Zastaví protivzdušné síly Ukrajiny ruské letectvo? Část II.

Odpalovací vozidlo 5P85S komplexu PVO S-300PS. Ukrajina 5P85S začlenila do systému PVO S-300V1; větší foto / archiv autora 

V dnešní poslední druhé části se detailněji podíváme na schopnosti ukrajinského komplexu protivzdušné obrany (PVO) S-300V1 Antej a na ukrajinské plány pro boj s ruskými raketovými systémy. Článek je pokračováním prvního dílu z minulého týdne.

Na začátku srpna byl na ruském serveru Topwar publikován článek Jevgenije Damanceva „S-300V1 v ukrajinských rukou jsou extrémně nebezpečné pro ruské letectvo i bez raket dlouhého doletu“.

V úvodu článku je prezentován běžný negativní postoj občana Ruska vůči Ukrajině, ale důvodem napsání článku panem Damancevem byly především posměšné reakce čtenářů na sociálních sítích po zveřejnění informace, že Ukrajina zavádí tento komplet opět do výzbroje. Z úvodní části článku lze převzít pouze informaci, že na mariupolském směru (Mariupol leží u Azovského moře) Ukrajina rozmístila již tři komplety.

V odbornější části dává autor do souvislosti tři události ‒ v listopadu 2017 zveřejněné fotografie střeleb odpalovacího zařízení 9A83 kompletu S-300V1 spolu s odpalovacím zařízením 5P85S (ze systému PVO S-300PS); v letošním roce v červenci poprvé zveřejněnou fotografii rakety 9M83 z ukrajinského závodu VIZAR; fotografie z nácviku na letošní vojenskou přehlídku tří odpalovacích zařízení 9A83.

Závěrem autor dovozuje, že pracovníci VIZARu „dokázali oživit jen aktiva krátkého dosahu systému S-300V1, zatímco hlavní kalibr [dálkový dosah – pozn. red.] zastoupeny rychlejšími a energetičtějšími raketami 9M82 se prozatím zprovoznit nepodařilo.“

„O čem to vypovídá?“ ptá se Damancev. „Dosah kompletu [S-300V1 – pozn. red.] nebude 100 km, ale jen 72 km. V nejhorším případě čas na zničení vysokorychlostních cílů (na odletu) se prodlouží o vzdálenost více jak 30 km letu cíle, protože maximální rychlost rakety 9M83 dosahuje pouze 4320 km/h oproti raketě 9M82 s hyperzvukovou rychlostí 6120 km/h. Také zásoba kinetické energie letového motoru 9M82 je podstatně větší a na překonání aerodynamického odporu i kritického snížení rychlosti připadá o 30 % více času. Za další, vlivem nízké rychlosti letu 9M83 se efektivnost aerodynamických kormidel ztrácí již ve výškách 25 000 m oproti účinku aerodynamických kormidel rakety 9M82, která je schopna si uchovat efektivnost aerodynamických kormidel při rychlost Mach 5,8 i ve výškách 35 000 m. Závěrem, bez raket 9M82 není komplet S-300V1 prakticky schopen ničit balistické rakety středního doletu, přestože byl původně určen proti raketám Pershing-1A/B.“


Raketa 9M83 / archív autora

V dalším odstavci se autor pozastavuje nad diskuzemi čtenářů ukrajinských serverů o možnosti zničit kompletem S-300V1 letící raketu 9М723-1 „Iskander-М“. Toto vyvrací, protože maximální konstrukční přetížení raket 9M83 během manévrování může dosáhnout až 20 G, zatímco Iskander pracuje s přetížením 30 G. Podle ruského autora raketa schopná zničit Iskander musí být schopna snést 60 až 70 násobek přetížení, tedy 1,6 až 1,7 násobek přetížení Iskanderu.

Damancev ale varuje před podceňováním kompletu S-300V1 s raketou „menšího“ dosahu (9M83). Při odkonzervování je docela možné, že u kompletu mohla být část uzlů modernizována, zejména radiolokační část.

Vede jej k tomu vysoká úroveň provedené modernizace kompletu S-125M Pečora, z které se některé řešení mohou objevit zejména u směrového radiolokátoru S-300V1 (9S19M2) a vysoce zvýšit odolnost kompletu proti rušení. Ostatně ukrajinská firma Radioniks se podílela jak na modernizaci S-125M, tak právě na S-300V1.

Rakety 9M82 a 9M83 kompletu S-300V1 / archív autora

Autor se dále zamýšlí nad možností spolupráce americké firmy Raytheon s ukrajinskou Radioniks z důvodu prodeje kompletu S-300V1 v 90. letech do Spojených států. Mohlo tak dojít k vylepšení vlastnosti kompletu S-300V1 s americkou pomocí.

„Známé výhody S-300V1 jsou stále zachovány,“ pokračuje Damancev. „Za prvé hovoříme o ničení cíle při maximální rychlosti 3000 m/sec = 10 800 km/hod (pro ukrajinské S-300PS to je pouze 1300 m/sec = 4700 km/hod). Samozřejmě, nebude schopen překvapit Iskander kvůli nízké manévrovosti rakety 9M83, ale je schopen se vyrovnávat s velmi rychlímí přesnými zbraněmi, jako je  víceúčelová 4,5 machováraketa Ch-32 vypuštěná z Tu-22M3, operačně taktická balistická raketa Točka-U nebo 300mm raketa Smerč (druhá možnost pouze za určitých podmínek).“

Velkou hrozbu, dle ruského autora, představuje S-300V1 v souvislosti se současnou vyhrocenou situací mezi Ruskem a Ukrajinou okolo Azovského moře. Prakticky bez leteckého krytí jsou bojové čluny ruského námořnictva. Dle jeho názoru pravděpodobně nepomůže ani nasazení podvěsných kontejnerů rušiček Chybiny na letounech Su-30SM a nebo Su-34. Důvodem je právě vysoká odolnost směrového radiolokátoru 9S19M2 proti rušení.

Komplet S-300V1 je také schopen zaměřit malorozměrné cíle o průřezu 0,05 m2, což mu umožňuje ničit strategické rakety různých typů (včetně 3M14K Kalibr) a všechny známé protiradarové rakety dostupné v arzenálu ruských leteckých sil.


Sestava S-300V1 (s odpalovacími vozidly 5P85S) při nácviku na vojenskou přehlídku v Kyjevě.

Pro vyřazení kompletu S-300V1 z boje, pokračuje autor, nestačí zničit jen jednu radiolokační vícekanálovou naváděcí stanici 9S32, ale všechny tři stanice sestavy, a to z důvodů možnosti navádění 12 raket jen jednou stanicí. Dále musí být vyřazen z provozu směrový radiolokátor 9S19M2. V průběhu boje mohou navíc vícekanálové stanice „chaoticky“ přerušovat provoz nebo měnit pozice, dodává autor.

