Zabiják letadlových lodí: Čínský bombardér H-6N se střelou DF-21D

Jediná nekvalitní fotka bombardéru, resp. nosiče protilodních střel H-6N. / Autor neznámý

Na čínském internetu se objevila fotka bombardéru H-6N, který je určen jako nosič obří čínské protilodní střely DF-21D. Letoun H-6N je nejnovější čínskou variantou více než 65 let starého sovětského bombardéru Tupolev Tu-16.

Čínská armáda, námořnictvo i letectvo má v současné době jediného skutečného protivníka, a tím jsou americké útočné svazy letadlových lodí CSG (Carrier Strike Group). Ty představují především v Jihočínském moři, kde Čína bojuje o zdroje s řadou okolních států, pro čínské ozbrojené síly největší vojenskou hrozbu.

V posledních letech proto Čína zavádí do výzbroje výkonné protilodní zbraně - za pozornost stojí především z pevniny odpalované protilodní balistické střely ASBM (Anti-Ship Ballistic Missile) DF-21D a DF-26. Na světě jde vůbec o první balistické střely určené pro ničení lodí.

Pomocí střel DF-21D a DF-26 dokáže Čína teoreticky útočit na svazy CSG (pokud tedy zjistí jejich pozici) na vzdálenost 1500 km, resp. až 3000 až 4000 km (DF-26). Dodejme, že svaz se dokáže pohybovat rychlosti až 55 km/h (za 11 min je o 10 km dál) - dokáže tak neustále měnit svou pozici, což ztěžuje zaměření.

Dlužno dodat, že Čína vypustila v minulých letech několik satelitů pro optický/radarový průzkum a pro signální zpravodajství (SIGINT), které mají pátrat po plavidlech amerického námořnictva. Čína  také pracuje na radaru dlouhého dosahu schopného detekovat cíle za horizontem (Over-The-Horizon radar).

Z důvodů zlepšení šance zachytit CSG a kvůli zvýšení dosahu svých protilodních zbraní začala Čína s vývojem nosiče protilodních střel H-6N - ten má ze vzduchu odpalovat upravenou střelu DF-21D.

H-6N je odvozen od bombardéru H-6, které je zase čínskou kopií sovětského Tu-16 (1952). První H-6 vzlet v roce 1959, od té doby ale Čína staví nové letouny za použití nejnovějších technologií, avioniky, motorů, výrobních postupů a materiálů. Současný H-6N tak kromě aerodynamiky nemá vůbec nic společného s původním H-6 nebo Tu-16.


Jedna z posledních verzí H-6K

Čínské H-6 přitom plní rozličné úkoly - existují verze pro průzkum, rádioelektronický boj, vzdušný tanker a samozřejmě klasický bombardér nebo nosič střel s plochou dráhou letu.

Původní DF-21D odpalovaná z pevniny má dolet 1500 km a je vybavená manévrující bojovou hlavicí. DF-21D měří na délku 10,7 m, pří průměru 1,4 m a má hmotnost 14 700 kg. Je ale možné, že v případě verze vzduch-země bude mít DF-21D menší hmotnost i rozměry.

Námořní institut Spojených států (United States Naval Institute) v roce 2009 uvedl, že bojová hlavice DF-21D je schopna jedním zásahem vyřadit z boje (neplést si se zničením/potopením) americkou letadlovou loď a že pokud funguje teoreticky i prakticky, tak proti ní není žádná účinná kinetická obrana.

Americké námořnictvo investuje značné prostředky do sledovací sítě, aby dokázalo včas zachytit odpal protilodní balistické rakety. Pro ničení balistických raket mají americké lodě k dispozici střely SM-2 a SM-3. Střela SM-3 ale ničí balistické rakety ve střední fázi letu, proto by bylo ji nutné odpálit okamžitě, aby zasáhla manévrující hlavici DF-21D ještě před sestupnou fázi.


Střely DF-21D na pekingské vojenské přehlídce; větší foto / AP

SM-2 dokáže ničit hlavice balistických raket při sestupu do atmosféry - podle čínských zdrojů ale hlavice DF-21D provádí složíte úhybné manévry s vysokým přetížením, což znesnadňuje její zničení.

V případě H-6N se počítá s umístěním jedné rakety DF-21D pod trup. Původní H-6 má bojový rádius 1600 km, takže v kombinaci s H-6N se dosah rakety DF-21D zvýší téměř dvojnásobně. H-6N má také viditelný nástavec pro doplňování paliva za letu - v kombinaci s čínskými tankery Il-76/78 nebo dokonce staršími HY-6 se tak může bojový dolet letounu (resp. dosah rakety) ještě zvýšit.

Dodejme, že nejdůležitější a stále rostoucí americká základna Guam - na kterou se mají do roku 2020 přesunout také příslušníci americké námořní pěchoty a jejich rodiny z Okinawy, je od čínského pobřeží vzdálená 3000 km. Guam je hlavní opěrný bod amerického námořnictva a letectva pro působení v Jihočínském moři.

