Zachrání Erdoğanovy klesající volební preference vpád do Sýrie?

Zachrání Erdoğanovy klesající volební preference vpád do Sýrie?
Setkání amerických a tureckých jednotek na severu Sýrie, 4. října 2019. Americké a turecké síly provádějí společné pozemní hlídky v severní Sýrii ve snaze udržet bezpečnost a snížit pravděpodobnost kurdsko-tureckých střetů. / Public Doamin (Zvětšit)

Turecké ozbrojené síly zahájí protiteroristické operace v blízkosti jižních hranic země. Ankara se chystá využít příznivé mezinárodní situace, jelikož Rusko soustředí svou pozornost na Ukrajinu a NATO potřebuje získat souhlas Turecka s rozšířením o Finsko a Švédsko. Turecký prezident Recep Erdoğan chce navíc posílit svou vnitropolitickou pozici před parlamentními volbami v červnu příštího roku.

Minulý týden v pondělí prezident Erdoğan naznačil brzké rozhodnutí o začátku vojenské operace. „Zanedlouho začneme podnikat nové kroky vedoucí k cíli vytvořit 30 kilometrů hlubokou bezpečnostní zónu podél našich jižních hranic,“ uvedl nejvyšší turecký představitel. „Prioritu naší operace představují oblasti, které se často stávají cílem nepřátelských útoků a obtěžování. Tyto operace budou zahájeny, jakmile naše vojenské, zpravodajské a bezpečnostní jednotky dokončí své přípravy.“

Úmysl zahájit vojenskou operaci potvrdila po své čtvrteční schůzi turecká Rada národní bezpečnosti (MGK, z tureckého Milli Güvenlik Kurulu). Současné a budoucí aktivity Ankary na jižních hranicích země nejsou podle MGK namířeny proti suverenitě sousedních států, ale jsou nezbytné pro zajištění turecké bezpečnosti. „Operace prováděné nyní a v budoucnu s cílem odstranit hrozbu terorismu na našich jižních hranicích nejsou v žádném případě zaměřeny proti územní celistvosti a svrchovanosti sousedů,“ zdůraznila ve svém čtvrtečním prohlášení MGK.

Turecko okupuje několik oblastí na severu Sýrie, odkud se snaží vytlačit kurdské ozbrojence. Ankara po skončení syrské občanské války uskutečnila tři velké operace v severosyrském Kurdistánu, známým také pod názvem Rojava. V roce 2016 zahájily turecké ozbrojené síly operaci Štít Eufratu s cílem vypudit kurdské Lidové obranné jednotky (YPG, z kurdského Yekîneyên Parastina Gel) z regionů Afrín a Manbidž. O rok později provedly turecké síly a jejich syrští spojenci velkou ofenzivu v Afrínu nazvanou operace Olivová ratolest.


Tichá invaze, devítiminutový antiutopický film o nadvládě Syřanů v Turecku (turecky).

V říjnu 2019 Turecko s podporou některých syrských skupin zahájilo rozsáhlou vojenskou operaci na severovýchodě Sýrie, označovanou jako Pramen míru, proti kurdským bojovníkům v pohraničních městech Ras al-Ajn a Tall Abajad. Ankara tehdy udržovala blízké vztahy s vládou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Od Bílého domu Turci dostali pozitivní vyjádření k uskutečnění útoku na Syrské demokratické síly (SDF, z anglického Syrian Democratic Forces), de facto ozbrojené síly Rojavy podporované USA.

Ve zvláštním sledu událostí se Spojené státy dostaly do nepohodlné situace. Turecku, svému spojenci v NATO, umožnily zaútočit na jednotky, které cvičily a materiálně podporovaly v boji proti ISIS. Jak napsal Seth Frantzman ve svém článku pro Jerusalem Post,  Bílý dům počítal s pozdějším bojem tureckých ozbrojených sil proti Islámskému státu (IS) a se stažením amerických vojáků ze Sýrie. Trumpova administrativa se nicméně setkala s vnitřní opozicí a s tak tvrdým odporem Kongresu, že se nakonec rozhodla americkou přítomnost v Rojavě udržet.