A v samém závěru uvádí: „Proto, jak jste již uhodli, zničení jen jednoho kompletu S-300V1 bude vyžadovat několikrát více času, včetně více raket Iskander nebo Kinžal. Navíc pro průzkum změn polohy naváděcí stanice 9S32 bude vyžadován systémový přístup využívající radarové průzkumné letadlo Tu-214R.Taková je realita při nasazení Anteje ukrajinskými jednotkami.“

Ruská armáda má prozatím dvě letadla aktivního (optického a radiolokačního) průzkumů Tu-214R. Dosah aktivních senzorů letadla je 200 km, pasivních (radioelektronický průzkum) 400 km.

Pro ukrajinské raketové síly tedy zbývá vyřešit problém boje proti raketám Iskander a Kinžal. Je to řešitelné? Je.

Co mají Iskander a Kinžál společného? Kinžal je v principu stejná raketa jako Iskander, rozdíl je v „přeprogramování“ inerciální naváděcí soustavy na „plochou dráhu“ letu ve vyšší vrstvě atmosféry (50 km). Raketový motor mají stejný. Stejný bude i systém koncového navedení na cíl (radiolokační nebo optický).


Korekční motorky rakety Vilcha. Stejné korekční motorky lze použít u protiletadlových a protiraketových střel vzduch-země. / Defense Express

Jestliže ve střední fázi letu se rakety pohybují rychlostí okolo Mach 10, dle proklamací ruské strany mohou provádět úhybné manévry (otázkou je jaké, s ohledem na přetížení), na sestupné dráze letu je potřeba trajektorii letu stabilizovat pro správnou funkci koncového navedení a vlivem aerodynamického odporu také dojde ke snížení rychlosti (ruské odhady uvádí hodnotu Mach 2 až 3).

A právě na této fázi letu jsou rakety nejzranitelnější. Pro tento úsek vyhovují protiletecké rakety středního dosahu. Podmínkou však je, aby raketa měla plynová kormidla raketového motoru, jež umožní rychlou změnu směru. To je zřejmě i důvod, proč raketa 9M82 mající aerodynamické řízení letu, i přes svoji rychlost přes Mach 10, pravděpodobně nebude využita.

Řešení může přinést nová ukrajinská raketa země-vzduch:

V květnu letošního roku ukrajinské servery publikovaly informaci o nové raketě středního dosahu, na níž byl využit patent KB Južnoje nového systému řízení raket. Podstatou je umístění bloku s korekčními raketovými motorky na tuhé palivo do přední části rakety. Tento blok byl mimo jiné úspěšně aplikován u balistické rakety Vilcha, kde plní funkci stabilizátoru dráhy letu v počáteční fázi.


Raketa země-vzduch Dněpr s vyznačenými korekčními motorky v přední části. / archív autora


Letové testy střely Dněpr

V případě nové protiletecké rakety bude činnost bloku využita ve fázi koncového navedení, kde spolu s plynovými kormidly raketového motoru bude střela schopna provádět manévry s vysokým přetížením.

Nová raketa je prezentována pod názvem Dněpr a v prosinci roku 2016 byly uveřejněny první záběry letových zkoušek. Na videu je patrné, jak po vymetení rakety ze startovacího kontejneru dojde k zážehu startovacího motoru a následně k prudké změně směru letu rakety. Tuto funkci by aerodynamická kormidla v tomto okamžiku dráhy letu nedokázala.

Technické charakteristiky rakety Dněpr vychází z počátku projektu a odpovídají běžným základním charakteristikám rakety země-vzduch středního dosahu ‒ dolet 70 km, maximální výška 25 km při rychlosti Mach 3,6. Je předpoklad, že řada údajů se v průběhu realizace projektu může změnit.

Vraťme se krátce k systému S-200V. Jeho důležitost se ukazuje v nasazení nejen proti průzkumnému Tu-214R, ale i proti MiGu-31 jako nosiči rakety Kinžal, jež raketu odpaluje (dle ruských zdrojů) ve výšce okolo 12 km. V tomto případě MiG-31 doslova „září“ do dálky.

Foto: Radiolokátor Dněpr / archív autora

 

I proti těmto cílům může být využit právě modernizovaný statický radiolokátor 5H86 Dněpr, jež v dobách Sovětského svazu sloužil k vyhledávání a sledování balistických raket (provoz ukončen v roce 2008).

 

Jeho dosah na bodové objekty byl 1900 km, při efektivní odrazné ploše 1 m2 až 4000 km. Délka antény radiolokátoru je 250 m, výška 12 m. Radar je umístěn v prostoru Mukačevo. Spolu s optickým systémem Saže v prostoru Dunajevcie, a třemi speciálními astronomickými observatořemi (prostory v Oděse, Lvově a Užhorodu) tak vytváří Systém kontroly a analýzy kosmické situace se sídlem v Mukačevě.


 

Zde můžeme pouze spekulovat, nakolik by bylo přínosné zapojení tohoto systému do Jižního křídla NATO v Evropě.


 

Závěrem se dá říci, že Ukrajina za poslední čtyři roky výrazně rozšířila své vojenské schopnosti, především v oblasti pásmové i vojskové PVO. Tento pokrok usnadňuje nový, hluboce zakořeněný ukrajinský narativ ‒ postavit armádu schopnou adekvátně odpovědět na akce ruského letectva a raketového vojska.

Zdroj: TopwarCensor, Milnavigator, Ukrainan Military

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Ukrajina obdržela české houfnice 2S1 Gvozdika

Podle ukrajinského portálu uprom.info na přelomu června a července Ukrajina získala 33 sovětských ...

Nejnovější ukrajinské zbraně na vojenské přehlídce v Kyjevě

O víkendu byly uvolněny první informace o nových typech ukrajinské vojenské techniky, která se ...

Zastaví protivzdušné síly Ukrajiny ruské letectvo? Část I.

V období let 2003 až 2013 byly na Ukrajině postupně stahovány protiletadlové komplety a ukládány do ...

Armija-2018: Přehlídka schopností ruského vojenského průmyslu

Nedaleko Moskvy v těchto dnech probíhá tradiční mezinárodní vojensko-technické fórum Armija-2018. I ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
Stránka 1 z 2
  • Slavoslav
    07:48 01.09.2018

    gangut

    to mas iste pravdu, ale tvrdit, ze v tomto e s400 ci s500 niekde inde ako zapadne systemy je pomerne pochybne. Ano, skusobne strelby zvladli na jednotku, ale to aj Patriot pred nasadenim v prvej vojne v zalive. Az ostre dlhodobe nasadenie ukazalo chyby ktore sa potom museli riesit a ktore testy jednoducho neodhalili.

