Ohrožují ruské rakety hospodářskou bezpečnost Pobaltí?

Vojenské cvičení ruského Baltského loďstva; ilustrační foto / Kremlin.ru

Minulý měsíc ruské úřady dvakrát informovaly Lotyšsko o úmyslu provést raketové zkoušky v Baltském moři nedaleko lotyšského území. Rusko v obou případech (4.-6. a 17.-19. dubna) nakonec nevystřelilo ani jednu raketu. To vyvolává otázku, co bylo skutečným cílem ruských aktivit v lotyšské výlučné ekonomické zóně.

Ruské Řízení letového provozu s předstihem požádalo lotyšský Úřad pro civilní letectví o uzavření vzdušného prostoru nad Baltským mořem. Riga žádosti vyhověla a oblast vzdálenou 40 km od pobřeží Lotyšska v době avizovaných raketových zkoušek pro letecký provoz do výšky 20 km uzavřela.

 

 

Māris Gorodcovs, ředitel lotyšského Úřadu pro civilní letectví, podle internetových stránek BNN News uvedl, že uzavření vzdušného prostoru je v takových situacích standardním postupem. Dodal však, že v případě Lotyšska k tomu došlo historicky poprvé.

 

„Ruskem oznámené, ale nikoliv realizované raketové testy ve výlučné ekonomické zóně Lotyšska v Baltském moři patřily ke strategické komunikaci. Pozorovali naší reakci,“ řekl lotyšský ministr obrany Raimonds Bergmanis pro televizní stanici Latvijas Televīzija.

 

Informace z otevřených zdrojů neposkytují jasnou odpověď na otázku, proč se zkoušky ve stanovaných termínech neuskutečnily. „Možná je právě ‚test‘ tím klíčovým slovem. Mohli zkoušet nějaké nové systémy nebo se třeba něco nezdařilo,“ naznačil Bergmanis.

 

Provádění raketových testů tohoto typu patří k běžné mezinárodní praxi. Zásada svobodné plavby umožňuje všem státům provádět operace a vojenská cvičení v mezinárodních vodách. Tuto možnost opakovaně využily jak USA, tak i členové NATO.  

 

Čeho se tedy Rusko pokusilo docílit? William Combes ve svém článku pro web The Jamestown navrhl dvě vysvětlení. To první představuje signál mezinárodnímu společenství, že Moskva považuje Baltské moře, podobně jako Černé, za oblast svých operací a kontroly. Tím druhým je snaha vytvořit atraktivní mediální téma, využít ho k posílení narativu soupeření se Západem a narušit jeho jednotu. Vyloučena není ani kombinace obou domněnek.

 

Jinými slovy, Rusko chce být vnímáno jako námořní velmoc v oblasti Baltského moře a získat postavení, jež sovětské námořnictvo zaujímalo v době před rozpadem SSSR. Navíc se pokouší snížit vliv NATO a EU na jejich periferiích.

 

Rozdělení výsostných (červeně) výlučných ekonomických zón (zeleně) v Baltském moři. / archív autor

  

„Diskuze o Ruskem plánovaných raketových zkouškách nad lotyšskou výlučnou ekonomickou zónou v Baltském moři jsou ve veřejném prostoru velmi intenzivní. Je jim věnována značná pozornost. Musíme však mít na paměti, že tyto testy mají jasný propagandistický úkol. Proto bychom k nim měli přistupovat s chladnou hlavou,“ myslí si podle BNN News Edgars Rinkēvičs, lotyšský ministr zahraničních věcí.    

 

Zkoušky plánované na 17.-19. dubna vzbudily v porovnání s těmi dřívějšími menší zájem médií. Méně veřejně přístupných informací zdánlivě snížilo jejich význam jako hrozby, kterou se Moskva možná snažila mediálně vytvořit. William Combes však považuje za důležité zveřejňovat co nejvíce informací o podobných událostech, což zabrání dezinterpretacím. Pouze předvídatelné chování, spolupráce a transparentnost zajistí Baltskému moři stabilitu, která je nezbytná pro spojení tamních států se světovým hospodářstvím.  

