Západní bezpečnostní zájmy podkopávají stabilitu Nigeru

Niger závisí na finanční pomoci ze zahraničí, která ročně dosahuje téměř dvou miliard amerických dolarů (letos odhadem 13 % HDP). Chudoba, korupce a zpronevěra veřejných prostředků patří k nejpalčivějším problémům země. Právě tyto jevy velmi pravděpodobně vedly ozbrojené síly k zákroku proti civilnímu prezidentovi Mohamedu Bazoumovi. „Je zkorumpovaný, je pěšákem Francie. Nigeřané už měli prezidenta a jeho gangu plné zuby. Právě probíhá zatýkání členů svrženého systému, kteří zpronevěřili veřejné prostředky,“ citoval nigerský anonymní zdroj CounterPunch, kalifornský levicový časopis. „Korupce“ se přitom týká celé místní elity vytvořené během francouzské koloniální nadvlády, která širokým vrstvám Nigeřanů odpírá zisky z těžby a prodeje nerostných surovin.

Francouzské ozbrojené síly v Nigeru v první řadě chrání investice do uranových dolů. Tyto jednotky se nachází na několika vojenských základnách, které na nigerském území působí v rámci jasně určeného protiteroristického mandátu. Nepodílejí se ani na policejní kontrole migrace, ani na boji proti obchodu s drogami. Byznys s uranem zastřešují podniky Société des mines de l'Aïr (Somaïr) a Compagnie Minière d’Akouta (COMINAK), ve kterých největší podíl drží Francouzi. Niger uspokojuje více než 5 % světové poptávky po uranu. Jeho vývoz společně s exportem ropy a zlata tvoří polovinu příjmů země.

Nigerští pučisté údajně pozastavili vývoz uranu do Francie, které tak podle otevřených zdrojů hrozí výpadek až 15 % dodávek. Navzdory protifrancouzským postojům nové vlády ovšem k přerušení hospodářské spolupráce mezi oběma zeměmi zřejmě nedojde. Příklady Burkiny Faso a Mali, kde se k vládě také dostali vojáci s protipařížským naladěním, ukazují jen malé změny statusu quo. „Při většině nigerských státních převratů nebyl uranový sektor nikdy zásadně ovlivněn,“ potvrzuje Emmanuel Grégoire z francouzského IRD (Institut de Recherche pour le Développement). „Jednání probíhala, protože Francouzi si po dekolonizaci vynutili pro Nigeřany finančně nevýhodné smlouvy. Nikdy ale se nejednalo o jejich odchodu.“

Francie se v reakci na dění v Nigeru v sobotu rozhodla pozastavit veškerou pomoc poskytovanou nigerské vládě.

Politice USA vůči Nigeru jednoznačně dominuje boj proti násilným extremistickým organizacím, zejména Boko Haram a ISGS (Islamic State in the Greater Sahara). Na nigerském území se nachází několik amerických vojenských základen, např. Aerienne 201 (místními označovaná jako „Base Americaine“). Společně s dalšími zařízeními Spojených států v severní a západní Africe utváří rozsáhlou zpravodajskou, sledovací a bezpečnostní síť. Stavba základny Aerienne 201 stála 110 milionů dolarů a její údržba přijde ročně na dalších 20 až 30 milionů dolarů. Slouží jako pozorovací centrum pro oblast Sahelu a zázemí leteckého oddílu pro speciální operace. Ozbrojené bezpilotní letouny MQ-9 Reaper z „Base Americaine“ ve dne v noci pátrají po teroristických aktivitách v regionu. Letecká základna se nachází se v 25 km široké bezpečnostní zóně a chrání ji ploty, bariéry, strážní věže se střeleckými posty a vojenští služební psy.