Železnice: Nervový systém ruské armády

Železniční transport samohybných houfnic 2S3 Akacija; větší foto / Public Domain 

Vedení klasického konvenčního konfliktu velkého rozsahu není možné bez kvalitního železničního spojení. Vzhledem k obrovským rozlohám a množství potenciálních protivníků je železniční doprava naprosto kritická v obranném plánování Ruské federace.

O současném stavu ruských páteřních železničních tratí nedávno pojednával Čičkin Aleksej v článku s ironickým názvem Ministerstvo železničního odpojení na webu Vojensko-průmyslový kurýr. Článek rozhodně stojí za pozornost, protože směr výstavby železnic ukazuje, které oblasti Kreml (mimo jiné) považuje za zdroje budoucích bezpečnostních rizik pro Rusko.

Rusko je největší zemí světa, ale ke své velikosti má velmi málo obyvatel. Rusko má zhruba 145 milionů obyvatel (80 % je Rusů) s průměrným osídlením 9 obyvatel na km2. Zároveň má Rusko po celém svém obvodu řadu potenciálních protivníků a neklidných oblastí – mediálně nejvděčnější ohrožení ze Západu, Východní Ukrajina, Kavkaz, Střední Asie, Čína, Dálný východ a navíc tající ledy Arktidy odkrývají celé ruské severní pobřeží. V případě velkého konvenčního konfliktu tak musí Rusko zajistit transport lidí a materiálu na obrovské vzdálenosti.

Rusko má sice mohutné výsadkové jednotky, ale pro vedení dlouhodobé bojové činnosti na svém obvodu potřebuje Rusko kvalitní a robusní železniční spojení. V případě rozsáhlých bojů je nutno na frontovou linii přesouvat desítky tisíc tun zásob denně, především těžké pásové techniky, pohonných hmot (PHM) a munice.

Objem pohyblivé zásoby munice a PHM jednotek na frontové linii je limitován bojovou mobilitou bojového uskupení, zejména týlových či logistických jednotek. Zásoba pohyblivé munice nemůže být větší než na tři až pět dní boje. Když pohyblivá zásoba není plynule doplňována, pak se bojová uskupení stanou nebojeschopnými. To se stalo v řadě případů ve druhé světové válce, ale i ve válkách ve Vietnamu, na Středním východě atd., kdy se operace musely zastavit pro nedostatek zásob, zejména munice.

Letecky se může zásobovat i na tisíce km, ale s kapacitou tak do jednoho brigádního úkolového uskupení, přitom s rizikem vysokých ztrát. Automobilní zásobování je reálné tak do 200 km, pokud bude na vlastním území, spíše jen do 100 km a to s limitovanou přepravní kapacitou. Aby zásobování bylo plynulé, tak ve vzdálenosti cca 50 km od čáry dotyku musí být rozvinuty sklady, napojené pokud možno na železniční síť, odkud se plynule zásobují bojová uskupení.

Význam železnic pro Rusko podtrhuje i existence Železničních vojsk ozbrojených sil Ruské federace, které mají zhruba 28 500 vojáků. Ruské železnice jsou po Spojených státech druhé nejdelší a co se týče objemu dopravu (tunokilometry), za Spojenými státy a Čínou třetí největší na světě.

Vzhledem k obrovské rozloze země a nízké hustotě obyvatel ruská železniční doprava přepravuje náklad a pasažéry na velmi dlouhé vzdálenosti, často přes zcela liduprázdné oblasti. Třetinu objemu železniční dopravy tvoří uhlí a kos, který putuje průměrně na vzdálenost 1500 km. Železná ruda tvoří 10 % nákladní dopravy a putuje průměrně na vzdálenost 1900 km. Ruská železnice tak hraje naprosto klíčovou roli pro ruskou ekonomiku, socio-ekonomický rozvoj vzdálených oblastí Ruska a také pro geostrategické zájmy Ruska.

V rámci přijaté Strategie rozvoje železnic v Ruské federaci do roku 2030 vláda v Moskvě plánuje významné rozšíření a modernizace železničních tratí. Cílem je zlepšit zásobování vzdálených oblastí Ruska, zlepšit transport surovin, posílit ekonomický rozvoj a samozřejmě posílit možnost přesouvat vojáky a vojenskou techniku se po celém území Ruska.