 

Udržení svobodného pohybu zboží a lidí přes Baltské moře má přitom zásadní prioritu pro tři tamní bývalé sovětské republiky. Estonsko, Lotyšsko a Litva ale postrádají nezbytné množství plavidel, jež by dokázala byť jen ohlídat jejich výlučné ekonomické zóny. Není pravděpodobné, že by tyto tři státy důvěřovaly ruskému námořnictvu jako strážci mezinárodního práva a bezpečnosti v Baltském moři.

 

Avizované raketové zkoušky bezprostředně neovlivnily ani letový plán lotyšské společnosti AirBaltic, ani zájem britských investorů z British Steel o místní ocelárnu Liepājas Metalurgs na baltském pobřeží. V případě jejich pokračování ovšem může být hospodářská bezpečnost země ohrožena.

 

Rozhovor s lotyšským generálporučíkem Raimondsem Graubem o bezpečnosti v Pobaltí.

  

„Bezpochyby tato cvičení, jež se měla poprvé od získání nezávislosti uskutečnit tak blízko Lotyšska, jsou ruskou demonstrací síly v oblasti Baltského moře. Jedním z cílů těchto aktivit je zhoršení celkové bezpečnosti regionu a negativní ovlivnění hospodářské situace v pobaltských státech, včetně množství příchozích přímých zahraničních investic,“ řekl pro The Jamestown Didzis Kļaviņš, jeden z výzkumníků na Latvijas Universitāte.

 

S Kļaviņšem podle BNN News souhlasí i lotyšský prezident Raimonds Vējonis: „Takové události nás jen motivují snažit se zvýšit naše obranné schopnosti. Také to dokazuje, že naše rozhodnutí posílit v regionu přítomnost sil NATO bylo správné.“

 

Kļaviņš ovšem varoval, že opakování podobných událostí může letecké společnosti vést k přezkoumávání letových tras a k přehodnocování investic v oblasti Baltského moře. „Totéž platí i pro další hospodářská odvětví. Ruské zahraničněpolitické aktivity by proto mohly mít dlouhodobý dopad.“

 

Lotyšské hospodářství se již dnes potýká s poklesem hodnot u některých ukazatelů přímých zahraničních investic. Majetková účast u přímých zahraničních investic v lotyšských společnostech loni poklesla o 56,14 milionů na 7,23 miliard eur. Spíše než na bezpečnostní situaci si však zahraniční investoři stěžují na nepředvídatelnou daňovou politiku a zpoždění při zavádění insolvenčních reforem.

 

Rusko si na lotyšském trhu udržuje silnou pozici, která v budoucnosti může ještě posílit. Východní soused v roce 2017 pro Lotyšsko představoval třetí největší vývozní trh a pátého největšího dovozce s celkovým obratem 2,1 miliardy eur. V únoru 2018 bylo v Lotyšsku oficiálně zaregistrováno 6000 ruských společností.

 

Zdroje: Baltic Course, Jamestown1, Jamestown2, BNN-News1, BNN-News2

Nahlásit chybu v článku


Související články

Modernizace ruské letadlové lodě Admirál Kuzněcov

Podle ruského deníku Kommersant ruské ministerstvo obrany podepsalo smlouvu se Spojenou loďařskou ...

Ruslan Puchov: Náhled do ruského vojenského světa

Ruský vojenský analytik Ruslan Puchov je šéfem moskevského think-tanku CAST (Centre for Analysis of ...

Námořní dron Sea Hunter: Revoluce v námořním válčení

Americká DARPA dokončila vývoj námořního dronu Sea Hunter. K jeho hlavním úkolům patří vyhledávání a ...

Ruské korvety Škval ochrání systém protivzdušné obrany Pancir-M

Začátkem května došlo ke spuštění korvety Škval, třetího plavidla Projektu 22800, na vodu. Ruské ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • Host
    11:42 31.05.2018

    Chlapci.. spojenectvo kohokolvek s kymkolvek je snad obojstranne vyhodna vec. Zapad je tam kde je (myslim politicky) vdaka ruskym zivotom, a Rusko ma svoju slavnu historiu (v ...Zobrazit celý příspěvek

    Chlapci.. spojenectvo kohokolvek s kymkolvek je snad obojstranne vyhodna vec.
    Zapad je tam kde je (myslim politicky) vdaka ruskym zivotom, a Rusko ma svoju slavnu historiu (v zmysle WWII ) vdaka prostriedkom zapaduSkrýt celý příspěvek

  • danny
    11:07 31.05.2018

    PavolR: v tom souhlasím. Jenom říkám, že sledování politické situace v okolí i ve světě, analýza počasí, nálad a vyjednávání obchodních a diplomatických dohod je nedílnou součástí ...Zobrazit celý příspěvek

    PavolR: v tom souhlasím. Jenom říkám, že sledování politické situace v okolí i ve světě, analýza počasí, nálad a vyjednávání obchodních a diplomatických dohod je nedílnou součástí činností, které libovolný stát provádí, aby uspěl v tlačenici.