    A o detekcii plati to iste. Jedno je tvrdenie vyrobcu o schopnostiach, druhe realita. Ano su to spickove systemy, ale az ostre nasadenie by ukazalo realitu veci a vsetci co tu tvrdia nieco ine varia z vody

  • gangut
    07:26 01.09.2018

    Czertik
    Ano, je pekne ze s500 ma velky vyskovy/dalkovy dostrel, ale to je tak VSE.

    Tak to teda rozhodne nie. Systémy S300, S400,S500 rozhodne nie sú len o veľkom dosahu. Ide hlavne o detekčné schopnosti a o algoritmy pre naveedenie. Systémy používajú rozne typy striel a sú súčasťou integrovaného systému.
    Alebo myslíte že majú zostrelovať vysokomanévrujúce ciele na vzdialenosť 500km?

  • logik
    00:17 01.09.2018

    razieli - kdyby ses místo čertění podíval kus zpět do diskuse, tak s GFLOPSama sem přišel Cernakus, kterej se pokoušel (ale navíc chybně, neznal GFLOPSy moderních procesorů - a to i když se nezapočítá GPU) a více lidí mu to tu omlátilo o hlavu.

    Czertik poměrně dost neobratně, a jeho příspěvku by se dalo lecos vytknout, ale pravdě je daleko blíže, než to, na co reagoval.

  • Czertik
    16:32 31.08.2018

    raziel
    co takhle se zamyslet se o cem byl puvodni komentar a na co a jak sem regoval ? Ano skutecne uznavam, ze vykon v GFLOPS je umely, co nema s realnym provozem moc spolecneho...ale ja to nebyl kdo ho dal jako "praveho boha" na mereni vykonu. Jen sem pouzil onen vykon ke srovnani s jinymy procesory.

    A v cem se treba lisi XEON od ostatnich procesoru intel, ci jinehoi vyrobce, si skutecne muzu velmi jednoduse najit, dokonce i na te wiki. A skutecne co se tyka datove propustnosti apod...to je jen jedna cast co udava celkovy vykon.

    Pokud chces argumentovat, ok, napis me DRUHY vliw procesor - vyjma elbrusu - , co se pouziva na bezne aplikace (resp ho rusove chteji pouzivat, pres emulatory) ?

    Ano, jiste, ve vysoce speliazovanych aplikacich maji vliw procesory budoucnost, ale to je ten problem, ve specializovanych aplikacich, ne v beznem pouziti kde sou vyroby nasobne vyssi.

    A to tvoje srovnani s gtx 460 a 295.....tady jde videt ze absolutne nevis o co jde. Ano 460 se na vykonove nechytala...protoze 460 byla stavena jako ja mid-mainstream, narozdil od 295 coz byla stavena jako top-end.
    To je uplne stejne jako by ses rozciloval ze fabia v pozdejsi generaci neni rychlejsi nez ferrari starsi o 2 generace.

  • raziel87
    12:16 31.08.2018

    asi tě ani nenapadlo, že přínos procesoru se fakt neměřil za pomoci stupidního benchmarku a algoritmu výpočtů pro klasické stolní procesory pro domácí použití....
    hlavně že sis někde přečetl nic neříkající propustnost...ve vztahu k čemu ty CAPSLOCKU?

  • raziel87
    12:13 31.08.2018

    2 Czertik

    zajímavá úvaha, příště bych doporučil vysrat se na wiki a pochopit v čem se lišil třeba XEON, když je ti z ruských procesorů na blití.....S touhle připitomělou logikou můžeš totiž tvrdit, že GTX 460 byl též vyvíjen modernější technologií, s použitím knihoven pro
    novější pixel a vertex shadery a přitom se ABSOLUTNĚ nechytal na prasečí a o II. slovy , !DVĚ! generace starší GTX 295

  • Arthur
    21:23 29.08.2018

    @Czertik:

    RF nieje vo svete procesorom nikterak významný hráč a to ani napriek Elbrusom (VLIW) a Bajkalom (MIPS).
    Ale keď to otočím nič to nevypovedá o ich inžinieroch, ktorí sú na veľmi vysokej úrovni a z tohto pohľadu majú svoju cestu čo v princípe v čisto uzavretom armádnom (kozmickom) prípadne vládnom nemusí byť na škodu... A TAM TO KONČÍ ako aj celý rusofizmus okolo toho...


    Samotná Čína prešla celým týmto vývojom (doslova R&D) od Loongson (MIPS) cez nezpočetné licencie ARM (RISC) pre MT/tablety až po najvýkonnejšie superpočítače (HPC) na svete až pochopili resp. otvorili si cestu k CISC t.j. x86 vytvorením spoločného (join venture) podniku z taiwanskou VIA Technologies pod názvom Zhaoxin (Shanghai Zhaoxin Semiconductor Co., Ltd.).

    Čína sa však diverzifikovala aj vo svete CISC a aj s AMD vytvorili spoločný podnik (join venture) THATIC a to ako odnože najvýkonnejších AMD Epyc procesorov pod procesorovým názvom Hygon Dhyana pre najvýkonnejšie serverové stanice. (Už už len na okraj čína išla až tak ďaleko, že spoločne opäť s AMD a čínskou spoločnosťou Zhongshan odhalili pred mesiacom novú hernú x86 konzolu Subor Z+.)

    Primárne pre Číňanov je najdôležitejšia bezpečnosť a sebestačnosť v čisto uzavretom armádnom (kozmickom) prípadne vládnom sektore. Preto napr. Zhaoxin už vyrába 28nm SoC KX-5000 v HLMC (Shanghai Huali Microelectronics Corporation) a tohtoročné KX-6000 SoC v čínskej továrni TSMC (Taiwan Semiconductor Manufacturing Co.).

    Suma sumárum Čína je skutočným hráčom kdežto RF z pochopiteľných dôvodov len paběrkuje a to ešte len na svojom výsostnom piesočku...

    Takže naozaj netreba kŕmiť trolov !

  • Czertik
    19:35 29.08.2018

    cernakus
    Tak sem si dal maly domaci ukol, abys se mrkl kde vsude se vliw procesory pouzivaji. A mimo ruskeho elbrusu kde ho chteji cpat do pc aplikaci sem nikde zadny podobny procesor tam nenasel.
    Ano, transmeta vyrabi vliw procesory a nesustale je modernizuje, ale tam jde o procesory ktere se pouzivaji do modemu, GPS apod...cili zjednodusene, tak kde procesory nesutale chrosutaji to same dokola a dokola.
    Zadne nahodne zmeny vypoctu. A muzes me dat nazev jedineho ruskeho cisc procesoru co se dnes vyrabi ?
    A to, ze rusove sami musi elbrus vyrabet v cizine a sami ho nejsou schopni vyrobit, ukazuje ze i tady rusove nejsou samostatni, jinak by si ho vyrabeli doma.