Železniční systémy Belkomur. / Public Domain

Podle Alekseje čím dál složitější vojenská a politická situace v zemích s sousedících s Ruskem zvyšuje význam železničních projektů na Kavkaze (Čečensko, Dagestán), Dolní Volze (Krym, Gruzie, Východní Ukrajina), severozápadě (Pobaltí, Polsko) a Sibiři (Čína, Severní Korea). Většina projektů železnic propojující tyto oblasti vznikla v 60. letech minulého století, ale dosud nebyla realizovaná. I v dnešní době jsou některé projekty odsunuty do delší budoucnosti, platí to především o projektu Severní širokorozchodné tratě (Severnyj širotnyj chod) a tratě Belkomur.

Severní širokorozchodná trať o délce více než 707 km má propojit oblasti Obskaja, Salechard a Nadym. Želenice Belkomur (1200 km) má zajistit spojení mezi republikou Komi, Permskou a Archangelskou oblastí, později také se severními evropskými státy.

Výstavba Severní tratě začala v roce 2014, ale v roce 2015 byl přerušena z finančních důvodů. Nyní Moskva studuje možnost zapojit do financování i soukromé firmy. Celková investice výstavby se odhaduje na 600 miliard rublů (228 miliardy Kč) a roční objem přepravy ve třetím roce provozu 30 milionů tun zboží. Zahájení provozu se v současnosti očekává v roce 2023.

Železnice Belkomur začala vznikat již ve 40. a 50. letech minulého století. Podle Alekseje význam trati opět narostl díky stavbě páteřního plynovodu Jamal a rostoucím objemem námořní dopravy na severu Ruska.


Severní širokorozchodná trať / Public Domain

Aleksej také zdůraznil výstavbu železnic v Rostovském a Kransdorským regionu u Východní Ukrajiny. V současné době hlavní zásobování Krymu probíhá přes přetížené železniční překladiště v Novorossijsku, odkud se zboží loďmi převáží na Krym.

Klíčové je také přímé krymské železniční spojení mezi Simferopolem a krymským železničním uzlem Vladislavovka, kde směřuje veškerý náklad z Ruska. Tato trasa má zabránit ucpávání na obou stranách budovaného Kerčského mostu, který bude dokončen do dvou let a propojí Rusko s Krymem. Želenice ale nevznikne dřív než v roce 2030, do té doby budou muset vlaky do Simferopolu a ruské námořní základny v Sevastopolu jezdit oklikou přes severní Džankoj. Samotný železniční provoz přeš Kerčský most (do železničního uzlu Vladislavovka) začne v roce 2019.

Prvním krokem k lepšímu zásobování Krymu a oblastí u východní Ukrajiny bylo letošní zprovoznění tratě Žuravka – Millerovo, která se vyhýbá ukrajinskému území. Délka trati je 277 km.

Neméně pozornosti mají železniční projekty na Kavkaze, který je zdrojem trvalých bezpečnostních hrozeb pro Rusko. Kvalitní železniční spojení není nutné jen pro přesun vojsk, ale také pro ekonomický rozvoj těchto oblastí. 

“Geostrategické a socioekonomické faktory jsou úzce propojeny se železničním a přístavním systémem země. V sovětském období byl rozvoj železnic odsunut do pozadí, protože většina z těchto oblastí (výše uvedených - pozn. red.) nebyla hraničními oblastmi. Ale od roku 1991 se geopolitická situace dramaticky změnila. Odstranění nedostatků ve způsobu spojení proto nemůže být odloženo do vzdálené perspektivy,” uzavírá svůj článek Aleksej.

Zdroj: VPK

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Ruské cvičení Západ 2017: Ruskou válku řídí železnice

V záři se v Bělorusku uskuteční velké ruské cvičení Západ 2017. Během cvičení se do Běloruska přesune po železnici velký počet vojáků a vozidel. Země NATO se obávají, že může jít až o desítky tisíc ...

Rusko-běloruské cvičení Zapad-2017: Úhly pohledu

Včera skončilo obří rusko-běloruské cvičení Zapad-2017. Západ v reakci na cvičení vyjádřil obavy, že cvičení poslouží k posílení ruské vojenské přítomnosti v Bělorusku, v zemi s 9,5 miliony obyvatel. ...

Rusko modernizuje bojová vozidla BMP-2 a BMD-2

Náměstek ruského ministra obrany Jurij Borisov a generální ředitel Tulské konstrukční kanceláře přesného strojírenství (KBP; člen Rostec) Sergej Chemezov podepsali smlouvu na modernizaci 540 bojových ...