    To, že byl někdo ochoten SSSR podpořit a Německu vyhlásit válku, nepřišlo samo sebou. Taky to mohlo být naopak. Ale prostě někdo četl situaci lépe a někdo hůř. Třeba se Němci mohli víc posnažit a zajistit si s Brity nějakou formu smlouvy o neútočení. Ale podcenili odhodlání jak na Východě, tak na Západě.Skrýt celý příspěvek

  • fenri
    10:49 31.05.2018

    PavolR: V roce 41 Němci neměli žádné podstatné síly vázané jinde. Cokoliv porovnáte s východní frontou, je prostě drobek. Suroviny Německo prostě nemá. Takže je musí koupit, ...Zobrazit celý příspěvek

    PavolR:
    V roce 41 Němci neměli žádné podstatné síly vázané jinde. Cokoliv porovnáte s východní frontou, je prostě drobek.
    Suroviny Německo prostě nemá.
    Takže je musí koupit, naložit, dovézt loděmi, vyložit . To všechno stojí stojí DALEKO víc peněz, času a lidí, než mít vlastní.
    Stalin i Hitler měl nemalou část své populace v lágrech.
    Jenže je zde dvojí rozdíl:
    1.) V lágrech SSSR se dřelo do úmoru, ale cílem byla produkce za každou cenu. Podstatná část německých lágrů nebyla pracovních. V počátcích šlo o lágry, kde prostě měli lidi zmizet (hlavně ty první, na území Německa) a bejt zmizelí (a už živí nebo mrtví), později šlo o lágry vyhlazovací. Jinými slovy z jednoho člověka v lágru Stalin vyrazil víc práce, než Němci. Ostatně podívejte se kolik % ruských zajatců přežilo 3-4 roky v mírném klimatu Německa a kolik % německých zajatců přežilo v drsném prostředí Kolymy, Indigirky... 5-10-20 let. Sovětské zajatce Němci buď postříleli, nebo je nechali na place obklopeném ostnáčem a kulomety, dokud neumřeli hlady. Němečtí zajatci v SSSR byli okamžitě lifrování do lágrů ne z cílem je zabít, ale vyrazit z nich maximum práce za každou cenu.
    2.) I kdyby Němci používali vězně k práci, stejně neměli co těžit. V Ploješti byla ropa, ale nebylo jí dost. navíc byla relativně na ráně, zatímco naleziště SSSR byla i mimo teoretický dolet německých bombardérů.

    Jinými slovy, Stalin měl uhlí z Vorkuty, nikl od Jeniseje, ropu ze střední Asie či zauralí v podstatě zadarmo. Němci to museli za peníze dovážet.
    takže i kdyby nebyla blokáda a i kdyby jim všichni ty suroviny prodávali, měli by s nimi pořád mnohem větší problém, než SSSR a stála by je mnohem více zdrojů, než Rusy.

    Jinak mi teda fakt přijde, že dneska překonáváte veškeré rekordy KDYBYSMU na AN. A jestli chcete srovnávat zásluhy v tom, že něco někomu neprodám s tím, že s někým válčím, on mi vypálí třetinu obydlené země a zlikviduje pěkné % populace (třeba tak pěkným a oblíbeným zahnáním civilů do stodol a zapálením), tak jste mimo i v tom kdybysmu.Skrýt celý příspěvek

  • Shania
    10:36 31.05.2018

    fenri: německé ztráty by byli ale nižší než v naší realitě + potenciál aby se některé další státy pragmaticky přidali na jejich stranu. Měli by přístup na blízký východ, volný ...Zobrazit celý příspěvek

    fenri: německé ztráty by byli ale nižší než v naší realitě + potenciál aby se některé další státy pragmaticky přidali na jejich stranu. Měli by přístup na blízký východ, volný Atlantik pro obchodování a další zdroje.