  • Czertik
    18:51 29.08.2018

    larry
    Ano, je pekne ze s500 ma velky vyskovy/dalkovy dostrel, ale to je tak VSE. Nic to nerika o jehoi schopnosti zamerit stealth letoun a setrelit ho, navic je znama vec, ze na vetsi dostrel potrebujes vetsi raketu a vetsi raketa hure sestreluje vysoce manevrovatelne cile. Jo slo by to omezit kdby s 500 pouzival 2/3/4 stupnove rakety, ale sou vicestupnove ?
    A ano, sousta zdejsich dikuteru valku nezaiza, tak jen teoretizuje. Ty si ji zazil kdy a kde ?

  • Czertik
    18:34 29.08.2018

    cernakus
    ????
    Jak si prisel na to, ze ten rusky procesor jde vubec srovnavat s ryzeny ?????
    Myslim, ze nema zas az tak moc smysl porovnavat vtnitrni kostrukci, kdyz rozhodujici je v konecnem souctu jen surovy vykon ne ?
    Tak si trochu porovnejme.
    Elbrus / AMD - vyrobni technologie pocet jader frekfence vykon(gflops) TDP (jak moc topi)
    28nm/12nm 8/2 1,5/3,4 boost 500/422 150/ 25!!!
    28 / 12 8/4 1.5/3.4 b 500/844 150/ 25.

    A to sem prosim provnaval s ryzeny 3 PRO MOBILY.
    Holt vykon pro stolni ryzeny sem nenasel. A to si vezmi ze ty elbrusy se prezentuji jako SERVEROVE procesory...takze jen beznym mkrnutim na tohle me rika ze rusove v elektronice co se tyky vykonu a vyrobni velikosti, resp malosti zaostavaji za usa min o 8 let.
    Jo ty udaje sou z wiki, takze nemusi byt uplne presne, eco muze chybet, ale myslim ze v jadru odpovidaji realite.
    Jinak nejvykonejsi ryzen mel 1760 GFLOPS, a to prosim "topi" jen 65W, cili polovinu co elbrusy...pri 1/3 vykonu.
    A to si prosim vezmi, ze se bavime o procesorech co sou pro civilni trch, ne o vojenskych kde se hledi vic na vykony nez na nakupni cenu.
    Jedine v cem elbrus konkuruje threadriperu co sem nasel, by byl prave TDP - jak moc hreje, ale tak nejak mam pocit, ze vykonove bude ryzen uplne nekde jinde, zvlast pri vysim poctu jader.

  • Czertik
    17:51 29.08.2018

    cernakus
    " Ne u země, která je prakticky soběstačná, ne u země, s níž chce obchodovat většina světa a zejména ne u země, se kterou nezanedbatelná část amerických vazalů obchodovat prostě musí minimálně v horizontu deseti let."

    No,pokud vezmu v potaz sibir...a ze by si ji vzali cinani ..tak prakticky pise o CINE a ne o Rusku :).
    A jake ze to staty chteji do ruska ? Ani takove diktatorske beloruska o tom, ze by se znovu pripojilo v novo-polo-sssr sem neslysel. Natoz o kazachstanu apod. A to nemluvim o mongolsku, ktere je na rusku velmi zavisle, co se tyka dopravy, elektriky apod.
    A sou jeste chudci nez rusaci.

  • cernakus
    17:31 29.08.2018

    Arthur:

    logik na rozdíl od tebe začal problematiku číst a vstřebávat. Pouč se od svého kolegy a začni také.

  • cernakus
    17:29 29.08.2018

    logik:

    když to říkáš, přesto doporučuji další studium. Tvoje příspěvky jsou na toto téma čím dál lepší a s méně chybami. To myslím upřímně, žádný dvojsmysl.

    Dej tomu další čas a budeme moci kvalitně podebatovat.

  • Arthur
    17:23 29.08.2018
    Oblíbený příspěvek

    logik:

    Ja sa Vám čudujem, že máte vôbec chuť sa zaoberať ruskými Elbrus VLIW procesormi, pri ktorých sú ešte aj VIA / Zhaoxin x86/x86-64 procesory mainstreamom :-)

  • logik
    17:17 29.08.2018

    cernakus:
    Vždy mě nejvíce potěší reakce, jakou jsi právě udělal. Ukazuje, že na to nemáš co říci a jen si vyléváš vztek, a tedy že se mi to podařilo napsat dobře. Díky.

  • logik
    17:15 29.08.2018

    PS: a s tou x86 zátěží jsi také mimo. x86 32bitová instrukční sada už je v CPU okrajová věc. Sice ji umí, ale nijak rychle a nijak to návrh CPU nezatěžuje. Co má běžet rychle, je dneska v 64bitech.

    64bitová instrukční sada pak není žádnej historickej relikt ale naopak hodně dobře navržená sada (AMD ji navrhlo tak dobře, že dokonce byl Intel nucen ji s pár minoritními úpravami převzít). Problematické staré instrukce se z ní pomalu vyřadili (MMX apod.) a potřebné vektorové operace se přidaly.

    To, že je to CISC instrukční sada pak není nevýhoda, ale naopak velká výhoda. Protože dnes již není problém dekódovat instrukce na microOps. Ano, zesložiťuje to návrh cpu a prodlouží pipeline, ale to není to, na čem dnes visí výkon procesorů. Největší bottleneck
    je dnes latence pamětí a cache. A pro tyto účely je CISC instrukční sada nejvhodnější, protože je oproti RISC instrukčním sadám daleko úspornější a tedy minimalizuje nutnost přenosů (oproti VLIW, která je naopak neobyčejně ukecaná - proto měli např. Itania vždy tak velké množství cache, aby tuto nevýhodu alespoň částečně eliminovali). Není to tedy instrukční sada vhodná např. do mobilu (kde jde o každý milivat), ale do výkonných počítačů to je pořád nejlepší možná volba.

    RISC instrukční sada se pak hodí do jednodušších "procesůrků", kde jde především o nízkou spotřebu, protože odpadá dekódování instrukcí.

    VLIW pro svůj široký paralelismus by teoreticky byla vhodná na numerické výpočty a superpočítače, ovšem její náročnost na paměťové přenosy (které dnes především zabíjejí výpočty) ji z této role diskvalifikuje, a do malých procesůrků pro mobily se zas nehodí, protože VLIW z principu znamená široké jádro a tedy preference výkonu nad spotřebou.