Web Drive rovněž spekuluje o tom, že H-6N není určen jen pro odpal protilodních balistických střel, ale jakýchkoliv raket - teoreticky H-6N může odpalovat rakety dopravující malé družice na nízkou oběžnou dráhu Země nebo rakety určené k ničení satelitů protivníka.

Zdroj: Drive

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Reforma čínské armády: ze studené války do 21. století

Jednou z hlavních priorit současného čínského prezidenta Si Ťin-pchinga bylo po jeho nástupu k moci v roce 2012 zreformovat Čínskou lidově osvobozeneckou armády (PLA) a transformovat ji do moderní bojové síly. První vlna těchto reforem skončí v roce 2020.

Nejnovější americké stíhačky F-16 Block 70 pro Indii?

Americká firma Lockheed Martin a indická firma Tata Advanced Systems podepsaly dohodu o spolupráci při případné výrobě stíhaček F-16 Block 70 v Indii. Lokální výroba je nezbytnou podmínkou případného úspěchu stíhačky F-16 na indickém trhu.

Indicko-čínský konflikt v Himalájích: začátek geopolitického nepřátelství?

Na konci června se v Himalájích rozhořel hraniční spor, jehož předmětem je oblast Doklamské náhorní plošiny na rozhraní Indie, Číny a Bhútánu. Vzhledem ke strategické hodnotě sporného území se všechny strany ocitly v nejvážnější patové situaci za posledních 30 let.

Indonésie kupuje ruské víceúčelové stíhačky Su-35

Po dvou letech vyjednávaní se Moskva s Jakartou dohodli na prodeji špičkových víceúčelových stíhacích letadel Su-35. Indonésie v první fází získá 11 stíhaček a stane se tak po Číně druhým zahraničním uživatelem Su-35.

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Stránka 1 z 3
  • Gloton
    23:07 24.08.2017

    K těm hackerům z Číny
    Podle mého názoru je to nesmysl. Kdyby to provedli "armádní hackeři", byl by přece nesmysl, aby takto bezvýznamnou akcí proflákli to, že jsou schopní se američanům do tak složitých a tajných systémů nabourat. Snažili by se být jako myšky, sbírat data a tu schopnost by se pokusili využít, až by jim to k něčemu bylo.
    A kdyby se to podařilo nějakým "soukromníkům", bylo by pro ně kontraproduktivní to takovou akcí profláknout. Čínská armáda, či kdokoliv jiný, by jim za takové schopnosti zaplatil obrovský balík peněz a stali by se i výborně placenými a hodně důležitými zaměstnanci státu (tajné služby, armáda.....).
    Je prostě nesmyslé, takovéto schopnosti odhalit takovou pitomostí bez nějakého užitku a američanům dát možnost jim ten "přístup" odstříhnout.

  • Roland
    19:33 24.08.2017

    Off Topic: A kdyby se ukázalo, že za těmi srážkami torpédoborců s dopravními loděmi jsou opravdu čínští hakeři

    proč hackeři? stačí kapitán kterej je na výplatní pásce nějaké čínské MI6 nebo co tam maj

  • Gloton
    13:00 24.08.2017

    mudry.udrzbar
    Já předpokládám, že i přímo počítají s použitím jaderné hlavice do té protilodní balistické střely pro použití proti letadlové lodi a jejímu svazu.
    Kdyby šlo nějak "do tuhého" a na tu LL by zaútočili, věřím, že by i tu jadernou hlavici použili. Ani USA by si kvůli tomu netroufli odpovědět jaderným útokem na území kontinentální Číny, protože jim je jasné, že by dostali stejnou odpověď.
    Ale scénář s útokem na LL je úplně extrémní a muselo by se to ve světě hodně podělat, aby k tomu došlo. Ani USA si netroufnou "překážet Číně" až přespříliš při prosazování jejich zájmů v "jejím okolí", také nemají zájem na takovém konfliktu. Na druhou stranu právě takovéto střely v rukou Číňanů, jim dávají do ruky ty správné karty pro takové hry. Bez nich by si s nimi USA vytíraly prdel, tak jako s každým jiným bezbranným.

  • mudry.udrzbar
    12:14 24.08.2017

    1. Míša - Neexistuje žiaden logický dovod, prečo by Čína stála o vojnu medzi KLDR a USA, naopak by to priamo ohrozilo jej exportnu ekonominku.

    Cina ma uplne ine globalne plany a plizivo sa roztahuje v Afrike, východnej a južnej Europe a na blizkom vychode. Rozumne investuje svoje miliardy a napreduje vsetkymi smermi od zvysovania zivotnej urovne obyvatelstva az po modernizaciu armady. O nejake vojnové konflikty v najblizsom case rozhodne nestoji.

    2. Rase - Čína stale nie je schopná vyrobiť (čítaj okopírovať) motor 4. generácie a do svojich lietadiel ich nakupuje v Rusku. Je sice pekne narvať do litadla špičkovú elektroniku, ale pokročilý motor vyžaduje metalurgice know-how, ktoré nejde tak lahko okopirovať. Takže čínskych
    supertajných lietadiel by som sa veľmi nebál.