    Takže jen říkám, že SSSR by na tom ve všech ohledech bylo hůř a (hlavně nedostatek jídla by jim asi zlomil vaz) než tomu tak bylo ve skutečnosti a osa podstatně líp.Skrýt celý příspěvek

  • Slavoslav
    10:35 31.05.2018

    Fenri Shania má pravdu. On diferencuje či by napr USA zostali vo vojne s Nemeckom po páde GB, alebo či by im Nemecko tu vojnu vyhlásilo. Tým pádom by sa Nemecku otvorili námorné ...Zobrazit celý příspěvek

    Fenri

    Shania má pravdu. On diferencuje či by napr USA zostali vo vojne s Nemeckom po páde GB, alebo či by im Nemecko tu vojnu vyhlásilo. Tým pádom by sa Nemecku otvorili námorné cesty pre zásobovanie a nákup zo zahraničia. Množstvo ocele použitej na ponorky či bojové lode by sa dalo použiť na tanky. Presun letectva na východ by znamenal asi absolútnu vzdušnú nadvládu (a logistika Rusov by sa mohla odohrávať len v noci) či by sa prípadne nevyrobením tých lietadiel ušetrili ďalšie prostriedky a ľahké kovy. Uvoľnili by sa pomerne veľké ľudské zdroje v luftwaffe (flaky napr.) námorníctve. Tak by sa scenárov dalo nájsť na tucty.Skrýt celý příspěvek

  • PavolR
    10:35 31.05.2018

    danny: Celá ta diskusia sa točí okolo toho, či spojenectvo s Britmi malo, alebo nemalo vplyv na výsledok tej ktorej vojny. Ja tvrdím, že jednoznačne malo a poukazujem na varianty, ...Zobrazit celý příspěvek

    danny:
    Celá ta diskusia sa točí okolo toho, či spojenectvo s Britmi malo, alebo nemalo vplyv na výsledok tej ktorej vojny. Ja tvrdím, že jednoznačne malo a poukazujem na varianty, kedy by v tom Rusi ostali sami.
    Teda tu nejde o to, ako by to tak či tak mohol vyhrať Napoleón alebo Hitler, ale skôr o perspektívu toho, ako by Rusi mohli v oboch konfliktoch dopadnúť bez spojencov.Skrýt celý příspěvek

  • PavolR
    10:30 31.05.2018

    fenri: Znížiť vlastné straty a naopak zvýšiť nepriateľské možno navýšením palebnej sily. Nemci ju nemohli príliš navyšovať lebo mali časť z nej viazanú inde, naopak Sovieti ju ...Zobrazit celý příspěvek

    fenri:
    Znížiť vlastné straty a naopak zvýšiť nepriateľské možno navýšením palebnej sily. Nemci ju nemohli príliš navyšovať lebo mali časť z nej viazanú inde, naopak Sovieti ju navyšovali aj pomocou dodávok zbraní od spojencov. Už niekoľkopercentné rozdiely dokážu urobiť veľa.
    Píšete, že Nemci nemali toľko surovín ako Rusi. Výborne. A vďaka komu nemali prístup k množstvu potrebných surovín, ktoré by inak stačilo kdekoľvek nakúpiť? Prečo museli vyrábať kadejaké syntetické materiály? Vďaka blokáde západných spojencov.Skrýt celý příspěvek

  • danny
    10:24 31.05.2018

    PavolR: většinou reaguješ rozumně, ale dnes nechápu, o co ti vlastně jde. Historie se nechová jako počítačová hra, kde si sejfneš misi a zkoušíš to tak dlouho, až ti správní ...Zobrazit celý příspěvek

    PavolR: většinou reaguješ rozumně, ale dnes nechápu, o co ti vlastně jde. Historie se nechová jako počítačová hra, kde si sejfneš misi a zkoušíš to tak dlouho, až ti správní vyhrají. A musíš se prostě smířit s tím, že to rusáci Napoleonovi i Wehrmachtu nakonec nandali, i když je to hrozně nespravedlivé a kdyby se správně nastavily pravidla, tak by to tak vůbec dopadnout nemělo.