  • cernakus
    17:09 29.08.2018

    logik:

    Slušný pokrok za 5 hodin studia. Dej tomu ještě pár dní a bude to už kvalitní názor.

  • logik
    17:00 29.08.2018

    cernakus:
    x86 nejsou VLIW ani náhodou. Jsou to procesory CISC s instrukční sadou, která je v drtivé většině uvnitř intepretovaná superskalárním out of order RICS strojem.

    S VLIW typem procesoru nemá žádná z těch X x86 architektur, které od roku 95 tady byly, (teda kromě transmety) nic společného. x86 (ať 32bit či 64bit) nemá v jedné instrukci zapakované větší množství nezávislých instrukcí, ani se zde neprovádí reordering instrukcí pomocí kompilátoru, ani žádná z architektur nemá microOps v podobě VLIW instrukcí.

    Pravděpodobně si pleteš význam základních termínů: VLIW a superskalární. Každý VLIW je superskalární, ale ne každý superskalární procesor je VLIW. Superskalární procesory pak jsou hodně stará věc (nejstarší byl Cray) a rozhodně nemají původ v Rusku. (Ono ani VLIW nemá žádný původ v Rusku, jak jsi tvrdil, tato technologie pochází ze spojených států.)

    S těma GFLOPs máš částečně pravdu, ta metrika je dnes tak nesmyslná, že si ji nepamatuju z hlavy a opravdu jsem se blbě kouk. Nicméně, 1jádro ryzenu je schopno za takt provádět 24 SP instrukcí (16 sčítání + 8 násobení), tedy 3,5Ghz jádro Ryzenu má teoretický výkon 84Gflops. Takže jsem se o tolik nespletl, 500Gflops dosahuje tedy ne lowend, ale střední třída:6 jádrovej Ryzen. Rozhodně ne 16jádrovej Threadripper, ten má GFLOPS skoro trojnásobné (a to je to procesor nikoli z aktuální, ale z minulé generace, dnes jsou špička 32jádrové procesory).

    Pokud nebereme ovšem v úvahu výkon GPU, což není taková blbost, jak tvrdíš - protože algoritmy, které sedí VLIW procesorům a teda budou alespoň nějak rozumně běžet na Elbrusu, tak budou rozumně implementovatelný i na GPU....

  • Luky
    16:59 29.08.2018

    Ale to já vím, že to tam je (stejně nedělám nic nekalého)...a když máš open source, tak to je furt v hardwaru - můj CAD má ale port i na Linux, stejně tak další aplikace, o které mi běží...a dosbox je myslím JAVA, ten by běžel i v myčce. :)

    Za mě je moc dobře, že se postupně etabluje alternativní výrobce s jiným přístupem...konkurence je fajn, korporátní fůze blé.

    Nevíš jak budou řešit úřední HW v Německu (nad win 7 to maj zakázaný ?)? To poběží ouřady na nemicrosoftích systémech?

  • cernakus
    16:54 29.08.2018

    Luky:

    a mimochodem NSA backdoory máš ve Windows, Google aplikacích, mailovém serveru tvého poskytovatele, CAD aplikace ...
    Musel by jsi přejít na všechno Ruské. Ovšem je to výhra, mít v počítači backdoory FSB?

    :-D

  • cernakus
    16:38 29.08.2018

    luky:

    Elbrus je pro Windows těžce nevhodný. Je to čistokrevný VLIW a x86 umí emulovat pouze softwarově, nemá jako Intel, AMD a VIA HW emulaci x86. Výkon na Windows je tak relativně nízký (ekvivalentní buldozerům od AMD).

    Je navíc samozřejmě velmi drahý, protože se vyrábí zejména pro potřeby armády a administrativy Ruské federace v nízkých (ve srovnání s procesory velké pětky) sériích na pronajatých linkách.

    Navíc je zakázán k volnému prodeji do států mimo SNS. Musí se na to získat povolení.

    Jeho odolnost proti EMP není nijak zásadní má sice od výroby radiační stínění, ale při 28nm ho nelze nějak efektivně uchránit ani proti radiaci ani proti EMP. To se chrání spíše celý počítač.

    Drž se Intelu, AMD nebo VIA.

  • Luky
    16:24 29.08.2018

    Já se tedy o procesory nezajímám tak od dob Celeronů333 (nejvíc jsem popravdě prožíval upgrade 16MHz na 40 MHz a z toho počinu se vnitřně raduji doteď, páč matematický koprocesor wow :)....neupgraduju dokud mi komp neodejde nebo neshoří bleskem - mému notebooku je už 7+ let, ale zase PDF s naším velkým územním plánem otevře za 2 vteřiny, starostce s novým laptopem to trvá pár minut....nicméně jsem přemýšlel, že bych něco koupil (spíš kvůli generování terénů, a že pant už drží silou vůle), ale nevím, jak to vypadá s těmi chybami v Intel procesorech (nějaký záplaty co žerou 30% výkonu?) - tyhle alternativní ruský mašiny jsou zatím asi pekelně drahý, nebo ne? Mě by se líbilo něco bytelnýho, co vydží EMP i NSA, i kdyby to mělo výkon pár let dozadu (bez kurvítek). CAD a Dosbox by na tom běžel že.

  • cernakus
    16:19 29.08.2018

    Arthur:

    milý RAŽi, já jsem sem procesory tahat nezačal, to si jen jiný RAŽ myslel, že poukázáním na aktuálně architekturou nejzaostalejší procesory designované v USA (je to dáno nutností emulovat x86 z legacy a Microsoft důvodů, oba procesoroví leadeři by se x86 zátěže rádi zbavili) ukáže, jak jsou Rusové zaostalí mužici. Bylo možno poukázat na oblast DSP nebo RISC (či plně VLIW) procesorů, kde Rusové ekvivalent buď nemají, nebo jsou nějaký ten pátek pozadu. Ale ne, protože dotyčný RAŽ oblasti nerozumí a jediné co chápe je značka CPU v jeho "americké" mašině, tak vytáhl zrovna ten nejblbější případ.

    Pak sem nakluše jiný RAŽ a naprosto bezelstně srovná univerzální CPU s jednoúčelovým DSP, jen proto, že je to DSP náhodou součástí stejného pouzdra jako jiný univerzální CPU. On to však bohužel odlišit neumí, protože do oblasti pronikl asi tak kolem oběda dnešního dne a tudíž o ní ví pendrek :-D

  • Arthur
    16:11 29.08.2018
    Oblíbený příspěvek

    To je žrádlo, že sa tu už riešia aj ruské Elbrus VLIW procesory vs AMD Ryzen x86 procesory.

    Nejaké Lady Vesta tu nezačneme riešiť?