Po uzavření rusko-turecké a americko-turecké dohody v roce 2019 Ankara nakonec zastavila své vojenské operace v severovýchodní Sýrii. Výměnou získala kontrolu nad 120 km širokým pohraničním územím a zároveň se bojovníci YPG stáhli třicet kilometrů jižně od syrsko-turecké hranice. Navzdory uzavřeným dohodám kurdští ozbrojenci několikrát zaútočili na turecké jednotky rozmístěné v Rojavě. Po kurdském útoku v severosyrském Azazu, při kterém loni v říjnu zahynuli dva turečtí policisté, Turecko pohrozilo opětovně vojensky zakročit proti YPG.

Turecká vojenská operace nedávno oznámená prezidentem Erdoğanem si klade za cíl rozšířit 120 km širokou bezpečnostní zónu vytvořenou v říjnu 2019. Obsazení oblastí jižně od města Ajn al-Arab (kurdsky Kobanê) Ankaře umožní spojit syrská území pod tureckou kontrolou v jednolitý celek podél společné hranice. Podle francouzských zpravodajských stránek Zone Militaire blížící se turecký vpád nic nenaznačuje, v posledních měsících došlo pouze k několika málo pozorovaným pohybům vojsk.

Spojené státy po pondělním Erdoğanově projevu vyjádřily znepokojení nad tureckými plány zahájit novou vojenskou operaci. Zároveň budou jakoukoli novou ofenzivu v severní Sýrii považovat za narušení regionální stability a za hrozbu pro přítomné americké vojáky. „Jsme hluboce znepokojeni zprávami a diskusemi o zvýšení vojenské aktivity v severní Sýrii a zejména jejím dopadem na tamní civilní obyvatelstvo,“ reagoval na prohlášení tureckého prezidenta Ned Price, mluvčí amerického ministerstva zahraničí. „Uznáváme legitimní bezpečnostní obavy Turecka na jeho jižní hranici, ale jakákoli nová útočná operace podkope regionální stabilitu a ohrozí americké síly, včetně koaliční kampaně proti Islámskému státu.“

Zatímco USA a další západní státy vnímají IS jako primární bezpečnostní hrozbu na Blízkém východě, pro Turecko stojí na prvním místě Kurdové. Stranu kurdských pracujících (PKK, z kurdského Partiya Karkerên Kurdistan) spojenci v NATO shodně označují za teroristickou organizaci, v názoru na YPG se ale rozcházejí. Z tureckého pohledu patří syrské YPG k teroristům z PKK, západní země je ale považují za užitečné spojence v boji proti islámským radikálům. Spojené státy od Ankary očekávají dodržení americko-turecké dohody z října 2019, včetně zastavení útočných operací na severovýchodě Sýrie. „Odsoudíme jakoukoli eskalaci,“ řekl Ned Price. „Podporujeme zachování stávající linie příměří.“

Rétorickou hrozbu tureckého útoku proti Kurdům musíme chápat v širší geopolitické rovině. V první řadě jde o americké stíhací letouny F-16 pro turecké letectvo a ojediněle se objevují také informace o požadavku Turecka vrátit se do programu F-35. V polovině května Recepa Erdoğana rozhořčily komentáře řeckého premiéra Kyriakose Mitsotakise, který při vystoupení v americkém Kongresu lobboval proti prodeji letounů F-16 Ankaře. Ta přitom nutně potřebuje novou techniku pro své vzdušné síly. Podle Mitsotakise se zastavením prodeje zabrání vytvoření nového zdroje nestability na jihovýchodním křídle NATO. Turecký prezident reagoval zrušením plánovaného zasedání řecko-turecké Rady pro strategickou spolupráci. Na adresu řeckého premiéra prohlásil, že už pro něj neexistuje.

Recep Erdoğan se na nevraživost s Řeckem také odvolával, když hovořil o svém nesouhlasu s přihláškami Švédska a Finska do NATO. Jak turecký prezident uvedl, jeho země neudělá stejnou chybu jako v roce 1980, kdy schválila opětovný vstup Řecka do vojenského křídla aliance. Obě kandidátské země Erdoğan považuje za útočiště pro kurdské teroristy a k jeho podmínkám pro přijetí patří zastavení jejich podpory syrským YPG a vydání desítek domnělých teroristů do Turecka. Erdoğanovy požadavky odráží jeho přesvědčení, podle kterého západního země nutně potřebují tureckou podporu pro finské a švédské členství NATO. Proto budou nakonec otevřeny ústupkům, ať už v otázce dodávek vojenské techniky, v otázce podpory Kurdů nebo v otázce kontroly nad severní Sýrií.

