Zdeňka Kovaříková

„Súdán je obrovský stát. Před odtržením Jižního Súdánu to byl největší stát Afriky. V jeho hranicích žije mnoho etnik, která nemají vzájemně mnoho společného. Jsou tam stovky různých kmenů, kdy jeden kmen může čítat až milion osob. A mentalita Súdánců uznává pouze jedinou loajalitu, a to vůči svému rodu, klanu a kmenu“, říká v rozhovoru pro Armádní noviny orientalista Petr Pelikán.

„Na Blízkém východě nepřevládají jednoznačně protiruské názory. Jsou zde rozšířené antipatie vůči USA a masivní americká podpora Ukrajině se vykládá jako jejich vměšování, což je něco, s čím mají na Blízkém východě dost přímých zkušeností. Ruská argumentace se jim pak přijímá snadněji. Na rozdíl od nás také na Blízkém východě nemají pocit, že by se jich konflikt bezprostředně týkal, takže ho sledují a komentují daleko méně. Pro mnoho zemí je válka na Ukrajině jen jednou z mnoha dalších, které ve světě neustále probíhají. Máme utkvělou představu, že každý, kdo aktivně nevstupuje do konfliktu na naší straně, je proruský, a stavíme se k němu nepřátelsky. Ale například vztahy Íránu a Ruska nejsou nijak vynikající, jen se momentálně vzájemně potřebují z nedostatku jiných možností“, říká v rozhovoru pro Armádní noviny orientalista Petr Pelikán.

„Příklon Ukrajiny k Západu v Moskvě vyhodnotili jako historické kacířství: Ukrajinu si totiž Rusko privatizuje coby „kolébku ruské státnosti“. Když Rusové vtrhli na Ukrajinu, napřed se snažili světu prodat příběh o neexistujícím národu a neexistující zemi, pak se vrátili k osvědčenému tvrzení, že Ukrajinci nejsou žádní svatoušci, že za války zabíjeli Poláky a měli přeci „toho Banderu“. Tomuto se říká weaponizace historie. Weaponizace historie se dá shrnout do poučky, že děláte-li svinstvo, odveďte pozornost poukazem na dávno nepodstatné minulé děje. Bandera byl terorista a bojovník za svobodnou Ukrajinu v jednom, žádný demokrat, avšak ke konci soupeř toho nejhoršího, co 20. století přineslo – nacismu a komunismu. Banderu nelze pochopit, pokud nechápeme dobu, v níž působil“, říká v exkluzivním rozhovoru pro Armádní noviny ukrajinista a historik David Svoboda.

Bilopilljská teritoriální obrana chrání ukrajinské hranice v blízkosti ruské Kurské oblasti. Nejedná se o aktivní frontu, dochází zde ale k odstřelování ukrajinského území zpoza ruských hranic a k potyčkám mezi domobranou a diverzanty pronikajícími přes hranice na území Ukrajiny za účelem označování cílů pro raketové ostřelování. Tento rozhovor s jedním z členů VYR vznikl ve spolupráci s organizací Mise Ukrajina.

Před 80 lety se v tehdejším kostele sv. Karla Boromejského sedm příslušníků zahraniční československé armády a hrdinů protinacistického odboje staví na odpor stonásobné přesile příslušníků Gestapa a jednotek Waffen SS. Jsou mezi nimi i vykonavatelé úspěšné vojenské operace Anthropoid. V nerovném boji šest hodin Němcům statečně vzdorují, v bezvýchodné situaci pak věrni heslu „Jsme Češi a Češi se nevzdávají“ před hrozícím zatčením dávají přednost dobrovolné smrti a své životy sami ukončují. Z archivních materiálů, které autorka článku k danému tématu prostudovala, vyplývá, že českoslovenští parašutisté svým hrdinstvím vzbuzovali respekt i u samotných příslušníků Gestapa. Až na malé výjimky zrádců, jako byl Karel Čurda nebo Viliam Gerik, Gestapo československé parašutisty považovalo za rytířsky bojující nepřátele, kteří vždy do poslední chvíle zarytě bojovali, a z jejichž strany nikdy nedošlo k jednání, jež by se nedalo sloučit se zásadními ctnostmi vojáka.