    P.S. ako naozaj NEKŔMME trolov !!!

  • cernakus
    16:01 29.08.2018

    logik:

    Tedy ryzenu 5, přehlédl jsem se v tabulce na wikině :-P

  • cernakus
    16:01 29.08.2018

    logik:

    za prvé, x86 procesory jsou dnes a vlastně už od roku 1995 VLIW.

    Za druhé, rád si počtu zdroj, kde čtyřjádrový ryzen má 1126 Gflops. Předem tě upozorňuji, že pokud hodláš vytáhnout výkon grafického jádra ryzenu 3 u APU, tak jsi naprostý hlupák a dtto platí kolta.

    Takže už se moc těším :-D

  • PavolR
    15:37 29.08.2018

    Hmm, keď si Ukrajinci kupujú Američanov nákupom patriotov a Francúzov nákupom vrtuľníkov, tak som zvedavý, čím sa pokúsia kúpiť si Nemcov. Pozemná technika asi neprichádza do úvahy, takže ma napáda nákup Eurofighterov, prípadne nejakej ponorky.

  • KOLT
    15:13 29.08.2018

    logik, pěkné shrnutí. Nicméně mi uniká, proč na toho trolla ještě reagujete. A to neplatí jen pro vás, to je "do pléna"...

  • dusan
    12:57 29.08.2018

    Rase

    Zo strany Ukrajiny je to celkom šikovný krok. Predsa len veľký obchod bude nútiť USA podporiť Ukrajinu a vzhľadom na ekonomickú situáciu Ukrajiny možno očakávať, že Ukrajinci skôr umožnia nejakej americkej firme výhodne podnikať, ako to cvakať v hotovosti.

    Vojenský aspekt je v tomto ohľade menej dôležitý. Pár Patriotov určite nezachráni Ukrajinu ...

  • logik
    12:31 29.08.2018
    Oblíbený příspěvek

    cernakus:
    "Elbrus-8SV, do výroby jde na podzim, 8 jader, 28nm, 1,5GHz, 1000GIPS, 500 SP GFLOPS při 150W TDP. Srovnatelný procesor výkonem od AMD je Ryzen Threadripper 1950X se 16ti jádry na 3,5 GHz. "

    Až na to, že
    - GFLOPS jako metrika se už dávno v seriozním porovnávání nepoužívá, protože je naprosto nic neříkající. Nic neříká o velikostech a efektivitě cache, o schopnosti naplnit výpočetní jednotky atd. atd... A toto je právě největší problém právě VLIW procesorů, protože mají dlouhé nekomprimované instrukce, které musí navíc s sebou nést explicitní informace o paralelismu, při velkém paralelizmu reálné kódy obsahují hodně NOOP instrukcí, a kde některé optimalizace jsou dělány při překladu a tak nejsou tak efektivní jako při běhu (např. nelze reagovat přerovnáním instrukcí na situace, kdy jednou data zůstanou v cache podruhé ne atd... atd...).
    Obzvláště v moderních výpočetních softech, které stojí na paměťové propustnosti, dosahují VLIW procesory velmi špatného výkonu vzhledem k svým teoretickým "možnostem".

    - I tak ovšem jaksi srovnáváš hrušky a jabka, u Elbrusu udáváš totiž teoretický single precision výkon, zatímco u threadripperu bereš reálný dual precision výkon. Pokud budeš porovnávat stejná čísla, tak teoretický single precision výkon 1126GFLOPs, tedy dvojnásobek Elbrusu, má čtyřjádrový Ryzen 3, tedy Ruský špičkový Elbrus s osmi jádry a 150W TDP má výkon cca jako dvoujádrové AMD s teoretickým TDP někde kolem 20W.... Ovšem takový procesor AMD ani nevyrábí - to je pro něj už přílišnej lowend.

    A to furt porovnáváme teoretický špičkový výkon. Přitom skutečný výkon mají spekulativní CISC/RICS procesory principiálně podstatně vyšší než VLIW procesory (viz první odstavec), takže v reálných aplikacích by i ten teoretický lowendový Ryzen Elbrusu utekl....


    "Argumentace VLIW procesory byla chyba, tam se totiž USA učila od SSSR ;-) "
    Ano, zkusila to s Itaniem, zjistila, že je to způsob jak jednoduše dosáhnout teoreticky vysokého výpočetního výkonu, ale že reálně tato architektura tak zatěžuje paměťový subsystém a cache, že je v praxi podstatně pomalejší, než na papíře a že to je slepá vývojová větev....

    VLIW procesory byly jednu dobu hit, protože se zdálo, že tímto způsobem bude možno velmi zjednodušit architekturu CPU, protože ve VLIW procesoru odpadá celý subsystém kolem reorderingu a přejmenování registrů. V současné době se tyto procesory používají max ve specializovaných HW na paralelní zpracování, kde nevýhody VLIW tak nevadí - ale i tam se v moderním designu počáítačových čipů od VLIW upouští (např. AMD přešlo od VLIW na RICS GCN). Je to taková "architektura pro chudé", kdy jde udělat čip s vysokým teoretickým výkonem, ale který se na reálné moderní výpočetní problémy nehodí a není vůči jiným architekturám konkurenceschopný.

    Tedy nejen že Elbrus není ani náhodou ekvivalent Threadriperu, je podstatně slabší než lowendové Ryzeny na trhu, ale navíc ani neobsahuje technologie, které by Rusku umožnily je vylepšovat a dohánět jiné výrobce čipů, jde o slepou vývojovou větev

    ===

    Dále pak to není až tak Ruský procesor, vyráběnej je u TMSC - rusové tedy nemají technologie na jeho samotnou výrobu. A i jeho návrh je evidentně velmi špatně udělaný, protože 4jádrovej elbrus má 380mm^2 při necelé 1miliardě transistorů. Podobnou densitu měla např. AMD K10.... vyrobená na 45mm procesu. Na 28mm procesu dosahovaly procesory více tranzistorů při podstatně menší ploše (např. Apple A7 měla 1,1miliardy na 102mm^2).
    To svědčí o mimořádně neúsporně a tedy špatně (nejen co se týče výtěžnosti, ale také výkonu, protože jsou v procesoru zbytečně dlouhé datové cesty znemožňující jít s frekvencí nahoru) udělaném návrhu CPU. A to jsou VLIW jádra podstatně jednoduší než CISC/RISC hybridy a většina plochy elbrusu tak zabírá cache (má méně tranzistorů, než intel šestijádro s 13MB cache, přitom má osm jader a 20MB cache), která se navrhuje podstatně snáž, než výpočetní jednotky.

    Srovnávat Elbrus s Threadripperem by byl dobrej vtip.... kdybys to nemyslel vážně....