Neméně důležitou rovinu představuje i turecká vnitropolitická situace. Zpravodajský portál Times of Israel považuje Erdoğanovo vystupování proti Kurdům za pokus o zvýšení jeho voličské podpory. Podle průzkumů tureckého prezidenta aktuálně podporuje 42 % obyvatel, zatímco 54 % s jeho prací není spokojeno. Turecko čekají příští rok v červnu prezidentské a parlamentní volby a vojenské operace v Sýrii pomohly Erdoğanovi zvítězit již v minulých volbách. Vedoucí političtí představitelé Turecka proto doufají v mobilizaci vlasteneckých hlasů, které jim umožní znovuzvolení v době hospodářských těžkostí a inflace dosahující téměř 70 %.

Více hlasů Recepu Erdoğanovi může také zajistit nalezení řešení pro 3,7 milionu registrovaných syrských uprchlíků. Americký časopis Foreign Policy minulý týden informoval o rostoucích projevech rasismu, včetně násilných výtržností proti syrské komunitě v Ankaře. Nevraživost vůči uprchlíkům ještě zhoršuje ekonomická krize. Mnoho Turků vnímá Syřany jako levnou pracovní sílu, která jim bere práci a která získala nadstandardní přístup ke zdravotní péči a vzdělání.

Otázka uprchlíků je středobodem turecké politické debaty již téměř deset let. Opoziční strany ale v posledních týdnech toto téma využívají častěji než dříve. Velmi populárním se stal devítiminutový antiutopický klip Tichá invaze (turecky Sessiz istila), který ukazuje Turecko v roce 2043 pod nadvládou Syřanů. Video na YouTube nasbíralo za necelý měsíc více než 4,5 milionu zhlédnutí a debatu o migrantech rámuje jako otázku národního přežití. Opozice v případě zvolení slibuje odsunutí všech Syřanů zpět do Sýrie v horizontu dvou let po volbách.

V reakci na tento tlak prezident Erdoğan vystupňoval svou rétoriku o uprchlících. Dne 3. května vyhlásil nový vládní projekt, který umožní dobrovolný návrat jednoho milionu Syřanů do bezpečnostních zón pod Tureckou kontrolou. Ankara hodlá vybudovat třináct měst po vzoru sídla al-Kamounah, jež 8. května slavnostně otevřel turecký ministr vnitra Süleyman Soylu.

Jak se shodují Zone Militaire a Foreign Policy, téma syrských migrantů má kromě svého krátkodobého významu pro nadcházející volby i strategickou dimenzi. Pokud budou uprchlíci přesídleni z Turecka do severní Sýrie, dojde ke snížení podílu a smísení tam žijící kurdské populace. V Ankaře si od takové demografické změny údajně slibují zabránění vzniku kurdského protostátu v severovýchodní Sýrii a zajištění dlouhodobé bezpečnosti Turecka.

Pokud budou vojenské operace v Sýrii úspěšné, prezident Erdoğan nejenže vytvoří podél turecké jižní hranice pás země bez PKK a YPG, ale také nabídne řešení uprchlické otázky. Současně se Turkům ukáže jako silný mezinárodní vůdce, jenž je schopný přimět USA a spojence v NATO k ústupkům. Na tom všem může vydělat u tureckých voličů a obhájit svůj prezidentský mandát v červnu 2023.

Zdroje: Zone Militaire, Foreign Policy, Times of Israel, Jerusalem Post, SFGATE, Statecraft, Reuters

Nahlásit chybu v článku


Související články

Obří vrtné lodě a turecká plynová expanze ve Středozemním moři

Turecko si během posledních tří let pořídilo tři specializovaná plavidla na těžbu zemního plynu z ...

Drony Akinci míří do turecké armády

Při slavnostním nedělním ceremoniálu turecká armáda převzala první drony Akinci. Tento nejvýkonnější ...

