Železniční supervelmoc Čína expanduje a posouvá hranice možného

Říši středu protíná 40 000 km vysokorychlostních železnic, které se v zemi staví od roku 2008. V posledních 15 letech Číňané staví v průměru 3500 km vysokorychlostních tratí ročně a podle odhadů deníku China Daily se jejich délka do roku 2035 rozšíří na 70 000 km. Díky maximální rychlosti 350 km/h na řadě úseků začali cestující vyhledávat železniční dopravu a na mnoha trasách v důsledku přestávají dominovat letecké společnosti. Již na konci minulé dekády chybělo vysokorychlostní spojení pouhé čtvrtině čínských měst s více než půlmilionem obyvatel. 

Španělsko, které má nejrozsáhlejší vysokorychlostní síť v Evropě a zaujímá druhé místo v celosvětovém srovnání, je ve srovnání s Čínou trpaslíkem. Délka její tratě dosahuje několika tisíc km a další evropské země jako Francie, Itálie a Německo jsou na tom podobně. I pokud bychom brali Evropskou unii jako celek, její vysokorychlostní železnice nedosáhne ani poloviny délky svého čínského protějšku. Anglosaské země pak na rychlovlaky téměř zcela rezignovaly a Česká republika se prozatím nepohnula vpřed ani ze stádia projektové přípravy.

Přednosti vysokorychlostní železniční dopravy lze demonstrovat srovnáním evropské trasy Praha-Curych běžným vlakem a čínské trasy Harbin-Dalian rychlovlakem. Asi 700 km dlouhou vzdálenost mezi Prahou a Curychem cestující vlakem překonají za přibližně deset hodin a přitom musí dvakrát přestoupit. Noční vlak bez přestupu zabere čtrnáct hodin. O něco delší vzdálenost 900 km mezi čínskými městy Harbin a Dalian spojuje vysokorychlostní železnice. V zimních měsících tato cesta zabere rychlovlakům okolo pěti hodin, v letním období jen tři a půl.