  • Arthur
    12:02 29.08.2018

    @Rase:

    Tak to sú výborné správy, že sa Ukrajina snaží získať moderný systém protivzdušnej obrany z USA.

  • Slavoslav
    10:40 29.08.2018

    Dusanh

    Tak Cernakus je v prvom pripade ukazkovy troll ktory zasadne neodpoveda a ignoruje otazky kde by jeho odpoved ukazala, ze je obycajny hlupak, alebo ak by neklamal rozbila jeho teoriu ako domcek z karat. Najlepsie co sa da robit je neragovat nanho a ignorovat ho ako zvysnych trolov fakta a spol.

    A s tym jeho technickym vzdelanim je to podobne. Mimochodom, pzorel som sa na ten slavny kompas ze mi to nieco hovori a nemylil som sa. Celkom slusny maly CAD porovnatelny s ceskym Varicadom. Vhodne pre jednoosobove firmicky a studentov pripadne tym zakryvaju konstrukcne firmy cracknuty soft kde hovoria vsak tu mame licencie ale v relaite pracuju na iecom inom

  • Jara
    10:33 29.08.2018

    Ano, takže Ukrajinci žadoní o fin. Pomoc Evropy, aby mohly platit USA za zbraně.... nabízí se otázka komu se to takhle hodí? V zájmu Evropy je být s Ruskem za dobře a čile s ním obchodovat..... co je zájmem USA? Silná Evropa nezávislá na surovinách zprostředkovanými USA, tak úplně ne ;) Nejsem proti NATO, ale USA předvádí úplnou histerii, která plyne z dlouhodobě upadajiciho vlivu jak politického tak hlavně ekonomického, už jim zbyl akorát ten zbtojní průmysl

  • Dusanh
    10:32 29.08.2018

    Cernakus je nejen asertivní a bez servítků, ale hlavně nic neví o ProE/Creo.
    Věta " A propó, víš jaká je kompatibilita v rámci generací u PTC? 10 let staré modely jsou mrtvé, jako by jsi je importoval ze STEPu. No neber to za ty milióny ročně!!! " je naprosto nepravdivá.

    Dělám s tím 16 let a dnes bez problémů otevírám data vytvořená před 19 lety (schválně jsem si teď vytáhnul ze systému něco z r. 1999 - otevření i editace prvků ve stromu modelu bez problému)...

  • Rase
    09:57 29.08.2018

    zajímavá novinka k tématu:

    https://defence-blog.com/army/...

  • HonzaH
    17:42 28.08.2018

    cernakus: máš pravdu. Jsem blbej zaslepenej budižkničemu parazitující na tvůrčí společnosti a živím se tabulkami (čokolády). Ty buď rád, že Tě od podobného osudu uchránil nevídaný ruský Kompas 3D. Tak si ho užij a přeji Ti s ním hodně pracovních úspěchů (a to myslím kupodivu upřímně). A já si jdu zapnout Excel.

  • Larry
    16:36 28.08.2018

    To civil
    samozřejmě stacionární má stálé místo na obloze a LEO je na nízké oběžné dráze.
    Na ten by měl stačit S-500 Prometheus.
    I tak by mě zajímal průběh války v kosmu. Zda jsou schopny USA i Rusko působit na
    geostacionární satelity laserem. Jinou možnost zatím nevidím krom "zahlušení " VHF/UHF- mikrovlnným systémem EW (REB)

  • Larry
    16:30 28.08.2018

    O bojeschopnosti Iránské armády na rozdíl od Ukrajinské bych si nedovolil pochybovat.
    Jak píše danny, mohou ledacos koupit. Třeba firma Tara Mojkovac (Montenegro) vyrábí pyrotechniku pro kde-jaká letadla A co nevyrábí, vyvinou na zakázku. Třeba do F-14.Originály Irán nekoupí.
    +++++++++++
    V roce 1976 krátce před pádem iránského šáha Rezi Pahlávího byl s delegací na ukázce v Čáslavi LKCV.
    Potom co viděl, chtěl pro všechen personál smlouvu na 5 let a plat v USD.
    Materiál a vybavení včetně letadel Su-7 požadoval odkoupit. Platba ihned v USD.
    Papaláši mu tehdy museli vysvětlit, že "to nelze"

  • Civil
    16:19 28.08.2018

    Larry: "Dnes existuje řada sw teré najdete na internetu pro pro sledování přeletů geostacionárních satelitů."
    :)
    Unika Vam zcela zasadni rozdil mezi satelitem na LEO a geostacionarnim.
    Je samozrejme obrovsky rozdil, jestli strilite po satelitu, ktery je par set kilometru nebo par desitek tisic kilometru daleko.

  • danny
    15:04 28.08.2018

    dusan: v případě íránských F-14A ale v převážné většině nejde o reverse engeneering. Spíš o čistý vlastní vývoj náhrad nebo implementace řešení třetích stran. Írán se nesnaží F-14 okopírovat a vyrábět, ale udržet bojeschopné a modernizovat. Takže např. pracuje na zástavbě skleněného kokpitu z Migu.

  • dusan
    14:29 28.08.2018

    Larry

    Samozrejme v prípade Iránu išlo o americké zbrane, špeciálne F-14A. Dodnes udrživajú pri živote takmer celý arzenál zbraní americkej výroby.

  • Jirosi
    14:00 28.08.2018

    "A tu "sediacu kačicu" si nechte od cesty. "

    Celkem hezky rozepsané co se chápe pod výrazem "sedicí kačice". Nikoliv obraceně.

  • Larry
    13:55 28.08.2018

    To dusan:
    Jste jedle jak ta jedle....
    Irán nemusel nic reverzovat z S-300.
    Měli podepsaný kontrak s Almazem na dodávku S-300, ale Putin vývoz zakázal na naléhání establishmentu USA, po zavedení sankcí.
    Iránská vláda zažalovala Rusko u mezinárodního soudu.
    Když padlo embargo, Rusko okamžitě dodalo poslední verze S-300 i s některými prvky S-400 a Irán žalobu stáhl .
    USA znovu uvalili embargo na Irán.

