Si Ťin-pching: Naším věčným snem je stát se kosmickou velmocí

„Naším věčným snem je zkoumat rozlehlý vesmír, rozvíjet kosmický průmysl a vybudovat z Číny kosmickou velmoc,“ toť vize čínského prezidenta Si Ťin-pchinga (Xi Jinpinga). Vesmírnému výzkumu a letům do kosmického prostoru v minulosti dominovaly na jedné straně západní státy v čele s USA, na straně druhé SSSR spolu s následnickým Ruskem. Čína se v posledních letech rychle, samostatně a s určitými vylepšeními dostala na jejich úroveň. Resp. Čína již Rusko dávno předehnala.

Zatímco na konci minulého desetiletí čínské kosmodromy vysílaly do vesmíru méně než čtyřicet raket ročně, minulý rok se jejich počet zvýšil na 55 a letos se počítá již s 60 lety. Většina z nich využila rakety rodiny Dlouhý pochod (Long March, Chang Zheng) a to buď starší modely 2, 3 a 4, nebo novou generaci řady 5, 6, 7 a 8 vstupující do služby, jež starší modely v budoucnu nahradí.

Jedním z největších milníků čínských kosmických letů se loni stalo měkké přistání na Marsu. Po startu v roce 2020 dorazila mise Tchien-wen-1 (Tianwen-1) v únoru 2021 na oběžnou dráhu Marsu. Tam strávila tři měsíce hledáním vhodného místa a podmínek pro přistání. Cíle mise, které plní orbitální sonda, přistávací modul a vozidlo jménem Ču-žung (Zhurong), zahrnují geologický výzkum planety, hledání vody a studium atmosféry na Marsu.

Přistávací modul a vozidlo Ču-žung zdárně přistály 14. května loňského roku, přičemž orbitální sonda zůstala ve vesmíru. Tímto úspěchem se Čína stala po Spojených státech a Sovětském svazu teprve třetím státem, kterému se měkké přistání na Marsu podařilo. Měkké přistání si v roce 2003 vyzkoušela také Evropská kosmická agentura, ovšem její sondě Beagle 2 se přistávací manévr nezdařil a následně nebyla schopná navázat spojení se Zemí.

V roce 2021 na Marsu přistálo čínské vozítko Ču-žung