Zabiják letadlových lodí: Čínský bombardér H-6N se střelou DF-21D

Jediná nekvalitní fotka bombardéru, resp. nosiče protilodních střel H-6N. / Autor neznámý

Na čínském internetu se objevila fotka bombardéru H-6N, který je určen jako nosič obří čínské protilodní střely DF-21D. Letoun H-6N je nejnovější čínskou variantou více než 65 let starého sovětského bombardéru Tupolev Tu-16.

Čínská armáda, námořnictvo i letectvo má v současné době jediného skutečného protivníka, a tím jsou americké útočné svazy letadlových lodí CSG (Carrier Strike Group). Ty představují především v Jihočínském moři, kde Čína bojuje o zdroje s řadou okolních států, pro čínské ozbrojené síly největší vojenskou hrozbu.

V posledních letech proto Čína zavádí do výzbroje výkonné protilodní zbraně - za pozornost stojí především z pevniny odpalované protilodní balistické střely ASBM (Anti-Ship Ballistic Missile) DF-21D a DF-26. Na světě jde vůbec o první balistické střely určené pro ničení lodí.

Pomocí střel DF-21D a DF-26 dokáže Čína teoreticky útočit na svazy CSG (pokud tedy zjistí jejich pozici) na vzdálenost 1500 km, resp. až 3000 až 4000 km (DF-26). Dodejme, že svaz se dokáže pohybovat rychlosti až 55 km/h (za 11 min je o 10 km dál) - dokáže tak neustále měnit svou pozici, což ztěžuje zaměření.

Dlužno dodat, že Čína vypustila v minulých letech několik satelitů pro optický/radarový průzkum a pro signální zpravodajství (SIGINT), které mají pátrat po plavidlech amerického námořnictva. Čína  také pracuje na radaru dlouhého dosahu schopného detekovat cíle za horizontem (Over-The-Horizon radar).

Z důvodů zlepšení šance zachytit CSG a kvůli zvýšení dosahu svých protilodních zbraní začala Čína s vývojem nosiče protilodních střel H-6N - ten má ze vzduchu odpalovat upravenou střelu DF-21D.

H-6N je odvozen od bombardéru H-6, které je zase čínskou kopií sovětského Tu-16 (1952). První H-6 vzlet v roce 1959, od té doby ale Čína staví nové letouny za použití nejnovějších technologií, avioniky, motorů, výrobních postupů a materiálů. Současný H-6N tak kromě aerodynamiky nemá vůbec nic společného s původním H-6 nebo Tu-16.


Jedna z posledních verzí H-6K

Čínské H-6 přitom plní rozličné úkoly - existují verze pro průzkum, rádioelektronický boj, vzdušný tanker a samozřejmě klasický bombardér nebo nosič střel s plochou dráhou letu.

Původní DF-21D odpalovaná z pevniny má dolet 1500 km a je vybavená manévrující bojovou hlavicí. DF-21D měří na délku 10,7 m, pří průměru 1,4 m a má hmotnost 14 700 kg. Je ale možné, že v případě verze vzduch-země bude mít DF-21D menší hmotnost i rozměry.

Námořní institut Spojených států (United States Naval Institute) v roce 2009 uvedl, že bojová hlavice DF-21D je schopna jedním zásahem vyřadit z boje (neplést si se zničením/potopením) americkou letadlovou loď a že pokud funguje teoreticky i prakticky, tak proti ní není žádná účinná kinetická obrana.

Americké námořnictvo investuje značné prostředky do sledovací sítě, aby dokázalo včas zachytit odpal protilodní balistické rakety. Pro ničení balistických raket mají americké lodě k dispozici střely SM-2 a SM-3. Střela SM-3 ale ničí balistické rakety ve střední fázi letu, proto by bylo ji nutné odpálit okamžitě, aby zasáhla manévrující hlavici DF-21D ještě před sestupnou fázi.


Střely DF-21D na pekingské vojenské přehlídce; větší foto / AP

SM-2 dokáže ničit hlavice balistických raket při sestupu do atmosféry - podle čínských zdrojů ale hlavice DF-21D provádí složíte úhybné manévry s vysokým přetížením, což znesnadňuje její zničení.

V případě H-6N se počítá s umístěním jedné rakety DF-21D pod trup. Původní H-6 má bojový rádius 1600 km, takže v kombinaci s H-6N se dosah rakety DF-21D zvýší téměř dvojnásobně. H-6N má také viditelný nástavec pro doplňování paliva za letu - v kombinaci s čínskými tankery Il-76/78 nebo dokonce staršími HY-6 se tak může bojový dolet letounu (resp. dosah rakety) ještě zvýšit.

Dodejme, že nejdůležitější a stále rostoucí americká základna Guam - na kterou se mají do roku 2020 přesunout také příslušníci americké námořní pěchoty a jejich rodiny z Okinawy, je od čínského pobřeží vzdálená 3000 km. Guam je hlavní opěrný bod amerického námořnictva a letectva pro působení v Jihočínském moři.

Web Drive rovněž spekuluje o tom, že H-6N není určen jen pro odpal protilodních balistických střel, ale jakýchkoliv raket - teoreticky H-6N může odpalovat rakety dopravující malé družice na nízkou oběžnou dráhu Země nebo rakety určené k ničení satelitů protivníka.

Zdroj: Drive

Nahlásit chybu v článku


Související články

Reforma čínské armády: ze studené války do 21. století

Jednou z hlavních priorit současného čínského prezidenta Si Ťin-pchinga bylo po jeho nástupu k moci ...

Nejnovější americké stíhačky F-16 Block 70 pro Indii?

Americká firma Lockheed Martin a indická firma Tata Advanced Systems podepsaly dohodu o spolupráci ...

Indicko-čínský konflikt v Himalájích: začátek geopolitického nepřátelství?

Na konci června se v Himalájích rozhořel hraniční spor, jehož předmětem je oblast Doklamské náhorní ...

Indonésie kupuje ruské víceúčelové stíhačky Su-35

Po dvou letech vyjednávaní se Moskva s Jakartou dohodli na prodeji špičkových víceúčelových ...

Komentáře

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • Shelmik
    11:21 23.08.2017

    Moc se mi to letadlo libí vypadá jak z nějakého scifi ze 60let ty motory u trupu krása. Ale po shlédnutí videa mi nadruhou stranou moc moderně vybavené nepřipadalo když jsem viděl ...Zobrazit celý příspěvek

    Moc se mi to letadlo libí vypadá jak z nějakého scifi ze 60let ty motory u trupu krása. Ale po shlédnutí videa mi nadruhou stranou moc moderně vybavené nepřipadalo když jsem viděl jak tam ten shanghai kid tahá za knipl a co má nasobě :)Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 2 z 2