    Jednoznačným historickým faktem je to, že se Napoleon po výprasku nepřeskupil, a žádný reparát nedělal. Můžeme diskutovat o tom, jestli mu v tom bránilo chování koalice, nálady doma, nebo prostě ztratil koule, ale to je tak všechno. To, jak se chovali Briti, rozhodně nebyl důsledek jejich altruistického pohnutí vůči Rusům. Měli na tom zájem a patrně v tom značnou roli hrála diplomacie, vždyť do začátku ruského tažení Briti s Rusy bojovali.

    Chápu, že to dnes působí jako rouhání, ale i Rus se, překvapivě, chová v případě válečného konfliktu racionálně. Řeší zásobování, co neumí, nakoupí, co mu vyjde levněji, vyrobí doma, nějak motivuje domácí obyvatelstvo a armádu. No a když to v součinu zvládne lépe, než protivník, vyhraje, když hůře, dostane na prdel.Skrýt celý příspěvek

  • fenri
    10:21 31.05.2018

    Pavol: mrkněte na ztráty Němců podle front. A ještě si to rozhoďte podle let. Německo de facto prohrálo válku v zimě 41/42. Shania: problém byl, že i Německé ztráty byly ...Zobrazit celý příspěvek

    Pavol: mrkněte na ztráty Němců podle front. A ještě si to rozhoďte podle let. Německo de facto prohrálo válku v zimě 41/42.

    Shania: problém byl, že i Německé ztráty byly neudržitelné a navíc, na rozdíl od Rusů, neměli kovy a ropu. Sice dělali paliva z uhlí (Hydrowerke v Litvínově, Chemnitzu a jinde), ale to je neefektivní (k pyrolýze spotřebujete hodně tepla) a kapacita není taková, jako výroba nafty z ropy (notabene válečné nafty do tanků - ta by fakt dnešním TI nechutnala).Skrýt celý příspěvek

  • PavolR
    10:14 31.05.2018

    fenri: Zasa zavádzate. Nikdy som netvrdil, že by na porážku Ruska musel ktokoľvek tiahnuť na Moskvu. Japonci snáď tiahli na Moskvu? Moskva je +- nič. Akúkoľvek krajinu, Rusko ...Zobrazit celý příspěvek

    fenri:
    Zasa zavádzate. Nikdy som netvrdil, že by na porážku Ruska musel ktokoľvek tiahnuť na Moskvu. Japonci snáď tiahli na Moskvu? Moskva je +- nič. Akúkoľvek krajinu, Rusko nevynímajúc, je možné poraziť dokonca i bez toho, že by ktokoľvek prekročil jeho hranice - príkladov je na to bezpočet.

    Nemôžete uvádzať príklady, kedy ZSSR zdolával Nemcov, majúc pri tom podporu západných spojencov, vrátane materiálnej, a zároveň na ich príklade tvrdiť, ako by to zvládal bez nej. To je úplne absurdné. Mať silných spojencov je kľúčovým prvkom akéhokoľvek konfliktu a jedným z predpokladov úspechu, to nijako nevykecáte.Skrýt celý příspěvek

  • Shania
    10:02 31.05.2018

    Slavoslav: to je jednoduchy, neporazil... voj. technika je jedna věc, ekonomická stránka druhá a politická třetí... Ani se všemi novými zdroji a volnými divizemi by se nemuselo ...Zobrazit celý příspěvek

    Slavoslav: to je jednoduchy, neporazil... voj. technika je jedna věc, ekonomická stránka druhá a politická třetí...

    Ani se všemi novými zdroji a volnými divizemi by se nemuselo ose podařit dobýt moskvu a nebo i kdyby, neznamenalo by to konec nutně konec SSSR.

    Pokud by po opadnutí Británie , nedošlo k zapojení US do války a neposkytli by SSSR pomoc (kdyby došlo a pozornost US by byla hlavně na udržení SSSR ve válce, místo Británie, situace by byla taky uplně jiná), tak by bez technologie logistiky, materialu, jidla a další důležitých věci bylo SSSR minimálně donuceno vázat podstatné zdroje v jiných oblastech (hlavně zemědělství a další civilní výroba) než v jakých je díky tomu mohli v naší realitě soustředit a tím přezbrojit osu.

    Hrozba z Japonska by tu taky přetrvala, žádné zpravodajské informace, bombardování výrobních kapacit osy atd.