    3. "Zabiják lietadlových lodí" balistické protilodné rakety majú sice papierovo velmi zaujímavé parametry, realne však v ich schopnosti neverím. Zasiahnuť lietadlovú loď po balistickej krivke nie je len tak a pochybujem,že by Čínani túto technológiu zvládli tak úspešne, že by triafali lode konvenčnými hlavicami. Druhá vec je, že keď tam narvu termonuklernu hlavicu, tak sa s celym zvazom LL vysporiadaju velmi rychlo, to by ale bola posledna vec co by sudruhovia urobili...

    Naviac zostáva otázkou, preco sa vývojom balistických protilodných striel nezaoberá žiadna iná krajina na svete, ani Rusko, ktoré je vo vývoji balistických i protilodných raketách špičkou a tento segment patrí k jeho prioritám....

  • PavolR
    09:16 24.08.2017

    Grull - OT:
    Keby sa aj na niečo také prišlo, tak by sa to zamietlo pod koberec (nezverejnilo, alebo v prípade úniku dementovalo), lebo sankcie už na niečo, kde prišli o život príslušníci amerických ozbrojených síl nestačia a o otvorenú vojnu s Čínou momentálne nikto nestojí. Ono sa totiž vojny v praxi nielen účelovo pod rôznymi zámienkami vyhlasujú, ale rovnako sa v dôsledku rôznych kalkulácii nevyhlasujú, ak sa to ukáže práve nevýhodné.

  • Clanek
    08:49 24.08.2017

    @Jirosi

    V tom mate jiste pravdu, ale kontinualni vyvoj ceho, draku? Protoze na vsem krom toho draku zda se stale pracuji a kontinualne vyviji. A drak bude podle me ten nejmensi problem co prinejhorsim pujde koupit (Rusko) nebo upravit z civilniho vyvoje, kde Cina napreduje. A nakonec, o co lepsi bude raketa, o to horsi muze byt letadlo. V tak rychlem case v jakem se Cina posouva technologicky vpred a i s tim obrovskym lidskym kapitalem a ukradnutymi technologiemi by byl risk nebo rozmarnost tristit ted svuj lidsky vyvojovy potencial na takto specialni projekty. To co Cina dela sice ukazuje ze nevyuziva svuj potencial plne, ale taky ze z minima tezi maximum. A tomu druhemu proste fandim.

  • Grull
    00:11 24.08.2017

    Jirosi: Tak ono jde jen o to, tu střelu o něco poponést. Stačí o 500 km a už posuneš hranici ohrožení LL na 2k od pobřeží. Pokud to ten stroj zvládne a mají jich dost na to, aby se uprava na nosič vyplatila, proč ne.

    Nějaká varianta B-2 co by tu pastelku nosila v pumovnici by byla lepší, ale pokud to budou nosit jen v oblasti, kde bude letadlo v bezpečí, tak nemá cenu nějak rychle vyvýjet specializovaný nosič. V případě průseru by se na něj klidně mohli upravit dopraváci i klidně jen jednosměrně.

    Jak píše Článek, tak vyměnit 5-10 letadel za LL je stále dobrý obchod.

    A když to bude funkční, donutí Amíky se držet dál od břehů a investovat do protiopatření a zavádět nové postupy.

    Off Topic: A kdyby se ukázalo, že za těmi srážkami torpédoborců s dopravními loděmi jsou opravdu čínští hakeři, tak by se to dalo brát jako válečný čin a mohlo by být najednou docela horko.

  • Jirosi
    20:34 23.08.2017

    Clanek: To zni strašně pěkně ale jednou budeš potřebovat nové, jenže bez toho aby si měl kontinuální vývoj, nemáš nic. Takže ti jsi opět někde opatříš zastaralý stroj, nebo máš smůlu. Protože bez těch let vývoje a výroby ti prostě budou chybět zkušenosti.

  • Clanek
    20:25 23.08.2017

    Nikdo:
    Zajímalo by mně jak moc je h-6 upravený , přeci jen má ta raketa 14500 kg a to na jednom závěsníku.Nejtěžší výzbroj jsem našel o 15000 kg.(6t na křídlech a 9t v pumovnici )celé mi to přijde na hraně možností letounu.

    Klidne muze byt ze je to na nebo za hranou toho co letadlo snese. Ale jen kvuli jedne supertezke strele asi nema smysl vymyslet a zavadet komplet novy stroj a taky ikdyby se melo o vzlet pokusit 10 letadel, z toho se 4 rozlomi jeste na ranveji a dalsi 2 ve vzduchu a nakonec k CSG a letadlovou lod zasahla jedina strela, furt je to tak cenej cil ze to cele absolvovat a mozna prekracovat moznosti letounu stalo.

    Me je tento cinsky pristup docela sympaticky musim rict, ne to co na to letadlo podvesuji, ale to letadlo samotne. Mam konstrukci, overenou konstrukci a vytezim ji do maxima, postavim X variant. Z minima prostredku vytezit maximum, tohle se musi Cine uznat.

Stránka 1 z 3