států během operace Pouštní bouře v roce 1991. Po rozpadu Sovětského svazu Washington pomocí vojenských intervencí zajišťoval, aby se žádná z hlavních oblastí světa nedostala pod kontrolu nepřátelské mocnosti.

Podle americké vize taková strategie bránila vzniku regionálního nepřátelského hegemona, který mohl potenciálně představovat (přímo nebo nepřímo) bezpečnostní hrozbu pro Spojené státy, resp. pro Američany vytvořenou globalizovanou civilizaci. To byl mimo jiné také důvod bombardování Jugoslávie.