Železniční supervelmoc Čína expanduje a posouvá hranice možného

Říši středu protíná 40 000 km vysokorychlostních železnic, které se v zemi staví od roku 2008. V posledních 15 letech Číňané staví v průměru 3500 km vysokorychlostních tratí ročně a podle odhadů deníku China Daily se jejich délka do roku 2035 rozšíří na 70 000 km. Díky maximální rychlosti 350 km/h na řadě úseků začali cestující vyhledávat železniční dopravu a na mnoha trasách v důsledku přestávají dominovat letecké společnosti. Již na konci minulé dekády chybělo vysokorychlostní spojení pouhé čtvrtině čínských měst s více než půlmilionem obyvatel. 

Španělsko, které má nejrozsáhlejší vysokorychlostní síť v Evropě a zaujímá druhé místo v celosvětovém srovnání, je ve srovnání s Čínou trpaslíkem. Délka její tratě dosahuje několika tisíc km a další evropské země jako Francie, Itálie a Německo jsou na tom podobně. I pokud bychom brali Evropskou unii jako celek, její vysokorychlostní železnice nedosáhne ani poloviny délky svého čínského protějšku. Anglosaské země pak na rychlovlaky téměř zcela rezignovaly a Česká republika se prozatím nepohnula vpřed ani ze stádia projektové přípravy.

Přednosti vysokorychlostní železniční dopravy lze demonstrovat srovnáním evropské trasy Praha-Curych běžným vlakem a čínské trasy Harbin-Dalian rychlovlakem. Asi 700 km dlouhou vzdálenost mezi Prahou a Curychem cestující vlakem překonají za přibližně deset hodin a přitom musí dvakrát přestoupit. Noční vlak bez přestupu zabere čtrnáct hodin. O něco delší vzdálenost 900 km mezi čínskými městy Harbin a Dalian spojuje vysokorychlostní železnice. V zimních měsících tato cesta zabere rychlovlakům okolo pěti hodin, v letním období jen tři a půl.    

Síť čínské vysokorychlostní železnice; větší foto / Howchou, CC BY-SA 3.0

„Číňané vybudovali svou vysokorychlostní železniční síť v nebývalém rozsahu - často rychlejší a rozhodně spolehlivější než čínské vnitrostátní lety,“ uvedl pro zpravodajskou společnost CNN Mark Smith, odborník na železniční dopravu ze Spojeného království. Peking se při budování své sítě zpočátku spoléhal na vysokorychlostní technologie dovezené z Evropy a Japonska. Světoví giganti v oblasti železničního inženýrství, jako jsou Alstom, Bombardier a Mitsubishi, s Čínou vzhledem k potenciální velikosti nového trhu a ambiciózním plánům ochotně spolupracovali. V posledním desetiletí se však právě domácí čínské společnosti díky ohromujícímu rozšíření místní sítě vypracovaly na světové lídry v oblasti vysokorychlostních vlakových technologií a inženýrství. Samotná rozloha Číny a její obrovské rozdíly v terénu, geologii a podnebí postavily železniční inženýry této země před obrovské výzvy.