PREMIUM Ruské a americké technologie v turecké stíhačce TF-X

Podle Ismaila Demira, šéfa tureckého Úřadu pro obranný průmysl SSB (Savunma Sanayii Başkanlığı), ...

PREMIUM Turecké veto pro Finsko a Švédsko: nedůstojný handl nebo chladná vypočítavost?

Navzdory původnímu plánu se Severoatlantická rada ve středu neshodla na přijetí Finska a Švédska do ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • Standahammer
    18:02 01.06.2022

    Osobně bych byl ještě tvrdší. Ovšem je třeba brát i v potaz, že Ukrajina si malilinko, opakuji malilinko, za svoji současnou situaci může sama. Společně s pobaltskými státy ...Zobrazit celý příspěvek

    Osobně bych byl ještě tvrdší.

    Ovšem je třeba brát i v potaz, že Ukrajina si malilinko, opakuji malilinko, za svoji současnou situaci může sama. Společně s pobaltskými státy mohla dnes být v NATO, ale chtěli se kamarádit s Ruskem. Teď ty omyly svých politiků ale i svého obyvatelstva draze splácí životy svých lidí. Věděli, kdo to je Rus.

    Ovšem pak musíme taky říct, že daleko více za současnou sitauci může Západ, který ruskou válečnou bestii dokonale vykrmil.

    A Západ by měl mít tolik sebereflexe, a demokracie sebereflexi umí, aby to teď Ukrajině kompletně zaplatil. Ukrajina platí životy svých lidí, my bychom svůj díl měli poctivě splatit v penězích.

    Jsem konečně hrdý na svoji vlast, jak se chová a jak jedná. Premiér Fiala mi vyrazil dech v tom nejlepším slova smyslu. Děkuji.Skrýt celý příspěvek

  • Oliver
    02:59 01.06.2022

    Erdogan hlavně před voliči a podporovateli musí dokázat že umí nejen mluvit ale i realizovat. Takto se dostává do situace která ho nutí jednat i tak jak by normálně nejednal. Dal ...Zobrazit celý příspěvek

    Erdogan hlavně před voliči a podporovateli musí dokázat že umí nejen mluvit ale i realizovat. Takto se dostává do situace která ho nutí jednat i tak jak by normálně nejednal. Dal sázky vysoko a teď bude mít velké starosti jak to ustát. Hra na národnostní a imperiální kartu se může rychle zvrtnout. Každopádně má nejlepší rozložení sil jaké by si mohl přát. Rusko i USA jsou zaměstnáni jinde. Zbývá ˇÍrán který také není v nejlepší kondici a navíc podle všeho nechce spor s Tureckem a hlavně se shodnou na potlačování Kurdů. Assadovi to celkem může být jedno byť mediálně může dělat humbuk, sám je pořád jeho režim slabý a že někdo jiný bude pacifikovat kurdské odbojáře ho může spíš těšit protože na plné ovládnutí kurdských oblastní nemá. A Irák zrovna tak je rád že problémy s kurdským etnikem aktivně řeší někdo jiný a nemusí vyčleňovat mnoho vojáků a zdrojů na jejich pacifikaci. Tudíž má Erdogan poměrně velké pole působnosti. Nu a pokud si bude počínat nadále chytře a nepoužije extra drsné prostředky tak mu to projde a ještě získá politický kapitál.Skrýt celý příspěvek

  • liberal shark
    06:30 31.05.2022

    A nebylo by jednodušší jim ten Kurdistán prostě povolit ?

    A nebylo by jednodušší jim ten Kurdistán prostě povolit ?

    • zdeno
      11:05 31.05.2022

      bylo, ale to by se muselo jednat, jednat a jednat bez ultimat na obou stranách, pak by nastal křehký klid (něco jak sev.Irsko), ale ono se nechce a nechce....

      bylo, ale to by se muselo jednat, jednat a jednat bez ultimat na obou stranách, pak by nastal křehký klid (něco jak sev.Irsko), ale ono se nechce a nechce....

    • GlobeElement007
      14:14 31.05.2022

      Nechce to Turecko, nechce to Irák, nechce to Irán, nechce to Sýrie a Arménie by taky nejásala. Ne každý národ má svůj stát. A skoro žádný národ není homogenní a národní stát v ...Zobrazit celý příspěvek

      Nechce to Turecko, nechce to Irák, nechce to Irán, nechce to Sýrie a Arménie by taky nejásala.