    A jinak jsem psal o Číně.... netvrdím, že Peršané jsou hloupí

    A tu "sediacu kačicu" si nechte od cesty.
    Dnes existuje řada sw teré najdete na internetu pro pro sledování přeletů geostacionárních satelitů.
    Refrešnete "kepleriánská data" jestli víte o co jde a zadáte svoji polohu z GPS třeba co máte v telefonu. A ono vám to vyplivne aktuálná časy přeletů.
    pokud něco víte o technice nainstalujete si příslušný SW a můžete měřit telemetrii.Když je jasná obloha, je hezký pohled i svítící satelity Iridium.
    Mimochodem takhle si amíci naběhli nad Kaliningradem. Byli zvědaví na Iskandery. Rusové jeden odplachtovali v čase přeletu. No a samozřejmě zvědavě zapnuli všechny opto-elektronické systémy. Na to Rusové jen čekali.
    Takto zjistíte uplink i downlink satelitů. (Spojení satelit - řídí centrum a zpět) Kmitočty a použité modulace a řadu dalších zajímavých parametrů.
    Pozdravujte sediaci kačicu.... :-)))

  • Charlie
    12:46 28.08.2018

    V tomhle článku (tedy v jeho první části pojednávající o komplech S-300) se dost míchají části dvou různých systémů - S-300V a S-300P, přičemž přes shodné číselné označení se nejedná o nějaké deriváty jednoho základu.

    Komplety řady S-300V (poznávací znamení "na pásech") byly vyvíjeny pro PVO pozemních vojsk na sborovém stupni a používají rakety řady 9M (kuželové tělo), požadavek byl na vysokou taktickou mobilitu (proto ty pásy). Komplety řady S-300P vznikaly jako prostředky PVOS, proto si vystačily s kolovými podvozky řady MAZ 543 nebo s umístěním na návěsech, jako střely používají rakety řad 5V a nověji 48N (klasické válcové tělo).

    Oba komplexy toho kupodivu moc nedědily, vývoj probíhal víceméně odděleně, proto by mě zajímalo, nakolik se tu pletly pojmy s dojmy a nebo jestli opravdu Ukrajinci integrovali rakety systému S-300V na podvozek S-300P, případně jestli nějak propojili systémy řízení palby S-300 s raketami řad 5V/48N. Jinak je totiž společné předvádění odpalovacích vozidel obou komplexů na přehlídkách jen propagandistická záležitost, protože bez příslušných podpůrných vozidel (veliteská, radarová) se jedná o bezcenné kusy výzbroje.

  • Miroslav
    12:16 28.08.2018
    Oblíbený příspěvek

    Musím sa ospravedlniť Jirosimu, Myslel som, že to bol tvoj komentár na ktorý som reagoval.

    Cernakus: Platí to, čo som napísal Jirosimu. STEP neumožňuje export nativných dát a strácajú sa aj väzby. V konečnom dôsledku pri exporte zo STEP strácaš funkčnosť modelu. Neviem čo robíš ale pasovať sa za odborníka na CAD nemôžeš.

    Myslím, že ťa do toho nič nie je ale v mojej kancelárií v súčasnosti pracujú 4 konštruktéri a špecializujeme sa oceľové konštrukcie, jednoúčelové stroje, nástroje a prípravky a tiež predaj špeciálnej pohonnej techniky. To o tých mimozemšťanoch som nepochopil.

  • Miroslav
    12:05 28.08.2018

    Jirosi: STEP neumožňuje export natívných dát resp. väzieb

  • Robaiz
    11:47 28.08.2018

    To Dusan

    Tak určitě...

  • dusan
    11:17 28.08.2018

    Larry

    Komická úvaha je, že Ukrajincom by nedošlo, že potrebujú vybalancované a zaistené jednotlivé zložky armády. Sú stále vo vojne a reálne sa tam bojuje, takže je snáď jasné, že armáda čo bojuje to MUSÍ vedieť.

    Irán síce dokázal reverzovať veľa, ale mnohé veci jednoducho nakúpil cez korupciu. Ak do dokázal Irán u štátov NATO, tak to musí vedieť Ukrajina v korupčnom Rusku tiež .... a to má samozrejme Ukrajine väčšie skúsenosti s produkciou výkonných raketových systémov a väčšie možnosti "reverzovať".

    Satelit je "sediaca kačica" .... s F-35 sa absolútne nedá zrovnávať. A konflikt to už ukázal. Pri poslednom "propagačnom" nálete na Sýriu nasadili Amíci stroje F-22 a Rusi sa to dozvedeli z novín : )

    Keby ich zistili, určite sa tým radi pochvália ....

  • Larry
    11:00 28.08.2018
    • (11)

    O tom bych docela polemizoval. Americké Patrioty o kterých jsou známy TTD a jejich schopnosti rozhodně systém S400 případně S500 nepřekoná. A to Patrioty nejsou rozhodně nepoužitelné.
    V případě S 500 lze předpokládat, že bude schopen působit na satelity LEO (nízká oběžná dráha).. Nevidím důvod, proč by si neporadili s F-35. Rusové tak budou vyvažovat chybějící Su-57.Skutečnost by ukázal reálný konflikt. A protože nikdo ze zdejších diskutérů ani redaktorů válku zjevně nazažil na vlastní kůži, nepřeji vám ji a buďte rádi, že můžete "jen teoretizovat"
    Kdyby to s tím Ruskem bylo tak jednoduché, už by ho USA dávno "zlikvidovali"

    To dusan.
    Pokud uvažuje o bejeschopnosti ukrajinské armády podle jednoho Kyjevského paradenmarše, případně PR článků ukrajinského MOD nechtěl bych vás za svého velitele s vašimi analytickými schopnostmi ani náhodou.
    Nev ím, zda jste měl někdy co společného s armádou, ale intenzivní konflikt dnes nelze vidět jako "boj jednoho druhu vojska" . Představte si, že by zaútočilo "ruské železniční vojsko" samo o sobě nesmysl, ale.... jako laika vás musí napadnout, že potřebují minimálně spojaře, ženisty.... logistiku atd... Holdt také musí vojáci jíst i v 21. století. Nevím co jest úsměvného , možná Váš názor na armádu.
    Aby jste měl bojeschopné i složitější systémy, potřebujete nutně mít nasmlouvanou podporu výrobce např. na předpokládanou životnost 30 let. To je i případ nákupů AČR.
    Jenže politika je ošemetná věc a válka jenom pokračování politiky jinými prostředky.
    Viděl jsem pár věcí, ale bez některých speciálních součástí se žádný sofistikovaný zbraňový systém neobešel..Máte z toho jenom hromadu šrotu buď s nulovými nebo jen částečnými operačními schopnostmi.
    Některé věci jako obvody VLSI má Almaz docela dobře zajištěné proti "reversnímu engineeringu" Zkoušeli to i Číňané a raději nakoupili, když měli možnost.
    A to jsou fakt borci na reverse engineering .

  • dusan
    10:19 28.08.2018
    Oblíbený příspěvek

    danny

    Zrejme to bude tým, že Rusko nedisponuje technikou typu F-22 či F-35 a teda nemá také schopnosti prekonávať PVO ako USA ... jednoducho Rusko je v letectve o generáciu pozadu ....

Stránka 1 z 2