„Zájem o službu u Vojenského zpravodajství i u zpravodajských štábů Armády České republiky je v posledních letech poměrně velký. Zpravodajství v uplynulých dvou desetiletích zaznamenalo významný rozvoj svých možností a využití ve všech formách konfliktů, ale též ve fázi jejich předcházení. Co se týká zpravodajské práce ve vztahu k Rusku, tak ta nikdy nebyla jednoduchá, české zpravodajské služby ale ruskou hrozbu nikdy nepodceňovaly. Motivem pro zřízení Ústavu zpravodajských studií byla dlouhodobá absence seriózního výzkumu zpravodajské problematiky v našem akademickém prostředí“, říká v rozhovoru pro Armádní noviny plukovník gšt. Libor Kutěj.

„Zlu je třeba se postavit a zastavit ho, dokud je čas. Jestli chce Západ uchránit svoje hodnoty, tak na to musí mít sílu, kterou nebude váhat použít. Mír je nutné si vynutit silou. Jako geopolitik proto konstatuji, že je jen jediná cesta, jak ze současné válečné krize ven – dát Rusku ultimátum s tím, že jestli okamžitě neukončí agresi a neodejde z Ukrajiny, tak Západ Ukrajině přijde na pomoc a vůči Rusku zasáhneme vojensky“, říká v rozhovoru pro Armádní noviny profesor Vladimír Baar.

„Brutalita ruských vojáků na Ukrajině mne nepřekvapila, brutální represe jsou součástí každé ruské okupace. Co mne ale velmi překvapilo, bylo, že ruští vojáci zakopávají těla obětí, bydlí a provádí osobní hygienu na jednom místě. Já například disponuji fotografiemi jejich umývárny, konzerv s masem u táboráku, a toto vše je asi pět metrů od hromadného pohřebiště. Tohle je něco, co bych opravdu nečekal,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro Armádní noviny kriminolog, politický analytik a pozorovatel z organizace Team4Ukraine, Petr Pojman.

„Vojenské cvičení vnímám jako dovolenou. Někdo jede na týden na hory, na kola nebo třeba k moři, já jezdím několikrát ročně na výcvik. Armáda je můj wellness,“ říká v rozhovoru pro Armádní noviny příslušnice aktivní zálohy Skupiny Kybernetických sil a Informačních operací, praporčice Petra Horáková Krištofová.

Ředitel Vojenského zpravodajství generál Jan Beroun v exkluzivním rozhovoru pro Armádní noviny mimo jiné uvedl, že co se týká pomoci Ukrajině, tak Česká republika i spojenci dělají, co můžou. Mezinárodní solidarita a vojenská pomoc zbourala ruské sny o snadném a rychlém vítězství. Zároveň se podrobně vyjádřil k situaci ohledně výběrového řízení k jejich organizaci. Uvedl, že Vojenské zpravodajství hledá nové kolegyně a kolegy neustále, nicméně sítem náročného výběrového řízení nakonec úspěšně projde zhruba 15 procent uchazečů. Vojenské zpravodajství se taktéž chystá rozšířit jednotku aktivní zálohy.

„V dnešní době píšeme dějiny. Západní politici, kteří tvrdí, že jednají zodpovědně, budou v historickém kontextu označeni za zbabělce. Putin je gauner, který zkouší, co mu Západ dovolí. V souvislosti s válkou na Ukrajině mi přijde, že většina politiků a část západní veřejnosti tančí na horní palubě a má pocit, že voda do lodi neteče. Ale ona teče. Cítím zklamání z velkých západních států,“ uvedl v rozhovoru pro Armádní noviny podnikatel Dalibor Dědek, autor petiční výzvy „We must act“ a projektu „Dárek pro Putina“.