    A nakonec koncem války se rudá armáda měla neudržitelné ztráty, které se dařilo kompenzovat jen lidmi z osvobozených uzemí... Pokud by postup rudé armády probíhal pomaleji, což lze označit min. za jistotu pokud by osa mohla soustředit všechnu pozornost na SSSR, byli by nakonec jen samotné ztráty lidí neudržitelné...

    SSSR by pak zahranil jedině ustup hluboko do asie. A nebo by se musel dramaticky změnit způsob jakým bojovali.Skrýt celý příspěvek

  • fenri
    09:52 31.05.2018

    Slavo: vidím to stejně. v obraně by to dali, ale velké útočné operace by bez toho nešly. Bez Studebackerů by válka trvala PODSTATNĚ déle. V podstatě do doby, než by Rusové začali ...Zobrazit celý příspěvek

    Slavo: vidím to stejně.
    v obraně by to dali, ale velké útočné operace by bez toho nešly. Bez Studebackerů by válka trvala PODSTATNĚ déle. V podstatě do doby, než by Rusové začali masově kromě tanků a letadel dělat i náklaďáky. A to by trvalo dlouho, protože suroviny sice měli, měli kde to dělat, ale kvalifikovaných dělníků měli zatraceně málo. Umím si klidně představit 2-3 roky války navíc. To jsou miliony mrtvých a asi definitivní "vyřešení" židovské populace v Evropě.Skrýt celý příspěvek

  • Slavoslav
    09:33 31.05.2018

    Fenri Dôležité je pokračovanie tej vety o logistike. Koľko nákladných automobilov potrebuje tanková divízia na udržanie v chode? Koľko vlakov? V 43 tom malo Nemecko napr z ...Zobrazit celý příspěvek

    Fenri

    Dôležité je pokračovanie tej vety o logistike. Koľko nákladných automobilov potrebuje tanková divízia na udržanie v chode? Koľko vlakov? V 43 tom malo Nemecko napr z tohoto dôvodu len cca 20 divízii schopných plniť väčšie útočné operácie. Hipotrakcia bola v tom slávnom, technicky vyspelom wehrmachte používaná viac ako v CA

    Ešte pri obrane daj daj, že by to zvládli a preto si nemyslím, že by Rusko padlo, ale tie útočné operácie by sa plánovali úplne inak a či by sa dostali až do Berlína, alebo aspoň dokázali posunúť hranice na východzie pozície to je druhá vec.

    Len tých premenných je tam toľko, že všetky teórie či by bolo keby si len špekulácie.Skrýt celý příspěvek

  • fenri
    09:20 31.05.2018

    PavolR: chápu, že jako zástupce poražené strany vás to trápí, ale Barbarossa nebylo nějaké malé dílčí tažení. Byl to plán na likvidaci SSSR postavený na celém KONCEPTU německého ...Zobrazit celý příspěvek

    PavolR: chápu, že jako zástupce poražené strany vás to trápí, ale Barbarossa nebylo nějaké malé dílčí tažení. Byl to plán na likvidaci SSSR postavený na celém KONCEPTU německého pojetí boje.
    Ten koncept (Blitzkrieg) padl.
    Nezužuji problém na jednu operaci či tažení. Naopak to děláte vy.
    Barbarossa selhala. Tajfun selhal. Blau skočil katastrofou a Uranem. Citadela skočila prohrou. Na druhé straně tu máte Mars, Bagration, Uran...
    Děláte z porážky pod Moskvou ojedinělý neúspěch Wehrmacht, v jejich vítězné válce, která jen shodou náhod, nedorumění a toho, že OKW neradil Pavol, podobně jako Napoleonovi, skončila v Berlíně a ne ve Vladivostoku.

    Krym: nedošlo k porážce Ruska, ve smyslu dobytí Ruska a jeho vyřazení ze hry. Šlo o válku Francouzsko-Britsko-Osmanské koalice na periferii. Vy ale tvrdíte, že po vítězství na Krymu mohly tamní síly vesele pokračovat na Moskvu a že by uspěly.