      Ne každý národ má svůj stát. A skoro žádný národ není homogenní a národní stát v jeho pojetí nemusí být zrovna rájem na zemi.Skrýt celý příspěvek

    • Ondra Mrklas
      17:19 31.05.2022

      Rozhodně ne. Mezi Kurdy je stále vžitý marxismus a bojůvkářství, což by pro oblast bylo z našeho pohledu mnohem horší, než kdyby padla celá pod tureckou nadvládu. Navíc vrchní ...Zobrazit celý příspěvek

      Rozhodně ne. Mezi Kurdy je stále vžitý marxismus a bojůvkářství, což by pro oblast bylo z našeho pohledu mnohem horší, než kdyby padla celá pod tureckou nadvládu. Navíc vrchní představitelé nezávislosti Kurdů jsou silně spjati s Íránem a to je aspoň pro mě osobně hlavní důvod se s nimi přestat bavitSkrýt celý příspěvek

      • Sprite
        21:33 31.05.2022

        Není to jedna z mála oblastí, kde fungoval anarchismus? Jinak se jim vůbec nedivím, že se třeba radikalizují s tím, co se jim tam děje....

        Není to jedna z mála oblastí, kde fungoval anarchismus? Jinak se jim vůbec nedivím, že se třeba radikalizují s tím, co se jim tam děje....

      • leir
        06:42 02.06.2022

        To si tam ale vypěstoval západ sám.

        To si tam ale vypěstoval západ sám.

        • GlobeElement007
          08:33 02.06.2022

          A jak to udělal?

          A jak to udělal?

  • Ondra Mrklas
    22:51 30.05.2022

    Tady mi něco trochu nesedí, jelikož Turecko už má ten 30km pás kolem svých jižních hranic od roku 2019 a pojistilo si ho během týdne bojů se Syrskou armádou v březnu 2020. Takže ...Zobrazit celý příspěvek

    Tady mi něco trochu nesedí, jelikož Turecko už má ten 30km pás kolem svých jižních hranic od roku 2019 a pojistilo si ho během týdne bojů se Syrskou armádou v březnu 2020. Takže jestli někde zahájí vpád do Sýrie, tak to musí být buď už na okupovaném území, nebo zamíří ještě hlouběji do Sýrie. Každopádně kdyby se Turecku podařilo od moci dostat Asada, Rusko a Írán, tak ať se jim ta operace podaří se vším všudy a pokud možno bez obětí. Pokud budou likvidovat PKK, tak se to doufejme nezvrhne ve válečné zločiny a podporu Islamistických pickupářů, jako v roce 2019Skrýt celý příspěvek

    • Sprite
      07:18 31.05.2022

      Turecko jen chce skodit Kurdum, jak jen to jde.

      Turecko jen chce skodit Kurdum, jak jen to jde.

      • GlobeElement007
        10:56 31.05.2022

        Kurdské samostatnosti, Kurdům jako takovým ne. Ono to není tak černobílé.

        Kurdů je v Turecku asi 15 milionů.

        Kurdské samostatnosti, Kurdům jako takovým ne. Ono to není tak černobílé.

        Kurdů je v Turecku asi 15 milionů.

        • leir
          06:43 02.06.2022

          Jo, a nadávají na Turky kudy chodí. Tak jako nadávali Ukrajinci na "Moskaly" za SSSR.
          Kurdové potřebují vlastní stát. Problém je v tom, že v něm pak začne občanská válka.

          Jo, a nadávají na Turky kudy chodí. Tak jako nadávali Ukrajinci na "Moskaly" za SSSR.
          Kurdové potřebují vlastní stát. Problém je v tom, že v něm pak začne občanská válka.