Ruské bojové vozidlo pěchoty BMP-3 Dragun dokončilo testy

Podle ruského deníku Izvestija firma Traktorové závody dokončila testování bojového vozidla pěchoty (BVP) BMP-3 Dragun. Vedle nového BVP Kurganěc-25 se hloubkově modernizovaný BMP-3 s kódovým ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

  • fenri
    22:02 31.10.2017

    Ano, pokud se na Tajmyru objeví několik desítek tisíc vojáků od nikud, pokud tam vybudují těžební základny z ničeho a budou těžit a kasi neviditelně vozit miliony tun surovin materiálu, a to celé bude suprdupr chráněno A2D2 systémy světu nenzámých signatur, pak má Rusko problém. Také bych nepodceňoval nebezpečí útoku Trollů, obrů z Mansijských bájí a mrožů nakažených vzteklinou.
    Jinak si myslím, že totálně pustou a zmrzlou zem by (nejen) Rusové jaderné zbraně použili s prstem v nose.

  • stronger.p
    21:25 31.10.2017

    @PavolR
    Nefantazírujte...

  • PavolR
    20:18 31.10.2017

    Niekoľko zákerných otázok:
    Čo keď protivníka nebude možné stotožniť so žiadnou konkrétnou krajinou?
    Čo keď bude problém vypátrať a eliminovať všetky zásobovacie trasy protivníka?
    Koľko síl a na ako dlho bude môcť Rusko nasadiť z hľadiska logistiky, financií a bez oslabenia obrany akejkoľvek inej časti svojho územia?

    Na atomovky radím v tomto scenári zabudnúť, lebo lokálny stret s protivníkom bez identifikácie neoprávňuje ani k nenávratnej devastácii vlastného územia, ani k úderu v zahraničí, ktorý by so sebou priniesol úplné zničenie Ruska.

    Neoznačeného protivníka som použil pre to, lebo akýkoľvek štát by zrejme otvorene na vlastné triko obsadil nejaké územie Ruska iba v prípade, ak by bolo v rozvrate, alebo dokonca v stave občianskej vojny

  • Wenet01
    19:39 31.10.2017

    OK. Kazachstán, Severní ledový oceán, Sibiř...Rusko tam obtížně dostane armádní uskupení, ale jak tam něco většího dostane a spolu se zásobováním udrží nepřítel? Kanada je tak vlastně rovněž nebránitelná, stačí se vylodit v Hudsonově zálivu a než se Kanadská armáda zahájí přesun, tak nepřátelská vojska projedou tundrou a skalami jako nůž máslem a než se Kanadská armáda dostane na dotyk, oslaví nepřítel vítězství v největší medvědí jeskyni.
    Prostě, Rusko si může dovolit území ztrácet, stejný problém jako oni bude mít i útočník...ten navíc bude narozdíl od druhé světové vystaven nejen útokům na zásobovací linii, ale i seznámením se vším co RF dokáže vystřelit i bez železnice a to i na jeho území.

  • fenri
    13:49 31.10.2017

    Jenže na tom zajímavém území mohou být zajímavé tak akorád suroviny a ty musí s nějakou infrastrukturou vytěžit, a někudy odvést. V megadrsných podmínkách. A zároveň hrát na to, že to území není dost zajímavé pro Rusy na to, aby nepřilítl nějaký Jars. :-)
    Ale to je jasné všem, stejně jako fakt, že pokud by se Čína nebo USA rozhodly obsadit kus ruského území (první považuji za poměrně nepravděpodobné, druhé za velice nepravděpodobné), tak jediná možná strategie Ruska je jaderná obrana.

  • PavolR
    12:52 31.10.2017

    fenri:
    Prečo by sa ktokoľvek, kto už raz obsadí nejaké preňho kľúčové a zaujímavé územie, trepal ešte ďalej do Ruska, keď má zabezpečené, že sa Rusko nedostane k nemu. ;-)

  • fenri
    12:22 31.10.2017

    Tak ono to má dva rozměry. Jistě se dá vyřadit ruská železniční síť vedoucí/perspektivně vedoucí do severních oblastí. Ale co tím nepřítel získá? Že se do Ruska nedostane. Když si představím nějakou hypotetickou invazi po roztání ledů řekněme někde na Tajmyru, tak na tom invazní vojska budou dost bledě. Budou klepat kosu na pobřeží a před nimi pochod cca 1000 km (asi jako z Prahy do Sofie) v naprosto šílených podmínkách, šílenou krajinou, přes X řek, permafrost a hory a zcela BEZ komunikací, než dorazí k prvnímu městu (Norilsk), kde se alespoň ohřejou, pokud budou Rusové blbí a nechají jim zásoby a běžet teplárny. A pak dalších 1000, jen s trochu větším podílem bahna a komárů.
    Ani po případném roztání ledu nebude cesta přes sever do Ruska žádná procházka. Bude to peklo, oproti kterému Kokoda byla školní výlet na Kokořín.