    Slavo: tak zrovna naftu a munici do Téček Rusové měliSkrýt celý příspěvek

  • Slavoslav
    08:50 31.05.2018

    Rátajú sa tu divízie na jednej či druhej strane, ale zabúda sa napr na to že západná fronta viazala aj značné ekonomické zdroje. Miesto ponoriek a lietadiel zničených vo vojne si ...Zobrazit celý příspěvek

    Rátajú sa tu divízie na jednej či druhej strane, ale zabúda sa napr na to že západná fronta viazala aj značné ekonomické zdroje. Miesto ponoriek a lietadiel zničených vo vojne si spojencami to mohli byť tanky či lietadlá na východe.

    A čo by Hitler porazil ZSSR? Ťažko povedať, možno by sa rozpadlo, možno nie. A či by ZSSR porazilo Nemecko bez pomoci spojencov? Aj najlepší tank ak nemá naftu a muníciu je k ničomu a logistiku mali práve vďaka spojencom Rusi lepšie vybavenú ako nemci. Nemali problém so surovinami ako guma a ľahké kovy atď.

    BTW, niektoré zdroje uvádzajú, že 40% všetkých stredných a ťažkých tankov pod Moskvou bolo koncom 41 prvého s visačkou Made in GBSkrýt celý příspěvek

  • Clanek
    08:33 31.05.2018

    @fenri
    To nerozporuju, k tomu jsem se nevyjadroval. Chran buh se nechat vtahnout do tehle debaty. :) Slo mi ciste o tu technickou...

    @fenri
    To nerozporuju, k tomu jsem se nevyjadroval. Chran buh se nechat vtahnout do tehle debaty. :) Slo mi ciste o tu technickou...

  • PavolR
    08:30 31.05.2018

    fenri: Vašou taktikou je účelovo zúžiť konflikt na jedinú ofenzívu alebo jediné ťaženie, ktoré dopadlo pre Rusov relatívne dobre a potom prehlásiť, že či už Francúzi alebo Nemci ...Zobrazit celý příspěvek

    fenri:
    Vašou taktikou je účelovo zúžiť konflikt na jedinú ofenzívu alebo jediné ťaženie, ktoré dopadlo pre Rusov relatívne dobre a potom prehlásiť, že či už Francúzi alebo Nemci potom už nemali šancu zvíťaziť, lenže tú šancu nemali pre vďaka činnosti Britov za ich chrbtom. Odvodzovať priebeh celého celučičkého konfliktu na základe jedinej kampane je porovnateľné zcestné, ako prehlásiť, že Nemci nemôžu prehrať prvú či druhú svetovú odvolávajúc sa na na ich postup vo Francúzku, alebo povedzme podľa rozflákania ruských armád "pri" Tannenbergu či Mazurských jazerách. A predsa vieme, že Nemci prehrali.

    Čo sa možností Napoleóna týka, neskoršia Krymská vojna ukázala, že na porážku Ruska (pokiaľ nemá spojenca!!!) nie je potrebná o nič väčšia armáda, než ako mal Napoleón k dispozícii hoci aj v roku 1813, pokiaľ sú právne určené ciele a smer útoku (toto je vždy najťažšie). Napríklad i mnou načrtnutý scenár úderu smerom na Pobaltie nebol možný práve pre to, že tam operovali aj Briti, ktorí sa v reakcii na Napoleónovo ťaženie postavili do jednej línie s Rusmi a Švédmi (s oboma boli do toho okamihu vo vojne - hoci so Švédmi iba fiktívnej). Nebyť toho by Napoleón nemusel mať problémy so zásobovaním armády po mori - čo bolo neskôr kľúčom k úspešnej porážke Rusov v Krymskej vojne.Skrýt celý příspěvek

  • fenri
    07:52 31.05.2018

    Klimešov: ale vpodstatě říkáme totéž: operace proti Britům v severní Africe v roce 41 byla pro Německo marginální (nikoliv propagandisticky, to naopak) akce a těch 50-55 000 ...Zobrazit celý příspěvek

    Klimešov:
    ale vpodstatě říkáme totéž: operace proti Britům v severní Africe v roce 41 byla pro Německo marginální (nikoliv propagandisticky, to naopak) akce a těch 50-55 000 vojáků jim v Rusku nechybělo natolik, aby to mělo vliv na jejich porážku pod Moskvou.

