Západ potřebuje Rusko proti Číně: Začne sbližování v Arktidě?

Čínská diplomacie zaujímá dvojí přístup k Arktidě, kterým vysvětluje potřebu zvýšení své regionální přítomnosti. Na jedné straně ji označuje za zvláštní oblast, kde dochází k rychlému vývoji klimatických změn s dopady na všechny země světa. Na jejím volném moři může navíc kdokoliv rozvíjet hospodářskou činnost, pro kterou chce Peking s ostatními státy spoluvytvářet pravidla. Na druhé straně se Čína pokládá za „stát v blízkosti Arktidy“, čímž si nárokuje výsadní práva na vědecký výzkum, plavbu, přelety, rybolov, instalaci podmořských kabelů či potrubí stejně jako na průzkum a využívání zdrojů na volném moři.

Čína v roce 2013 získala status pozorovatele v Arktické radě. V rámci této organizace se Peking zdržuje otevřeného zpochybňování statusu quo a uznává svrchovaná práva a jurisdikci arktických zemí. Skrze svou pozici a členství v šesti pracovních skupinách ale získal přístup k některým interním informacím, možnost ovlivňovat členské státy ve svůj prospěch a podílet se, byť nepřímo, na rozhodování organizace.

Jak uvedl americký think tank RAND, čínské aktivity v Arktidě zůstávají omezené, protože zejména Dánsko a USA blokují nebo jinak omezují investice Pekingu do strategických odvětví. Čínské vnímání sebe sama jako „státu v blízkosti Arktidy“ američtí představitelé otevřeně odmítají. „Existují pouze arktické a nearktické státy. Žádná třetí kategorie neexistuje a tvrzení o opaku Čínu neopravňuje vůbec k ničemu,“ uvedl na zasedání Arktické rady v květnu 2019 Mike Pompeo, tehdejší americký ministr zahraničí.  

Konkrétní kroky proti čínskému pronikání v minulých letech opakovaně podnikla dánská vláda. Čínští těžaři ze společnosti GNG (General Nice Group) například v roce 2016 nabídli grónské vládě odkoupení opuštěné dánské námořní základny v Grønnedalu (Kanilinnguitu). Kodaň ovšem zasáhla, údajně kvůli obavám o bezpečnost, a rozhodla se základnu znovu aktivovat pro logistickou podporu a výcvik vojáků.

Později v roce 2018 se čínský podnik CCCC (China Communications Construction Company) stal finalistou výběrového řízení grónské vlády na výstavbu několika civilních letišť v hodnotě 560 milionů amerických dolarů. Dánská vláda opět zakročila a místní samosprávě poskytla na projekt značné finanční prostředky, které Grónsko přijalo. Podmínky financování téměř jistě vytvořily nepřekonatelné překážky pro CCCC, která po dánské iniciativě stáhla svou nabídku.