  • Jan Grohmann
    11:08 31.10.2017

    Larry, jaký mýtus? Snad je jasné, že zásobovat jednu bojovou brigádu letecky je něco jiného, než zásobovat několik tankových divizí na frontě. To není mýtus, to je naprosto jasný fakt.
    Jinak v případě Sýrie klíčovou roli sehrála také železnice. Většina bojové techniky a zásob se přepravila železnicí do přístavů v Černém moři, odkud se pak loděmi přepravila do přístavů v Sýrii. Takže i v případě Sýrie hrála klíčovou roli železnice.

  • Larry
    10:22 31.10.2017

    Železnice bude vždy velice zranitelná ať na východě nebo na západě.
    Kdo sledoval ruské válečné filmy, v každém byla nějaká lokomotiva nebo stanice.
    Tak to vždy ruské nebo sovětské filmy měli ve scénářích.
    Železnice v Rusku řeší dopravu přes neprostupná území dálného východu, kde není jiné východisko než letecká nebo železniční doprava. Ten samý příběh je jak už bylo napsáno Aljaška a Kanada.
    Z toho důvodu v Rusku vybudovali tzv. Bajkalsko -Amurskou magistrálu. Proto je zajímají čínské projekty rychlostních železnic.
    Jenže doba se mění a Sýrie nám ukázala, že úvahy o naprosté závislosti ruské armády na přepravě po železnici jsou jenom mýty a omyl.
    Do Sýrie se přepravili letecky a námořní cestou. Zřejmě mají dostatečné schopnosti a kapacity.
    Mimochodem Československo mělo železniční vojsko, když se podíváte do Google maps, mapy.cz tak do každé letecké základny najdete železniční vlečku.
    (AČR má dodnes tzv. "Vlečkový úřad")

  • dušanR
    02:13 31.10.2017

    alexa123 - to je pravda , že zlikvidovanie pár staníc , mostov a je vymalované . Ale na druhej strane Rusko nemá nič iné ako tú jednu linku železníc. Čo sa o EU nedá povedať , tam je vždy niekoľko náhradných železničných tratí , a pár ciest . A keby bolo najhoršie spevnia sa mosty na okresných cestách a doprava môže fungovať !
    Ináč som sa dočítal , o tej trati Obskaja - Dubinka ktorá bola v postate postavená Stalinovými otrokmi z Gulagu , ale bola postavená tak nekvalitne , že kým prišli na koniec začiatok sa rozpadol , medzitým zomrel Stalin a všetci sa rozišli domou...https://www.google.sk/url?sa=i&rct=j&q=&esrc=s&source=images&cd=&cad=rja&uact=8&ved=0ahUKEwjVh_zl0pnXAhWFb1AKHSE7B5QQjhwIBQ&url=http%3A%2F%2Fwww.ohlzs.cz%2Fno_cache%2Fru%2Faktualno%2Fcontract-worth-billions-of-crowns-signed-at-prague-castle%2F&psig=AOvVaw28ZXEQe7i0Tnx7YqUOd_Ft&ust=1509497552236591 , nakonies dnes tú trať stavia slovenská firma za 1,5 miliardy € !
    Tak pochybujem o kvalitách jedinej dopravnej cesty v Rusku . Jedine čo zlepšili je doprava Moskva - Petrohrad , ale tá trať nie je pre vojenské transporty.

  • Wenet01
    21:29 30.10.2017

    K severnímu ledovému oceánu i na jihu je problém jakákoli doprava...tenhle problém se týká asi jen RF a možná Kanady

  • J.Vraja
    20:09 30.10.2017

    Myslím si,že v Rusku bude i problém silniční doprava-mimo velká města.

  • Wenet01
    19:01 30.10.2017

    Článek by získal na zajímavosti, kdyby bylo uvedeno jak na ohražená území míní dostat a udržet frontovou linii i nepřítel...

  • alexa123
    17:27 30.10.2017

    Stačí zlikvidovať dôležité stanice resp, mosty a "je vymaľované". Ale týka sa to aj staníc a mostov NATO.