    Operace Blau mi náhodou něco říká, ale nic nemění na faktu, že prostě v té době už Německo nemělo šanci zvítězit. Padl koncept Bleskové války, na kterém německá strategie stála. Většina špičkových německých jednotek, veteránů z Francie apod. už byla silně prořídlá, Rusové už měli fabriky odsunuté na východ a chrlily Téčka jak splašený... prostě je pokud to Němcům nevyšlo v roce 1941, tak později to už bylo jen strašně pomalé, bolestné a krvavé ustupování. Bez ohledu na dočasně fungující Blau, či zpočátku nadějně vypadají Zitadelle.

    Článek: máte naprostou pravdu, že tuhost zimy v Evropské části Ruska z velké části nedělá zeměpisná šířka, ale kontinentalita klimatu (viz. Murmansk, který je díky Golfskému proudu teplejší, než Moskva).
    Nicméně neexistuje jediný relevantní důvod se domnívat, že když Napoleon nepochodil u na Moskevském směru se 670 000 vojáky, že by Rusko padlo, kdyby šel s 220 000 na Pitěr. Stejně by tam neměl co jíst.
    Za další i když je Pitěr teplejší, než Moskva, studený je zatraceně dost. Pro podvyživeného, utahaného vojáka s francouzskou výstrojí počátku 19. století už není rozdíl, zda je v -20°C, nebo v -35°C. To druhé je možná milosrdnější.
    V době blokády Leningradu houfně mrzlo na kost jak obležené civilní obyvatelstvo (podvyživené, náchylné), tak relativně rozumně živená WehrmachtSkrýt celý příspěvek

  • Clanek
    07:37 31.05.2018

    Napoleon od Spanelska po Rusko a zpet... Aneb krasna debata skvele zapadajici pod clanek jak dnesni Rusko ohrozuje svymi raketami dnesni pobalti. Kazdopadne jen jedna technicka ...Zobrazit celý příspěvek

    Napoleon od Spanelska po Rusko a zpet...
    Aneb krasna debata skvele zapadajici pod clanek jak dnesni Rusko ohrozuje svymi raketami dnesni pobalti.

    Kazdopadne jen jedna technicka pro tom75
    Zemepisna sirka neni jediny ukazatel rozhodujici o tom jak je nebo neni nekde zima. Petrohrad muze byt vic na severu nez Moskva, ale prece je Moskve chladneji, protoze vnitrozemske klima (Petrohrad je bliz k mori).
    http://www.holiday-weather.com...
    http://www.holiday-weather.com... Skrýt celý příspěvek

  • Klimesov
    07:27 31.05.2018

    fenrin: ono to nechce porovnávat počty a poměry, ale vnímat historii v kontextu dějin. Jednak v roce 1941 bylo africké tažení spíše Italským dobrodružstvím, a DAK tam působilo jen ...Zobrazit celý příspěvek

    fenrin: ono to nechce porovnávat počty a poměry, ale vnímat historii v kontextu dějin.
    Jednak v roce 1941 bylo africké tažení spíše Italským dobrodružstvím, a DAK tam působilo jen jako výpomoc aby se Itálie, Německý spojenec, nezhroutil. Pro Němce se toto bojiště stalo důležitým až v roce 1942, kdy se operace v Africe plánovaly paralelně s operacemi německých vojsk v SSSR a útokem na Kavkaz. A tady už Britské vojenské operace měli velký význam, jako třeba El Alamein.
    Navíc do 22. června 1941 neexistoval mezi SSSR a Velkou Británií žádný vojenský pakt a prakticky ani žádné spojenectví. Obě země si vedli svou vlastní politiku vůči Nacistickému Německu, a jejich kroky se nekoordinovaly. Právě naopak byly naprosto rozdílné. Takže když došlo k napadení SSSR v roce 1941 Velká Británie toho opravdu moc udělat nemohla. Důležité je ovšem to, co se stalo potom. Že Velká Británie, SSSR a USA začali spolupracovat a to už mělo velký vliv na válku.
    Vaše tvrzení, že pod Moskvou byl de facto Německý postup zastaven a pak už se jen ustupovalo je silně zavádějící. Ono Operace Blau vám nic neříká? Protiofenzíva u Charkova na přelomu let 1942 - 1943? Bitva u Kursku?
    Na všechny tyhle operace pak mělo vliv i operace Velké Británie a USA.Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 5 z 10