        • GlobeElement007
          07:41 02.06.2022

          Dovolím si nesouhlasit s tím, že Kurdové potřebují vlastní stát. Vlastní stát je prostředek, ne cíl. Cílem je klidný, pohodlný život v bezpečí. Kurdský stát by se, jak sám píšeš, ...Zobrazit celý příspěvek

          Dovolím si nesouhlasit s tím, že Kurdové potřebují vlastní stát. Vlastní stát je prostředek, ne cíl. Cílem je klidný, pohodlný život v bezpečí.
          Kurdský stát by se, jak sám píšeš, okamžitě propadl do občanské války. Byli by na tom hůř, než teď. Stačí se podívat, jak se mezi sebou servali v Iráku, a to měli jenom autonomii.

          Kurdové se mezi sebou liší náboženstvím, politickým přesvědčením, kulturními zvyky. Není to homogenní skupina.Skrýt celý příspěvek

    • Pirat49
      07:56 31.05.2022

      Len potrebuje odvratit pozornost od domacich problemov!

      Len potrebuje odvratit pozornost od domacich problemov!

      • Ondra Mrklas
        12:57 31.05.2022

        Nejde jen o to. Pro Turecko jsou Kurdové separatisti dlouhodobě, protože si nárokují zhruba třetinu moderního Turecka. A pokud by šlo o válku proti Sýrii, tak z ní by mohlo Turecko ...Zobrazit celý příspěvek

        Nejde jen o to. Pro Turecko jsou Kurdové separatisti dlouhodobě, protože si nárokují zhruba třetinu moderního Turecka. A pokud by šlo o válku proti Sýrii, tak z ní by mohlo Turecko vytěžit území, vliv a navíc oslabit Rusko a Írán, což by jim mohlo dát nějaké geopolitické benefity na vyjednávání, což se taky může hoditSkrýt celý příspěvek

        • GlobeElement007
          14:32 31.05.2022

          V Sýrii žijí Turkmeni, které Turecko považuje za etnikum téměř turecké. Navíc v Turecku může přežívat nějaký sentiment po Osmanské říši, to nejsem schopen posoudit.

          V Sýrii žijí Turkmeni, které Turecko považuje za etnikum téměř turecké. Navíc v Turecku může přežívat nějaký sentiment po Osmanské říši, to nejsem schopen posoudit.

        • mudry.udrzbar
          17:07 31.05.2022

          všetko je to dosledok toho, že Osmansku risu europske staty nechceli/nedokazali definitivne porazit (napr. Churchillov fail v Galipolii a dalsie okolnosti), rozprasit a rozdelit, ...Zobrazit celý příspěvek

          všetko je to dosledok toho, že Osmansku risu europske staty nechceli/nedokazali definitivne porazit (napr. Churchillov fail v Galipolii a dalsie okolnosti), rozprasit a rozdelit, tj. zabranit genocide Armenov a vratit im historicke uzemia okolo Araratu, vratit Konstantinopol Europe, breh Egejskeho mora Grekom, vytvorit Kurdistan a pod. takto si zase len vypestovali na prsiach hada, ktorych ich uz predtym starocia terorizoval a okupoval.Skrýt celý příspěvek

          • Ondra Mrklas
            17:17 31.05.2022

            Tohle zní sice fajn, ale vynechal jste z toho Turky, kteří tvoří v oblasti většinu, své historické území vždycky měli a navíc ne vždy byly nepřátelští vůči ostatním národům v ...Zobrazit celý příspěvek

            Tohle zní sice fajn, ale vynechal jste z toho Turky, kteří tvoří v oblasti většinu, své historické území vždycky měli a navíc ne vždy byly nepřátelští vůči ostatním národům v oblasti.
            Můj názor není v současné době úplně populární, jelikož je trendy házet na Turky, po roce 2016, hnůj, ale Turci byly vždy spjati s Evropou a ne vždy pouze jako "okupanti" (termín jsem uvedl v uvozovkách, jelikož v době rozmachu Osmanské říše byly území po okupaci mnohem rozvinutější než před a navíc se jim nechávala náboženská svoboda). Pohled na Turecko jako na toho špatného se zatím jeví jako krátkozraký a trochu xenofobní, jelikož Turci vždy naopak bránili radikálnímu islámu nebo nárůstu marxistických milicí (pokud se do budoucna mýlím, tak se dopředu omlouvám, ale zatím se Turci vždy ukázali jako pragmatičtí partneři)Skrýt celý příspěvek

          • GlobeElement007
            15:31 01.06.2022

            Ondra - to jsou ty historické mýty. Nejen že ne vždy byli Turci ti špatní, oni nebyli Řekové vždycky ti hodní. V řecko-perských válkách byla spousta národů na straně Peršanů, ...Zobrazit celý příspěvek

            Ondra - to jsou ty historické mýty.

            Nejen že ne vždy byli Turci ti špatní, oni nebyli Řekové vždycky ti hodní. V řecko-perských válkách byla spousta národů na straně Peršanů, protože řecký útisk byl horší. Řecký útok na malou Asii po WWI taky nebyl úplně košer.

            A i Židé by mohli vyprávět, jak se jim žilo v osmanské říši a jak v křesťanských královstvích Evropy.Skrýt celý příspěvek

    • flanker.jirka
      20:11 31.05.2022

      Mezi Ruskem a Tureckem je jen malý rozdíl, bohužel.

      Mezi Ruskem a Tureckem je jen malý rozdíl, bohužel.

  • Sprite
    20:29 30.05.2022

    Nedávno jsem se bavil s jedním Turkem a on říkal, že chce dělat pro klienty v Evropě za Eura, protože to co se v Turecku děje už se nedá ...

    Nedávno jsem se bavil s jedním Turkem a on říkal, že chce dělat pro klienty v Evropě za Eura, protože to co se v Turecku děje už se nedá ...

  • Robo
    19:59 30.05.2022

    No v ruSSku to tak spolehlivě funguje . Tak uvidíme jaký nátury sou Turkové .

    No v ruSSku to tak spolehlivě funguje . Tak uvidíme jaký nátury sou Turkové .

    • LAMP
      06:02 31.05.2022

      To funguje v každé zemi. Když nastane mezinárodní střet, preference vlády letí k nebesům a sluníčkoví pacifisté a věční rejpalové jsou viděni jako zmatení vlastizrádci a cizí ...Zobrazit celý příspěvek

      To funguje v každé zemi.

      Když nastane mezinárodní střet, preference vlády letí k nebesům a sluníčkoví pacifisté a věční rejpalové jsou viděni jako zmatení vlastizrádci a cizí agenti. U nás by to nebylo jiné, vždyť se stačí na ochutnávku podívat teď a to ve válce ani nejsme.Skrýt celý příspěvek

      • leir
        06:46 02.06.2022

        Nesmysl. Evropan chápe pojem "nespravedlivá válka".

        Nesmysl. Evropan chápe pojem "nespravedlivá válka".

        • GlobeElement007
          07:43 02.06.2022

          Je otázkou, do jaké míry je Turek Evropan. Takový Rus evidentně pojem nespravedlivá válka nechápe.

          A, kromě toho, on je i nespravedlivý mír.

          Je otázkou, do jaké míry je Turek Evropan. Takový Rus evidentně pojem nespravedlivá válka nechápe.

          A, kromě toho, on je i nespravedlivý mír.

        • LAMP
          10:04 02.06.2022

          To, zda považujete válku za oprávněnou či ne, je jen otázka propagandy.

          To, zda považujete válku za oprávněnou či ne, je jen otázka propagandy.

          • Knightrider
            07:32 03.06.2022

            Tak snad vnímáte rozdíl mezi tím válčit protože se branite na svém území a tím, že utocite na cizí území. Která je spravedlivá a která nespravedliva už asi nemusím doplňovat :-)

            Tak snad vnímáte rozdíl mezi tím válčit protože se branite na svém území a tím, že utocite na cizí území. Která je spravedlivá a která nespravedliva už asi nemusím doplňovat :-)

          • LAMP
            20:49 03.06.2022

            Takže každá válka útokem na cizí zemi/území je nespravedlivá? To se snažíte říct? Víte kolik takových válek třeba členové NATO vedli? Byly podle vás nespravedlivé? To je velmi, ...Zobrazit celý příspěvek

            Takže každá válka útokem na cizí zemi/území je nespravedlivá? To se snažíte říct? Víte kolik takových válek třeba členové NATO vedli? Byly podle vás nespravedlivé?

            To je velmi, jak to říci slušně, jednoduchý pohled na složitost historických křivd, ekonomických slabin, zadržování expanze jiných mocností a tak podobně.Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...